22 C 267/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky , bytem Adresa manželky o rozvod manželství

I. Manželství manžela , jméno FO, , narozeného dne , Datum narození manžela, , a manželky , Jméno manželky, , narozené , rodné přijmení, , Datum narození manželky, , rozené , rodné přijmení, , uzavřené dne , datum, před Úřadem městské části , adresa, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel podal soudu návrh, jímž se domáhal rozhodnutí o rozvodu manželství s následujícími tvrzeními. Příslušnost Okresního soudu Praha-východ je dána dle § 3 odst. 1 ve spojení s § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť oba manželé (účastníci řízení) mají poslední společné bydliště na adrese , adresa, , tedy v obvodu Okresního soudu Praha-východ. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v , adresa, , čp. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . U obou účastníků se jedná o první manželství. Oba manželé jsou státními příslušníky České republiky. V průběhu manželství se narodily nezletilé děti , jméno FO, , dne , datum, , , Jméno manžela, dne , datum, , , jméno FO, dne , datum, . Manželství bylo uzavřeno po přibližně čtyři roky trvající známosti. Zpočátku bylo manželství spokojené. V průběhu jara roku , Anonymizováno, však manželka manželovi sdělila, že navázala známost s jiným mužem a nadále již v manželském svazku setrvávat nechce, k čemuž uvedla, že manželství v jejích očích byl vlastně omyl. Po několika dalších sděleních ze strany manželky je zřejmé, že manželé již nemohou v manželství setrvávat, kdy s odkazem na výslovný požadavek manželky a po zralé úvaze manžela, i s ohledem na další okolnosti, tak tento podává návrh o rozvod manželství. Manželství, trvá po dobu delší nežli devět let, nicméně v současné době je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, je pouze formálním svazkem dvou lidí, kteří k sobě nic necítí a fakticky se spolu již nestýkají. Nelze již nikdy očekávat, jeho obnovení.

2. Následně manželé soudu doručili podání označené Společný návrh manželů na rozvod manželství bez zjišťování příčin rozvratu manželství podle § 384 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a Žádost o změnu žalobního petitu (nesporný rozvod manželství), kdy soudu zároveň předložili Dohodu o vypořádání majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení, pro dobu po rozvodu.

3. Za situace, kdy manželé shodně navrhli, nechť je manželství rozvedeno, soud návrh hodnotí jako společný dle § 384, odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních v platném znění.

4. Soud provedl v řízení důkaz účastnickým výslechem manžela, účastnickým výslechem manželky, oddacím listem účastníků (čl. 4 spisu), rodnými listy nezletilých dětí z manželství narozených (čl. 5, 6, 7 spisu), rozsudkem o úpravě poměrů k nezletilým dětem z manželství narozeným (čl. 13-14 spisu), Dohodou o vypořádání majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení, pro dobu po rozvodu (čl. 21-24 /29-32/ spisu)

5. Z důkazů shora uvedených vzal soud za prokázané následující.

6. Manželství bylo uzavřeno dne , datum, před Úřadem městské části , adresa, . (oddací list na čl. 4 spisu)7. , Jméno manžela, , narozený , Datum narození manžela, , je zapsán jako otec, a , Jméno manželky, , narozená , Datum narození manželky, , narozené , rodné přijmení, , datum, , nezletilého , jméno FO, , narozeného dne , datum, , a nezletilého , jméno FO, , narozeného dne , datum, . (rodné listy na čl. 5, 6, 7 spisu)

8. Okresní soud Praha – východ rozhodl rozsudkem čj. , spisová značka, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, / ze dne 30. 9. 2024, který nabyl právní moci dne 1. 11. 2024, o úpravě poměrů nezletilých dětí z manželství narozených tak, že na dobu po rozvodu manželství se nezletilé děti , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , datum, , , Jméno manžela, , narozený , rodné přijmení, , datum, , , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, , datum, , svěřují do střídavé péče rodičů, otec se zavazuje hradit na výživu nezletilé , jméno FO, částku 2 000 Kč měsíčně, nezletilého , jméno FO, částku 1 500 Kč měsíčně, nezletilého , jméno FO, částku 1 500 Kč měsíčně, matka se zavazuje hradit na výživu nezletilé , jméno FO, částku 2 000 Kč měsíčně, nezletilého , jméno FO, částku 1 500 Kč měsíčně, nezletilého , jméno FO, částku 1 500 Kč měsíčně. (rozsudek na čl. 13-14 spisu)

9. Manželé předložili soudu k důkazu Dohodu o vypořádání majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení, pro dobu po rozvodu, v níž se dohodli o vypořádání společného jmění a o dalším bydlení. Uvedená dohoda je opatřena úředně ověřeným podpisem manžela dne 11. 12. 2024, digitálním podpisem manželky dne 12. 11. 2024. (dohoda na čl. 21-24 /29-32/ spisu)

10. Dále byl k důkazu proveden výslech manžela, manželky.

11. Manžel vnímal manželství v zásadě jako funkční svazek do roku , Anonymizováno, , byť i v předchozí době mezi manžely docházelo k neshodám, když i za této situace byli schopni partnerského soužití. Od roku , Anonymizováno, však vnímá, že manželství je rozvrácené, a to , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Jako příčinu rozvratu vnímá to, že postupem času začalo mezi manžely docházet k neshodám z důvodu dlouhodobosti soužití, kdy přestali vzájemně komunikovat, přičemž situace vyústila v to, že v , Anonymizováno, , Anonymizováno, manželka opustila místo posledního společného bydliště. Od této doby nedošlo k obnovení rodinného soužití a manžel toto již vylučuje. (účastnický výslech manžela)

12. Manželka vnímá postupný rozvrat manželství od doby, kdy se navrátila do zaměstnání po mateřské dovolené. V této době se začalo projevovat, že každý z manželů je zcela jinak osobnostně nastavený. Manželka toto postupně začala manželovi sdělovat, ale ke změně způsobu vzájemného soužití nedošlo. Je pravdou, že to neříkala dostatečně důrazně, pravou však též je, že manželé nebyli schopni změnit způsob partnerského života. Od manžela očekávala jiný přístup k vzájemnému soužití. Stále více času tak trávila v zaměstnání, byl to únik. Situace vyústila v to, že u ní nastoupila hluboká deprese, byla hospitalizována. Toto vše právě vedlo k trvalému rozvratu manželství na , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Po ukončení hospitalizace manželovi sdělovala své pocity, avšak ani poté ke změně způsobu manželského soužití nedošlo. V , Anonymizováno, , Anonymizováno, manželovi oznámila, že je stále připravena vést partnerský život tak, že oba manželé budou zajišťovat jako rodiče potřeby dětí, nikoliv však v ostatních oblastech života. Manžel tomuto nijak nebránil, což je právě to, co s ním předtím řešila, opět se postoji manželky nijak nepostavil a akceptoval plně její stanovisko. V této době navázala známost s jiným mužem, která saturovala to, co jí v partnerství s manželem chybí. V , Anonymizováno, se tak manželé dohodli, že manželské soužití ukončí. K tomuto došlo na počátku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy odešla ze společné domácnosti, kdy opět došlo k tomu, že manžel se proti tomuto jednání manželky nijak nebránil. Od této doby manželé žijí odděleně, k obnovení soužití nedošlo. Technicky by to bylo možným, ale pocitově již nikoliv. Oba manželé jsou však i nadále schopni komunikovat ohledně dětí a plnit své rodičovské povinnosti. (účastnický výslech manželky)

13. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé žijí zcela odděleně, každý v jiném místě bydliště od počátku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy k úplnému rozvratu manželství však došlo již v , Anonymizováno, měsících roku , Anonymizováno, . Manželka vnímá od doby, kdy ukončila rodičovskou dovolenou a nastoupila opět do zaměstnání, vztah jako nefunkční, neboť v této době se plně projevily rozdílné povahy a zájmy obou manželů a zcela odlišný náhled na partnerské soužití. Manžel taktéž vnímal určité neshody i v době předcházejícím úplnému rozvratu, avšak přesto manželství hodnotí jako funkční svazek. Pro manželku je rozhodným, že manžel nezměnil svůj postoj v rámci vzájemné partnerské komunikace, když vždy akceptuje postoj a názor manželky, vůči tomuto se nevymezí. Manželka tudíž uzavřela, že další soužití v manželství není možné, neboť nelze docílit změny v rámci partnerské komunikace. Poté, kdy manželka navázala známost s jiným mužem je přesvědčena, že tato jí zcela saturuje nedostatky partnerského vztahu vedeného s manželem. Oba manželé v současné době manželství vnímají jako zcela nefunkční partnerský svazek a obnovení plnohodnotného manželského soužití vylučují.

14. Příčinou rozvratu manželství jest ta skutečnost, že oba manželé jsou rozdílných povah a zájmů, kdy zejména manželka postupem času dospěla k závěru, že partnerská komunikace s manželem, který přijímá její postoje, vůči těmto se nevymezuje, je pro ni nadále nepřijatelný, v důsledku této skutečnosti manželé v zásadě přestali partnersky komunikovat, přičemž manželka navázala známost s jiným mužem.

15. Manželé soudu předložili dohodu o úpravě majetkových poměrů a bydlení na dobu po rozvodu manželství, kdy navrhli, nechť rozhodne v režimu § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

16. Dle § 757, odst. 1 občanského zákona, připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. A dle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

17. Úředně ověřený podpis (legalizace) je podpis, jehož pravost na listině je ověřena správním orgánem.

18. Dohoda předložená manžely obsahuje úředně ověřený podpis pouze manžela. Manželka připojila k této dohodě pouze elektronický, digitální podpis. K tomuto soud odkazuje zákon č. 12/2020 Sb., § 6, odst. 1, 2 tohoto zákona, dle nějž stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření vlastnoručního podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu, považuje se za splněný využitím elektronického podpisu na dokumentu nedílně spojeném a) s kvalifikovaným elektronickým podpisem osoby oprávněné provádět ověřování pravosti podpisu, která postupem podle jiného právního předpisu ověřila, že podepisující dokument před ní podepsal nebo uznal podpis za vlastní, a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, nebo b) se záznamem informačního systému veřejné správy opatřeným kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem jeho správce o provedení elektronické identifikace podepisujícího prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace s úrovní záruky vysoká. Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření podpisu, považuje se za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů základního registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“) nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu. Ve vztahu k tomuto je třeba dále odkázat zákon č. 297/2016 Sb. v platném znění, o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, § 6, dle nějž k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

19. Předně je třeba konstatovat, že primárním je pro posouzení věci § 757, odst. 1, písm. c), 2 o. z., který výslovně staví, že podpis musí být úředně ověřen, kdy tak musí být splněno to, že podpis musí být legalizován správním orgánem, což, je-li toto činěno elektronickou formou, musí být provedeno dle § 6, odst. 2 zákona č. 12/2020 Sb., k čemuž zákon výslovně uvádí, že v tomto případě musí být proveden záznam informačního systému veřejné správy opatřený kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem jeho správce o provedení elektronické identifikace podepisujícího prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace s úrovní záruky vysoká. Zákon č. 297/2016 Sb., zakotvuje úpravu vztahující se k tomu, kdo je kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru, poskytnutí kvalifikované služby v rámci elektronických služeb, kde je mimo jiné i zakotven uznávaný elektronický podpis, kdy elektronický podpis nižší záruky není uváděn v zákoně č. 12/2020 Sb., § 6. Pakliže by v souzené věci mělo být hodnoceno, zdali uznávaný elektronický podpis, když u jiné formy elektronického podpisu toto vůbec nemůže být uvažováno, by měl případně nahradit předložení podpisu ověřeného, vždy platí, že takovýto podpis, a to je nepochybné zřejmé z konstrukce zákona č. 297/2016 Sb., musí být učiněn přímo příslušnému orgánu v elektronické formě, což však v souzené věci splněno nebylo. Podání manželů obsahující digitální podpis manželky je soudu doručeno nikoliv elektronickým podáním, nýbrž pouze v prosté listinné podobě (kopii) prostřednictvím podatelny soudu. Tedy ani předpoklad aplikace uznávaného elektronického podpisu zde není splněn. Soudem tak bylo postupováno dle § 755 o. z.

20. Dle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

21. Dle § 756 občanského zákona, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

22. V daném případě bylo uzavřeno, že vztahy mezi manžely jsou tak narušeny a manželství účastníků do té míry hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení společného soužití, rodinné domácnosti, účastníků. Proto bylo rozhodnuto v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením tak, že manželství účastníků se rozvádí. Co se týká toho, že manželství nemůže být rozvedeno, jestliže by to bylo v rozporu se zájmy nezletilých dětí z manželství narozených, tak v řízení se z obsahu spisu nepodává žádných skutečností, z nichž by tento závěr bylo namístě učinit.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., dle nějž, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě nebylo zjištěno, že by okolnosti případu či poměry účastníků přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly, proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků nemá právo.

24. Pro úplnost soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze čj. 21 Co 267/2024-53 ze dne 12. listopadu 2024, kdy Krajský soud v Praze rozhodoval o odvolání manžela proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto, že manželství se rozvádí, za situace, kdy byl podán návrh na rozhodnutí dle § 757 o. z., který nebyl shledán důvodným, přičemž k návrhu na postup dle § 755 o. z. se manžel nepřipojil. Odvolací soud k tomuto uvedl následující: „Odvolací soud předně připomíná, že odvolání je možno směřovat toliko proti výroku rozhodnutí. Ten je totiž jádrem rozsudku a soud v něm uvádí, zda a jaká povinnost se ukládá žalované straně, zda se žaloba zčásti či zcela zamítá apod. Není proto přípustné, aby byly odvoláním napadeny pouze důvody rozsudku, tedy jeho odůvodnění. Stran legitimace k odvolání poukazuje na to, že ji nemá účastník řízení bez dalšího. Z povahy odvolání, které patří mezi řádné opravné prostředky, vyplývá, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Vždy je však třeba za rozhodující považovat toliko výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale pouze tu objektivní skutečnost, že mu byla rozhodnutím soudu způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí. Oprávnění podat odvolání proti výroku rozhodnutí soudu prvního stupně může podat toliko ten, komu nebylo takovým rozhodnutím (poměřováno jeho výrokem) plně vyhověno, popřípadě komu byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá (byť nepříliš významná) újma na jeho právech, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou rozhodnutí soudu prvního stupně. Pouze za takových předpokladů je tedy dána subjektivní přípustnost (legitimace) k podání odvolání pro účastníky řízení (příp. jejich procesní nástupce), vedlejší účastníky a další osoby zúčastněné na řízení. V opačném případě je třeba uzavřít, že odvolání bylo podáno osobou, která k němu není podle výsledku řízení oprávněna; je dán důvod k odmítnutí takového odvolání. Zde je třeba zdůraznit, že oba manželé shodně navrhli, aby bylo jejich manželství rozvedeno podle ust. § 757 o.z., a byť prvostupňový soud nehodnotil jejich návrh jako společný a ve věci rozhodl podle ust. § 755 o.z., je třeba pohlížet na manžela jako na osobu, která k odvolání není oprávněna, protože jejímu návrhu (rozuměno rozvedení manželství) bylo vyhověno. Výrok o rozvodu manželství totiž napaden nebyl.“. Z uvedeného se tak zcela jednoznačně podává, že proti rozsudku není odvolání přípustné, když návrhu bylo vyhověno, k čemuž je však zároveň nutným konstatovat, že v nyní souzené věci se manželka k návrhu připojila, tedy i když nebylo rozhodnuto dle § 757 o. z., návrh je společným.