22 C 236/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 39 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % denně z částky 7 450 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % denně z částky 12 000 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % denně z částky 12 400 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % denně z částky 7 100 Kč od 28. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 28. 11. 2020 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 198 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala soudu dne 26. 1. 2021 žalobu, jíž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 39 950 Kč s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně je státní příspěvkovou organizací, zřízenou s účinností ode dne 1. 1. 1998 Ministerstvem vnitra České republiky na dobu neurčitou. V rámci výkonu své agendy je povinna se řídit zřizovací listinou, která stanovuje konkrétní činnosti vykonávané jednak v rámci hlavní činnosti a rovněž tak v rámci hospodářské (vedlejší) činnosti. Jednou z činností vykonávaných dle zřizovací listiny jsou odtahy vozidel nařízených Policií ČR a s tím související další činnost v podobě krátkodobého uskladnění takto odtažených vozidel v areálu žalobkyně, který byl za tímto účelem zřízen v Praze 6 Veleslavín, ulice José Martího 385/11. Dne 17. 8. 2020 došlo na ulici Bohdalecká v Praze 10 k dopravní nehodě s účastí vozidla registrační značka tovární značky Fiat, model Marea Weekend, jehož vlastníkem je žalovaný. Policie ČR dala žalobkyni pokyn k odtažení vozidla, na základě čehož žalobkyně toto vozidlo téhož dne odtáhla na své odstavné parkoviště v Praze 6 Veleslavín, ulice José Martího 385/11, kde jej následně uskladnila. Vozidlo bylo na odstavném parkovišti žalobkyní uskladněno v období od 17. 8. 2020 do 13. 11. 2020. Dne 13. 11. 2020 bylo vozidlo (mimo jiné z důvodu zastavení růstu dalších nákladů žalobce) předáno Magistrátu hlavního města Prahy na jeho odstavné parkoviště v Dubči. Jak je zmíněno výše, za období od 17. 8. 2020 do 13. 11. 2020 požaduje žalobkyně po žalovaném úhradu nákladů za uskladnění vozidla a dále částku ve výši 1 900 Kč za odtah z místa nehody na odstavné parkoviště žalobkyně a částku ve výši 2 900 Kč za odtah z odstavného parkoviště žalobce na odstavné parkoviště Magistrátu hlavního města Prahy do Dubče Cena za odtah z místa nehody a uskladnění vozidla je žalobkyní účtována podle Nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Cena za uskladnění za první až třetí i jen započatý den činí částku ve výši 250 Kč za den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den až do sto osmdesátého dne činí částku ve výši 400 Kč za den a za každý další započatý den počínaje sto osmdesátým prvním dnem částku ve výši 50 Kč za den. Cena za odtah do Dubče ve výši 2 900 Kč je stanovena interní kalkulací nákladů žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyzvednutí vozidla dopisem ze dne 21. 8. 2020, tento se však žalobkyni vrátil zpět jako nevyzvednutý. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 30. 11. 2020 obsahující rekapitulaci faktur, o jejichž zaplacení jde, tato se však žalobkyni vrátila opět jako nevyzvednutá. Celková dlužná částka za odtah z místa nehody, uskladnění vozidla v období od 17. 8. 2020 do 13. 11. 2020 a za následný odtah do Dubče tak činí částku ve výši 39 950 Kč. Žalovaný dosud neuhradil ničeho. Závěrem žalobkyně dodává, že provozovatel vozidla tvořícího překážku provozu na pozemní komunikaci je povinen uhradit náklady spojené s odstraněním tohoto vozidla, jak je konstatováno v rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 813/2007. Je-li odtažení vozidla spojeno s jeho uskladněním, jsou i s tím spojené náklady nákladem na odstranění vozidla, v souladu s rozsudkem citovaného soudu, sp. zn. 25 Cdo 4706/2009.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s takovým postupem soudu souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek ustanovení § 115a o. s. ř. na základě doposud předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobcem předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobcem předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok částečně není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Dle zřizovací listiny je žalobkyně příspěvkovou organizací zřízenou pro poskytování a zabezpečení komplexních služeb Ministerstvu vnitra v oblasti pořizování majetku, zabezpečování úklidu a údržby budov, zajištění dopravy, stravování a další. Kromě toho je oprávněna vykonávat i další hospodářskou činnost. (zřizovací listina na čl. 16-18)

7. Žalobkyně disponuje kopií technického průkazu č. BG číslo, v němž je jako vlastník vozidla zn. Fiat Marea Weekend, r. z. anonymizováno, registrován žalovaný. (částečná kopie technického průkazu na čl. 9 spisu)

8. Dne 17. 8. 2020 bylo Policií České republiky zajištěno vozidlo zn. Fiat, r. z. anonymizováno, jehož vlastníkem byl žalovaný, a to z důvodu, že řidič byl odvezen rychlou záchrannou službou k ošetření. (protokol o zajištění vozidla na č. l. 19 spisu)

9. Dne 21. 8. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k vyzvednutí vozidla. (výzva na čl. 23 s dodejkou na čl. 24 spisu)

10. Dne 1. 9. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo na částku ve výši 7 450 Kč, která byla splatná dne 15. 9. 2020. Fakturován byl odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkování vozidla za období od 17. 8. do 19. 8. 2020 ve výši 750 Kč a parkování vozidla od 20. 8. do 31. 8. 2020 ve výši 4 800 Kč (faktura na čl. 10)

11. Dne 2. 10. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo na částku ve výši 12 000 Kč, která byla splatná dne 16. 10. 2020. Fakturováno bylo parkování vozidla za období od 1. 9. do 30. 9. 2020 ve výši 12 000 Kč (faktura na čl. 11)

12. Dne 2. 11. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo na částku ve výši 12 400 Kč, která byla splatná dne 16. 11. 2020. Fakturováno bylo parkování vozidla za období od 1. 10. do 31. 10. 2020 ve výši 12 400 Kč (faktura na čl. 12)

13. Dne 13. 11. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo na částku ve výši 8 100 Kč, která byla splatná dne 27. 11. 2020. Fakturován byl odtah vozidla ve výši 2 900 Kč a parkování vozidla za období od 1. 11. do 13. 11. 2020 ve výši 5 200 Kč (faktura na čl. 13)

14. Dne 18. 11. 2020 předala žalobkyně vozidlo zn. Fiat Marea Weekend, r. z. anonymizováno, barva modrá, hlavnímu městu obec, přičemž vozidlo bylo dne 17. 11. 2020 převezeno na odstavné parkoviště v část obce (protokol o převzetí vozidla od nálezce a jeho předání na odstavnou plochu na čl. 20 spisu)

15. Dopisem ze dne 30. 11. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu ve výši 40 244,76 Kč s tím, že pokud ho neuhradí, bude dluh vymáhán soudní cestou. (výzva k úhradě dluhu na čl. 14 s dodejkou na čl. 15)

16. Dle nařízení Rady hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti činí maximální cena za jeden nucený odtah vozidla 1 900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí první až třetí den 250 Kč/den a od čtvrtého do sto osmdesátého prvního dne činí 400 Kč/den (nařízení na čl. 21-22 spisu)

17. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

18. Dne 17. 8. 2020 bylo Policií České republiky zajištěno vozidlo zn. Fiat, r. z. anonymizováno, jehož vlastníkem byl žalovaný, a to z důvodu, že řidič byl odvezen rychlou záchrannou službou k ošetření. Vozidlo bylo následně předáno žalobkyni. Dne 21. 8. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k vyzvednutí vozidla. Dne 1. 9. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo na částku ve výši 7 450 Kč, která byla splatná dne 15. 9. 2020. Fakturován byl odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkování vozidla za období od 17. 8. do 19. 8. 2020 ve výši 750 Kč a parkování vozidla od 20. 8. do 31. 8. 2020 ve výši 4 800 Kč. Dne 2. 10. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo na částku ve výši 12 000 Kč, která byla splatná dne 16. 10. 2020. Fakturováno bylo parkování vozidla za období od 1. 9. do 30. 9. 2020 ve výši 12 000 Kč. Dne 2. 11. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo na částku ve výši 12 400 Kč, která byla splatná dne 16. 11. 2020. Fakturováno bylo parkování vozidla za období od 1. 10. do 31. 10. 2020 ve výši 12 400 Kč. Dne 13. 11. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu číslo na částku ve výši 8 100 Kč, která byla splatná dne 27. 11. 2020. Fakturován byl odtah vozidla ve výši 2 900 Kč a parkování vozidla za období od 1. 11. do 13. 11. 2020 ve výši 5 200 Kč. Dne 18. 11. 2020 předala žalobkyně vozidlo zn. Fiat Marea Weekend, r. z. anonymizováno, barva modrá, hlavnímu městu Praha, přičemž vozidlo bylo dne 17. 11. 2020 převezeno na odstavné parkoviště v Dubči. Dopisem ze dne 30. 11. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu ve výši 40 244,76 Kč s tím, že pokud ho neuhradí, bude dluh vymáhán soudní cestou.

19. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

20. Podle § 45, odst. 1, odst. 2, odst. 4, zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Není-li možno překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit policii. Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

21. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Na základě předložených listinných důkazů a ve světle citovaného právního ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla co do požadované částky 38 950 Kč podána důvodně a soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Žalovaný je jakožto provozovatel vozidla povinen uhradit žalobkyni náklady na odtah a parkování vozidla, které žalobkyně vyúčtovala k úhradě v souladu s nařízením Rady hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na dlužnou částku hradil, proto je povinen uhradit dlužnou částku ve výši 38 950 Kč. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1968 odst. 1 o. z., kdy období, za něž žalobce úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá výši stanovené vládním nařízením dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. Soud výrokem II. rozhodl o zamítnutí části žaloby, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 000 Kč od 28. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyčíslila v daňovém dokladu ze dne 13. 11. 2020 mimo jiné cenu za odtah vozidla ve výši 2 900 Kč, avšak dle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení 2/2013 Sb., hl. m. Prahy činí maximální cena za jeden nucený odtah vozidla částku 1 900 Kč. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobkyni v souladu s daným nařízením pouze nárok na uhrazení částky 1 900 Kč za odtah vozidla a ve zbytku požadovanou částku ve výši 1 000 Kč (2 900 Kč – 1 900 Kč) s příslušenstvím zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, plnou náhradu nákladů v částce 2 198 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 598 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (tj. jednoduchá výzva k plnění a podání žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

26. Lhůtu k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.