22 C 363/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 103 056 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 49 091 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 989,19 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 49 091 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 3 067 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 227,57 Kč, kapitalizovaný úrok 846,38 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 920,80 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok ve výši 29 % ročně z částky 1 920,80 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, částku 50 898 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 10 408,74 Kč, kapitalizovaný úrok 3 071,20 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 27 465,71 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 %, úrok ve výši 8,3 % ročně z částky 76 556,71 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo], dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, zadní strana smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně, poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména hodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní, jiné poměry a tyto informace byly ověřovány doklady vyžádanými od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované, ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty„ Ověřené dokumenty“, zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Uvedené potvrzuje i uvedená smlouva, kde je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti splácet poskytnutou zápůjčku, je si vědom, že tyto informace byly ověřeny a vyhodnoceny, je schopen splatit celkovou dlužnou částku dle smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim, nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací, obsahu a dopadů smlouvy, důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované v zákaznické kartě, poctivosti jejího jednání. Nadto by se žalovaná při uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu, § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve uzavřena smlouva. Bylo-li by však i shledáno nedostatečné prokázání splnění zákonné povinnosti dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně odkazuje, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy). Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky 100 000 Kč. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 34 870 Kč, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 8 874 Kč, úrokovou sazbu 8,30 % ročně, strana 1 smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování a administrativní činnost a flexibilní splácení 18 000 Kč, poplatek za vedení účtu 4 900 Kč, pojistné. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaná zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách á 5 620 Kč, poslední splátka 7. 8. 2021. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však neplnila řádně a včas, porušila závazky smlouvy. Poslední příslušná splátka byla žalovanou uhrazena 25. 5. 2020. Dne 4. 11. 2020 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení, dlužná jistina činila 76 556,71 Kč, dlužný poplatek 23 432,29 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Dlužná částka nebyla žalovanou řádně uhrazena, úročí se tak neuhrazená jistina 76 556,71 Kč dále úrokem 8,30 % ročně, strana 1 smlouvy o zápůjčce, od 8. 8. 2021, tj. uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl dle čl. 6 smluvních podmínek právo žádat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem 34 480 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla společností [právnická osoba] postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, účinnost 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z tohoto dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek, 28. 1. 2022, činila výše pohledávky bez příslušenství 148 385,06 Kč. Příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 148 385,06 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, žalobkyně neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení celkové dlužné částky 99 989 Kč sestávající z dlužné jistiny 76 556,71 Kč, dlužné částky poplatku 23 432,29 Kč, kapitalizovaných úroků 3 071,20 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 12 397,93 Kč, úroků 8,30 % ročně z dlužné jistiny ve výši 76 556,71 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny 76 556,71 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 3 071,20 Kč je úrok 8,30 % ročně počítaný z dlužné jistiny 76 556,71 Kč od 8. 8. 2021, tj. marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 28. 1. 2022. Kapitalizovaný úrok z prodlení 12 397,93 Kč je zákonný úrok z prodlení 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny 76 556,71 Kč od 25. 6. 2020, tj. marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 28. 1. 2022. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu, kdy požaduje i náhradu nákladů tohoto řízení. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla 30. 7. 2018 uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, zadní strana smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně, poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, zejména vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní, jiné poměry, informace byly ověřovány doklady vyžádanými od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované, ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty„ Ověřené dokumenty“, zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Toto potvrzuje i smlouva, kde je nad podpisem žalované mj. uvedeno, že potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku, je si vědoma že tyto informace byly ověřeny a vyhodnoceny, je schopna splatit celkovou dlužnou částku dle smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim, nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací, obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, v zákaznické kartě, poctivosti jejího jednání. Nadto by se žalovaná, při uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu, § 211 trestního zákoníku. Po takto učiněném posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla s žalovanou uzavřena smlouva. Bylo-li by shledáno nedostatečné prokázání splnění zákonné povinnosti dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně uvádí, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1. 12. 2016), neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Dle uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně 19 496 Kč, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 6 592 Kč, úrokovou sazbu 29 % ročně straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 7 626 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 278 Kč, pojistné (bylo-li sjednáno). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách á 1 646 Kč, poslední splátka 30. 7. 2020. Z tohoto smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná nehradila řádně a včas, porušila závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla žalovanou uhrazena 25. 6. 2020. Ze smluvního ujednání bylo přitom žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit 30. 7. 2020. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Dne 30. 7. 2020 činila dlužná jistina 1 920,80 Kč, dlužný poplatek 1 146,20 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou ničeho uhrazeno. Dlužná částka nebyla žalovanou řádně v plné výši uhrazena, úročí se tak neuhrazená jistina 1 920,80 Kč dále úrokem 29 % ročně, strana 1 smlouvy o zápůjčce, od 31. 7. 2020, tj. dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl dle čl. 6 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem 36 429 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla společností [právnická osoba] postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek dne 28. 1. 2022 žalobkyni, nový věřitel, účinnost 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, z čehož žalobkyně dovozuje procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek, 28. 1. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství 5 436,92 Kč. Příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 5 436,92 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, žalobkyně neuplatňuje. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje zaplacení celkové částky 3 067 Kč sestávající z dlužné jistiny 1 920,80 Kč, dlužné částky poplatku 1 146,20 Kč, kapitalizovaných úroků 846,38 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 227,57 Kč, úroků 29 % ročně z dlužné jistiny 1 920,80 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení 8,25 % ročně z dlužné jistiny 1 920,80 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 846,38 Kč je úrok 29 % ročně z dlužné jistiny 1 920,80 Kč od 31. 7. 2020, tj. marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 28. 1. 2022. Kapitalizovaný úrok z prodlení 227,57 Kč je zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z dlužné jistiny 1 920,80 Kč od 30. 8. 2020, tj. marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 28. 1. 2022. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat plnění nároku prostřednictvím soudu, požaduje rovněž náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 30. 7. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] kdy právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 6 592 Kč, poplatkem administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 626 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 278 Kč, celkem tak poplatkem ve výši 19 496 Kč. Celková dlužná částka tak činila 20 000 Kč + 19 496 Kč = 39 496 Kč RPSN byla uvedena 109,40 %. Počet splátek úvěru byl 23 splátek ve výši 1 646 Kč + poslední splátka 1 638 Kč. Úrok činil 29,00 % (smlouva o úvěru, Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce na čl. 24 - 25 spisu)

7. Žalovaná dne 30. 7. 2018 signovala Zákaznickou kartu, dle níž nejvyšší dosažené vzdělání žalované je učňovské, rodinný stav – vdaná, počet vyživovaných osob – 4, není majitelem automobilu, zaměstnána je na plný pracovní úvazek jako operátor výroby, [právnická osoba], [ulice a číslo], [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Čistý měsíční příjem byl uveden 17 196 Kč, ostatní příjmy 0 Kč, další čisté příjmy domácnosti 19 000 Kč, celkem 36 196 Kč. Běžné měsíční výdaje byly uvedeny 3 000 Kč – externí splátky zápůjček, 0 Kč - interní splátky PF, odhadované měsíční výdaje 12 000 Kč. K dispozici byla pracovní smlouva 2. 5. 2017 – 30. 11. 2018, 2x výplatní pásky 5, 6 2018, doklad o bydlení. (zákaznická karta na čl. 22 spisu)

8. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 2. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] kdy právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 8 874 Kč, poplatkem administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 18 000 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu ve výši 4 900 Kč, celkem tak poplatkem ve výši 31 774 Kč. Celková dlužná částka tak činila 100 000 Kč + 31 774 Kč = 134 870 Kč RPSN byla uvedena 3 193 %. Počet splátek úvěru byl 23 splátek ve výši 5 620 Kč + poslední splátka 5 610 Kč. Úrok činil 14,00 % (smlouva o úvěru, Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce na čl. 28 - 29 spisu)

9. Žalovaná dne 2. 8. 2019 signovala Zákaznickou kartu, dle níž žalovaná žije v nájemním bydlení, nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, rodinný stav – vdaná, počet vyživovaných osob – 4, není majitelem automobilu, je nezaměstnána. [příjmení] měsíční příjem žalované byl uveden 15 425 Kč, ostatní příjmy 14 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 22 000 Kč, celkem 51 425 Kč. Běžné měsíční výdaje byly uvedeny 4 000 Kč – externí splátky zápůjček, 3 959 Kč - interní splátky PF, odhadované měsíční výdaje 12 200 Kč. V rubrice„ zaměstnání ověřeno“ je uvedeno„ výplatní pásky“. (zákaznická karta na čl. 23 spisu)

10. Dle Tabulky umoření, sloupce„ Celková platba za období“ (součet sloupců„ Úhrada nákladů na sjednání a správu úvěru, které nejsou financovány úvěrem“,„ Splátka úvěru“,„ Doplňkové finanční služby (pojistné za pojištění)) ke smlouvě [číslo] za období od 30. 7. 2018 do 25. 6. 2020 byly zaevidovány platby celkem ve výši 36 429 Kč (tabulka umoření na čl. 33 spisu)

11. Dle Tabulky umoření, sloupce„ Celková platba za období“ (součet sloupců„ Úhrada nákladů na sjednání a správu úvěru, které nejsou financovány úvěrem“,„ Splátka úvěru“,„ Doplňkové finanční služby (pojistné za pojištění)) ke smlouvě [číslo] za období od 2. 8. 2019 do 25. 6. 2020 byly zaevidovány platby celkem ve výši 34 480 Kč (tabulka umoření na čl. 34 spisu) 12. [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 28. 1. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, kdy pohledávka za žalovanou byla uvedena v seznamu pohledávek. Žalované byl adresován dopis datovaný dne 30. 1. 2022, jehož obsahem bylo oznámení o postoupení pohledávky a dopis datovaný téhož dne označený Informace o zpracování osobních údajů. (smlouva o postoupení pohledávek na čl. 42 – 47 spisu, seznam pohledávek na čl. 40 spisu, oznámení o postoupení pohledávek, informace o zpracování osobních údajů na čl. 30 spisu, podací lístek na čl. 31 spisu)

13. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 6. 6. 2022, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. (předžalobní upomínka, podací lístek na čl. 26 – 27, 32 spisu)

14. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

15. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 30. 7. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejímž předmětem byla částku 20 000 Kč, jež se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem 6 592 Kč, poplatkem administrativní činnost a flexibilní splácení 7 626 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 278 Kč, celkem tak poplatkem 19 496 Kč. Celková dlužná částka činila 39 496 Kč (20 000 Kč + 19 496 Kč). RPSN byla uvedena 109,40 %. Počet splátek úvěru byl 23 splátek á 1 646 Kč + poslední splátka 1 638 Kč. Úrok činil 29,00 %. Téhož dne žalovaná signovala Zákaznickou kartu, dle níž nejvyšší dosažené vzdělání žalované je učňovské, rodinný stav – vdaná, počet vyživovaných osob – 4, není majitelem automobilu, zaměstnána je na plný pracovní úvazek, [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 17 196 Kč, ostatní příjmy 0 Kč, další čisté příjmy domácnosti 19 000 Kč, celkem příjmy 36 196 Kč. Běžné měsíční výdaje byly uvedeny 3 000 Kč (externí splátky zápůjček), 0 Kč (interní splátky PF), odhadované měsíční výdaje 12 000 Kč. Dále žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 2. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejímž předmětem byla částka 100 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem 8 874 Kč, poplatkem administrativní činnost a flexibilní splácení 18 000 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu 4 900 Kč, celkem tak poplatkem ve výši 31 774 Kč. Celková dlužná částka činila 134 870 Kč (100 000 Kč + 31 774 Kč). RPSN byla uvedena 3 193 %. Počet splátek úvěru byl 23 splátek á 5 620 Kč + poslední splátka 5 610 Kč. Úrok činil 14,00 %. Téhož dne žalovaná signovala Zákaznickou kartu, dle níž žije v nájemním bydlení, nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, rodinný stav – vdaná, počet vyživovaných osob – 4, není majitelem automobilu, je nezaměstnána. Čistý měsíční příjem žalované byl uveden 15 425 Kč, ostatní příjmy 14 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 22 000 Kč, celkem 51 425 Kč. Běžné měsíční výdaje byly uvedeny 4 000 Kč (externí splátky zápůjček), 3 959 Kč (interní splátky PF), odhadované měsíční výdaje 12 200 Kč. V rubrice„ zaměstnání ověřeno“ je uvedeno„ výplatní pásky“. Dle Tabulky umoření ke smlouvě [číslo] byly zaevidovány platby celkem 36 429 Kč. Dle Tabulky umoření ke smlouvě [číslo] byly zaevidovány platby celkem ve výši 34 480 Kč [právnická osoba], postupitel, a žalobkyně, postupník, podepsaly dne 28. 1. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovanou je vedena v seznamu pohledávek. Žalované byl adresován dopis datovaný dne 30. 1. 2022, oznámení o postoupení pohledávky. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 6. 6. 2022, předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky.

16. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).

17. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

18. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

25. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy, jimiž bylo sjednáno, že žalované bude poskytnuta finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí zápůjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.

26. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

27. V souzené věci je však nutno konstatovat, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

28. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně svá zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace v případě obou uzavíraných smluv omezil na zjištění údajů od žalované, které byly uvedeny v zákaznické kartě, kdy je zřejmé, že údaje, kterými žalovaná specifikovala svoji osobní a majetkovou situaci jsou zcela nedostatečnými. Žalovaná uvedla, že je vdaná, bydlení má zajištěno v pronajatém domě/bytě, má učňovské vzdělání, nevlastní automobil. Tyto údaje jsou shodné pro obě uzavírané smlouvy. V případě smlouvy uzavírané dne 30. 7. 2018 žalovaná uvedla, že je zaměstnána na plný pracovní úvazek jako operátor výroby, [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 17 196 Kč, ostatní příjmy 0 Kč. Uvedeno je, že k dispozici byly pracovní smlouva, výplatní listy. Důvěryhodnost zákaznické karty, respektive údajů v ní uvedených, konkrétně podkladů, z nichž byly údaje ověřeny, snižuje zákaznická karta, která je předložena ke smlouvě uzavřené dne 2. 8. 2019. V této listině je výslovně uvedeno, že žalovaná je nezaměstnaná, přesto jsou v rubrice příjem uvedeny dvě částky, které mají být získávány z pracovní činnosti a uvedeno, že byly k dispozici výplatní pásky žalované, z nichž údaje byly ověřeny, což zcela odporuje rubrice zaměstnání, kde je uvedeno, že žalovaná je nezaměstnaná. Není tak zřejmým, jak mohl být ověřován příjem z pracovního poměru a předloženy výplatní listy, když bylo uvedeno, že žalovaná byla nezaměstnaná. Již toto tak zakládá úvahu o nedůvěryhodnosti listiny, jíž jest zákaznická karta, kdy, jak je shora uvedeno, vycházet pouze z údajů zákaznické karty, nelze považovat za dostatečné. Nicméně i při hodnocení údajů v zákaznické kartě nelze uzavřít, že byly řádně hodnoceny majetkové poměry žalované. V případě smlouvy ze dne 30. 7. 2018 je uveden další příjem rodiny, není zřejmé, o jaký příjem se jedná. Hodnotit je nutné také to, že žalovaná uvedla čtyři vyživované osoby, tzn. vyživovací povinnost ke čtyřem nezaopatřeným osobám. Dále se ze zákaznické karty podává další závazek ve výši 3 000 Kč měsíčně. A také je podstatným, že žalovaná uváděla pracovní poměr na dobu určitou pouze do listopadu 2018. Při shrnutí shora uvedeného je tak nutné uzavřít, že na straně žalované byl uveden příjem ve výši 17 196 Kč, další příjem nebyl ověřen, není zřejmé, z jakých zdrojů tento příjem plyne, žalovaná má čtyři vyživovací povinnosti, v době uzavření smlouvy byla zatížena již závazkem a po období listopad není zřejmým, z jakého příjmu má být závazek plněn. Výdaje žalované kromě bydlení nejsou specifikovány, jsou uvedeny pouze odhadem, nejsou ověřeny. Tedy již tyto údaje musí vést k závěru, že zatížení žalované závazkem nedopovídá jejím majetkovým poměrům, k čemuž je třeba zdůraznit, že v rámci kontraktačního procesu nebylo prokázáno, že žalovaná bude schopna plnit svůj závazek i po období listopad 2018. Nadto je také nutné konstatovat, že právní předchůdce žalobkyně neprovedl hodnocení situace žalované ve vztahu k příslušným veřejně přístupným údajům z příslušných databází statistického úřadu a příslušných rejstříků. Pokud nadále byla s žalovanou uzavírána smlouva 2. 8. 2019, tak v tomto případě bylo třeba situaci žalované hodnotit se zvýšenou obezřetností, neboť jsou-li uzavírány smlouvy o zápůjčce opakovaně v poměrně krátkém časovém úseku, nasvědčuje toto úvaze o předlužování účastníka smlouvy, potažmo jeho domácnosti. V tomto případě hodnocení úvěruschopnosti nebylo vedeno s odbornou péčí. Předně je opět třeba zmínit, že nelze vycházet pouze z údajů zákaznické karty. Nicméně i při hodnocení těchto údajů nelze uzavřít, že na straně žalované jsou dány předpoklady pro úvahu, že bude schopna řádně plnit své závazky ze smlouvy. Jak již bylo shora uvedeno, údaje o zaměstnání žalované, respektive údaje o zaměstnání a příjmech žalované jsou rozporné, když je uvedeno, že žalovaná je nezaměstnaná a zároveň je uvedeno, že právní předchůdce žalobkyně měl k dispozici výplatní pásky žalované. Není zřejmé, jak právní předchůdce mohl mít k dispozici výplatní listy žalované, když byla nezaměstnaná. Již toto je tak základní rozpor, že nelze než uzavřít, že zákaznická karta je zcela nedůvěryhodným podkladem pro hodnocení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná nadto byla již zatížena závazky ze smlouvy uzavřené dne 30. 7. 2018 a závazkem ve výši 3 000 Kč, měla čtyři vyživovací povinnosti. Výdaje žalované nebyly řádně specifikovány a ověřeny. Nebyly také provedeny lustrace v příslušných rejstřících a provedeno srovnání s údaji statistických databází. Nebyla tak splněna podmínka řádného přezkumu úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

29. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalované, aniž byly důvěryhodně zjištěny a s odbornou péčí přezkoumány listiny dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalované, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalované, ale také její osobní situace. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

30. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.

31. Ke smlouvě uzavřené dne 30. 7. 2018 [číslo] žalovaná obdržela částku 20 000 Kč, přičemž zaevidovány byly platby žalobkyně ve výši 36 429 Kč. Ke smlouvě uzavřené dne 2. 8. 2019 [číslo] žalovaná obdržela částku 100 000 Kč, přičemž byly zaevidovány k této smlouvě platby celkem ve výši 34 480 Kč. Žalovaná tak obdržela částku 120 000 Kč, přičemž plnila částku 70 909 Kč. Žalovaná se tak celkem na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 49 091 Kč (120 000 Kč – 70 909 Kč) a je tudíž povinna toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit.

32. Žalobkyně se z titulu smlouvy [číslo] domáhala plnění částky 3 067 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 227,57 Kč, kapitalizovaného úroku 846,38 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 1 920,80 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úroku 29 % ročně z částky 1 920,8 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Ve vztahu k této smlouvy byla žalovaná povinna plnit částku 20 000 Kč, přičemž evidována je úhrada ve výši 36 429 Kč, žalovaná tak svoji povinnost již plnila a žaloba je nedůvodná. Proto byl pro shora specifikovaná plnění žalobní návrh zamítnut.

33. Z titulu smlouvy [číslo] se žalobkyně domáhala plnění částky 99 989 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 12 397,93 Kč, kapitalizovaného úroku 3 071,20 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 76 556,71 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně, úroku 8,3 % ročně z částky 76 556,71 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. K této smlouvě je zaevidována úhrada v částce 34 480 Kč. Žalovaná je povinna plnit žalobkyni částku 100 00 Kč, přičemž žalobkyni uhradila 34 480 Kč a dále částku 16 429 Kč (36 429 Kč – 20 000 Kč, viz shora). Celkem tak žalovaná žalobkyni uhradila kromě shora uvedené částky 20 000 Kč částku 50 909 Kč. Pokud je povinna k plnění částky 100 000 Kč, tak nadále je povinna uhradit 100 000 Kč – 50 909 Kč = 49 091 Kč. Žalovaná tak byla zavázána k plnění 49 091 Kč, pro částku 50 898 Kč byl žalobní návrh zamítnut. Dále byl žalobní návrh zamítnut v té části, v níž se žalobkyně domáhala kapitalizovaného úroku 3 071,20 Kč, úroku 8,3 % ročně z částky 76 556,71 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalované bylo uloženo plnit úroky z prodlení dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. A to běžící z částky 49 091 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, kdy v té části, v níž se žalobkyně domáhala takto vymezených běžících úroků z prodlení z částky 27 465,71 Kč (76 556,71 Kč – 49 091 Kč) byl žalobní návrh zamítnut. Dále byl z částky 49 091 Kč uložen plnit kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 8. 8. 2021 (když k tomuto datu žalovaná měla vědomí, že má plnit) do 28. 1. 2022 ve výši 1 989,19 Kč, pro částku kapitalizovaného úroku 10 408,74 Kč (12 397,93 Kč – 1 989,19 Kč) byl žalobní návrh zamítnut.

34. Žalovaný má na území České republiky, kde taktéž byla uzavřena smlouva, dle níž bylo sjednáno plnění. Rozhodným právem právní řád České republiky 35. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 2 o. s. ř., když ve věci byla převážně úspěšnou žalovaná, které však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.