22 C 27/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a 1. žalovaného k nemovitostem, jimiž jsou pozemek parc. č. st. [anonymizováno], pozemek st. [anonymizováno], pozemek st. [anonymizováno], pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] ([číslo]).

II. Nařizuje se prodej ve veřejné dražbě pozemku parc. č. st. [anonymizováno], pozemku st. [anonymizováno], pozemku st. [anonymizováno], pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemek [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] ([číslo]), kdy náklady spojené s prodejem označených nemovitostí budou hrazeny z výtěžku dražby a po odečtení těchto nákladů výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tj. žalobkyni jednou polovinou (1/2) a 1. žalovanému jednou polovinou (1/2).

III. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a 2. žalovaného k nemovitostem, jimiž jsou pozemek [číslo] pozemek [číslo] pozemek [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] ([číslo]).

IV. Nařizuje se prodej ve veřejné dražbě pozemku [číslo] pozemku [číslo] pozemku [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] ([číslo]), kdy náklady spojené s prodejem označených nemovitostí budou hrazeny z výtěžku dražby a po odečtení těchto nákladů výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tj. žalobkyni jednou polovinou (1/2) a 2. žalovanému jednou polovinou (1/2).

V. Ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovaným žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovaným žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Na náhradě nákladů státu je žalobkyně povinna uhradit České republice částku 500 Kč, kdy tato částka byla plněna složením zálohy na vypracování znaleckého posudku vedené pod položkou rejstříku [číslo], [variabilní symbol], doklad [číslo].

VIII. Žalobkyni se vrací záloha uhrazená na vypracování znaleckého posudku ve výši 4 500 Kč, vedená pod položkou rejstříku [číslo], [variabilní symbol], doklad [číslo] to prostřednictvím účtárny Okresního soudu Praha – východ do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala soudu návrh, jímž se domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem s následujícími tvrzeními. Žalobkyně a 1. žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky, žalobkyně i žalovaný každý spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny na následujících nemovitostech: pozemky parc. č. st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] ([číslo]). Žalobkyně není dlouhodobě i přes mnoho pokusů schopna se s 1. žalovaným dohodnout na správě společných nemovitostí. Rozhodnutím odboru životního prostředí [stát. instituce] ze dne 2. 10. 2019, č. j. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], rozhodnutím odboru životního prostředí [stát. instituce] ze dne 13. 1. 2020, č. j. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], bylo vlastníkům pozemků, uloženo vykácet a odstranit kůrovcem napadené stromy rostoucí v lese na shora uvedených pozemcích. Konkrétně:„ Zajistit zpracování a asanaci veškeré kůrovcové a kůrovci napadené dřevní hmoty v lesních porostech na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [část obce] (v lesním porostu 7Ha – označení dle LHO ZO [anonymizováno]) v termínu do 31. 1. 2020 dle předchozích pokynů odborného lesního hospodáře. Přednostně odkácet suché a poškozené stromy v blízkosti chat, aby se předešlo možným škodám pádem větví a poškozených stromů na sousední nemovitosti.“ Ani na splnění tohoto příkazu orgánu státní správy nebylo možné dojít shody, 1. žalovaný nejprve se splněním příkazu souhlasil, když na místo přijela technika, souhlas odvolal, realizaci opatření odmítl. Žalobkyně nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvávat. Dopisem z 25. 5. 2020 vyzvala 1. žalovaného k jednání o vypořádání spoluvlastnictví. Následně vyzval právní zástupce žalobkyně 1. žalovaného dopisem z 24. 6. 2020 ke sdělení, zda má o spoluvlastnické podíly žalobkyně na uvedených pozemcích (dalších nemovitostech ve spoluvlastnictví) zájem, je schopen poskytnout přiměřenou náhradu, případně součinnost při společném prodeji věci. Právní zástupkyně žalovaného odpověděla e-mailem z 7. 7. 2020, že žalovaný má k nemovitostem citový vztah, navrhla schůzku. Dne 28. 7. 2020 se uskutečnila schůzka právních zástupců účastníků řízení, nevzešel však žádný konkrétní závěr, dohodnuto pouze, že účastníci se pokusí v co nejkratší době vyřešit a splnit příkaz k vykácení dřevin napadených kůrovcem. E-mailem z 6. 8. 2020 sdělila právní zástupkyně 1. žalovaného, že preferuje vykácení pouze napadených stromů a následnou likvidaci, k vypořádání spoluvlastnictví, nevylučuje společný prodej pozemků. Nabídka třetí osoby na kácení stromů tlumočená v tomto e-mailu počítala s ponecháním vykácených stromů v lese, bez odvozu stromů a odkupu dřeva. E-mailem z 7. 8. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně nabídku na vytěžení a likvidaci dřevin a e-mailem z 10. 8. 2020 informoval, že je třeba dohoda o likvidaci vytěženého dřeva. 1. žalovaný nesouhlasil s odvozem a prodejem dřeva toutéž osobou, která provede kácení. E-mailem z 16. 8. 2020 informovala právní zástupkyně 1. žalovaného o změně stanoviska žalovaného, nepřeje si těžit kůrovcem napadané stromy (bylo uvedeno v e-mailu z 6. 8. 2020), chce kácet pouze několik stromů bezprostředně ohrožujících chaty a zdraví chatařů a les i s kůrovcem napadenými stromy a polomy prodat. E-mailem z 26. 8. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně další nabídku na vytěžení a odkup kůrovcem napadeného dřeva. E-mailem z 31. 8. 2020 přeposlala právní zástupkyně 1. žalovaného nabídku od společnosti [právnická osoba], 1. žalovanému nabídla odkup pozemků parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] kupní cena 350 000 Kč E-mailem z 30. 10. 2020 sdělil právní zástupce žalobkyně, že je připravena dorovnat nabídku této společnosti, odkoupit spoluvlastnické podíly žalovaného na pozemcích parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] za kupní cenu 175 000 Kč 1. žalovaný nereagoval. S ohledem na uvedené, jednání žalovaného, nemá žalobkyně zájem ve spoluvlastnictví setrvávat, navrhuje dle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zrušení spoluvlastnictví s tím, že se stane výlučnou vlastnicí nemovitostí, vyplatí 1. žalovanému obvyklou cenu jeho spoluvlastnického podílu stanovenou znaleckým posudkem, který nechť soud vyžádá. Následně uvedla, že nehodlá nést náklady na vypracování znaleckého posudku, kterého vypracování je k rozhodnutí dle prvého a druhého způsobu vypořádání třeba, navrhuje, nechť je rozhodnuto dle třetího způsobu vypořádání, tedy je zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k spoluvlastněným nemovitostem a nařízen jejich prodej ve veřejné dražbě. 2. 1. žalovaný k návrhu uvedl následující. Žalobkyně se domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, pozemkům parc. č. st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], pro [územní celek], [katastrální uzemí], [stát. instituce], [stát. instituce], s tím, že se přikazují za náhradu do výlučného vlastnictví žalobkyně. Rozsah nemovitých věcí, u kterých je navrženo zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání, není a nebyl ani ke dni podání žaloby správný. 1. žalovaný není vlastník podílu na nemovitých věcech, pozemcích parc. [číslo] [číslo] [číslo] [list vlastnictví], [územní celek], [katastrální uzemí], [stát. instituce], [stát. instituce]. Ostatní pozemky označené v žalobě jsou v podílovém spoluvlastnictví sourozenců, účastníků soudního sporu, každý vlastní jednu ideální polovinu na pozemcích zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí]. Je pravdou, že mezi spoluvlastníky delší dobu dochází k častým rozporům ohledně využití, správy a hospodaření na pozemcích. Žalobkyně často„ bere právo do svých rukou“, bez vědomí žalovaného např. rozhoduje o prodeji vzrostlých stromů fyzickým osobám, které o ně projeví zájem. Ať se jedná o chataře vlastnící chaty postavené na pozemcích účastníků nebo v jejich sousedství, jiným zájemcům. Žalobkyně využívá, spíše zneužívá, toho, že od matky obou sourozenců dostala darem dům s pozemky v obci [obec], nedaleko od předmětných pozemků. Inkasovanou kupní cenu si ponechává a vydá jí až po podaných trestních oznámeních a výzvách 1. žalovaného. V poslední době spory o společné využití pozemků se stupňovaly s výskytem kůrovcové kalamity, jak uvádí v žalobě žalobkyně, odkazuje na Rozhodnutí odboru životního prostředí [stát. instituce] ze dne 2. 10. 2019, čj. [spisová značka], spis. zn. [spisová značka], rozhodnutí odboru životního prostředí [stát. instituce] ze dne 13. 1. 2020, čj. [spisová značka], spis. zn. [spisová značka], kdy bylo spoluvlastníkům nařízeno dle předchozích pokynů odborného lesního hospodáře do 31. 1. 2020 zajistit zpracování a asanaci veškeré kůrovcové a kůrovci napadené dřevní hmoty v lesních porostech na pozemcích parc. [číslo] [číslo] k. ú. [část obce] Dohoda spoluvlastníků o společném postupu při boji s kůrovcovou kalamitou nebyla možná, bylo nutno splnit povinnosti stanovené citovanými rozhodnutími odboru životního prostředí [stát. instituce], proto se rozhodl 1. žalovaný prodat pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] k. ú. [část obce], odborné firmě, která splnění povinnosti zajistila. Je si vědom, že rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, může zvolit různé způsoby vypořádání spoluvlastnictví, rozdělení věci, přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, prodej věci ve veřejné dražbě. Rozdělení pozemků se může nabízet jako varianta vhodná, ale pozemky mají různý způsob využití, jsou různého druhu (lesní pozemek, zastavěná plocha a nádvoří, trvalý travní porost, zahrada, ostatní plocha), pozemky tvořící zemědělský půdní fond jsou propachtovány, jiné pozemky jsou pronajaty vlastníkům chat, tedy najít spravedlivé rozdělení je složité, ne-li nemožné. Pokud by soud dospěl k závěru, že rozdělení společné věci by nebylo možné, měl by vypořádat spoluvlastnictví tak, že je přikáže za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků a teprve není-li ani tento způsob vypořádání možný, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, což je pro stávající spoluvlastníky nejvýnosnější řešení vypořádání. 1. žalovaný potvrzuje, že se svojí sestrou řešil zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům, k dohodě nedošlo, představy o způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví se rozcházejí, resp. jsou ve způsobu řešení shodné. I 1. žalovaný má zájem se stát výlučným vlastníkem pozemků, je připraven vyplatit žalobkyni obvyklou cenu za její spoluvlastnický podíl na nemovitostech. Následně v průběhu řízení 1. žalovaný uvedl, že se připojuje k návrhu žalobkyně, taktéž navrhuje, nechť je zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků a nařízen prodej nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví ve veřejné dražbě. 3. 2. žalovaná ve věci neučinila žádného vyjádření. <b>4. Skutková zjištění:</b> 5. Žalobkyně a 1. žalovaný byli vedeni jako podíloví spoluvlastníci pozemků každý v podílu ½, jimiž jsou pozemek parc. č. st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], [stát. instituce], [stát. instituce]. Nadále došlo ke změně tohoto stavu, kdy jsou jako podíloví spoluvlastníci v poměru každý ½ ve vztahu k pozemkům [číslo] [číslo] [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] ([číslo]) zapsáni žalobkyně a 2. žalovaná. Ke změně zápisu došlo, když 1. žalovaný s 2. žalovanou uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byly pozemky [číslo] [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí] (seznam nemovitostí na LV na čl. 11 – 12 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 46 – 47 spisu, seznam nemovitostí na LV na čl. 48 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 57 spisu, výpis z obchodního rejstříku na čl. 59 spisu, kupní smlouva na čl. 60 – 62 spisu)

6. Na účtu vedeném ke jménu žalobkyně č. [bankovní účet] byl veden ke dni 1. 12. 2021 zůstatek ve výši 2 569 111,08 Kč (výpis z účtu – vklad s výpovědní lhůtou na čl. 58 spisu)

7. Na účtu vedeném ke jménu žalovaného č. [bankovní účet] byl ke dni 31. 10. 2021 veden zůstatek ve výši 1 025 728,89 Kč. A dále účet č. [bankovní účet], kde byl ke dni 31. 12. 2020 veden zůstatek ve výši 510 396 Kč (výpis z účtu na čl. 65 – 66 spisu, výpis z účtu na čl. 67 – 70 spisu)

8. Aby mohl být činěn skutkový závěr ohledně možnosti dělit nemovitosti ve vlastnictví účastníků a závěr ohledně částky nutné k úhradě vypořádacího podílu, bylo třeba vypracovat znalecký posudek dle § 127 o. s. ř., neboť k posouzení této otázky je třeba odborných znalostí. Proto bylo soudem usnesením čj. 22 C 27/2021-85 ze dne 13. 6. 2022 rozhodnuto, že ve věci se ustanovuje [právnická osoba], znalecká kancelář z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, jímž bylo zároveň žalobkyni uloženo uhradit zálohu na důkaz znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč. S ohledem k další specifikaci nákladů na vypracování znaleckého posudku bylo usnesením čj. 22 C 27/2021-95 ze dne 7. 10. 2022 žalobkyni uloženo uhradit částku 80 000 Kč. Protože záloha uložená žalobkyně druhým citovaným usnesením nebyla složena, bylo usnesením čj. 22 C 27/2021-99 ze dne 29. 11. 2022 rozhodnuto o zproštění znalecké kanceláře povinnosti vypracovat znalecký posudek. Soudem tudíž nemůže být činěn závěr o dělitelnosti nemovitostí ani o částce vypořádacího podílu, o čemž žalobkyně byla poučena, k čemuž při jednání soudu uvedla, že si je této skutečnosti vědoma. (sdělení na čl. 89 – 90, 93 – 94, 97 – 98 spisu, usnesení na čl. 95 spisu, sdělení na čl. 98, 2. strana spisu)

9. Dne 7. 7. 2020 byl právnímu zástupci žalobkyně adresován e-mail, s tím, že 1. žalovanému byl zaslán přípis týkající se podílového spoluvlastnictví nemovitých věcí v k. ú. [část obce], [územní celek], s tím, že žalobkyně nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvávat, nechť je realizována schůzka za účelem nalezení kompromisního řešení věci vyhovujícího oběma stranám. Právnímu zástupci žalobkyně bylo e-mailem ze dne 6. 8. 2020 sděleno, že je reagováno dle dohody na schůzce, spoluvlastník souhlasí s kácením pouze napadených stromů, následnou likvidací, u dřevin u chatové oblasti, pouze těch, které ohrožují vlastníky a majetek chat. Nesouhlasí s kácením dalších dřevin, k čemuž k pokynu žalobkyně mělo dojít, je škoda těžit další dřeviny. Pan [anonymizováno] bez úhrady za práci by odebral vytěžené dřevo, pan [příjmení] byl obdržel 400 Kč/m3, dřevo by dělil na dvě hromady, které by vlastníkům zůstaly. V zadání zakázky by neměl být problém, je třeba se dohodnout na rozsahu zakázky a vyhovění rozhodnutí správního orgánu. Jinak není vyloučena ani varianta společného prodeje pozemků a vyplacení žalobkyně z rodinného domu, měly by však být vypracovány znalecké posudky. Dne 7. 8. 2020 bylo právním zástupcem žalobkyně sděleno, že věc bude této předána k vyjádření, v příloze je zaslána nabídka k vykácení kůrovcem napadených porostů, zalesnění plochy. Dělení domu v [část obce] neřeší spoluvlastnické spory, dům obsahuje nedělitelné prostory, vyžaduje rekonstrukci, vlastníci se k tomuto neshodnou. Nejsou řešeny ani spory o odběr vody. Nechť je realizován společný prodej nebo vyplacení spoluvlastníka, je-li to v jeho možnostech. Právní zástupce žalobkyně e-mailem ze dne 10. 8. 2020 sdělil, že žalobkyně má zájem plnit povinnost z rozhodnutí [stát. instituce], otázkou není, jak má být rozsáhlá těžba, ale jak má být naloženo s vytěženým dřevem. Dle žalobkyně vykácením stromů a ponecháním v lese na hromadách by povinnost dle rozhodnutí správního orgánu splněna nebyla, je nutné dohodnout zároveň odvoz a prodej dřeva. Je tak třeba zpracovat nabídky za kácení, ale i odvoz a odkup dřeva, žalobkyně pro toto nemá využití. U dřevin v blízkosti chat, o něž mají vlastníci těchto zájem, je možné je tyto na jejich náklad ponechat k pokácení a odebrání, pokud by s tímto souhlasil i žalovaný, bylo by splněno rozhodnutí správního orgánu. Dne 15. 8. 2020 byl právnímu zástupci žalobkyně adresován e-mail s tím, že je nutné řešit rozhodnutí [stát. instituce], zajištění, zpracování, asanace veškeré kůrovcové, kůrovcem napadené dřevní hmoty v lesních porostech. Mezi spoluvlastníky je spor, zdali stromy mají být pouze pokáceny a zůstat v lese na hromadách nebo prodány osobou, která kácení provede. Stromy mohou být pokáceny, vytaženy na louku, prodány vlastníkům v místě a zisk rozdělen mezi spoluvlastníky jak již tomu bylo v minulosti. Nechť je k tomuto zaslána zpětná vazba. Právnímu zástupci žalovaného bylo e-mailem ze dne 16. 8. 2020 sděleno, že by měly být v blízkosti chat odtěženy pouze stromy bezprostředně chaty ohrožující a zdraví osob, cca 15 stromů. Les by měl být prodán celý, i s napadenými stromy, k tomuto bylo konzultováno s odborníkem, pro vlastníky je to nejvýhodnější. Nabídka p. [příjmení] je nevýhodná. Po odtěžení stromů u chatové oblasti si vlastníci chat dřevo ponechají, takto by bylo odtěženo 20 stromů a splněno rozhodnutí správního orgánu. Právní zástupce žalobkyně e-mailem ze dne 26. 8. 2020 zaslal nabídku na vytěžení dřeva [právnická osoba], a. s . Dne 24. 8. 2020 byla zaslána cenová nabídka na odkup dříví. Právní zástupce žalobkyně e-mailem ze dne 30. 10. 2020 sdělil, že žalobkyně je připravena plnit ve výši dle nabídky společnosti [právnická osoba] a odkoupit spoluvlastnické podíly na nabízených pozemcích. Následujícího dne bylo sděleno, že je vše přeposíláno dle dohody. Dne 30. 8. 2020 byla učiněna nabídka společností [právnická osoba] na odkup označených pozemků po prohlídce 29. 8. 2020 (elektronická komunikace na čl. 10, 17, 18 – 19, 20 – 22, 23, 29, 28, 27, 26 spisu)

10. Dopisem ze dne 25. 5. 2020 sdělila žalobkyně 1. žalovanému, že je třeba řešit situaci ohledně spoluvlastněných nemovitostí, kdy je třeba především řešit urychleně rozhodnutí odboru životního prostředí [stát. instituce]. Mezi spoluvlastníky není žádná dohoda, je třeba se dohodnout na společném postupu, nechť je nadále uskutečněno setkání za účasti právních zástupců a řešeno dlouhodobě nefunkční podílové spoluvlastnictví, tak, aby bylo možné věc řešit smírně mimosoudně. Dopisem ze dne 24. 6. 2020 bylo 1. žalovanému právním zástupcem žalobkyně sděleno, že žalobkyně nechce nadále nesetrvávat v podílovém spoluvlastnictví, nedisponuje finančními prostředky k úhradě výplaty spoluvlastnického podílu, 1. žalovaný nechť sdělí, zdali o vlastnictví nemovitostí má zájem a je schopen plnit na vypořádání. Žalobkyni byl adresován dopis ze dne 10. 11. 2016 s tím, že je spoluvlastníkem označených nemovitostí, šetřením příslušných policejních orgánů bylo zjištěno, že poskytla dřevní hmotu z lesního pozemku třetím osobám za úplatu, nechť je spoluvlastníkovi uhrazena polovina utržené částky, uhrazeno 17 366 Kč (dopis ze dne [datum], podací lístek na čl. 16 spisu, dopis ze dne 24. 6. 2020 + podací lístek na čl. 24, 25 spisu, dopis ze dne 10. 11. 2016 na čl. 49 spisu)

11. Žalobkyně adresovala [stát. instituce] dopis ze dne 16. 12. 2019 s tím, že dne 2. 10. 2019 bylo vydáno rozhodnutí k zajištění nedostatků v lesích v k. ú. [část obce], žalobkyně již dohodla řešení situace s Ing. [jméno] [příjmení], který sdělil, že se na řešení věci dohodl i s 1. žalovaným, který ji však následně odmítl. K řešení věci je však nutná součinnost obou vlastníků, žalobkyně tak bez své viny uložená opatřen nemohla realizovat. (dopis ze dne 16. 12. 2019 + podací lístek na čl. 15 spisu)

12. Pokud bylo k důkazu předloženo rozhodnutí [stát. instituce] čj. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] ze dne 2. 10. 2019 na čl. 13 spisu, rozhodnutí [stát. instituce] čj. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] ze dne 13. 1. 2020 na čl. 14 spisu, tak tyto listiny nejsou pro nadbytečnost provedeny. Ta skutečnost, že mezi účastníky řízení není shoda o nakládání se společnou věcí, není spornou, jak rozhodl správní orgán o naložení s nemovitostmi, není předmětem sporu. Není třeba prokazovat, že správní orgán uložil vlastníkům povinnost a to, že se nebyli schopni shodnout s naložení s touto. Pro rozhodnutí ve věci postačí pouze vůle spoluvlastníka nesetrvávat ve spoluvlastnictví. Nadto je provedení tohoto důkazu nadbytečným i s ohledem k následným shodným návrhům účastníků řízení k prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě. <b>13. Skutkový závěr:</b> 14. Žalobkyně a 1. žalovaný jsou vedeni jako podíloví spoluvlastníci pozemků každý v podílu ½, jimiž jsou pozemek parc. č. st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], [stát. instituce], [stát. instituce].

15. Žalobkyně a 1. žalovaný byli vlastníky v poměru každý ½ pozemků [číslo] [číslo] [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], [stát. instituce], [stát. instituce], kdy ve vztahu k těmto pozemkům pro svůj spoluvlastnický podíl uzavřel 1. žalovaný s 2. žalovanou kupní smlouvu, nadále je tak vedeno ve vztahu k těmto pozemkům vlastnictví žalobkyně v podílu ½ a 2. žalované v podílu ½.

16. Žalobkyně i 1. žalovaný dokládali, že disponují finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu, oba tito účastníci původně v řízení tvrdili, že mají zájem o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví. Za situace, kdy žalobkyně neuhradila zálohu na důkaz znaleckým posudkem nebylo možné činit skutková zjištění ohledně dělitelnosti pozemků a výše částky na úhradu vypořádacího podílu, když ve věci nebylo možné pro nesplnění předpokladů stanovených v ustanovení § 141 o. s. ř. nařídit znalecký posudek, což je zásadní důkazní prostředek k zjištění skutku v tomto směru. Žalobkyně i 1. žalovaný následně shodně uvedli, že navrhují, nechť je nařízen prodej předmětu spoluvlastnictví ve veřejné dražbě, z čehož je tak činěn závěr v režimu § 121, odst. 3 o. s. ř., že žalobkyně ani 1. žalovaný nemají zájem o přikázání spoluvlastněných nemovitostí do vlastnictví, na jejich straně tedy není vůle tyto vlastnit. Za této situace je tudíž nadbytečným hodnotit, zdali jsou zjištěny předpoklady pro reálné dělení nemovitostí či schopnost plnit na úhradu vypořádacího podílu a jeho výši. Za situace, kdy žalobkyně nemá zájem vlastnit nemovitosti, které jsou předmětem sporu, tedy ani nemovitosti, které spoluvlastní s 2. žalovaným, což je zřejmé z jejího vyjádření ve vztahu k nařízenému znaleckému posudku, přičemž 2. žalovaný neučinil ve věci žádného vyjádření, tudíž nelze uzavřít, že má zájem nemovitosti spoluvlastněné s žalobkyní, převzít do výlučného vlastnictví, netvrdil ani neprokazoval případnou bonitu pro úhradu vypořádacího podílu, nelze ani ohledně těchto nemovitostí činit závěr o reálné dělitelnosti a výši vypořádacího podílu, tedy i v případě těchto nemovitostí byl učiněn závěr, že není prokázána vůle některého ze spoluvlastníků nemovitosti převzít do vlastnictví, což zakládá nadbytečnost hodnocení bonity spoluvlastníka. Tedy i v případě těchto nemovitostí bylo uzavřeno, že nelze zjistit, že jsou reálně dělitelným, je dán předpoklad pro přikázání těchto nemovitostí některému ze spoluvlastníků do výlučného vlastnictví.

17. Dle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

18. Žalobkyně se domáhá rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud odkazuje na ustanovení § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z. A dále Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str. 543 a násl. Právní úprava je koncipována tak, že spoluvlastník nemůže být ve spoluvlastnictví nucen setrvávat proti své vůli.

19. Žalobkyně návrh podala proti 1. žalovanému, jakožto spoluvlastníku nemovitostí. 1. žalovaný namítl, že není vlastníkem pozemků [číslo] [číslo] [číslo]. Žalobkyně tak učinila návrh na postup dle § 107a o. s. ř., kdy rozhodnuto usnesením čj. 22 C 27/2021-74 ze dne 24. 3. 2022 tak, že ve vztahu k označeným pozemkům vstupuje do řízení společnosti [právnická osoba], 2. žalovaná.

20. V souzené věci se z v tomto směru shodného tvrzení žalobkyně a 1. žalovaného podává, že nechtějí ve spoluvlastnictví setrvat, odklad spoluvlastnictví nebyl uplatněn. 2. žalovaná ve věci neuplatnila žádná tvrzení.

21. S odkazem na shora uvedený komentář soud dále konstatuje, že jsou v zásadě dvě formy likvidace spoluvlastnictví, a to zrušení podílového spoluvlastnictví a oddělení z podílového spoluvlastnictví, § 1140, odst. 2 o. z., kterýžto právní institut zákon č. 40/1964 Sb. neupravoval. Zásadním rozdílem uvedených právních institutů je ten, že v případě zrušení podílového spoluvlastnictví dochází k úplné a definitivní likvidaci dosavadního spoluvlastnického vztahu, v případě oddělení ze spoluvlastnictví dochází pouze ke změně v okruhu spoluvlastníků, přičemž samotné spoluvlastnictví zůstává zachováno. V daném případě má dojít k úplné likvidaci spoluvlastnictví, soud tak věc hodnotí jako zrušení podílového spoluvlastnictví, nikoliv oddělení.

22. Dále je nutno uvést, že zákon č. 89/2012 Sb. shodně jako zákon č. 40/1964 Sb. stanoví taxativním způsobem způsoby vypořádání spoluvlastnictví soudem, a to primárně rozdělení věci, poté přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, teprve není-li toto možné prodej věci ve veřejné dražbě Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str.

578. Způsob vypořádání je tak zde dán zákonem, soud tudíž není žalobním žádáním vázán, § 153, odst. 2 o. s. ř.

23. Soud tak v řízení hodnotí, zdali nemovitosti, jež jsou předmětem sporu, jsou reálně dělitelnými, a to každá jednotlivě, nelze-li je reálně dělit, soud hodnotí využití jednotlivými spoluvlastníky, schopnost plnit na vypořádací podíl, hodnotu nemovitosti. Teprve v případě, že žádný ze spoluvlastníků nemá vůli vlastnit předmětnou nemovitost, či na jeho straně není zjištěna bonita, přichází rozhodnutí o prodeji ve veřejné dražbě, což zákon výslovně uvádí.

24. Předně je třeba uvést, že spoluvlastníky pozemkůy č. [číslo] [číslo] [číslo] k. ú. [část obce] jsou žalobkyně a 2. žalovaná, společnost [právnická osoba], každý v podílu ½. Podílovými spoluvlastníky zbylých v řízení označených pozemků jsou v podílu každý ½ žalobkyně a 1. žalovaný.

25. Dle § 141, odst. 1 o. s. ř., lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.

26. Usnesením čj. 22 C 27/2021-85 ze dne 13. 6. 2022 bylo rozhodnuto, že ve věci ustanovuje [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa znalkyně], znaleckou kanceláří z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí. Citovaným usnesením bylo žalobkyně uloženo uhradit zálohu na důkaz znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč. Nadále usnesením čj. 22 C 27/2021-95 ze dne 7. 10. 2022 bylo žalobkyni uloženo uhradit částku 80 000 Kč. K tomuto soud odkazuje sdělení znalecké kanceláře na čl. 89 – 90, 93 – 94, 97 – 98 spisu. Záloha uhrazena nebyla. Soud k tomuto postupu zdůrazňuje, že povinnost k složení zálohy na vypracování znaleckého posudku byla žalobkyni uložena, když žalobkyně vyvolala spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalobkyně projevila vůli nesetrvávat v podílovém spoluvlastnictví s žalovaným, potažmo jeho právním nástupcem a především žalobkyně dokládala, a toto také výslovně tvrdila, že má k dispozici finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu. Tudíž za situace, kdy při ústním jednání, které bylo ve věci konáno, soudem bylo výslovně uvedeno, že pro rozhodnutí prvým a druhým způsobem vypořádání je nutným nařízení znaleckého posudku, přičemž za účelem jeho vypracování bylo ústní jednání odročeno, je zcela nepochybné, že žalobkyně musela být srozuměna s tím, že bude muset složit zálohu na jeho vypracování, přičemž proti tomuto se žádným způsobem nevyjádřila. Proto bylo rozhodnuto o uložení žalobkyni povinnosti k úhradě zálohy na vypracování znaleckého posudku zároveň s jeho nařízením. Znalecká kancelář ve věci ustanovená po obdržení usnesení o ustanovení soudním znalcem nadále i k doplňujícímu dotazu soudu vymezila náklady na vypracování znaleckého posudku. Proto bylo usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 27/2021-95 ze dne 7. 10. 2022 žalobkyni uloženo uhradit zálohu na jeho vypracování. Je třeba zdůraznit, že zálohu je nutné složit nikoliv pouze za účelem zjištění reálné dělitelnosti pozemků, ale i za účelem zjištění hodnoty předmětu sporu. K tomuto soud odkazuje odůvodnění posledně citovaného rozhodnutí, z nějž se podává, že zálohu bylo nutné složit na zjištění reálné dělitelnosti i hodnoty pozemků, a to s ohledem k rozsahu oceňovaných nemovitostí, kdy zásadní náklady vznikají již při jejich ohledání a zpracování údajů zjištěných k jednotlivým pozemkům. Soudem bylo výslovně uvedeno, že nebude-li záloha složena, nebude k vypracování znaleckého posudku přistoupeno. Jako podstatné je třeba odkázat i to, že výše zálohy byla s ohledem k předpokládaným nákladům na zpracování znaleckého posudku, které znalecká kancelář vyčíslila do částky 190 000 Kč, určena ve značně krácené částce. Přesto nebyla uhrazena. Soudem tudíž bylo rozhodnuto usnesením OS Praha – východ čj. 22 C 27/2021-99 ze dne 29. 11. 2022 tak, že znalecká kancelář se zprošťuje povinnosti podat ve věci znalecký posudek.

27. Žalobkyně v návaznosti na uložení povinnosti usnesením čj. 22 C 27/2021-95 ze dne 7. 10. 2022 složit zálohu na náklady znaleckého posudku uvedla, že není připravena nést náklady spojené se znaleckým zkoumáním, přičemž je si vědoma té skutečnosti, že vypracování znaleckého posudku je nutným, aby mohl být činěn závěr o reálné dělitelnosti nemovitostí, tedy závěr pro vypořádání prvým způsobem, závěr o hodnotě nemovitostí a výši vypořádacího podílu, tedy závěr pro vypořádání druhým způsobem, a je srozuměna s tím, že neuhradila-li zálohu na vypracování znaleckého posudku, nebude možné rozhodnout ani o dělení nemovitostí ani o přikázání některému ze spoluvlastníků oproti povinnosti uhradit částku vypořádacího podílu. Žalobkyně navrhla, nechť je rozhodnuto tak, že se nařizuje prodej nemovitostí ve veřejné dražbě, tedy je rozhodnuto třetím způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví.

28. Pokud nebyl vypracován znalecký posudek, nelze činit závěr o reálné dělitelnosti všech nemovitostí, které jsou předmětem sporu, tedy jak nemovitostí, které jsou spoluvlastněny žalobkyní a 1. žalovaným, tak nemovitostí, kterou jsou spoluvlastněny žalobkyní a 2. žalovaným. Prvý způsob vypořádání, tedy reálné dělení nemovitostí se v souzené věci nepodává. Co se týká druhého způsobu vypořádání, tak jeho předpokladem je, že spoluvlastník má zájem o přikázání věci do vlastnictví, kdy tento zájem však musí účastník soudu výslovně projevit. Dovozovat tuto vůli u účastníka, který ji výslovně v řízení neuplatnil, není možné. Žalobkyně, pokud navrhla prodej nemovitostí ve veřejné dražbě, projevila takto vůli žádnou z nemovitostí, které jsou předmětem sporu, tedy nemovitosti vlastněné s 1. žalovaný i spoluvlastněné s 2. žalovanou, nevlastnit. 1. žalovaný se k tomuto návrhu připojil, taktéž navrhl, nechť je nařízen prodej nemovitostí jím a žalobkyní vlastněných ve veřejné dražbě, tudíž i 1. žalovaný takto projevil vůli tyto nemovitosti nevlastnit. Za této situace tak nejsou dány předpoklady pro rozhodnutí reálným dělením ani přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví některého ze spoluvlastníků oproti úhradě vypořádacího podílu, čemuž také odpovídá skutkový stav věci. Pokud bylo uvedeno, že nelze vzít za prokázané, že nemovitosti lze reálně dělit a žalobkyně nemá zájem o přikázání do výlučného vlastnictví, přičemž 2. žalovaný neprojevil vůli nemovitosti spoluvlastněné s žalobkyní vlastnit ve výlučném vlastnictví, ani v případě nemovitostí, které jsou vlastněny těmito účastníky nelze nežli uzavřít, že nejsou splněny předpoklady pro reálné dělení těchto nemovitostí či přikázání jednomu z účastníků do výlučného vlastnictví oproti úhradě vypořádacího podílu.

29. Ve věci tedy bylo rozhodnuto, že se zrušuje spoluvlastnictví žalobkyně a 1. žalovaného a nařizuje se prodej ve veřejné dražbě ve výroku označených pozemků tak, kdy po odečtení nákladů spojených s prodejem označených nemovitostí bude výtěžek rozdělen mezi účastníky tak, že žalobkyně a 1. žalovaný každý obdrží ½ takto určeného výtěžku. Dále bylo rozhodnuto, že se se zrušuje podílové spoluvlastnictví žalobkyně a 2. žalovaného a nařizuje se prodej ve veřejné dražbě pozemků vlastněných žalobkyní a 2. žalovaným, kdy po odečtení nákladů spojených s prodejem označených nemovitostí bude výtěžek rozdělen mezi účastníky tak, že žalobkyně a 1. žalovaný každý obdrží ½ takto určeného výtěžku.

30. Ve věci bylo postupováno dle § 164 o. s. ř. a byla provedena oprava zřejmé nesprávnosti ve výroku I., II. tohoto rozsudku, a to v označení pozemků [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], katastrální území Malešín. A to tak, že u shora označených pozemků bylo namísto nesprávně uvedeného„ pozemek st.“ vždy správně uvedeno„ pozemek č.“.

31. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v intencích rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021,„ Rozhodování o nákladech řízení v řízeních, které mají povahu iudicium duplex.“. V toto rozhodnutí Ústavní soud ČR uvádí:„ Vzhledem k takto výjimečnému postavení účastníků řízení není snadné rozhodnout o náhradě nákladů soudního řízení, neboť není zřejmé, která strana vlastně "vyhrála" a která "prohrála". Jinými slovy řečeno, v obdobných případech nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci. Tomuto specifickému rysu řízení pak odpovídá též roztříštěnost judikatury obecných soudů v obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že z věcných důvodů není prakticky možné, aby se touto otázkou sjednocujícím způsobem zabýval Nejvyšší soud, přistoupil Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 262/20 k zevrubné analýze této problematiky. Z té mimo jiné vyplývá, že "nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, jeví se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se však naopak podává, že soudy založily odůvodnění svých nákladových výroků na zásadě úspěchu ve věci, jejíž aplikace není tomuto typu řízení vlastní - v podrobnostech lze zcela odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20. Chce-li obecný soud v řízeních, která mají charakter iudicium duplex, rozhodnout o nákladech řízení asymetricky, měl by přednést pro tento svůj postup přesvědčivé argumenty. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se takové důvody nepodávají, a proto přistoupil Ústavní soud k jejich částečné kasaci. Výše uvedené neznamená, že by obecné soudy nemohly v nákladových výrocích zohlednit průběh soudního řízení, nicméně musí tento svůj postup řádně odůvodnit. To se v projednávané věci nestalo, čímž došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Pro úplnost je však nutno uvést, že obecné soudy rozhodovaly o náhradě nákladů řízení před vyhlášení citovaného nálezu Ústavního soudu“. Z uvedeného rozhodnutí se tak podává, že ve věci, kterou lze hodnotit v režimu iudicium duplex, což je typicky řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, nelze usuzovat na úspěch ve věci a je tak namístě rozhodnout, že každý z účastníků si ponese náklady, které v souvislosti s vedením sporu vynaložil. Tuto zásadu lze prolomit, avšak musí být zřejmé, z jakého důvodu takto soud věc hodnotí, musí být přesvědčivě odůvodněny závěry pro odchýlení od zásady rovnosti při rozhodnutí o nákladech řízení. V souzené věci nebylo shledáno žádných konkrétních a do té míry pro spor zásadních skutečností, které by odchýlení se od zásady rovnosti nákladů řízení odůvodňovaly, když stanovisko žalobkyně a 1. žalovaného o nařízení prodeje pozemků bylo shodné, přičemž účastníci nebyli a nejsou schopni s ohledem k vzájemným vztahům docílit likvidace spoluvlastnictví dohodou. 2. žalovaný ve věci neučinil žádného vyjádření. Proto bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovaným a žalobkyně a 2. žalovaným žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Usnesením čj. 22 C 27/2021-85 ze dne 13. 6. 2022 bylo rozhodnuto, že ve věci ustanovuje [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa znalkyně], znaleckou kanceláří z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí. Citovaným usnesením bylo žalobkyni uloženo uhradit zálohu na důkaz znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč. Nadále usnesením čj. 22 C 27/2021-95 ze dne 7. 10. 2022 bylo žalobkyni uloženo uhradit částku 80 000 Kč. Dle záznamu o složení na čl. 91 spisu, účetní doklad [číslo], položka rejstříku [číslo], [variabilní symbol] byla zúčtována částka 5 000 Kč složená žalobkyní. Předepsaná záloha ve výši 80 000 Kč žalobkyní složena nebyla. Usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 27/2021-102 ze dne 5. 1. 2023 bylo přiznáno shora označené znalecké kanceláři znalečné za převzetí věci a obeznámení se s předmětem věci před odesláním spisu ve výši 500 Kč. Uvedenou částku je tak povinna plnit žalobkyně ze shora složené zálohy. Ve zbytku je rozhodnuto, že se složená záloha žalobkyni vrací prostřednictvím účtárny Okresního soudu Praha – východ, tedy v částce 4 500 Kč.