22 C 349/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 54 374,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 53 875,45 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 53 875,45 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna žalobkyni uhradit částku 499 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 499 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 277,43 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 107,98 Kč, úrok 12,75 % ročně z částky 53 875,45 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 20 326 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 54 374,45 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 277,43 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 107,98 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 54 374,45 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, úrok 12,75 % ročně z částky 53 875,45 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení) s následujícími tvrzeními. Právní předchůdkyně žalobkyně, banka , právnická osoba, . (před fúzí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., IČO , IČO, ), sídlem , adresa, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou dne 8. 10. 2020 Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě banka poskytla žalované zápůjčku ve výši 75 000 Kč. Strany před uzavřením této smlouvy sjednaly Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb, nedílnou součástí smlouvy jsou tím rovněž Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaná byla povinna splácet poskytnutou zápůjčku vč. úroků v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 1 430 Kč. První splátka byla splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém banka zápůjčku žalované poskytla, tj. dne 8. 11. 2020. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalované, žalovaná byla povinna zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na účtu dostatek disponibilních prostředků. Sjednáno bylo úročení poskytnutých peněžních prostředků zápůjčky neměnnou úrokovou sazbou ve výši 16,9 % ročně. Žalobkyně však uplatňuje smluvní úrok ve výši, která odpovídá právním předpisům upravujícím spotřebitelské úvěry. Žalovaná se též zavázala hradit další případné platby (zejména poplatky) dle smlouvy, resp. aktuálního sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalovaná zápůjčku nesplácela řádně a včas, banka ji písemně upozornila, aby tento stav napravila a poskytla jí lhůtu min. 30 dní. Následně zejména z důvodu nesplácení zápůjčky v pravidelných termínech a ve splátkách v dohodnuté výši, banka pohledávku žalované s účinností ke dni 16. 12. 2024 zesplatnila. Bance tak vzniklo oprávnění požadovat po žalované okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. Pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy byla bankou postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 4. 2025 s účinností ke dni 4. 4. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení celkem 59 759,86 Kč bez kompletního příslušenství. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na pohledávku uhrazeno ničeno. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 53 875,45 Kč, poplatků ve výši 499 Kč, smluvního úroku ve výši 5 107,98 Kč splatného ke dni 16. 12. 2024, úroku z prodlení ve výši 277,43 Kč splatného ke dni 16. 12. 2024, smluvních úroků ve výši 12,75 % ročně z jistiny ve výši 53 875,45 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75% ročně z celkové částky ve výši 54 374,45 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 53 875,45 Kč, poplatků ve výši 499 Kč, od 17. 12. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně doporučeným dopisem dne 30. 6. 2025 vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalovaná a , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , signovaly dne 8. 10. 2020 Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. , Anonymizováno, , na základě které mají být uzavírány navazující smlouvy o poskytnutí příslušné bankovní služby. Jinak neupravené vztahy se řídí VOP, POP pro jednotlivé bankovní služby, sazebníky a úrokovým lístkem. (rámcová smlouva na čl. 24 spisu, všeobecné obchodní podmínky na čl. 36-43 spisu)

5. Žalovaná signovala dne 8. 10. 2020 Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, adresovaný , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , IČO 471161102, jejímž předmětem je závazek banky poskytnout žalované peněžní prostředky jako nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případně další platby dle smlouvy. Dle čl. 3. smlouvy činí výše úvěru 75 000 Kč, zápůjční úroková sazba 16,90 % p. a., RPSN 18,27 %, celková částka ke splacení 137 206,33 Kč, měsíční splátka 1 430 Kč, počet splátek 96, datum první splátky 8. 11. 2020. Dle čl. 4. smlouvy bude čerpání půjčky provedeno jednorázově na běžný účet žalované č. , č. účtu, s tím, že dle čl. 5. smlouvy bude půjčka splácena formou pravidelného automatického měsíčního inkasa z uvedeného účtu v den shodný se dnem čerpání. Dle čl. 6. smlouvy v případě opožděné platby banka zašle žalované bezplatné upozornění. Pokud ani poté nebudou prostředky uhrazeny, může banka zaslat písemnou upomínku o prodlení zpoplatněnou 499 Kč, požadovat úroky z prodlení, požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z prodlené částky. Dle čl. 6.3. a 8.2. písm. c) smlouvy může banka v případě prodlení prohlásit půjčku okamžitě splatnou. Dle čl. 9.1. písm. c) žalovaná prohlásila, že má dostatečný příjem pro splácení půjčky a půjčka odpovídá jejím potřebám. (návrh na uzavření Smlouvy o půjčce na čl. 20-21 spisu, sazebník na čl. 33-35 spisu)

6. Zástupce banky opatřil svým podpisem dokument s názvem Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 8. 10. 2020, na základě kterého došlo mezi bankou a žalovanou k uzavření Smlouvy o půjčce, jejímž předmětem byl závazek banky poskytnout žalované peněžní prostředky jako nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případně další platby dle smlouvy. Dle čl. 3. smlouvy činí výše úvěru 75 000 Kč, zápůjční úroková sazba 16,90 % p. a., RPSN 18,27 %, celková částka ke splacení 137 206,33 Kč, měsíční splátka 1 430 Kč, počet splátek 96, datum první splátky 8. 11. 2020. Čerpání a splácení má být prováděno prostřednictvím účtu č. , č. účtu, . (akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce na čl. 19 spisu)7. , právnická osoba, . uvedla, že majitelkou účtu č. , č. účtu, byla žalovaná. Jde o účet z portfolia , právnická osoba, . Na účet žalované byla dne 8. 10. 2020 připsána částka 75 000 Kč jakožto čerpání půjčky. (dopis na čl. 59-61 spisu)

8. Banka adresovala žalované dopis ze dne 16. 12. 2024, ve kterém sdělila, že z důvodu neplnění splatného peněžitého dluhu řádně a včas prohlašuje dluh č. , hodnota, za okamžitě splatný ke dni 16. 12. 2024. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 59 759,86 Kč. Dopis byl podán téhož dne. (prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu na čl. 28 spisu, seznam podacích čísel na čl. 18 spisu)

9. Dle čl. 7.1. produktových podmínek je případem porušení závazků vyplývajících ze smlouvy, mimo jiné, pokud je klient v prodlení se splacením jakékoli splátky jistiny, úroků či jiných plateb či příslušenství z půjčky déle než 30 dnů, nebo je klient v prodlení s úhradou jakéhokoli jiného závazku vůči bance déle než 30 dnů. Dle čl. 7.2. produktových podmínek je banka v takovém případě oprávněna vyzvat klienta k uhrazení dlužné částky, a pokud klient nesplní ani v dodatečné 30denní lhůtě prohlásit půjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z půjčky nebo jejich část za okamžitě splatné a v tomto případě současně požadovat od klienta smluvní pokutu ve výši odpovídající 0,1 % denně z částky, ohledně jíž je klient v prodlení. (produktové podmínky na čl. 29-32 spisu)10. , právnická osoba, . a žalobkyně uzavřely dne 2. 4. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek č. 12/2022/27, kdy seznam postupovaných pohledávek je přílohou č. , hodnota, , která obsahuje pohledávku za žalovanou. Dne 4. 4. 2025 vydala banka potvrzení o přijetí úplaty ke smlouvě o postoupení pohledávek č. 12/2022/27 ze dne 2. 4. 2025 uzavřené mezi bankou a žalobkyní. (smlouva o postoupení pohledávek na čl. 51 spisu, příloha č. , hodnota, na čl. 52-54 spisu, potvrzení o zaplacení úplaty na čl. 48 spisu)

11. Banka adresovala žalované dopis ze dne 16. 4. 2025, ve které jí oznámila, že pohledávku ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, postoupila na žalobkyni. Dopis byl podán doporučeně téhož dne. (Vyrozumění o postoupení pohledávky na čl. 22 spisu, přehled podacích čísel na čl. 23 spisu)

12. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 30. 6. 2025, podaným téhož dne, k úhradě pohledávky ve výši 67 274,21 Kč, která jí vznikla ze Smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne 8. 10. 2020. Lhůta k úhradě byla stanovena do dne 15. 7. 2025. (výzva k plnění na čl. 26-27 spisu, podací lístek na čl. 25 spisu)

13. Žalobkyně je právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku. (výpis na čl. 55 spisu)

14. V rámci lustrace věcí ke jménu žalované soud zjistil, že žalovaná je žalovanou/povinnou v 10 věcech (6 věcí civilních, 4 věci exekuční), přičemž ve 4 věcech jde o věc poskytovatele spotřebitelských úvěrů, nebo faktoringové společnosti. (lustrace na čl. 62 spisu)

15. Pakliže žalobkyně označila k důkazu protokol o hodnocení úvěruschopnosti a výsledek lustrace veřejných rejstříků, tak k tomuto je třeba uvést, že ta samotná skutečnost, že právní předchůdkyně určitým způsobem provedla hodnocení úvěruschopnosti a zaznamenala jej do protokolu, potažmo užila skóringové systému a provedla lustraci ve veřejných rejstřících, samo o sobě nevede k závěru, že byl řádně proveden přezkum úvěruschopnosti. Smyslem a účelem tohoto procení není jeho formální provedený, nýbrž zajištění si takových podkladů, aby bylo možným posoudit, zdali žadatel o úvěr či zápůjčku je schopen reálně své povinnosti plnit. Pokud se z elektronického systému soudu podává, že žalovaná měla více neplněných závazků, které nadto jsou i vymáhány exekučně, je nepochybným, že nebyla schopna své závazky plnit.

16. Uvedený skutkový děj soud zjistil z listinných důkazů předložených žalobkyní, když žalovaná byla ve věci nečinná, na svoji obranu nepředložila soudu žádných důkazů, neučinila ani žádných skutkových tvrzení. Skutečnosti podávající se z listinných důkazů jsou ve vzájemné souvislosti, je dána časová souslednost skutku a logické návaznosti jednotlivých skutečností z listin se podávajících. Z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, z níž by bylo namístě usuzovat na nedůvěryhodnost důkazů v řízení provedených.

17. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

18. Žalovaná a , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , signovaly dne 8. 10. 2020 Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. , Anonymizováno, , na základě které mají být uzavírány navazující smlouvy o poskytnutí příslušné bankovní služby. Jinak neupravené vztahy se řídí VOP, POP pro jednotlivé bankovní služby, sazebníky a úrokovým lístkem. Žalovaná signovala dne 8. 10. 2020 Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, adresovaný , právnická osoba, ., jejímž předmětem je závazek banky poskytnout žalované peněžní prostředky jako nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případně další platby dle smlouvy. Dle čl. 3. smlouvy činí výše úvěru 75 000 Kč, zápůjční úroková sazba 16,90 % p. a., RPSN 18,27 %, celková částka ke splacení 137 206,33 Kč, měsíční splátka 1 430 Kč, počet splátek 96, datum první splátky 8. 11. 2020. Dle čl. 4. smlouvy bude čerpání půjčky provedeno jednorázově na běžný účet žalované č. , č. účtu, s tím, že dle čl. 5. smlouvy bude půjčka splácena formou pravidelného automatického měsíčního inkasa z uvedeného účtu v den shodný se dnem čerpání. Dle čl. 6. smlouvy v případě opožděné platby banka zašle žalované bezplatné upozornění. Pokud ani poté nebudou prostředky uhrazeny, může banka zaslat písemnou upomínku o prodlení zpoplatněnou 499 Kč, požadovat úroky z prodlení, požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z prodlené částky. Dle čl. 6.3. a 8.2. písm. c) smlouvy může banka v případě prodlení prohlásit půjčku okamžitě splatnou. Dle čl. 9.1. písm. c) žalovaná prohlásila, že má dostatečný příjem pro splácení půjčky a půjčka odpovídá jejím potřebám. Banka tento návrh akceptovala dne 8. 10. 2020. Majitelkou účtu č. , č. účtu, byla žalovaná (účet původně veden , právnická osoba, ., poté , právnická osoba, .). Na účet žalované byla dne 8. 10. 2020 připsána částka 75 000 Kč jakožto čerpání půjčky. Banka adresovala žalované dopis dne a ze dne 16. 12. 2024, ve kterém sdělila, že z důvodu neplnění splatného peněžitého dluhu řádně a včas prohlašuje dluh č. , hodnota, za okamžitě splatný ke dni 16. 12. 2024. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 59 759,86 Kč. Dle čl. 7.1. produktových podmínek je případem porušení závazků vyplývajících ze smlouvy, mimo jiné, pokud je klient v prodlení se splacením jakékoli splátky jistiny, úroků či jiných plateb či příslušenství z půjčky déle než 30 dnů, nebo je klient v prodlení s úhradou jakéhokoli jiného závazku vůči bance déle než 30 dnů. Dle čl. 7.2. produktových podmínek je banka v takovém případě oprávněna vyzvat klienta k uhrazení dlužné částky, a pokud klient nesplní ani v dodatečné 30denní lhůtě prohlásit půjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z půjčky nebo jejich část za okamžitě splatné a v tomto případě současně požadovat od klienta smluvní pokutu ve výši odpovídající 0,1 % denně z částky, ohledně jíž je klient v prodlení. , právnická osoba, . a žalobkyně uzavřely dne 2. 4. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek č. 12/2022/27, kterou postoupily mj. pohledávku za žalovanou. Banka adresovala žalované dopis dne a ze dne 16. 4. 2025, ve které jí oznámila, že pohledávku ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, postoupila na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem dne a ze dne 30. 6. 2025 k úhradě pohledávky ve výši 67 274,21 Kč, která jí vznikla ze Smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne 8. 10. 2020. Lhůta k úhradě byla stanovena do dne 15. 7. 2025. Žalovaná je žalovanou/povinnou v 10 věcech (6 věcí civilních, 4 věci exekuční), přičemž ve 4 věcech jde o věc poskytovatele spotřebitelských úvěrů, nebo faktoringové společnosti. Pakliže žalobkyně tvrdila, že dlužná částka na jistině činí 53 875,45 Kč, tak toto tvrzení žalobkyně žádným způsobem nesporovala, ničeho netvrdila ani neprokazovala, kdy pro tvrzení, že bylo žalovanou plněno více, nežli tvrdí žalobkyně, leží důkazní břemeno na žalované.

19. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).

20. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.

21. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce..

22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

28. V projednávané věci bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude poskytnuta finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty bankovním převodem jednorázově bezprostředně po uzavření smlouvy, což se podává z jejího textu, tedy v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.

29. Dále bylo uzavřeno, že v řízení nelze vzít za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

30. Závěr, že ve věci nelze vzít za prokázané, že byl řádně proveden přezkum úvěruschopnosti žalované, zakládá zjištěný průběh kontraktace a plnění finančních prostředků právní předchůdkyní žalobkyně, kdy této nemohly být známy poměry žalované před uzavřením smlouvy, neboť žalovaná se klientkou žalobkyně stala týž den, kdy byla uzavřena smlouva o půjčce, jak plyne z rámcové smlouvy. Zároveň však právní předchůdkyně žalobkyně nemohla provést řádný přezkum úvěruschopnosti žalované, neboť na toto nebyl časový prostor, kdy v tentýž den v přímém sledu následovalo uzavření rámcové smlouvy (žalovaná se stává klientkou), návrh, akceptace smlouvy o půjčce i výplata finančních prostředků. K tomuto závěru je nutné zdůraznit, že při zkoumání úvěruschopnosti je nutné zaměřit se a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. S tímto koresponduje znění smlouvy, které ohledně úvěruschopnosti omezujte toliko na čl. 9.1. písm. c), v němž žalovaná prohlásila, že má dostatečný příjem pro splácení půjčky a půjčka odpovídá jejím potřebám. Pro úplnost soud dodává, že závěr o neúvěruschopnosti žalované koresponduje se zjištěním soudu v rámci lustrace, že žalovaná byla zatížena více úvěrovými závazky, v nichž ve 4 případech je nyní žalovanou/povinnou. Tedy, nelze nežli uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti řádně přezkoumat úvěruschopnost žalované a nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

31. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ I s ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.

32. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla bezhotovostně převedena částka ve výši 75 000 Kč, přičemž bylo najisto postaveno, že dluh žalované na jistině činí částku 53 875,45 Kč. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni částku 53 875,45 Kč, když se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně o částku 53 875,45 Kč obohatila a je povinna toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Žalobkyně se domáhala plnění částky 54 374,45 Kč. Za situace, kdy žalovaná dluží žalobkyni částku 53 875,45 Kč je povinna uhradit tuto částku, ve zbytku je tak žalobní návrh nedůvodným, tedy ve výši 499 Kč (54 374,45 Kč – 53 875,45 Kč). Žalovaná tak byla zavázána k úhradě částky 54 374,45 Kč, pro částku 499 Kč byla žaloba zamítnuta. Žalobkyni rovněž náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 17. 12. 2024, když ke dni 16. 12. 2024 byla žalovaná vyzvána k plnění, ode dne následujícího je tak v prodlení. Žalobkyni tak byl přiznán úrok z prodlení běžící, a to od 17. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % z částky 53 875,45 Kč, pro částku 499 Kč byl tento zamítnut. Domáhala-li se žalobkyně, aby žalovaná byla zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši do data zesplatnění v částce 277,43 Kč, a dále kapitalizovaného úroku v částce 5 107,98 Kč a úroku 12,75 % ročně z částky 53 875,45 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení, tak byla žaloba zamítnuta. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř.

33. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci téměř zcela úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem ve výši 54 374,45 Kč (100 %), přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 53 875,45 Kč (99,08 %). Žalobkyni tak náleží nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 326 Kč. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 176 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši á 3 300 Kč a z náhrady hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po 450 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu, účast při jednání soudu) dle § 7, bodu 5, § 13, odst. 4, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 3 150 Kč.