22 C 280/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený odevzdat žalobci pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobci částku 5 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal soudu žalobní návrh, jímž se domáhal, s následujícími tvrzeními, vyklizení pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům (adresou , adresa, ), zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, -východ. Žalobce je spoluvlastníkem uvedeného pozemku s podílem id. ½, spolu s , tituly před jménem, , jméno FO, , narozený , datum, , bytem , adresa, , majícím též podíl id. ½. Žalovaný, otec žalobce, je ke dni sepisu žaloby jediným uživatelem pozemku. Žalovanému bylo spoluvlastníky umožněno pozemek bezúplatně užívat k bydlení bez časového omezení, bez specifikace účelu, který by určoval dobu užívání, tedy na základě výprosy. Žalovaný užíval pozemek společně s jeho matkou, která se o pozemek a budovu starala, ale ta zemřela v květnu 2025. Žalobce se proto obává poškození nemovitosti a vzniku dluhů s ohledem na neléčenou závislost na alkoholu a nestabilní psychický stav. Žalovaný, po dohodě se spoluvlastníkem, tak dopisem z 22. 5. 2025 vypověděl užívání žalovaným, vyzval jej k vyklizení nemovitosti ve lhůtě 30 dní s nabídkou zajištění a úhrady přechodného náhradního ubytování. Žalovaný je však nekontaktní. Uvedený dopis, odeslaný 23. 5. 2025 prostřednictvím , právnická osoba, ., byl neúspěšně doručován dne 26. 5. 2025. Žalovaný jej nevyzvednul ani v úložní době, čímž je doručený.

2. Žalobce opravil původně uvedené datum narození žalobce , datum, na , Datum narození žalobce, , což odpovídá i údajům Informačního systému základních registrů.

3. Žalovaný ve věci neučinil žádného vyjádření.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřili, a soud tak dle § 101, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud ve smyslu § 196, odst. 3 o. s. ř. uvádí důvody, pro které nebylo rozhodnuto do 6 měsíců od zahájení řízení, kterými jsou zejména nutnost opakovaného doručování žalovanému prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb a vyčkání zákonem stanovených lhůt, kdy ve věci byla vydána výzva v režimu § 114b o. s. ř. (usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 10. 2025, čj. 22 C 280/2025-23), kterou se však nepodařilo žalovanému doručit v souladu s § 114b, odst. 4 o. s. ř. Z uvedeného důvodu tak muselo být žalovanému doručováno opětovně, když § 79, odst. 3 o. s. ř. žádá, aby žaloba byla žalovanému procesně účinně doručena.

6. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobcem, k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Žalobce a , tituly před jménem, , jméno FO, , narozený , datum, , bytem , adresa, , jsou každý s podílem id. ½ spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , výměra , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, v části obce , adresa, , katastrální území , adresa, , evidovaný na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -, Anonymizováno, . (list vlastnictví na čl. 8-9 spisu)

8. Žalobce adresoval žalovanému dne 22. 5. 2025 dopis „Předžalobní výzva k opuštění nemovitosti, Výpověď výpůjčky nemovitosti a výzva k jejímu vyklizení“. Jako adresát je uveden žalovaný, jako odesílatel žalobce. V dopise žalobce mj. uvádí: „jako spoluvlastník s podílem ½ na nemovitosti nacházející se na adrese , adresa, , parcelní číslo st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Ti tímto vypovídám bezúplatnou výpůjčku této nemovitosti dle § 2227 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. , právnická osoba, nebyla nikdy uzavřena žádná nájemní, podnájemní ani jiná smlouva opravňující tě k užívání této nemovitosti, a neexistuje ani žádné věcné břemeno, které by tě k pobytu v této nemovitosti opravňovalo. Na základě výše uvedené výpovědi Ti tímto poskytuji přiměřenou lhůtu 30 dnů k vyklizení a opuštění nemovitosti bez zbytečného odkladu. Tato lhůta začíná běžet dnem doručení této výzvy.“. Žalobce dále v dopise žalovanému nabídl na dobu 3 měsíců uhrazené ubytování v Ubytovně u , adresa, . Žalobce odkázal na zdravotní a psychický stav žalovaného, na základě kterého má žalobce obavy o poškození nemovitosti či jejího vybavení a o vznik dluhů (elektřina, voda, další služby). Doporučený dopis byl podán dne 23. 5. 2025. Pokus o doručení byl učiněn 26. 5. 2025, zásilka však nebyla vyzvednuta. (dopis na čl. 12, 15 spisu, zásilka na čl. 7a spisu, foto zásilky na čl. 11, 14 spisu, sledování zásilky na čl. 10, 13 spisu)

9. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

10. Žalobce a , tituly před jménem, , jméno FO, , narozený , datum, , bytem , adresa, , jsou každý s podílem id. ½ spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , výměra , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, v části obce , adresa, , katastrální území , adresa, , evidovaný na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ. Žalobce adresoval žalovanému dne 22. 5. 2025 dopis „Předžalobní výzva k opuštění nemovitosti, Výpověď výpůjčky nemovitosti a výzva k jejímu vyklizení“. Jako adresát je uveden žalovaný, jako odesílatel žalobce. V dopise žalobce mj. uvádí: „jako spoluvlastník s podílem ½ na nemovitosti nacházející se na adrese , adresa, , parcelní číslo st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Ti tímto vypovídám bezúplatnou výpůjčku této nemovitosti dle § 2227 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. , právnická osoba, nebyla nikdy uzavřena žádná nájemní, podnájemní ani jiná smlouva opravňující tě k užívání této nemovitosti, a neexistuje ani žádné věcné břemeno, které by tě k pobytu v této nemovitosti opravňovalo. Na základě výše uvedené výpovědi Ti tímto poskytuji přiměřenou lhůtu 30 dnů k vyklizení a opuštění nemovitosti bez zbytečného odkladu. Tato lhůta začíná běžet dnem doručení této výzvy.“. Žalobce dále v dopise žalovanému nabídl na dobu 3 měsíců uhrazené ubytování v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Žalobce odkázal na zdravotní a psychický stav žalovaného, na základě kterého má žalobce obavy o poškození nemovitosti či jejího vybavení a o vznik dluhů (elektřina, voda, další služby). Doporučený dopis byl podán dne 23. 5. 2025. Pokus o doručení byl učiněn 26. 5. 2025, zásilka však nebyla vyzvednuta.

11. Žalovaný na svoji obranu netvrdil, neprokazoval ničeho. Skutkový děj byl postaven z důkazů předložených žalobcem, kdy tyto nejsou ve vzájemném rozporu, z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, která by založila úvahu o jejich nedůvěryhodnosti.

12. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

13. Podle § 1040, odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

14. Podle § 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

15. Podle § 2190, odst. 1 o. z. kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

16. Podle § 1128, odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

17. Podle § 1116 o. z. vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.

18. Podle § 1127 o. z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

19. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

20. Podle § 580, odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 586, odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 570, odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

24. Aktivní věcná legitimace žalobce je ve věci dána, protože domáhat se vyklizení věci (tj. ochrany vlastnického práva) podle § 1040, odst. 1 o. z. může i jeden ze spoluvlastníků, jak odpovídá konstantní judikatuře (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2011, sp. zn. 26 Cdo 379/2010).

25. V souzené věci mezi spoluvlastníky předmětné nemovité věci a žalovaným vznikl závazek z výprosy ve smyslu § 2189 o. z., jelikož žalovanému byla nemovitost přenechána bezúplatně, bez určení doby. Předmětem výprosy může být i nemovitá věc, jak uvedl Nejvyšší soud např. v rozsudku z 15. 12. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1588/2020. S ohledem na bezúplatnost a absenci ujednání času nejde o nájem ve smyslu § 2201 o. z. Výprosa je podobná výpůjčce ve smyslu § 2193 o. z., rozlišujícím znakem je však absence určení doby, jak uvádí i literatura: „Smlouva o výprose na rozdíl od smlouvy o výpůjčce však neobsahuje ani určení doby, po kterou je věc přenechána k užívání, ani účelu. Jakmile smlouva obsahuje alespoň jeden z těchto dvou aspektů, jde o smlouvu o výpůjčce.“. (HUBKOVÁ, Pavlína. § 2189 [Základní ustanovení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

18. Dostupné na beck-online.cz.)

26. Žalobcem žalovanému zaslané právní jednání má z hlediska jednání vůči nepřítomné osobě vůči žalovanému právní účinky podle § 570, odst. 1 o. z., jelikož písemnost byla dodána do dispoziční sféry žalovaného (bylo v jeho dispozici, zda si doručovanou písemnost vyzvedne, či nikoliv), a byl to pouze žalovaný, kdo se rozhodl zásilku nepřevzít, pročež nastala fikce dojití dle § 570, odst. 1 o. z.

27. Zbývá se tedy zaobírat samotným právním jednáním žalobce.

28. V daném případě žalovaný výlučně užíval předmětnou nemovitou věc na základě umožnění takového užívání z rozhodnutí obou spoluvlastníků nemovité věci, čímž mezi spoluvlastníky a žalovaným vznikl závazek z výprosy, jak bylo uvedeno výše.

29. Žalobce dopisem z 22. 5. 2025 učinil právní jednání, jehož předmětem bylo ukončení užívacího práva žalovaného z výprosy, a to výzvu k vrácení podle § 2190, odst. 1 o. z. Toto jednání žalobce učinil sám, jak se podává ze znění dopisu (srov. „jako spoluvlastník s podílem ½ … vypovídám bezúplatnou výpůjčku této nemovitosti … mezi námi … tímto Ti poskytuji…) i hlavičky, kde odesílatelem je výlučně žalobce.

30. V první řadě proto soud řešil, zda jeden z podílových spoluvlastníků může jednat s účinky pro všechny spoluvlastníky, a uzavřel, že ano, protože ohledně společné věci lze podle § 1116 o. z. jednat pouze jakoby za jediného vlastníka s tím, že reálná mnohost spoluvlastníků je řešena v § 1127 o. z. jejich solidaritou. Závěr, že ve vztahu k třetí osobě může jednat za spoluvlastníky vlastník jediný, resp. nemusí se jednání účastnit všichni spoluvlastníci, plyne i z judikatury Nejvyššího soudu, srov. usnesení ze dne 1. 7. 2008, sp. zn. 28 Cdo 5379/2007, které lze aplikovat i pro úpravu po 1. 1. 2014, „Občanský zákoník pojem právních úkonů týkajících se společné věci blíže nevymezuje. Lze jej kvantitativně považovat za širší pojem než hospodaření se společnou věcí (§ 139 odst. 2, 3 obč. zák.). Jedná se tak prakticky o veškeré právní úkony vztahující se ke společné věci, ať již se vyznačující pravidelností či výjimečností, okrajovým významem či výrazným dopadem do právního postavení spoluvlastníků. V posuzovaném případě k platnosti smlouvy jakožto právního úkonu týkajícího se společné věci je dostačující projev vůle jednoho spoluvlastníka. Okolnost, že druhý spoluvlastník předmětné nemovitosti smlouvu nepodepsal, tedy nezpůsobuje její neplatnost.“.

31. Je třeba zdůraznit, jak se i z citované judikatury podává, že je třeba rozlišovat mezi právním jednáním týkajícím se společné věci za kolektivního vlastníka (všechny spoluvlastníky) vůči třetí osobě ve smyslu § 1116 a § 1127 o. z. a rozhodnutím spoluvlastníků ve smyslu § 1128 a § 1129 o. z.

32. Z předmětného jednání je nicméně zřejmé, že rozhodnutí přijal pouze žalobce, jakožto spoluvlastník s podílem id. ½, přitom § 1128 o. z. žádá, aby bylo rozhodnutí přijato většinou spoluvlastníků. Že ve věci užívacího práva ke společné věci má být rozhodnuto prostou většinou, tedy v rámci běžné správy v režimu § 1128 o. z. (dříve § 139, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) potvrzuje konstantní judikatura (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007, sp. zn. 26 Cdo 1153/2006 a tam citovanou judikaturu).

33. Absence rozhodnutí zákonem požadované většiny činí předmětné právní jednání rozporné se zákonem, konkrétně citovaným § 1128 o. z., přičemž rozpor se zákonem je podle § 580 o. z. důvodem neplatnosti právního jednání.

34. Co se, ve vztahu k závěru o neplatnosti pro nedodržení zákonem požadovaného kvora, týká rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2006, sp. zn. 33 Odo 1694/2005, který konstatoval absolutní neplatnost právního úkonu učiněného jen jedním z rovnodílných spoluvlastníků, je třeba uvést následující. Citované rozhodnutí bylo vydáno v režimu zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, obč. zák., ve znění pozdějších předpisů, přičemž není aplikovatelné v režimu zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o. z. Obč. zák. rozpor se zákonem v § 39 spojoval bez dalšího s absolutní neplatností (protože § 39 nebyl jmenován v § 40a upravujícím relativní neplatnost). V režimu o. z. je však právní úprava koncipována jinak, protože § 580 o. z. spojuje relativní neplatnost s rozporem se zákonem, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, přičemž pro absolutní neplatnost musí navíc podle § 588 o. z. přistoupit zjevné narušení veřejného pořádku. Kvorum v § 1128 o. z. je stanoveno k ochraně vlastnického práva spoluvlastníků, jejich ochrana je účelem odůvodňujícím relativní neplatnost. Jde tak o zájem spoluvlastníků, tedy nikoliv zájem dosahující intenzity veřejného pořádku. Relativní neplatnost by mohl namítnout též žalovaný, protože ten by tak, ke svému prospěchu, odklidil důvod zániku výprosy. Protože neplatnost nebyla namítnuta, je třeba uzavřít, že žalobcem učiněná žádost o vrácení výprosy dle § 2190, odst. 1 o. z. je platná podle § 586, odst. 2 ve spojení s § 574 o. z. Že jde podle současné právní úpravy o relativní neplatnost plyne i z komentářové literatury, která odkazuje při porušení požadavků § 1128 o. z. na ustanovení o relativní, nikoliv absolutní neplatnosti (§ 588 o. z.): „V opačném případě by rozhodnutí ostatních spoluvlastníků bylo neplatné pro rozpor se zákonem (§ 580).“. (§ 1128. In: ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, (§ 976-1474). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Dostupné na www.aspi.cz.)

35. Má-li žalovaný předmět výprosy vrátit, resp. předmětnou nemovitou věc vyklidit na základě § 2190, odst. 1 o. z., pak soud žalobě na vyklizení předmětné nemovité věci vyhověl podle § 1040, odst. 1 o. z.

36. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160, odst. 1 o. s. ř. do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výroku ukládajícím vyklizení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výroku ukládajícím náhradu nákladů řízení, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

37. Žalobce byl ve věci plně úspěšným, žalovaný je tak povinen uhradit žalobci náklady řízení dle § 142, odst. 1 o. s. ř. spočívající v náhradě nákladů nezastoupeného účastníka v paušální částce 300 Kč podle § 2, odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za každý ze 2 úkonů podle § 1, odst. 3, písm. a) cit. vyhlášky (předžalobní výzva k plnění, podání návrhu ve věci samé) a dále zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, tedy celkem (2x 300 Kč) + 5 000 Kč = 5 600 Kč.