22 C 33/2026

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 46 120,74 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 46 120,74 Kč, úrok 7 % ročně z částky 40 662,40 Kč od 17. 1. 2014 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 40 662,40 Kč od 17. 1. 2014 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 46 120,74 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , o čemž byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávky. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dne 9. 1. 2014 bylo účastníky řízení uzavřeno Uznání dluhu a dohoda o zaplacení, žalovaný uznal vůči žalobkyni dluh z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , celkem 45 316,74 Kč, součástí dohody byla výhoda splátek žalovaného, první splátka splatná 15. 1. 2014 ve výši 500 Kč. Žalovaný neplnil dle splátkového kalendáře ničeho. Dle čl. 7 dohody, ocitne-li se dlužník v prodlení s jakoukoliv splátkou, stává se celý dluh okamžitě splatným včetně smluvního penále a úroků z prodlení, věřitel je oprávněn písemně odstoupit od dohody, účinnost odstoupení je dnem doručení. Nezdaří-li se odstoupení doručit dlužníkovi, je účinné 10. den ode dne jeho odeslání. Odstoupí-li věřitel od dohody, má nárok na úhradu smluvní pokuty dle článku 4 dohody, i z budoucích splátek, splatné dnem účinnosti odstoupení od dohody, čímž není dotčeno právo věřitele na náhradu škody. Žalobkyně uplatňuje nárok podle dohody, dle níž je nárok nesporným, byl uznán žalovaným, dlužníkem. Žalobkyně uplatňuje nárok z uznání dluhu, kdy při neexistenci jiného nároku (jiné výše), je žalovaný zatížen břemenem tvrzení a důkazním, k čemuž žalobkyně odkazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 2226/2018, komentářovou literaturu k institutu uznání dluhu (§ 2053 OZ), (NS 32 Odo 1173/2004). (BŘÍZA, Petr, HORÁK, Pavel. § 2053 [Prohlášení v písemné formě]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 12.). Pohledávka sestává z jistiny 40 662,40 Kč, penále a úroků z prodlení 4 458,34 Kč, náhrady škody za předžalobní výzvu 1 000 Kč (čl. 8 odst. c] shora uvedené dohody), příslušenství sestává z úroku 7 % p. a. z částky 40 662,40 Kč od 17. 1. 2014 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 40 662,40 Kč od 17. 1. 2014 do zaplacení.

2. Dále žalobkyně doručila soudu podání, jímž učinila omluvu z ústního jednání s tím, že nežádá o přerušení řízení pro svoji nepřítomnost. Žalovaný je od počátku nečinný, netvrdil a neprokázal žádné skutečnosti rozporující nárok žalobkyně, lze tak objektivně důvodně předpokládat, že žádná právně významná skutková tvrzení nezůstala sporná. Pro nezvyšování nákladů žalobkyně na vymáhání daného nároku, především co do odměny advokáta spojené s úhradou nákladů právního zastoupení (zejména cestovné, náhrada za čas advokáta strávený cestou na jednání a zpět), i s ohledem na výši nárokované částky, má žalobkyně z důvodu procesní ekonomie za to, mj. i ve prospěch žalovaného snížením celkového nároku žalobkyně, že není její účast na jednání nezbytnou. Nemohl-li by soud na jednání konaném v nepřítomnosti žalobkyně návrhu v plném rozsahu vyhovět, např. tvrdil-li by žalovaný při jednání, a prokázal, zcela nová podstatná tvrzení, jež nejsou dosud součástí jeho podání a vyjádření, nechť dle principu předvídatelnosti postupu a rozhodnutí soudu je žalobkyně před konáním jednání vyzvána zejména k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, resp. k tomuto jí na jednání soud poskytne přiměřenou lhůtu.

3. Žalovaný neučinil ve věci žádného vyjádření.

4. Skutková zjištění:

5. Žalovaný dne 9. 1. 2014 signoval listinu označenou Uznání dluhu a dohoda o zaplacení dluhu, jako věřitel je označena společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zastoupení pro účely této dohody společností , právnická osoba, , sídlem , adresa, . V této je uvedeno, že žalovaný jakožto dlužník dluží věřiteli částku 45 316,74 Kč pro nesplácení dlužných částek vyplývajících z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi dlužníkem a , právnická osoba, . ve stanovených lhůtách. Součástí uvedené smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky. Smlouvou o postoupení pohledávky s účinností 1. 9. 2013 vstoupil věřitel do práv a povinností vyplývajících z uvedené smlouvy. Dluh sestává z jistiny dluhu 40 662,40 Kč, penále a úroky z prodlení 4 458,34 Kč. Dlužník prohlašuje, že svůj dluh, uvedený shora co do důvodu a výše uznává a zavazuje se jej hradit formou měsíčních splátek, jak je uvedeno níže v dohodě. Smluvní strany dále dohodly úročení splátek, výše úrokové sazby 7 % p. a. Při prodlení s úhradou jakékoliv splátky, má věřitel nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení celkem , hodnota, % za každý, byť započatý, den prodlení dlužníka. Věřitel nabízí dlužníkovi možnost splatit dluh v 120 splátkách a dlužník souhlasí s takovými splátkami a zavazuje se přesně je dodržet, jak je uvedeno níže – součástí listiny je splátkový kalendář. (uznání dluhu – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)

6. Dne 4. 10. 2024 uzavřely společnosti , právnická osoba, . a žalobkyně Smlouvu o postoupení pohledávek, kdy v seznamu postupovaných pohledávek je vedena i pohledávka za žalovaným č. , hodnota, , , právnická osoba, . V této smlouvě jsou na prvé straně smlouvy a v dalším textu rozdílně (opačně) uvedeny smluvní strany, tedy postupník a postupitel, kdy dle prvé strany pohledávku postupuje , právnická osoba, . žalobkyně, dle textu žalobkyně postupuje pohledávku společnosti , právnická osoba, . (smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)

7. Dopisem ze dne 23. 10. 2024 bylo žalovanému adresováno oznámení o postoupení pohledávky s tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 4. 10. 2024 se společnost , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , Česká republika, IČO , IČO, , stala věřitelem pohledávky z titulu závazkové smlouvy číslo , tel. číslo, uzavřené dne 6. 12. 2006 včetně příslušenství. (dopis, výpis podacího archu – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)

8. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 29. 4. 2025, jehož obsahem bylo oznámení o postoupení pohledávky s tím, že společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , jako postupitelem, a obchodní společností , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, , sídlem , adresa, , jako postupníkem, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek na jejímž základě byla na společnost , Jméno žalobkyně, . postoupena pohledávka společnosti , právnická osoba, . včetně příslušenství a práv s ní spojených ze smlouvy č. , tel. číslo, uzavřené dne 6. 12. 2006. (dopis, dodejka – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)

9. Žalovanému byla právním zástupcem žalobkyně adresována Předžalobní výzva k úhradě pohledávky dopisem ze dne 4. 6. 2025. (dopis, dodejka – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu)

10. V rámci lustrace věci bylo zjištěno, že v elektronickém systému soudu je ke jménu žalovaného vedeno 31 záznamů, a to vždy o úhradu finanční částky, kdy žalovaný je veden výhradně v pozici žalované strany sporu, či jako povinný, přičemž jednotlivé věci jsou vedeny průběžně v období od roku 2004. (elektronický systém soudu – připojeno dle § 120, odst. 2. o. s. ř.)

11. Na straně žalobkyně je dle § 118a, odst. 1, 3 o. s. ř. přesně doplnit skutková tvrzení a doložit, že v době, kdy žalovaný uznal dluh, tedy ke dni 9. 1. 2014, práva a povinnosti z dané smlouvy vlastnila společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , právnická osoba, ., kdy musí být postaveno najisto, kdy a jak byla práva a povinnosti z předmětné smlouvy postupována dále až do doby, kdy by je měla vlastnit žalobkyně, chronologicky tak, aby bylo zřejmým, jak byla postupována z jednotlivého vlastníka na dalšího právě až k vlastnictví žalobkyně. A kdy a jak v případě postoupení pohledávky vždy z každého vlastníka na dalšího toto postoupení bylo řádně oznámeno žalovanému.

12. Žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, dobrodiní ustanovení § 118a o. s. ř. se tak dobrovolně vzdala. Pakliže žalobkyně ve svém písemném podání vyzvala soud, nechť v případě, že nebude moci být žalobnímu návrhu vyhověno, učiní žalobkyni písemnou výzvu k doplnění skutkových tvrzení, poskytne jí lhůtu k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, aby bylo dostáno předvídatelnosti rozhodnutí, tak k tomuto je třeba uvést následující.

13. Řízení před soudem je vedeno především zásadou bezprostřednosti a ústnosti. Strany sporu se tak mají dostavit k ústnímu jednání, kde přednesou svá stanoviska, předloží důkazy, které budou provedeny a k nimž mají právo se vyjádřit. Taktéž při jednání soudu dává tento potřebná poučení. Řízení před soudem není korespondenčním sporem, v němž si soud koresponduje s právním zástupcem strany sporu, či účastníkem řízení, aby jej ušetřil účasti při jednání před soudem, byť se strana sporu dovolává snížení nákladů řízení. K otázce nákladů řízení soud uvádí, že účastníku řízení přizná pouze ty náklady, které jsou důvodnými. Pakliže by bylo možným ve věci rozhodnout bez jednání dle § 115a o. s. ř., přičemž ústní jednání musí být nařízeno pouze proto, že žalobce řádně netvrdí a svůj nárok nedokládá, tak se zde otevírá otázka důvodnosti přiznání nákladů řízení za účast právního zástupce při jednání soudu. Zachování předvídatelnosti rozhodnutí soudu neznamená, že soud bude předem písemně účastníka řízení informovat, jak má ve věci postupovat a co má učinit, aby byl ve věci úspěšným, aniž by se musel dostavit k soudu. Předvídatelnost je zde zachována tím, že je ve věci nařízeno ústní jednání a není přistoupeno k jednání v režimu § 115a o. s. ř., tak, aby účastníku řízení mohlo být dáno příslušné poučení. Co se týká toho, že by žalobkyni měla být dána lhůta k doplnění skutkových tvrzení a důkazů dle § 118b, odst. 1 o. s. ř., tak ve vztahu k tomuto ustanovení je třeba zdůraznit, že není koncipováno takovým způsobem, že účastníku bude vždy poskytnuta lhůta, požádá-li o to (nadto při jednání soudu, nikoliv přípisem, aby se k soudu vůbec nemusel dostavovat), ale tak, že mu může být poskytnuta. V daném případě předpoklad pro poskytnutí lhůty není dán. Žalobkyně je osobou, která je v problematice vymáhání pohledávek ze smluv o půjčce, zápůjčce, úvěru, velmi dobře orientována, neboť takovýchto sporů vede velké množství, když opakovaně uzavírá smlouvy o postoupení pohledávek, z nichž pohledávky tohoto typu nabývá. Zdůraznit je také třeba, že žalobkyně byla k ústnímu jednání řádně předvolána se zachováním desetidenní lhůty pro přípravu k ústnímu jednání, kdy tak lze předpokládat, že na toto by se měla dostavit řádně připravena k dotvrzení a doložení svého žalobou uplatněného nároku, nutnost splnění této základní povinnosti v řízení, jakožto žalobkyně, pro ni nemůže být překvapivou. A navíc je zastoupena advokátem. K požadavku žalobkyně k poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a důkazů je třeba odkázat znění ustanovení § 114a, odst. 1 o. s. ř., které uvádí, že nebylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 2, připraví předseda senátu jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. To znamená, že primárně by mělo být vždy rozhodnuto, je-li to možné, při prvém jednání, což v souzené věci splněno je. Ve věci se nejedná o situaci, kdy například žalovaný by při ústním jednání uplatnil nová tvrzení, předložil nové důkazy, s nimiž se žalobkyně nemohla dříve seznámit. Je na žalobkyni, a toto je její procesní povinnost, aby řádně tvrdila a svá tvrzení doložila důkazy, což nesplnila.

14. Skutkový děj:

15. Žalovaný se společností , právnická osoba, . uzavřel smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, dne 6. 12. 2006. Tuto skutečnost lze vzít za prokázanou zejména z listiny, jíž jest uznání dluhu, kde je tato smlouva specifikována, přičemž žalovaný tím, že uvedenou listinu signoval, tuto skutečnost stvrdil, žádným způsobem ji nesporoval.

16. Za prokázané ale nelze dále vzít, postoupení pohledávky, a především provedení oznámení o postoupení pohledávky, žalovanému.

17. Z listin předložených žalobkyní se najisto podává, že smlouva o úvěru byla uzavřena žalovaným a společností , právnická osoba, . Dále lze vzít za prokázané, že vlastníkem této pohledávky by měla být společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , právnická osoba, se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , což se podává z uznání dluhu. Nadále je doložena smlouva o postoupení pohledávky mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní dne 4. 10. 2024 (odhlédnuto od toho, že dle prvé strany smlouvy je společnost , právnická osoba, . označena jako postupitel a žalobkyně jako postupník, přičemž v dalším textu smlouvy je společnost , právnická osoba, . označena jako postupník a žalobkyně jako postupitel). Nicméně ve vztahu k této smlouvě je rozhodným to, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky tak, že jejím vlastníkem se stala společnost , právnická osoba, ., která ji nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 (jako již bylo uvedeno, odhlédnuto od rozporu prvé strany smlouvy a dalšího textu měla ji tak nabýt od žalobkyně). Postoupení pohledávky však sděluje společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zapsaná v obchodním rejstříku na , Anonymizováno, , oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , tedy nejenom, že toto sdělení nečiní postupitel, ale nečiní tak ani žádná ze stran smlouvy o postoupení, jedná se o další subjekt. Následně, dne 29. 4. 2025, je však sdělováno žalovanému postoupení pohledávky tak, že ji nabyla žalobkyně od společnosti , právnická osoba, .

18. Tedy nelze vzít za prokázaný přechod pohledávky ze společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , právnická osoba, na dalšího vlastníka, ani oznámení o postoupení pohledávky. Není vůbec zřejmým, a nelze zjistit skutek v tom, jak byla pohledávka, kdy, kým, od koho, nabývána, a především, že jednotlivé přechody pohledávky byly řádně žalovanému oznámeny.

19. Za této situace je tak z hlediska skutkového nadbytečným hodnotit, zdali je prokázána, a v jaké výši, dlužná částka. Pro úplnost však soud uvádí, že prokázané lze vzít, že dluhem z původního závazku, který měl být předmětem postoupení, je dluh z titulu smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi dlužníkem a , právnická osoba, . dne 6. 12. 2006, přičemž dluh z této smlouvy sestává z jistiny dluhu 40 662,40 Kč, penále a úroky z prodlení 4 458,34 Kč. Pakliže bylo nadále ujednáno úročení splátek 7 % p. a., při prodlení s úhradou jakékoliv splátky smluvní úrok z prodlení celkem 0,1 % za každý, byť započatý, den prodlení dlužníka, tak se již jedná o samostatné ujednání sjednané listinou, jíž jest uznání dluhu dne 9. 1. 2014.

20. V elektronickém systému soudu je ke jménu žalovaného vedeno 31 záznamů, a to vždy o úhradu finanční částky, kdy žalovaný je veden výhradně v pozici žalované strany sporu, či jako povinný, přičemž jednotlivé věci jsou vedeny průběžně v období od roku 2004.

21. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“).

22. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Podle § 1882 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve.

25. V projednávané věci žalovaný s původním věřitelem , právnická osoba, . uzavřel smlouvu, jimiž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, zde lze uzavřít, že byla uzavřena smlouvy o úvěru.

26. Nelze však vzít za prokázané, že žalobkyni svědčí právo z této smlouvy. Žalobkyně doložila, že žalovaný uznal dluh z této smlouvy ke dni 9. 1. 2014 s tím, že v této době práva a povinnosti z dané smlouvy vlastnila společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . Žalobkyně však nedoložila, kdy a jak byla práva a povinnosti z předmětné smlouvy postupována dále až do doby, kdy by je měla vlastnit žalobkyně, a to chronologicky tak, aby bylo zřejmým, jak byla postupována z jednotlivého vlastníka na dalšího právě až k vlastnictví žalobkyně. Z listin předložených žalobkyní nelze skutkový děj vůbec postavit. A především žalobkyně nedoložila, že v případě postoupení pohledávky vždy z každého vlastníka na dalšího toto postoupení bylo řádně oznámeno žalovanému. Za této situace nemůže být žalobkyně se svým nárokem úspěšnou.

27. Ve vztahu k tomuto soud odkazuje usnesení Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 20 Cdo 1911/2022 dne 14. 9. 2022, které uvádí: „Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, v němž nesouhlasila s právním názorem odvolacího soudu ohledně notifikační povinnosti postupitele. Podle oprávněné se již nejedná o povinnost jako tomu bylo v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále též jen „obč. zák.“, nýbrž o praktické počínání (dlužník by pořád mohl plnit původnímu věřiteli). K přechodu pohledávky dochází smlouvou o postoupení, nikoliv oznámením postoupení dlužníkovi, které slouží pouze k informování dlužníka o změně platebního místa a možnosti uplatnit námitky vůči novému věřiteli. Přípustnost řešení této otázky oprávněná spatřovala v tom, že dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla vyřešena. S ohledem na výše uvedené navrhla, , Anonymizováno, dovolací soud usnesení soudu prvního stupně i odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému , Anonymizováno, vůči dlužníku postupované pohledávky jako tomu bylo za účinnosti občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013. K takovému právnímu závěru ovšem nelze dospět pouze na základě skutečnosti, že ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. neobsahuje explicitně příkaz postupiteli oznámit postoupení pohledávky bez zbytečného odkladu. Notifikační povinnost postupitele vychází především z významu citovaného ustanovení, a tím je ochrana dlužníka, jehož souhlas k postoupení pohledávky není vyžadován. Ve vztahu k ustanovení § 526 odst. 1 obč. zák. bylo dovozováno, že dlužník do oznámení postoupení pohledávky není povinen plnit postupníkovi (může se zprostit závazku plněním postupiteli), a postupník není oprávněn postoupenou pohledávku po dlužníku v této době požadovat, ani vymáhat soudní cestou (srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2012, sp. zn. 23 Cdo 333/2012, nebo Handlar, J. in Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, výklad k ustanovení § 526). Znění ustanovení § 526 odst. 1 obč. zák. nedoznalo zásadnějších změn přijetím nového právního předpisu (konkrétně shora citované ustanovení § 1882 o. z.), zejména jeho význam zůstal nedotčen, dovolací soud proto neshledal důvod, proč by výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu neměla být aplikovatelná i nadále za účinnosti stávající právní úpravy.“. Jinými slovy to, že by postoupení pohledávky nemuselo být notifikováno pouze proto, že tuto povinnost výslovně ustanovení § 1882 o. z. nezakotvuje, nelze přijmout, protože i nadále význam ustanovení § 526 odst. 1 obč. zák. je zachováván i v režimu § 1882 o. z.

28. Za této situace je tak nadbytečným se zaobírat důvodností nároku co do jeho výše, k čemuž však soud zcela pro úplnost podotýká, že co se týká ujednání ze dne 9. 1. 2014, tak toto je nutným podřadit ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru v příslušném znění, neboť se jedná o ujednání nově sjednaná v listině ze dne 9. 1. 2014 nikoliv o ujednání ze smlouvy ze dne 6. 12. 2006 k čemuž nelze neodkázat na výpis elektronického systému soudu.

29. Pakliže bylo ve věci nařízeno ústní jednání, k němuž se žalobkyně nedostavila, tudíž výzva k doplnění skutkových tvrzení a důkazů dle § 118a, odst. 1, 3 o. s. ř. pro postavení skutku v tom, že došlo k postoupení pohledávek, v jaké konkrétně chronologii, a především, každé jednotlivé postoupení bylo žalovanému oznámeno, byla dána tzv. „do zdi“. Nelze-li v tomto skutek postavit, nezbývá nežli žalobní návrh zamítnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.30. náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto rozsudku dle § 142, odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy ve věci byl plně úspěšným účastníkem řízení žalovaný. Tomuto však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto, že na tuto žádný z účastníků nemá právo.