22 C 187/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení výše nájemného

I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že žalovaná je povinna žalobkyni na základě Smlouvy uzavřené dne 17. 10. 2008 hradit roční nájemné ve výši 360 000 Kč, a to vždy do každého 31. 12. toho kterého roku, počínaje rokem 2018, se zamítá.

II. Žaloba s návrhem, aby soud určil se, že žalovaná je povinna žalobkyni na základě Smlouvy uzavřené dne 12. 12. 2011 hradit roční nájemné ve výši 360 000 Kč, a to vždy do každého 31. 12. toho kterého roku, počínaje rokem 2018, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 8 400 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala určení výše nájemného tak, jak jest vymezeno ve výrokové části rozsudku, s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí vodohospodářské infrastruktury, vodovodu a kanalizaci pozemku pro veřejnou potřebu pro lokalitu [anonymizováno] RD v obci a k. ú. [obec]. Žalovaná, [právnická osoba] uzavřela na provozování vodohospodářské infrastruktury 17. 10. 2008 Smlouvu o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury), lokalita [anonymizováno] RD v obci [obec] se [právnická osoba], a. s., tehdejší vlastník, která po uzavření této smlouvy prodala předmětnou vodohospodářskou infrastrukturu [anonymizováno] [obec], která vstoupila do práv a povinností z této smlouvy o komplexním provozování vodohospodářské infrastruktury pro lokalitu [anonymizováno] RD [obec]. Dle článku 6., Finanční záležitosti, odst. 11) smlouvy z 17. 10. 2008“ Nájemné za provozování majetku vlastníka není pro roky 2011 a 2012 sjednáno. Pro další roky bude výše nájemného řešena na základě Dodatku smlouvy.“ Žalobkyně je výlučnou vlastnicí čistírny odpadních vod na pozemku [číslo] ([číslo], [číslo]) v obci a k. ú. [obec], vodní tok [anonymizováno] potok. Žalovaná uzavřela na provozování předmětné čistírny vod 12. 12. 2011 Smlouvu o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu [anonymizováno] RD v obci [obec] se [právnická osoba] [právnická osoba], tehdejším vlastníkem, kdy po uzavření této smlouvy byla prodána předmětná vodohospodářská infrastruktura [anonymizováno] [obec], která tak vstoupila do práv a povinností ze Smlouvy o komplexním provozování vodohospodářské infrastruktury pro lokalitu [anonymizováno] RD [obec]. Dle článku 6., Finanční záležitosti odst. 10) z 12. 12. 2011“ Nájemné za provozování majetku vlastníka není pro roky 2011 a 2012 sjednáno. Pro další roky bude výše nájemného řešena na základě Dodatku smlouvy.“. [územní celek] vedla od r. 2018 jednání o narovnání vzájemných vztahů ze smluv ze dne 17. 10. 2008, 12. 12. 2011, předkládala provozovateli mimo jiné návrhy na uzavření nových smluv. Žádný z návrhů nebyl akceptován, dosud nebyla mezi stranami uzavřena žádná dohoda o výši nájemného. Protože dosud nebyly uzavřeny dodatky smluv z 17. 10. 2008, 12. 12. 2011, kterými by bylo stanoveno nájemné za vodohospodářskou infrastrukturu a čističku odpadních vod, mimosoudní jednání byla bezvýsledná, nezbývá, než řešit povinnost provozovatele hradit nájemné s určením jeho výše soudem, podáním návrhu na určení výše ročního nájemného dle čl. 6 odst. 11) smlouvy z 17. 10. 2008, čl. 6 odst. 10) smlouvy z 12. 12. 2011. Účastníci smluv z 17. 10. 2008 a z 12. 12. 2011 nedospěli k mimosoudní dohodě, jíž by bylo stanoveno roční nájemné za svěřený majetek - vodohospodářskou infrastrukturu a čističku odpadních vod, žalobkyně ta tak domáhá určení výše nájemného.

2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila s následujícími skutkovými tvrzeními. Adresa sídla žalované uvedená žalobkyní na titulní straně žaloby neodpovídá zápisu v obchodním rejstříku; správná adresa sídla je uvedena na titulní straně vyjádření žalované. Žalovanému není známo, že by žalobkyně předkládala návrhy na uzavření nových smluv o provozování vodohospodářských zařízení žalobkyně, čemuž odpovídá i to, že žádný návrh prokazující toto její tvrzení nezaložila jako důkaz. Není pravdou, že strany jednaly o mimosoudní dohodě o výši ročního nájemného za užívání a provozování vodohospodářského majetku žalobkyně. Návrh na určení výše ročního nájemného dle smlouvy z 17. 10. 2008 ve výši 360 000 Kč, ročního nájemného dle smlouvy z 12. 12. 2011 ve výši 360 000 Kč je zcela mimo realitu, není ničím doložen, neodpovídá rozsahu a způsobu provozování majetku žalobkyně. Žalobě nepředcházela žádná předžalobní výzva k úhradě jakékoliv částky nájemného, nebylo možné jednat o výši a úhradě. Žalobkyně v rozporu s příslušnými ustanoveními obou citovaných smluv (článek 6 odst. 12. smlouvy z 17. 10. 2008, článek 6 odst. 11. smlouvy z 12. 12. 2011) neurčila po dohodě s žalovanou výši nájemného, tudíž nájemné nepožadovala. Podmínkou pro možnost domáhat se u soudu určení výše nájemného je naléhavý právní zájem, § 80 o. s. ř. Tato podmínka není splněna, žalobkyně nepředložila v rozhodném období žádný návrh na určení výše nájemného, ač tak mohla a měla dle citovaných smluv učinit. Neprokázala naléhavý právní zájem na určení výše nájemného, ani v jednom případě nepředložila návrh výše nájemného pro období počínaje rokem 2018. <b>3. Skutková zjištění:</b> 4. Dne 17. 10. 2008 byla [právnická osoba], a. s. jakožto vlastníkem vodovodního řadu pro veřejnou potřebu v lokalitě [anonymizováno] RD v [obec], splaškové kanalizace pro veřejnou potřebu v lokalitě [anonymizováno] RD [obec], kdy vodovod byl uveden do trvalého provozu na základě kolaudačního rozhodnutí čj. [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] ze dne 22. 2. 2008, splašková kanalizace byla uvedena do předčasného užívání na základě rozhodnutí čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] OŽP a dále na základě stanovení další lhůty pro předčasné užívání splaškové kanalizace čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] OŽP, kdy rozhodnutí jsou přílohou smlouvy; držitelem živnostenského oprávnění k provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a provozovatelem [právnická osoba] uzavřena Smlouva o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu [anonymizováno] RD v obci [obec]. Dle článku 3 účelem smlouvy bylo zajištění odborného provozování vodohospodářských zařízení vlastníka za účelem zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod, likvidace kalů a odpadů dle platných předpisů, rozhodnutí správních orgánů a provozních řádů a směrnic, jejichž přehled tvoří přílohu smlouvy. Dle článku 4 předmětem smlouvy byl komplexní provoz svěřeného majetku, tj. vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizaci pro veřejnou potřebu na území [územní celek]. Ohledně nájmu, nájemného, je v uvedené smlouvě zakotven pouze článek 6. bod 11, který uvádí: Vodohospodářská infrastruktura„ Nájemné za provozování majetku vlastníka není pro rok 2008 sjednáno. Pro další roky bude výše nájemného řešena na základě Dodatku smlouvy“. Jiná ujednání o nájmu, nájemnému, resp. smlouvě nájemní, smlouva neobsahuje. Dle dodatku ke smlouvě o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu [anonymizováno] DR v obci [obec] ze dne 15. 1. 2012 tímto dodatkem se upravuje v článku 6, bod 11 na znění:„ Nájemné na provozování majetku vlastníka pro rok 2012, 2013, 2014 je sjednáno ve výši 84 000 Kč bez DPH za každý kalendářní rok; nájemné je splatné nejpozději do 20 dne 1 měsíce následujícího roku.“. (smlouva o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu [anonymizováno] DR v obci [obec] na čl. 6 – 10 spisu, dodatek ke smlouvě o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu [anonymizováno] DR v obci [obec] na čl. 10, 2. strana spisu) 5. [právnická osoba] jako prodávající a žalovaná jako kupující uzavřely dne 18. 12. 2008 Kupní smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitostem, jejímž předmětem byly pozemky [číslo] [číslo] v k. ú. a obci [obec] včetně venkovních úprav a inženýrských staveb, které jsou označeny ve smlouvě a v ní odkázaných znaleckých posudcích. (kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovitostem na čl. 11, 2. strana spisu – 15 spisu)

6. Žalovaná adresovala [stát. instituce] dopis ze dne 12. 11. 2009,„ Provozování vodovodu a kanalizace pro veřejnou potřebu [územní celek]“, jehož obsahem je sdělení, že na základě uzavřené smlouvy o komplexním provozování vodovodu [anonymizováno] RD (bývalý areál [příjmení]) a kanalizace pro veřejnou potřebu v obci [obec] je žalovaná provozovatelem uvedené vodohospodářské infrastruktury. Dle smlouvy a plné moci je oprávněna zastupovat [územní celek] a [právnická osoba] při jednání se spráni orgány ve věcech nezbytných k naplnění účelu smlouvy. (dopis ze dne 12. 11. 2009 na čl. 11 spisu)

7. Dne 12. 12. 2011 [právnická osoba] [právnická osoba] jako vlastník a žalovaná jako provozovatel uzavřely Smlouvu o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu [anonymizováno] RD v obci [obec]. Dle článku 3 uvedené smlouvy je jejím účelem zajištění odborného provozování vodohospodářských zařízení vlastníka za účelem za účelem čištění odpadních vod, likvidace kalů a odpadů, a to podle platných předpisů, rozhodnutí a správních orgánů a provozních řádů a směrnic, kdy za tímto účelem je majetek vlastníka svěřen provozovateli do správy a údržby, náplň správy a povinností s ní spojených je stanoven dále ve smlouvě. Dle článku 4 smlouvy byl jejím předmětem komplexní provoz svěřeného majetku, čistírny odpadních vod včetně příslušenství pro veřejnou potřebu na území obci [obec]. Dle článku 6., bodu 10 smlouvy provozovatel je povinen obstarat si na své náklady veškerá úřední oprávnění o způsobilosti k činnostem souvisejících se svěřeným majetkem vlastníka podle obecně platných předpisů k datu stanovenému v těchto předpisech a vlastníkovi nově doložit, že uvedené provozování je jeho předmětem činnosti zapsaným v obchodním rejstříku; nesplnění této povinnosti může být důvodem k výpovědi smlouvy podle článku 5, odstavce 4, této smlouvy. Ve vztahu k nájemnému je uvedeno pouze ujednání v článku 10, bod 2, věta prvá, kde je uvedeno, že dohody o změnách vodného a stočného a změnách nájemného se uzavírají jako dodatky k této smlouvě. (smlouva o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu [anonymizována dvě slova] v obci [obec] na čl. 16 – 22 spisu)

8. Právní zástupci účastníků vedli elektronickou korespondenci ve dnech 8. 10. 2021, 11. 11. 2021, 9. 12. 2021, jejíž přílohou byla i tabulka„ Výpočet odstupného od Smlouvy o provozování [anonymizováno] v [obec]“, kdy bylo komunikováno o mimosoudním odstranění sporu, avšak bezvýsledně. (elektronická komunikace na čl. 44 + tabulka na čl. 45, elektronická komunikace na čl. 50 – 51 spisu) <b>9. Skutkový závěr:</b> 10. Dne 17. 10. 2008 byla [právnická osoba], a. s. jakožto vlastníkem vodovodního řadu pro veřejnou potřebu v lokalitě [anonymizováno] RD v [obec], splaškové kanalizace pro veřejnou potřebu v lokalitě [anonymizováno] RD [obec] a provozovatelem [právnická osoba] uzavřena Smlouva o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu [anonymizováno] RD v obci [obec], jejímž účelem bylo zajištění odborného provozování vodohospodářských zařízení vlastníka za účelem zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod, likvidace kalů a odpadů dle platných předpisů, rozhodnutí správních orgánů a provozních řádů a směrnic, jejichž přehled tvoří přílohu smlouvy, kdy strany sjednaly komplexní provoz svěřeného majetku, tj. vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizaci pro veřejnou potřebu na území [územní celek]. Ohledně nájmu, nájemného, je v uvedené smlouvě zakotven pouze článek 6. bod 11, který uvádí:„ vodohospodářská infrastruktura„ Nájemné za provozování majetku vlastníka není pro rok 2008 sjednáno. Pro další roky bude výše nájemného řešena na základě Dodatku smlouvy“. Jiná ujednání o nájmu, nájemnému, resp. smlouvě nájemní, smlouva neobsahuje. Dne 15. 1. 2012 byl uzavřen Dodatek ke smlouvě o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu [anonymizováno] DR v obci [obec], jíž bylo sjednáno, že článek 6, bod 11 smlouvy ze dne 17. 10. 2008 je znění:„ Nájemné na provozování majetku vlastníka pro rok 2012, 2013, 2014 je sjednáno ve výši 84 000 Kč bez DPH za každý kalendářní rok; nájemné je splatné nejpozději do 20 dne 1 měsíce následujícího roku.“. [právnická osoba] jako prodávající a žalovaná jako kupující uzavřely dne 18. 12. 2008 Kupní smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitostem, jejímž předmětem byly pozemky [číslo] [číslo] v k. ú. a obci [obec] včetně venkovních úprav a inženýrských staveb, které jsou označeny ve smlouvy a v ní odkázaných znaleckých posudcích.

11. Žalovaná adresovala [stát. instituce] dopis ze dne 12. 11. 2009,„ Provozování vodovodu a kanalizace pro veřejnou potřebu [územní celek]“, obsahující sdělení, že na základě uzavřené smlouvy o komplexním provozování vodovodu [anonymizováno] RD (bývalý areál [příjmení]) a kanalizace pro veřejnou potřebu v obci [obec] je žalovaná provozovatelem uvedené vodohospodářské infrastruktury, oprávněna zastupovat [územní celek] a [právnická osoba]

12. Dne 12. 12. 2011 [právnická osoba] [právnická osoba] jako vlastník a žalovaná jako provozovatel uzavřely Smlouvu o komplexním provozování vodovodu pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodohospodářské infrastruktury) pro lokalitu 105 RD v obci [obec], jejímž účelem bylo zajištění odborného provozování vodohospodářských zařízení vlastníka za účelem za účelem čištění odpadních vod, likvidace kalů a odpadů, a to podle platných předpisů, rozhodnutí a správních orgánů a provozních řádů a směrnic, kdy majetek vlastníka byl svěřen provozovateli do správy a údržby, jejichž náplň je stanovena ve smlouvě, sjednána byla realizace komplexního provozu svěřeného majetku, čistírny odpadních vod včetně příslušenství pro veřejnou potřebu na území obci [obec]. Dle článku 6., bodu 10 smlouvy provozovatel je povinen obstarat si na své náklady veškerá úřední oprávnění o způsobilosti k činnostem souvisejících se svěřeným majetkem vlastníka podle obecně platných předpisů k datu stanovenému v těchto předpisech a vlastníkovi nově doložit, že uvedené provozování je jeho předmětem činnosti zapsaným v obchodním rejstříku; nesplnění této povinnosti může být důvodem k výpovědi smlouvy podle článku 5, odstavce 4, této smlouvy. Ve vztahu k nájemnému je uvedeno pouze ujednání v článku 10, bod 2, věta prvá, dle nějž dohody o změnách vodného a stočného a změnách nájemného se uzavírají jako dodatky k této smlouvě.

13. Pro věc z hlediska skutkového je podstatným, jakým způsobem bylo ujednáno o právních vztazích týkajících se nájmu, nájemného. Zde bylo ve skutku uzavřeno, že o nájemném bylo ujednáno pouze ve smlouvě uzavřené 17. 10. 2008, avšak v jiném znění, nežli žalobkyně tvrdí, když ujednáno bylo, že nájemné za provozování majetku vlastníka není pro rok 2008 sjednáno, pro další roky bude výše nájemného řešena na základě dodatku smlouvy, kdy v tomto bylo sjednáno, se jím upravuje článek 6, bod 11 na znění:„ Nájemné na provozování majetku vlastníka pro rok 2012, 2013, 2014 je sjednáno ve výši 84 000 Kč bez DPH za každý kalendářní rok; nájemné je splatné nejpozději do 20 dne 1 měsíce následujícího roku.“. Skutek tedy byl zjištěn tak, že částečně se udál tak, jak žalobkyně tvrdí, bylo ujednáno o nájemném, avšak v jiném znění. Co se týká smlouvy uzavřené dne 12. 12. 2011, tak zde bylo vzato za prokázané, že skutek se udál jinak, nežli žalobkyně tvrdí, tedy nikoliv tak, jak žalobkyně tvrdila. Pokud žalobkyně v rámci žalobních tvrzení uvedla, že ujednání shodného znění jako ve smlouvě uzavřené 17. 10. 2008 je obsaženo i ve smlouvě uzavřené dne 12. 12. 2011, tak i ve vztahu ke smlouvě uzavřené v roce 2008 bylo zjištěno, že skutek se neudál zcela tak, jak žalobkyně tvrdila, avšak bylo zjištěno, že určitým způsobem bylo o nájemném ujednáno. Ve vztahu ke smlouvě uzavřené v roce 2011 však nezbývá nežli uzavřít, že kromě věty obsažené v článku 10, bod 2, není o nájmu či nájemném ujednáno ničeho. <b>14. Právní hodnocení:</b> 15. Dle § 161, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

16. Předně je nutné vymezit předmět sporu. Žalobce tvrdí, že strany (právní předchůdce) uzavřely smlouvu o komplexním provozování vodovodu, kdy její součástí je ujednání, že výše nájemného bude řešena uzavřením dodatku smlouvy. Smlouvy byly uzavřeny dvě, a to roce 2008 a v roce 2011. Předmětem smlouvy z roku 2008 bylo ujednání o vodohospodářské infrastruktuře, jíž jest vodovod pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu, předmětem smlouvy z roku 2011 bylo ujednání o vodohospodářské infrastruktuře, jíž jest čistírna odpadních vod. Přílohou smlouvy z roku 2008 je specifikace pronajímaného majetku. Smlouva z roku 2011 svěřený majetek definuje jako čistírnu vod včetně příslušenství pro veřejnou potřebu na území [územní celek], dále odkazuje na protokol o převzetí hmotného a nehmotného majetku. Pro úplnost soud konstatuje, že tvrzení žalobkyně v tom směru, že vstoupila do práv a povinností z těchto smluv nejsou žalovanou sporována, nadto byla v řízení předložena smlouva kupní pro pozemky [číslo] [číslo] v k. ú. a obci [obec], které byly předmětem převodu včetně venkovních úprav a inženýrských staveb, které jsou specifikovány v označených znaleckých posudcích. Za situace, kdy zde není mezi stranami spor, žalovanými nejsou tvrzení žalobce v tomto směru sporována, je nadbytečným k tomuto tvrzení žalobce hodnotit důkazy.

17. Pro řízení má relevanci především zjištění, zdali bylo ujednáno, co by mělo být předmětem nájmu, pro jaký předmět nájmu by měla být určována obecná cena, tedy nájem v místě a čase.

18. Nyní k rozboru smluvních ujednání. Je třeba konstatovat, že předmětem obou smluv je vodohospodářská infrastruktura, kdy pro smlouvu uzavřenou v roce 2008 je tato specifikována jako vodovod pro veřejnou potřebu a kanalizace pro veřejnou potřebu, pro smlouvu uzavřenou v roce 2011 je to čistírna odpadních vod. Žalobkyně tvrdí, že obě citované smlouvy jsou konstruovány shodně, kdy v článku 6. každé ze smluv, v bodu 11 smlouvy z roku 2008, bodu 10 smlouvy z roku 2011, je ve vztahu k úhradě nájemného uvedeno, že„ Nájemné za provozování majetku vlastníka není pro roky 2011 a 2012 sjednáno. Pro další roky bude výše nájemného řešena na základě Dodatku smlouvy.“ Ujednání o nesjednání nájemného je obsaženo pouze ve smlouvě uzavřené v roce 2008, článku 6. bod 11, ovšem nikoliv ve znění uvedeném ve skutkových tvrzeních žalobkyně, avšak ve znění„ vodohospodářská infrastruktura„ Nájemné za provozování majetku vlastníka není pro rok 2008 sjednáno. Pro další roky bude výše nájemného řešena na základě Dodatku smlouvy“. Součástí spisového materiálu je i dodatek k uvedené smlouvě, kdy strany sjednaly, že tímto dodatkem se upravuje v článku 6, bod 11 na znění:„ Nájemné na provozování majetku vlastníka pro rok 2012, 2013, 2014 je sjednáno ve výši 84 000 Kč bez DPH za každý kalendářní rok; nájemné je splatné nejpozději do 20 dne 1 měsíce následujícího roku.“. Z tohoto je zřejmá vůle stran smlouvy hradit nájemné za uvedené roky v označené výši. Z hlediska právního však znění dodatku není zcela korespondující se zněním smlouvy. Zdůraznit je třeba, že stranami smlouvy nebyla sjednávána smlouva nájemní, kdy úhrada nájemného je pojmovým znakem této smlouvy, nýbrž smlouva o realizaci provozování vodovodu, jejímž předmětem je zajištění provozu veřejného vodovodu a splaškové kanalizace, nikoliv přenechání předmětu nájmu. Uvedené lze však vztáhnout pouze ke smlouvě uzavřené v roce 2008. Pokud žalobkyně uvedla, že ujednání shodného znění je i ve smlouvě uzavřené v roce 2011, tak z uvedené smlouvy lze vzít za prokázané, že zde se skutek neudál tak, jak žalobce tvrdí, neboť takovéto ujednání tato smlouva neobsahuje, a to nejenom v článku 6., ale ani v jiné části textu. Tedy tato smlouva ani nemůže založit úvahu o tom, zdali byla stranami sjednána povinnost uzavřít smlouvu o úhradě nájmu.

19. Pokud předmětem uvedených smluv bylo provozování vodovodního řadu pro veřejnou potřebu, splaškové kanalizace pro veřejnou potřebu a dále vodohospodářské infrastruktury, jíž jest čistírna odpadních vod, tak k tomuto je třeba odkázat zákon č. 274/2001 Sb. v příslušném znění, o vodovodech a kanalizacích. Dle § 2, odst. 1 citovaného zákona vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování; vodovod je vodním dílem. Je nutno odlišit vodovod a přípojku, jíž definuje § 3 citovaného zákona. Dle § 2, odst. 2 citovaného zákona kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace; odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami; odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci; kanalizace je vodním dílem. Tzn., k právním vztahům založeným uvedenými smlouvami je nutno posuzovat citovaný zákon.

20. Dle § 6 citovaného zákona osoba, která hodlá provozovat vodovod nebo kanalizaci, požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace. A dle § 8, odst. 1, 2, 3 citovaného zákona vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely. Vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele. Vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace. Tato dohoda je podmínkou kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona. Obsah této dohody definuje odstavec 15 § 8, přičemž její náležitostí není úplata.

21. Ke shora uvedenému je podstatným především odstavec 1 § 8, upravující vztah mezi vlastníkem a provozovatelem, což přesně je obsahem smlouvy z roku 2008. Tedy předmětem žalobkyní dovolávané smlouvy není nájem, přičemž z citovaného zákona je zřejmé, že finanční plnění není zákonným znakem smlouvy uzavírané v režimu citovaného zákona.

22. Shora uvedené je dále podstatným pro hodnocení důvodnosti uplatněného nároku. Žalobce se dle skutkových tvrzení domáhá rozhodnutí dle § 163, odst. 3 o. s. ř., který uvádí, že pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení, když odkazuje na shora uvedené smlouvy s tím, že jimi byla sjednána povinnost k uzavření smlouvy o nájemném 23. Komentář ASPI k ustanovení § 163 o. s. ř. uvádí: „Předchozí občanský zákoník s rozsudky ukládajícími prohlášení vůle kalkuloval mj. v souvislosti se smlouvou o smlouvě budoucí (§ 50a odst. 2). Nový občanský zákoník tuto otázku reguluje podstatně odlišně. Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může podle § 1787 o. z. oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud (.. třetí osoba určená ve smlouvě). Obsah budoucí smlouvy má být určen podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat ….. Rozhodnutí soudu se tedy neomezuje na nahrazení projevu vůle zavázané strany, jako tomu bylo podle předcházející úpravy, ale má určit obsah smlouvy (na to výstižně poukazují Lazíková, Števček in Lavický a kol. Občanský zákoník I. Obecná část. Komentář, s. 2232 a 3). Vyhovující rozsudek.. nemá povahu deklaratorního rozsudku na plnění, ale právotvorného rozsudku,..soud hmotněprávní vztah mezi stranami vytváří. Nelze.. přijmout závěr, že žaloba o určení obsahu smlouvy je žalobou na nahrazení projevu vůle (Hulmák in Hulmák a kol: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část, s. 284, 289). Rozlišení žalob a rozsudků ukládajících prohlášení vůle na straně jedné, a žalob a rozsudků právotvorných na straně druhé, má praktické dopady, jež se projevují mj. v otázce vázanosti soudu žalobou. Má-li rozsudek pouze nahradit projev vůle žalovaného, a nejde-li o výjimečný případ, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), je žalobou vázán, a nemůže nijak dotvářet obsah toho, s čím měl žalovaný projevit souhlas; rozsudkem pouze nahradí akceptaci návrhu. Podstatně jiná je ale zjevně role soudu tam, kde jej hmotné právo výslovně povolává k tomu, aby podle kritérií uvedených v zákoně sám obsah smlouvy stanovil. … není žalobou o uložení projevu vůle ani návrh, jímž se žalobce domáhá, aby soud určil dobu plnění podle § 1960 o. z. závěr v dřívější judikatuře k § 564 obč. zák. č. 40/1964 Sb. vyskytoval (R 47/93). …viz Lavický in David, Ištvánek, Javůrková, Kasíková, Lavický a kol. Občanský soudní řád. I. díl. Komentář, s. 748 a 9, a literatura tam citovaná. Soud o žalobě o prohlášení vůle rozhodne tak, že ji vyhoví nebo ji zamítne, případně vyhoví jenom zčásti, a zčásti ji zamítne. Vyhoví-li soud žalobci, potom výrok rozsudku musí odpovídat tomu, že jde o rozhodnutí ukládající projev vůle. Soud tedy žalovanému ve výroku rozsudku uloží povinnost uzavřít s žalobcem smlouvu (dohodu) o určitém znění (případně uloží povinnost učinit jiné prohlášení vůle); text smlouvy..bude buď součástí výroku rozsudku, nebo bude k rozsudku přiložen a soud na něj ve výroku odkáže..jeho nedílnou součást (R 53/91; NS 22 Cdo 2760/99 - Soubor C 740). Soud však pochopitelně nestanoví žádnou lhůtu, ve které má žalovaný tento projev učinit; s ohledem na koncepci vykonatelnosti vyjádřenou v § 161 odst. 3 o. s. ř. takového prohlášení žalovaného již není třeba, neboť soud sám svým rozsudkem projev vůle žalovaného nahradil. Vykonatelnost rozsudků ukládajících projev vůle tedy spočívá v tom, že tyto rozsudky prohlášení vůle nahrazují, tj. nastupují na místo právního jednání, které se žalovaný vzpíral učinit... na věc se hledí tak, jako by projev vůle učinil nikoliv soud, ale sám žalovaný. Mají-li rozsudky podle § 161 odst. 3 nahrazovat projev vůle vedoucí k uzavření smlouvy, je nezbytné připomenout, že se jimi nahrazuje projev vůle jenom jedné strany. Projev vůle druhého kontrahenta, jenž je..nezbytný ke vzniku smlouvy i zde, je však obsažen již v samotné žalobě: žaloba je sice v prvé řadě procesním úkonem, lze však do ní pojmout i úkon soukromoprávní (.. komentář k § 41 odst. 3 o. s. ř.). Žalobce svůj projev vůle, tj. návrh na uzavření smlouvy, uvádí v petitu žaloby, případně …alespoň odkazuje na ofertu, …k žalobě přikládá jako její nedílnou součást. Neučiní-li tak, musí jej soud podle § 43 o. s. ř. vyzvat k odstranění vady návrhu (NS 22 Cdo 2760/99 - Soubor C 740). Oferta musí odpovídat náležitostem právních jednání … zahrnovat.. podstatné obsahové části smlouvy.. aby soud mohl tento návrh do výroku rozsudku převzít. K uzavření smlouvy dojde v okamžiku, kdy rozsudek ukládající prohlášení vůle nabude právní moci (§ 159 o. s. ř.).“.

24. Soudem byl konstatován zákon č. 274/2001 Sb., protože v jeho režimu byly smlouvy odkázané žalobkyní uzavřeny. Žalobkyně by se mohla domáhat plnění dle § 163, odst. 3 o. s. ř., pokud by hmotněprávní úprava této právní normy výslovně soud povolala k tomu, aby stanovil obsah smlouvy, jejímž předmětem bude úhrada nájemného při provozování, užívání, uvedených infrastruktur. Jak však bylo shora citováno, tak uvedený zákon ničeho takového nezakotvuje, pokud hovoří o povinnosti uzavřít smlouvu, nedopadá toto na právní vztah v souzené věci. Protože hmotněprávní úprava založená touto normou vůbec nezakládá stav, jíž by soud byl povolán ke stanovení obsahu smlouvy, kterýžto stav může být případně založen i změnou tohoto zákona po 1. 1. 2014, odpadá zde i úvaha o dopadu změny právní úpravy na právní vztahy založené před tímto datem.

25. Dále je nutné věc hodnotit v režimu zákona občanského. Odkázané smlouvy byly uzavřeny před 31. 12. 2013, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. Jak uvádí citovaný komentář, tak zákon č. 40/1964 Sb. byl konstruován ve vztahu k rozsudkům ukládajícím prohlášení vůle odlišně, když ve vztahu k těmto byl konstruován pouze § 50a, odst. 2 obč. zák., zákon č. 89/2012 Sb. tyto konstruuje zcela odlišně. Tedy v režimu zákona 40/1964 Sb. by bylo možné věc hodnotit pouze tehdy, bylo-li by zjištěno uzavření smlouvy o smlouvě budoucí dle § 50a, odst. 1 obč. zák. Jak bylo konstatováno shora, smlouva z roku 2011 žádná ujednání o nájemném, resp. o povinnosti stran v tomto směru vymezit svůj právní vztah, neobsahuje. Ani ujednání smlouvy uzavřené v roce 2008 nelze posoudit dle § 50a, odst. 1 obč. zák. Platí, že pro smlouvu budoucí musí být vymezeny tzn.„ podstatné náležitosti“. Tyto však uvedená smlouva neobsahuje, v této smlouvě je pouze deklarováno, že v budoucí době strany upraví otázku nájemného, což není ujednání, které by vymezovalo 26. Pokud by i věc měla být s odkazem na ustanovení § 3074, odst. 1 o. z., tzn. tak, že nájem má být určen, a tudíž vznik nájmu má být pro období po 1. 1. 2014, hodnocena dle zákona č. 89/2012 Sb. nelze uzavřít, že jsou dány předpoklady pro rozhodnutí v režimu § 163 o. s. ř. Dle § 2217, odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Toto však platí pouze pro právní vztah dle § 2201 o. z., dle nějž nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné, kdy výše nájemného není podstatnou obsahovou náležitostí nájemní smlouvy. Dle § 1792, odst. 1 o. z., plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Nepodaří-li se takto výši úplaty určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem. Komentář ASPI k § 2217 uvádí:„ Výši nájemného by si měly strany dohodnout, neučiní-li tak, neznamená to neplatnost smlouvy. V takovém případě je povinností nájemce platit tzv. tržní (obvyklé) nájemné, tj. nájemné, které se obvykle platí za pronájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Okamžikem rozhodným pro jeho určení je den vzniku nájmu. Nedohodnou-li se strany - při použití shora uvedených kritérií - na výši obvyklého nájemného, určí tuto výši soud (§ 1792 odst. 1).“. Tedy určuje-li soud nájemné, postupuje takto pouze v případě, že mezi stranami byla sjednána nájemní smlouva, aniž by však byla sjednána výše nájemného, když tato skutečnost nezakládá neplatnost smlouvy. Hmotněprávní úpravu nájemného tak nelze vztáhnout na daný případ.

27. Není tedy hmotněprávní úprava, která by soud povolávala k tomu, aby v daném případě určil obsah smlouvy. Toliko k právotvorným rozsudkům.

28. Nadále je tak nutné se zaobírat tím, zdali existoval projev vůle, právní jednání, s nímž měl žalovaný projevit souhlas, kdy v tomto případě platí, že soud nedotváří žádným způsobem projev vůle stran sporu, nýbrž pouze nahrazuje akceptaci návrhu. Zde je nutno hodnotit zvlášť jednotlivé smlouvy, neboť jejich znění ve vztahu k případným platbám, nájemnému, je odlišné. Smlouva z roku 2011 neobsahuje žádné ujednání o povinnosti uzavřít smlouvu, potažmo dodatek smlouvy. Zde tak není dán žádný smluvní základ pro nahrazení projevu vůle, není stanoveno nic, s čím měl žalovaný projevit souhlas, nelze tak nahrazovat akceptaci návrhu, když není žádná oferta, není znám obsah právního jednání, ve vztahu k němuž by měl být nahrazen projev vůle. Co se týká smlouvy z roku 2008, tak tato obsahuje ujednání, že„ Nájemné za provozování majetku vlastníka není pro roky 2011 a 2012 sjednáno. Pro další roky bude výše nájemného řešena na základě Dodatku smlouvy.“ Právní otázkou tak zde je, zdali toto ujednání obsahuje takový projev vůle, tedy návrh na uzavření smlouvy, který buď odkazuje na ofertu, v níž jsou podstatné obsahové náležitosti smlouvy vymezeny, či jsou tyto obsaženy již v samotné smlouvě. Soudem je uzavřeno, že nikoliv. Ve smlouvě její účastníci pouze uvedli, že bude toto řešeno dodatkem smlouvy. Strany smlouvy pouze sjednaly, že přistoupí k uzavření smlouvy, tedy vymezily pouze to, že budou činěna jednání vedoucí k uzavření dodatku smlouvy, kdy teprve v budoucí době bude učiněna nabídka, na jejímž základě bude hodnoceno, zdali má dojít k jejímu přijetí, přičemž teprve v tomto okamžiku bude vymezena obsahová náležitost smlouvy. Tato však nebyla vymezena, není tak takový návrh či ujednání ve vztahu, k němuž by soud měl rozhodnout o nahrazení projevu vůle.

29. Dále je nutno hodnotit i to, zdali petitorní část návrhu odpovídá skutkovým tvrzením. Jak již bylo uvedeno, skutková tvrzení směřují k nahrazení projevu vůle, žalobní žádání však zní na určení výše nájemného do budoucí doby, kdy takto stanoveným žalobním žádáním má být vytyčen právní vztah stran sporu v budoucnosti. Žalobu na určení upravuje § 80 o. s. ř. Komentář ASPI k tomuto právnímu ustanovení uvádí:„ Předmětem určení je zásadně stávající (přítomný) právní poměr nebo právo. Je vyloučeno žádat o určení existence práva nebo právního poměru, který vznikne teprve v budoucnu (srov. však § 163). Má-li požadované určení význam pro stávající poměry mezi účastníky, je ovšem přípustné domáhat se určení práva, které zde bylo v minulosti.“. Žalobkyně se domáhá konstituování právního vztahu do budoucí doby. Jak bylo rozvedeno shora, žalobkyní předložené smlouvy nejsou právními jednáními, které by v minulé době založily takový právní stav, poměr, jež by měl být určován. Tedy žalobní žádání jednak není v souladu s žalobními tvrzeními, jednak nemá oporu v právu.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný byl ve věci plně úspěšným účastníkem, přináleží mu tak plná náhrada nákladů řízení. Tato byla přiznána v souladu s návrhem právního zástupce žalovaného učiněného při závěrečném vyjádření, kdy tento se domáhal přiznání nákladů řízení za tři úkony právní pomoci á 2 500 Kč + 900 Kč režijní paušál, celkem tak 8 400 Kč, za situace kdy zástupce žalovaného není plátcem daně z přidané hodnoty, když takto stanovená výše nákladů řízení je v souladu s ustanoveními § 7, bod 5, § 9, odst. 3, písm. a), § 11, odst. 1, bod a), d), g) - (převzetí věci, vyjádření k návrhu, účast při jednání soudu), § 13, odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Povinnost k plnění byla určena ve lhůtě dle § 160, odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaného dle § 149, odst. 1 o. s. ř.