22 C 198/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 10 828,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 828,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 146,16 Kč, s úrokem z prodlení z částky 10 828,17 Kč ve výši 8,5 % ročně od 14. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem 29 % ročně z částky 5 828,17 Kč od 5. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni úrok 29 % ročně z částky 5 000 Kč od 5. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 2 252 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu dne 8. 2. 2021 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalované k úhradě částky 10 828,17 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba (dříve právnická osoba anebo právnická osoba), se sídlem adresa, IČO a žalovanou byla dne 24. 2. 2017 uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, Všeobecné obchodní podmínky Banky, Úrokový lístek Banky, Sazebník Banky, se kterými se žalovaná dle prohlášení ve smlouvě seznámila. V souladu se smlouvou a dispozicemi byl žalované poskytnut úvěrový limit 5 000 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v dispozicích ke smlouvě. Ve smlouvě a v dispozicích ke smlouvě se žalovaná zavázala, že běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání anonymizováno, bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se zavázala neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze smlouvy a podmínek a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno. Ddebetní zůstatek z běžného účtu 11 180,77 Kč převedla dne 29. 1. 2018 na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet. Po převedení debetního zůstatku 11 180,77 Kč na zvláštní úvěrový účet umožnila právní předchůdkyně žalobkyně žalované jeho splácení ve splátkách. Žalovaná byla dle ujednání ve smlouvě ve spojení s podmínkami povinna hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle sazebníku. Dlužná částka však nebyla žalovanou řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva a v souladu se smlouvou a podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne 4. 6. 2018 zesplatnila ke dni 4. 6. 2018 a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 11 180,70 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 29 % ročně dle úrokového lístku platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. 14. 5. 2020, požaduje žalobkyně také zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2020 s účinností ke dni 18. 5. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 3. 6. 2020. Žalovaná byla současně vyzvána k její úhradě žalobkyni jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena 10 974,33 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru 10 828,17 Kč, úroků z prodlení 146,16 Kč kapitalizovaných ke dni 4. 6. 2018. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků z úvěru 29 % p. a. z dlužné jistiny úvěru 10 828,17 Kč od 5. 6. 2018 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % p. a. z dlužné částky 10 828,17 Kč, od 14. 5. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci odeslané doporučeně dne 21. 12. 2020. Dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal za předpokládaného souhlasu žalobkyně a žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci ani doplnění jiných listin či doplnění tvrzení by odlišný závěr nemohlo přivodit.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 15. 8. 2017 Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu. Ke smlouvy byly signovány Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecné obchodní podmínky příjmení, Úrokový lístek příjmení a Sazebník Banky. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr anonymizováno s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % p. a., RPSN byla uvedena 33,12 %. Celková částka splatná spotřebitelem tak činila 5 361,89 Kč. Úroková sazba ze splatného flexikreditu činila 24 % p. a. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činila 29 % p. a. Měsíční poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku byl sjednán ve výši 29 Kč /smlouva o bankovních produktech a službách – elektronický systém soudu, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách na čl. 27, úrokový lístek na čl. 31-32 spisu/ 7. Z výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet ze dne 18. 5. 2020 bylo zjištěno, že konečný zůstatek na účtu činil 10 828,17 Kč /výpis na čl. 33 spisu/ 8. Zesplatnění úvěru č. bankovní účet bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 4. 6. 2018. Současně byla vyzvána k zaplacení částky 11 180,77 Kč /oznámení o zesplatnění na čl. 16 9. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 14. 5. 2020 smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na žalobkyni. /smlouva o postoupení pohledávek na čl. 22 – 25 spisu, seznam postupovaných pohledávek na č. l. 28-30, potvrzení o úhradě na čl. 19 Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 25. 5. 2020. K poštovní přepravě podáno 3. 6. 2020 /oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 16, podací lístek na čl. 21 10. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 12. 2020, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka na čl. 17 – 18 spisu, podací lístek na čl. 26 11. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

12. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 24. 2. 2017 Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu. Dle dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 15. 8. 2017 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr anonymizováno s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % p. a., RPSN byla uvedena 33,12 %. Celková částka splatná spotřebitelem tak činila 5 361,89 Kč. Úroková sazba ze splatného anonymizováno činila 24 % p. a. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činila 29 % p. a. Měsíční poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku byl sjednán ve výši 29 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně převedl debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 11 180,77 Kč na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet, kde zůstatek ke dni 18. 5. 2020 činil 10 828,17 Kč. Ke dni 4. 6. 2018 došlo ke zesplatnění úvěru. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 14. 5. 2020 smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 25. 5. 2020. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 12. 2020, předžalobní upomínka.

13. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

14. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).

15. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

16. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

20. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Soudem bylo vzato za prokázané, že 24. 2. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako„ smlouva o bankovních produktech a službách“. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).

23. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

24. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude předána finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finančních prostředků. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala rezervovat žalované finanční prostředky, a to formou povolení debetního zůstatku na běžném účtu žalované. Žalovaná měla právo tyto finanční prostředky kdykoliv čerpat až do sjednaného limitu 5 000 Kč.

25. Žalobkyně se domáhala úhrady jistiny úvěru ve výši 10 828,17 Kč, úroků z prodlení ve výši 146,16 Kč kapitalizovaných ke dni 4. 6. 2018, úroků z úvěru ve výši 29 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 828,17 Kč od 5. 6. 2018 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % p.a. z dlužné částky ve výši 10 828,17 Kč, od 14. 5. 2020 do zaplacení. Z důkazů provedených v řízení bylo zjištěno, že žalovaná čerpala částku 10 828,17 Kč, kdy v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na uvedenou částku plnila. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni částku 10 828,17 Kč. Protože úvěr byl sjednaný pro částku 5 000 Kč, je žalovaná povinna tuto částku plnit v režimu ustanovení § 2395 o. z. Pro částku 5 828,17 Kč je povinna plnit v režimu ustanovení § 2991 o. z.

26. Žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru ve výši 29 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 828,17 Kč od 5. 6. 2018 do zaplacení, když ve smlouvě byla sjednána úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 29 % p. a. Soud má však za to, že tento úrok je nutno posuzovat jako sankci za nepovolené přečerpání úvěrového rámce a nelze jej tedy aplikovat na část úvěru, kterou žalovaná čerpala oprávněně, tedy do výše 5 000 Kč. Soud tak žalobkyni přiznal úrok ve výši 29 % p. a. pouze ze zbývající částky ve výši 5 828,17 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.

27. Úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byl žalované uložen v souladu s žalobním žádáním plnit z částky 10 828,17 Kč od 14. 5. 2020 do zaplacení, jelikož žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě celé dlužné částky a byla si tak vědoma toho, že je povinna celou dlužnou jistinu uhradit, jinak se dostane do prodlení. Co se týká kapitalizovaného úroku z prodlení, tak tento byl žalované uložen v souladu s žalobním žádáním k plnění ve výši 146,16 Kč.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.).

29. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.