22 C 26/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 20 708 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 2 995 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 995 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku 1 168 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 168 Kč od 12. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku 2 995 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 995 Kč od 12. 1. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v té části, v níž se žalobkyně domáhá uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 6 930 Kč, částky 3 920 Kč, částky 2 700 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhá úhrady částky 20 708 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému pohledávku z titulu Smlouvy o poskytování monitorovacích služeb z 11. 8. 2022 při jejímž uzavření byla zastoupena společností právnická osoba. IČO IČO. Poskytování služeb dle této smlouvy bylo stranami sjednáno na dobu do konce kalendářního roku následujícího po roce uzavření smlouvy, tj. do konce roku 2023. Dle smlouvy žalobkyně instalovala do vozidla žalovaného zařízení sloužící k poskytování monitorovacích služeb a následně tyto služby poskytovala žalovanému po celou sjednanou dobu, žalovaný však sjednanou odměnu za poskytování služeb neuhradil, čímž porušil svoji povinnost splnit svůj dluh řádně a včas dle § 1908 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný nezaplatil odměnu za poskytování služeb 2 995 Kč dle faktury č. hodnota vystavené dne 4. 11. 2022 se splatností 14. 11. 2022, částku 1 168 Kč dle faktury č. hodnota vystavené dne 31. 8. 2023 se splatností 11. 9. 2023, částku 2 995 Kč dle faktury č. hodnota vystavené dne 1. 1. 2024 se splatností 11. 1. 2024. Žalobkyně rovněž uplatňuje nárok na smluvní pokutu dle všeobecných podmínek 10 Kč za každý den prodlení s úhradou faktury. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu dle § 142a o. s. ř. ze dne 11. 5. 2023 na kterou žalovaný nereagoval, svůj dluh nesplnil. Žalovaný se zavázal zaplatit při prodlení s úhradou smluvní pokutu 10 Kč za každý den prodlení s úhradou faktury, dle Všeobecných obchodních podmínek. Výpočet je proveden ode dne následujícího po dni splatnosti faktury číslo hodnota do dne podání návrhu, kdy celková hodnota této pohledávky bez příslušenství tak činí 6 930 Kč. Dále ode dne následujícího po dni splatnosti faktury číslo hodnota do dne podání návrhu, kdy celková hodnota pohledávky bez příslušenství činí 3 920 Kč. A ode dne následujícího po dni splatnosti faktury číslo hodnota do dne podání návrhu, kdy celková hodnota pohledávky bez příslušenství tak činí 2 700 Kč.

2. Žalovaný ve věci neučinil žádného vyjádření.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyní předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli, že žalobní nárok není důvodným.

5. Skutková zjištění:

6. Dne 11. 8. 2022 byla účastníky sporu uzavřena Smlouva o poskytování monitorovacích služeb "Monitoring vozidel Aktiv" zahrnující možnost poskytnutí informace o okamžité pozici vozidla v elektronické mapě, možnost poskytnutí podrobné historie pohybu vozidla, možnost užívání mobilní aplikace pro mobilní telefony a tablety s operačním systémem iOS a/nebo Android, kdy předmětem smlouvy byl závazek poskytovatele poskytovat monitoring vozidla BMW Řada 1 VIN: VIN kód, RZ SPZ závazek žalovaného za toto uhradit sjednanou cenu 2 995 Kč včetně DPH za kalendářní rok. V závěru smlouvy před rubrikou podpisy je uvedeno „Přílohy: Plná moc udělená zástupci poskytovatele, Všeobecné podmínky Informace o zpracování osobních údajů, poučení o právech v souvislosti s ochranou osobních údajů, souhlas se zpracováním osobních údajů“. Samostatně přiložené, pod rubrikou podpisu jsou listiny „Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování základních a volitelných monitorovacích služeb společnosti právnická osoba., účinné ode dne 1. 12. 2020“, „INFORMACE O ZPRACOVÁNÍ právnická osoba POUČENÍ O PRÁVECH V SOUVILOSTI S OCHRANOU právnická osoba SOUHLAS SE ZPRACOVÁNÍM právnická osoba“. V prvé ze shora specifikovaných přiložených listin je v článku označeném „Cena za služby“ vložen text až na konci tohoto článku, žádným způsobem neodlišený, uvádějící: „V případě prodlení objednatele s úhradou faktury se zavazuje objednatel uhradit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 10,- Kč za každý den prodlení s úhradou faktury“, který bez jakéhokoliv grafického či jiného odlišení navazuje na ujednání o splatnosti faktur, doplatku ceny, prodloužení smlouvy. (smlouva, všeobecné podmínky, informace o zpracování osobních údajů – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)

7. Žalobkyně vystavila ke jménu žalovaného fakturu č. hodnota dne 4. 11. 2022, splatnou dne 14. 11. 2022, a to za monitorovací poplatek pro období 11. 8. 2022 - 10. 8. 2023 v částce 2 995 Kč. (faktura – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)

8. Žalobkyně vystavila ke jménu žalovaného fakturu č. hodnota dne 31. 8. 2023, splatnou dne 11. 9. 2023, a to za monitorovací poplatek pro období 11. 8. 2023 - 31. 12. 2023 v částce 1 168,05 Kč. (faktura – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)

9. Žalobkyně vystavila ke jménu žalovaného fakturu č. hodnota dne 1. 1. 2024, splatnou dne 11. 1. 2024, a to za monitorovací poplatek pro období 1. 1. 2024 - 31. 12. 2024 v částce 2 995 Kč. (faktura – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)

10. Žalovanému byl adresován dopis datovaný dne 11. 5. 2023, Předžalobní upomínka - poskytování monitorovacích služeb na vozidlo, k čemuž žalobkyně dokládá výpis odeslané elektronické pošty z uvedeného data. (dopis, výpis elektronické odeslané pošty – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)

11. Skutková zjištění byla činěna z listin předložených žalobkyní. Z obsahu spisu se nepodává ničeho, co by zakládalo důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti listin žalobkyní předložených, skutečnosti z těchto se podávající nejsou ve vzájemném rozporu, jsou v logické souvztažnosti.

12. Skutkový děj:

13. Dne 11. 8. 2022 byla účastníky sporu uzavřena Smlouva o poskytování monitorovacích služeb "Monitoring vozidel Aktiv" zahrnující možnost poskytnutí informace o okamžité pozici vozidla v elektronické mapě, možnost poskytnutí podrobné historie pohybu vozidla, možnost užívání mobilní aplikace pro mobilní telefony a tablety s operačním systémem iOS a/nebo Android. Žalobkyně se jí zavázala poskytovat žalovanému monitoring vozidla BMW Řada 1 VIN: VIN kód, RZ SPZ, žalovaný se zavázal za toto uhradit 2 995 Kč včetně DPH za kalendářní rok. V závěru smlouvy před rubrikou podpisy jsou uvedeny přílohy smlouvy, jimiž jsou plná moc zástupce poskytovatele, Všeobecné podmínky Informace o zpracování osobních údajů, poučení o právech v souvislosti s ochranou osobních údajů, souhlas se zpracováním osobních údajů“, kdy tyto listiny jsou samostatně přiložené. V listině „Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování základních a volitelných monitorovacích služeb společnosti právnická osoba., účinné ode dne 1. 12. 2020“, v článku „Cena za služby“ je vložen text až na konci tohoto článku, žádným způsobem neodlišený, „V případě prodlení objednatele s úhradou faktury se zavazuje objednatel uhradit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 10,- Kč za každý den prodlení s úhradou faktury“, bez jakéhokoliv grafického či jiného odlišení navazující na ujednání o splatnosti faktur, doplatku ceny, prodloužení smlouvy. Žalobkyně vystavila ke jménu žalovaného fakturu č. hodnota dne 4. 11. 2022, splatnost 14. 11. 2022, za monitorovací poplatek období 11. 8. 2022 - 10. 8. 2023, 2 995 Kč; fakturu č. hodnota dne 31. 8. 2023, splatnost 11. 9. 2023, za monitorovací poplatek, období 11. 8. 2023 - 31. 12. 2023 1 168,05 Kč; fakturu č. hodnota dne 1. 1. 2024, splatnost 11. 1. 2024, za monitorovací poplatek, období 1. 1. 2024 - 31. 12. 2024, 2 995 Kč. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 11. 5. 2023, Předžalobní upomínka - poskytování monitorovacích služeb na vozidlo.

14. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“)

15. Podle § 1746, odst. 2 o. z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

16. Podle § 2048, odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude žalobkyní poskytnut monitoring vozidla - osobního automobilu, přičemž za poskytnutí této služby žalovaný poskytne žalobkyni úhradu. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva v režimu § 1746, odst. 2 o. z., když takovýto typ smlouvy není v zákoně upraven. Prokázáno bylo, že účastníci řízení smlouvu, jejímž předmětem bylo shora uvedené plnění, uzavřely, taktéž to, že žalovaný se zavázal plnit finanční částku, kterou žalobkyně žalovanému předepsala k úhradě. V řízení nelze vzít za prokázané, že by žalovaný na částku předepsanou za plnění žalobkyně dle smlouvy plnil, kdy v tomto směru leží břemeno tvrzení a důkazní na žalovaném. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, ničeho. Ve vztahu k nároku z titulu plnění ze smlouvy tak byl nárok žalobkyně shledán důvodným, tedy v rozsahu 2x 2 995 Kč + 1 168 Kč => 7 158 Kč. Protože žalovaný řádně neplnil, ocitl se tak v prodlení, bylo mu uloženo uhradit i úrok z prodlení vždy od data následujícího datu splatnosti každé jednotlivé faktury.

19. Žalobkyně se však nadále domáhala úhrady smluvní pokuty. V řízení bylo vzato za najisto prokázané, že ujednání o této nebylo vtěleno do textu smlouvy, nýbrž do přílohy této, což samotná smlouva i takto označuje, když jako přílohu výslovně uvádí všeobecné obchodní podmínky, v nichž je text zachycující povinnost plnit smluvní pokutu v případě prodlení, včleněn. K tomuto je nadto nutným uvést, že toto ujednání, zakotvující sankci, je včleněno do textu označeného „Cena za služby“, přičemž v rámci tohoto článku se nachází až v poslední části, když předcházející text pojednává o splatnosti faktur, doplatku, prodloužení smlouvy. Takovéto označení je pro povinnost plnit sankci značně zavádějící, neboť běžný spotřebitel by takto označené textaci neočekával ujednání o sankcích. Především je však nutným hodnotit, že ujednání o smluvní pokutě nebylo uvedeno v textu samotné smlouvy, na čemž ničeho nemění ani ta skutečnost, že byly smluvní podmínky žalovaným signovány.

20. K té skutečnosti, že povinnost plnit smluvní pokutu nebyla obsažena v textu smlouvy, soud odkazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 33 Cdo 3126/2020 dne 10.12.2020, které uvádí: „Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 formuloval závěr, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen formální omezení (např. text má být dostatečně čitelný, přehledný, logicky uspořádaný), ale i omezení obsahová. Právní úprava proto stanoví základní limity pro uplatnění obchodních podmínek. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s dobrými mravy znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Za takové se považují mimo jiné ujednání, s nimiž se spotřebitel neměl možnost seznámit před podpisem smlouvy, což budou typicky právě obchodní podmínky, na něž smlouva pouze odkazuje. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“. Citované rozhodnutí přesně dopadá na souzenou věc. V daném případě byla povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 10 Kč denně vložena do textu všeobecných smluvních podmínek, nadto takovým způsobem, že by běžný spotřebitel naprosto neočekával, že v článku označeném „Cena za služby“, bude tato povinnost zakotvena. Navíc i rámci tohoto článku nebyla samotná část zakotvující povinnost k úhradě smluvní pokuty žádným způsobem oddělena, např. samostatným odstavcem, zvýrazněním částky smluvní pokuty, apod. Zde je tak navíc namístě odkázat i ustanovení § 1811, odst. 1 o. z., dle nějž veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva, což v souzené věci rozhodně splněno nebylo.

21. Pro úplnost soud podotýká i následující. Smluvní pokuta je zajištěním hlavního závazku, k tomuto je v akcesorickému vztahu. Smluvní pokuta je právním institutem, který plní kompenzační, sankční, funkci, ale zejména má zajistit prevenci pro řádné plnění z hlavního právního vztahu. Při hodnocení důvodnosti nároku žalobkyně soud odkazuje rozhodnutí, která jsou aplikovatelná i ve vztahu k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění. A to rozhodnutí Nejvyššího soudu vydané ve věci sp. zn. 33 Cdo 1682/2007, které uvádí: „Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (tj. funkci preventivní, uhrazovací a sankční). V souvislosti s výší smluvní pokuty je třeba, aby pokuta zahrnovala všechny škody, které lze rozumně v daném konkrétním vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, musí mít dostatečnou, nikoliv však přemrštěnou pobídkovou výši. Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti.“. A rozhodnutí vydané ve věci sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, které uvádí: „Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu. Pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, není vyloučeno posoudit její ujednání jako (absolutně) neplatné právní jednání podle § 588 o. z.; v takovém případě však nepřichází v úvahu její moderace. V případě, kdy soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje fáze jeho rozhodování, kdy posoudí, zda použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zda nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Bude-li výsledkem úsudek, že svého moderačního práva využije, neboť byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, nastupuje poslední etapa jeho rozhodování; v ní posoudí, v jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená; věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody.“. V řízení bylo postaveno najisto, že pro zajištění závazku ve výši 2 995 Kč ročního plnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 Kč denně, tedy v celkovém poměru k ročnímu plnění ze smlouvy v částce 2 995 Kč činí smluvní pokuta částku 3 600 Kč, tudíž částku převyšující výši plnění dle smlouvy. Jak již bylo shora uvedeno, sjednáním smluvní pokuty je sledováno pobídnutí dlužníka k tomu, aby řádně plnil, což u smluvní pokuty, jejíž výše výrazně převyšuje částku smluvního plnění již splněno není, zde tak již nemůže být o přiměřené smluvní pokutě, která plní svoji preventivní, pobídkovou funkci, uvažováno.

22. Jako již však bylo výše uvedeno, nárok na plnění smluvní pokuty není možné shledat důvodným, když ujednání o smluvní pokutě nebylo součástí textu samotné smlouvy, nadto i v rámci smluvních podmínek bylo vloženo na zcela nečekaném místě, neoddělené, nejedná se tak o srozumitelné sdělení pro spotřebitele. Žalobní návrh byl tedy v té části, v níž se žalobkyně domáhala plnění smluvní pokuty v částce 6 930 Kč + 3 920 Kč + 2 700 Kč => 13 550 Kč zamítnut, a rovněž tak v té části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání úroků z prodlení z tohoto nároku.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 2 o. s. ř., dle nějž náleží poměrné právo na náhradu nákladů řízení tomu z účastníků, který byl ve věci převážně úspěšným. V souzené věci byl převážně úspěšným žalovaný. Tomuto však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.