22 C 205/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro zaplacení 294 246 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobci částku 115 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 115 000 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, částku 97 852 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 97 852 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částku 57 440 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 57 440 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně, se zamítá.

II. Řízení v té části, v níž žalobce se domáhal uložení žalované povinnosti k úhradě částky 10 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, částky 5 731 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 731 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částky 8 223 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 8 223 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně, se zastavuje.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalobce povinen uhradit žalované částku tak 112 832,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce podal soudu žalobní návrh, jímž se domáhal uložení žalované povinnosti k úhradě finanční částky s následujícími tvrzeními. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem 1/4 id. na celku nemovitostí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , výměra , Anonymizováno, m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, součástí budova č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , výměra , Anonymizováno, m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, vše na listu vlastnictví č. , hodnota, , Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, . Žalovaná byla podílovým spoluvlastníkem na výše uvedených nemovitostech 1/2 id. do listopadu 2020, v listopadu 2020 svůj podíl na daných nemovitostech darovala svému druhému synovi. V nemovitostech je umístěno 5 bytových jednotek a 2 nebytové prostory, vše bylo pronajímáno žalovanou (do listopadu 2020). Na nemovitosti je dále pronajato místo pro anténu. Žalobci není dlouhodobě vyplácen jeho podíl plynoucí z pronájmu daných nemovitostí. Žalobce v minulosti opakovaně vyzýval žalovanou k vypořádání jeho podílu na zisku z pronájmu daných nemovitostí, bezvýsledně. , jméno FO, stanovení poměrné náhrady za užívání bytů a nebytových prostor v domě ve výši ¼ id. na celku používá žalobce v kalkulaci nájemné odpovídající výši nájemného dle jemu známých uzavřených nájemních smluv na obdobné prostory v budově. , jméno FO, byt č. 1, byt č. 3 bylo použito nájemné odpovídající nájemnému dle nájemní smlouvy pro byt č. 4, tj. 9 000 Kč/měs., výnos z bytu č. 2 činí 5 500 Kč/měs., výnos z bytu č. 5 činí 3 000 Kč/měs. U nebytového prostoru – dílna, nájemné je určeno v obdobné výši jako nájemné dle nájemní smlouvy na nebytový prostor – obchod, tj. 10 000 Kč/měs. Nájemné za pronájem prostoru pro anténu 7 000 Kč/měs. vyplývá z nájemní smlouvy, byla poskytnuta žalobci k nahlédnutí.

2. Žalobce se domáhal vůči žalované plnění za období roku 2018 (leden-prosinec), uhrazení částky 125 000 Kč skládající se z podílu na pronájmu 3 x bytová jednotky x 12 měsíců x 9 000 Kč/měsíční nájemné + 1 bytová jednotka x 12 měsíců x 3 000 Kč /měsíční nájemné + 1 bytová jednotka x 12 měsíců x 5 500 Kč/měsíční nájemné + 2 nebytové prostory x 12 měsíců x 10 000 Kč/měsíční nájemné + 1 anténa x 12 měsíců x 7 000 Kč /měsíční nájemné. Pokud jde o výpočet úroků z prodlení, vzhledem k tomu, že mezi spoluvlastníky nebyla výslovně dohodnuta splatnost pro úhradu výnosů z nájemného ani úhradu náhrady za nadužívání spoluvlastnického podílu za daný kalendářní rok, použil žalobce pro splatnost těchto úhrad analogicky § 2252 občanského zákoníku, dle nějž den splatnosti je 31. červenec následujícího kalendářního roku, tj. k 31. 7. 2019. Nezaplacením výnosů z nájemného v uvedené lhůtě se žalovaná dostala do prodlení a vznikla jí tak povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. Celková hodnota pohledávky bez příslušenství 125 000 Kč.

3. Poté, kdy bylo ve věci jednáno, učinil žalobce částečné zpětvzetí žalobního návrhu, kdy pro rok 2018 učinil zpětvzetí co do celkové částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení. Žalobce nadále se domáhal pro rok 2018 úhrady částky v celkové výši 115 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucí od 1. 8. 2019 do zaplacení. K tomu uvedl výpočty za jednotlivé jednotky takto: 3 x bytové jednotky x 12 měsíců x 9 000 Kč = 324 000 Kč (byt č. 1, 3, 4), 1 bytová jednotka x 12 měsíců x 3 000 Kč = 36 000 Kč (byt č. 5), 1 bytová jednotka x 12 měsíců x 5 500 Kč = 66 000 Kč (byt č. 2), 2 nebytové prostory x 12 měsíců x 10 000 Kč/měsíců = 240 000 Kč, 1 anténa x 12 měsíců = 70 000 Kč. Celkem 736 000 Kč /4 = 184 000 Kč z toho 62,5% je 115 000 Kč.

4. Dále se žalobce domáhal vůči žalované plnění za období roku 2019 (leden - prosinec), uhrazení částky ve výši 103 583 Kč skládající se podílu na pronájmu 2 x bytová jednotka x 12 měsíců x 9 000 Kč/měsíční nájemné + 1 bytová jednotka x 5 měsíců x 9 000 Kč/měsíční nájemné + 1 bytová jednotka x 12 měsíců x 3 000 Kč /měsíční nájemné + 1 bytová jednotka x 5 měsíců x 5 500 Kč/měsíční nájemné + 2 nebytové prostory x 12 měsíců x 10 000 Kč/měsíční nájemné + 1 anténa x 12 měsíců x 7 000 Kč /měsíční nájemné. Pokud jde o výpočet úroků z prodlení, mezi spoluvlastníky nebyla výslovně dohodnuta splatnost pro úhradu výnosů z nájemného, ani úhradu náhrady za nadužívání spoluvlastnického podílu za daný kalendářní rok, použil tak žalobce pro splatnost těchto úhrad analogicky § 2252 občanského zákoníku, den splatnosti 31. červenec následujícího kalendářního roku, 31. 7. 2020. Nezaplacením výnosů z nájemného ve výše uvedené lhůtě se žalovaná dostala do prodlení a vznikla jí tak povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. Celková hodnota pohledávky bez příslušenství 103 583 Kč.

5. Poté, kdy bylo ve věci jednáno, učinil žalobce částečné zpětvzetí žalobního návrhu pro nárok za období roku 2019 co do celkové částky 5 731 Kč spolu s příslušným zákonným úrokem z prodlení skládající se z částek 1 289 Kč (podíl na nájemném za měsíce ½ měsíce dubna a celý měsíc květen za byt č. 2), 2 187 Kč (za podíl na nájemném za anténu pronájem antény, kdy bylo žalobcem zjištěno, že roční nájemné bylo sjednáno na částku celkovou 70 000 Kč a nikoli v žalobě uváděné 84 000 Kč), 2 255 Kč (chybě ve výpočtu podílu na výnosech). Žalobce tak nadále se domáhal uložení žalované pro období roku 2019 povinnosti k úhradě částky v celkové výši 97 852 Kč spolu se zákonným úrok z prodlení jdoucí od 1. 8. 2020 do zaplacení, s následující specifikací: 2 x bytová jednotka x 12 měsíců x 9.000 Kč/měsíčně = 216 000 Kč (byt č. 1 a 3), 1 bytová jednotka x 5 měsíců x 9 000 Kč/měsíc = 45 000 Kč (byt č. 4), 1 bytová jednotka x 12 měsíců x 3 000 Kč/měsíc = 36 000 Kč (byt č. 5), 1 bytová jednotka x 3,5 měsíce x 5 500 Kč/měsíc = 19 250 Kč (byt č. 2), 2 nebytové prostory x 12 měsíců x 10 000 Kč/měsíc = 240 000 Kč, 1 anténa x 12 měsíců =70 000 Kč. Celkem 626 250 Kč/4 = 156 562 Kč z toho 62,5 % je 97 852 Kč.

6. A taktéž se žalobce domáhal vůči žalované plnění za období roku 2017 (leden - prosinec), uhrazení částky 103 500 Kč skládající se podílu z pronájmu 2 x bytové jednotky x 12 měsíců x 9 000 Kč/měsíčně nájemného + 1 bytová jednotka x 5 měsíců x 9 000 Kč/měsíční nájemné + 1 bytová jednotka x 12 měsíců x 3 000 Kč/měsíční nájemné + 1 bytová jednotka x 5 měsíců x 5 500 Kč/měsíční nájemné + 2 nebytové prostory x 12 měsíců x 10 000 Kč/měsíční nájemné + 1 anténa x 12 měsíců x 7 000 Kč/měsíční nájemné. , jméno FO, výpočet úroků z prodlení nebyla dohodnuta splatnost k výnosům z nájemného ani nadužívání spoluvlastnického podílu za daný kalendářní rok, použil tak žalobce pro splatnost těchto úhrad analogicky § 2252 občanského zákoníku, den splatnosti 31. červenec následujícího kalendářního roku, tj. k 31. 7. 2018. Nezaplacením výnosů z nájemného v uvedené lhůtě se žalovaný dostal do prodlení a vznikla povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. Žalovaná dne 3. 3. 2020 zaslala na bankovní účet žalobce částku 52 664 Kč, která nebyla blíže specifikována. Žalobce tak započetl na povinnost žalované uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za období od 1. 8. 2018 - 3. 3. 2020 (14 827 Kč) a dále započetl zbylou část úhrady na vypořádací podíl z pronájmu daných nemovitostí, rok 2017, kdy tímto zápočtem zanikla tato povinnost co do částky 37 837 Kč. Nadále je žalovaná povinna uhradit částku 65 663 Kč. Celková hodnota pohledávky bez příslušenství 65 663 Kč.

7. Částečné zpětvzetí žalobního návrhu po zahájení jednání ve věci učinil žalobce za rok 2017 co do celkové částky 8 223 Kč spolu s příslušným zákonným úrokem z prodlení skládající se z částky 2 812 Kč (podíl na nájemném za měsíce srpen a září 2017 za byt č. 4), 2 187 Kč (podíl na nájemném za anténu, pronájem antény, kdy bylo žalobcem zjištěno, že roční nájemné bylo sjednáno na částku celkovou 70 000 Kč a nikoli v žalobě uváděné 84 000 Kč), 3 224 Kč (chyba ve výpočtu podílu na výnosech). Žalobce se tak nadále domáhal za rok 2017 úhrady částky v celkové výši 57 440 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucí od 4. 3. 2020 do zaplacení, k čemuž uvedl tuto specifikaci nároku: 2 x bytová jednotka x 12 měsíců x 9 000 Kč/měsíčně = 216 000 Kč (byt č. 1 a 3), 1 bytová jednotka x 3 měsíců x 9 000 Kč/měsíčně = 27 000 Kč (byt č. 4), 1 bytová jednotka x 12 měsíců x 3 000 Kč/měsíčně = 36 000 Kč (byt č. 5), 1 bytová jednotka x 5 měsíců x 5 500 Kč/ měsíčně = 27 500 Kč (byt č. 2), 2 nebytové prostory x 12 měsíců x 10 000 Kč/měsíční nájemné = 240 000 Kč, 1 anténa x 12 měsíců = 70 000 Kč. Celkem 616 500 Kč/4 = 154 125 Kč, z toho 62,5 % je 96 328 Kč. Žalovaná dne 3. 3. 2020 zaslala na bankovní účet žalobce částku 52 664 Kč, blíže nespecifikována, jíž započetl na povinnost žalované uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, kdy s ohledem na úpravu žalované částky za rok 2017 započítává zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 96 328 Kč za období od 1. 8. 2018 - 3. 3. 2020 (13 776 Kč) a dále zbylou část úhrady na vypořádací podíl z daných nemovitostí za rok 2017, kdy tímto zápočtem zanikla tato povinnost co do částky 38 888 Kč. Nadále je žalovaná povinna uhradit částku 57 440 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucí od 4. 3. 2020 do zaplacení.

8. Žalobce vypočetl celkové nájemné za jednotlivé bytové jednotky včetně nadužívaných jednotek. Z tohoto vypočetl ¼ - tj. podíl žalobce na výnosech z nájmu a výnosu z nadužívání rovnající se výši podílu vlastnictví na nemovitosti. S ohledem na tu skutečnost, že žalobkyně v rozhodném období vlastnila ideálně ½ na nemovitosti měla povinnost uhradit žalobci 62,5 % z jeho podílu (druhý ze spoluvlastníků bratr žalobce vlastnil v rozhodném období ideální ¼ na nemovitosti tak byl povinen uhradit 37,5 % výnosu z nájmu a výnosu z nadužívání).

9. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznává, ani zčásti. Nezpochybňuje právo žalobce na podíl z plodů a užitků z bývalé společné věci, pozemek parc. č. st , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , součástí je budova č. p. , Anonymizováno, . Veškeré výnosy společné nemovitosti byly za předmětné období řádně vyplaceny, byly poskytnuty veškeré dokumenty související se správou nemovitosti za předmětné období, žalobce má přehled o veškerých uzavřených smlouvách a výnosech z nemovitosti (pořídil kopii všech dokumentů v červnu 2020). Vyčíslení žalobce neodpovídá skutečnosti. Žalovanou ani jiným spoluvlastníkem během předmětného období nedošlo k nadužívání nemovitosti, ani z tohoto důvodu nemohla žalobci vzniknout žádná pohledávka. Byt č. 1 byl v předmětném období užíván žalovanou bezúplatně (titulu spoluvlastnictví), byt č. 2 není od dubna 2019 nikým užíván, byt č. 3 byl užíván třetím spoluvlastníkem (, jméno FO, , narozen , datum, ) bezúplatně do srpna 2019, od té doby není nikým užíván, byt č. 4 nebyl nájemcem užíván celé předmětné období (srpen 2017 – září 2017 nebyl užíván, červen 2019 – prosinec 2019 nebyl užíván), nebytový prostor odpovídající dílně nebyl v celém rozsahu nikým soustavně užíván, pronájem za anténu činí 70 000 Kč ročně. Spoluvlastník má právo na plody a užitky věci, pouze reálné výnosy nemovitosti, nikoliv hypotetické výnosy, které by věc mohla nést, kdyby došlo k jinému rozhodnutí o jejím užívání, Nejvyšší soud, sp. zn. 22 Cdo 1029/2013. Veškeré skutečné výnosy z nemovitosti za předmětné období byly žalobci vyplaceny v rámci tří bezhotovostních plateb ze dne 4. 12. 2018 celkem zaslaná částka 250 000 Kč, ze dne 19. 6. 2019 celkem zaslaná částka 200 000 Kč, ze dne 3. 3. 2020 celkem zaslaná částka 52 664 Kč. Nedílnou součástí těchto plateb byl i výnos z nemovitosti náležející žalobci (spoluvlastníkovi) za žalované období. Žalobce se za celé předmětné období nikterak nepodílel na žádných nákladech na společné nemovitosti, veškeré náklady spojené s udržováním provozuschopnosti nemovitosti musela nést žalovaná se třetím spoluvlastníkem. Žalobce za celou dobu neprojevil ani zájem nemovitost užívat.

10. Při jednání soudu účastníci učinili sporným skutek v té části, v níž žalobce tvrdil užívání bytové jednotky č. 4 za období měsíců srpen, září 2017, užívání bytové jednotky č. 2 za období části měsíce dubna, května 2019, kdy pro tuto část byl žalobní návrh poté vzat zpět. Dále bylo sporným užívání bytové jednotky č. 3 spoluvlastníkem za období září – prosinec 2019, užívání nebytového prostoru. Co se týká plateb za místo pro anténu, tak zde vzal žalobce návrh taktéž částečně zpět, tudíž zde spor odpadá.

11. Skutková zjištění:

12. Žalobce žalované adresoval předžalobní výzvu k plnění dopisem ze dne 26. 2. 2021, doručeno 2. 3. 2021. (dodejka na čl. 11 spisu, předžalobní výzva na čl. 12 – 13 spisu)

13. Bezhotovostním převodem z účtu vedeného ke jménu žalované byla dne 16. 6. 2021 převedena částka 200 000 Kč, dne 4. 12. 2018 částka 250 000 Kč a dne 3. 3. 2020 částka 52 664 Kč. (výpis z účtu na čl. 35 – 37 spisu)

14. Svědkyně , jméno FO, prováděla účetnictví pro žalovanou, zúčtování na základě dokladů, výpisů a všech dokladů, které i předložila. A to zúčtování výnosů v domě, byt, provozovna, anténa. Předtím toto vedla žalovaná sama velice poctivě. Veškeré listiny předkládala, byly v pořádku. Svědkyně zpracovávala účetnictví až za roky 2019, předtím jej vedla žalovaná. Zúčtovala vždy veškeré výnosy a následně odečetla výdaje, celkový výnos, posléze se rozdělil dle podílů. Žalovaná vlastnila 1/2 domu, synové každý ¼. Podle toho rozpočetla, co má každý ze synů dostat. Žalovaná žádala veškeré listiny a doklady, které jsou k dispozici, zaslat žalobci, což učinila. Reagoval e-mailem, který příliš nepochopila, její úloha byla provést účtování výnosů a vést účetnictví, nikoliv řešit problémy mezi spoluvlastníky. Za rok 2019 celkové výnosy byly 272 250 Kč, náklady 61 595 Kč, provozní výdaje, vše bylo doloženo. Výdaje na provoz nebyly vysoké například úklid, veškeré doklady zaslala žalobci. Vyjma uvedeného e-mailu jinou komunikaci nevedli, zaslala mu veškeré doklady i za anténu, nijak neprotestoval, vše měl k dispozici. Výpisy z účtu na čl. 44 spisu viděla. Žádala od žalované vysvětlit, jak řešila rozdělení výnosů, chtěla se zorientovat, jinak toto si řešila žalovaná sama. Zadání měla zúčtovat výnosy a náklady na dům. Z hlediska účetnictví u fyzické osoby se další rozúčtování neprovádí. U žalované, fyzické osoby, je třeba pro soulad s příslušnými předpisy provést zúčtování výnosů a nákladů na nemovitost. Pokud žalovaná prováděla převod částí výnosů na další spoluvlastníky, toto se do účetnictví fyzické osoby nezanáší, z jejího účetnictví to není možné zjistit, což je naprosto v pořádku. Jedná se o její příjmy jako fyzické osoby, s nimi sama nakládá, jak uzná za vhodné. Musí však být zúčtovány u příjemců, ostatních spoluvlastníků, kteří musí odvést příslušné odvody, to ale není otázka účetnictví žalované. Jak konkrétně žalovaná byla dohodnutá se spoluvlastníky, neví, vždy se to ale rozúčtovalo dle spoluvlastnických podílů. Žalovaná říkala, že posílá více, neví proč, říkala vždy, že účtuje více, ale proč a jak částku určila, neví. , jméno FO, zná prostřednictvím jeho manželky, stýkají se přibližně dvakrát ročně, tykají si. Žalovaná měla účetnictví vedeno řádně, poctivě bylo vedeno i v době, kdy jej svědkyně nezpracovávala. Viděla ho, vyžádala jej, abych viděla, jak je vedené. Bylo velmi přesné, poctivě vše založeno, málokdo si takto účetnictví vede. Odkdy měl žalobce nárok na úhradu výnosů, neví. (svědecký výslech , jméno FO, )

15. Svědkyně , jméno FO, s žalovanou jsou dlouhodobě přítelkyně. Mluví spolu stále, zejména telefonicky. Znají se od roku 1966, vztahy jsou osobní, řeší spolu veškeré záležitosti. Každá je sama, jako přítelkyně se mají navzájem. V rodině jsou dlouhodobě špatné vztahy mezi žalobcem a žalovanou, je to dlouhodobá záležitost. Situace se zhoršila, když se žalovaná nastěhovala k žalobci. U , jméno FO, je situace lepší, s tím žalovaná komunikuje bez problémů. V domě se vždy bydlelo. Dům koupila žalovaná s manželem, čerpali hypotéku. Má za to, v době úmrtí manžela žalované hypotéka na domě stále vázla. Žalovaná a , jméno FO, má za to, že v domě užívali byt. Nikdy to sama neviděla. Zdali , jméno FO, užíval dílnu, neví, to neviděla. Dílna se využívala, bylo tam truhlářství, to je vše, co ví. Do domu nikdy nechodila kvůli matce žalované, která velice těžce snášela jakékoliv návštěvy. S žalovanou se dohodly, že tam chodit nebude, scházely se buď jinde na kávě, nebo u svědkyně doma. Především jsou v kontaktu telefonicky. Žalovaná mnohokrát říkala, že synům dává výnosy z domu, hovořily o tom v minulosti. Vybavuje si to, sama říkala, že na dům nic nepřidali, nějak jí s ním nepomohli, nic by dostávat neměli, sama by jim to nedala. Špatné vztahy mezi účastníky jsou od doby, kdy se žalovaná přistěhovala k synovi. Její představa byla, že jí pomůže s matkou, k čemuž nedošlo. Má za to, že byly diskuze ohledně převodu domu, kdy se měl žalobce po nastěhování žalované k němu vyjádřit tak, nechť mu za to převede vlastnictví i ve zbylé části, což žalovaná odmítla. Žalovaná, kdyby mohla, tak by peníze určitě poskytla. Věří, že by se snažila dát dar na to, aby mohl svůj byt zrekonstruovat, je ale přesvědčena, že k tomu nemohlo dojít pro nedostatek finančních prostředků na straně žalované, která má pouze důchod a výnosy z domu. Nejsou žádné jiné peníze, které by mohla žalobci převést. Pokud žalobci něco převáděla, byly to výnosy z domu, o tom hovořila, o daru žalobci nikdy nehovořila. Důvod, pro který by uvedla, že se vztahy mezi účastníky výrazně zhoršily, je, že žalobce chtěl více, než mu náleželo. Již předtím, nežli se k němu žalovaná nastěhovala, vztahy nebyly příliš dobré, což by uvedla tak, že od mládí byly s žalobcem problémy. Konkrétně to nechce popisovat, je to příliš osobní. Pokud právní zástupce žalobce na upřesnění této skutečnosti trval, uvedla, že bude jednou starý, a až se k němu takto děti budou chovat, tak to pochopí, jednou větou by to shrnula tak, že žalobce se k matce choval špatně, a to již od mládí. Žalovaná se k žalobci odstěhovala i za této situace, neboť se stavěl tak, že hodlá vypomoci žalované s matkou a žalovaná až následně zjistila důvod. Rekonstrukce domu před nastěhováním matky proběhla, kdy žalobce dělal topení, přesně to neví. U žalobce na návštěvě s žalovanou byla, proběhlo to tak, že žalobce přišel na nádraží, sedli si na zahrádku, dostali pohoštění, poté jeli domů. Dostávaly i různé dárky, například vejce. Co se týká toho, zdali dal žalobce žalované nějaký dar, tak jí dával výnosy ze zahrady, byli velcí pěstitelé. (svědecký výslech , jméno FO, )

16. Svědek , jméno FO, nikdy nebyl přítomen žádnému jednání o darovací smlouvě. Maminka poskytovala žalobci peníze. V jakých částkách, neví. Poslala nějaké peníze „na Ježíška“. Druhá částka „na domeček“ byla hrazena v době, kdy se k žalobci nastěhovala. V té době se dělala rekonstrukce domu, souviselo to se stěhováním žalované. Částku za rekonstrukční práce nebyl stavu uvést. Osobně u jednání o poskytnutí daru nebyl. Pokud se žalovaná vyjadřovala, že pošle peníze na dům, žalobce toto odmítl s tím, že tepelné čerpadlo by se muselo stejně zakoupit. Žalovaná se vyjádřila tak, že sama rozhodne, co zašle. Co se týká částky zaslané před vánočními svátky, tak se sešli svědek, žalobce, žalovaná standardně před Vánoci u ní v , adresa, , vždy se takto setkávali. Matka řekla, že poslala žalobci nějakou částku. Žalobce se k tomu patrně nijak nevyjádřil. Svědek to nekomentoval. Od žalobkyně v minulosti také obdržel dar, los. Svědek je přesvědčen, že do finančních záležitostí žalobce nezasahoval. Má za to, že na toto sdělení žalované žalobce nereagoval, ač se jednalo o nezanedbatelnou částku, protože nevěděl, jakou částku obdrží. Dříve se takto jako rodina setkávali, nyní se již nesetkávají. Takto se setkávali týden před Vánoci, někdy až těsně před Štědrým dnem, i na Štědrý den, někdy i přes svátky. Má pracovní aktivity v , adresa, , stávalo se, že byl v , adresa, , žalobce jej vyzvedával a obratem jeli na tuto návštěvu. Vždy to bylo přesně před vánočním obdobím, o svátcích. Žalovaná zjišťovala, kolik stála rekonstrukce domu, odkázal ji na žalobce, který vše hradil, proto se k tomu staví tak, že se k tomu nemohl vyjadřovat. Objednával však tepelné čerpadlo, sjednával smlouvu, jinak veškeré finanční záležitosti řešil žalobce. Za samozřejmé považuje, že s právníky žalobce řešil, zdali je schopen ve věci svědčit, bavili se, zdali bude svědčit o tom, že žalovaná u žalobce bydlela, což mohou i nájemníci, kteří v domě bydleli. Vztahy v rodině byly zpočátku standardní. Jezdili za žalovanou, dostávala různé věci ze zahrádky, vozili jí i drůbež. Průběžně se navštěvovali. Potřebovala-li něco žalovaná, řešilo se to. Zpočátku vztahy byly normální. K narušení došlo v roce 2019, po přestěhování žalované k žalobci. V roce 2018 se řešilo, co s domem. Nájem byl nízký, musel se upravit. Poté se dohodlo a rozhodlo, co by se asi s domem v , adresa, mělo udělat. Dohodlo se, že se provedou stavební úpravy a také, jak se věc bude řešit. Bylo to náročné, dohody nevznikly na základě jednoho jednání. Žalovaná svůj názor měnila, když se něco dohodlo, posléze sdělila, že to takto nevidí a chtěla by to jinak. V roce 2018 se řeklo, že se dům prodá. Začaly se hledat realitní kanceláře. , jméno FO, našel realitní kancelář, která měla realizovat prodej domu. Svědek četl smlouvy, které tato kancelář chtěla podepsat, nepozdávaly se mu, nezdála se mu smluvní ujednání. Řešil to s žalobcem, který individuálně poté inzeroval prodej domu. Nakonec ovšem sám intervenoval, aby se dům neprodával. Byla by to škoda, je to investice, jiné investice v současné době nejsou jistými. Opět se sešli a řešili, co s domem. Situace vyústila v to, že žalobce už do , Anonymizováno, ani nechtěl jezdit, žalovaná a , jméno FO, přijeli k žalobci. Svědek řekl, že ideální je situaci s domem řešit tak, že se dají výpovědi a dům se opraví. Začalo se tedy také řešit, že by žalovaná přestěhovala. Problém byl, že dům na to nebyl uzpůsobený. Svědek tedy inicioval, že v domě v , adresa, se daly výpovědi a žalovaná se přistěhuje. Začali rekonstruovat topení, měli pouze krbové topení, což pro žalovanou nebylo výhodné. Nemohla nosit dříví na topení. Potom se začalo dělat čerpadlo a rekonstruovat dům tak, aby zde mohla bydlet. Dne 28. 6. se stavba dokončila, 30. 6. se nastěhovala. S žalobcem byli velmi vyčerpáni, proto odjeli týden na dovolenou. Když se vrátili, začali rekonstruovat další místnost, což se podařilo asi za týden, žalovaná nečekala, že se to zvládne. Již v této době se objevovaly drobné neshody, ty při soužití více osob vždy vznikají. Svědkovi vadilo, že je společná lednice, dohoda o stravování žádná nebyla. Žalobce tak donutil koupit další lednici, což bylo určitým způsobem zlomovým. Došlo k hádce účastníků, poté se žalovaná odstěhovala, do té doby v domě žili společně. Byli schopni komunikovat, vyjma různých drobností. Například se řešil vztah s manželkou , jméno FO, , styk s vnoučaty, komunikoval to i svědek, ponoukal žalobce, aby do tohoto vstoupil. Co se týká výnosů domu v , adresa, , než se začal řešit prodej domu, nezajímal se o to. Následně se o to zajímat začal, bylo třeba zjistit výnosy domu, aby bylo možné realizovat jeho prodej. To bylo tak v polovině roku 2018. Věděl tak o výnosech z domu, řešil také užívání nemovitosti dalším spoluvlastníkem. Jaká byla dohoda, zda něco měl platit, to řešil v roce 2020. Žalobce jej žádal, aby se seznámil s účetními podklady, které obdržel od účetní. Seznámil se s nimi a sdělil žalobci, že nejsou řádně doloženy podklady pro náklady na nemovitost. Účetní podklady prostudoval, příjmové doklady studoval podrobně, konkrétní položky ale nepřezkoumával. Co se týká platby na domeček, setrvává na stanovisku, že finanční záležitosti si účastníci řeší sami, to je mezi nimi. Určitě se platilo tepelné čerpadlo, to byla největší částka. Následně se hradily náklady na změnu místnosti, koberec, vybavení, to byla nižší částka. Tyto účetní doklady byly na stole, žalovaná je mohla vidět, kdyby chtěla. Zdali naléhala na žalobce, že je chce vidět, neví. Ve vztahu k vzájemné komunikaci o tomto setrvává na stanovisku, že se jedná o věc účastníků, do níž nezasahoval. Výnosy vybírala žalovaná, především řešila vybírání peněz a jejich tok. Žalobce také participoval na správě domu, například když žalovaná neměla tiskárnu, měla sice počítač, ovšem bez tiskárny, žalobce vždy vytiskl smlouvy a přivezl je do , Anonymizováno, . Jinak vše zařizovala, elektroměry v určitou dobu měla psány na sebe. To se řešilo v souvislosti se zálohami. Bála se, že nebude mít na jejich úhradu, svědek jí ovšem sdělil, že to nedává logiku, pokud má výnosy za anténu a nebytové prostory, měla by mít na úhradu záloh na elektřinu. Jinak stále setrvává na stanovisku, že finanční záležitosti mezi účastníky neřeší, žalobce neřeší finanční záležitosti mezi svědkem a jeho rodinou. (svědecký výslech , jméno FO, )

17. Žalobce potvrdil, že mu byly poskytnuty finanční prostředky platbami „na domeček“ a „na Ježíška“. Co se týká platby na Ježíška, tak na návštěvě před vánočním svátky žalovaná oznámila, že zaslala tuto platbu, což vzal jako dar. Bylo zvláštní, že to posílala přes banku, ale neřešil to. Příjem musí zdanit, žalovaná své stanovisko k tomu, na co byly platby poskytnuty, změnila. K platbě „na domeček“ odkazuje výpověď svědka , jméno FO, . Když se žalovaná měla nastěhovat, dělalo se čerpadlo a topení, hradilo se v souvislosti s rekonstrukcí domu 400 000 Kč až 450 000 Kč. Žalovaná řekla, že na toto přispěje, žalobce však reagoval, že nic nechce, stejně by se to muselo udělat. Žalovaná se vyjádřila, že je její rozhodnutí zaslat někomu peníze. Nejdříve řekla, že to má být dar, poté řekla, že jsou to výnosy. Od žalované ničeho nežádal, žádné účetní doklady jí nepředkládal, pouze v rámci konverzace zmínil částku 400 000 Kč až 450 000 Kč, přibližně v roce 2019. Žalované nic neukazoval, nic jí neúčtoval, protože po ní nic nepožadoval. Co se týká platby „Ježíšek“, tato byla realizována někdy před Vánoci 2018. Standardně se sešli na svátky, jedli řízek, salát, povídali si a žalovaná při té příležitosti sdělila, že zaslala tuto platbu. Až nahlédnutím do výpisu z účtu v jednací síni, žalovaný seznal, že se museli sejít až poté, kdy tato částka byla poukázána. Určitě to bylo později. Za dobu od poukázání této částky do vánočních svátků, kdy se takto sešli, si nevšiml, že tato částka byla připsána na účet. Nekontroluje jej každý den. Ani později na poukázání této částky žádným způsobem nereagoval. V současné době žádné vztahy nejsou. Výrazně se zhoršily, když se žalovaná odstěhovala z domu. Do jejího přistěhování byly vztahy běžné, standardní, nebyly příliš vřelé, ale běžné, scházeli se, komunikovali spolu, chodili na návštěvy, jednou až dvakrát měsíčně se mohli vidět či být spolu v kontaktu. Žalované dával výnosy ze zahrádky. V současné době nekomunikují. Částka 250 000 Kč byla „Ježíšek“, částka 200 000 Kč „na domeček“. , jméno FO, užíval dílnu, nějaký byt. Bylo to asi kolem roku 2019, měl truhlářství. Nekontroloval, co užívá. Vychází z toho, co uvedla žalovaná, dle níž v říjnu 2019 se odstěhoval, bere to jako fakt. O výnosy z nemovitosti se nikdy nezajímal, teprve v okamžiku, kdy se začalo komunikovat o prodeji, realitní kancelář chtěla tyto údaje k dispozici. Obdržel výnos v březnu 2020 50 000 Kč za rok 2019. Nesouhlasí s tím, že by domáhal převodu domu v , adresa, , žádnou jednotku v této nemovitosti neužíval. Dílnu měl bratr užívat od roku 2011 do října 2019, tvrdí, že ji opustil i dřív. Nikdy neproběhlo jednání o tom, že by žalovaná vykonávala funkci správce nemovitosti. Že to tak je, oznámila až kancelář právního zástupce žalované. Na druhou stranu bratr a žalovaná měli většinu. V roce 2020 právní zástupce žalované formálně oznámil správu nemovitosti žalovanou. Tato se o nemovitost starala od ukončení řízení o pozůstalosti. Nikdy však písemně žádné ujednání o správě nemovitosti neučinili. Sjednávání nájmu fungovalo tak, že žalovaná zjistila nacionále nájemce, vše žalobci sdělila, komunikovali to spolu většinou telefonicky, i jiným způsobem, žalobce vše napsal, vytiskl smlouvu a jel 160 km předat nájemní smlouvu žalované, která ji následně předala k podpisu. Má-li se vyjádřit, zdali se jednalo o finální verze, tak v zásadě tomu tak bylo, nepamatuje si, že by někdo chtěl na smlouvě něco měnit. Věděl, kolik mělo dle smluv být placeno, jestli to bylo placeno, nevěděl. Žalovaná schraňovala peníze v hotovosti, ponoukal ji, nechť zřídí účet. Jako vyúčtování to, co obdržel, neoznačuje, vždy obdržel hromadu různých příjmových dokladů, náklady účtovávala žalovaná paušálem. Nějaké listiny po matce zůstaly v domě. Viděl listiny na splátku hypotéky, to bylo v roce 2014. Hypotéku nikdy neplatil, na tyto platby nikdy nepřispíval, nikdy nepřispíval na opravy, úpravy domu v , Anonymizováno, . Co se týká zájmu o užívání nějakého z bytu v tomto domě, tak to je právě ono bolavé téma mezi účastníky. Již to trochu vyplynulo z výpovědi svědkyně , Anonymizováno, . Žalovaná se nikdy nevyrovnala s orientací žalobce. Pokud do Klecan jezdil, případně by zde chtěl bydlet, žalovaná se vyjádřila, že by nechtěla, aby o sexuální orientaci žalobce věděla celá vesnice. Myslí, že s tím se nikdy nevyrovnala a dnes už žalobce asi ani nemá ráda. Dohoda o inzerci byla všech spoluvlastníků, bylo to inzerováno na S-reality, nic se ale neprodalo. (účastnický výslech žalobce)

18. Ta část účastnické výpovědi žalobce, v níž uvedl, že nikdy neměl k dispozici účetní podklady a nikdy jsem nevěděl, co z této částky případně byly výnosy, je třeba odkázat na svědeckou výpověď , jméno FO, , a část výpovědi žalobce, z nichž se podává, že účetní podklady žalobce měl k dispozici. Zde je tak výpověď žalobce rozpornou.

19. Svědek , jméno FO, ví, že žalovaná posílala finanční částky žalobci. Posílala je i svědkovi. Jednalo se o částku 250 000 Kč a 200 000 Kč. Obdržel od žalované 250 000 Kč. Následně chtěla poukázat i částku 200 000 Kč a 52 000 Kč. Stejné částky posílala i žalobci. Sdělil jí, nechť 200 000 Kč i 52 000 Kč si nechá a investuje to do domu, tyto peníze svědkovi tak neposlala. Kdy mu byla částka 250 000 Kč připsána, kdy komunikovali o poukázání zbylých dvou částek, neví, to si nevybavuje. Na předmětné adrese obýval byt do srpna 2018, dílnu do října 2019. Není si vědom, že žalovaná žalobci poukázala nějaké peníze na stěhování, když k němu šla bydlet. Ví, že žalobce upravoval místnost pro matku a babičku, dělal tepelné čerpadlo, nemyslí ovšem, že na to žalovaná přispívala. Po dobu 20 let jsou jejich vztahy velmi slabé, téměř na bodu mrazu. Po smrti otce se zdálo, že se situace zlepší, ukázalo se ale, že to není možné. Žalovaná se odstěhovala k žalobci, po jednom a půl měsíci se ale vrátila zpět, bylo to velmi vyčerpávající. Důvodem mrazivých vztahů mezi účastníky je, že otec nikdy nepřijal orientaci žalobce. Poukázaná částka 250 000 Kč je nadstandartní. Ostatní částky nechal žalovaná na opravu a provoz domu, je v dezolátním stavu, bude potřeba do něj investovat. Spoluvlastníkem domu byl od smrti otce, tj. 10 let, od roku 2011. Myslí, že výnosy z domu jsou 5 500 Kč paní , jméno FO, , 70 000 Kč ročně za anténu, 10 000 Kč měsíčně za obchod, 3 000 Kč měsíčně pan , jméno FO, a 9 000 Kč paní , jméno FO, a paní , jméno FO, . Částku 250 000 Kč žalovaná poukázala na účet. Myslí, že jiné částky poukázány nebyly, po smrti otce nic dalšího posláno nebylo. Podílel se na opravách domu, velice intenzivně. Dílnu rekonstruoval na své náklady, původně to byl sklep s kójemi, bylo třeba opravit střechu, dům byl promáčený. S tímto mu nikdo nepomáhal. Konflikt se řeší dva až tři roky, dospěl do situace, že je vedeno soudní řízení. Dílnu využíval přibližně v rozsahu 2/3 po celou dobu, tedy v rozmezí let 2017 až 2019, další prostor, tedy zbylou 1/3, užíval přibližně 1 rok od října 2018 do října 2019. Svědek zakreslil dispozici dílny. Dveře označené v nákresu v období 2017/2019, byly uzamčené, klíče od nich jsem měl s žalovanou. (svědecký výslech , jméno FO, )20. , jméno FO, byl zapsán v registru ekonomickým subjektů, klasifikace: pokrývačské práce. (výpis z registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES na čl. 56 spisu, údaje z veřejné části ŽR na čl. 77 spisu)

21. V období červenec 2019, srpen 2019 byly z účtu vedeného ke jménu žalobce realizovány platby IKEA, železářství, , jméno FO, -, jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , 21 118 Kč, 1 050 Kč, neuvedeno, 10 641 Kč. Fakturováno bylo dodavatelem , jméno FO, žalobci 80 660 Kč za instalatérské práce. (výpis z účtu na čl. 56a spisu, výpis z účtu na čl. 57 spisu, faktura na čl. 62 – 64 spisu22. Fotografie na čl. 83 – 86 spisu, fotografie na čl. 140 – 147 spisu zachycují prostory domu, před domem, v detailu nebytové prostory, dílnu užívanou , jméno FO, .

23. Elektronická komunikace na čl. 148, 149, 150 spisu, zprávy SMS, obsahují komunikaci o účetních dokladech, jejich předložení, dotaz, zdali bude realizován prodej domu. Nelze zjistit příjemce zpráv.

24. Celková výměra domu dle nákresu půdorysu činí , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2. Výměra bytové jednotky užívané žalovanou činí , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2. Výměra bytové jednotky užívané spoluvlastníkem , jméno FO, , činí , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2. Výměra nebytové prostory užívané , jméno FO, činí , Anonymizováno, m2. (půdorys domu na čl. 174 – 178 spisu)

25. Důkazy, jimiž jsou listina, dopis ze dne 27. 3. 2020, listina, dopis ze dne 3. 3. 2020, podací lístek, soud nehodnotí. Z jejich obsahu se podává sdělení žalované o správě domu, s ohledem k jejich datu, když předmětem sporu je období let 2017, 2018, 2019, nejsou pro spor rozhodným, neboť skutková zjištění k tomu, zdali správu domu vykonávala žalovaná, je nutno činit k tomuto období.

26. Bytová jednotka č. 2: Příjmový pokladní doklad na čl. 58 neprokazuje výnos za celý duben 2019 a květen 2019, dokládá výnos za část měsíce dubna, nájemce paní , jméno FO, . Příjmové pokladní doklady na čl. 105 – 108 dokládají platby paní , jméno FO, za období leden – prosinec 2017, příjmové pokladní doklady dokládají platby paní , jméno FO, za období leden – prosinec 2018. K tomuto je nutno konstatovat, že období roku 2017, 2018 pro bytovou jednotku č. 2 není sporným. Příjmové pokladní doklady na čl. 120 spisu dokládají platby nájemce paní , jméno FO, za období leden – část dubna 2019 (shodně na čl. 58 spisu). Dle dohody o skončení nájmu na čl. 91 spisu byla touto nájemkyní užívána bytová jednotka č. 2, dle dohody o skončení nájmu tento skončil dne 31. 5. 2019, dne 4. 4. 2019 bylo stranami smlouvy (spoluvlastníky, nájemcem) signováno Potvrzení o převzetí finanční hotovosti 50 000 Kč na čl. 138 spisu jako kompenzace veškerých nákladů spojených se stěhováním nájemce po ukončení nájemního vztahu dohodou ke dni 31. 5. 2019. Nájemní smlouva ze dne 29. 3. 2005, prohlášení o úhradě nájemného z téhož dne na čl. 129 – 130 dokládá, že byl sjednán nájem bytu č. 2 nájemci , jméno FO, od 4. 9. 1992, dopis ze dne 22. 10. 2010 na čl. 137 dokládá, že nájemci , jméno FO, byla navržena základní výše nájemného 5 500 Kč s tím, nechť do 30. 11. 2010 sdělí, zda je tato výše nájemného akceptována. Sporným bylo stranami učiněno plnění za bytovou jednotku č. 2 za období část duben, květen 2019. Podáním na čl. 155 – 156 spisu byl vzat pro tuto spornou část žalobní návrh zpět.

27. Bytová jednotka č. 5: Příjmový pokladní doklad na čl. 68 – 70 spisu dokládá platby nájemce, nájemcem byl pan , jméno FO, , za období leden – prosinec 2019 (kdy za toto období byl sporným pouze byt č. 2), duben a část května, dále příjmové pokladní doklady na čl. 107 – 108 dokládají platby nájemce pana , jméno FO, za období leden – prosinec 2017, příjmové platební doklady dokládají platby nájemce pana , jméno FO, za období leden – prosinec 2018, příjmové pokladní doklady na čl. 121 – 122 spisu dokládají platby nájemce pana , jméno FO, za období leden - prosinec 2019. Nájemní smlouva na čl. 131 – 132 spisu dokládá, že tato byla uzavřena s nájemcem , jméno FO, dne 1. 4. 2014, jejím předmětem byla jednotka č.

5. Ve vztahu k této jednotce není spor.

28. Bytová jednotka č. 4: Příjmové pokladní doklady na čl. 113 – 114 spisu dokládají platby nájemce paní , jméno FO, za období leden – prosinec 2018, příjmové pokladní doklady na čl. 119 spisu dokládají platby nájemce paní , jméno FO, za období leden – březen 2019. Dle dohody o skončení nájmu na čl. 90 spisu byt č. 4 užíval nájemce , jméno FO, . , jméno FO, tuto bytovou jednotku bylo sporným období srpen, září 2017. Nájemní smlouva na čl. 125 – 126 spisu dokládá, že byl sjednán nájem bytu č. 4 v období od 1. 4. 2017 na dobu neurčitou, nájemce , jméno FO, , nájemní smlouva na čl. 127 - 128 dokládá, že byl sjednán nájem bytu č. 4 s nájemcem , jméno FO, , nájem sjednán od 1. 10. 2017. Příjmové pokladní doklady na čl. 103 – 104 dokládají platby nájem za období duben 2017 – červenec 2017, , jméno FO, , dále jsou doloženy platby za období říjen – prosinec 2017 pí. , jméno FO, . U bytové jednotky č. 4 bylo sporným období srpen, září 2017, podáním na čl. 155 – 156 spisu vzat pro tuto spornou část žalobní návrh zpět.

29. Nebytová jednotka: Příjmový pokladní doklad na čl. 73 – 76 spisu, příjmové platební doklady na čl. 109 – 110, 117 – 118, 123 – 124 spisu dokládají platby za nebytovou jednotku, , právnická osoba, , Potraviny , adresa, , paní , jméno FO, , a to za období únor – prosinec 2017, únor – prosinec 2018, leden – prosinec 2019, leden 2020. Smlouva o podnájmu nebytových prostor na čl. 133 – 134 spisu dokládá uzavření smlouvy k nebytovým prostorům prodejny a skladu od 1. 3. 2016 na dobu neurčitou, , jméno FO, , což koresponduje s listinou, jíž jest výpis z obchodního rejstříku na čl. 136, 2. strana. Dne 24. 2. 2017 byla datována výpověď z nájmu podnikatelských prostor na čl. 139 spisu, která byla učiněna ke dni 28. 2. 2017, kdy smlouva o podnájmu nebytových prostor na čl. 135 – 136 spisu dokládá uzavření smlouvy k nebytovým prostorům , právnická osoba, , prodejna, sklad, od 1. 3. 2017 na dobu neurčitou. Nebytová jednotka prodejny a skladu není spornou. Sporným ve vztahu k nebytovým jednotkám bylo pouze nadužívání spoluvlastníkem , jméno FO, .

30. Sporným užívání bytové jednotky č. 3 spoluvlastníkem za období září – prosinec 2019. K tomuto žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že tvrzení žalované ohledně doby užívání bere jako fakt. K tomuto se vyjadřoval ve své svědecké výpovědi i , jméno FO, .

31. Smlouva o nájmu části nemovitosti na čl. 78 – 82 spisu, smlouva o nájmu části nemovitosti na čl. 98 -102 spisu dokládá pronájem prostoru pro anténu, podáním na čl. 155 – 156 spisu vzat pro částku 2 187 Kč vždy za každý rok v období 2017, 2019 žalobní návrh zpět. Ve vztahu k této položce sporným nebyla částka výnosu, nýbrž pouze jeho výplata žalobci.

32. Dále učiněno zpětvzetí za období 2017 nadále pro částku 3 224 Kč, za období 2018 nadále pro částku 10 000 Kč, za období 2019 nadále pro částku 2 255 Kč33. V řízení nebyly provedeny níže uvedené důkazy. Nebyli slyšeni svědci k postavení skutku ohledně výše jednotlivých výnosů, rozsahu užívání jednotek, a to nájemci , jméno FO, , , jméno FO, , Anonymizováno, , , jméno FO, , , jméno FO, . K slyšení svědků , jméno FO, a , jméno FO, ve vztahu k rozsahu užívání nemovitosti nebylo přistoupeno pro nadbytečnost, skutek bylo možné postavit z provedených důkazů. Žalobce označil k důkazu sdělení společnosti , právnická osoba, . o odběru elektřiny, a to k prokázání tvrzení, že prostory užívané , jméno FO, byly užívány v celém označeném období, a to nebytové prostory, bytová jednotka. Uvedená společnost však není prodejcem, přesnou informaci o tom, s kým byla uzavřena smlouva kupní pro dodání médií, nemá. K prokázání výnosů z bytových jednotek, které byly pronajímány, navrhl dále slyšení svědků, nájemců, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, . Provedení těchto důkazů je hodnoceno jako nadbytečné, zde bylo možné skutek postavit z listinných důkazů, nadto následně byl v tomto směru skutek mimo spor. Dále bylo navrženo nařízení znaleckého posudku k zjištění obecné ceny odpovídající hodnotě nájmu, který by bylo možné v místě realizovat, a to pro prostory užívané , jméno FO, . Pokud žalobce navrhl vyžádat daňová přiznání žalované za období 2017 – 2019 soudem, tak soud odkazuje na § 53 zákona č. 280/2009 Sb. v platném znění, z nějž se podává, že pro toto řízení nejsou dány předpoklady pro vyžádání této listiny soudem. Ve vztahu k tomuto důkazu soud dále uvádí, že skutek v tom, že předmětné jednotky byly pronajímány a jaké byly výnosy, žalobce dokládá listinnými důkazy (slyšení nájemců je hodnoceno jako nadbytečné). To, zdali žalovaná tyto platby vedla ve svém účetnictví, není podstatným. Nadto žalovaná skutečnost, že byly realizovány výnosy nesporuje, podstatným je z hlediska skutku zjištění, zdali realizované výnosy byly uhrazeny žalobci. Jak již bylo uvedeno, ohledně výše výnosů bude případně soud činit skutková zjištění z předložených listin. Místní ohledání nebytového prostoru, dílny, bytu č. 1 je nadbytečným, protože v době konání řízení není již možné zjistit rozsah užívání těchto jednotek v období 2017, 2018, 2019.

34. Co se týká listin na čl. 59 – 61, 65 – 67, 71 - 72 spisu, nájemní smlouva – neúplná, tak z těchto nelze zjistit žádné relevantní skutečnosti.

35. Skutkový stav:

36. Skutkový děj ve věci je nutno rozdělit na různé části, a to část vztahující se k rozsahu užívání nemovitosti spoluvlastníky (žalovanou a , jméno FO, ), část vztahující se k tomu, jaké byly výnosy, část vztahující se k tomu, zdali a v jaké částce byly výnosy uhrazeny žalovanou žalobci, část týkající se dohody o správě nemovitosti.

37. Žalobce se domáhá plateb z výnosů, za užívání, bytu č. 1, bytu č. 2, bytu č. 3, bytu č. 4, bytu č. 5, nebytového prostoru – dílny, prostoru pro anténu, a to za období roku leden-prosinec 2017, leden-prosinec 2018, leden-prosinec 2019. Žalovaná tvrdí, že tyto plnila platbami ze dne 4. 12. 2018 celkem zaslaná částka 250 000 Kč, ze dne 19. 6. 2019 celkem zaslaná částka 200 000 Kč, ze dne 3. 3. 2020 celkem zaslaná částka 52 664 Kč. Zároveň však soud konstatuje, že žaloba byla vzata zpět částečně, a to v té části, v níž byl skutek sporný ohledně existence výnosů – pronájem místa pro anténu, užívání bytu č. 4, užívání bytu č. 2 + přepočet výnosů ve zbylé části uplatněného nároku, období 2017, 2018, 2019. Tzn., není již sporným realizace výnosů, sporným po provedení částečného zpětvzetí je pouze to, zdali byly poukázány žalobci, nadužívání spoluvlastníky.

38. Co se týká toho, jaké části nemovitosti, bytové jednotky, nebytové prostory, byly užívány spoluvlastníky, tak sporným nebylo, že žalovaná a spoluvlastník , jméno FO, užívali označené bytové jednotky, , jméno FO, užíval nebytový prostor. Co se týká období, po které byly užívány, tak sporným nebylo, že žalovaná užívala předmětnou bytovou jednotku po celé rozhodné období. Co se týká období užívání bytové, nebytové jednotky , jméno FO, , tak žalobce výslovně v rámci svého slyšení uvedl, že skutečnosti tvrzené žalovanou bere jako fakt. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že toto nesporuje. Rozsah užívaných částí byl zjištěn z předložené dokumentace. Tuto lze posuzovat jako důvěryhodný údaj, když samotný půdorys domu je dán stavebními dispozicemi, nebylo v řízení zjištěno, že by tyto byly měněny. Takto bylo zjištěno, že celková výměra činí , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2, žalovaná užívala , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, m2, , jméno FO, užíval bytovou jednotku , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2, nebytové prostory , Anonymizováno, m2. K tomuto je třeba odkázat výpověď tohoto svědka, který uvedl, že ač užíval v rámci nebytových prostor v jednotlivých časových úsecích pouze jeho části, celý tento prostor byl uzavřen a nebyl přístupný, což naznačil na výkresu při výslechu mu předloženému. Tedy užívání nemovitosti spoluvlastníky z hlediska období lze vzít za najisto postavené, taktéž z hlediska rozsahu.

39. Zásadním pro posouzení věci bylo skutkové zjištění ohledně výplaty finančních částek ve výši 250 000 Kč dne 4. 12. 2018 označené „na Ježíška“ a částky ve výši 200 000 dne 19. 6. 2019 označené „na domeček“. Úhrada další částky, kterou žalobce v návrhu uvádí s tím, že byla započtena, byla mimo spor. Shora uvedené výpovědi je nutné hodnotit ve vzájemné souvislosti, kdy se vzájemně doplňují a v celkovém pohledu vytvářejí kontext věci. Za prokázané lze vzít, že žalovanou byla částka ve výši 250 000 Kč s poznámkou „na Ježíska“ uhrazena nikoliv jako dar, nýbrž jako úhrada výnosů. Žalovaná si byla vědoma té skutečnosti, že má závazek vůči žalobci, je povinna uhradit tomuto částku výnosů, což se podává z té skutečnosti, že plnila žalovanému finanční částku, ale i z té skutečnosti, že velmi pečlivě evidovala veškeré platby týkající se domu, kdy veškeré doklady tohoto se týkající předkládala žalobci. Toto se podává z výpovědi svědkyně , jméno FO, , která vedla žalované účetnictví, kdy v rámci této své činnosti měla možnost se seznámit i s tím, jak bylo žalovanou účetnictví vedeno v předchozí době. Svědkyně vypovídala bez zjevného zájmu na výsledku sporu, její výpověď působila bezprostředně, spontánně. Pokud je nějakým způsobem vázána k předmětu sporu, tak je toto dáno komunikací s manželkou svědka , jméno FO, . Pouze tato samotná skutečnost nezakládá úvahu o nedůvěryhodnosti svědka, ze všech svědků ve věci slyšených je k účastníkům řízení v nejvzdálenějším vztahu. Z výpovědi svědkyně se podává, že žalovaná velmi pečlivě a precizně vedla účetnictví k nemovitosti, což nasvědčuje tomu, že měla zájem na řádném vypořádání, jejím zájmem nebylo zakrývání finančních toků, skrývání reálného stavu. Svědkyně výslovně uvedla, že i v době, kdy žalovaná účetnictví samostatně, vedla jej způsobem, který je málokdy viděný z hlediska kvality vedení účetnictví. Taktéž uvedla, že nemovitost byla spravována velmi úsporně, ekonomicky. Tedy již z tohoto je zřejmým, že žalovaná neměla zájem, záměr, vůli konat tak, aby žalovaný byl poškozen, což koresponduje se závěrem, že měla vůli nekonat ke škodě žalobce, s čímž je v souladu to, že mu byly výnosy poukázány. Výpověď jmenované svědkyně je třeba hodnotit i ve vztahu k výpovědi žalobce. K této je nutno poukázat vnitřní rozpor, kdy v jedné části výpovědi uvedl, že neměl žádné podklady, žádné účetnictví k dispozici, v jiné části výpovědi uvedl, že dostal nějaké účetní listiny, výdajové, příjmové doklady. Tedy již samotná výpověď žalobce je zde v rozporu, zároveň je v rozporu s výpovědí jmenované svědkyně, která výslovně uvedla, že byla žalovanou požádána, aby žalobci doručila veškeré účetní doklady. To znamená, že žalobce měl k dispozici veškeré informace o finančních pohybech týkajících se dané nemovitosti. Jak bylo shora uvedeno, jmenovaná svědkyně působila důvěryhodným dojmem, uvedené popsala zcela spontánně, bylo zřejmým, že popisuje skutečnosti, které se udály. Popsala také, že žalobce na zaslání těchto podkladů reagoval, oslovil ji a osvětloval vzájemné vztahy, k čemuž uvedla, že k tomuto nebyla kompetentní se vyjadřovat, toto se jí netýkalo. Uvedené koresponduje i s výpovědí svědka , jméno FO, , který uvedl, že s účetními doklady se podrobně seznámil, měl k nim výhrady. Tedy i z této výpovědi je zřejmým, že žalovaná měla zájem hospodaření s nemovitostí žalobci zpřístupnit a řádně plnit. K výpovědi jmenovaného svědka je pro doplnění třeba zmínit, že je ve vzájemném souladu s tvrzením shora jmenované svědkyně, že byla žalobcem oslovena s výhradami, je tvrzení jmenovaného svědka, který uvedl, že těmito listinami se seznámil, měl k nim výhrady, které žalobci sdělil. Žalobce tak evidentně se svědkyní komunikoval v reakci na jednání svědka , jméno FO, . Co se týká částky poukázané s poznámkou „na Ježíška", tak tuto částku poukázala žalovaná dne 4. 12. 2018. Ač se jedná o datum v době předcházející vánočnímu období, nejedná o datum, které mu předchází bezprostředně tak, aby bylo možné zcela jednoznačně dovozovat souvislost se Štědrým dnem. Nicméně nutné je konstatovat, že ze samotného data jejího poukázání, nelze důvod, pro který byla realizována, dovozovat, toto je možné hodnotit výhradně v kontextu dalších skutečností. Zde soud hodnotí zejména výpověď žalobce a svědka , jméno FO, . Žalobce se vyjadřoval ke své reakci na poukázání této částky, jeho vyjádření však nepůsobilo přesvědčivě. Žalobce se ke své reakci na poukázání této částky vyjadřoval velmi vágně, nebyl svoji reakci schopen v zásadě popsat. K tomuto je nutno uvést, že žalovanou poukázaná částka byla vyšší hodnoty, nejeví se tak přesvědčivým vyjádření žalobce, že o této částce nevěděl, nedívá se na výpisy z účtu, v zásadě na toto nijak nereagoval. Žalobce i svědek , jméno FO, uváděli, že o poukázání této částky byli zpraveni v době vánočních svátků. I jmenovaný svědek se nebyl stavu přesně vyjádřit ke komunikaci o darování daru. Obecně žalobce i svědek uvedli, že se scházeli ve vánočním období, komunikovali, seděli u řízku a salátu. Pokud svědek , jméno FO, darování částky 250 000 Kč přirovnával k darování losu žalovanou, nejeví se to adekvátním. To, že by žalovaná darovala žalobci jiné dary takovéto hodnoty, nebylo zjištěno. Což zakládá dvě úvahy, které jsou proti tvrzení žalobce. Prvou z nich je, že pokud není běžným, že žalovaná žalobci poukazovala dary takové hodnoty, jevilo by se logickým, že žalobce na tento dar nějakým způsobem zareaguje. Druhou z nich je, že se vůbec nejeví pravděpodobným darování takovéto částky. Pokud v rámci výpovědí byly zmiňovány dary mezi účastníky, byla zmíněna televizor a myčka. Nejedná se tedy o dary výrazně nižší hodnoty, nadto žalovaná i svědkyně , které měl být televizor předán, toto popřely. K výpovědi svědka , jméno FO, je nutno poukázat na to, že opakovaně v rámci své výpovědi zdůraznil, že do finančních záležitostí žalobce vůbec nezasahoval, k tomuto se nevyjadřoval, jedná se výhradně o věc žalobce, žalobce také finanční záležitosti jeho a jeho rodiny také neřeší. V rozporu s tímto vyjádřením, které opakovaně zdůrazňoval, kdy bylo zřejmým, že na toto v rámci své výpovědi vědomě klade důraz, je to, že se ve své výpovědi velmi podrobně vyjadřoval k tomu, jak vstupoval do rozhodování žalobce ohledně nakládání s nemovitostí, v podstatě je aktivně formoval. V té části výpovědi, kde se vyjadřoval k tomu, jak dle jeho názoru mělo být naloženo s domem, k tomu, že studoval účetnictví žalované, se vyjadřoval spontánně, kdy bylo, na rozdíl od strojeného zdůrazňování, že finanční věci žalobce neřeší, evidentní, že do tohoto velmi intenzivně vstupoval. Tomu, že byla uvedená částka darována, odporuje i výpověď svědkyně , jméno FO, , kterou doplnila výpověď žalobce. Svědkyně se vyjadřovala k situaci v rodině, vztahům mezi žalovanou a žalobcem. Výpověď svědkyně lze hodnotit jako autentickou, bylo evidentním, že hovoří o tématu, které je citlivé, výslovně uvedla, že se k tomuto vyjadřovat nechce, když na tomto strana žalobce v rámci dotazů k svědkyni trvala, uvedla, že to právní zástupce zjistí sám, až bude mít děti a nezachovají se k němu dobře. Sám žalobce na toto vyjádření odkázal, s tím, že svědkyně má na mysli situaci v rodině, kdy rodiče se nikdy nevyrovnali s jeho sexuální orientací. V rámci výpovědí zaznělo, že vztahy v rodině byly chladné, po úmrtí otce žalobce se sic zlepšily, avšak pouze krátkodobě. Žalobce výslovně uvedl, že dle jeho přesvědčení, jej nyní žalovaná již ani nemá ráda. Svědkyně, žalobce i svědek , jméno FO, shodně uvedli, že v době před nastěhováním žalované do domu k žalobci komunikace probíhala, byly realizovány vzájemné návštěvy tak, že žalovaná přijela k žalobci, obdržela plody ze zahrady, určitý čas proběhla konverzace a žalobkyně se vrátila zpět domů. Jinak byla v kontaktu s žalobcem ve vánoční době, jak bylo uvedeno shora. Takto probíhal kontakt účastníků přibližně jednou za půl roku. Lze tedy vzít za prokázané, že vzájemné vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě zdrženlivé, vzájemná komunikace byla v době, nežli došlo k roztržce v době nastěhování žalované k žalobci, probíhala, avšak spíše na úrovni zdvořilostních kontaktů. Nebylo zjištěno, že žalovaná by kdykoliv předtím žalovanému poskytla dar vyšší hodnoty, hodnoty, která odpovídala převedené částce označené „na Ježíška", nebyl ani zjištěn konkrétní důvod, pro který by tak měla učinit. S ohledem ke shora uvedenému, ve vzájemném kontextu posuzováno, lze vzít za prokázané, že se nejednalo o dar. Shora uvedený skutkový děj dotváří i výpověď svědka , jméno FO, , který uvedl, že mu tato částka byla poukázána také, a to bezhotovostně. Svědek si musel být vědom té skutečnosti, že hovoří-li o bezhotovostním převodu, je tento dohledatelný a nelze tudíž předpokládat, že by neuváděl pravdu. Toto taktéž dokládá, že byly žalovanou poukazovány výnosy z nemovitosti, nikoliv poskytnuty dary. Co se týká částky poukázané s poznámkou „na domeček", tak zde by bylo možné dovozovat, že byl dán důvod, pro který by mohl být dar v této výši realizován. Shodně se svědci a žalobce vyjadřovali k tomu, že žalovaná v letních měsících roku 2019, červen, se s matkou přestěhovala k žalobci, který v té době realizoval stavební úpravy domu. Žalobce v řízení dokládal výdaje spojené s realizací stavebních úprav, úprav interiéru. Žalovaná nesporovala, že tyto byly provedeny. Sporným také nebylo, že po rozkolu se žalovaná navrátila zpět do místa svého bydliště. To, proč tomu tak bylo, není pro spor rozhodným. Že se ovšem jednalo o zásadní spor je nepochybným, neboť od této doby žádná komunikaci mezi účastníky, tedy ani ona zmiňovaná zdvořilostní, neprobíhá, žalobce k tomu uvedl, že si myslí, že jej žalovaná už ani nemá ráda. Pokud do uvedené doby byly vztahy mezi účastníky alespoň korektní, mohla žalovaná mít záměr kompenzovat žalobci náklady spojené s úpravou domu. Zde je však nutné poukázat na výpověď žalobce, svědka , jméno FO, . Oba shodně uvedli, že pokud žalovaná tuto vůli vyjevila, žalobce odmítl jej přijmout. Shodně také uvedli, že žalovaná se vyjádřila tak, že sama rozhodne o tom, jak s penězi naloží. Důležitou je zde výpověď žalobce, který uvedl, že nejdříve žalovaná řekla, že se jedná o dar, poté řekla, že se jedná o úhradu výnosů. Tedy žalovaná mohla mít vůli finanční prostředky žalobci poukázat jako dar, žalobce však tento nepřijal, výslovně uvedl, že by náklady na rekonstrukci musel vydat v každém případě. Uvedl, že neví, zdali se jednalo o dar či o výnosy, tedy i žalobce sám vyslovil, že žalovaná sdělila, že se jedná o výnos. Žalobce tedy nepřijal dar, žalobkyně učinila projev vůle takový, že se jedná o výnos. Pokud žalobce tvrdil, že žalovaná prováděla správu nemovitosti, tak prokázáno bylo, že v roce 2020 dopisem sdělila, že tuto bude provádět. , jméno FO, období let 2017, 2018, 2019 není žádná listina, z níž by bylo možné zjistit, že žalovaná vykonávala správu nemovitosti, období roku 2020 není pro věc rozhodným, proto tato listina není předmětem hodnocení v této věci. , jméno FO, rozhodné období bylo zjištěno, že záležitosti týkající se nemovitosti nerozhodovala pouze žalovaná. Žalobce ve své účastnické výpovědi popsal, že vše řešil s žalovanou, participoval na uzavírání nájemních smluv, tyto připravoval, tiskl, vozil je z místa svého bydliště žalobkyni, aby mohly být předloženy k podpisu. Toto uvedl i svědek , jméno FO, . Žalobce měl vědomí o tom, s kým byly smlouvy uzavřeny, věděl, jaká výše nájemného je realizována. Žalovaná neměla tiskárnu, tudíž bez participace žalobce by správa nemovitosti ani nebyla samotnou žalovanou realizovatelná. Z výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že participoval na správě nemovitosti svojí fyzickou činností, prováděl opravy. Tvrzení žalobce, že správa nemovitosti byla v rozhodném období prováděna žalovanou nelze vzít za prokázané.

40. Co se týká výše výnosů, tak tato nebyla v řízení spornou, nadto se podává z listin.

41. Co se týká hodnoty nadužívání, tak hodnocení této otázky je s ohledem k zjištění, že žalovaná nevykonávala správu nemovitosti a s ohledem k právnímu hodnocení níže uvedenému, nadbytečným.

42. Z hlediska skutku je rozhodným, zdali žalovaná plnila shora uvedené částky 250 000 Kč, 200 000 Kč, na výnosy či na dar, kdy uzavřeno bylo, že bylo plněno na výnosy.

43. Právní hodnocení:

44. Dle § 1118 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.

45. Dle § 1120 o. z., plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů. Jak se naloží s plody a užitky ze společné věci, které nelze podle podílů rozdělit, určí dohoda spoluvlastníků. Nedohodnou-li se spoluvlastníci, prodají se tyto plody a užitky vhodným způsobem a výnos se rozdělí podle podílů.

46. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

47. Dle § 1134 o. z., o volbě a odvolání správce rozhodují spoluvlastníci stejně jako o záležitostech běžné správy.

48. Dle § 1135 o. z., správce má právní postavení příkazníka. Musí spoluvlastníkům správu vyúčtovat; náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou si může vybrat z výnosů spravované věci.

49. Dle § 2055 o. z., darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

50. Z hlediska právního hodnocení je nutno odlišit jednotlivé právní instituty, které mají vztah k žalobcem tvrzeným skutečnostem. Primárně žalobce uvedl, že se domáhá plnění výnosů z nemovitosti, dále uvedl, že se domáhá plnění z titulu nadužívání nemovitosti spoluvlastníky, žalobu směřuje nikoliv proti oběma spoluvlastníkům, ale proti žalované, neboť tato měla zajistit realizaci tohoto plnění z titulu správy nemovitosti. K obraně žalované, kdy tato žalobci uhradila finanční prostředky, tvrdil, že se jedná o dar, nikoliv plnění, které učinil předmětem návrhu.

51. Tedy ve vztahu k tvrzením žalobce je nutné odlišit o nárok z titulu § 1118 o. z., a nárok z titulu § 2991 o. z.

52. K prvému právnímu titulu soud odkazuje komentář ASPI k ustanovení § 1120 o. z, která uvádí, že „Požívání společné věci má stejnou povahu jako jiná spoluvlastnická práva. Je proto třeba k plodům a užitkům přistupovat stejně: rozdělují se tak, jak to odpovídá velikosti podílů. V případě, že to není dobře možné (lze si představit např. mládě hospodářského zvířete) a spoluvlastníci se jinak nedohodnou, nezbývá, než prodat takový plod ve veřejné dražbě a výnos rozdělit podle podílů. Míru účasti každého spoluvlastníka na právech a povinnostech vyplývajících ze společné věci vyjadřuje spoluvlastnický podíl. Plody a užitky ze společné věci se proto dělí mezi spoluvlastníky podle poměru jejich podílů. Plodem je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka, nebo bez něho (§ 491 odst. 1); užitkem pak to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy.“, k čemuž komentář ASPI k ustanovení § 491 uvádí, že „Užitky věci jsou to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy (§ 491 odst. 2). Pravidelně půjde o pohledávku (např. nájemného, pachtovného, o dividendu), tedy nikoli o věc.“53. Ve vztahu k prvému právnímu titulu je tak nutno konstatovat, že se jedná o užitky, nikoliv o vnosy, když se má jednat o výnos z nájemného. Co se týká skutku, tak bylo uzavřeno, že v domě jsou pronajímány bytové a nebytové jednotky, místo pro anténu, a to tak, jak žalobce tvrdí. V tomto byl skutek mimo spor. Žalobce v návrhu přesně označil jednotlivé pronajímané jednotky, místo pro anténu. Žalovaný v počátku řízení pouze ve vztahu k jednotlivým bytovým jednotkám a pouze pro určité období vymezil sporné skutečnosti, na což žalobce reagoval zpětvzetím návrh, a to právě v té části, která byla spornou (nadto se z listinných důkazů podává, že obranu žalované by bylo možné hodnotit jako důvodnou). Ve vztahu k nebytovým jednotkám, místu pro anténu ta skutečnost, že jsou pronajímány, nebyla spornou. Po částečném zpětvzetí tedy spor z hlediska skutku v tom směru v jaké výši byly výnosy získány ve vztahu k nároku dle § 1118 o. z., potažmo § 1120 o. z., nebyl. Sporným však bylo, zdali na tento nárok žalovaná plnila. Žalovaná prokazovala, že žalobci poukázala finanční částky s poznámkou „na Ježíška“, „na domeček“, k čemuž žalobce tvrdil, že bylo plněno z jiného právního titulu, jednalo se o dar. Hodnocení této otázky je pro spor zásadní.

54. Dle ustanovení § 2055 o. z., darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví, přičemž obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Posledně uvedené je pro hodnocení věci zásadní. Předně je nutno uvést, že toto soud hodnotí ve vztahu k částce „na domeček“, nikoliv k částce poukázané s poznámkou „na Ježíška“, neboť k této bylo skutkově uzavřeno, že se nejednalo o dar. Komentář ASPI k citovanému ustanovení uvádí: „Darovací smlouva je - vedle kupní a směnné - typizovaným translačním kontraktem, tzn. je právním titulem převodu vlastnického práva k předmětu daru. Je dvoustranným právním jednáním, k jehož perfekci se vyžaduje souhlas obdarovaného“.“ V řízení bylo zjištěno, že žalovaná měla vůli poukázat žalobci finanční prostředky v době, kdy měla zájem se přestěhovat do domu žalobce, avšak zároveň bylo prokázáno, že žalobce tyto finanční prostředky odmítl, tzn., nedošlo k perfekci tohoto právního jednání, žalobce dar nepřijal. Sám k tomuto uvedl, že následně žalovaná uvedla, že se jedná o výnos. Tedy žalovaná měla vůli k uzavření darovací smlouvy, tuto vůli však neměl žalobce, tudíž k uzavření darovací smlouvy nedošlo. Žalovaná na projev vůle žalobce reagovala tak, že finanční prostředky poukázala s tím, že se jedná o výnos.

55. Uzavřeno tak bylo, že žalovaná disponovala jako jediný spoluvlastník s výnosy z nemovitosti, tedy výnosy z této, kdy její povinnost je tyto ve výši dle spoluvlastnických podílů uhradit jednotlivým spoluvlastníkům, kdy tuto svoji povinnost splnila.

56. Druhým právním titulem bylo plnění z titulu nadužívání. A to ve vztahu k bytové jednotce č. 1 užívané žalovanou, bytové jednotce č. užívané spoluvlastníkem , jméno FO, a nebytovými prostorám užívaným spoluvlastníkem , jméno FO, .

57. Z hlediska režimu právního hodnocení soud odkazuje na rozhodnutí sp. zn. Pl. US-st. 48/18 z 16. října 2018, dle nějž: „...má být daný nárok nadále posuzován jako nárok z bezdůvodného obohacení, nikoliv jako jiný „specifický“ nárok, respektive nárok z titulu § 1115, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (potažmo § 137, odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.), což dříve Ústavní soud ČR prezentoval v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 2919/10 ze dne 10. 03. 2011, konstatujícím, že otázka plnění za užívání předmětu podílového spoluvlastnictví podílovým spoluvlastníkem nad rámec jeho spoluvlastnického podílu na společné věci není bezdůvodným obohacením, ale nárokem vyplývajícím z ustanovení § 137 odst. 1 obč. zák. ……….. užívá-li spoluvlastník společnou věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu, eventuálně bez spravedlivého důvodu (bez dohody všech spoluvlastníků nebo bez závazného rozhodnutí většiny spoluvlastníků či bez rozhodnutí soudu). Má-li každý spoluvlastník právo k celé věci, je jeho právo omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (např. §1117 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). To znamená, že spoluvlastník nemůže „bez dalšího“ užívat společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a to na úkor dalších spoluvlastníků; samotná existence spoluvlastnictví ke společné věci není právním důvodem k takovému užívání. Lze tedy uzavřít, že užívání společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu představuje užívání cizí hodnoty, čímž (přivlastňováním si užitné hodnoty společné věci nad spoluvlastnický podíl) vzniká bezdůvodné obohacení. V režimu občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. šlo o bezdůvodné obohacení bez právního důvodu (§ 451 odst. 2), v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. jde o konkrétní skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 2).“.

58. Shora uvedené rozhodnutí Ústavního soudu ČR řeší otázku právní kvalifikace nároku podílového spoluvlastníka na plnění, vznikající v důsledku toho, že jiný spoluvlastník užívá společnou věc nad rámec svého podílu. Nezaobírá se však již tím, zdali pro vznik tohoto nároku je rozhodným případné bránění v užívání nemovitosti, či zda toto je právně zcela bez významu.

59. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 28 Cdo 5386/2016 dne 18. 05. 2017 držel názor, že pokud jeden ze spoluvlastníků domu druhému v užívání domu nebrání, pak tomu z nich, který nemovitost užívá, užíváním společných prostor nevzniká bezdůvodné obohacení. V rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 28 Cdo 4018/2017 dne 05. 06. 2018 však NS ČR mimo jiné uvádí: „.... dle konstantní judikatury z hlediska povinnosti spoluvlastníka, který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, vydat, oč se takto obohatil, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval společnou věc dobrovolně, či do jaké míry mu bylo v užívání společné nemovitosti bráněno (viz kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 01. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1596/2009, či ze dne 08. 08. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1950/2016, popřípadě rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 08. 09. 2009, sp. zn. 28 Cdo 821/2009, ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. 28 Cdo 338/2009, ze dne 01. 08. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4287/2016, a ze dne 13. 09. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4445/2016). I kdyby žalobkyně po část rozhodného období zřetelně neprojevovala svůj nesouhlas se způsobem užívání nemovitostí žalovaným, správnost závěrů odvolacího soudu by takové zjištění neohrožovalo, neboť, jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 07. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1602/2015, v občanském právu neplatí zásada, že kdo mlčí, souhlasí, a z pouhé nečinnosti udělené přivolení zásadně dovozovat nelze.“.

60. Soudem je věc hodnocena v intencích rozhodnutí vydaného následně, tedy dne 05. 06. 2018, z nějž se podává, že není rozhodným, zdali spoluvlastník brání v užívání nemovitosti či nikoliv. Rozhodným však vždy je, zdali nemovitost užíval. Eventuálně soud hodnotí, zdali bylo by bylo možné a spravedlivé požadovat, aby spoluvlastník případně neužívaný dům užíval (resp. mohl jej užívat). , jméno FO, rozhodnutí ve věci však musí být najisto postaveno, že spoluvlastník předmětnou nemovitost neužíval. Není rozhodným, zdali spoluvlastník brání v užívání nemovitosti, či nikoliv.

61. To, že bytové jednotky byly žalovanou a spoluvlastníkem užívány, nebylo sporným. Nebylo sporným ani to, že spoluvlastník , jméno FO, užíval nebytovou jednotku, kde provozoval truhlářství. Pokud se nadužívání domáhal žalobce ve vztahu k žalované, tedy konkrétně za jí užívanou bytovou jednotku, tak její výměra byla zjištěna výměra , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2. Celková výměra byla zjištěna , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2. S ohledem k spoluvlastnickému podílu žalované, ½, tak nemůže být žaloba úspěšnou, neboť stran žalované nemohlo docházet k nadužívání a bezdůvodnému obohacení. Co se týká bytové jednotky užívané spoluvlastníkem , jméno FO, , tak zjištěna byla výměra , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2. Při užívání pouze bytové jednotky tak k nadužívání nemůže docházet. Zároveň však tento spoluvlastník užíval i nebytové prostory, které byly zjištěny ve výměře , Anonymizováno, m2. Tedy při užívání pouze nebytových prostor by taktéž k nadužívání nedošlo. S ohledem k poměru spoluvlastnického podílu tímto spoluvlastníkem může být užíváno, aby nedocházelo k nadužívání tudíž k bezdůvodnému obohacení, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2. Užíval-li však tento spoluvlastník prostory celkem v rozsahu , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2 + , Anonymizováno, m2 => , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2, docházelo by k nadužívání v rozsahu , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m2. Protože tento spoluvlastník však účasten sporu nebyl, žalobce návrh koncipoval výhradně s tvrzením, že žalovaná je povinna plnit pro porušení povinností při správě nemovitosti, bylo nutno se zaobírat, zdali je dána povinnost žalované k plnění z tohoto titulu. Co se týká listiny adresované žalovanou žalobci, tak tuto nelze vztáhnout k rozhodnému období, soud ji nehodnotí, resp. nehodnotí, zdali touto listinou vznikla správa v režimu § 1134 o. z. Soud hodnotí pouze období, které je předmětem sporu. Jak uvádí Občanský zákoník, Komentář, 2. vydání, C. H. BECK, 2019, Petrov, Výtisk, Beran a kolektiv na str. 1218, tak zákon nestanovuje žádné formální ani obsahové náležitosti dohody o zřízení či zrušení funkce správce, musí však z ní vyplynout alespoň shoda všech spoluvlastníků na řízení či zrušení správce společné věci. Tato dohoda může, ale nemusí, obsahovat označení osoby správce, spoluvlastníci mohou ujednat i vlastní režim k ustanovení správce s nutností postupu dle § 1138 o. z., mohou blíže stanovit práva a povinnosti správce dle § 1135 o. z. V případě nedohody může tento být zřízen v principu majority. Tedy z toho, co bylo shora řečeno, se podává, že musí být vždy dohoda o zřízení funkce správce, případně tento může být zřízen dle principu majority. V souzené věci nebylo zjištěno, že by byla dohoda spoluvlastníků o zřízení funkce správce. Pokud žalobce tvrdil, že správu domu vykonávala vždy pouze žalovaná, tak tomuto odporují skutková zjištění, kdy z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že tento participoval na záležitostech týkajících se správy domu, měl vědomí o uzavíraných smlouvách, podílel se na jejich přípravě. K tomuto lze odkázat i listinné důkazy, z nichž se podává, že žalobce podepisoval jednotlivé listiny, nebyla to tedy pouze žalovaná, která by dle dohody spoluvlastníků sama činila úkony vztahující se k nakládání s nemovitostí. Již to, že jednotlivé úkony činili všichni spoluvlastníci, podepisovali listiny vztahující se k právním jednáním směřujícím k nakládání s nemovitostí, musí vést k závěru, že správa nemovitosti v rozhodném období byla vykonávána všemi spoluvlastníky, nebyla svěřena pouze žalované.

62. Žalobce podal žalobní návrh s tím, že žalovaná je povinna plnit částku za nadužívání nemovitosti, spoluvlastníkem , jméno FO, (zjištěno bylo, že v případě žalované k nadužívání nedocházelo), když žalovaná vykonávala správu nemovitosti. Tato skutečnost nebyla v řízení zjištěna.

63. Soud cituje Občanský soudní řád s komentářem, Drápal, Bureš a kol., Praha 2009, str. 584, který uvádí: Od procesní legitimace je třeba odlišovat tzv. věcnou legitimaci. Skutečnost, zda žalobce nebo žalovaný jsou nositeli tvrzeného hmotného práva (zejména zda žalobci přísluší podle hmotného práva nárok vůči žalovanému), nemá na vymezení okruhu účastníků řízení (na procesní legitimaci) vliv. Jde o otázku tzv. věcné legitimace; týká-li se žalobce, hovoříme o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování v řízení před soudem a nachází svůj výraz v rozhodnutí soudu ve věci samé. Aktivně věcně legitimován je jen takový žalobce, který je podle výsledků dokazování a na základě právního posouzení věci nositelem práva, o něž ve sporu šlo, a kterému proto musí být rozhodnutím soudu vyhověno. Pasivně věcná legitimace je u žalovaného dána jen tehdy, má-li podle zjištěného skutkového stavu a právního posouzení věci povinnosti, jejíhož splnění se žalobce domáhal. Nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace není důvodem pro odmítnutí žaloby nebo pro zastavení řízení, ale pro zamítnutí žaloby.“.

64. V souzené věci bylo zjištěno, že nositelem povinnosti, o níž v řízení jde, není žalovaná, nýbrž jiná osoba. Ve věci je tudíž jednáno s jiným subjektem, nežli tím, kdo by byl povinen k plnění. Pokud žalovaná není nositelem povinnosti, o níž je v řízení rozhodováno, na její straně je tak dán nedostatek pasivní věcné legitimace. Nelze tedy rozhodnout jinak nežli tak, že žalobní návrh, jímž se žalobce domáhal uložení povinnosti k úhradě finanční částky, se zamítá.

65. Za situace, kdy v řízení bylo zjištěno, že žalovaná užitky z nemovitosti žalobci plnila, na její straně nedocházelo k nadužívání nemovitosti, nebyla pověřenou správou nemovitosti, bylo ve věci rozhodnuto tak, že žalobní návrh se zamítá.

66. V té části řízení, v níž bylo učiněno zpětvzetí žalobního návrhu, bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 96, odst. 1, 2, 3, 4 o. s. ř., když žalovaná nesdělila žádný vážný důvod, pro který by se zpětvzetím návrhu a zastavením řízení, nesouhlasila, kdy ta část řízení, v níž je rozhodnuto o zastavení, je vymezena ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

67. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v režimu ustanovení § 142, odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci bez úspěchu a zároveň dle § 146, odst. 2, věta prvá o. s. ř., když žalobkyně z procesního hlediska nazíráno, byla účastníkem, který způsobil, že řízení muselo být zastaveno.

68. Odměna advokáta žalované za jeden úkon právní pomoci činí dle § 7, bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., činí 9 500 Kč. Právní úkony jsou dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 11, odst. 2, písm. f) citované vyhlášky. Paušální náhrady hotových výdajů činí á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

69. Na straně žalované jsou náklady řízení tvořeny částkami 9 x 9 500 Kč + 4 750 Kč + 10 x 300 Kč a dále daň z přidané hodnoty, když právní zástupce žalované doložil, že je veden jako plátce daně z přidané hodnoty. Právní zástupce žalované učinil ve věci úkony, jimiž jsou převzetí zastoupení, vyjádření k návrhu (odpor proti platebnímu rozkazu), doplnění skutkových tvrzení a důkazů, vyjádření k tvrzením žalobce, nahlížení do spisu dne 13. 12. 2021, účast při jednání soudu dne 20. 10. 2021, 7. 2022 (2x), 4. 3. 2022, účast při vyhlášení rozhodnutí dne 11. 3. 2022. Daň z přidané hodnoty je určena v souladu s ustanovením § 137, odst. 1 o. s. ř. ve výši 19 582,50 Kč. Celkem tak 112 832,50 Kč.

70. Žalobce je tak povinen plnit ve lhůtě stanovené dle § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, která by zakládala předpoklad pro závěr, že je dán předpoklad pro plnění ve splátkách či delší lhůtě plnění. Žalobce je povinen plnit náklady řízení k rukám právního zástupce žalované, když tato byla zastoupena advokátem, § 149, odst. 1 o. s. ř.