22 C 349/2021

Plný text

Okresní soud Praha - východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 60 302,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni a), žalobci b) částku 39 780,08 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 39 780,08 Kč od 11. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni a), žalobci b) částku 20 522 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 522 Kč od 11. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni a), žalobci b) částku, 15 546 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně a), žalobce b).

IV. Na náhradě nákladů státu jsou České republice žalobkyně a), žalobce b) povinni uhradit společně a nerozdílně s tím, že plněním jednoho z žalobců v té části, v níž bylo plněno, zaniká povinnost k úhradě druhého z žalobců, částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení v poměru 66 % z celku, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto samostatného usnesení do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

V. Na náhradě nákladů státu je České republice žalovaný povinen uhradit částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení v poměru 34 % z celku, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto samostatného usnesení do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

1. Žalobci podali soudu návrh, jímž se domáhali uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 60 302,08 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobci jsou manžely, před uzavřením manželství se stali podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, k. ú. , adresa, , součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , rodinný dům. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , součástí stavba čp. , Anonymizováno, , rodinný dům. Pozemek žalobců bezprostředně sousedí s pozemkem žalovaného, na nich umístěné rodinné domy (do okamžiku odstranění rodinného domu žalovaného) na sebe přímo navazovaly, byly umístěny na hranicích pozemků. Žalovaný se rozhodl rodinný dům odstranit, bourací práce započal v první polovině roku , Anonymizováno, , aniž to jakkoliv projednal se stavebním úřadem dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Obecním úřadem , adresa, , stavebním úřadem, bylo rozhodnuto o zahájení řízení, § 134 odst. 4, § 129 stavebního zákona, odstranění stavby rodinného domu žalovaného. Řízení o odstranění stavby účastníkům oznámeno Oznámením o zahájení řízení ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , čj. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . To, že bourací práce prováděl žalovaný, není dle žalobců pochybností, žalovaný toto nepopírá, ve vzájemné komunikaci toto potvrzuje. Žalobci zjistili v průběhu měsíce září , Anonymizováno, , před zahájením řízení o odstranění stavby, že v částech rodinného domu žalobců bezprostředně sousedících s obnaženou štítovou zdí rodinného domu žalobců (garáž), obnaženy prováděním neodborných bouracích prací žalovaným, je provlhlá podlaha, zdi, je zde plíseň. A dále, že obnažená štítová zeď rodinného domu žalobců je z vnější strany (přiléhající k rodinnému domu žalovaného) značně provlhlá. K zjištění příčin značného vlhnutí podlah, zdí, vzniku plísní, žalobcům nebyly známy, nechali znaleckým ústavem , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , jeho soudním znalcem v oboru stavebnictví , tituly před jménem, , jméno FO, (obor stavebnictví, pro odvětví stavby obytné, průmyslové a zemědělské se specializací na hydroizolace a tepelné izolace staveb, střechy a obvodové pláště staveb), zpracovat Vyjádření k příčinám vlhnutí stěny garáže RD , adresa, , , datum, , zakázka č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Dle tohoto „vlhnutí stěny garáže bylo způsobeno vlivem demolice sousedního objektu [myšleno rodinného domu žalovaného]. Byla odstraněna střecha, sousední zeď a podlahové vrstvy byly ponechány, tudíž voda vytvářela louže a hromadila se na původních podlahových vrstvách a vzlínala do stěny a podlah garáže.“ Za zpracování vyjádření žalobci uhradili ze společného jmění manželů 9 000 Kč. Z vyjádření zjistili, že vzniklé škody na rodinném domě žalobců mají příčinu v jednání žalovaného (bourací práce), na žalovaného se tak obrátili k odstranění škody vzniklé vlhkostí a plísněmi na rodinném domě žalobců. Vedli opakovanou komunikaci, korespondenci, nevedla k odstranění škody, uvedení podlahy a zdí rodinnému domu do původního stavu, odstranění plísní. Pro odborné odstranění škody rodinného domu žalobců se obrátili v březnu , Anonymizováno, na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, , jehož zaměstnanci provedli prohlídku rodinného domu žalobců, plísní a vlhkostí postižených částí, v průběhu května , Anonymizováno, , provedli odbornou opravu a ošetření postižených částí. Za práce provedené touto společností, jejich přesný rozsah je zřejmý z Rozpisu prací a dodávek – vyúčtování, , datum, , žalobci uhradili ze společného jmění 51 302,08 Kč (cena prací vč. DPH). Dle § 2926 občanského zákoníku, kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou. Škoda způsobená vlhnutím podlah, zdí, plísní způsobená na rodinném domě žalobců, součást pozemku žalobců, byla způsobena na nemovité věci, zapříčiněna byla činností žalovaného a odpovídá nákladům na opravu věci 51 302,08 Kč, náklady vynaložené na uvedení rodinného domu žalobců do stavu před vznikem škody, účelně vynaloženým nákladům za zpracování Vyjádření 9 000 Kč, žalobci byli nuceni nechat zpracovat pro zjištění příčiny vzniku škody, odpovědné osoby, neboť neznali příčiny vzniku škody a odpovědnou osobu, nemohli tak obrátit na žalovaného. Konstantní judikatura, např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 17. 1. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3636/2012, konkrétní příčiny vzniku škody se v řízení prokazují, pokud by náklad na zpracování vyjádření nevynaložili před podáním žaloby, museli by jej vynaložit v průběhu řízení (riskovat, že škůdcem může být osoba odlišná od žalovaného), případně soud by nechal zpracovat odborné vyjádření či znalecký posudek, povinnost k náhradě nákladů za jeho zpracování by tížila stranu neúspěšnou. Žalovaný zaviněně porušil zákonné povinnosti, což vedlo ke vzlínání vlhkosti do obnažené štítové zdi rodinného domu žalobců, vzniku plísně, jeho odpovědnost za způsobenou škodu je dána. Žalobci se na žalovaného opakovaně obraceli s výzvami na náhradu škody, naposledy výzvou z 10. 6. 2021, § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, vyzvali jej k náhradě škody 60 302,08 Kč ve lhůtě 7 dnů. Žalovaný výzvu převzal , datum, , ve lhůtě, uplynula , datum, , nereagoval, škodu ani zčásti neuhradil. Dostal se do prodlení dnem následujícím po uplynutí posledního dne lhůty pro plnění, , datum, .

2. Žalovaný ve vztahu k žalobě, dle níž způsobil škodu zbouráním obvodové zdi svého rodinného domu bezprostředně sousedícího s obnaženou štítovou zdí rodinného domu (garáž) obnažených prováděním neodborných bouracích prací žalovaným následkem čehož provlhla podlaha, zdi, vyskytla se plíseň, činí nesporným, že započal bourací práce rodinného domu bezprostředně sousedícího s rodinným domem (garáží) žalobců. Toto je jedna z příčin, proč byla v garáži provlhlá podlaha a zdi, mohlo to být způsobeno tímto protiprávním jednáním. Jednalo se však o příčinu marginální, míra zavinění žalovaného na vzniku škody je zanedbatelná, zkoumání míry zavinění je třeba prokázat. V návaznosti na výzvu o úhradu škody 20 000 Kč z , datum, nebyl se škodou ani po opakovaných žádostech fyzicky seznámen. Vizuálním pohledem zvenčí je zřejmé, že rodinný dům žalobců již před vznikem škodní události nebyl v uspokojivém technickém stavu vzhledem ke stáří objektu, špatné izolaci, včetně vnitřních místností, nedodržením stavebních postupů při rekonstrukci, absenci drenáží a odvětrávání místnosti. Místnost byla vlhká, již dříve se vyskytovala plíseň v rozích místnosti na vnitřní straně obvodové zdi bezprostředně sousedící s rodinným domem žalovaného, což je podstatnou příčinou vzniku škodní události. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 1807/2001, z 24. 4. 2003, o příčinnou souvislost se jedná, je-li škoda následkem protiprávního úkonu, škůdce, jeho jednání a škoda jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, a je doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo, kdy byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Nemusí jít o příčinu jedinou, stačí, jde-li o jednu z příčin, podílející se na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, příčinu podstatnou. Žalovaný rozporuje vyjádření soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , nejedná se o znalecký posudek soudního znalce z oboru stavebnictví, § 28 zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech č. 254/2019 Sb., pouze vyjádření, za které nenese znalec žádnou odpovědnost dle uvedeného zákona, vyhne se hrozbě nepravdivého znaleckého posudku dle § 346 trestního zákoníku. Není zjednodušenou formou znaleckého posudku, pouze listinný důkaz na zakázku dle pokynů žalobců. Žalovaný, jelikož posouzení míry zavinění je otázkou ryze odbornou, nikoliv právní, navrhuje vyhotovení znaleckého posudku soudním znalcem z oboru stavebnictví, pozemní stavitelství, specializace hydroizolace a tepelné izolace staveb, střech a obvodových plášťů k prokázání příčiny vzniku škody a míry jeho zavinění. Činí nesporným, že intenzivně komunikoval se žalobci, k situaci se stavil čelem, reagoval na výzvy, žalobci zaslali , datum, (chybně uvedeno , Anonymizováno, ) žádost o úhradu způsobené škody, 20 000 Kč, náklady na vypracování vyjádření soudního znalce 9 000 Kč, což považuje žalovaný za výzvu k náhradě škody. Dle § 2951, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-ii poškozený, hradí se v penězích. Žalobci bez pochybnosti prvotně projevili vůli o náhradu škody v penězích, vyčíslenou 20 000 Kč. Jedná se o jejich svobodnou volbu, nikoliv povinnost, nelze bez souhlasu žalovaného následně měnit způsob nahrazení škody, žádat nahradit škodu uvedením do předešlého stavu. Žalobci tvrdí, že škoda 20 000 Kč byla vyčíslena likvidátorem pojišťovny , Anonymizováno, a. s. a lze tuto částku považovat za adekvátní. Likvidátor pojišťovny jako jediný provedl osobní šetření na místě škodní události v době jejího vzniku, jedná se o nestrannou osobu, žalovaný navrhuje jeho výslech. Sporuje rozsah provedených prací, nebyl nikterak prokázán, výši účtovaných nákladů za provedené práce stavební firmou objednanou žalobci. Z jediné fotografie dokumentující provedené práce, přiložena žalobci k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je patrné, že rozsah prací na provlhlé zdi nesouhlasí s vykázaným rozsahem prací ve faktuře od společnosti , právnická osoba, Částka za provedené práce stavební firmou je takřka trojnásobná, než odhad likvidátora pojišťovny. Z logiky věci lze uzavřít, že stavební firma provedla stavební práce nad rámec škodní události, popřípadě jsou extrémně předražené, neodpovídající výši běžných cen v dané lokalitě a čase za takto provedené stavební práce. Rozpor ve výši skutečně provedených prací za účelem odstranění škody je potřeba odstranit znaleckým posudkem. Sporuje tak samotný vznik škody, příčinnou souvislost se vznikem škody způsobenou protiprávním jednáním, výši škody.

3. Skutková zjištění:

4. Žalobci disponují fotodokumentací interiéru rodinného domu (garáže), ze které je patrné, že část stěny garáže, konkrétně levý dolní roh, je napadena plísní a dochází k praskání a padání omítky. Na fotodokumentaci je dále zachycena část interiéru zčásti zbouraného rodinného domu. (fotodokumentace na čl. 13 – 15 spisu)

5. Dle vyjádření k příčinám vlhnutí stěny garáže RD , adresa, od Znaleckého ústavu , Anonymizováno, , zakázka č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, sousedila garáž rodinného domu v minulosti s domem souseda, na obou objektech byla navazující sedlová střecha. Objekt na pozemku souseda byl postupně demolován, kdy v určité fázi došlo k odstranění střechy a části zdí, původní podkladní vrstvy podlahy byly určitý čas ponechány. Na stěně garáže, která byla sousední stěnou demolovaného objektu, se objevila vlhkost, v současnosti je objekt u souseda zcela demolován a terén u zdi garáže je snížen. Vlhnutí stěny garáže bylo způsobeno vlivem demolice sousedního objektu. Ve fázi demolice, kdy byla odstraněna střecha, sousední zeď a podlahové vrstvy byly ponechány, vytvářela voda louže a hromadila se na původních podlahových vrstvách a vzlínala do stěny a podlah garáže. Dále je uvedeno, že vzlínání vlhkosti do stěny vzhledem k poloze terénu by mělo být omezeno. V případě, že nebude ke stěně garáže na straně souseda přistaven žádný objekt, mělo by odstranění příčin vlhnutí stěny být provedeno realizací opatření v podobě snížení terénu na straně souseda ideálně cca 200 mm po úroveň založení cihelného zdiva garáže, terén u paty stěny garáže by měl být spádován od stěny, což je možné řešit i provedením drenážního systému do této hloubky a zásypem kameniva. Dalším opatřením je pak vytvoření přesahu střechy garáže tak, aby voda nestékala přímo k patě stěny. (vyjádření k příčinám vlhnutí stěny garáže na čl. 16 -17 spisu)

6. Dle vyjádření k příčinám vlhnutí stěny garáže RD , adresa, od znaleckého ústavu , Anonymizováno, č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo vlhnutí stěny garáže způsobeno vlivem demolice sousedního objektu. Ve fázi demolice byla odstraněna střecha, sousední zeď a podlahové vrstvy byly ponechány, voda vytvářela louže a hromadila se na původních podlahových vrstvách a vzlínala do stěny a podlah garáže. Ve vyjádření byla navržena realizace opatření, která měla zabránit dalšímu vzlínání vlhkosti. (vyjádření k příčinám vlhnutí stěny garáže na čl. 90 – 93 spisu)7. , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO , IČO, jako dodavatel vystavil dne , datum, fakturu – daňový doklad č. , hodnota, na částku 9 000 Kč za vyjádření k vlhkosti stěny RD , adresa, s datem splatnosti , datum, , , Jméno žalobce A, , , adresa, jako odběrateli. (faktura na čl. 94 spisu)

8. Dle rozpisu prací a dodávek – vyúčtování od , právnická osoba, za opravu garáže , adresa, činila konečná suma včetně DPH za stavební práce celkem částku 51 302,08 Kč. Dle soupisu provedených prací byly provedeny následující práce: demontáž stávajících regálů a vybavení, vyklizení prostoru, odstranění plísní protiplísňovým postřikem, oklepání zvětralé omítky, vyškrábání spár, stržení stávajícího PVC, vybourání části betonové podlahy, odstranění stávajícího lepidla z podlahy (obroušení), sanační omítka (špric + jádro), sanační štuk, oprava zdi a stropu před malbou, výmalba (paropropustnou barvou), stěrkování betonové podlahy, nátěr podlahy barvou na beton vč. soklu, zpětná montáž policového systému a vybavení, odvoz vybouraných hmot na skládku, úklid po provedených pracích. (rozpis prací a dodávek – vyúčtování na čl. 18 spisu, čl. 122 spisu)9. , právnická osoba, , IČO , IČO, jako dodavatel vystavilo dne , datum, fakturu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na částku 51 302,08 Kč s datem splatnosti , datum, , odběratel , Jméno žalobce A, , , adresa, , za provedení opravy garáže u rodinného domu v , adresa, . (faktura na čl. 19 spisu)

10. Dle potvrzení o provedení platby , právnická osoba, . byla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, dne , datum, zaslána částka 51 302,08 Kč, konstantní symbol , konst. symbol, , variabilní symbol , var. symbol, , zpráva příjemci i plátci „úhrada faktury za opravu garáže RD , adresa, “. (potvrzení o provedení platby na čl. 20 spisu)11. , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO , IČO, jako dodavatel vystavil dne , datum, fakturu – daňový doklad č. , hodnota, na částku 9 000 Kč s datem splatnosti , datum, , odběratel , Jméno žalobce A, , , adresa, , za vyjádření k vlhkosti stěny RD, , adresa, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . (faktura na čl. 21 spisu)

12. Dle potvrzení o provedení platby , právnická osoba, . byla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, dne , datum, zaslána částka 9 000 Kč, konstantní symbol , konst. symbol, , variabilní symbol , var. symbol, . (potvrzení o provedení platby na čl. 22 spisu)

13. Dle Informace o pozemku p. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jsou vlastníky tohoto pozemku , Jméno žalobce B, , , adresa, s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vztahu k celku a , Jméno žalobce A, , , adresa, s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vztahu k celku. (informace o pozemku na čl. 23 spisu)

14. Dle Informace o pozemku p. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , je vlastníkem tohoto pozemku , Jméno žalovaného, , , adresa, . (informace o pozemku na čl. 24 spisu)

15. Žalobci disponují katastrální mapou, na které jsou zobrazeny pozemky p. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . (katastrální mapa na čl. 25 spisu)

16. Žalobci adresovali žalovanému výzvu k úhradě škody na nemovitosti, ve které jej vyzvali k úhradě částky 51 302,08 Kč za provedenou opravu škod garáže způsobených demolicí domu žalovaného a částky 9 000 Kč za vyjádření znaleckého ústavu k příčinám vlhkosti. Žalovaný byl upozorněn, že pokud neuhradí požadovanou částku, budou se žalobci domáhat svého nároku soudní cestou. (výzva na čl. 26 spisu)

17. Žalobci adresovali žalovanému zásilku, která byla podána k poštovní přepravě dne , datum, . (podací lístek na čl. 27 spisu)

18. Žalobci disponují kopií textové zprávy, dle které jimi podaná zásilka – doporučené psaní s podacím číslem , Anonymizováno, odeslaná dne 11. 6., byla dne 2. 7. vydána příjemci. (textová zpráva na čl. 28 spisu)

19. Dle oznámení o zahájení řízení , právnická osoba, , adresa, – Stavební úřad ze dne , datum, došlo k zahájení řízení o odstranění stavby: rodinný dům č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, ve vlastnictví , Jméno žalovaného, , , adresa, . V oznámení je uvedeno, že se jedná o stavbu, na níž její vlastník provádí bourací práce, které nebyly řádně projednány v režimu stavebního zákona. Předmětem řízení je stavba nepodsklepeného přízemního rodinného domu s původně sedlovou střechou o rozměrech cca 5m x 7m, který je umístěn až na východní hranici s parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , na níž je umístěna stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, . Během jarních měsíců roku , Anonymizováno, došlo k demolici části objektu spočívající zejména v odstranění střešní konstrukce a části obvodových zdí, čímž došlo k obnažení obvodové zdi sousedního objektu č. p. , Anonymizováno, na stavební parcele č. , hodnota, ve vlastnictví žalobců. Bourací práce byly na základě výzvy přerušeny a shodný stav odstraňované stavby jako byl zjištěn , datum, byl konstatován i při kontrolní prohlídce dne , datum, . Bylo zjištěno, že odkrytá obvodová zeď sousedního objektu č. p. , Anonymizováno, , po jejíž vnitřní stěně je dle sdělení jejich vlastníků vedeno plynové odběrní zařízení a vnitřní vodovodní rozvody, je provlhlá, kdy se pravděpodobně jedná o vlhkost způsobenou srážkovými vodami, ale pověřená úřední osoba nemá odborných znalostí k jednoznačnému posouzení této věci. Stavební úřad na základě zjištěných skutečností z kontrolní prohlídky konstatoval, že původcem současné situace je jednoznačně vlastník odstraňované stavby, který zahájil práce na její demolici bez předcházejícího řádného a úspěšného projednání v režimu stavebního zákona. Současně s tímto oznámením bylo vlastníkovi stavby doručováno rozhodnutí, kterým byla stanovena povinnost zjednat nápravu spočívající v zajištění dokumentace bouracích prací s vyhodnocením, zda odstraňováním stavby nedojde k ohrožení stability jiných staveb ani provozuschopnost sítí technického vybavení v dosahu stavby. (oznámení o zahájení řízení na čl. 29 spisu)

20. Dle faktury , právnická osoba, , IČO , IČO, s vyznačeným rozsahem prací za opravu garáže na adrese , adresa, ze dne , datum, činila cena za oklepání zvětralé omítky, vyškrábání spár částku 1 620 Kč, sanační omítka (špric + jádro) částku 10 200 Kč a sanační štuk částku 3 360 Kč. (příloha č. 1 - faktura s vyznačeným rozsahem prací na čl. 47 spisu)

21. Na grafickém znázornění skutečného rozsahu prací je zobrazena plocha oklepané omítky, nové omítky a štuku v šířce cca 5 m a výšce max. 0,8 m. Plocha oklepání, nové omítky a štuku je uvedena max. 4 m2, ve faktuře vykázáno 12 m2. (příloha č. 2 – grafické znázornění skutečného rozsahu prací)

22. Žalobci disponují fotodokumentací, která zachycuje proces demolice rodinného domu žalovaného, kdy na fotografii je zachycena osoba odklízející suť z obvodového zdiva. Dále je zachycen interiér bouraného rodinného domu žalovaného a vnější cihlová zeď a štít rodinného domu. (fotodokumentace na čl. 52 – 53 spisu)

23. Dle vyjádření k opravě garáže rodinného domu , adresa, ze dne , datum, od , právnická osoba, byla při opravě garáže odstraněna zvětralá omítka v rozsahu uvedeném v rozpisu prací a dodávek – vyúčtování (12 m2). Po prvotním oklepání spodní části vlhké omítky a po částečném vyschnutí bylo zjištěno, že zbylá část omítky je nestabilní a odlupuje se. Bylo nutné odstranit i zbývající omítku, kdy na tuto možnost byl zákazník upozorněn. (vyjádření k opravě garáže rodinného domu na čl. 54 spisu)

24. Žalobci disponují fotodokumentací rodinného domu žalobců s garáží. (fotodokumentace na čl. 57 – 58 spisu)

25. Dle znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, k příčinám vlhnutí stěny garáže RD , adresa, bylo vlhnutí stěny garáže způsobeno vlivem demolice sousedního objektu, kdy ve fázi demolice byla odstraněna střecha, sousední zeď a podlahové vrstvy byly ponechány, voda vytvářela louže a hromadila se na původních podlahových vrstvách. Vlhká místa na stěnách garáže odpovídala poloze vody na straně demolovaného objektu. Po snížení terénu za stěnou garáže došlo k vyschnutí vlhkosti, příčinou vlhkosti stěny byla voda v loužích na dočasně ponechaných podlahových vrstvách při demolici sousedního objektu. (znalecký posudek na čl. 63 – 67 spisu)

26. Žalobci disponují fotodokumentací rodinného domu ve stádiu výstavby. (fotodokumentace na čl. 87 – 88 spisu)

27. Žalobci adresovali žalovanému dopis ze dne , datum, , ve kterém žalovaného žádali o úhradu způsobené škody uvnitř budovy , adresa, , která byla způsobena vlivem nepovolené demolice objektu žalovaného č. p. , Anonymizováno, . Žalobci byla škoda vyčíslena na 20 000 Kč, dále byla vyčíslena cena za Vyjádření znaleckého ústavu ve výši 9 000 Kč, celkem tedy 29 000 Kč. (dopis na čl. 89 spisu)

28. Žalovaný adresoval žalobcům vyjádření k dopisu ze dne , datum, , sdělil, že je ochoten jednat o rozsahu škod způsobených jeho činností, ač nesouhlasí požadovanou částkou, dle něj založené pouze na posudku pojišťovny, navrhl odstranění těchto škod na své náklady. Dále uvedl, že demolice stěny objektu přiléhajícího ke zdi žalobců byla provedena v dubnu , Anonymizováno, . Pokud by k vlhnutí stěny garáže došlo po tomto kroku, měli jej žalobci okamžitě informovat, k čemuž nedošlo. O zvlhnutí stěny se dozvěděl až při jednání a prohlídce se stavebním úřadem dne , datum, . Provlhnutí stěny do interiéru zaznamenal až , datum, při schůzce s projektantem a statikem sjednané na žádost žalobců. Soupis a rozsah škod společně s požadavkem na uhrazení částky, zakládající se na odhadu pojišťovny poprvé obdržel až v dopisu ze dne , datum, , přičemž řešení škody jako takové nikdy neodmítl. Požadavek odborníka na hydroizolaci nebyl žalobci vznesen. Dle dohody se stavebním úřadem byl spodní detail po říjnovém jednání upraven kompletním odbouráním zbylých konstrukcí objektu žalovaného do úrovně pod hydroizolací žalobců, což bylo projektantem konstatováno jako dostatečné. Navrhl osobní setkání a ujednání dohody o způsobu a odstranění způsobených škod, uvedl, že si není vědom žádných škod na budově žalobců, žádal o zaslání soupisu. (vyjádření k dopisu ze dne , datum, na čl. 95 – 96 spisu)

29. Žalovaný adresoval žalobcům vyjádření k žádosti o úhradu dne , datum, , kdy uvedl, že nesouhlasí s úhradou částky vycházející z odhadu škod sepsaném pojišťovnou. Uznává, že pro neúplné odstranění stavebních konstrukcí z jeho strany v období silných dešťů mohlo dojít ke vzlínání vlhkosti do sousední zdi, je ochoten o škodě jednat, případně zajistit její nápravu. S ohledem na stav hydroizolace objektu žalobců v návaznosti na okolní terén odmítá nést plnou odpovědnost za veškeré problémy způsobené vlhkostí v objektu žalobců. Jelikož byl se soupisem vzniku škod seznámen až v dopise, který obdržel dne , datum, , více než 5 měsíců od vzniku škody, není mu zřejmé, z čeho vychází úsudek žalobců o jeho odmítavém přístupu. Žalovaný odmítl úhradu částky za znalecký posudek. Dále uvedl, že si není vědom škod vzniklých na budově žalobců ze strany pozemku žalovaného. Odstraňované konstrukce na pozemku žalovaného byly na objektu žalobců nezávislé a byly odstraněny bez jakéhokoliv zásahu do těchto konstrukcí. Žalovaný požádal žalobce o zaslání seznamu škod. (vyjádření k žádosti o úhradu ze dne , datum, na čl. 97 spisu)

30. Žalobci adresovali žalovanému vyjádření k dopisu ze dne , datum, , sdělili, že přijímají nabídku na odstranění škod uvnitř garáže na jeho náklady. Na základě nesouhlasu žalovaného s odhadem škody pojišťovnou nechali udělat rozpočet opravy od stavební firmy, kdy zjistili, že odhad škody pojišťovnou neodpovídal skutečným nákladům. Žádali odstranění škod na náklady žalovaného, a to odbornou stavební firmou, zahájení prací do , datum, z důvodu výskytu plísní na poškozené stěně. Nebude-li tomu tak, zahájí opravu sami a po žalovaném budou žádat úhradu stavebních prací. Dále uvedli, že o vzniku škody v garáži byl žalovaný informován po jejím zjištění, k projevení vlhkosti došlo až v půlce října. Nejprve byla oslovena pojišťovna, po jejím odmítnutí úhrady škody, informovali žalovaného v listopadu na schůzce s projektantem. Ze strany žalovaného byla odpovědnost za vlhkost v garáži odmítána. Dle žalobců nabyla škoda takového rozsahu z důvodu, že žalovaný od říjnového jednání se stavebním úřadem ničeho neučinil. Žalobci nebyli osloveni ani při zahájení demolice, ač měli být účastníky řízení a vznášet námitky. Pokud by se tak stalo, škoda nemusela vzniknout. Požadavek na zjištění příčin vlhkosti nebyl vznesen žalobci, ale stavebním úřadem. Žalobci pro nutnost zahájit práce na odstranění plísně odmítli další schůzku s žalovaným. Vyzvali žalovaného k neprodlené úhradě 9 000 Kč za znalecký posudek a oznámení, kdy stavební firma zahájí opravu garáže. (vyjádření k dopisu ze dne , datum, na čl. 98 – 99 spisu)

31. Dle cenové nabídky na provedení prací (oprava garáže) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, od , právnická osoba, byla konečná suma vyčíslena na 48 241 Kč včetně DPH, kdy tato částka zahrnovala stavební práce ve výši 38 135 Kč, dopravné, přesuny hmot ve výši 3 050,80 Kč, VRN, GZS ve výši 762,70 Kč, 15 % DPH ve výši 6 292 Kč. Soupis provedených prací zahrnoval demontáž stávajícího regálu a vybavení, vyklizení prostoru, odstranění plísní protiplísňovým postřikem, oklepání zvětralé omítky, vyškrábání spár, stržení stávajícího PVC, vybourání části betonové podlahy, odstranění stávajícího lepidla z podlahy (obroušení), omítka, štuk, výmalba (penetrace + primalex plus), stěrkování pod nové PVC, dodání nového PVC + soklu (zátěžové), pokládka PVC a soklu vč. lepidla, zpětná montáž policového systému a vybavení, odvoz vybouraných hmot na skládku, úklid po provedených pracích. (cenová nabídka na provedení prací na čl. 100 spisu, čl. 119 spisu)

32. Žalobci disponují elektronickou komunikací s žalovaným, ze které se podává, že žalovaný oslovil žalobce s žádostí o osobní schůzku, aby se osobně přesvědčil o jím způsobených škodách, jejichž odstranění a nápravu formou uvedení v původní stav na vlastní náklady dříve navrhnul. Na osobní schůzce by byl určen rozsah, způsob a hrubý časový rámec oprav škod. Žalobci měli navrhnout termín schůzky. Sám navrhl termín 14. 4., případně 15.

4. Žalobci reagovali dne , datum, , navrhli schůzku přímo se stavební firmou, která bude práce provádět, vyjasní se rozsah prací včetně termínů. Žádali o sdělení termínu, kdy žalovaný uhradí cenu za znalecký posudek. Žalovaný sdělil, že stavební firmu zajištěnu nemá, pro zhlédnutí rozsahu škod ji nepotřebuje. Na schůzce s projektantem o jiné škodě než o vlhké zdi informován nebyl, nebyl prostor pro důkladné ohledání. Žalobci sdělili, že počkají, až žalovaný zajistí stavební firmu, schůzka proběhne se stavební firmou, škody žalovaný zhlédne na této schůzce, na úhradě znaleckého posudku trvají, přičemž sdělili, že pokud nebude plnit, obrátí se na soud. Žalovaný sdělil, že nerozumí požadavku sejít se přímo se stavební firmou, bránění mu ve snaze shlédnout objekt. Odmítl hradit cenu za znalecký posudek. Žalobci sdělili, že trvají na opravě stavební firmou. S rozsahem škody v garáži měl být žalovaný seznámen dostatečně. Žalovaný následně reagoval, kdy navrhl dva termíny schůzek. Sdělil, že je schopen zajistit začátek prací v průběhu několika následujících dní, respektive , datum, , pokud mu to žalobci umožní. Elektronická korespondence následně pokračovala, žalobci opakovali uvedené požadavky, žalovaný reagoval sdělením, že škodu již několikrát uznal, žádá ale o zhlédnutí aktuálního stavu objektu, aby mohl začít s potřebnými pracemi, fotodokumentaci místnosti. Žalobci žalovanému e-mailem dne , datum, sdělili, že byli kontaktováni p. , jméno FO, , že s ním žalovaný jedná o zahájení opravy garáže, přičemž p. , adresa, navrhl zahájení termínu opravy garáže , datum, , tento termín žalobci odsouhlasili. Žalovaný žalobcům sdělil, že pana , jméno FO, kontaktoval pouze s žádostí o informaci ohledně reálných možností termínů případného nástupu a platebních podmínek, nejednal s ním ale o akceptaci jeho nabídky, zahájení prací. S nabídkou ani rozsahem prací od společnosti , právnická osoba, nesouhlasí a považuje ji za orientační. Dále sdělil, že žalobci návrh na odstranění škod na jeho vlastní náklady přijali, není povinen toto realizovat s žalobci zvolenou firmou. Žádal je o vyjádření k dříve navrženému termínu prací 17. 4., případně 18.

4. V následující e-mailové korespondenci žalovaný žalobcům sdělil, že se zavazuje, že zajistí odstranění jím způsobených škod dle stavebních norem, nápravu je schopen zajistit za podstatně nižší cenu (oprava zdi cca 5 000 Kč). S nabídkou společnosti , právnická osoba, nesouhlasí, nebude-li mu umožněn přístup do objektu, není mu znám způsob jak zjednat nápravu. Pokud se žalobci rozhodnou zajistit si opravu sami, na vlastní náklady, nemohou předpokládat, že jim náklady budou žalovaným uhrazeny. Žalobci reagovali sdělením, že ohledně společnosti p. , jméno FO, se z jejich strany jednalo o vstřícný krok, pokud by žalovaný nesehnal firmu vlastní. Oznámili, že opravu garáže nechají provést odbornou firmou sami, po žalovaném budou žádat náhradu včetně náhrady za znalecký posudek. Chtějí uhradit mokrou stěnu garáže a linoleum s částí podkladu, o které přišli. Ostatní práce - vyklizení prostoru a odstranění odpadu uhradit nežádají. Žalobce reagoval e-mailem ze dne , datum, , opětovně sdělil, že nabídku společnosti p. , jméno FO, nemůže z důvodu vysoké ceny akceptovat, žádá o zpřístupnění prostoru, náklady je ochoten hradit pouze do výše, za kterou by opravu zajistil sám, což se týká pouze opravy zdi, se stavem linolea seznámen nebyl. Navrhl termín schůzky, jíž by se účastnil i zástupce firmy zabývající se dodávkou podlahových krytin na 19. 4. v 18:00 nebo 20.

4. Úhradu nákladů za znalecký posudek opětovně odmítl. Žalobci sdělili, že práce na opravě garáže zahájí sami. S konečnou částkou za opravu budou žalovaného kontaktovat. Žalobce opětovně žádal o zdokumentování současného stavu. (elektronická komunikace na čl. 101 – 111 spisu)

33. Žalovaný zaslal prostřednictvím e-mailu ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, vyjádření ke znaleckému posudku RD , adresa, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , kdy má za to, že nebyl objektivní a nestranný. Uvedl, že při odstraňování obvodové zdi objektu, k němuž došlo společně s demolicí střechy v polovině dubna , Anonymizováno, v rámci bezesrážkového víkendu byla pořízena fotografie, kde je patrná vlhkost sousední zdi. Na dalších fotografiích pořízených v téže době je zachycen stav demolice čelní obvodové stěny, byla odbourána část přímo sousedící se sousedním objektem tak, aby nedocházelo k přenosu vlhkosti mezi objekty. Mezera byla ubourána do úrovně pod původní podlahovou skladbou a mohla případná srážková voda samovolně odtékat. Žalovaný tak odmítá tvrzení v posudku, že se v objektu hromadila voda a vytvářela louže a že došlo k „silnému protečení“ skrze zeď, jak uvádí popis škod pojišťovny. Na další fotografii je zachyceno umístění sudu na dešťovou vodu, kde v době dešťů docházelo k přetoku a vsaku vody do terénu v jeho blízkosti. Další fotografie zachycuje detail úrovně hydroizolace sousedního objektu a úrovně terénu, do kterého se voda vsakovala a kterážto je nad samotnou izolací, kdy nic nebránilo vzlínání vlhkosti do obvodových zdí garáže. Dále uvedl, že na vyžádání žalobců zprostředkoval schůzku s projektantem, který po prohlídce uzavřel, že čelní stěna garáže je rovněž do jisté míry navlhlá a vnější omítka „odfouklá“. Žalobci si na vlhkost v garáži stěžovali u stavebního úřadu již v minulosti před žalovaným započatou demolicí. Protože demolice, která vedla k obnažení sousední neošetřené obvodové zdi, problémům s vlhnutím zdi neprospěla a do jisté míry jej mohla i zhoršit, je ochoten přistoupit na nápravu vzniklé škody, odmítá ale nést plnou odpovědnost za veškeré škody spojené s vlhkostí. Přílohou e-mailu byla fotodokumentace. (vyjádření k posudku ze dne , datum, na čl. 112, přílohy ke stažení na čl. 113 spisu)

34. Žalovaný disponuje fotodokumentací, zachycující demolici objektu žalovaného s obnaženou štítovou zdí rodinného domu – garáže žalobců, je zachycena rovněž osoba odklízející suť. Dále je zachycena štítová zeď rodinného domu – garáže žalobců, a část zdi rodinného domu žalovaného navazující na štítovou zeď žalobců. Na další fotografii je zachycena mezera mezi zbylou zdí rodinného domu žalovaného a štítovou zdí rodinného domu – garáže žalobců. Dále je zachycen sud na vodu v blízkosti rodinného domu – garáže žalobců a detail části plotu a štítové zdi rodinného domu – garáže žalobců v blízkosti sudu. (fotodokumentace na čl. 114 – 118 spisu)

35. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, zaslal dne , datum, žalovanému e-mail, reagoval na jeho vyjádření ke znaleckému posudku. Uvedl, že z přiložených fotografií a datovaných fotografií od pí. , jméno FO, je zjevné, že bylo období, kdy byly původní vrstvy podlah až ke stěně. V případě srážek se tak voda dostávala až do stěny. Znalec uvedl, že není schopen určit, jak dlouho toto trvalo, jak velké byly srážky danou dobu. Přetékání sudu u přední části stěny by případně ovlivnil pouze roh zdi. Na zvlhnutí stěny garáže po celé délce mělo dle znalce odbourání vedlejší stavby vliv. (vyjádření znalce k posudku ze dne , datum, na čl. 120 – 121 spisu)

36. Žalobci disponují fotografií obnažené zdi rodinného domu a garáže po kompletní demolici rodinného domu žalovaného. (fotografie na čl. 123 spisu)

37. Žalobci disponují soupisem prací na garáži, zahrnující demontáž regálů, vyklizení prostoru, odstranění plísní postřikem, oklepání zvětralé omítky, vyškrábání spár, stržení PVC, vybourání části betonové podlahy, odstranění stávajícího lepidla z podlahy (obroušení), omítka, sanační omítka (špric + jádro), štuk, sanační štuk, opravu zdí a stropu před malbou, výmalbu (penetrace + primalex plus), výmalba paropropustnou malbou, stěrkování pod nové PVC, stěrkování betonové podlahy, dodání nového PVC + soklu (zátěžové), pokládka PVC a soklu vč. lepidla, nátěr podlahy barvou na beton vč. soklu, zpětná montáž policového systému a vybavení, odvoz vybouraných hmot na skládku, úklid po provedených pracích. Celková cena byla vyčíslena 40 555 Kč. (soupis prací na čl. 124 spisu, nabídka, soupis prací, cenové vyjádření na čl. 125 spisu)

38. Žalobci disponují fotografií zobrazující část oklepané omítky uvnitř garáže, délka oklepané omítky je cca 5 m, výška oklepané omítky max. 0,8 m, plocha oklepání, nové omítky a štuku – max. 5 m2 a výmalba celé stěny – 14 m2. (fotografie na čl. 126, 127 spisu)

39. Dle potvrzení , právnická osoba, , adresa, prováděl zaměstnanec úřadu pan , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, , datum, v období posledních pěti let pro obec , adresa, zednické práce na objektu v majetku obce , adresa, , , právnická osoba, , , adresa, , byly prováděny opravy vlhkých zdí v rozsahu odstranění staré omítky, chemické injektáže, nahození nové omítky, štukování a výmalba. Práce byla provedena v obvyklém standardu. (potvrzení na čl. 128 spisu)

40. Žalobci disponují fotografií rodinného domu ve stádiu výstavby. (fotografie na čl. 129 spisu)

41. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO , IČO, jako dodavatel vystavil dne , datum, fakturu – daňový doklad č. , hodnota, na částku 7 000 Kč za zpracování znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, se splatností , datum, , odběratel , Jméno žalobce A, , , adresa, . (faktura na čl. 132 spisu)

42. Dle potvrzení o provedení platby společnosti , právnická osoba, . byla dne , datum, z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, převedena částka 7 000 Kč, konstantní symbol , konst. symbol, , variabilní symbol , var. symbol, . (potvrzení o provedení platby na čl. 133 spisu)

43. Žalovaný disponuje barevnou fotografií sudu na vodu, do kterého je svedena voda z okapu, umístěn vedle stěny garáže žalobců, kdy je zřejmé, že v době jejího pořízení pršelo, sud byl plně naplněn. Na další fotografii je zachyceno vybavení garáže, police, srolované linoleum, umístěno před garáží. Žalovaný disponuje fotografií obnažené stěny garáže žalobců, kde je zřetelná mezera mezi stěnou garáže a zdi objektu žalovaného. (fotografie na čl. 134 – 135 spisu)

44. Dle technických parametrů fotografie žalovaného, kde je zobrazena obnažená štítová zeď rodinného domu – garáže žalobců po kompletní demolici rodinného domu žalovaného byla fotografie pořízena dne , datum, . (technické parametry fotografie na čl. 147 spisu)45. , právnická osoba, , právnická osoba, ve znaleckém posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) uzavřela, že příčinou nadměrné vlhkosti stěny garáže směrek k nemovitosti žalovaného, podél jeho pozemku, dle fotografií, které jsou obsahem spisu, na nichž je zobrazena vlhkost cca 80 cm nad zemí, je zatečení přes obnaženou zeď od žalovaného. Z totožného důvodu byla vlhká i část podlahy navazující na toto zdivo, což nebylo na pohled patrné, neboť na podlaze bylo položeno linoleum, jež ji zakrývalo. Z hlediska stavebnětechnického je činnost žalovaného spočívající v provádění demoličních prací a dalších stavebních činností s tímto spojených na pozemku č. , hodnota, v k. ú. , adresa, v přímé souvislosti se vznikem vlhkosti, byla zapříčiněna činností žalovaného. Žalovaný měl obnaženou stěnu provizorně zakrýt, aby nedocházelo k zatékání, neboť obnažená stěna nemohla vzdorovat ovzdušným srážkám, tedy dešti a tajícímu sněhu. Co se týká přetoku ze sudu umístěného u zdi garáže, činností žalobců (neudržování nemovitosti), tak je zachycen stav omítky stěny garáže, který ukazuje na dlouhodobé zatékání v těchto místech nežli na zatečení jednorázové, a to pravděpodobně od přilehlého pozemku, terénu, tedy z míst, kde je sud umístěn. Tato skutečnost však nemá vliv na to, že i tato část zdi byla postižena zatečením od žalovaného a bylo nutné ji opravit. Tzn., i kdyby před zatečením od žalovaného byla omítka v perfektním stavu, musela by být opravena stejně jako omítka ostatní, která byla postižena výhradně zatečením od žalovaného. Co se týká podlahy, tak linoleum jako podlahová krytina garáže není vhodným, vyjma případů velmi drahých speciálních krytin. A to proto, že na kolech aut se do interiéru garáže zanáší dešťová voda, tající sníh, která poté může stékat pod linoleum a vytvářet zde plísně. Pokud tedy byly pod linoleem plísně (jak je zřejmé z fotografií v příloze) či „jen" nadměrná vlhkost, měly spíše příčinu v užívání garáže než v zatečení od žalovaného (tímto zatečením mohl být dotčen maximálně povrch podlahy u stěny, nevysvětluje to např. vybourání podlahového betonu uprostřed místnosti, jak je vidět z fotografií). Co se týká průběhu oprav po zatečení od žalovaného, nejsou žádné indicie, že byly provedeny vadně či nevhodně. Co se týká rozpočtu oprav, tak je přiměřený a odpovídá nutnému rozsahu oprav. Co se týká toho, zdali všechny takto provedené opravy byly nutné v důsledku konání žalovaného, zde je závěr, že nikoliv. Z předloženého rozpočtu oprav na čl. 18 neuznává znalec položky týkající se podlahy garáže (bez DPH): „stržení stávajícího PVC", 770 Kč, protože běžné PVC na podlahu garáže nepatří (nadto bylo samo o sobě dožilé), je velmi nepravděpodobné, že bylo před desítkami let použito speciální velmi drahé linoleum, které se nyní vyrábí. „Vybourání části betonové podlahy", 435 Kč, nebylo nutné, kvůli zatečení od žalovaného, nic na podlaze bourat. „Odstranění stávajícího lepidla z podlahy (obroušení)", 3 300 Kč, tato položka se týká lepidla pod PVC, kterým byla tato podlahová krytina přilepena k podkladnímu betonu. „Štěrkování betonové podlahy", 5 865 Kč, šlo o novou krytinu podlahy místo nevhodného a dožilého PVC. „Nátěr podlahy barvou na beton vč. soklu", 7 475 Kč, spolu s předchozí položkou „štěrkování betonové podlahy" jde o novou krytinu podlahy místo nevhodného a dožilého PVC. Co se týká zdi k sousedovi, žalovaný namítá, že dostupné fotografie (viz Příloha č. 1 a 2) prokazují jen promáčení a následné osekání max. 4 m2 omítky, zatímco účtováno bylo 12 m2 (tj. celá stěna). Zde je však třeba vzít do úvahy i ztrátu jakosti (viditelně) nepromáčené zbytku omítky zdi (a i zdiva samotné stěny), protože dotčená zeď byla prokazatelně obnažena celá a v tomto stavu prošla zimním obdobím přelomu roků , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (minimálně tedy promrzla, nadto mohla být i zasažena nadměrnou vlhkostí). Nežli tedy komplikovaně odhadovat ztrátu jakosti omítky i samotné zdi, je jednodušší přiznat opravu omítky celé stěny. K tomuto je namístě odkázat i Zápis pojišťovny k poškození garáže (viz Příloha č. 3), kdy bylo zatečením dotčeno („viditelné skvrny po silném protečení") cca 15 m2 zdi. A taktéž to, že znalci nebyla předána fotodokumentace interiéru garáže před zatečením od žalovaného, neboť správně by měl být stav po zatečení porovnán se stavem před zatečením. Celkem neuznané položky k podlaze garáže 17 845 Kč bez DPH a 20 522 Kč včetně 15 % DPH, kdy po odpočtu od celkové částky oprav 51 302 Kč, je určena částka 30 780 Kč. K nákladům na stavební úpravy je namístě přičítat i 9 000 Kč za vyjádření , Anonymizováno, a 7 000 Kč za posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť expertní posudky jsou uznatelným nákladem každé sanace, celkem 46 780 Kč. Dále se v těchto případech připočítává 10 % ve výši 4 678 Kč, tzv. koordinační přirážka (10 % z částky 46 780 Kč), což je částka za zorganizování opravy (koordinační přirážka je běžnou součástí kalkulací výstavby). Celkem uznatelné náklady opravy 51 458 Kč (= 46 780 Kč + 4 678 Kč). Takto uznatelná částka 51 458 Kč ovšem není „reparací do původního stavu". Při zohlednění toho, že původní povrchové konstrukce interiéru garáže byly na hranici své technické i morální životnosti (podle jejich popisu od žalobců, prohlídce i historické fotodokumentace) se stanoví jejich opotřebení (velmi zdrženlivě) 80 %, činí výsledek 10 292 Kč (= 51 458 Kč x 0,2). Při úvaze, že původní povrchové konstrukce interiéru garáže byly na hranici své technické i morální životnosti a stanoví se jejich opotřebení na 80 %, je určena částka 10 292 Kč. Při postupu, že nemá být určen o návrat do původního stavu a zhodnocení věci je přípustné, opotřebení by se neodečítalo, tak výsledná částka činí 51 458 Kč. (znalecký posudek na čl. 280 – 325 spisu)

46. Soudní znalec ve věci ustanoveného znaleckého ústavu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ve vztahu k závěru znaleckého posudku opravil pouze údaj, že žalovaný nepředložil žádné fotografie interiéru, správně má být, že žalobci nepředložili žádné fotografie interiéru před zatečením od žalovaného. Jinak na závěrech znaleckého posudku setrval. Pokud žalovaný namítl, že náklady na posudky neměly být zohledňovány, tak náklady na znalecká a odborná posouzení, jsou běžně zahrnovány do nákladů na stavební činnost, neb pro jakoukoliv stavebnětechnickou činnost je třeba mít odborné posouzení, tzn. projekt, či alespoň odborné vyjádření. Bez tohoto by k žádné stavební činnosti nemělo být přistupováno. Je to zcela standardní součást jakékoli rekonstrukce, stavebních prací. Pokud jejich kvalita nebyla vysoká, není to rozhodné, protože zadavatel není odborník, zadá si znalecké posouzení, odborné vyjádření, odborník ho provede a stavebník by se jím měl řídit. Nadto zde byly náklady na odborná posouzení velmi nízké. Co se týká opotřebení, tak každé dílo má několik složek, a to podléhající opotřebení a nepodléhající opotřebení. Složky, které nepodléhají opotřebení, jsou práce, duševní činnost, tedy činnost expertů, dále nájem automobilů, stavebních strojů, apod. Složka, která podléhá opotřebení, je materiál. Opotřebení musí být zohledněno v celé hodnotě díla. Není to tak, že při ocenění se zohlední pouze opotřebení materiálu. Postup, že opotřebení se hodnotí z celé hodnoty díla, je naprosto běžný. Je to dáno i tím, že opotřebení může být různé. Je třeba přihlédnout i k tzv. morálnímu opotřebení, což právě v celkovém opotřebení je také zohledněno. Je rozdíl mezi morálním a fyzickým opotřebením. Věc, která je součástí díla může být v perfektním fyzickém stavu, ale morálně zcela opotřebená, což je nutné zohlednit. Typicky věc, která je ještě funkční, ale s ohledem k vývoji stavebních materiálů se již nepoužívá, je zastaralá. Platí to i pro použité technologie, když je použitá technologie zastaralá, protože se již používají technologie jiné, kdy vývoj z hlediska materiálu a technologií je velmi rychlý. Proto je třeba zohlednit opotřebení z celé hodnoty díla. Opotřebení bylo určeno 80 %. K námitce, že je velmi vysoké, je třeba uvést, že při znaleckém zkoumání byly zjišťovány a vyžadovány podklady k provedení rekonstrukce garáže v roce , Anonymizováno, , kdy bylo zjištěno, že byla provedena pouze rekonstrukce elektrického vedení, přičemž kde bylo vysekáno vedení, byla opravena omítka, tudíž omítka byla opravena pouze tam, kde byly vedeny elektrické rozvody a následně byla provedena výmalba celé garáže. Nebyly zjištěny jakékoli rekonstrukční práce na podlaze garáže. Příloha 2 posudku zobrazuje částečné pokrytí podlahy garáže, její stav, stav stěn. Je třeba odlišovat náklady na opravy, ty jsou bez opotřebení, a hodnotu z hlediska škody, kde se opotřebení vyčísluje. Nejednalo se o novou věc, kdy je to naprosto standardní přístup. Strana 36 znaleckého posudku (čl. 315 spisu) zobrazuje podlahovou krytinu. Namítnuto bylo, že linoleum bylo svařované, což však z uvedené fotografie není patrné. Je zřejmé, že podlaha byla ve velmi špatném stavu, 80 % znehodnocení, kdy bylo hodnoceno, že podlaha stále byla používána. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by znehodnocení 100 %. Je odborný úzus, že dle oceňovací vyhlášky Ministerstva financí, pakliže některá konstrukce je za hranou životnosti, nicméně stále je používána, stanoví se opotřebení 80 %. Pokud již používána není, je opotřebení 100 %. A je-li zcela dožilá, ale používá se a je možné ji používat, opotřebení činí 80 %. Pakliže konstrukce je již dožilá a není možné ji používat, například pro ohrožení zdraví, je opotřebení 100 %. Uvedené opotřebení vychází z úvahy znalce, která je v souladu s uvedenou vyhláškou ale také se standardy, které znalci užívají, protože vychází z následujícího modelu. Pakliže konstrukce je za hranou životnosti a není jí možné již používat, je opotřebení 100 %. Pokud je konstrukce za hranou životnosti, ale stále je možné nějakým způsobem ji užívat a je užívána, vychází se z toho, že opotřebení je 80 %, znalec však může uzavřít, že opotřebení je i 90 %. Zde bylo určeno opotřebení 80 %, případně by bylo možné vést o rozmezí 80 % - 90 %. Soudní znalec však setrvává na závěru, že opotřebení je 80 %. Co se týká vlhkosti podlahy, tak soudní znalec hodnotí situaci jinak, nežli žalobci. Žalobci teprve po škodní události zjistili rozsah vlhkosti podlahy. Vlhkost ovšem mohla vzniknout už dříve, právě v důsledku toho, že na podlaze bylo položeno linoleum, které není propustné a udržovalo vlhkost pod touto vrstvou podlahy, tedy pod linem se držela vlhkost, aniž by to bylo ovšem pohledem zřejmé. Je to proto, že krytina není vhodná do prostoru, jako je garáž, kdy pokud je v garáži vlhkost, drží se na podlaze pod linem. Soudní znalec tedy hodnotí situaci jinak, nežli žalobci, tak, že vlhkost se zde držela s největší pravděpodobností již dlouhodobě a právě proto, že nebylo lino propustným. Zásah vlhkosti na zdi byl pouze u zdi v rohu. Není však možné uzavřít, že z tohoto důvodu bylo namístě provést opravu a rekonstrukci celé podlahy. S ohledem k typu krytiny je velmi pravděpodobné, že docházelo ke kondenzaci vlhkosti na linoleu v jeho spodní části, což nebylo viditelné a bylo to zjištěno až následně. Co se týká toho, zdali u garáže je umístěn svod vody a sud, kde se voda nachází, tak toto bylo zjištěno, zároveň však bylo zjištěno, že konáním žalovaného došlo k činnosti takové, která měla za následek zvlhnutí části garáže, kdy opravy, které byly vyčísleny a hodnoceny by musely být provedeny v každém případě bez ohledu na to, zdali stěna garáže byla vlhká od svodu vody. Vyčíslené náklady na opravu byly naprosto přiměřené, nejednalo o náklady, které by byly neadekvátní. Kvůli vlhnutí u stěny a podlahy v této části, nebylo třeba provádět destrukci podlahy. Za standartních okolností se podlahová betonová deska nechává vyschnout. Nyní je v garáži umístěna stěrka, znalec setrvává na tom, že její položení nemá souvislost s činností žalovaného. V garáži bylo linoleum, pod nímž nepochybně kondenzovala voda. Po škodní události bylo zjištěno, že podlaha je vlhká, a to právě poté, kdy bylo odebráno linoleum na podlaze. Toto nebylo vhodné jako podlahová krytina pro garáž, bylo dožilé, kdy soudní znalec konstatuje, že v rámci své činnosti tuto podlahovou krytinu v garáži nikdy neviděl. Nadto je tato podlahová krytina zcela nevhodná, je-li garáž mimo dům. Lze uvažovat o položení vysoce zátěžového linolea, byla-li by garáž v domě. Normy na to, jaká podlahová krytina má být v jaké místnosti, nejsou, platí ale, že by se mělo vždy jednat o podlahovou krytinu vhodnou a přiměřenou pro danou místnost. Na hranici s pozemkem, potažmo nemovitostí žalovaného, byla v garáži vlhkost, přesto znalec setrvává na tom, že se nejednalo o takovou vlhkost, která by postoupila až na druhou stranu garáže, navíc žalobci nepředložili žádné fotografie z doby před škodní událostí. Má za to, že vlhkost byla zjištěna po odtržení lina. V důsledku jednání žalovaného nemohla vlhkost vzlínat až na druhou stranu garáže, je to velmi nepravděpodobné. Velmi nepravděpodobné také je, že by v důsledku stavební činnosti žalovaného došlo k situaci, kdy v garáži by stála voda po celé ploše podlahy, byly by kaluže po celé podlaze. Pro konání žalovaného mohlo dojít, patrně i došlo, k zavlhnutí betonové podlahy, ale pouze u stěny, která byla vlhkostí postižena. Mohlo to být přibližně v rozsahu jeden metr. Pokud se žalobci rozhodli po vyschnutí podlahy nadále ponechat v garáži linoleum, nemuselo by se lepidlo nijak zohledňovat, otázkou je, zdali bylo po celé souvislé ploše pod linem, což nelze zjistit, jedná se o marginální položku. K degradaci podlahy je na straně č. 38 znaleckého posudku (čl. 317 spisu), zřejmé, že podlaha byla degradována dlouhodobě po celé ploše garáže, je evidentní, že byla vlhká i uprostřed garáže do té míry, že bylo třeba vysekat podkladní beton. K námitce, že PVC bylo svařované, lze vzít za prokázané, že v garáži byly PVC pásy, kdy životnost linolea PVC se udává 20 let. Ovšem životnost spáru je dva až tři roky, tedy spáry je třeba neustále obnovovat. Pakliže k tomu nedojde, dochází k destrukci spár a těmito částmi dochází k zatékání a zavlékání vlhkosti. Proto se do garáží dávají bezesparé podklady, například stěrka, která je v garáži nyní. Tedy samotné linoleum tak, jak v garáži bylo umístěno, bylo rizikovou podlahovou krytinou. Soudní znalec hodnotil nutný rozsah osekání zdi, strana č. 38-39 znaleckého posudku. Jedna část je samotná osekaná plocha a druhá část je osekání nikoliv v důsledku samotné vlhkosti, ale z hlediska ztráty jakosti, což je vždy z hlediska znaleckého zkoumání hodnoceno. Není-li stavba zakrytá, dochází k snížení její životnosti a vytvoření mikrotrhlin, což není na první pohled v daný okamžik patrné, je to zřejmé například po třiceti, čtyřiceti, padesáti letech, většinou to řeší až další vlastník stavby. Z hlediska stavebnětechnického je známo, že k tomuto dochází a je třeba to hodnotit. Podstatné je, že stěna nebyla zakrytá a za normálních okolností, pokud by nedocházelo ke stavební činnosti žalovaného, by nebyla promáčena a neprochládala by, tzn., stěna nebyla zakrytá, byla prochlazená a nepochybně v ní docházelo k mikrotrhlinám. Podstatné je, že byla mokrá a obnažená v zimě a v této době prochládala. Samotnou ztrátu jakosti nelze jednoznačně vyčíslit nebo určit. Tedy osekat bylo třeba to, co bylo vlhké, ale tato skutečnost měla vliv i na vnitřní část stěny, tedy samotné prochládání, nikoliv již vlhkost jako taková. Pokud by docházelo k dlouhodobému prochlazování stěny, je snížení jakosti stěny vyšší. Míru ztráty jakosti však nelze jednoznačně určit. Zde byla určena výší nákladů osekání. Z hlediska závěru znaleckého posudku, není rozhodné, v jaké části došlo k osekání stěny. Uznáno bylo osekání celé stěny ze dvou důvodů, a to samotné vlhkosti a ztráty jakosti stěny. Je třeba trvat na tom, že je nutným hodnotit osekání, opravu, celé stěny, neboť ztrátu jakosti stěny je nutným také zohlednit. Pakliže na garáži nebyla omítka a byly obnaženy cihly, dochází k zatečení například ze srážek i spárami cihel. Výrobce cihel zaručuje určitou životnost a izolaci tohoto zdiva, ovšem je-li pokryto omítkou. Zde sice garáž neměla omítku na té části, která sousedí s domem budovaným žalovaným, ale byla tam zeď. Pakliže je zeď vzdálena od neomítnuté garáže dva tři centimetry, tak stále se jedná o ochranu neomítnuté stěny a o tepelnou ochranu. Pokud došlo k odstranění této zdi žalovaným, byla odstraněna tepelná ochrana a i ochrana proti zatékání, což právě má vliv na snížení jakosti stěny. (výslech soudního znalce znalecké kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, )

47. Svědek , jméno FO, zná žalobkyni, byla zákaznicí, s žalovaným komunikoval elektronicky. Žalobkyně jej oslovila, potřebovala opravit mokrou garáž. Do místa přijel a ohlédl jej. Nabídl řešení, učinil nabídku a rozpis prací. Bylo třeba provést oklepání omítky. Zdivo bylo mokré, oklepání bylo provedeno přibližně 1 m – 1,20 m. Byla ošetřena jedna stěna v garáži. Podlaha byla ve špatném stavu, byla provedena její oprava. Zeď byla nasáklá, zdivo bylo mokré. Po oklepání omítky bylo zjištěno, že zdivo se drolí. Zeď byla zhotovena a vystavěna z pálených cihel. Tyto byly také nasáklé, vlhké, začala vznikat degradace. K ní může dojít z různých důvodů, například vlivem mrazu, pokud je v cihlách voda. Má za to, že zakázku dělali na podzim, domnívá se, že mráz tak před opravou na zdivo nepůsobil. Zdivo bylo degradováno, protože v něm byla voda, tedy již samotná vlhkost vedla k degradaci. Práce prováděli postupně, nebylo možné je udělat za pár dní. Jsou technologické postupy, které museli dodržet. Příčinu vlhkosti nezkoumal. Ví ale určitě, že příčinou degradace zdiva byla voda. Co se týká toho, zda něco řešil s žalovaným, tak udělal kalkulaci, žalobkyně je žádala o zaslání žalovanému, kdy předpokládá, že příčinou vlhkosti byla činnost žalovaného a žalobkyně chtěla, aby to uhradil. S žalovaným pouze komunikovali, zdali všechny práce byly nutné, reagoval, že ano. Žalovaný již poté nereagoval. Také opravovali podlahu, která byla navlhlá, nasáklá vlhkostí. Vybourali část podlahy, přesně si to nevybavuje, cca metr, jeden a půl metru čtverečních. Beton byl nasáklý, byl vysekán a vybourán. Poté se udělala stěrka po celé ploše podlahy. Bylo zde umístěno PVC, což nebylo vhodným podlahovým materiálem. Stěrka byla levnější, než položení nového PVC. Vybourali část podlahy, tuto poté zabetonovali, posléze vše překryli stěrkou, celou podlahu v garáži, na tuto umístili nátěr. Toto provedli po celé ploše garáže. Vyúčtování dělili za výmalbu části garáže, která byla navlhlá a části, která nebyla navlhlá. Nejdříve oklepali omítku, posléze provedli sanaci. Celkem práce vykonávali jeden až dva měsíce, nepracovali ale denně. Aplikovali jsme hydrofobizér, poté špryc sanační, na něj sanační jádro, hrubou omítku, poté štuk. Tyto práce mají technologické postupy, nebylo možné postupovat ihned bez dalšího, aniž by došlo k vyschnutí jednotlivých vrstev. Včetně vysychání celkem práce prováděli jeden až dva měsíce, urychleno to bylo průvanem v garáži. Jiné práce u žalobkyně neprováděli. Cenovou nabídku vyhotovil přibližně za jeden či dva týdny poté, kdy se s nemovitostí seznámil, po prvním ohledání. Nejdříve byla provedena nabídka dle toho, co bylo zjištěno při prvé schůzce. Při této bylo zjištěno, že omítka je mokrá, nebylo ale zřejmé, jak příliš je mokré zdivo pod omítkou. To zjistili následně. Teprve poté, kdy byl znám stav zdi a zjištěno, že je opravdu velmi vlhká, byla provedena oprava nabídky. Bylo potřeba provést sanaci, která filtruje póry tak, že následně vzniká pára, která uniká. Toto akcentuje druhý rozpis. Tedy dle následné prohlídky a následného zjištění stavu bylo toto upraveno. Ideální je, pokud zeď je úplně suchá, byť téměř nikdy nelze dosáhnout toho, že cihla vyschne absolutně, omítka však nelze aplikovat na příliš vlhké zdivo, protože by následně opadala. Co se týká ostatních stěn, tak zde vlhkost nebyla. Na jiných stěnách opadaná omítka nebyla. Když to osekali, viděli, že vlhkost postupuje, proto provedli osekání ve větším rozsahu, než původně předpokládali. Běžně se provádí osekání třicet centimetrů, když ale začali osekání provádět, bylo zřejmé, že se omítka sype a je třeba ji osekat celou, proto uzavřeli, že je potřeba provést opravu celé stěny. Plíseň na vlhké stěně byla. Vždy je nejdříve třeba provést zahubení plísně. Není přípustné osekávat omítku s plísní, která se tak může šířit do dalších stěn. Proto nejdříve provedli ošetření protiplísňovým postřikem stěny. Plíseň mohla být i půl metru až metr vysoko. Prováděli opravy zdí a stropu jak je uvedeno v rozpisu, který však již má předvolené položky, což znamená, že i když je zde uvedena oprava zdí a stropu, byla prováděna pouze oprava zdi, k čemuž je třeba odkázat i na vyčíslení metrů. Pokud je dále v rozpisu uvedena další položka oprava stěny, tak se vztahuje k navázání na další stěny a strop, tedy začištění a vpravení nové omítky na omítku stávající. Linoleum již pro vlhkost nedrželo. Bylo v takovém stavu, že se dalo normálně zvednout a odstranit, lepidlo již vůbec neplnilo své funkce. Nafouklo se téměř po celé podlaze. Bylo to způsobeno tím, že beton natáhl vodu, ale linoleum ji nepustilo dále, proto se mezi betonem a linoleem voda nakupila a způsobila destrukci. Podlaha byla vlhká v garáži vlevo od dveří. Původně byla opravena nejvíce zasažená část podlahy, poté však dal pokyn, ať se vykope i další část. Patrně to bylo v důsledku destrukce podlahy vlhkostí, patrně tento pokyn sám vydal. Vyschnutí a odstranění příčiny jsou dvě věci. Jedna věc je, že se odstraní příčina, což je možné učinit i relativně rychle. Druhá věc je vysychání, které trvá delší dobu. Jak dlouho tekla v místě voda, neví. Zdivo bylo v místě nacucané, to viděl. V jakém stavu bylo lino předtím, neví, jak přesně byly provedeny spáry. Když do místa přišel, bylo linoleum již velmi destruované a bylo to způsobeno vlivem vlhkosti. Destrukce linolea byla v takovém rozsahu, že se určitě nemohlo jednat o vlhkost získanou z povrchu, například když se přijede mokrým autem nebo se něco vylije. (svědecký výslech , jméno FO, )

48. Svědek , jméno FO, je otec žalovaného, soused žalobců. Podílel se na demoličních pracích, které vedly k úplné destrukci původního domu, to bylo v dubnu. Čekali následně na projekt. Dům byl ve velmi špatném stavu, k čemuž přispělo i provedení rekonstrukce střechy žalobci. Dne 1. 10. stavební úřad oznámil místní ohledání ohledně vlhnutí zdi. Komunikovalo se o možné příčině. Řešili pouze venkovní vlhnutí zdi, nic jiného se na této schůzce neřešilo. Následně, o víkendu, snížili terén pod úroveň terénu žalobců, pod úroveň hydroizolace. Následně se konala schůzka se stavebním úřadem v listopadu, ale ne z podnětu stavebního úřadu, z podnětu žalobkyně a), která tvrdila, že jí spadne stěna, že se bojí, že se něco stane a účastnili se jí žalobkyně, svědek, žalovaný, projektant a statik, které přizval žalovaný. Bylo vidět, že v rohu garáže je hodně velká vlhkost. Žalobkyni a) navrhl opravu, ona to ale odmítla, požadovala stavební firmu. Na schůzce v listopadu se dohodlo, že se bude čekat, až zdivo úplně vyschne. Na jaře žalobkyně a) uvedla, že zdivo je stále vlhké a je potřeba to řešit, do nemovitosti je však nepustila. Viděl to tedy pouze na schůzce v listopadu. V říjnu se řešilo pouze vlhnutí zvenku. V listopadu bylo vidět, že roh garáže je velmi vlhký. Vzdělání v oboru hydroizolací nemá, ale celý život se pohybuje na stavbách. Hydroizolaci v garáži žalobců neviděl. S žalobkyní a) jednal žalovaný, sám osobně nic nevyjednával. (svědecký výslech , jméno FO, )

49. Svědek , jméno FO, , žalovanému pomáhal s projektem v rámci přátelské výpomoci, v jejímž rámci jej i požádal, aby se zúčastnil ohledání domu u sousedky. Není této profese, přátelská komunikace byla jediný důvod, proč tam jel. Když přijeli na místo, byla již provedena demolice domu žalovaného, možná byl v místě ještě zbytek zdi, to si nepamatuje. Sousedka, žalobkyně a), ukázala vlhkou garáž, pustila je dovnitř. Snažili se najít příčinu, zdroj vlhkosti. V místě jinak přítomen nebyl, na žádném jiném jednání, pouze nežli žalovaný začal řešit svoji stavbu, cca rok, rok a půl předtím, se v místě byl podívat. To si ovšem místo prohlédl pouze za plotem. Pokud se účastnil uvedené schůzky, byla to pouze přátelská výpomoc žalovanému. Je statik. Aby mohl odborně určit příčinu vlhkosti, musel by mít odbornost pozemní stavby. Nicméně jako statik také někdy řeší vlhké budovy, kdy v důsledku vlhkosti dochází k destrukci a narušení statiky. Proto je schopen se nějakým způsobem k tomu vyjádřit. Hledali zdroj vlhkosti, ale nenašli jej. To byl ovšem stav v okamžiku, kdy byl v místě, kde takto byl pouze jednou. Co zde bylo předtím, neví. Účastni ohledání byli pan , jméno FO, , žalobkyně a), žalobce b), žalovaný, otec žalovaného, patrně i matka. Viděl, že hydroizolace byla nad úrovní terénu. Řešili, zdali pro demolici stavby žalovaného došlo k narušení klempířských konstrukcí u garáže žalobců, což by také mohlo vést k zatékání a vzniku vlhkosti. To ale neviděli. Určitě v místě byla vlhkost. Žalobkyně je pustila do garáže, kde viděli porušenou omítku, byla odfouklá, evidentní důsledek vlhkosti. Také zde byla plíseň přibližně jeden metr od země. Rozsah vlhkosti, odfouklé omítky a plísně si pro delší časový odstup přesně nevybavuje, pamatuje si však velmi vlhký roh směrem k ulici u vrat. Pamatuje si stav uvnitř. Stav venku neví. Na podlaze bylo položené linoleum. Určitě byla stavba postižená vlhkostí, bylo tam vlhko. Louže, či stopy toho, že roky by byla na podlaze voda, neviděl. Žalobce viděl pouze jednou, u tohoto ohledání. Zdali byl v místě i sklep si nevybavuje, ví, že kontrolovali přepážku a viděli i podkroví, tam lezli po žebříku. V podkroví bylo sucho. Stav demolice, jaký byl v tuto dobu, neví, tedy není se schopen vyjádřit, zdali odpovídal stavu na fotografii ve spisu. Zeď na fotografii, sousední zeď odpovídala tomu, co je na fotografii ve spisu. Je sestavená z neomítnutého zdiva, zdivo je z různých materiálů, je zde vidět i hydroizolace. Telefonem v místě zhotovoval fotografie, je to zvyk. Vždy na místním šetření vše fotí, tedy i zde zhotovil fotografie, žalovaný taktéž. (svědecký výslech , jméno FO, )

50. Svědek , jméno FO, , je kolegou žalovaného ze zaměstnání. Žádal jej, zdali s ním může jet na ohledání, kde se řešila vlhká zeď u sousedního objektu, příčina vlhkosti. Tohoto šetření se účastnil. Prohlédli zeď garáže, hledali příčinu vlhnutí. Kontrolovali konstrukci. Vybavuje si, že u žalovaného byl terén přibližně 15 – 20 cm pod hydroizolací. V objektu byla vlhkost přibližně 60 cm od země. Na podlaze bylo linoleum. Řešili, že ze zahrady od žalobců vedl kohout, měli za to, že zde mohlo dojít k nějaké havárii vody, která způsobila zvlhnutí garáže, což však žalobkyně a) odmítla. Také kontrolovali krovy, ani zde žádný problém neshledali. Příčinu vlhnutí nenašli. Řešili také dešťový svod. Ohledání byl účasten svědek, žalovaný, kolega , jméno FO, , sousedé od žalovaného, patrně jeho rodiče. Vlhká byla vnitřní stěna garáže v celé své délce, a to stěna přiléhající k pozemku sousedícím s žalovaným. Vlhkost jiných stěn si nevybavuje. Nejvíce řešili vodovod. Je zjevné, že byl užíván. Měli za to, že mohlo dojít k nějaké jeho destrukci, což mohlo být důvodem vlhnutí garáže. Řešili, kudy vodovod vede. Neznají jeho stáří, neví, kudy vedl. Toto zjišťovali pouze dotazem na žalobkyni a), která to však jako příčinu vlhnutí odmítla. Došlo-li by k úniku vody, například z důvodu zreznutí trubek, mohla by zeď být destruována v důsledku takto proniknuté vlhkosti. Co však přesně bylo důvodem vlhkosti, neví, to nezjistili. Neviděli nic zásadního, co by mohlo vést k vzniku vlhkosti. Řešili i krytinu na štítové stěně. Zde bylo vše v pořádku, zde žádná vlhkost nebyla. Jediné, v čem doporučili změnu, byl dešťový svod. Nelze však říci, že změnou dešťového svodu, jak ji doporučili, by došlo k odstranění vlhkosti. Jinak vše bylo v pořádku. Co se týká podlahy v garáži, byla vlhká. Bylo zde položeno linoleum. Část byla nadzvednutá, tedy byla obnažena podlaha v garáži, bylo zřejmé, že beton pod linoleem je vlhký. Kde byl vodovod, si již nevybavuje. Potrubí nebylo viditelné, proto se na to ptali žalobkyně a), která odmítla, že by havárie potrubí mohla být důvodem vlhkosti. Už neví, proč přesně to vyloučila. Neměli pravomoc toto nadále přezkoumávat, zaměřili se i na jiné příčiny a vycházeli z toho, že to zamítla. Jediné, co doporučili, bylo posunutí svodu výpusti okapu, to bylo jediné, co řešili jako možnou příčinu vlhkosti. Situaci uvnitř garáže, stěnu a regály na této, si vybavuje, byl tam tmavý roh. Pamatuje si rozvod vody, který vedl k úvaze, zdali nemůže být příčinou zavlhnutí. Fotografie nezhotovoval. Mohlo docházet i k tomu, že barel u garáže přetékal, což také mohlo vést k vlhkosti zeminy, která následně pronikla i do stěny garáže. Svod byl přibližně jeden metr od objektu, což je poměrně blízko. Nemůže ale říci, jaké důsledky by měla změna tohoto rozložení v místě, zdali mohlo doporučení vést ke změně ohledně vlhkosti v garáži. Současný stav v místě nezná. (svědecký výslech , jméno FO, )

51. Svědek , tituly před jménem, , právnická osoba, , , tituly za jménem, , žalobce b) nezná, s žalobkyní a) se zná přibližně 10 let. Pozvala jej, aby se podíval na zeď jejího objektu, který byl vlhký po stržení vedlejšího objektu. Viděl, že voda stojí na fasádě se sousedním pozemkem. Voda byla po celé délce fasády, tedy po celé délce zdi. U žalovaného na jeho pozemku nebyl. Situaci měl možnost ohlédnout z pozemku žalobkyně a ze silnice přes pozemek žalovaného. Takto situaci řešili jednou, jinak v místě byl i jindy, s žalobkyní a) se zná, jezdil k ní vícekrát. Když v místě byl, viděl vlhkost přibližně vzlínající do výšky 70 cm. To bylo vidět i z ulice. K napojení obou objektů se nemůže vyjádřit. Je ale nepochybné, že byla kaluž vody na zdi, která byla sousedící s pozemkem žalovaného. Pokud se v místě nacházel barel s vodou, tak vlhkost byla v jedné rovině, což odporuje úvaze, že byla způsobena přetékáním ze sudu. Pokud by k tomu došlo, nebyla by vlhkost takto rovnoměrná, byla by v jednom místě ve zvýšené rovině a následně by se na zdi snižovala. S žalobkyní a) řešili otázku podzemní vody, studnu. Když u žalobkyně byl, nikdy nezjistil, že je rozmočená zahrada. Byl-li by v místě problém se spodní vodou, tak např. po dešti by se tato nevsákla a bylo by to na pozemku znát. Toto však nikdy nezaregistroval, nedomnívá se, že vlhkost byla způsobena problémem se spodní vodou. Na fotografii ze dne , datum, je vidět, kde byla odňata zemina na sousedním pozemku, zobrazuje štítovou stěnu garáže žalobkyně z pozemku žalovaného. Je zřejmé, že byla odebrána zemina a lze dovozovat, s ohledem k založení štítové zdi, že byla odebrána pod úroveň podlahy garáže. Z této fotografie lze usuzovat, že zeď je již vlhká. Subjektivně si posoudil po ohledání, konkrétní zkoumání však neprováděl, či odborné zkoumání, že patrně po odstranění vedlejší stavby v místě zůstaly části konstrukce této, které měly za následek přesun vlhkosti do nemovitosti žalobkyně. K příčině vlhnutí žalobkyni a) odkázal znalecký ústav. Odhaduje, že sousedící objekty byly založeny v jednom čase. Došlo-li k odstranění objektu žalovaným, tak pro nedostatek hydroizolace u objektu, který v místě zůstal, došlo k zavlhnutí, přesunu vlhkosti do zdi tohoto objektu, čemuž odpovídá, že vlhkost se projevila po celé délce zdi. Došlo-li k odstranění zeminy, bylo to ku prospěchu věci. Nicméně odstranění podloží ve vedlejší nemovitosti patrně způsobilo stání vody pro nedostatek hydroizolace v objektu garáže, což i vyplývá z fotografií, z nichž je patrné, že vlhkost byla rovnoměrná po celé zdi, do výšky dvou „čárů“, tedy řad na sebe položených cihel. K odstranění závadného stavu je vždy nutné zabránit dalšímu přístupu vody, vyschnutí objektu. Následně je nutno aplikovat sanační omítku. Jedná o starou budovu. Objekt s žalobkyní zkoumal po opravě. Část betonu, resp. vybetonování podlahy, souvisí s vlhkostí. Uvedené práce, tedy i betonování podlahy, se jeví logickými, stěrku je nutné udělat na celou podlahu. Pokud žalovaný namítá, že by stačilo odstranit část betonu podél stěny, je třeba vždy ale stěrku udělat po celé ploše podlahy. I výmalbu celkem logicky je následně třeba provést po celé ploše. Jedná se o starý objekt, sanační omítka je zcela namístě. Budova po zásadním zavlhnutí vysychá poměrně dlouhou dobu. Ač se nejednalo o povodeň, tak přibližně takto dlouhou dobu, když byla nemovitost zásadním způsobem vlhká, by také mohla vysychat. Oklepává-li se vlhká omítka, je standart, ji oklepat přibližně půl metru nad hranicí vlhkosti. Svědek má ukončeno vzdělání ČVUT, stavební fakulta, pozemní stavby, specializace speciální betony, diagnostika staveb, termovizní měření. Žalobkyni a) zdůraznil, že musí být zdivo suché. Zvažovala, že provede zateplení nemovitosti, k čemuž sdělil, že ač se říká, že polystyren dýchá, i tento musí mít výztužnou vrstvu, který činí zábranu. Tzn., že i kdyby došlo k zateplení, neřešilo by to situaci, pokud by nemovitost, resp. zdivo, nebylo suché. Aniž je vyřešena vlhkost, není smysluplným provádět zateplení budovy. V nemovitosti byl v roce , Anonymizováno, , na podzim, říjen. Kaluž viděl. Viděl ji z ulice. V garáži viděl také vlhkost. Kaluž viděl na podkladové vrstvě. V garáži byly vlhké stěny. To bylo cítit, bylo to vidět, bylo to cítit i prostřednictvím kůže, povrch kůže je také indikátorem vlhkosti. Má komunikace na Whatsapp, fotografie zaslané žalobkyní, dvě fotografie. Na jedné je vidět rovná čára zobrazující vlhkost v místě, což odpovídá tomu, co uvedl, že vlhkost na stěně byla rovnoměrná. Na druhé fotografii je vidět vlhký roh. Úvaha, že takovéto zavlhnutí rohu může být způsobeno i přetékáním sudu, je logická, mohlo by i být uzavřeno, že to šlo do rohu ze sudu. Jaká konkrétně ale je vazba sudu a této vlhkosti, není schopen říci. Musí být provedena analýza. Žádné sondy neprováděl. Zároveň ovšem tato vlhkost přechází i do vlhkosti na druhé fotografii, která je již rovnoměrná. Po povodni domy vysychají někdy i rok, či rok a půl, může to být i tři roky. K tomu, co je třeba, aby nemovitost vyschla, platí, že nesmí nadále být sycena vodou, musí být teplo a cirkulace vzduchu. V zimě nemovitost nevyschne. Zde by vyschnutí uvedl tři čtvrtě roku až jeden rok. Jeden rok považuje za adekvátní dobu. Co se týká toho, zdali mohlo dojít k vzniku vlhkosti po odkopání zeminy na sousedním pozemku, tak toto by nedovozoval. Nemovitost viděl na podzim, uvnitř bylo vlhko, venku viděl louži. Louži viděl v takovém stavu, že částečně již byla odkopána podlahová zemina na vedlejším pozemku, částečně zde ještě nějaké konstrukce zůstaly. K podlaze v garáži se není schopen vyjádřit, zdali zde bylo linoleum, v jakém stavu, to není schopen popsat. Co se týká narušení betonu uprostřed garáže, tak to není schopen hodnotit, k tomu musí být provedeny sondy. Obecně platí, že je-li beton staršího data, může degradovat rychleji. Musí však být provedena analýza. Co se týká toho, zdali spárování podlahy mohlo mít vliv na vlhkost v garáži v rohu, zdali mohla vzniknout tím, že stékala vlhkost do tohoto rohu, tak vlhkost nemá souvislost se spádem, to nemá logiku. Obecně platí, že teplota v garáži je 5 až 7 stupňů v zimě, není-li vytápěna. (svědecký výslech , tituly před jménem, , adresa, , , tituly za jménem, )

52. Svědkyně , jméno FO, na jaře , Anonymizováno, vnímala bourání nemovitosti, a to za poměrně nestandartních podmínek, což znamená, že o tom vůbec nevěděli. Nic nevěděli od souseda, žalovaného, ani od úřadu. Situace v místě je taková, že jsou za sebou nemovitosti tří vlastníků, žalobkyně, žalovaného a svědkyně. Žalovaný je soused svědkyně i žalobkyně, jeho nemovitost je umístěna mezi nemovitostí svědkyně a žalobkyně. Svědkyně z prvého patra svého domu velmi dobře vidí na garáž žalobkyně. Všimla si, že je vlhká. Že došlo k bourání, nejdříve řešila s žalobkyní, ptala se jí, zdali o tom ví, ale ani žalobkyně o tom, že bude prováděna demolice nemovitosti žalovaného, nic nevěděla. Dohodly se, že počkají, co sdělí stavební úřad. Nic se ale nedělo. Na konci léta , Anonymizováno, si ze svého domu, z něhož má výhled na garáž žalobkyně, všimla, že jí vlhne stěna. Viděla to velmi dobře. Ví, že v této stěně má vedeny trubky, proto se jí ptala, jestli o tom ví. Žalobkyně a) ji pozvala do garáže, bylo to někdy po prázdninách, bylo vidět, že garáž je vlhká. Proběhla nějaká jednání mezi žalobkyní a žalovaným, řešili to, svědkyně u toho nebyla. Nebyla u žádných jednání, ani s žalovaným, ani nebyla přizvána k žádnému ohledání nemovitosti. Viděla, že nemovitost byla vlhká i na jaře , Anonymizováno, . V podstatě od podzimu , Anonymizováno, do jara , Anonymizováno, byla nemovitost vlhká, v zimě se to zhoršilo. To viděla, v nemovitosti byla vícekrát. Za žalobkyní a) někdy dochází, komunikují spolu. Žalobkyně v garáži měla jídlo a pití. Proto do garáže šla vícekrát, když se bavily s žalobkyní, šly spolu pro jídlo, při tom viděla, jak garáž vypadá. Bylo zřejmé, že přes zimu se to zhoršilo, přesně se k tomu však vyjádřit nemůže. Neví, jak moc se situace v místě měnila. Ale bylo zřejmé, že po zimě je v garáži více cítit plíseň, nežli v létě. Nejdříve garáž vyklizená nebyla. Když tam byla poprvé, žalobkyně a) ukazovala, že garáž vlhne, to měla pouze odsunuté regály. Následně garáž již byla vyklizena. Sama viděla vlhkost přibližně do výšky jednoho metru na levé stěně. V rohu bylo zvednuté lino, zde byla plíseň. Konkrétně byla plíseň na levé stěně. Zdali někde vzlínala do vyšší výšky, nežli v jiných částech, neví. U nemovitosti na levé straně se nachází sud. Zdali v něm byla voda, neví. Žalobkyně a) v začátku ukazovala jak je vlhká i podlaha, zvedala linoleum. Poté bylo odklopené. Zhotovila fotografie. Když se to začalo řešit, žádala žalobkyně a) tyto fotografie. Ten rok byl velmi deštivý konec léta a vlhkost se velice zhoršila v důsledku dešťů. Fotografií má více. Pokud uvedla, že byla nemovitost vlhká až do jara, hovořila o vnější zdi, bylo to vidět zvenku, mohlo to být tři čtvrtě metru až jeden metr. (svědecká výpověď svědkyně , jméno FO, )

53. Svědek , právnická osoba, je sousedem žalobců. Vidí jejich pozemek. Vlhkost garáže viděli poté, kdy počala být prováděna demolice střechy a byla odryta jedna zeď. V té době hodně pršelo a vlhkost se následně projevila, to sám viděl. Na nemovitost žalobců vidí z okna v patře a také ze svého pozemku od plotu. Uvnitř garáže nebyl. S žalovaným řešili demolici, báli se, aby při demolici nepadaly části likvidované nemovitosti. Nebylo ani vedeno žádné řízení o tomto. To ovšem následně žalovaný zařídil. Poté, kdy nemovitost žalovaného byla demolována, bylo vidět na garáž žalobců, a to poté, kdy byla sejmuta střecha a odkryta jedna stěna. V místě tak zůstaly tři stěny. To mohlo být na jaře , Anonymizováno, či v létě , Anonymizováno, . V této době bylo vidět na štítovou stěnu garáže žalobců, což sám viděl, viděl, že je vlhká. Když došlo k demolici, viděli na štítovou stěnu garáže žalobců, ihned nebylo vidět, že stěna je celá vlhká. Vlhkost nastupovala postupně a postupně se šířila. Bylo vidět, že mezi zbylými třemi stěnami demolovaného domu stála vlhkost, stála tam voda. Výrazně se situace zhoršila na podzim , Anonymizováno, . Vlhkost byla vidět, některé řady cihel byly tmavší. Kromě pohledu z domu, prvého patra, na garáž žalobců vidí i od plotu, přibližně osm metrů. I z této vzdálenosti vlhkost garáže byla vidět. Vlhkost byla rovnoměrně po celé délce odkryté stěny. Neví, zdali v místě je umístěn nějaký sud. Sám se stavebním úřadem žádného jednání nebyl přítomen. S žalobci se navštěvují, komunikovali o celé situaci, popisovali ji. Ví, že následně došlo k vyklizení garáže. Sám však v garáži nikdy nebyl. Nikdy tam nechodil, ani s žalobci pro potraviny, ani z jiného důvodu. (svědecký výslech , právnická osoba, )

54. Dále nebylo ve věci namístě provést jakýchkoliv dalších důkazů, když skutkový děj bylo možné postavit najisto z důkazů shora uvedených. Pro úplnost soud konstatuje, že co se týká listin, jimiž jsou fotografie na čl. 165 – 166 spisu, tak k těmto se vyjadřovali svědci při jednání soudu dne 20. 5. 2022. Žalovaným byly založeny fotografie na čl. 177 – 180, 184 – 187, 189 – 206, 214 - 215 spisu, kdy stav zobrazený na fotografiích je jako součást spisu hodnocen znaleckým ústavem, kdy rozhodným je odborné posouzení věci, jehož součástí jsou i zjištění z fotografického materiálu. U fotografií na čl. 190, 192, 193, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 215 spisu je obsažena i legenda, rozhodnými zde jsou odborná zjištění. Dále jsou součástí spisu fotografie na čl. 242 – 247 spisu předložené svědkem , jméno FO, , na čl. 256 – 266 spisu předložené svědkyní , jméno FO, k výzvě soudu tak, aby znalecký ústav měl k dispozici i fotografie, které byly svědky zhotoveny a o nichž svědci hovořili.

55. Skutkový závěr:

56. Žalobci jsou spoluvlastníky pozemku p. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, , součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný je vlastník pozemku p. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, , součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dne , datum, došlo na základě oznámení o zahájení řízení , právnická osoba, , adresa, – Stavební úřad k zahájení řízení o odstranění stavby rodinného domu č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, ve vlastnictví žalovaného. Dle oznámení se jedná o stavbu, na níž její vlastník provádí bourací práce, které nebyly řádně projednány v režimu stavebního zákona. Rodinný dům žalovaného je umístěn na východní hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , na němž je umístěna stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , který je ve spoluvlastnictví žalobců. Během jarních měsíců roku , Anonymizováno, došlo k demolici části objektu spočívající zejména v odstranění střešní konstrukce a části obvodových zdí, čímž došlo k obnažení obvodové zdi sousedního objektu č. p. , Anonymizováno, na stavební parcele č. , hodnota, ve vlastnictví žalobců. Bourací práce byly na základě výzvy přerušeny a bylo zjištěno, že odkrytá obvodová zeď sousedního objektu č. p. , Anonymizováno, , po jejíž vnitřní stěně je vedeno plynové odběrné zařízení a vnitřní vodovodní rozvody, je provlhlá, kdy se pravděpodobně jedná o vlhkost způsobenou srážkovými vodami. Stavební úřad konstatoval, že původcem výše uvedeného stavu je vlastník odstraňované stavby, tj. žalovaný, který zahájil práce na její demolici bez předcházejícího řádného a úspěšného projednání v režimu stavebního zákona. Současně s tímto oznámením bylo žalovanému doručováno rozhodnutí, kterým byla stanovena povinnost zjednat nápravu spočívající v zajištění dokumentace bouracích prací s vyhodnocením, zda odstraňováním stavby nedojde k ohrožení stability jiných staveb ani provozuschopnost sítí technického vybavení v dosahu stavby. Dle vyjádření znaleckého ústavu , Anonymizováno, k příčinám vlhnutí stěny garáže rodinného domu žalobců sousedila garáž rodinného domu žalobců s rodinným domem žalovaného, na obou objektech byla navazující sedlová střecha. Rodinný dům na pozemku žalovaného byl postupně demolován, kdy v určité fázi demolice došlo k odstranění střechy a části zdí, původní podkladní vrstvy podlahy byly určitý čas ponechány. Na stěně garáže, která byla sousední stěnou demolovaného objektu, se objevila vlhkost. Vlhnutí stěny garáže bylo způsobeno vlivem demolice rodinného domu žalovaného, kdy ve fázi demolice, kdy byla odstraněna střecha, sousední zeď a podlahové vrstvy byly ponechány, vytvářela voda louže a hromadila se na původních podlahových vrstvách a vzlínala do stěny a podlah garáže. V současnosti je rodinný dům žalovaného zcela zdemolován a terén u zdi garáže je snížen. Ve vyjádření byla dále navržena realizace opatření, která měla zabránit dalšímu vzlínání vlhkosti. Dle znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, k příčinám vlhkosti garáže rodinného domu žalobců bylo vlhnutí stěny garáže způsobeno vlivem demolice sousedního objektu, konkrétně rodinného domu žalovaného, kdy byla odstraněna střecha a voda vytvářela louže a docházelo k jejímu hromadění na původních podlahových vrstvách. Vlhká místa na stěnách garáže odpovídala poloze vody na straně demolovaného objektu žalovaného. Po snížení terénu za stěnou garáže došlo k vyschnutí vlhkosti. Příčinou vlhkosti stěny tak byla voda v loužích na dočasně ponechaných podlahových vrstvách při demolici rodinného domu žalovaného. Žalobci disponují fotodokumentací interiéru garáže, ze které je patrné, že část stěny garáže je napadena plísní a dochází k praskání a padání omítky. A dále fotodokumentací, kde je zachycena část interiéru zbouraného rodinného domu žalovaného, zachycující proces demolice rodinného domu žalovaného, kdy na fotografii je zachycena osoba odklízející suť z obvodového zdiva. Dále je zachycen interiér bouraného rodinného domu žalovaného, vnější cihlová zeď a štít rodinného domu. Žalobci dále disponují fotodokumentací jejich rodinného domu s garáží, rodinného domu ve stadiu výstavby, obnažené zdi rodinného domu a garáže po kompletní demolici rodinného domu žalovaného. Žalobci adresovali žalovanému dopis ze dne , datum, , ve kterém žalovaného žádali o úhradu způsobené škody uvnitř garáže rodinného domu, která byla způsobena vlivem nepovolené demolice rodinného domu žalovaného. Žalobci byla škoda vyčíslena 20 000 Kč, dále byla vyčíslena cena za Vyjádření znaleckého ústavu ve výši 9 000 Kč, celkem tedy 29 000 Kč. Žalovaný adresoval žalobcům vyjádření k žádosti o úhradu dne , datum, , ve kterém uvedl, že nesouhlasí s úhradou částky vycházející z odhadu škod zapsaných pojišťovnou. Žalovaný uvedl, že uznává, že díky neúplnému odstranění stavebních konstrukcí z jeho strany v období silných dešťů mohlo dojít ke vzlínání vlhkosti do sousední zdi a je ochoten o škodě jednat, případně zajistit její nápravu, s ohledem na stav hydroizolace objektu žalobců v návaznosti na okolní terén však odmítá nést plnou odpovědnost za veškeré problémy způsobené vlhkostí v objektu žalobců. Odmítl úhradu částky za znalecký posudek. Dále uvedl, že si není vědom škod vzniklých na garáži žalobců z jeho strany, když odstraňované konstrukce na pozemku žalovaného byly na objektu žalobců nezávislé a byly odstraněny bez jakéhokoliv zásahu do těchto konstrukcí. Žádal žalobce o zaslání seznamu škod. Žalovaný adresoval žalobcům vyjádření ze dne , datum, , ve kterém sdělil, že je ochoten jednat o rozsahu škod způsobených jeho činností, ač nesouhlasí s uhrazením požadované částky, dle jeho názoru založené pouze na posudku pojišťovny. Navrhl zajištění odstranění škod na své vlastní náklady. Žalovaný dále uvedl, že demolice stěny objektu přiléhajícího ke zdi žalobců byla provedena v dubnu , Anonymizováno, . Pokud mělo k vlhnutí stěny garáže dojít po tomto kroku, měli ho žalobci neprodleně informovat, k čemuž nedošlo. O zvlhnutí stěny se tak dozvěděl až na jednání a prohlídce objektu stavebním úřadem dne , datum, . Samotné vlhnutí stěny do interiéru garáže zaznamenal až dne , datum, v průběhu schůzky s projektantem a statikem, která byla sjednána na žádost žalobců. Žalovaný dále uvedl, že si není vědom žádných škod na objektu žalobců, žádal o zaslání jejich soupisu, přičemž dle dohody se stavebním úřadem byl spodní detail po říjnovém jednání upraven kompletním odbouráním zbylých konstrukcí objektu žalovaného do úrovně pod hydroizolací žalobců, což bylo projektantem zhodnoceno jako dostatečné opatření. Žalobci adresovali žalovanému vyjádření ze dne , datum, , kdy sdělili, že přijímají nabídku na odstranění škod uvnitř garáže na jeho náklady. Pro nesouhlas žalovaného s odhadem škody pojišťovnou si nechali zhotovit rozpočet opravy od stavební firmy, kdy zjistili, že odhad škody pojišťovnou neodpovídal skutečným nákladům. Požadovali po žalovaném odstranění škod na jeho náklady odbornou stavební firmou s tím, že z důvodu výskytu plísní na stěně musí být práce zahájeny do , datum, , nestane-li se tak, zahájí opravu sami a budou požadovat úhradu nákladů. Vyzvali žalovaného k neprodlené úhradě částky 9 000 Kč za znalecký posudek. Z elektronické komunikace mezi žalobci a žalovaným vyplývá, že žalovaný žalobce oslovil s nabídkou na osobní schůzku za účelem přesvědčení se o vzniklých škodách. Žalobci navrhli schůzku přímo se stavební firmou a žádali žalovaného o sdělení termínu, kdy bude uhrazena cena za znalecký posudek. Žalovaný žalobcům sdělil, že stavební firmu zajištěnu nemá, pro zhlédnutí rozsahu škod ji nepotřebuje. Z následné elektronické komunikace vyplývá, že žalobci nadále trvali na schůzce se stavební firmou a uhrazení ceny za znalecký posudek, což žalovaný odmítl. Navrhl žalobcům dva termíny schůzek s tím, že je schopen zajistit začátek prací dne , datum, . Žalobci dne , datum, sdělili, že byli kontaktováni p. , jméno FO, s tím, že s ním žalovaný jedná o zahájení opravy garáže, přičemž tento navrhl termín zahájení opravy garáže , datum, , což žalobci odsouhlasili. Žalovaný následně sdělil, že p. , jméno FO, kontaktoval pouze ohledně reálných možností termínů případného nástupu a platebních podmínek, nejednal o akceptaci jeho nabídky, zahájení prací, jelikož s nabídkou ani rozsahem prací společnosti , právnická osoba, nesouhlasí, považuje ji pouze za orientační. V následující elektronické komunikaci se zavázal zajistit odstranění jím způsobených škod dle stavebních norem, a to za podstatně nižší cenu (oprava zdi cca 5 000 Kč). Žalobci následně oznámili, že opravu garáže nechají provést odbornou stavební firmou sami, budou žádat její náhradu včetně ceny za znalecký posudek. Žalobci si nechali vypracovat cenovou nabídku na provedení prací (oprava garáže) od společnosti , právnická osoba, , kde konečná částka činila 48 241 Kč včetně DPH, zahrnovala stavební práce 38 135 Kč, dopravné, přesuny hmot ve výši 3 050,80 Kč, VRN, GZS ve výši 762,70 Kč + 15 % DPH ve výši 6 292 Kč. Soupis provedených prací zahrnoval demontáž stávajícího regálu a vybavení, vyklizení prostoru, odstranění plísní protiplísňovým postřikem, oklepání zvětralé omítky, vyškrábání spár, stržení stávajícího PVC, vybourání části betonové podlahy, odstranění stávajícího lepidla z podlahy (obroušení), omítka, štuk, výmalba (penetrace + primalex plus), štěrkování pod nové PVC, dodání nového PVC + soklu (zátěžové), pokládka PVC a soklu vč. lepidla, zpětná montáž policového systému a vybavení, odvoz vybouraných hmot na skládku a úklid po provedených pracích. Dle rozpisu prací a dodávek – vyúčtování od , právnická osoba, za opravu garáže rodinného domu žalobců činila konečná částka za stavební práce celkem částku 51 302,08 Kč včetně DPH. Dle soupisu prací se jednalo o práce: demontáž stávajících regálů a vybavení, vyklizení prostoru, odstranění plísní protiplísňovým postřikem, oklepání zvětralé omítky, vyškrábání spár, stržení stávajícího PVC, vybourání části betonové podlahy, odstranění stávajícího lepidla z podlahy (obroušení), sanační omítka (špric + jádro), sanační štuk, oprava zdi a stropu před malbou, výmalba (paropropustnou barvou), stěrkování betonové podlahy, nátěr podlahy barvou na beton vč. soklu, zpětná montáž policového systému a vybavení, odvoz vybouraných hmot na skládku, úklid po provedených pracích. Společnost , právnická osoba, jako dodavatel vystavila dne , datum, fakturu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na částku 51 302,08 Kč, splatnost , datum, , odběratel , Jméno žalobce A, . Z bankovního účtu č. , č. účtu, byla dne , datum, na účet č. , č. účtu, zaslána částka 51 302,08 Kč, konstantní symbol , konst. symbol, , variabilní symbol , var. symbol, , zpráva příjemci i plátci „úhrada faktury za opravu garáže RD , adresa, . , tituly před jménem, , jméno FO, jako dodavatel vystavil dne , datum, fakturu – daňový doklad č. , hodnota, na částku 9 000 Kč s datem splatnosti , datum, , odběratel , Jméno žalobce A, . Z bankovního účtu č. , č. účtu, byla dne , datum, zaslána částka 9 000 Kč na účet č. , č. účtu, , konstantní symbol , konst. symbol, , variabilní symbol , var. symbol, . Dle faktury , právnická osoba, ze dne , datum, činila cena za oklepání zvětralé omítky, vyškrábání spár částku 1 620 Kč, sanační omítka (špric + jádro) částku 10 200 Kč a sanační štuk částku 3 360 Kč. Dle grafického znázornění skutečného rozsahu prací je zobrazena plocha oklepané omítky, nové omítky a štuku v šířce cca 5 m a výšce max. 0,8 m. Plocha oklepání, nové omítky a štuku je uvedena max. 4 m2, ve faktuře vykázáno 12 m2. Dle vyjádření , právnická osoba, k opravě garáže rodinného domu žalobců byla při opravě garáže odstraněna zvětralá omítka v rozsahu uvedeném v rozpisu prací a dodávek – vyúčtování (12 m2), kdy po prvotním oklepání spodní části vlhké omítky a po částečném vyschnutí bylo zjištěno, že zbylá část omítky je nestabilní a odlupuje se, bylo tedy nutné odstranit i zbývající omítku. Dle fotodokumentace části oklepané omítky uvnitř garáže je délka oklepané omítky cca 5 m, výška oklepané omítky max. 0,8 m, plocha oklepání nové omítky a štuku max. 5 m2 a výmalba celé stěny 14 m2. Žalobci adresovali žalovanému výzvu k úhradě škody na nemovitosti, kde jej vyzvali k úhradě částky 51 302,08 Kč za provedenou opravu škod garáže způsobených demolicí domu žalovaného a částky 9 000 Kč za vyjádření znaleckého ústavu k příčinám vlhkosti. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního řešení sporu. Žalobci adresovali žalovanému zásilku, podána k poštovní přepravě , datum, , a dne , datum, byla vydána příjemci. Žalovaný, prostřednictvím e-mailu, zaslal dne , datum, znalci , tituly před jménem, , jméno FO, vyjádření ke znaleckému posudku, kde sdělil, že dle jeho názoru nebyl znalecký posudek objektivní a nestranný, kdy uvedl, že v rámci bezesrážkového víkendu byla pořízena fotografie, ze které je patrná vlhkost sousední zdi, na dalších fotografiích je zachycen stav demolice čelní obvodové stěny, byla odbourána část přímo sousedící se sousedním objektem tak, aby nedocházelo k přenosu vlhkosti mezi objekty, přičemž mezera byla ubourána do úrovně pod původní podlahovou skladbou, tudíž mohla případná srážková voda samovolně odtékat. Žalovaný odmítl tvrzení v posudku, že se v objektu hromadila voda a vytvářela louže. Odkázal pak rovněž na umístění sudu na dešťovou vodu, kdy v době dešťů mělo docházet k jeho přetékání a vsaku vody do terénu v jeho blízkosti. Dále odkázal na úroveň hydroizolace sousedního objektu a úrovně terénu, do kterého se voda vsakovala. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, reagoval e-mailem ze dne , datum, , žalovanému sdělil, že z fotografií od paní , jméno FO, je zjevné, že existovalo období, kdy byly původní vrstvy podlah až ke stěně, což mělo za následek, že v případě srážek se voda dostávala až do stěny. Pokud jde o přetékání sudu u přední části stěny, toto by ovlivnilo pouze roh zdi. Na zvlhnutí stěny garáže po celé délce mělo odbourání vedlejší stavby vliv. Na fotodokumentaci je zachycena demolice rodinného domu žalovaného s obnaženou štítovou zdí garáže rodinného domu žalobců, kdy je zachycena rovněž osoba odklízející suť. Dále je zachycena štítová zeď garáže rodinného domu žalobců a část zdi rodinného domu žalovaného, která na štítovou zeď garáže navazuje. Zachycena je rovněž mezera mezi zbytkem zdi rodinného domu žalovaného a štítovou zdí garáže. Z fotodokumentace se dále podává, že vedle stěny garáže je umístěn sud na vodu, který byl v době pořízení fotografie naplněn vodou. Dále je zachyceno vybavení garáže (police, srolované linoleum), které jsou umístěny před garáží. Zaměstnanec , právnická osoba, , adresa, pan , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, , datum, , prováděl v období posledních pěti let pro obec , adresa, zednické práce na objektu v majetku obce , adresa, , , právnická osoba, , , adresa, , opravy vlhkých zdí v rozsahu odstranění staré omítky, chemické injektáže, nahození nové omítky, štukování a výmalba, práce byly provedeny standardně.

57. Za prokázané bylo vzato, že došlo k vlhnutí stěny garáže přiléhající k pozemku žalovaného, přičemž příčinou tohoto stavu byla činnost žalovaného. Ta skutečnosti, že stěna byla vlhká, byla prokázána kromě fotografického materiálu i svědeckými výslechy , jméno FO, , , tituly před jménem, , adresa, , , právnická osoba, , , jméno FO, . Prvý jmenovaný svědek provedl ohledání nemovitosti, neboť byl osloven žalobci, aby provedl stavební práce na poškozené nemovitosti. Shledal vlhkost zejména na stěně přiléhající k pozemku žalovaného, i plíseň. Vlhkost byla na stěně rovnoměrně, v rohu vzlínala do výšky. Po odkrytí linolea byla zřetelná vlhkost i podlahy. V důsledku zjištění stavu nemovitosti při provádění stavebních prací doporučil větší rozsah prací, neboť byla zjištěna větší destrukce zdiva v důsledku vlhkosti, taktéž u podlahy nežli se podávalo při prvotním ohledání nemovitosti. Svědci , právnická osoba, a , jméno FO, v místě bydlí, mají výhled na nemovitost žalobců, přičemž viděli, jak postupně dochází k jejímu vlhnutí. Toto bylo patrné na vnější stěně, kdy vlhkost vzlínala do určité rovnoměrné výšky. Toto vnímali po stržení domu žalovaného. Svědek , tituly před jménem, , právnická osoba, je absolventem fakulty stavení ČVUT, v oboru působí. Proto byl vyzván žalobkyní, nechť se seznámí se stavem nemovitosti. Provedl ohledání nemovitosti, přičemž zjistil zavlhnutí stěny sousedící se pozemkem žalovaného, kde vlhkost byla přibližně do výše 80 cm, byla rovnoměrná, kdy toto nenasvědčuje tomu, že by se mělo jednat o vlhnutí způsobené přetokem ze sudu umístěného u nemovitosti žalobkyně. Příčinu vlhkosti však nebyl schopen bez sondáže určit. I svědek , jméno FO, se vyjadřoval k situaci, jíž byl sám účasten, kdy se řešil stav nemovitosti žalobců, tudíž i výpověď tohoto svědka je v souladu se skutečnostmi podávajícími se ze shora uvedených výpovědí. Situaci v místě taktéž řešili, respektive byli žalovaným vyzváni, zdali by se případně vyjádřili, k příčinám vlhnutí, , jméno FO, , , jméno FO, . I výpovědi těchto svědků korespondují se výpověďmi shora uvedených svědků. Oba posledně jmenovaní svědci se vyjadřovali k tomu, že prováděli ohlížení nemovitosti žalobců, popisovali stav nemovitosti žalovaného shodně jako ostatní svědci, kdy došlo k demolici nemovitosti žalovaného, nemovitost žalobců byla vlhká. Oba svědci uvedli, že zvažovali protékání v místě, doporučili toto ošetřit, avšak jednoznačně příčinu vlhnutí neurčili. Z výpovědi těchto svědků se taktéž podává, že nemovitost žalobců byla vlhká, a to zejména na stěně, která sousedí s pozemkem žalovaného, vlhkost byla v určité výši na stěně, zejména však v rohu nemovitosti, kde z druhé stany byl umístěn sud.

58. V souladu s důkazy provedenými v řízení, kdy nadále je však uvedeno odborné hodnotí těchto skutečností, je i znalecký posudek ve věci provedený. Z tohoto bylo zjištěno, že nadměrné vlhkosti stěny garáže směrem k nemovitosti žalovaného, podél jeho pozemku, vlhkost cca 80 cm nad zemí, je zatečení přes obnaženou zeď od žalovaného. Z totožného důvodu byla vlhká i část podlahy navazující na toto zdivo, což nebylo na pohled patrné, neboť na podlaze bylo položeno linoleum, jež ji zakrývalo. Z hlediska stavebnětechnického je činnost žalovaného spočívající v provádění demoličních prací a dalších stavebních činností s tímto spojených na pozemku č. , hodnota, v k. ú. , adresa, v přímé souvislosti se vznikem vlhkosti. Žalovaný měl obnaženou stěnu provizorně zakrýt, aby nedocházelo k zatékání, neboť obnažená stěna nemohla vzdorovat ovzdušným srážkám, tedy dešti a tajícímu sněhu. Co se týká přetoku ze sudu umístěného u zdi garáže, či neudržování nemovitosti žalobci, tak stav omítky stěny garáže ukazuje na dlouhodobé zatékání v těchto místech nežli na zatečení jednorázové, pravděpodobně od přilehlého pozemku, terénu, tedy z míst, kde je sud umístěn. Tato skutečnost však nemá vliv na to, že i tato část zdi byla postižena zatečením od žalovaného a bylo nutné ji opravit. Tzn., i kdyby před zatečením od žalovaného byla omítka v perfektním stavu, musela by být opravena stejně jako omítka ostatní, která byla postižena výhradně zatečením od žalovaného. Co se týká podlahy, tak linoleum jako podlahová krytina garáže není vhodným, vyjma případů velmi drahých speciálních krytin, protože na kolech aut se do interiéru garáže zanáší dešťová voda, tající sníh, která poté může stékat pod linoleum a vytvářet zde plísně. Pokud byly pod linoleem plísně, či nadměrná vlhkost, měly spíše příčinu v užívání garáže než v zatečení od žalovaného. Zatečením mohl být dotčen maximálně povrch podlahy u stěny, kdy toto nemá souvislost s vybouráním podlahového betonu uprostřed místnosti. Rozpočet oprav po zatečení od žalovaného je přiměřený a odpovídá nutnému rozsahu oprav, nicméně všechny provedené opravy nebyly nutné v důsledku konání žalovaného. A to položky týkající se podlahy garáže (bez DPH): „stržení stávajícího PVC", 770 Kč, „vybourání části betonové podlahy", 435 Kč, „odstranění stávajícího lepidla z podlahy (obroušení)", 3 300 Kč, „štěrkování betonové podlahy", 5 865 Kč, „nátěr podlahy barvou na beton vč. soklu", 7 475 Kč. Co se týká zdi, tak je třeba vzít do úvahy i ztrátu jakosti (viditelně) nepromáčené zbytku omítky zdi (a i zdiva samotné stěny), protože dotčená zeď byla prokazatelně obnažena celá a v tomto stavu prošla zimním obdobím přelomu roků , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (minimálně tedy promrzla, nadto mohla být i zasažena nadměrnou vlhkostí), kdy z tohoto důvodu je namístě přiznat opravu omítky celé stěny. Celkem neuznané položky k podlaze garáže 17 845 Kč bez DPH a 20 522 Kč včetně 15 % DPH, kdy po odpočtu od celkové částky oprav 51 302 Kč, je určena částka 30 780 Kč. K nákladům na stavební úpravy je namístě přičítat i 9 000 Kč za vyjádření , Anonymizováno, a 7 000 Kč za posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť expertní posudky jsou uznatelným nákladem každé sanace. Dále se v těchto případech připočítává 10 % ve výši 4 678 Kč, tzv. koordinační přirážka (10 % z částky 46 780 Kč), což je částka za zorganizování opravy (koordinační přirážka je běžnou součástí kalkulací výstavby). Celkem uznatelné náklady opravy 51 458 Kč (= 46 780 Kč + 4 678 Kč). Takto uznatelná částka 51 458 Kč ovšem není „reparací do původního stavu". Při zohlednění toho, že původní povrchové konstrukce interiéru garáže byly na hranici své technické i morální životnosti, se stanoví jejich opotřebení 80 %, a výsledek tak činí 10 292 Kč (= 51 458,- Kč x 0,2).

59. Právní hodnocení:

60. Dle § 2926 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

61. Občanský zákoník VI., s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 1610, uvádí: „Ustanovení navazuje na § 420a odst. 2 písm. c) ObčZ 1964, kde se povinnost k náhradě škody ukládala bez ohledu na zavinění. V § 2895 se požaduje, aby zákon zvlášť stanovil, že se na zavinění nehledí, což činí stanovením liberačních důvodů nebo liberaci výslovně vyloučí. V § 2926 však zákoník nic z toho nečiní, což svádí k závěru, že se jedná o skutkovou podstatu zohledňující zavinění na straně škůdce (s jeho presumpcí dle § 2911). Zde by tak bylo třeba najít právní povinnost, k jejímuž porušení by se zavinění vztahovalo. …komentované pravidlo implicitně přikazuje provádět a zajišťovat práce …způsobem … v souladu s uznávanými pravidly pro danou činnost (např. u prací stavebních, montážních, trhacích, vrtacích nebo demoličních apod. jde o uznávaná pravidla inženýrství, stavitelství apod.). Pokud subjekt tuto povinnost poruší, jde to k jeho tíži. Domníváme se, že úmyslem zákonodárce nebylo vydat se touto cestou (změnu nenaznačuje ani důvodová zpráva). Vyjdeme-li z účelu pravidla, poskytnout vyšší míru ochrany vlastníkům nemovitých věcí, zohledníme-li, před jakým rizikem mají být chráněni, svědčí to o tom, že povinnost nahradit újmu má být vyvozena bez ohledu na zavinění škůdce. S ohledem na tradici § 420a odst. 2 písm. c) ObčZ 1964 lze očekávat, že se judikatura podrží tohoto závěru, byť tomu text pravidla nenapovídá. Škůdcem je, kdo provádí či zajišťuje práce a činí tak oprávněně nebo neoprávněně. Provádění či zajištění prací nemusí mít charakter provozní činnosti dle § 2924, může jít i o neziskovou nebo jednorázovou činnost. Prováděním prací se má na mysli faktický výkon práce. .. může spočívat v různorodé činnosti, nejčastěji …provádění stavebních prací na sousední nemovité věci. Může .. jít o jakékoliv práce, které mají vliv na cizí nemovitou věc (např. práškování sousedního pole). Za zajištění prací se považuje jejich obstarání či zabezpečení. Nerozlišuje se ….zda je činnost škůdce oprávněná, nebo ne. To je rozdíl od předchozí právní úpravy, která zpřísněnou povinnost k náhradě škody spojovala pouze s oprávněnou činností (kritiku předchozí koncepce viz Psutka, 2009, s. 686). Chráněnými objekty jsou nemovitá věc a držba nemovité věci. ….nejčastěji spočívá v poškození nemovité věci (např. sesuv půdy nebo zřícení stavby v důsledku ztráty opory, poškození střechy domu v důsledku manipulace se stavebním jeřábem, ztráta úrody v důsledku chemického postřiku, podmáčení půdy v důsledku úniku vody z opravovaného potrubí, zhoršení jakosti podzemní vody v důsledku úniku chemických látek užitých při práci apod.). Podstatné je, že poškozena může být samotná nemovitá věc, tak její součást (porosty, trvalá stavba).“.

62. Komentář ASPI k ustanovení § 2926 o. z. uvádí: „..důvodová zpráva zdůrazňuje, že předlohou tohoto ustanovení byl vládní návrh občanského zákoníku z roku 1937, nelze přehlédnout, že prakticky totožné znění obsahoval i § 420a odst. 1 písm. c) zák. č. 40/1964 Sb., který je řadil mezi případy provozní činnosti. Svou povahou skutečně jde o institut provozní činnosti blízký, neboť pokrývá odpovědnost za škodu způsobenou zpravidla technickými či technologickými postupy, a to bez ohledu na porušení právní povinnosti a na zavinění. Nevidíme důvod dovozovat zde podmínku zavinění, jak nastiňuje Bezouška (Bezouška in Hulmák a kol., 2014, s. 1610), naopak tato úprava jednoznačně navazuje na obecné východisko založené ustanovením § 2895 (shodně např. Pašek in Petrov, Výtisk, Beran a kol., 2019, s. 3057; obdobně zřejmě též Melzer in Melzer, Tégl a kol., 2018, s. 513, který hovoří o tzv. odpovědnosti za ohrožení). Jde dokonce o výslovně zdůrazněnou oprávněnost provádění prací, čímž vyniká objektivní charakter povinnosti nahradit škodu. Podmínkou ovšem je, že se škoda dotkla (zpravidla sousední) nemovitosti - buď byla nemovitost přímo poškozena anebo byla její držba znemožněna či podstatně ztížena. Vzhledem k tomu, že nyní jde o samostatnou skutkovou podstatu náhrady škody, nelze použít liberační důvody, které zákon dává provozovateli prosté provozní činnosti či provozu zvlášť nebezpečného, takže tu jde o objektivní odpovědnost absolutní, tj. bez možnosti liberace. To nevylučuje případné spoluzpůsobení škody poškozeným ve smyslu § 2918.“.

63. Z uvedeného se tak podává, že je-li činností subjektu způsobena škoda na nemovitosti, zakládá toto odpovědnost k náhradě škody, kdy není rozhodným, zdali činnost je oprávněnou či neoprávněnou. Zákon zde koncipuje samostatnou skutkovou podstatu, která je blízká institutu provozní činnosti. Pro úspěch žalobců ve věci je tak nutno postavit najisto, že žalovaný provedl práce, s nimiž v příčinné souvislosti došlo ke škodě na nemovitosti žalobců, přičemž není hodnoceno, zdali se jedná o práce prováděné oprávněně či neoprávněně, tedy musí být zjištěno, že je dána příčinná souvislost mezi činností žalovaného a škodou na domě žalobců. Ta skutečnost, že žalovaný prováděl stavební práce, není spornou. Zavinění není předpokladem pro úspěch žalobců ve věci. Odpovědnost je zde objektivní, liberační důvody zde není možné uplatnit. Činnost, jíž došlo ke škodě, nemusí být provedena v režimu ustanovení § 2924 o. z., tedy nemusí se zde jednat o provozní činnost, která slouží k výdělečné činnosti, podnikatelské činnosti. Tedy pro úspěch žalobců ve věci je rozhodným zjištění škody a příčinná souvislost škody s činností žalovaného. Žalovaný však odkázal na technický stav domu žalobců.

64. V souzené věci lze uzavřít, že jsou dány předpoklady pro aplikaci ustanovení § 2926 o. z. Jak již bylo shora uvedeno, žalovaný prováděl stavební činnost na své nemovitosti, jíž destruoval, v důsledku čehož došlo k vlhnutí nemovitosti žalobců. Provádění stavební činnosti žalovaným nebylo sporným, zde je možné skutek hodnotit i v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř. Nadto se tato skutečnost podává i z provedených důkazů, zejména svědeckých výpovědí otce žalovaného , jméno FO, , sousedů účastníků , jméno FO, , , právnická osoba, , i fotografického materiálu. To, že došlo k výraznému vlhnutí nemovitosti žalobců lze taktéž vzít za prokázané. Jednak se tato skutečnost podává z fotografického materiálu, ale taktéž ze svědeckých výpovědí , jméno FO, , , právnická osoba, , kteří jako sousedé registrovali demolici stavby žalovaného a taktéž zcela zřetelné zavlhnutí zdi na garáži žalobců. Toto zcela jednoznačně popsali, kdy s jejich výpovědí jsou v souladu i výpovědi dalších svědků, kteří byli v místě po provedení demolice nemovitosti žalovaného, a to , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , adresa, . Všichni uvedení svědci, kteří byli v místě po provedení demolice nemovitosti žalovaného přítomni, zcela shodně popsali, že zeď garáže byla vlhká, byla pokryta plísní, vlhká byla i podlaha garáže. Ačkoliv se všichni jmenovaní svědci již nebyli schopni vyjádřit k podlahové krytině, lze i zde vzít za prokázané, že jí bylo linoleum. Uvedené taktéž koresponduje i fotografickým materiálem. Poukázat je třeba i na vzájemnou korespondenci stran, kdy ač účastníci mají rozdílné názory na rozsah škody a to, zdali na ni měl vliv i technický stav nemovitosti, je z jejich vzájemné interakce zřejmým, že vlhnutí nemovitosti bylo řešeno právě v návaznosti na demoliční práce prováděné žalovaným. Jak již bylo shora uvedeno, možnost liberace zákon nezakotvuje, tudíž zavinění soud neposuzuje. To, že masivním vlhnutím nemovitosti se výrazně sníží držba nemovité věci je nepochybným.

65. Co však ve věci bylo sporným, je příčinná souvislost mezi vzniklou vlhkostí a činností žalovaného. Žalovaný sic nesporoval, že prováděl práce na své nemovitosti, namítal ovšem, poškození nemovitosti žalobců bylo zapříčiněno technickým stavem nemovitosti žalobců. Posouzení toho, zdali stavebnětechnická činnost žalobce mohla zapříčinit zhoršení technického stavu nemovitosti žalobců, či zda je toto dáno její přirozenou destrukcí v čase, je otázkou odbornou. Proto byla ve věci ustanovení znalecká kancelář, kdy ve věci byl slyšen soudní znalec této , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , právnická osoba, , kdy závěry znaleckého posudku zcela vyčerpávajícím způsobem osvětlil slyšený soudní znalec, uzavřela, že stav zdi garáže byl zapříčiněn stavební činnosti žalovaného, nikoliv však již stav podlahové plochy. Soudní znalec vysvětlil, že obnažením zdi garáže po stržení sousedního domu ve vlastnictví žalovaného došlo k procesu, který měl za následek poškození zdi. To tedy znamená, že je dána příčinná souvislost mezi činností žalovaného a následkem, jímž jest zhoršení držby nemovitosti žalobců. Zde je ovšem třeba se zaobírat tím, zdali žalovaný je odpovědný pouze za uvedení věci do stavu před škodou, či zda je povinen plnit i náklady pro uvedení věci do lepšího technického stavu nežli před škodní událostí a zdali žalobci mají volbu plnění, neboť žalovaný namítal, že byl připraven provést stavební práce, tedy realizovat naturální plnění.

66. Komentář ASPI k § 2951 uvádí: „Obecná část oddílu o způsobu a rozsahu nápravy začíná pravidlem způsobu náhrady majetkové újmy (škody), a to uvedením do předešlého stavu (restitutio in integrum), …jeden ze způsobů, jak nahradit majetkovou újmu, spočívající především ve skutečné škodě na věci. Možná poněkud překvapivě volí zákon za prvotní tento způsob restituce, ….evropská tendence reprezentovaná například ustanoveními PETL zdá být opačná….. Uvedení v předešlý stav ….obecnou zásadou a prvotním požadavkem směřujícím k odstranění následků škodního jednání, …je podstatou a smyslem institutu náhrady škody. I modifikace tohoto způsobu náhrady formou peněžitého plnění se ….. odvíjí od toho, že má být umožněno, aby poškozený z obdržených finančních prostředků mohl dosáhnout nápravy. …Je …. věcí poškozeného, jak se vypořádá se skutečností, že utrpěl škodu, …..žádný předpis …..nenutí, aby svou věc reparoval. To, že se případně rozhodl ponechat ji v poškozeném stavu, ho nemůže zbavit práva na náhradu škody. Je …..na jeho úvaze, zda též v případě, kdy je naturální restituce objektivně možná, dá přednost peněžité náhradě. Tato volba je plně v jeho rukou a zvolí-li peněžitou náhradu, netřeba zkoumat žádné další podmínky. Peněžitá náhrada (relutární restituce) je zakotvena jako subsidiární prostředek (způsob náhrady), který nastupuje při splnění jednoho ze dvou předpokladů. První z nich je objektivní a je dán nezávisle na vůli poškozeného - nelze-li z povahy věci uvést poškozený předmět do předešlého stavu, nepřichází naturální restituce do úvahy. Druhý ….. vkládá volbu plně do dispozice poškozeného, takže kdykoliv o to požádá, má bez dalšího nárok na náhradu v penězích. Pro „žádost“ není předepsána žádná forma ani náležitosti, musí jít tedy o srozumitelné vyjádření požadavku na peněžité plnění, např. v žalobě. Tento způsob bude bezpochyby bez dalšího v budoucnu využíván v drtivé míře, takže z praktického hlediska nejde vlastně o zásadní změnu úpravy.“.

67. Ve vztahu k uvedenému je namístě konstatovat, že žalobci se domáhali plnění v penězích již výzvou adresovanou žalovanému. Zde tak změnu volby neprovedli a je nadbytečným hodnotit, zdali je toto přípustné. Žalobci mají právo na volbu tohoto způsobu plnění, zákon nestanoví způsoby, jak mají žalobci postupovat, jako například u volby vad, kde však i v tomto případě zákon dává účastníku právního vztahu volbu způsobu řešení vad. Tedy ta skutečnost, že žalobci nepřistoupili na žalovaným nabízenou realizaci stavebních úprav, nezprošťuje žalovaného povinnosti plnit a nelze z této skutečnosti dovozovat nedůvodnost žalobci uplatněného nároku.

68. Nadále je s ohledem k obraně žalovaného nutným hodnotit, zdali žalovaný je povinen plnit náklady na uvedení věci do lepšího stavebnětechnického stavu, když žalovaný odkazuje na to, že škoda byla způsobena na nemovitosti, která byla ve špatném technickém stavu, kdy tuto skutečnost lze ze znaleckého posudku vzít za prokázanou.

69. Ve vztahu k tomuto soud odkazuje rozsudek Krajského soudu v Praze čj. 25 Co 70/2023-281. V tomto rozhodnutí uvádí Krajský soud v Praze při hodnocení typově shodné situace, při vědomí judikatury ve škodních věcech, jako podstatné, že byla-li poškozena opotřebovaná věc, přičemž nelze zajistit věc shodnou, neboť neexistuje, je namístě hradit náklady na věc novou. V souzené věci je situace odlišná v tom, že garáž jako celek není věc, která by se jednáním žalovaného znehodnotila jako celek, což právě reflektuje i znalecký posudek a vyjadřoval se k tomuto přesně soudní znalec, který uvedl, že jednotlivé stavebnětechnické prvky byly již za hranicí životnosti, avšak nebyly v takovém stavu, aby byly životu nebezpečné, tudíž je ještě bylo možné užívat, avšak opotřebení bylo v rozmezí 80 % - 90 %, což je situace obdobná shora citované věci. Ačkoliv jednáním žalovaného garáž jako celek znehodnocena nebyla, došlo k takovému jejímu narušení, respektive některých jejích částí, že toto vedlo k zásadní destrukci, a to zejména zdiva. Soud tak věc hodnotí dle zásad shora nastíněných tak, že není možné hodnotit poškození garáže jako celku, nýbrž jejích jednotlivých stavebnětechnických částí. A to zejména zdiva. K tomuto opět soudní znalec osvětlil, že ačkoliv nebyla zeď garáže omítnuta, zdí domu žalovaného, byť zcela nepřiléhala, byla chráněna. Odstraněním zdi domu došlo k poškození zdi garáže žalobců. Pokud i existovaly jiné vlivy, například umístěný sud nebo vlhkost v předchozí době, nemůže toto být zohledněno, neboť právě obnažením zdi činností žalovaného došlo k tomu, že žalobci museli provést opravu zdi v rozsahu, který byl proveden. A v tomto se jedná o totožnou situaci jako ve shora odkázané věci. Právě proto, že byla zeď garáže již za hranou živostnosti, případně na hraně životnosti, není možné ji uvést do stavu před odstraněním zdi, neboť stavební postupy jsou koncipovány tak, aby stavba měla příslušné technické parametry, a nelze je provádět tak, aby jimi byla zhotovena v zásadě vadná zeď. Proto je žalovaný povinen nést náklady na opravu tak, jak byla žalobci provedena, neboť jiný způsob opravy nebyl možný. Jinak je tomu u opravy podlahy, zde není možné uzavřít, že k jejímu poškození, destrukci, došlo v důsledku stavebních úprav žalovaným. Zde tak není dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a škodou, neboť tato vznikla v důsledku špatně zvolené podlahové krytiny a neúdržbě.

70. Další spornou skutečností je výše plnění. Žalovaný namítá, že nejsou dány předpoklady pro určení plnění v penězích, výše způsobené škody není důvodnou (není řádně vyčíslena a určena, pokud došlo k výdajům finančních prostředků na opravu škody, tak tyto nebyly vynaloženy v souvislosti se způsobenou škodou, byly provedeny i práce, které nejsou v příčinné souvislosti se vzniklou škodou).

71. Žalobci uplatnili nárok ve výši 60 302,08 Kč, z čehož částka 51 302,08 Kč je tvořena náklady na opravu a částka 9 000 Kč je tvořena náklady na vypracování odborného posouzení. K této částce je třeba konstatovat, že takto ji žalobci vymezili v žalobním žádání, přičemž k rozhodnutí o změně petitorní části nedošlo.

72. Z částky 51 302,08 Kč tvoří částka ve výši 20 522 Kč náklady na opravu podlahy, kdy takto vynaložená částka není vynaložena v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, tudíž jeho jednáním v této výši nevznikla žalobcům škoda. Zde je tak nárok žalobci uplatněný hodnocen jako nedůvodný a v této části byl žalobní návrh zamítnut. Důvodně jsou žalobci uplatněny náklady na opravu ve výši 30 780,08 Kč. Nadále je nárok důvodným pro částku 9 000 Kč vynaloženou na odborné posouzení, kdy v této části soud nárok hodnotí v režimu § 513 o. z.

73. Žalovaný byl tak zavázán k úhradě částky 39 780,08 Kč. Pro částku 20 522 Kč byl žalobní návrh zamítnut.

74. Protože žalovaný neplnil, ocitl se tak v prodlení, byl zavázán nadále k plnění úroku z prodlení dle §§ 1968, 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 39 780,08 Kč, a to od , datum, , k čemuž je třeba odkázat na vzájemnou komunikaci stran sporu, výzvu žalobců. V té části, v níž se žalobci domáhali úhrady úroku z prodlení z částky 20 522 Kč, byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.

75. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 2 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci částečný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl dle poměru úspěchu ve věci. Soud tak přiznal v řízení převážně úspěšným žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 15 546 Kč, která odpovídá nákladům vynaloženým na úhradu soudního poplatku a na právní zastoupení. Náklady za právní zastoupení v nekrácené výši činí á 3 540 Kč za úkony, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva, podání na čl. 55 – 56, vyjádření k odporu žalovaného, ústní jednání dne 28. 1. 2022 přesahující 2 hodiny (2 úkony), ústní jednání dne 6. 4. 2022 přesahující 2 hodiny (2 úkony), ústní jednání dne 20. 5. 2022 nepřesahující 2 hodiny (1 úkon), podání na čl. 340 – 341 spisu, námitky ke znaleckému posudku, účast při jednání soudu dne 25. 10. 2023 nepřesahující 2 hodiny (1 úkon) a 1 úkon právní služby á 1 770 Kč za účast při vyhlášení rozsudku dne 3. 11. 2023. A to dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. a), d), g), odst. 2, písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Za situace, kdy právní zástupce žalobců zastupoval ve věci dva žalobce, je třeba nadále krátit částku nákladů právního zastoupení dle § 12, odst. 4 citované vyhlášky, částka nákladů za jeden úkon právní pomoci tak činí 2 832 Kč a 1 416 Kč. Co se týká podání na čl. 60 – 62 spisu, doplnění důkazů, předložené znaleckého posudku, tak tento úkon mohl být učiněn zároveň s vyjádřením k vyjádření žalovaného, není ekonomickým v rámci řízení, aby žalobci činili každé podání samostatně, a pokud tak již učiní, není možné to klást k tíži žalovaného, za tento úkon tak nebyli žalobcům náklady přiznány. Označení svědků, čl. 137 spisu, mohlo být žalobci uvedeno při jednání soudu, žalobci jsou tím, kdo disponuje žalobním návrhem a již při jeho podání tak měli být připraveni označit svědky k prokázání svých tvrzení. Za tento úkon tak žalobcům nebyly náklady právního zastoupení přiznány. Pokud žalobci následně, poté, kdy jim byl doručen znalecký posudek, k němuž se vyjádřili, samostatným podáním učinili vyjádření k výši škody, tak toto mohli učinit v rámci podání, jímž učinili vyjádření ke znaleckému posudku. Za tento úkon tak žalobcům nebyly přiznány náklady právního zastoupení. A dále z náhrady hotových výloh á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. K takto určeným nákladům nepřistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 %, když právní zástupce žalobců plátcem DPH není. Celková částka nákladů řízení za právní zastoupení tak činí 36 168 Kč. K této částce je nadále třeba přičíst částku soudního poplatku ve výši 2 413 Kč. Součástí nákladů řízení žalobců je i záloha složená na náklady důkazu, znaleckého posudku, složená ve výši 10 000 Kč. Celková částka nekrácených nákladů řízení tak činí 48 581 Kč. Žalobci se domáhali částky 60 302,08 Kč, úspěšnými byli v částce 39 780,08 Kč. 60 302,08 Kč = 100 %, 39 780,08 Kč = 66 %; 100 % - 66 % = 34 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 66 % - 34 % = 32 %. Krácená částka nákladů řízení tak po zaokrouhlení činí 15 546 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobců (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)

76. Dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků77. Usnesením čj. 22 C 349/2021-228 ze dne 14. 6. 2022, byla ve věci ustanovena znalecká kancelář , právnická osoba, Za podání znaleckého posudku bylo této usnesením čj. 22 C 349/2021-329 ze dne 28. 3. 3. 2023, které nabylo právní moci dne 29. 4. 2023, přiznáno znalečné ve výši 27 565,24 Kč, které bylo likvidováno dle platebního poukazu na čl. 354 spisu z rozpočtových prostředků ve výši 17 565,24 Kč a z prostředků složené zálohy žalobci ve výši 10 000 Kč, složeno pod položkou rejstříku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v. s. , Anonymizováno, . Náklady hrazené státem tak činí 17 565,24 K, záznam o vydání na čl. 355 spisu. Nadále bylo rozhodnuto o přiznání znalečného za účast soudního znalci při jednání soudu dne 25. 10. 2023 usnesením čj. 22 C 349/2021-367 ze dne 28. 11. 2023, které však dosud nenabylo právní moci.

78. Jak uvádí komentář ASPI k ustanovení § 151 o. s. ř., tak „Soud rozhoduje o náhradě nákladů řízení tak, že rozhodne o náhradě nákladů řízení, co do základu, výši může určit až v písemném vyhotovení rozhodnutí, případně rozhodne o náhradě nákladů řízení v samostatném usnesení dle § 151 odst. 5, lhůta k plnění běží vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána (i § 171 odst. 3).“. V souzené věci je tak dán předpoklad pro to, aby výši nákladů řízení bylo rozhodnuto v samostatném usnesení, když ke dni rozhodnutí soudu nebyly náklady státu realizovány. Protože však dle § 151, odst. 1 o. s. ř. bylo nutno rozhodnout o povinnosti účastníků k náhradě nákladů řízení, bylo rozhodnuto, že žalobkyně jakožto ve věci neúspěšný účastník řízení je povinna uhradit České republice náklady řízení, jejich výše bude určena v samostatném usnesení.

79. Co se týká toho, komu bude určena povinnost k plnění, tak pokud žalobce se domáhal úhrady částky 60 302,08 Kč, přičemž úspěšným byli v částce 39 780,08 Kč, tak tato částka činí 66 % z celkové částky žalobním návrhem uplatněné. V té části, v níž žalobci nebyli úspěšnými, jsou tak povinni plnit náklady státu, kdy žalobce a) a žalobce b) jsou povinni plnit společně a nerozdílně s tím, že plněním jednoho z žalobců zaniká povinnost plnit druhého z žalobců. V té části, v níž úspěšnými byli, je povinen plnit náklady státu žalovaný. Lhůta k plnění je určena v souladu s ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost zakládající úvahu o uložení povinnosti k plnění v delší lhůtě či ve splátkách.