22 C 290/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 141 902,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 136 878,95 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 136 878,95 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, částku 1 809 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 809 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do čtyř měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna žalobkyni uhradit částku 3 215 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 721,38 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 017,09 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 215 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, úrok 12,75 % ročně z částky 136 878,95 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 13,01 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 809 Kč od 27. 11. 2024 do 2. 12. 2024 ve výši 12,75 % ročně, úrok 12,75 % ročně z částky 1 809 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 40 671 Kč, a to do čtyř měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované v tomto řízení domáhá zaplacení částky 1 809 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 13,01 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 809 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení 12,75 %, úrok 12,75 % ročně z částky 1 809 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení) s následujícími tvrzeními. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně - bankou, , právnická osoba, . (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , IČO , IČO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , datum, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , kdy poskytla žalované zápůjčku 165 000 Kč, když minimálně část byla určena na předčasné splacení jiných konsolidovaných závazků. Žalovaná byla povinna splácet poskytnutou zápůjčku v 60 pravidelných měsíčních splátkách á 4 797 Kč, první splátka splatná dne 17. 2. 2023. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalované, jež byla povinna zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na účtu dostatek disponibilních prostředků. Bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků zápůjčky, úroková sazba byla stanovena jako neměnná 20,4 % ročně. Žalovaná se zavázala hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního ceníku. Žalovaná zápůjčku nesplácela řádně a včas, byla písemně upozorněna, aby tento stav napravila, byl jí poskytnuta lhůt min. 30 dní. Pro trvající porušení povinností žalované ze smlouvy, zejména pro nesplácení zápůjčky v pravidelných termínech a splátkách v dohodnuté výši, došlo k zesplatnění pohledávky žalované s účinností dne 14. 10. 2024. Vzniklo tak oprávnění žádat po žalované okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. Pohledávka za žalovanou s příslušenstvím byla postoupena žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 1. 2025, účinnost 10. 1. 2025, což bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení celkem 156 832,42 Kč bez příslušenství. Žalobkyně žádá úhradu jistiny 136 878,95 Kč, poplatků 3 215,00 Kč, smluvního úroku 16 017,09 Kč splatného ke dni 14. 10. 2024, úroku z prodlení 721,38 Kč splatného ke dni 14. 10. 2024, smluvních úroků 12,75 % ročně z jistiny 136 878,95 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení 12,75 % ročně z celkové částky 140 093,95 Kč, sestávající se z jistiny 136 878,95 Kč, poplatků 3 215,00 Kč, od 15. 10. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaná své vyjádření k návrhu učinila při jednání soudu, kdy uvedla, že si je svých závazků vědoma, nesporuje je a svoji situaci chce řešit. V současné době vede jednání o prodeji domu, je již podepsána rezervační smlouva, předpokládá, že do května by prodej měl být realizován. Následně z částky získané prodejem domu hodlá uhradit své závazky.

3. Na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, byla učiněna následující skutková zjištění:

4. Zástupce , právnická osoba, . a žalovaná opatřili dne 18. 11. 2015 svými podpisy Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb , právnická osoba, . Součástí smlouvy v čl. 4.1 bylo ujednání o vedení běžného účtu pro žalovanou. Podle čl. 2.2.2 produktových podmínek v případě překročení disponibilního zůstatku účtu je žalovaná povinna jej neprodleně uhradit vč. úroků dle úrokového lístku. Pro případ porušení je banka dle čl. 2.2.3 všeobecných obchodních podmínek oprávněna od rámcové smlouvy odstoupit. (rámcová smlouva na čl. 35-36 spisu, produktové podmínky na čl. 41-46 spisu, všeobecné obchodní podmínky na čl. 47-54 spisu)

5. Zástupce banky a žalovaná opatřili dne 17. 1. 2023 svými podpisy prostřednictvím komunikace na dálku Návrh na uzavření Smlouvy , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, , jejímž předmětem je závazek banky poskytnout žalované peněžní prostředky v dohodnuté výši a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případně další platby dle smlouvy. Nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky banky. Dle čl. 3. smlouvy činí výše úvěru 165 000 Kč. Roční úroková sazba činí 20,40 %, RPSN 22,42 %, celková částka ke splacení 264 467 Kč, měsíční splátka 4 797 Kč (vč. pojištění), počet splátek 60. Dle čl. 4. a 5. smlouvy bude čerpání úvěru provedeno úhradou dluhů ze spotřebitelských úvěrů žalobkyně vůči bance v částce 54 000 Kč (původní výše úvěru 80 000 Kč), 35 000 Kč (původní výše úvěru 35 000 Kč), 25 000 Kč (původní výše úvěru 25 000 Kč), 19 000 Kč (původní výše úvěru 20 000 Kč), 16 000 Kč (původní výše úvěru 20 000 Kč), 16 000 Kč (původní výše úvěru 20 000 Kč). Dle čl. 6. smlouvy budou pravidelné měsíční splátky v částce 4 797 Kč inkasovány z účtu žalované č. , č. účtu, . Dle čl. 9. smlouvy je prodlení s některou platební povinností závažnou skutečností, která zakládá právo banky dosud nesplacené částky , Anonymizováno, vč. úroků prohlásit za splatné a odstoupit od smlouvy. (návrh na uzavření na čl. 26-30 spisu)

6. Zástupce banky opatřil svým podpisem dokument s názvem Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce na konsolidaci, na základě kterého došlo mezi bankou a žalovanou k uzavření Smlouvy o půjčce na konsolidaci č. , hodnota, , jejímž předmětem je závazek banky poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 165 000 Kč a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případně další poplatky dle smlouvy. Roční úroková sazba činí 20,40 %, RPSN 22,42 %, celková částka ke splacení 264 467,52 Kč, měsíční splátka 4 797 Kč (vč. pojištění), počet splátek 60. Čerpání úvěru bude provedeno na běžný účet žalované č. , č. účtu, a splácen ve formě inkasa z tohoto účtu. (akceptace návrhu na čl. 25 spisu)7. , právnická osoba, . sdělila, že majitelkou a jedinou disponentkou účtu č. , č. účtu, byla žalovaná. Dále sdělila, že čerpáním repůjčky č. , hodnota, bylo uhrazeno 6 spotřebitelských úvěrů u právní předchůdkyně žalobkyně – banky. (dopis na čl. 69 spisu)

8. Banka adresovala žalované dopis ze dne 11. 11. 2024, ve kterém sdělila, že z důvodu vzniku nepovoleného záporného zůstatku na účtu č. , č. účtu, odstupuje od smlouvy o vedení účtu s ukončením k 26. 11. 2024. K úhradě byla poskytnuta lhůta 5 bankovních pracovních dnů od ukončení. (odstoupení od smlouvy na čl. 40 spisu)

9. Banka adresovala žalované dopis, kterým prohlásila za okamžitě splatné k 14. 10. 2024 veškeré závazky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, v částce 156 832,42 Kč s odkazem na opakované porušení smlouvy tím, že nebyl dluh plněn řádně a včas. Dopis byl podán doporučeně dne 14. 10. 2024, resp. 11. 11. 2024. (dopis na čl. 22, 23 spisu, přehled podacích čísel na čl. 21, 24 spisu)

10. Banka adresovala žalované dopis ze dne 21. 1. 2025, ve kterém jí oznámila, že pohledávku ze smlouvy o půjčce na refinancování č. , hodnota, postoupila na žalobkyni. Dopis byl žalované doručován doporučeně. (Vyrozumění o postoupení pohledávky na čl. 32 spisu, seznam podaných zásilek na čl. 33-34 spisu)

11. Banka adresovala žalované dopis ze dne 21. 1. 2025, ve kterém jí oznámila, že pohledávku ze smlouvy o účtu č. , hodnota, postoupila na žalobkyni. Dopis byl žalované doručován doporučeně. (Vyrozumění o postoupení pohledávky na čl. 31 spisu, seznam podaných zásilek na čl. 33-34 spisu)

12. Banka a žalobkyně uzavřely dne 9. 1. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek. Pohledávky jsou specifikovány v Příloze č. , hodnota, smlouvy, ve které je uvedena i pohledávka za žalovanou. (smlouva o postoupení pohledávky na čl. 61 spisu, příloha č. , hodnota, na čl. 62-64 spisu)

13. Dne 10. 1. 2025 vydala banka potvrzení o zaplacení úplaty ke smlouvě o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 9. 1. 2025 uzavřené mezi Bankou a žalobkyní. (potvrzení o zaplacení úplaty na čl. 59 spisu)

14. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 15. 4. 2025 k úhradě pohledávky ve výši 176 785,14 Kč, která jí vznikla ze smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb č. , hodnota, z 18. 11. 2015 a smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne 17. 1. 2023. Lhůta k úhradě byla stanovena do dne 30. 4. 2025. (výzva k plnění na čl. 38-39 spisu)

15. Žalobkyně je právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku. (výpis na čl. 65 spisu)

16. V rámci lustrace věcí vedených ke jménu žalované soud zjistil, že tato je v pozici strany žalované v dalších civilních řízeních vedených u Okresního soudu Praha-východ o úhradu finanční částky, kdy žalobce je faktoringová společnost poskytující spotřebitelské úvěry, a je povinnou v řízení exekučním. (lustrace na čl. 70 spisu)

17. Uvedený skutkový děj soud zjistil z listinných důkazů předložených žalobkyní, když žalovaná na svoji obranu nepředložila soudu žádných důkazů, neučinila ani žádných skutkových tvrzení, jimiž by skutková tvrzení žalobkyně sporovala. Skutečnosti podávající se z listinných důkazů jsou ve vzájemné souvislosti, je dána časová souslednost skutku a logické návaznosti jednotlivých skutečností z listin se podávajících. Z obsahu spisu se nepodává ničeho, z čehož by bylo namístě usuzovat na nedůvěryhodnost důkazů v řízení provedených.

18. Žalobkyně při jednání soudu uvedla, že žádá o poskytnutí lhůty dle § 118b, odst. 1 o. s. ř. k doložení hodnocení úvěruschopnosti žalované. Výslovně uvedla, že žádné listiny, důkazy (kromě těch, které byly provedeny) při jednání k dispozici nemá, musí je vyžádat od klienta. Ve vztahu k ustanovení § 118b o. s. ř. je třeba zdůraznit, že není koncipováno tak, že účastníku bude vždy poskytnuta lhůta, požádá-li o to, ale tak, že mu může být poskytnuta. V daném případě předpoklad pro poskytnutí lhůty nebyl dán. Žalobkyně je osobou, která je v problematice vymáhání pohledávek ze smluv o půjčce, zápůjčce, úvěru, velmi dobře orientována, neboť takovýchto sporů vede velké množství, když opakovaně uzavírá smlouvy o postoupení pohledávek, z nichž pohledávky tohoto typu nabývá. Zdůraznit je také třeba, že žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o. s. ř, tudíž pro ni nařízení jednání nebylo překvapivým a měla na něj být řádně připravena. Přesto si žalobkyně, potažmo právní zástupce žalobkyně, v rámci přípravy žádná tvrzení a důkazy k tomuto směru nepřipravil a při jednání se domáhal poskytnutí lhůty pro doplnění tvrzení a důkazů. Zde je třeba odkázat znění ustanovení § 114a, odst. 1 o. s. ř., které uvádí, že nebylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 2, připraví předseda senátu jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. To znamená, že primárně by mělo být vždy rozhodnuto, je-li to možné, při prvém jednání. Ve věci se nejedná o situaci, kdy například žalovaná by při ústním jednání uplatnila taková nová tvrzení, předložila nové důkazy, s nimiž se žalobkyně nemohla dříve seznámit. V souzené věci bylo možné ji připravit tak, aby bylo možno rozhodnout při jednom jednání. Žalobkyni ničeho nebránilo, aby přišla k jednání připravená a tvrzení s důkazy při tomto uvedla a označila. Předpoklad pro poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a důkazů tak nebyl dán.

19. Nadto, a to zcela pro úplnost, soud podotýká, že z provedeného dokazování lze vzít za najisto postavené, že úvěruschopnost žalované nemohla být dána, neboť žalovaná smlouvu o zápůjčce uzavírala za situace, kdy již byla zatížena více závazky, které neplnila, což, mimo jiné, koresponduje i s vyjádřením žalované při jednání soudu, že musí prodat nemovitost, aby své závazky vůbec mohla uspokojovat.

20. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

21. Zástupce , právnická osoba, . a žalovaná uzavřeli dne 18. 11. 2015 Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb, jejímž obsahem bylo vedení běžného účtu pro žalovanou. Podle čl. 2.2.2 produktových podmínek v případě překročení disponibilního zůstatku účtu je žalovaná povinna jej neprodleně uhradit vč. úroků dle úrokového lístku. Pro případ porušení je banka dle čl. 2.2.3 všeobecných obchodních podmínek oprávněna od rámcové smlouvy odstoupit. Banka adresovala žalované dopis ze dne 11. 11. 2024, ve kterém sdělila, že z důvodu vzniku nepovoleného záporného zůstatku na účtu č. , č. účtu, odstupuje od smlouvy o vedení účtu s ukončením k 26. 11. 2024. K úhradě byla poskytnuta lhůta 5 pracovních dnů od ukončení. Banka adresovala žalované doporučený dopis ze dne 21. 1. 2025, ve kterém jí oznámila, že pohledávku ze smlouvy o účtu č. , hodnota, postoupila na žalobkyni.

22. Zástupce banky a žalovaná uzavřeli dne 17. 1. 2023 prostřednictvím komunikace na dálku Smlouvu , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, , jejímž předmětem je závazek banky poskytnout žalované peněžní prostředky v dohodnuté výši a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případně další platby dle smlouvy. Nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky banky. Dle čl. 3. smlouvy činí výše úvěru 165 000 Kč. Roční úroková sazba činí 20,40 %, RPSN 22,42 %, celková částka ke splacení 264 467 Kč, měsíční splátka 4 797 Kč (vč. pojištění), počet splátek 60. Dle čl. 4. a 5. smlouvy bude čerpání úvěru provedeno úhradou dluhů ze spotřebitelských úvěrů žalobkyně vůči bance v částce 54 000 Kč (původní výše úvěru 80 000 Kč), 35 000 Kč (původní výše úvěru 35 000 Kč), 25 000 Kč (původní výše úvěru 25 000 Kč), 19 000 Kč (původní výše úvěru 20 000 Kč), 16 000 Kč (původní výše úvěru 20 000 Kč), 16 000 Kč (původní výše úvěru 20 000 Kč). Dle čl. 6. smlouvy budou pravidelné měsíční splátky v částce 4 797 Kč inkasovány z účtu žalované č. , č. účtu, . Dle čl. 9. smlouvy je prodlení s některou platební povinností závažnou skutečností, která zakládá právo dosud nesplacené částky RePůjčky vč. úroků prohlásit za splatné a odstoupit od smlouvy. , právnická osoba, . sdělila, že majitelkou a jedinou disponentkou účtu č. , č. účtu, byla žalovaná. Dále sdělila, že čerpáním repůjčky č. , hodnota, bylo uhrazeno 6 spotřebitelských úvěrů u právní předchůdkyně žalobkyně – banky. Banka adresovala žalované dopis, kterým prohlásila za okamžitě splatné k 14. 10. 2024 veškeré závazky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, v částce 156 832,42 Kč s odkazem na opakované porušení smlouvy tím, že nebyl dluh plněn řádně a včas. Dopis byl podán doporučeně dne 14. 10. 2024, resp. 11. 11. 2024. Banka adresovala žalované doporučený dopis ze dne 21. 1. 2025, ve kterém jí oznámila, že pohledávku ze smlouvy o půjčce na refinancování č. , hodnota, postoupila na žalobkyni.

23. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 15. 4. 2025 k úhradě pohledávky ve výši 176 785,14 Kč, která jí vznikla ze smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb č. , hodnota, z 18. 11. 2015 a smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne 17. 1. 2023. Lhůta k úhradě byla stanovena do dne 30. 4. 2025. Banka a žalobkyně uzavřely dne 9. 1. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek, vč. pohledávky za žalovanou. Žalována je žalována ve 4 civilních řízeních a je povinnou v 1 řízení exekučním. Ve 4 případech je žalobcem faktoringová společnost, nebo společnost poskytující spotřebitelské úvěry.

24. Věc je po právní stránce posuzována podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).

25. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

27. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

32. V projednávané věci bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí peněžních prostředků. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalované byly finanční prostředky poskytnuty úhradou dřívějších dluhů v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě.

33. Dále bylo uzavřeno, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

34. Pokud bylo shora uvedeno, že ve věci nelze vzít za prokázané, že byl řádně proveden přezkum úvěruschopnosti žalované, resp. že úvěruschopnost žalované nebyla dána, pak toto plyne ze skutečnosti, že žalovaná již při uzavírání smlouvy byla dlužnicí souběžně z šesti spotřebitelských úvěrů, které všechny byly z většiny původní výše úvěru dosud nesplaceny (nadto tři úvěry nebyly spláceny vůbec), za kteréžto situace na sebe žalovaná úvěrem v nyní souzené věci přebírala závazek k zaplacení bance 264 467 Kč za poskytnutí jistiny 165 000 Kč. K tomuto je nutným odkázat zjištění podávající se z elektronického systému soudu, dle nějž žalovaná je nyní žalována ještě z dalších spotřebitelských úvěrů, než byly v tomto odstavci uvedeny. Nezbývá, nežli uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti řádně přezkoumat úvěruschopnost žalované a nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

35. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ I s ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.

36. Bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 a násl. o. z. je též nedovolené přečerpání běžného účtu žalovanou ve výši 1 809 Kč. Ujednání o úročení tohoto přečerpání je však rovněž nutné hodnotit jako neplatné z důvodu uvedeného shora v režimu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., jelikož právní předchůdkyní žalobkyně takto poskytnuté peněžní prostředky (dle stavu čerpání účtu v roce 2024, nikoliv 2015) za úplatu (úrok) rovněž představují spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb.

37. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla bezhotovostně poskytnuta úhradou existujících dluhů částka ve výši 165 000 Kč, přičemž bylo najisto postaveno, že dluh žalované na jistině činí částku 136 878,95 Kč. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni částku 136 878,95 Kč, když se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně o částku 136 878,95 Kč obohatila a je povinna toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Žalobkyni rovněž náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala plnění částky 140 093,95 Kč. Za situace, kdy žalovaná dluží žalobkyni částku 136 878,95 Kč je povinna uhradit tuto částku, ve zbytku je tak žalobní návrh nedůvodným, tedy ve výši 3 215 Kč (140 093,95 Kč - 136 878,95 Kč). Žalovaná tak byla zavázána k úhradě částky 136 878,95 Kč, pro částku 3 215 Kč byla žaloba zamítnuta. Domáhala-li se žalobkyně, aby žalovaná byla zavázána k úhradě úroku z prodlení v kapitalizované výši do data zesplatnění, tzn. 14. 10. 2024 v částce 721,38 Kč, byl žalobní návrh zamítnut, jelikož výzva splatnosti jistiny byla žalované adresována se lhůtou zaplacení k 14. 10. 2024. Běžící úrok z prodlení z částky 136 878,95 Kč ve výši 12,75 % ročně od 15. 10. 2024 byl žalobkyni přiznán, pro částku 3 215 Kč byl běžící úrok zamítnut. Z důvodu neplatnosti byl zamítnut též kapitalizovaný úrok ve výši 16 017,09 Kč a úrok 12,75 % ročně z částky 136 878,95 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení.

38. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla bezhotovostně přečerpáním účtu poskytnuta částka ve výši 1 809 Kč. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni částku 1 809 Kč, když se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně o částku 1 809 Kč obohatila a je povinna toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Žalobkyni rovněž náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Závazek ze smlouvy o vedení účtu byl ukončen k 26. 11. 2024, k úhradě byla poskytnuta lhůta 5 bankovních pracovních dnů od ukončení. Žalobkyni tak náleží zákonný úrok z prodlení z částky 1 809 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, pročež byl tento běžící úrok za období od 27. 11. 2024 do 2. 12. 2024 a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 13,01 Kč zamítnut. Z důvodu neplatnosti byl zamítnut žalobní návrh na přiznání úroku 12,75 % ročně z částky 1 809 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení.

39. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142, odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci jen nepatrně neúspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem ve výši 141 902,95 Kč, tj. 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 138 687,95 Kč (136 878,95 Kč + 1 809 Kč), tj. 97,73 %. Soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 671 Kč. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 5 677 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši á 6 780 Kč a z náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 450 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu, účast při jednání soudu) dle § 7, bodu 5, § 13, odst. 4, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 6 074 Kč po zaokrouhlení na celé koruny.

40. Co se týká lhůty k plnění, tak tato byla určena v souladu s § 160 o. s. ř., a to jak pro plnění žalobou uplatněného nároku, tak pro úhradu nákladů řízení. Z vyjádření žalované se podává, že v období nejpozději do tří měsíců by měla realizovat prodej nemovitosti, jímž by měla získat finanční prostředky, z nichž hodlá plnit své finanční závazky. Lhůta tedy byla určena tak, aby žalovaná měla dostatek časového prostoru pro řešení situace, když se nejedná o lhůtu, které by byla zcela neadekvátní, žalobkyně se dostane plnění v přiměřeném časovém horizontu.