22 C 262/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 42 770,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 207,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 207,80 Kč od 25. 9. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna žalobkyni zaplatit částku 34 562,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 562,21 Kč od 25. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované v tomto řízení domáhala zaplacení částky 42 770,01 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že je výlučným vlastníkem sečky [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále též jako„ Stroj“), kterou pronajala žalované na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2020. Žalovaná na Stroji způsobila škodu, kterou ohlásila své pojišťovně, společnosti [pojišťovna] (dále jen„ Pojišťovna“). Žalobkyně provedla opravu Stroje za náklady ve výši 164 581,80 Kč bez DPH (199 144,01 Kč s DPH) a žalované vystavila fakturu [číslo] na částku 199 144,01 Kč s datem splatnosti 14. 8. 2020. Pojišťovna na základě provedeného šetření vyčíslila celkovou výši škody na Stroji na částku 158 874 Kč bez DPH, neboť odečetla běžně opotřebitelné díly Stroje. Po odečtení spoluúčasti ve výši 2 500 Kč Pojišťovna vyplatila žalobkyni částku 156 374 Kč. Žalobkyně se po žalované v tomto řízení domáhá úhrady zbývající fakturované částky ve výši 42 770,01 Kč, kterou žalovaná dosud neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 101 odst. 4 a § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se mít podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas v samotné žalobě, žalovaná se pak ke shora uvedené výzvě nevyjádřila, a proto bylo ve věci rozhodnuto za podmínek § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů, bez nařízení jednání.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyní předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného ustanovení by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Zástupci účastníků řízení opatřili svými podpisy dokument označený jako Nájemní smlouva na movitou věc ze dne 1. 5. 2020. Předmětem nájmu je [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova]: [anonymizováno]. Žalobkyně vystupuje jako pronajímatel a výlučný vlastník předmětu nájmu, žalovaná vystupuje jako nájemce. Pronajímatel se zavázal přenechat předmět nájmu nájemci do užívání a nájemce se zavázal užívat jej s péčí řádného hospodáře a zaplatit nájemné ve výši 75 000 Kč bez DPH. Doba nájmu je stanovena na určitou dobu od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020. Dle čl. 4 Smlouvy se nájemce zavázal užívat předmět nájmu řádně a v souladu s jeho povahou a obvyklým určením tak, aby nedošlo k jeho poškození. /nájemní smlouva na čl. 19 spisu/ 7. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne 31. 7. 2020 na částku 164 581,80 Kč bez DPH, 199 144,01 Kč s DPH, která činila 34 562,21 Kč. Splatnost faktury je stanovena na 14. 8. 2020 Účtovány jsou vyjmenované součástky k předmětu [označení Stroje] [číslo] [anonymizována tři slova] a též 24 hodin práce. /faktura na čl. 22 spisu/ 8. Pojišťovna adresovala žalobkyni dopis ze dne 23. 9. 2020 označený jako Oznámení o poskytnutí náhrady škody z pojistné události [číslo]. Obsahem je sdělení pojišťovny o ukončení šetření pojistné události, která vznikla 9. 6. 2020 na místě [obec], byla ohlášena dne 27. 8. 2020, odpovědnost za věci užívané – sekačka, pojištěným je žalovaná, poškozeným žalobkyně. Pojišťovna sdělila, že na základě provedeného šetření poškozenému oprávněně přísluší škoda 158 874 Kč bez DPH, odpočet běžně opotřebených dílů sekačky. Od této částky byla odečtena spoluúčast 2 500 Kč, kterou se pojištěný podílí na pojistném plnění. /oznámení na čl. 21 spisu/ 9. Na účet žalobkyně byla dne 24. 9. 2020 připsána platba ve výši 156 374 Kč od Pojišťovny s předmětem Výplata pojistné události. /výpis z účtu na čl. 30 spisu/ 10. Žalobkyně adresovala žalované v období od 10. 12. 2020 do 21. 3. 2022 celkem 13 upomínek na zaplacení částky 42 770,01 Kč z neuhrazené faktury [číslo] /upomínky na čl. 23 - 29 spisu/ 11. Právní zástupce vyhotovil předžalobní výzvu ze dne 13. 4. 2022, ve které vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 42 770,01 Kč do 7 dnů od doručení výzvy, přičemž upozornil na možné soudní řešení sporu. /předžalobní výzva na čl. 15 spisu/ 12. Právní zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě dne 13. 4. 2022 zásilku adresovanou žalované, která se vrátila jako nevyzvednutá závada. /dodejka na čl. 16 spisu/ 13. Soudem byl z hlediska skutkového stavu učiněn závěr, že skutek se udál tak, jak žalobkyně tvrdí. K důkazu byly provedeny listiny předložené žalobkyní, kdy z jejich obsahu se podávají skutečnosti shodné s jejími skutkovými tvrzeními. Ze spisu se nepodává žádná skutečnost, jež by byla způsobilá založit úvahu o nedůvěryhodnosti listin předložených k důkazu žalobkyní. Žalovaná na svoji obranu netvrdila ničeho, nepředložila soudu žádných důkazů. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci:

14. Účastnice řízení podepsaly nájemní smlouvu, ze dne 1. 5. 2020, na jejímž základě se žalobkyně zavázala přenechat žalované k užívání Stroj na dobu určitou a žalovaná se zavázala za to zaplatit nájemné. Žalovaná byla povinna užívat předmět nájmu řádně a v souladu s jeho povahou a obvyklým určením tak, aby nedošlo k jeho poškození. Na Stroji došlo ke škodě, která byla šetřena Pojišťovnou žalované pod číslem pojistné události [číslo]. Za opravu Stroje, tj. materiál a práci, žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 164 581,80 Kč bez DPH, 199 144,01 Kč s DPH (34 562,21 Kč), splatnost 14. 8. 2020. Pojišťovna žalované poukázala žalobkyni jako pojistné plnění částku 156 374 Kč (bez DPH), poté, co odečetla spoluúčast žalované ve výši 2 500 Kč a zohlednila též opotřebení Stroje. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 42 770,01 Kč dopisem ze dne 10. 12. 2020, žalované byl zaslána též předžalobní výzva ze dne 13. 4. 2022.

15. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“).

16. Dle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

17. Dle § 2944 o. z. každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.

18. Dle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

19. Dle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

20. Dle § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je předmětem daně a) dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení 1. zboží z jiného členského státu za úplatu s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou dani, která jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, 2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

21. Dle § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování a) zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo e) plnění uvedených v § 13 odst. 7 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.

22. V řešené věci bylo zjištěno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem bylo přenechání Stroje k užívání oproti zaplacení ceny nájemného. V řízení bylo taktéž prokázáno, že na Stroji vznikla škoda, žalobkyně provedla opravu Stroje a na jeho uvedení do původního vynaložila částku ve výši 164 581,80 Kč. Tuto částku fakturovala žalované zvýšenou o 21 % DPH ve výši 34 562,21 Kč. V tomto řízení se pak domáhá rozdílu mezi vyfakturovanou částkou 199 144,01 Kč a obdrženým pojistným plněním ve výši 156 374 Kč, tj. 42 770,01 Kč. Z provedených důkazů a tvrzení žalobkyně přitom vyplývá, že tato rozdílová částka je tvořena pojišťovnou strženou spoluúčastí, pojišťovnou strženým opotřebením Stroje a dále DPH ve výši 34 562,21 Kč (pojišťovna stanovila škodu, která žalobkyně přísluší bez DPH na částku 158 874 Kč, sníženo o spoluúčast na 156 374 Kč).

23. V řízení bylo uzavřeno, že došlo ke vzniku škody v době, kdy označená věc byla v detenci žalované za účelem realizace závazku z nájemní smlouvy. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by ke škodě na Stroji došlo i jinak, tedy odpovědnosti není zproštěna, a dle § 2944 odpovídá za škodu na Stroji vzniklou. V řešeném případě byla tedy žalovaná povinna nahradit žalobkyni částku 164 581,80 Kč tvořenou náklady na pořízení potřebných součástek a na práci spojenou s opravou. Pakliže žalobkyni bylo dosud na náhradu škody plněno 156 374 Kč bez DPH, její nárok uplatněný v tomto řízení je důvodným co do částky 8 207,80 Kč.

24. Žalobou uplatněný nárok však není hodnocen jako důvodný v té části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 34 562,21 Kč, která má představovat náhradu škody, ale ve skutečnosti se jedná o fakturovanou DPH, o kterou se zvýšila částka 164 581,80 Kč vynaložená na opravu Stroje. Jak je uvedeno shora, předmětem daně z přidané hodnoty je dodání zboží za úplatu, poskytnutí služby za úplatu, pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu nebo dovoz zboží. Žalobkyně provedla opravu (položka práce) za účelem uvedení vlastní věci do původního stavu, nikoli za účelem poskytnutí zboží či služby žalované. Provedení opravy poškozeného Stroje, pokud jde o práci účtovanou žalobkyní, proto nelze podřadit pod pojem zdanitelného plnění ve smyslu § 2 zákona o DPH.

25. Daň z přidané hodnoty fakturovaná za pořízené součástky nepředstavuje skutečnou škodu ve smyslu § 2952 o. z. Tou může být pouze částka skutečně vynaložená na uvedení věci do původního stavu. Žalobkyně je plátkyní DPH, a tak má dle § 72 zákona o DPH nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění (stroj bude dále používat pro účely své podnikatelské činnosti). K tomu soud odkazuje na rozsudek sp. zn. 25 Cdo 1952/2006, ve kterém Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že daň, kterou musela poškozená za opravu zaplatit, není součástí skutečné škody:„ Vznikla-li plátci daně z přidané hodnoty škoda na majetku, který používá při podnikání, představují náklady na opravu tohoto majetku provedené třetí osobou zdanitelné plnění ve smyslu zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. Je-li osoba, která opravu provedla, rovněž plátcem daně z přidané hodnoty a vůči poškozenému tuto daň uplatnila, vzniká poškozenému za normálního běhu okolností nárok na odpočet daně z přidané hodnoty vůči správci daně při přiznání daně z přidané hodnoty na výstupu a skutečnou škodou tak může být pouze částka vynaložená na uvedení věci do původního stavu bez uhrazené daně z přidané hodnoty.“.

26. Nárok žalobkyní uplatněný je tedy hodnocen jako důvodný pouze co do samotné ceny provedené opravy bez DPH, která dosud nebyla žalobkyni uhrazena, tj. v částce 8 207,80 Kč. Ve zbývajícím rozsahu odpovídajícím DPH ve výši 34 562,21 Kč, byla žaloba zamítnuta.

27. Soud žalobkyni přiznal nárok na úrok z prodlení z důvodně žalované částky. Tím, že žalovaná nesplnila řádně a včas svůj peněžitý závazek, dostala se do prodlení a je povinna podle § 1970 o. z. platit z dlužné částky úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož ve věci šlo o vzájemný závazek podnikatelů, žalobkyni byly přiznány též náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řešené věci s podstatnou částí svého nároku neúspěšnou. V řízení tak měla převážný úspěch žalovaná (81 %). Za této situace by bylo namístě přiznat žalované nárok na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované, která zůstala nečinná, žádné náklady řízení nevznikly. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.