22 C 215/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupené: Mgr. jméno příjmení advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného o zaplacení částky 27 606 Kč s příslušenstvím, pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 27 606 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 27 606 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 13 301,80 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala zaplacení částky 27 606 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 3. 8. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaný zavázal pro žalobkyni provést dílo spočívající v pokládce kamenného koberce anonymizováno na terase rodinného domu o celkové ploše 59 m2. Materiál k provedení díla, tj. kamenný koberec příjmení příjmení včetně pojiva, zajistila na své náklady žalobkyně za cenu 26 106 Kč. Dílo provedené žalovaným vykazovalo viditelné vady – nerovnosti, prosvítání podloží, bílé fleky. Žalobkyně odmítla dílo převzít a nechala si zpracovat odborné posouzení výrobcem koberce, který zjistil závady spočívající v nedostatečné tloušťce vrstvy kamenného koberce, nerovnostech přesahujících normu ČSN 74 4505, přítomností bílých fleků a vadném provedení vstupních vchodů na terasu. Výstupem odborného posouzení je závěr o nemožnosti opravy, jediným způsobem odstranění vad je zcela nové provedení kamenného koberce. Za odborné posouzení žalobkyně uhradila částku 1 500 Kč. Jelikož žalovaný svým postupem při provádění díla porušil své povinnosti ze smlouvy o dílo a zhotovil dílo natolik vadné, že jediným řešením je nové provedení, nárokuje žalobkyně náhradu škody spočívající v marně vynaložených nákladech na materiál (19 517 Kč + 6 589 Kč) a nákladech na zajištění a posouzení vad (1 500 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody výzvou ze dne 15. 10. 2021, která byla žalovanému uložena na poště dne 22. 10. 2021, a ve které byla stanovena splatnost ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalovanému bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci více než deset dnů před dnem jeho konání do vlastních rukou procesně zcela korektním postupem dle § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), přičemž byl upozorněn, že jestliže se k prvému jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání.

4. Dle § 153b, odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, občanský soudní řád zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

5. Žalovaný se k prvému ústnímu jednání nařízenému ve věci, ač řádně a včas předvolán, bez včasné a kvalifikované omluvy nedostavil. Jednání přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud tomuto návrhu jako důvodnému vyhověl. Obmeškalý žalovaný sice neztrácí nárok zcela, je však povinen v důsledku své neúčasti bezpodmínečně přijmout vylíčení rozhodujících skutkových skutečností provedených žalobcem, ta jsou nesporná a soud o nich zásadně neprovádí žádné dokazování. Žaloba byla řádně odůvodněna a tvrzení v ní obsažená (o nichž se v kontumačním řízení žádné dokazování neprovádí a soud je naopak povinen jen na jejich základě rozhodnout) vedou k závěru o hmotněprávní důvodnosti uplatněného nároku, přičemž žalovaný účastník, ač zákonným způsobem a s dostatečným předstihem byl k jednání předvolán, se bez omluvy nedostavil. Byly tak splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání.

6. Podle § 2587 o. z., se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

7. Podle § 2590 o. z., provede zhotovitel dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

8. Podle § 2598 odst. 2 o. z., zhotovitel odpovídá za věc převzatou od objednatele jako skladovatel. S provedeným dílem předloží objednateli vyúčtování a vrátí mu vše, co z jeho věcí nezpracoval.

9. Podle § 2426 o. z., skladovatel nahradí ukladateli škodu vzniklou od převzetí věci do jejího vydání, neprokáže-li, že ji nemohl odvrátit.

10. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o dílo, kdy žalovaný měl pro žalobkyni zhotovit pokládku kamenného koberce anonymizováno na terase domu žalobkyně v rozsahu 59 m2. Dílo neprovedl řádně, pokládka vykazovala výrazné a neodstranitelné vady, celý kamenný koberec je zcela znehodnocen. Žalovaný převzal od žalobkyně materiál kamenného koberce k provedení díla, odpovídal za tento materiál dle § 2598 odst. 2 o. z. jako skladovatel, kdy dle § 2426 o. z. je povinen nahradit škodu vzniklou na převzatém materiálu (k tomu srov. výklad doktríny, dle kterého„ (u) stanovení § 2598 odst. 2 se vztahuje jak na věci, které objednatel opatřil k provedení díla, tak i na věci, na kterých má být provedena oprava či úprava. Odpovědnost zhotovitele za převzaté věci se řídí úpravou podle § 2426, zhotovitel je v postavení skladovatele a nahradí objednateli v postavení ukladatele škodu vzniklou od převzetí věci do jejího vydání, neprokáže-li, že ji nemohl odvrátit. Skladovatel nehradí škodu způsobenou ukladatelem nebo vlastníkem věci, anebo vadou nebo přirozenou povahou uložené věci.” (HORÁK, Pavel. § 2598 (Nebezpečí škody na věci). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1064, marg. č. 4)). Zprostit odpovědnosti za takto vzniklou škodu by se žalovaný mohl pouze, pokud by prokázal, že ji nemohl odvrátit. Takovéto skutečnosti v řízení nebyly prokázány, především je však žalovaný netvrdil. Bylo prokázáno, že kamenný koberec byl znehodnocen v důsledku neodborné instalace provedené žalovaným, jeho liberace dle § 2426 o. z. je vyloučena.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 301,80 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 105 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši á 2 220 Kč, celkem tak 8 880 Kč, a z náhrady hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu, účast při jednání soudu dne 15. 2. 2023) dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. a), d), g), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 2 116,80 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává dvojmo ke zdejšímu soudu a rozhodoval by o něm Krajský soud v Praze. Dle § 205b o. s. ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b). Dle § 205a, písm. a) skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu. Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb.