22 C 201/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o rušenou držbu

I. Žaloba s návrhem, jímž se žalobce domáhal uložení žalované povinnosti od doručení tohoto usnesení zdržet se rušení držby žalobce spočívající v zamezení přístupu do rodinného domu , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, a uvést do předešlého stavu tak, že žalobci vydá nové klíče či zabuduje původní zámek, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal soudu návrh, jímž se domáhal vydání rozhodnutí o rušené držbě s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalovaná je bývalou manželkou žalobce, manželství účastníků bylo rozvedeno rozhodnutím Okresního soudu Praha – východ, čj. , spisová značka, ze dne 16. 1. 2024, právní moc 7. 2. 2024. Žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky v rozsahu id. ½ spoluvlastnického podílů pro každého z účastníků, nemovité věci stavby , adresa, , rodinný dům, na pozemku , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Katastrální úřad pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , LV č. , hodnota, , obec , adresa, , k. ú. , adresa, , jimiž se stali dle Dohody o vypořádání společného jmění manželů a vzájemných práv a povinností týkajících se společného bydlení ze dne 8. 1. 2024, kde v čl. III. odst. 2 ujednali, že uvedená nemovitost připadne do podílového spoluvlastnictví účastníků, kdy každý z nich nabyde podíl ve výši ideální ½ vzhledem k celku a budou se rovným dílem podílet na výdajích nezbytné údržby nemovitosti. Současně dle čl. V. odst. 3 dohody bylo ujednáno, že „Účastníci této dohody tak prohlašují, že po dobu po rozvodu manželství mají zajištěno každý své bydlení. , Jméno žalované, bude i nadále bydlet v dome , adresa, (Nemovitost), , Jméno žalobce, má zajištěno bydlení jinde. , Jméno žalobce, bude vstupovat do domu v , adresa, po předchozím oznámení , Jméno žalované, . V případě hrozícího nebezpečí vzniku škody na domu v , adresa, je , Jméno žalobce, oprávněn vstoupit do domu kdykoliv.“. Dosud nedošlo k propsání uvedené změny ve vlastnických poměrech k nemovitosti v evidenci příslušného katastru nemovitostí ze společného jmění manželů na podílové spoluvlastnictví, proto je ve výpisu katastru nemovitostí nadále uvedeno společné vlastnické právo účastníků jako společné jmění manželů, což však nemá vliv na oprávněnost nároku žalobce. Jak je zřejmé z citovaného ustanovení dohody, mezi účastníky bylo ujednáno, že žalobce může vstupovat do nemovitosti po předchozím oznámení žalované, což bylo mj. proto, že společně se žalovanou zde žije nezletilý syn , Anonymizováno, , kdy žalobce se se synem při dohodnutých návštěvách setkával právě v nemovitosti, kde trávili společný čas, mj. v bazénu, který je součástí nemovitosti. Nyní však došlo k výměně zámků v nemovitosti žalovanou a nepředání nových klíčů žalobci, tudíž žalobci není umožněn řádný vstup do nemovitosti. Žalobce omezení vstupu do nemovitosti, výměnu vstupních zámků, zjistil 3. 6. 2024, a domnívá se, že k tomuto došlo žalovanou někdy v průběhu víkendu 1. - 2. 6. 2024, neboť ještě v pátek 31. 5. 2024 se žalobce bez problémů do nemovitosti se svými klíči dostal tak, jak to bylo do té doby běžnou praxí po rozvodu účastníků. Žalobce proto bezprostředně po zjištění tohoto závadného stavu, kontaktoval prostřednictvím SMS zprávy ze dne 3. 6. 2024 žalovanou: „Ahoj , jméno FO, , protože jsi vyměnila všechny zámky v RD na , adresa, , který vlastníme každý ½ tak tě žádám v úterý při návštěvě , Anonymizováno, , abys mě předala klíče. Děkuji , Anonymizováno, .“ Žalovaná však požadované klíče žalobci nepředala, přístup do nemovitosti žalobci v rozporu s uvedeným ujednáním v dohodě, dosud neumožnila. Následně žalobce vyzval žalovanou opětovně prostřednictvím SMS zprávy ke zjednání nápravy tohoto závadného stavu SMS zprávou ze dne 5. 6. 2024, opětovně vyzval žalovanou k umožnění přístupu do nemovitosti a předání nových klíčů, neboť druhého dne, 6. 6. 2024, byl domluven se synem, že společně tento den budou trávit v nemovitosti v bazénu. Ani k této výzvě žalovaná nové klíče od nemovitosti žalobci nepředala, tento stav dosud trvá. Žalobce k nápravě uvedeného stavu vyzval žalovanou za asistence příslušníků Policie ČR, kteří ji před nemovitostí vyzvali opakovaně, aby žalobci předala nové klíče od nemovitosti, což tato opakovaně odmítla a žalobci je tak nyní fakticky znemožněn přístup do nemovitosti, jíž je podílovým spoluvlastníkem, aniž by jeho vlastnické právo bylo nějakým legálním způsobem omezeno (myšleno nájemním či jiným obdobným právem). Uvedené šetření Policie ČR probíhá pod čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , žalobce ke dni podání žaloby neobdržel od policejního orgánu žádnou kopii pořízených protokolů. Navrhuje k prokázání svých tvrzení, nechť soud vyžádá spis policejního orgánu čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , kde v rámci této spisové dokumentace je zachyceno i samotné šetření policejního orgánu u nemovitosti a současně, že žalovaná odmítá žalobci předat nové klíče od nemovitosti. Žalobce odkazuje zvukový záznam, jež pořídil při tomto šetření policejního orgánu před nemovitostí, kdy se k výslovnému dotazu žalobce žalované, zda mu vydá nové klíče od nemovitosti, tato vyjadřuje negativně, sděluje, že klíče nevydá. Zvukový záznam doloží dodatečně na flashdisku či CD disku. Dle § 991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), platí, že „Držba je řádná pokud se zakládá na platném právním důvodu.“ Současně dále dle ustanovení § 992 OZ platí, že „Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel.“. Dle § 994 OZ platí vyvratitelná právní domněnka, že držba je řádná, poctivá a pravá, přičemž dle § 1003 OZ platí, že „Držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.“. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem nemovitosti. Dle uvedených ustanovení dohody bylo účastníky sjednáno, že žalobce má přístup do předmětné nemovitosti, přičemž dosud byla tato dohoda stranami respektována. Dle žalobce tak není pochyb, že je držitelem vlastnického práva k nemovitosti řádným, poctivým a pravým, přičemž v současné době je jeho držba rušena zásahem žalované spočívající ve výměně zámků a nepředání nových klíčů k nemovitosti. Žalobce je tak ve výkonu svého vlastnického práva, tedy své držby k nemovitosti, rušen jednáním žalované, jež řádnou držbu žalobce ruší tím, že vyměnila veškeré zámky u předmětné nemovitosti a zamezila žalobci, aby mohl řádně držbu vykonávat. Nadto dle uvedeného čl. V. odst. 3 dohody bylo ujednáno, že žalobce může v případě hrozícího nebezpečí vzniku škody na domu v , adresa, vstoupit do domu kdykoliv. Pokud by nyní podobná situace nastala, je pro chování žalované realizace tohoto znemožněna. Nelze ani odhlédnout od toho, že nemovitost obývá taktéž nezletilý syn účastníků, přičemž žalobce se nyní v důsledku rušení jeho řádné držby nemůže v případě nouze za synem dostat, pokud by se u syna náhle zhoršil z jakékoliv příčiny zdravotní stav, či se mu stal nějaký úraz a žalovaná by se zrovna v nemovitosti či poblíž nenacházela. Zásahem žalované do své řádné držby je žalobce omezen též ve svém výkonu podnikání, neboť jak vyplývá z výpisu živnostenského rejstříku, má na předmětné adrese nemovitosti sídlo podnikání a přístup do nemovitosti je tak pro něj stěžejní i z pohledu výkonu podnikatelské činnosti. Protože se o rušení držby dozvěděl dne 3. 6. 2024, je zachována lhůta pro podání žaloby dle § 1008 o. z.

2. Z důkazů předložených žalobcem bylo zjištěno následující:

3. Okresní soud Praha – východ rozhodl rozsudkem čj. , spisová značka, ze dne 16. 1. 2023 tak, že manželství účastníků uzavřené dne , datum, před Úřadem městské části , adresa, se rozvádí. (rozsudek na čl. 15-16 spisu)

4. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 8. 1. 2024 „Dohodu o vypořádání společného jmění manželů a vzájemných práv a povinností týkajících se společného bydlení“, dle § 757 o. z., kde v článku III., bodu 2 je ujednáno o nemovitosti – stavba čp. , adresa, , rodinný dům, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na LV, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , tak, že nemovitost připadne do podílového spoluvlastnictví účastníků, přičemž každý z nich nabyde podíl ve výši ideální ½ vzhledem k celku a budou se rovným dílem podílet na výdajích na nezbytné údržbě spojených s nemovitostí, náklady na vodné, stočné, elektrickou energii, topení dřevem, internet, televizi, odpad, popelnice, pojištění domu, údržbu zahrady a servis bazénu se zavazuje hradit , Jméno žalované, . V článku V., bodu 3 účastníci ujednali, že účastníci dohody pro dobu po rozvodu manželství mají zajištěno každý své bydlení. , Jméno žalované, bude i nadále bydlet v domě v , adresa, , , Jméno žalobce, má zajištěno bydlení jinde. , Jméno žalobce, bude vstupovat do domu v , adresa, po předchozím oznámení , Jméno žalované, . V případě hrozícího nebezpečí vzniku škody na dobu v , adresa, je , Jméno žalobce, oprávněn vstoupit do domu kdykoliv. (dohoda na čl. 18-20 spisu)

5. Dle výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného dne 20. 6. 2024 jsou účastníci vedeni jako vlastníci v režimu společného jmění manželů stavby čp. , Anonymizováno, , rodinný dům, na parcele , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , LV , Anonymizováno, , zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , pro obec a katastrální území , adresa, . (výpis z katastru nemovitostí)

6. Žalobce je osobou podnikající fyzickou, fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona, IČO , IČO, , vznik oprávnění , datum, , sídlem , adresa, . (výpis z veřejné části živnostenského rejstříku na čl. 12 spisu, výpis ekonomických subjektů na čl. 13 spisu)

7. Žalobce adresoval žalované zprávu neoznačeného data, s oznámením, že s ním syn , Anonymizováno, chce trávit společný čas v rodinném domě v bazénu, žádá tak o přístup do domu a předání klíčů, dále k předání reproduktoru JBL vlastněný jeho firmou. Nebude-li mu umožněn přístup do domu a nebudou-li předány klíče, bude nucen podniknout další právní kroky. Při nepředání reproduktoru JBL bude nucen podat trestní oznámení, protože již činil několikrát výzvu. (středa) Dále adresoval sdělení, že přijede za , Anonymizováno, v 16.00 hodin, žádá o kontakt na právníka (30. 5.). Dále sděluje, že z důvodu výměny zámků v RD , adresa, vlastněný každý ½ žádá v úterý při návštěvě , Anonymizováno, k předání klíčů (3. 6. 2024). (elektronická komunikace na čl. 14 spisu)

8. Žalobce dne 9. 6. 2024 v 21.38 hodin adresoval e-mailem ve věci , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, sdělení, že mu byl odcizen firemní reproduktor značky JBL Party 240W v hodnotě 10 999 Kč, kdy při asistenci dnešního dne Policie ČR v rodinnému domu v , adresa, předal účtenku, kopii. Při návštěvě též zjistil, že rozbitá kamera se na místě nenachází. Prosí úpravu výpovědi, kdy bylo do protokolu napsáno, že nebyla poškozena kamera a nebylo vyhrožováno žalobci a jeho synovi. Při přečtení protokolu bylo žalobci sděleno, že došlo k upsání a bude to upraveno. Dále žádá do protokolu uvést, že dnes 9. 6. 2024 vyzýval paní , jméno FO, , aby předala klíče od poloviny domu, což před policií odmítla a řekla, že je nepředá. (e-mail na čl. 17 spisu)

9. Dále žalobce formou datového přenosu předložil zvukový záznam.

10. Podle § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, o. s. ř., domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

11. Podle § 178 o. s. ř., v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

12. Podle § 180 odst. 1 o. s. ř., ve věci samé rozhoduje soud usnesením.

13. Podle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

14. Podle § 988 odst. 1 o. z., držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

15. Podle § 989 odst. 1 o. z., vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Podle odst. 2, jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.

16. Podle § 1003 o. z., držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

17. Podle § 1008, odst. 1 o. z., soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

18. Žaloba z rušené držby je zvláštním druhem žaloby, kdy soudu nepřísluší zkoumat nároky dané právem vlastnickým, právem užívacím či jinými obdobnými právy. Soud toliko zkoumá poslední pokojný stav ve věci držby. K uvedenému je namístě odkázat rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2012 vydaný ve věci sp. zn. 22 Cdo 4115/2011, dle kterého soud nezkoumá, zdali je držba řádná, poctivá či pravá. Soud pak žalobě vyhoví, pokud takováto pokojná držba je narušena svémocí jiné osoby, přičemž v rámci tohoto řízení nezkoumá, zda měl žalovaný nějaký právní důvod k takovému rušení (toto je určeno toliko do petitorního řízení).

19. Z listinných důkazů lze uzavřít, že účastníci řízení jsou podílovým vlastníky v poměru každý ideální ½ budovy čp. , Anonymizováno, , rodinný dům, na pozemku č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , zapsáno u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, . Za rozhodnou je ve věci třeba hodnotit listinu, jíž jest „Dohoda o vypořádání společného jmění manželů a vzájemných práv a povinností týkajících se společného bydlení“ uzavřená dne 8. 1. 2024, konkrétně čl. III. odst. 2, čl. V odst. 3, na níž odkazuje i žalobce, respektive z níž svůj nárok na povinnost žalované zdržet se rušení držby, dovozuje. Odkázaná dohoda byla uzavřena v režimu § 757 o. z., kdy účastníci, jakožto manželé, kteří uvedenou nemovitost vlastnili ve společném jmění manželů, toto jmění vypořádali. Účastníci sporu takto vypořádali společné jmění manželů i v té části, který se týká označené nemovitosti, kdy výslovně ujednali „Účastníci této dohody tak prohlašují, že po dobu po rozvodu manželství mají zajištěno každý své bydlení. , Jméno žalované, bude i nadále bydlet v dome , adresa, (Nemovitost), , Jméno žalobce, má zajištěno bydlení jinde. , Jméno žalobce, bude vstupovat do domu v , adresa, po předchozím oznámení , Jméno žalované, . V případě hrozícího nebezpečí vzniku škody na domu v , adresa, je , Jméno žalobce, oprávněn vstoupit do domu kdykoliv.“.

20. Právní institut ochrany držby tak, jak je zakotven v ustanovení § 176 a násl. o. s. ř. je koncipován tak, že soud rozhodne ve věci samé, nejedná se o nařízení předběžného opatření, byť toto rozhodnutí, je ve své podstatě provizorním. A to právě proto, že soud při rozhodnutí zjišťuje pouze existenci držby a svémocné rušení. V tomto řízení tedy žalobce prokazuje, že měl poslední držbu a tato byla rušena. Toto jediné je tomto typu řízení rozhodným, soud nezkoumá, zdali se jedná o držbu pravou, řádnou a poctivou. V posuzovaném případě soud tedy nehodnotí, zdali jednání žalované je v rozporu se smlouvu či nikoliv, omezí se pouze na zkoumání posledního stavu. Ustanovení § 1003 o. z. zakotvuje tzv. posesorní ochranu držby proti svémocnému rušení, které nespočívá v jejím odnětí, tj. ve vypuzení z držby (§ 1007 o. z.). Podmínkou úspěchu žaloby je držba žalobce a její svémocné rušení žalovaným.

21. V souzené věci bylo zjištěno, že dle žalobcem odkázané dohody pokojný stav je takový, že žalobce, vyjma situací, kdy hrozí nebezpečí, přičemž žalobce tuto situaci ani netvrdí, pouze ji dovozuje hypoteticky, nadto se jedná o jednorázovou situaci, nikoliv setrvalý pokojný stav, žalobce je oprávněn vstoupit do domu pouze po předchozím oznámení žalované. Žalobce tak není oprávněn vstupovat do domu bez předchozího oznámení žalované, tudíž nelze dovozovat rušební jednání v tom, že žalovaná provedla výměnu zámků. Neboť není-li dle žalobcem odkázané dohody oprávněn tento do domu vstupovat bez oznámení žalované, tudíž musí tato vždy zajistit vstup žalobce do domu, nemůže být rušebním jednáním, nemá-li možnost vstupovat do domu bez oznámení žalované, tudíž za užití svých klíčů. Poslední pokojný stav dle smlouvy, na níž žalobce pro svůj nárok odkazuje, je tedy takový, že žalobce je oprávněn vstupovat do domu pouze po předchozím oznámení žalované. Pokud tedy žalovaná realizovala výměnu zámků, nečinila tak svémocí a neporušila ustanovení § 1003 o. z., tudíž žalobci nevzniklo právo domáhat se soudně uvedení v předešlý stav a uložení povinnosti zdržet se takového rušebního jednání Není tak dán předpoklad pro aplikaci ustanovení § 177, odst. 2 o. s. ř. Pro úplnost je třeba konstatovat, že pokud žalovaná neplní dle smluvního ujednání, není namístě se domáhat plnění z této dohody v režimu ustanovení § 177 o. s. ř.

22. Taktéž je třeba konstatovat, že zvěděl-li žalobce o jednání žalované, které hodnotí jako rušební čin, dne 3. 6. 2024, přičemž návrh byl podán dne 21. 6. 2024, byl podán ve lhůtě stanovené v § 1008 o. z.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), kdy ve věci úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná. Této však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.