22 C 257/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželky [celé jméno manželky], narozené dne [datum], rozené [příjmení], dříve [příjmení], a manžela [celé jméno manžela], narozeného dne [datum], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce] se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka podala soudu návrh, jímž se domáhala rozhodnutí o rozvodu manželství s následujícími tvrzeními. Účastníci jsou manželé, manželství bylo uzavřeno dne [datum] před matričním úřadem [obec]. U manžela se jedná o manželství prvé, u manželky o manželství druhé. Dne [datum] se z manželství narodila nezletilá dcera [anonymizováno] [celé jméno manželky], kdy manželka zároveň s návrhem o rozvod podala i návrh o úpravu poměrů na dobu před rozvodem i po rozvodu k jmenované nezletilé. Manželé měli poslední společné bydliště na adrese [adresa manželky], tudíž dle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, z. ř. s., je dána příslušnost Okresního soudu Praha – východ. Manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Účastníci spolu jako manželé nežijí minimálně od září [rok]. Manželé se ke dni podání návrhu nedohodli na úpravě poměrů nezletilého dítěte ani úpravě majetkových poměrů a bydlení, výživného dle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o. z., v platném znění. Manželka však má za to, že do doby projednání věci by k tomuto mohlo dojít a manželé by tak mohli splnit podmínky stanovené zákonem pro rozhodnutí v režimu citovaného zákonného ustanovení, kdy v tomto případě by nebylo třeba stanovit příčinu rozvratu manželství. Nestane-li se tak, manželka je připravena doplnit skutková tvrzení o označení příčiny rozvratu manželství. S ohledem k tomu, že však lze přepokládat rozhodnutí o tzv.„ nesporném“ rozvodu, má za to, že označení příčin rozvratu v návrhu není přínosným a vedlo by to k dalším negativním emocím mezi manžely. Co se týká nezletilé dcery, tak účastníci již jednali o uzavření dohody o jejích poměrech, kdy manželka má za to, že manželé jsou schopni se o tomto dohodnout, předpokládá, že manželé budou jednat tak, aby situace zasáhla nezletilou dceru co nejméně.

2. Manžel se k návrhu připojil.

3. Za situace, kdy manžel se k návrhu připojil, je návrh hodnocen jako společný dle § 384, odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních.

4. Soud provedl v řízení důkaz účastnickým výslechem manželky, účastnickým výslechem manžela, oddacím listem účastníků (čl. 6 spisu), rodným listem (čl. 7 spisu), rozsudkem o úpravě poměrů k nezletilým dětem z manželství narozeným (čl. 14 - 15 spisu), Dohodou o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a vypořádání práva a povinností společného bydlení po rozvodu manželství (příloha spisu).

5. Z důkazů shora uvedených vzal soud za prokázané následující.

6. Manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce] (oddací list na čl. 6 spisu) 7. [celé jméno manželky], [datum narození], rozená [příjmení], je zapsána jako matka, a [celé jméno manžela], [datum narození], je zapsán jako otec nezletilé [příjmení] [celé jméno manželky] (rodný list na čl. 7 spisu)

8. Okresní soud Praha – východ rozhodl rozsudkem čj. [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] a [spisová značka], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], o úpravě poměrů nezletilých dětí z manželství narozených tak, že na dobu po rozvodu manželství se nezletilá [příjmení] [celé jméno manželky], narozená dne [datum], svěřuje do péče matky a otec se zavazuje hradit na její výživu částku [částka] (rozsudek na čl. 14 - 15 spisu)

9. Manželé předložili k důkazu Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a vypořádání práva a povinností společného bydlení po rozvodu manželství, na níž je úředně ověřen podpis manžela dne [datum] a manželky dne [datum]. V této manželé, mimo jiné, uvádí:„ Společné jmění manželů do dnešního dne trvá a nebylo nijak modifikováno. ….Do společného jmění manželů účastníků nenáleží žádné nemovité věci. Do společného jmění manželů účastníků již nenáleží žádné movité věci. Ke dni uzavření Dohody nemají u žádné banky ani jiného peněžního ústavu veden žádný společný účet. Pohledávky za bankami či jinými peněžními ústavy, zejména stavebními spořitelnami, penzijními fondy, pojišťovnami apod., na vyplacení peněžních prostředků patřících do společného jmění manželů účastníků z účtů, které budou ke dni právní moci rozsudku soudu o rozvodu manželství účastníků vedeny na jméno [jméno], připadnou dnem právní moci tohoto rozsudku [jméno]. Pohledávky za bankami či jinými peněžními ústavy, zejména stavebními spořitelnami, penzijními fondy, pojišťovnami apod., na vyplacení peněžních prostředků patřících do společného jmění manželů účastníků z účtů, které budou ke dni právní moci rozsudku soudu o rozvodu manželství účastníků vedeny na jméno [jméno], připadnou dnem právní moci tohoto rozsudku [jméno]. Účastníci prohlašují, že vůči nim neexistují závazky, a že vůči nim nemůže žádná třetí osoba uplatňovat jakýkoliv jiný finanční nárok. Pokud by se ukázalo, že v den právní moci rozsudku o rozvodu manželství náleží do společného jmění manželů nevypořádaný závazek, který přijali společně oba účastníci, pak pro dobu po rozvodu jsou z tohoto titulu zavázáni oba účastníci společně a nerozdílně. Pokud by se ukázalo, že v den právní moci rozsudku o rozvodu manželství náleží do společného jmění manželů nevypořádaný závazek, který přijal jen jeden z účastníků, pak pro dobu po rozvodu je z tohoto titulu zavázán ten z účastníků, který tento závazek přijal. Pokud by byl druhý z účastníků nucen z takového titulu plnit věřiteli, je oprávněn požadovat náhradu toho, co plnil, po druhém účastníkovi. Pokud by se ukázalo, že v den právní moci rozsudku o rozvodu manželství náleží do společného jmění manželů nevypořádaný závazek či pohledávka, které vznikly: z podnikání nebo v souvislosti s podnikáním účastníků, z činnosti účastníků jako zaměstnavatelů či zaměstnanců, z protiprávní činnosti či jiné činnosti účastníků, ke které nedal souhlas nebo o ní nevěděl druhý z účastníků, je z nich zavázán či oprávněn ten z účastníků, s jehož podnikáním nebo činností tento závazek nebo pohledávka souvisí. V případě, že by byl druhý z účastníků přesto nucen splnit závazek vůči věřiteli, je oprávněn požadovat náhradu toho, co plnil, po druhém účastníkovi. Ke dni uzavření Dohody nejsou předmětem jejich společného jmění manželů žádná jiná práva a majetkové hodnoty. Účastníci prohlašují, že vzájemně neuplatňují nárok na výživné manžela, resp. rozvedeného manžela, tedy nemají vůči sobě žádnou vyživovací povinnost v době po rozvodu.“ O bydlení není v dohodě ničeho ujednáno.

10. Dále byl k důkazu proveden výslech manžela, manželky.

11. Manželka hodnotí manželství jako definitivně rozvrácené. Problémy ve vztahu nastaly v prvém roce po narození dcery, tedy rozvrat vztahu vnímá od roku [rok]. Mezi manžely začalo v této době docházet ke konfliktům a sporům, každý z manželů začal mít každý jiný náhled na společné soužití, kdy v důsledku toho došlo k ochlazení vzájemných vztahů. Od roku [rok] manželé žijí odděleně, tedy již po dobu delší nežli jeden rok, přičemž manželka zcela vylučuje obnovení rodinného soužití. (účastnický výslech manželky)

12. Manžel se zcela ztotožnil s výpovědí manželky, kdy uvedl, že i za něj může být uvedeno přesně to, co řekla manželka, k tomuto se plně připojuje. I manžel zcela vylučuje možnost obnovení společného soužití. (účastnický výslech manžela)

13. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé po dobu jednoho [anonymizováno] žijí zcela odděleně, k obnovení rodinné domácnosti nedošlo, kdy oba manželé toto zcela vylučují. K rozporům mezi manžely počalo docházet v roce 2020, po narození nezletilé dcery, kdy každý z manželů měl jiný náhled na další směřování společného života, a tyto neshody vedly k ochlazení vzájemných citových vazeb, přičemž oba manželé rozvrat hodnotí jako setrvalý.

14. Příčinou rozvratu manželství jest ta skutečnost, že v době po narození nezletilé dcery začalo docházet k názorovému střetu manželů ve vztahu k tomu, jakým způsobem směřovat další společné soužití, kdy tyto rozkoly vedly k zániku vzájemných citových vazeb obou manželů.

15. Dle § 755 zákona č. 89/2012b., občanský zákoník, o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

16. Dle § 756 občanského zákona, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

17. Dle § 757 občanského zákona, připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny 18. Manželé předložili k důkazu Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a vypořádání práva a povinností společného bydlení po rozvodu manželství. K této listině je třeba odkázat na komentář Občanský zákoník s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 458, který uvádí, že„ zákon vyžaduje předložení dvou, případně tří dohod, a to o úpravě majetkových vztahů, bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu – v jedné listině. … Otázkou je, do jaké míry by se soud měl zaobírat obsahem těchto dohod. Ideálním stavem je vypořádání všech majetkových vztahů. Pokud si však manželé vypořádají společné jmění pouze částečně, existuje zákonná pojistka v podobě vypořádání na základě zákonné domněnky dle § 741. Ustanovení § 738, odst. 2 dále stanoví, že platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv. …… Zákon vyžaduje, aby rozvádějící se manželé soudu předložili dohodu o úpravě svých majetkových poměrů. Z povahy věci vyplývá, že především půjde o vypořádání společného jmění manželů, ledaže by mezi manžely existoval režim odděleného jmění (§ 729), případně bylo společné jmění zrušeno soudem (§724).“. Z výše uvedeného je tak zřejmým, že není-li soudu předložena dohoda o výživném, musí vždy být soudu předložena dohoda o majetkovém vypořádání a bydlení na dobu po rozvodu, ledaže by existoval režim odděleného jmění manželů, což je dáno v souzené věci. Dle § 718, odst. 4 o. z., smlouvou o manželském majetkovém režimu však nelze vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, ledaže jeden z manželů trvale opustil rodinnou domácnost, přičemž se odmítá vrátit. To znamená, že ohledně tohoto majetkového souboru by měla být dohoda učiněna vždy. Výjimku tvoří případ, že tento majetkový soubor je tvořen věcmi, které náleží do výlučného vlastnictví některého z manželů, kdy v tomto případě se jedná o obvyklé vybavení domácnosti. Nebo ten případ, že druhý z manželů trvale opustil rodinnou domácnost a odmítá se do ní navrátit.

19. V souzené věci však společné jmění manželů nebylo modifikováno, není tedy režim odděleného jmění manželů. Tato skutečnost se podává z dohody předložené manželky, kde je výslovně uvedeno, že společné jmění manželů dosud trvá a nebylo nijak modifikováno. V rozporu s tímto textem dohody je ovšem ujednání o tom, že do společného jmění manželů nenáleží žádné movité věci, ani žádné účty, k čemuž manželé výslovně při jednání soudu uvedli, že takovéto věci existují. Zde je tak třeba odkázat na ustanovení § 553 o. z., kdy soud nehodnotí platnost uzavřené dohody, nýbrž její nicotnost. Manžely předloženou dohodu je pro vnitřní rozpor nutné hodnotit jako zcela nesrozumitelnou, k čemuž pro úplnost je nutným konstatovat, že i kdyby tento rozpor v dohodě nebyl, není určitě ujednáno o tom, jak se manželé vypořádávají (tzn., jaká konkrétně položka společného jmění manželů připadá kterému z manželů). Nadto, i kdyby bylo možné uzavřít, že manžely předložená dohoda není nicotnou pro vady obsahu, je třeba konstatovat, že nebyla uzavřena dohoda o bydlení na dobu po rozvodu dle § 757, odst. 1, písm. c), 2 o. z., kdy její předložení je obligatorním pro rozhodnutí v režimu § 757 o. z.

20. Za situace, kdy nebyly splněny zákonem stanovené předpoklady zakotvené v ustanovení § 757 o. z., je ve věci rozhodnuto dle § 755 o. z. Z výpovědí obou manžel lze vzít za prokázané, že vztahy mezi manžely jsou do té míry narušeny a manželství účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení společného soužití, rodinné domácnosti, účastníků, když manželé žijí po dobu delší nežli jeden rok zcela odděleně, přičemž oba manželé zcela vylučují obnovení rodinné domácnosti. Proto soud postupoval v souladu s ustanovením § 755 o. z. a rozhodl tak, že manželství účastníků se rozvádí. Co se týká toho, že manželství nemůže být rozvedeno, jestliže by to bylo v rozporu se zájmy nezletilých dětí z manželství narozených, tak posouzení této otázky je bezpředmětným, když děti z manželství narozené jsou již zletilými.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., dle nějž, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě nebylo zjištěno, že by okolnosti případu či poměry účastníků přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly, proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků nemá právo.