22 C 227/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vypořádání společného jmění manželů

I. Návrh žalobkyně podaný soudu dne 24. 11. 2022, jímž se domáhá schválení Dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení (vypořádání společného jmění manželů) uzavřené dle § 736 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se zamítá.

II. Žaloba s návrhem, jímž se žalobkyně domáhá vypořádání společného jmění manželů, tak, že žalobkyně se stává výlučným vlastníkem položek, jimiž jsou podíl o velikosti 100 % ve společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C [číslo], podíl o velikosti 100 % ve [právnická osoba] s. r. o., [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C [číslo], movité věci tvořící vybavení označené nemovitosti v [obec], které užívá žalobkyně, žalobkyni se přikazují závazky, kdy má povinnost tyto převzít a hradit, ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 23. 2. 2016 se společností [právnická osoba], [IČO] a ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 26. 2. 2016 se společnosti [právnická osoba], [IČO], zůstatek účtu [číslo] vedený ke jménu žalobkyně u [právnická osoba] se všemi právy a povinnostmi k tomuto účtu; žalovaný se stává výlučným vlastníkem položek, jimiž jsou pozemek č. st. [číslo], výměra 189 m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, pozemek [číslo] výměra 819 m2, zahrada, zemědělský půdní fond, zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], podíl o velikosti 100 % ve [právnická osoba] – zařízení školního stravování s. r. o., [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C [číslo], 20 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč ve společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalovaného], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B [číslo], movité věci tvořící vybavení označené nemovitosti v [obec], které užívá žalovaný, zůstatek účtu [číslo] vedený ke jménu žalovaného u společnosti [právnická osoba] se všemi právy a povinnostmi k tomuto účtu, zůstatek účtu [číslo] vedený ke jménu žalovaného u společnosti [právnická osoba] se všemi právy a povinnostmi k tomuto účtu, zůstatek účtu [číslo] vedený ke jménu žalovaného u společnosti [právnická osoba] se všemi právy a povinnostmi k tomuto účtu, zůstatek účtu [číslo] vedeném ke jménu žalovaného u společnosti [právnická osoba] se všemi právy a povinnostmi k tomuto účtu, a dále a závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 23. 7. 2008 s [jméno] [příjmení], [datum narození] manželem převzatý bez vědomí manželky, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu dne 17. 6. 2022 žalobní návrh, jímž se domáhala vypořádání společného jmění manželů, když účastníci uzavřeli manželství dne 18. 8. 2001 před [stát. instituce] [anonymizováno], přičemž rozvedeno bylo rozsudkem [příjmení] [okres] ve věci sp. zn. 7 C 84/2022, který nabyl právní moci dne 26. 5. 2022. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání položky, jimiž jsou pozemek č. st. [číslo], výměra [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, pozemek [číslo] výměra [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]; podíl o velikosti 100 % ve společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C [číslo]; podíl o velikosti 100 % ve [právnická osoba] s. r. o., [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C [číslo]; podíl o velikosti 100 % ve [právnická osoba] – zařízení školního stravování s. r. o., [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C [číslo]; 20 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč ve společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalovaného], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B [číslo]; finanční prostředky připsané na bankovním účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba] se všemi právy a povinnostmi, které se k tomuto účtu vážou; finanční prostředky připsané na bankovním účtu [číslo] [právnická osoba] se všemi právy a povinnostmi, které se k těmto účtům vážou; finanční prostředky připsané na bankovním účtu [číslo] [právnická osoba] se všemi právy a povinnostmi, které se k těmto účtům vážou; finanční prostředky připsané na bankovním účtu [číslo] vedených u [právnická osoba] se všemi právy a povinnostmi, které se k těmto účtům vážou; finanční prostředky připsané na bankovním účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba] se všemi právy a povinnostmi, které se k tomuto účtu vážou; movité věci - vybavení shora uvedené nemovitosti v [obec]; závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 23. 2. 2016 se společností [právnická osoba], [IČO]; závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 26. 2. 2016 se společnosti [právnická osoba], [IČO]; závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 23. 7. 2008 s [jméno] [příjmení], [datum narození].

2. Manželé signovali dne 21. 11. 2022 listinu označenou„ Dohoda o úpravě majetkových poměrů a bydlení (vypořádání společného jmění manželů) uzavřená dle § 736 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Tuto listinu doručila žalobkyně soudu s tím, že od podání žaloby došlo k mimosoudnímu jednání bývalých manželů [příjmení] a byla uzavřena Dohoda o úpravě majetkových poměrů a bydlení (vypořádání společného jmění manželů), kdy k tomuto uvedla dále„ žádáme tímto soud o schválení přiložené dohody“. Při jednání soudu žalobkyně uvedla, že na podaném návrhu trvá, žádá o projednání věci, po poučení dle § 119a, odst. 1 o. s. ř. žalobkyně uvedla, že předmětná dohoda by měla být soudem hodnocena jako návrh na uzavření smíru a mělo by být ve věci rozhodnuto tak, že soud schválí smír účastníky uzavřený.

3. Žalovanému byla Okresním soudem Praha – východ učiněna výzva k vyjádření usnesením čj. 22 C 227/2022-23 ze dne 26. 7. 2022. Doručeno fikcí dne 11. 8. 2022. Žalovaný reagoval podáním na čl. 25 spisu s tím, že žádá o doručení návrhu, tento mu však již byl doručen.

4. Při jednání soudu žalovaný uvedl, že odkazuje na uzavřenou dohodu, jejímu uzavření předcházelo mnoho hodin práce a dlouhá jednání a myslí, že dohodou to již vyřešili. V závěru jednání po poučení dle § 119a, odst. 1 o. s. ř. žalovaný uvedl, že není žádný důvod dohodu, tak jak byla uzavřena, zpochybňovat. Dohodu manželé uzavřeli a pracovali na tom dlouho. K dotazu soudu, nechť se vyjádří k návrhu žalobce na schválení této dohody jako smíru, uvedl, že není schopen posoudit, zdali dohoda, kterou účastníci uzavřeli, je smír nebo ne. Má za to, že dohodu uzavřeli a neměla by být zpochybňována. Vyčká na rozhodnutí soudu.

5. Skutkový stav:

6. Žalobkyně doložila k důkazu rozsudek na čl. 12 – 13 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 14 spisu. V režimu § 120, odst. 2 o. s. ř. je součástí spisového materiálu sdělení [právnická osoba] na čl. 28 – 29, 34 – 36 spisu, sdělení [právnická osoba] na čl. 31 – 32 spisu, sdělení [právnická osoba] na čl. 34 – 36 spisu, sdělení [právnická osoba] na čl. 38 – 39 spisu, sdělení [právnická osoba] stavební spořitelna, a. s. na čl. 41 spisu. Uvedené důkazy nebyly pro nadbytečnost provedeny. Co se týká skutečností podávajících se z rozsudku Okresního soudu Praha – východ čj. 7 C 84/2022-35 ze dne 29. 4. 2022, který nabyl právní moci dne [datum], čl. 12 – 13 spisu, tak žalovaným nebyl skutek sporován, to, že manželství účastníků bylo citovaným rozsudkem rozvedeno, se nadto podává i důkazu, který byl proveden, a to Dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení (vypořádání společného jmění manželů) uzavřená dle § 736 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Co se týká ostatních důkazů, tak jejich provedení bylo nadbytečným, když účastníci o vypořádání společného jmění manželů ujednali označenou dohodou, k tomuto viz hodnocení níže.

7. K důkazu byla provedena Dohoda o úpravě majetkových poměrů a bydlení (vypořádání společného jmění manželů) uzavřená dle § 736 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Z této se podává, že manželé ujednali o vypořádání společného jmění manželů, když uzavřeli manželství dne 18. 8. 2001 před [stát. instituce] [anonymizováno], které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ve věci sp. zn. 7 C 84/2022 vydaným dne 29. 4. 2022, který nabyl právní moci dne 26. 5. 2022 Dohoda obsahuje úředně ověřené podpisy žalobkyně, žalovaného. Manželé zde ujednávají o položkách, jimiž jsou pozemek č. st. [číslo], výměra [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, pozemek [číslo] výměra [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]; podíl o velikosti 100 % ve společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C [číslo]; podíl o velikosti 100 % ve [právnická osoba] s. r. o., [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C [číslo]; podíl o velikosti 100 % ve [právnická osoba] – zařízení školního stravování s. r. o., [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C [číslo]; 20 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč ve společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalovaného], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B [číslo]; finanční prostředky připsané na bankovním účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba]; finanční prostředky připsané na bankovním účtu [číslo] [právnická osoba]; finanční prostředky připsané na bankovním účtu [číslo] [právnická osoba]; finanční prostředky připsané na bankovním účtu [číslo] vedených u [právnická osoba]; finanční prostředky připsané na bankovním účtu [číslo] vedeném u [právnická osoba]; movitých věcech tvořících vybavení shora uvedené nemovitosti v [obec]; závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 23. 2. 2016 se společností [právnická osoba], [IČO]; závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 26. 2. 2016 se společnosti [právnická osoba], [IČO]; závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 23. 7. 2008 s [jméno] [příjmení], [datum narození]. Nadále účastníci ujednávají o bydlení na dobu po rozvodu manželství, výživném a ujednávají, že podpisem této dohody jsou zcela vyrovnáni, v souvislosti se společným jměním manželů vůči sobě nemají jakékoliv další závazky ani pohledávky, vypořádáno bylo i to, co bylo vynaloženo z výlučného majetku bývalých manželů na společný majetek bývalých manželů a i to, co případně bylo vynaloženo ze společného majetku bývalých manželů na jednotlivé výlučné majetky každého z bývalých manželů či jejich dluhy a proto účastníci dohody nebudou po sobě navzájem ničeho z tohoto důvodu požadovat. (dohoda na čl. 43 – 49 spisu)

8. Právní hodnocení:

9. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

10. Podle § 741, o. z., nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

11. Podle § 742 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

12. V souzené věci bylo mimo spor, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 18. 8. 2001 před [stát. instituce] [anonymizováno], rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu Praha – východ čj. 7 C 84/2022-35 vydaným dne 29. 4. 2022, který nabyl právní moci dne 26. 5. 2022. Tedy ke vzniku manželství, tudíž společného jmění manželů došlo za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., k jeho zániku, tedy zániku společného jmění manželů, došlo za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR vydaný ve věci sp. zn. 22 Cdo 3779/2014 dne 29. 4. 2015 uvádí, že pokud je rozhodováno o vypořádání společného jmění manželů, zaniklého (zrušeného, zúženého) před 1. 1. 2014, je věc nutno posuzovat ve stejném právním režimu jako jeho zánik. Jinými slovy, podstatným pro posouzení, který právní režim je rozhodný, je okamžik zániku společného jmění manželů, tudíž nikoliv jeho vznik. Věc je tak hodnocena v režimu zákona č. 89/2012 Sb.

13. V řízení bylo prokázáno, nadto to bylo zcela mimo spor, že manželé ve lhůtě tří let od zániku společného jmění manželů (zaniklo ke dni 26. 5. 2022) uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů označenou„ Dohoda o úpravě majetkových poměrů a bydlení (vypořádání společného jmění manželů) uzavřená dle § 736 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku)“, jíž byly vypořádání veškeré položky, které byly učiněny předmětem sporu, nadto účastníci ujednali i o bydlení a výživném a dále ujednali, že jsou zcela vyrovnáni, v souvislosti se společným jměním manželů vůči sobě nemají žádné závazky ani pohledávky, vypořádáno bylo i to, co bylo vynaloženo z výlučného majetku bývalých manželů na společný majetek a to, co případně bylo vynaloženo ze společného majetku na jednotlivé výlučné majetky každého z bývalých manželů či jejich dluhy, účastníci dohody nebudou po sobě navzájem ničeho z tohoto důvodu požadovat. Je tedy nepochybným, že není žádná položka, která je předmětem sporu, o níž by nebylo ujednáno. Dohoda je opatřena úředně ověřenými podpisy.

14. Dle § 154, odst. 1 zákona č. 991/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, o. s. ř., pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

15. Ke dni podání žalobního návrhu byl stav takový, že manželství účastníků bylo rozvedeno, společné jmění manželů bylo zaniklým, přičemž manželé neuzavřeli dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění. V průběhu řízení manželé uzavřeli shora uvedenou dohodu, jíž ujednali o vypořádání společného jmění manželů, kdy předmětem sporu není žádná položka, o níž by nebylo dohodou ujednáno. Ke dni rozhodnutí soudu je tak společné jmění manželů vypořádáno dohodou, přičemž rozhodující je stav ke dni vyhlášení rozsudku. Soud cituje Občanský zákoník, Komentář, 2. vydání, Petrov, Výtisk, Beran a kolektiv, C. H. BECK, str. 815, který uvádí:„ Z § 740 vyplývá předpoklad absence dohody manželů o vypořádání SJM. Z vazby na § 742 pak další, a to absence vypořádání SJM nevyvratitelnou domněnkou. Prvotní podmínka je existence zaniklého, zrušeného nebo zúženého SJM.“ Prvotní podmínka k rozhodnutí o vypořádání společného jmění soudem, tedy to, že společné jmění manželů zaniklo, je v souzené věci splněna. Další nutná podmínka pro to, aby soud o vypořádání společného jmění mohl rozhodnout, a to absence dohody o vypořádání společného jmění manželů, však splněna není. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů, není tak dán předpoklad pro rozhodnutí o vypořádání SJM soudem. Proto bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu tak, jak jest uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Pro úplnost je třeba také konstatovat, že společné jmění manželů zaniklo dne 26. 5. 2022, tudíž domněnka o vypořádání nastupující po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů, zde nepřichází.

16. Pokud žalobkyně navrhla, nechť soud dohodu účastníky uzavřenou schválí, tak toto rozhodnutí soudu nemá oporu v právu. Pokud žalobkyně při jednání soudu uvedla, že by tato dohoda měla být hodnocena jako účastníky uzavřený smír, tak ani toto neobstojí. Účastníky uzavřená dohoda je hmotněprávním jednáním. Učinění tohoto hmotněprávního jednání, jeho následky, upravuje ustanovení § 740 o. z., kdy v tomto případě není dán předpoklad pro vypořádání společného jmění manželů rozhodnutím soudu, není předmět sporu, ohledně něhož by mohl být uzavřen smír. Nadto, aby případně mohla být žalobkyní předložená listina hodnocena jako smír uzavřený účastníky, muselo by schválení smíru být navrženo oběma účastníky sporu. Z postoje žalovaného je však zřejmým, že dohodu účastníky uzavřenou nevnímá jako smír účastníky uzavřený, který by měl být soudem schválen. Žalovaný při jednání soudu zopakoval, že má za to, že uzavřenou dohodou je věc již vyřešena. K dotazu soudu, nechť se vyjádří k návrhu žalobkyně, aby tato dohoda byla hodnocena jako účastníky uzavřený smír, uvedl, že není schopen posoudit, zdali by tato dohoda měla být hodnocena jako smír, ale bere to tak, že byla uzavřena dohoda, která by neměla být zpochybňována. Z tohoto vyjádření žalovaného je evidentním, že žalovaný považuje společné jmění manželů vypořádané uzavřenou dohodou, tuto právní jednání nehodnotí jako smír, který by měl být schválen soudem. Proto bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na schválení účastníky uzavřené dohody tak, jak jest uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v intencích rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021,„ Rozhodování o nákladech řízení v řízeních, které mají povahu iudicium duplex.“. V toto rozhodnutí Ústavní soud ČR uvádí:„ Vzhledem k takto výjimečnému postavení účastníků řízení není snadné rozhodnout o náhradě nákladů soudního řízení, neboť není zřejmé, která strana vlastně "vyhrála" a která "prohrála". Jinými slovy řečeno, v obdobných případech nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci. Tomuto specifickému rysu řízení pak odpovídá též roztříštěnost judikatury obecných soudů v obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že z věcných důvodů není prakticky možné, aby se touto otázkou sjednocujícím způsobem zabýval Nejvyšší soud, přistoupil Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 262/20 k zevrubné analýze této problematiky. Z té mimo jiné vyplývá, že "nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, jeví se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se však naopak podává, že soudy založily odůvodnění svých nákladových výroků na zásadě úspěchu ve věci, jejíž aplikace není tomuto typu řízení vlastní - v podrobnostech lze zcela odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20. Chce-li obecný soud v řízeních, která mají charakter iudicium duplex, rozhodnout o nákladech řízení asymetricky, měl by přednést pro tento svůj postup přesvědčivé argumenty. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se takové důvody nepodávají, a proto přistoupil Ústavní soud k jejich částečné kasaci. Výše uvedené neznamená, že by obecné soudy nemohly v nákladových výrocích zohlednit průběh soudního řízení, nicméně musí tento svůj postup řádně odůvodnit. To se v projednávané věci nestalo, čímž došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Pro úplnost je však nutno uvést, že obecné soudy rozhodovaly o náhradě nákladů řízení před vyhlášení citovaného nálezu Ústavního soudu“. Z uvedeného rozhodnutí se tak podává, že ve věci, kterou lze hodnotit v režimu iudicium duplex, což je typicky řízení o vypořádání společného jmění manželů, nelze usuzovat na úspěch ve věci a je tak namístě rozhodnout, že každý z účastníků si ponese náklady, které v souvislosti s vedením sporu vynaložil. Tuto zásadu lze prolomit, avšak musí být zřejmé, z jakého důvodu takto soud věc hodnotí, musí být přesvědčivě odůvodněny závěry pro odchýlení od zásady rovnosti při rozhodnutí o nákladech řízení. V souzené věci nebylo shledáno žádných konkrétních a do té míry pro spor zásadních skutečností, které by odchýlení se od zásady rovnosti nákladů řízení odůvodňovaly. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.