22 C 230/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 11 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 5 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od 11. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 6 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 11. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 11 000 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobkyně je českou obchodní společností, předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný byl při uzavření smlouvy o úvěru podnikatelem a úvěr uzavíral v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Žalobkyně uzavřela s žalovaným 2. 8. 2023 smlouvu o podnikatelském úvěru, žalovanému poskytla 5 000 Kč, měl být splacen v celé výši dne 10. 10. 2023. Dle čl. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Dle čl. 3.1 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně jej požaduje jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 3 500 Kč. Strany se podle čl. 7 smlouvy dohodly na možném prodloužení splatnosti uhradí-li žalovaný žalobkyni k datu splatnosti každé jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru, kdy v tomto případě se den konečné splatnosti úvěru automaticky odloží o 14 dnů, neuhrazená částka nabyde splatnosti v nově určený den. Splatnost úvěru se prodlužovala též, pokud žalovaný plnil spolu s částkou poplatku za poskytnutí úvěru vztahující se k odkládané splátce a veškeré dosud neuhrazené splátky, ve vztahu, k nimž je v prodlení. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru 3 500 Kč, smluvní pokuty 2 500 Kč, dosud nesplacené jistiny úvěru 5 000 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout fotokopii svého dokladu totožnosti, žalobkyně dokládá s návrhem. Žalobkyně poté provedla lustraci dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . K ověření majitele bankovního účtu využívá žalobkyně služeb společnosti , právnická osoba, ., která disponuje licencí AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2), kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích vykonaných na účtu žalovaného. Výpis o ověření bankovního účtu žalovaného žalobkyně dokládá s návrhem. Nesouhlasil-li by žalovaný s nahlédnutím na účet byl k ověření majitele účtu povinen provést tzv. verifikační platbu 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Shora uvedeným žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak uvedeno výše. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo , tel. číslo, účelem legitimace při uzavírání smlouvy. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila 2. 8. 2023 na bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platby od společnosti , právnická osoba, , případně z výpisu z bankovního účtu žalobkyně, žalovaným však nebyl uhrazen v celé výši. Odeslání předžalobní upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána 11. 3. 2024. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč celkem 11 000 Kč, nejpozději splatných 101. 10. 2023.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyní předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného ustanovení by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobkyně a žalovaný dne 2. 8. 2023 uzavřeli Smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , kdy ujednali, že žalobkyně jako úvěrující poskytne žalovanému jako úvěrovanému částku úvěru 5 000 Kč, úvěrovaný se zavázal plnit do 10. 10. 2023, doba trvání úvěru 70 dnů ode dne čerpání úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení, není-li pro případ dlouhodobého prodlení klienta se splácením stanoveno jinak. Dále bylo sjednáno, že klient se zavazuje vrátit veškeré peněžní prostředky poskytnuté jako úvěr a zaplatit jeho příslušenství a veškeré poplatky za poskytnutí úvěru a další případné finanční závazky vzniklé ze smlouvy nejpozději v poslední den doby trvání úvěru, tj. den konečné splatnosti úvěru, vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru v pěti stejných splátkách opakujících se každých 14 dní ode dne čerpání úvěru do dne konečné splatnosti úvěru 15. 8. 2023 1 000 Kč jistina úvěru, 700 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, celkem tak 1 700 Kč, 29. 8. 2023 1 000 Kč jistina úvěru, 700 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, celkem tak 1 700 Kč, 12. 9. 2023 1 000 Kč jistina úvěru, 700 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, celkem tak 1 700 Kč, 26. 9. 2023 1 000 jistina úvěru, 700 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, celkem tak 1 700 Kč, 10. 10. 2023 1 000 jistina úvěru, 700 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, celkem tak 1 700 Kč. Za poskytnutí úvěru bude účtován poplatek za poskytnutí úvěru 1 % z částky úvěru denně nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru do dne konečné splatnosti úvěru. Při prodlení se splacením úvěru trvajícího do 90 dnů (včetně), bude účtován poplatek za poskytnutí úvěru 1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně; více než 90 dnů bude počínaje 91. dnem prodlení účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Při prodloužení doby trvání úvěru (splatnosti) bude nadále účtován poplatek za poskytnutí úvěru v nezměněné výši. (smlouva na čl. 23-25 spisu)

7. Žalovaný je dle listiny Údaje z veřejné části živnostenského rejstříku s platností k , datum, veden jako osoba podnikající, IČO , IČO žalovaného, , příslušný úřad , právnická osoba, , adresa, , předmět podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona – Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, ohlašovací živnost volná, vznik oprávnění 17. 10. 2016, platnost oprávnění na dobu neurčitou. (údaje z veřejné části živnostenského rejstříku na čl. 12-13 spisu)

8. Žalobkyně disponuje občanským průkazem žalovaného č. , hodnota, . (scan občanského průkazu na čl. 19, 18 spisu)

9. Dle informace o platbě byla z účtu č. , hodnota, vedeného ke jménu , Jméno žalovaného, poukázána platba 1 Kč. (informace o platbě na čl. 17 spisu)

10. Dle Potvrzení o provedené platbě byla z účtu společnosti , právnická osoba, . na č. , č. účtu, poukázána platba 5 001 Kč, ID transakce , Anonymizováno, , datum a čas 2. 8. 2023, 9.45 hodin. (informace o platbě na čl. 20 spisu)

11. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému výzvu – předžalobní upomínku ze dne 11. 3. 2024. (dopis na čl. 16 spisu, podací lístek na čl. 15 spisu)

12. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Žalovaný je osoba podnikající, IČO , IČO žalovaného, , příslušný úřad , právnická osoba, , adresa, , předmět podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, vznik oprávnění 17. 10. 2016, platnost oprávnění na dobu neurčitou. Žalobkyně a žalovaný dne 2. 8. 2023 uzavřeli Smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, pro částku 5 000 Kč, splatnost do 10. 10. 2023, doba trvání úvěru 70 dnů ode dne čerpání úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 % za každý den čerpání úvěru ode dne poskytnutí úvěru do úplného splacení, veškeré finanční závazky ze smlouvy byly splatné nejpozději poslední den doby trvání úvěru, konečné splatnosti úvěru, a to ve stejných splátkách opakujících se každých 14 dní ode dne čerpání úvěru do dne konečné splatnosti úvěru vždy 1 000 Kč jistina úvěru, 700 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, celkem tak 1 700 Kč ve dnech 15. 8. 2023, 29. 8. 2023, 12. 9. 2023, 26. 9. 2023, 10. 10. 2023. Za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek 1 % z částky úvěru denně nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru do dne konečné splatnosti úvěru a při prodlení se splacením úvěru trvajícího do 90 dnů (včetně), poplatek za poskytnutí úvěru 1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně; více než 90 dnů počínaje 91. dnem poplatek za poskytnutí úvěru 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Smlouva byla uzavřena za užití prostředků na dálku, kdy žalobkyni byl poskytnut scan občanského průkazu žalovaného. Z účtu č. , hodnota, vedeného ke jménu , Jméno žalovaného, byla poukázána platba 1 Kč přičemž na tentýž účet byla z účtu společnosti , právnická osoba, . poukázána platba 5 001 Kč dne 2. 8. 2023 v 9.45 hodin. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému výzvu – předžalobní upomínku ze dne 11. 3. 2024.

14. Uvedený skutkový děj soud zjistil z listinných důkazů předložených žalobkyní, když žalovaný byl ve věci nečinný, na svoji obranu nepředložil soudu žádných důkazů, neučinil ani žádných skutkových tvrzení. Skutečnosti podávající se z listinných důkazů jsou ve vzájemné souvislosti, je dána časová souslednost skutku a logické návaznosti jednotlivých skutečností z listin se podávajících. Z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, z níž by bylo namístě usuzovat na nedůvěryhodnost důkazů v řízení provedených.

15. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“).

16. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 433 odst. 1 o. z., kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

20. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

21. Podle § 2048, odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Soudem bylo vzato za prokázané, že účastníci sporu uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru.

23. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč, se žalovaný zavázal uhradit nadále i částku poplatku za poskytnutí úvěru, tedy úrok, jejíž úhrady se žalobkyně domáhá ve výši 3 500 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly úrok ve výši 3 500 Kč při poskytnutí částky 5 000 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, Občanský zákoník s komentářem, Praha 2009, str. 1856.

24. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě se žalobkyně domáhá úroku 3 500 Kč za poskytnutí jistiny 5 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 580 o. z. pro rozpor s dobrými mravy. Stejně tak je namístě nahlížet na sjednanou smluvní pokutu, jejíž funkce je zajišťovací, a i zde je třeba hodnotit její přiměřenost. Pokud smluvní pokuta činí 50 % z dlužné částky, nelze nežli ujednání o této taktéž hodnotit jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Zde je nutným hodnotit i okolnosti uzavření smlouvy, parametry smluvního vztahu. V řízení sic bylo prokázáno, že žalovaný je osobou podnikající, avšak způsob uzavření smlouvy je v zásadě shodný jako u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných nebankovními společnostmi. Skutečnost, že smlouva byla uzavřena mezi podnikateli, neznamená, že určení výše úroku či smluvní pokuty není nikterak limitována. „I v takovém vztahu platí (byť jako krajní) korektiv dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z § 1 odst. 2 občanského zákoníku a § 547 občanského zákoníku, a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné, a to absolutně (srov. § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku). Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popřípadě pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá. Odpovídajícím právním následkem porušení dobrých mravů je proto ve všech případech absolutní neplatnost právního jednání“ (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 103 Co 2/2022-122 ze dne 24. 3. 2022). Dále je třeba přihlédnout k ustanovení § 433 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého platí, že kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. „Podnikatel tak nesmí svých kvalit odborníka, resp. svého hospodářského postavení zneužívat ani v tom směru, že by hospodářské závislosti slabší strany na jeho službách, produktech, případně jiných vstupech zneužíval, ať už ke svému prospěchu, prospěchu třetí osoby, případně pouze k újmě slabší strany. S tím souvisí i zákaz zneužívat těchto kvalit k vytváření značné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech. […] Ani v poměrech nové právní úpravy není důvod zbavovat podnikatele v jejich vztazích ochrany proti excesivním ujednáním (a to jak o úrocích smluvních, tak úrocích z prodlení), která se příčí obecným morálním zásadám demokratické společnosti, jen z důvodu, že jsou profesionály v příslušné oblasti. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce (úvěru) jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004) (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 103 Co 2/2022-122 ze dne 24. 3. 2022). V řešené věci poskytla žalobkyně žalovanému částku 5 000 Kč oproti zaplacení poplatku – úroku ve výši 3 500 Kč při řádném splacení úvěru. Takto stanovený úrok je zcela zjevně nepřiměřený zejména. Takovou disproporci již nelze považovat za dovolenou odchylku opodstatněnou zvláštním charakterem podnikatelských vztahů. Shodným způsobem je třeba nahlédnout i na sjednanou smluvní pokutu. Soud proto vyhodnotil ujednání o úroku a smluvní pokutě jako absolutně neplatné.

25. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 000 Kč (jistina 5 000 Kč + úrok 3 500 Kč + smluvní pokuta 2 500 Kč). Za situace, kdy byl úrok a smluvní pokuta sjednány neplatně byl žalobkyni přiznán nárok na zaplacení částky 5 000 Kč. Pro zbývající částku 3 500 Kč a 2 500 Kč = 6 000 Kč byl nárok zamítnut.

26. Žalovaný byl zároveň zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 5 000 Kč od dne 11. 10. 2024, když od uvedeného dne již pro úhradu jistiny byl prodlen. A to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V té části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání úroku z prodlení z částky 6 000 Kč byla jakožto nedůvodná žaloba zamítnuta.

27. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

28. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řešené věci s podstatnou částí svého nároku neúspěšnou. Soud tedy konstatuje, že v řízení měl převážný úspěch žalovaný. Za této situace by bylo namístě přiznat žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému, který zůstal nečinný, žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.