22 C 347/2023
č. j. 22 C 347/2023-47
V PLATNOSTIOkresní soud Praha-východ potvrdil nárok žalobkyně na zaplacení částky 25 543,42 Kč s příslušenstvím, včetně úroků a úroků z prodlení. Soud se opřel o § 497 a § 502 obchodního zákoníku, kterými byla smlouva o úvěru považována za platně uzavřenou. Dlužná částka vznikla na základě smlouvy o osobní kreditní kartě, jejíž splátky byly žalovaným nespláceny. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit dluh do tří dnů od právní moci rozhodnutí, včetně náhrady nákladů řízení ve výši 2 474 Kč.
Plný text
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, a. s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 25 543,42 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 543,42 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 24 043,42 Kč od 24. 5. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 043,42 Kč od 24. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, kapitalizovaný úrok ve výši 3 258,06 Kč od 15. 11. 2013 do 23. 5. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 590,18 Kč od 14. 4. 2023 do 23. 5. 2023, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 2 474 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala soudu dne 30. 5. 2023 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalovanému uhradit 25 543,42 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Dne 15. 11. 2013 uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr až do limitu 30 000 Kč. Úvěr byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty. Žalovaný se v části „Čerpání a splácení úvěru“ ve spojení s částí „Parametry úvěru ke kreditní kartě“ Smlouvy zavázal žalobkyni vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 15 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši poměrné části vyčerpané jistiny úvěru. Výše úrokové sazby byla stanovena v Oznámení úrokových sazeb (dále jen „Oznámení“), které bylo nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný byl oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve Smlouvě. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“), Podmínky osobních kreditních karet (dále jen „Podmínky“) a Sazebník poplatků. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, když tyto nebyly z jeho strany hrazeny řádně a včas, žalobkyně v souladu s čl. 5 bodu 5.1 písm. a) Podmínek ve spojení s čl. 5 bodu 5.2 písm. g) Podmínek úvěr ke dni 13. 4. 2023 zesplatnila. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován zesplatňujícím výpisem. Následně žalobkyně dle čl. 5 bodu 5.1 písm. a) Podmínek ve spojení čl. 5 bodu 5.2 písm. a) Podmínek odstoupila od Smlouvy. Dlužná částka k 23. 5. 2023 činila 29 391,66 Kč, v následujícím členění: jistina 24 043,42 Kč, poplatky 1 500 Kč, smluvní úrok 3 258,06 Kč, úrok z prodlení 590,18 Kč. Celková výše pohledávky včetně jejího složení ke dni 23. 5. 2023 je patrná z první strany historického výpisu z úvěrového účtu, na kterém byla vedena pohledávka žalobkyně, tj. na účtu č. Anonymizováno/Anonymizováno. Jistina pohledávky představující vyčerpanou a neuhrazenou jistinu, na kterou žalovaný v minulosti směřoval splátky, je patrná z historického výpisu – položka Zůstatek půjčky. Žalobkyni vznikl dle části „Čerpání a splácení úvěru“ ve spojení s částí „Parametry úvěru ke kreditní kartě“ Smlouvy a Oznámením nárok na smluvní úrok ve výši 15 % p. a. z vyčerpané jistiny úvěru, vždy k 25. dni v měsíci. Při počítání úroků žalobkyně vychází z čl. 3 bodu 3.2 Podmínek, tedy předpokládá, že kalendářní rok má 360 dnů. Žalobkyni s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jeho dluhu vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši určeném Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z výše neuhrazené jistiny ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky až do jejího zaplacení dle § 1970 občanského zákoníku. Jistina je v historickém výpise zohledněna jako položka Zůstatek půjčky, smluvní úrok jako položka Splatné úroky, úrok z prodlení jako položka Pokuta z prodlení. Jelikož ani přes opakované výzvy žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, předala žalobkyně věc právnímu zástupci, který žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 15. 5. 2023. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla k datu podání uhrazena. Žalobkyně před uzavřením Smlouvy s potenciální měsíční splátkou 2 000 Kč s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, předně vyhodnocením informací získaných z bankovního a nebankovního registru klientských informací (BRKI/NRKI) a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů, živnostenského rejstříku i existenci exekučního řízení vedeného proti žalovanému. Následně žalobkyně přistoupila ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného s ohledem na jeho příjem, který posuzovala dle jeho výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti a udržitelnosti po celou dobu trvání obchodu, a výdaje. Žalobkyně posuzovala nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontovala jej také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a s částkami vycházejícími ze statistických dat. Výdaje posuzovala i z toho hlediska, zda se jednalo o závazky vůči jiným subjektům nebo zda se jednalo o výdaje spořícího charakteru. K výdajům na bydlení žalobkyně uvádí, že žalovaným uvedenou částku porovnala s údaji vyplývajícími z analýzy regionálních dat Českého statistického úřadu o výdajích na bydlení a energie v jednotlivých regionech, a to podle typu bydlení (vlastní bydlení, nájem atd.). Po prověření příjmů a výdajů žalovaného žalobkyně skóringovým modelem provedla zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat (typ zaměstnání, rodinný stav, věk, bytové poměry atd.) a behaviorálních dat (založeno na hodnocení chování klienta z periodických výpisů z běžného účtu u žalobkyně), přičemž je vyhodnocována nejen schopnost splácet dluhy, ale chovat se zodpovědně i z pohledu vytváření finančních rezerv v podobě úspor na spořicích produktech. Žalobkyně tedy při posuzování úvěruschopnosti vyhodnocovala nejen informace poskytnuté jí žalovaným, ale tyto následně ještě konfrontovala jak s výstupy z celé řady registrů/databází, tak s údaji zanesenými ve skóringovém modelu. Žalobkyně tak byla mimo jiné schopna posoudit shodu mezi tvrzeními žalovaného a objektivně pravdivými informacemi získanými z nezávislých zdrojů. Žalovaný na poskytnutý úvěr hradil řádně a včas bezmála 9,5 roku, ergo potvrdil, že byl schopen úvěr splácet.
2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal za předpokládaného souhlasu žalovaného i žalobkyně bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Žalovaný dne 15. 11. 2013 podal žádost o osobní kreditní kartu a požádal o úvěr do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. (žádost na čl. 42 spisu)
6. Dne 15. 11. 2013 uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o osobní kreditní kartě č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému osobní kreditní kartu a dále poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni poskytnuté (vyčerpané) peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě. Výpůjční úroková sazba činila 19,90 % p. a., RPSN 26,30 %, celková splatná částka 33 842 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. (smlouva o osobní kreditní kartě na čl. 18 – 21 spisu)
7. Dle Oznámení právnická osoba. o úrokových sazbách v českých korunách s účinností od 1. 1. 2020 činí úroková sazba z úvěru ke kreditním kartám v případě osobní kreditní karty Anonymizováno Anonymizováno karta, Anonymizováno karta, osobní kreditní karta Anonymizováno 21,99 % p. a. (oznámení na čl. 16 – 17 spisu)
8. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě č. č. účtu vyplývá, že výše dlužné částky činí 28 631,57 Kč. Tato částka je tvořena čerpanou jistinou ve výši 25 543,42 Kč, úroky ve výši 380,02 Kč, úroky po splatnosti ve výši 2 477,32 Kč, úroky z prodlení ve výši 230,81 Kč. Dále je uvedeno, že okamžikem vyhotovení tohoto výpisu ke dni 13. 4. 2023 nastala úplná splatnost výše uvedeného dluhu ze smlouvy. (výpis z účtu na čl. 23, druhá strana – 24 spisu)
9. Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného. (kopie občanského průkazu na čl. 36 spisu)
10. V Návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobní kreditní karty je žalovaný označen jménem a příjmením, rodným číslem, trvalým bydlištěm. Rodinný stav je uveden jako svobodný, bytové poměry – ostatní, čistý průměrný měsíční příjem za posledních 12 měsíců ve výši 0 Kč, příjmy z podnikatelské činnosti (čistý roční příjem) ve výši 0 Kč, průměrný měsíční příjem z pronájmu ve výši 0 Kč, ostatní měsíční příjmy prokazatelné ve výši 0 Kč, pracovní sektor – podnikatelé, nejvyšší dosažené vzdělání SŠ s maturitou, VOŠ, povolání – pracovníci ve službách a obchodě. Měsíční výdaje domácnosti žadatele a spolužadatele představují nájemné ve výši 2 000 Kč, ostatní výdaje ve výši 2 000 Kč a daň z majetku ve výši 1 000 Kč ročně. Počet dětí je uveden 1. Výše úvěru 30 000 Kč, úroková sazba 19,90 % p. a., splatnost neurčitá, výše splátky 5 %. (návrh na rozhodnutí o poskytnutí osobní kreditní karty na čl. 38 – 39 spisu)
11. Dle Seznamu dlužníků rejstříku ISIR není žalovaný veden v seznamu dlužníků. (seznam dlužníků rejstříku ISIR na čl. 40 spisu)
12. Dle detailů o klientovi z BRKI/NRKI ke jménu žalovaného, je uveden jeden existující obchod mimo právnická osoba., kdy je uveden zůstatek ve výši 11 037 Kč, měsíční splátka ve výši 11 037 Kč a následující splátka ve výši 11 037 Kč, typ obchodu – spotřební úvěr, datum smlouvy 8. 11. 2011, datum splatnosti 8. 11. 2013, frekvence splácení měsíční – 30 dnů. (detaily o klientovi z BRKI/NRKI na čl. 37 spisu)
13. Dne 15. 11. 2013 podepsal žalovaný Čestné prohlášení o schopnosti splácet úvěr ke kreditní kartě, ve kterém prohlásil, že jeho příjem plyne z podnikatelské činnosti v ČR, podniká jako nákup a prodej zboží od 6. 1. 1997, jeho příjem umožňuje po zohlednění pravidelných výdajů při čerpání celého poskytnutého limitu měsíční splátku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný je označen jménem a příjmením, adresou trvalého pobytu, rodným číslem, číslem občanského průkazu, IČO podnikatele a místem podnikání. (čestné prohlášení o schopnosti splácet úvěr ke kreditní kartě na čl. 41 spisu)
14. Dne 28. 3. 2023 adresovala žalobkyně žalovanému dopis, ve kterém mu sdělila, že z důvodu porušení ve smyslu Podmínek osobních kreditních karet odstupuje od Smlouvy. Dále žalovanému oznámila, že ke dni, kdy nastal Případ porušení, uvedla všechny kreditní karty vydané na základě smlouvy na Stoplist. (dopis na čl. 22 spisu, dodejka na čl. 22, druhá strana – 23 spisu)
15. Dne 15. 5. 2023 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení dluhu. (výzva na čl. 25 – 26 spisu, potvrzení o podání na čl. 27 spisu)
16. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
17. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 11. 2013 Smlouvu o osobní kreditní kartě č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 30 000 Kč a osobní kreditní kartu. Žalovaný se zavázal žalobkyni splácet žalobkyni poskytnuté (vyčerpané) peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě. Výpůjční úroková sazba činila 19,90 % p. a., RPSN 26,30 %, celková splatná částka 33 842 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. Zůstatek úvěru ke dni 13. 4. 2023 činil 25 543,42 Kč, úrok 380,02 Kč, úroky po splatnosti 2 477,32 Kč, úroky z prodlení 230,81 Kč. V návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobní kreditní karty je žalovaný označen jménem a příjmením, rodným číslem, trvalým bydlištěm. Rodinný stav je uveden jako svobodný, bytové poměry – ostatní, čistý průměrný měsíční příjem za posledních 12 měsíců ve výši 0 Kč, příjmy z podnikatelské činnosti (čistý roční příjem) ve výši 0 Kč, průměrný měsíční příjem z pronájmu ve výši 0 Kč, ostatní měsíční příjmy prokazatelné ve výši 0 Kč, pracovní sektor – podnikatelé, nejvyšší dosažené vzdělání SŠ s maturitou, VOŠ, povolání – pracovníci ve službách a obchodě. Měsíční výdaje domácnosti žadatele a spolužadatele představují nájemné ve výši 2 000 Kč, ostatní výdaje ve výši 2 000 Kč a daň z majetku ve výši 1 000 Kč ročně. Počet dětí je uveden 1. Výše úvěru 30 000 Kč, úroková sazba 19,90 % p. a., splatnost neurčitá, výše splátky 5 %. Dne 15. 11. 2023 podepsal žalovaný Čestné prohlášení o schopnosti splácet úvěr ke kreditní kartě, ve kterém prohlásil, že jeho příjem plyne z podnikatelské činnosti v ČR, podniká jako nákup a prodej zboží od 6. 1. 1997, a že jeho příjem umožňuje po zohlednění pravidelných výdajů při čerpání celého poskytnutého limitu měsíční splátku ve výši 2 000 Kč. Dne 28. 3. 2023 adresovala žalobkyně žalovanému dopis, ve kterém sdělila, že odstupuje od Smlouvy. Dne 15. 5. 2023 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení dluhu.
18. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.
19. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.
20. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. z.“) a podle zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), ve spojení s § 3028 odst. 3 dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť k uzavření smlouvy došlo za jejich účinnosti.
21. Dle § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
22. Dle § 502 odst. 1 obch. z. platí, že od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.
23. Dle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
24. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Předně je třeba zdůraznit, že s ohledem ke vzniku smluvního vztahu stran sporu je třeba věc posuzovat dle zákona č. 513/1991 Sb. v příslušném znění, kdy v režimu této zákonné normy je namístě smlouvu hodnotit jako platně uzavřenou. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 obch. z., na základě které vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku a sjednaný úrok. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, došlo tak k zesplatnění celého dluhu ke dni 13. 4. 2023. Žalovaný je tak povinen uhradit jistinu úvěru ve výši 25 543,42 Kč a sjednané úroky z úvěru, když výše úroku byla sjednána ve výši 19,90 % ročně. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni kapitalizovaný úrok za období od 15. 11. 2013 do 23. 5. 2023 ve výši 3 258,06 Kč a dále úrok ve výši 15 % ročně z částky 24 043,42 Kč od 24. 5. 2023 do zaplacení dle návrhu žalobkyně. Protože je žalovaný v prodlení s peněžitým plněním, soud přiznal žalobkyni též nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 14. 4. 2023, tj. ode dne zesplatnění celého úvěru do 23. 5. 2023 ve výši 590,18 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 043,42 Kč od 24. 5. 2023 do zaplacení. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
25. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 474 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 022 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 543,42 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Aplikace ustanovení § 14b a.t. je v řešeném případě odůvodněna skutečností, že řízení bylo zahájeno k návrhu žalobkyně podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakované ve skutkově i právně obdobných věcech (např. v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp.zn. 36 C 277/2020 či sp.zn. 21 C 382/2019) a předmětem řízení je peněžitá částka nepřevyšující 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.