22 C 364/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 17 859,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci a), žalobci b) částku 17 859,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 859,77 Kč od 31. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou je na náhradě nákladů řízení žalovaná povinna uhradit žalobci a) částku 2 350 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovanou je na náhradě nákladů řízení žalovaná povinna uhradit žalobkyni b) částku 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci podali soudu žalobní návrh, kdy se domáhali uložení žalované povinnosti zaplacení částky 17 859,77 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobci jsou vlastníky rodinného domu čp. , Anonymizováno, v , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, . Žalovaná je vlastníkem rodinného domu čp. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, obec , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Předmětem sporu je částka 17 859,77 Kč, neuhrazená ve stanovené lhůtě, měla být uhrazena na účet číslo , č. účtu, u , právnická osoba, . Žalovaná nesplnila povinnost uhradit polovinu účelně vynaložených nákladů na stavbu společného oplocení mezi sousedy. Dluh žalované vůči žalobcům vyčíslený k 1. 8. 2022 činí celkem 17 859,77 Kč. Materiál na stavbu oplocení činil celkem 35 719,54 Kč. Žalovaná měla po dokončení plotu uhradit polovinu nákladů, přes několikeré výzvy tak neučinila, ač jí byly veškeré doklady doručeny e-mailem. Dokončení realizace proběhlo výlučně zřizovatelem oplocení bez nároku na odměnu. Součástí vyúčtování jsou i barevné fotografie. Stavba plotu byla dokončena 31. 7. 2022, od této doby je předmět díla stranami de facto užíván. Předžalobní výzva byla žalované doručena 23. 8. 2022, žalovaná dluh neuhradila. Žalovaná je v prodlení s uhrazením dlužné částky 17 859,77 Kč od 31. 8. 2022. V roce 2021 se strany ústně dohodly na stavbě společného oplocení, drátěného, o výšce 170 cm včetně betonové podhrabové desky, aby vizuálně navazovalo na oplocení okolních staveb. Plot měl být realizován společně svépomocí, nákup a dopravu materiálu zajišťoval žalobce. Oplocení bylo postaveno po předchozí vzájemné dohodě na hranici pozemků par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . , adresa, mezi pozemky jsou znatelné, je nesporné, že vybudované společné oplocení tvoří rozhradu, osa krajních sloupků prochází na jedné straně geodetickým bodem a na opačném konci středem sloupku elektrického napětí. Tuto skutečnost činí obě strany nespornou. Dle § 1024 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb․, občanského zákoníku, se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné nebo přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Dle § 1122 odst. 3 o. z., má se za to, že podíly jsou stejné. Dle § 1127 o. z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Při právním posouzení věci ohledně částky 17 859,77 Kč (polovina ceny za výstavbu společného plotu) žaloba vychází z ustanovení shora citovaných, vyvratitelné právní domněnky, že jednoduché rozhrady mezi pozemky jsou společné. Dle § 1115 a násl. o. z., se má za to, že právní režim těchto společných rozhrad se řídí příslušnými ustanoveními o spoluvlastnictví, konkrétně § 1122 odst. 3 o. z., dle kterého podíly ohledně této společné věci jsou stejné. Lze shrnout, že byla společná dohoda o výstavbě společného plotu (rozhrady), za tímto účelem zřizovatel nakoupil materiál doručený na pozemek, společnými silami byl vybudován první a poslední sloupek společného oplocení. O náklady na vybudování plotu se tak obě strany mají podělit stejným dílem. Stavbě společného oplocení předcházely terénní úpravy-navážka zeminy do stejné výškové úrovně obou sousedících pozemků, probíhaly koordinovaně za účasti obou stran. Dne 25. 7. 2022 byl vyzván druh žalované p. , jméno FO, , aby uhradil zálohu za nakoupený materiál na hranici pozemku složený společnými silami, což odmítl, protože se situace změnila a nelze tak dodržet ústní dohodu. Materiál byl však zakoupen, dopraven a složen na pozemek. Důvodem odstoupení od dohody je údajně, že po předchozím přívalovém dešti došlo ke stečení dešťové vody z pozemku žalobců na pozemek žalované, což tvrdila i žalovaná. Žalobci mají ale za to, že toto nijak nesouvisí s ústní dohodou o výstavbě a financování společného oplocení, považují tento argument zcela účelovým pro zbavení se povinnosti hradit polovinu účelně vynaložených nákladů za společné oplocení, nyní tvořící rozhradu mezi pozemky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Následné vybudování oplocení spadá dle § 1129 do tzv. mimořádné správy společné věci, lze uzavřít, že výstavba oplocení znamenala podstatné zlepšení společné věci. Komentář k § 1129 o. z., velký komentář nakladatelství C. H. Beck (1. vydání rok 2013), uvádí, že mimořádnou správou je i podstatné zlepšení nebo zhoršení společné věci, změna jejího účelu, jejího zpracování. Lze zobecnit, že se musí jednat o důležitou změnu společné věci. Co je možné vztáhnout pod tzv. mimořádnou správu věci, hovoří i rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2288/2017. Vybudováním oplocení plotu na jeho základě došlo k podstatnému zlepšení společné věci, toto jednání lze vztáhnout pod pojem mimořádné správy společné věci. Žalované byla učiněna výzva k plnění předžalobní dopisem z 1. 8. 2022, § 142a o. s. ř., lhůtu plnění 7 dnů. Žalovaná nereagovala (pomineme-li nemístné slovní ataky), ničeho neuhradila. V návaznosti na výzvu dle § 118a o. s. ř. strana žalobce uvedla následující. Výstavbu plotu jsem zajišťoval žalobce a), protože s tím měl zkušenost. Už jsme řešili společný plot se sousedy paní , jméno FO, a panem , Anonymizováno, . Následně se sešli na místě s žalovanou a domlouvali se na tom, že plot, který se vybuduje mezi pozemky, pokračoval tak, jak byl vybudován plot s panem , Anonymizováno, a paní , jméno FO, , tedy že by navazoval, aby byl stejný. O tom se na místě vícekrát bavili, dohodli se, že se to udělá úplně stejně. Takto se o tom začali bavit v listopadu , Anonymizováno, . Jsou k dispozici fotografie z místa, kde je vše zachyceno, z elektronické komunikace i z fotografií je poměrně přesný přehled, jak strany komunikovaly. My jsme o celé situaci komunikovali průběžně. Postupně jsme se vždy sešli na místě, domlouvali jsme si, jak to uděláme navzájem jsme se ujišťovali, že to přesně takto bude. Nikdy nikde nezaznělo, že by s tím žalovaná nesouhlasila nebo, že by to mělo být jinak. Následně jsme se sešli na jaře 2021 já, žalovaná a partner žalované pan , jméno FO, . To jsme se už dohodli na konkrétním termínu, červenec 2022. Když jsme měli v roce 2022 přistoupit k realizaci stavby, tak se pan , jméno FO, omluvil, že má zlomený malík, na stavbě nemůže participovat. Dohodli jsme tedy, že stavbu odsuneme na neurčito, až ji budeme moci zrealizovat. Potom ovšem byl ještě problém, že se mi rozbilo auto a musel jsem ho opravovat. Bylo to tak, proto jsem také vše zajišťoval já, že kromě té skutečnosti, že jsem s tím měl již zkušenost, plot jsem budoval po dohodě s dalšími sousedy, jsem měl vůz s přívěsem a mohl jsem materiál přivézt. Když se vůz rozbil, napsal jsem zprávu SMS žalované, že vozidlo musí do opravy, ještě jednou jsme tedy realizaci odsunuli. Já veškerou komunikaci SMS mezi mnou a žalovanou mám schovanou, mohu ji i doložit. Poté si pamatuji, že jsem v pátek 22. 4. 2022, to si pamatuji velice přesně, protože jsem betonoval základ plotu před svým domem, hovořil s panem , Anonymizováno, a s žalovanou, kteří šli kolem, takže jsme se v tu chvíli viděli, kdy jsme začali o věci zase hovořit s tím, bylo po invazi Ruska na Ukrajinu, že dochází ke zvýšení cen materiálu a bylo by namístě akci co nejdříve dokončit. Dne 25. 7. 2022 jsme tak přistoupili k realizaci celého oplocení, já si to pamatuji, protože to mám na fotografii, vyfotografoval jsem si to. Nejdříve jsme začali vymezovat hranici pozemku. Řekli jsme si, ještě před tím, než jsme začali plot dělat, kde jsou sloupky, kde je hranice pozemku. Žalovaná totiž nechala provést geodetické vyměření, v místě byly umístěny geodetické body. Shodli jsme se přesně, kudy vede hranice pozemku, dokonce jsme v místě, když jsme plot budovali, geodetické body ponechali, aby poté nebyl spor, kudy hranice pozemku vede. Takto jsme se tedy dohodli a v červenci 2022 jsme plot vystavili. Co se týká výše nároku, tak tato je dána jednak náklady na materiál, náklady na jamkovač a náklady na beton, k čemuž jsou doloženy listiny, z nichž se podává, že za vodováhu jsme zaplatili 132 Kč, plotový materiál 16 654 Kč, 8 939,54 Kč, 4 564 Kč a dále jsem dokupoval za částku 516 Kč ještě jeden poslední sloupek, který nám chyběl. A to u jiného prodejce, protože nebylo efektivní, kvůli jednomu sloupku jezdit do vzdálenějšího místa. Veškerý materiál jsem přivezl žalobce a) na svém vozíku. Částky se vydávaly postupně také proto, že veškerý materiál se na vozík nevešel, nakupoval se postupně. Dále se zaplatila částka 922 Kč za nájem jamkovače a beton, také přivezený na vozíku, ve výši 992 Kč.

2. Žalovaná tvrdí následující. Pokud se žalobci se domáhají úhrady 17 859,77 Kč s příslušenstvím, jistina, ½ „účelně vynaložených nákladů na stavbu společného oplocení mezi sousedy“ s odkazem na § 1024 o. z., a mají za to, že plot je spoluvlastnictvím žalobců a žalované, tak s tímto nesouhlasí, je přesvědčena, že žádná povinnost k zaplacení nevznikla. K tvrzenému spoluvlastnictví plotu uvádí, že jej vybudovali výlučně žalobci, což i opakovaně v žalobě uvádějí. Tvrdí-li, že s žalovanou uzavřeli ústní dohodu o stavbě společného plotu, měla být dohodnuta konkrétní podoba plotu a realizace společnou svépomocí, toto sporuje, nikdy tuto ani jinou dohodu účastníci neuzavřeli. Nikdy žalobcům nesdělila, že se na stavbě plotu bude jakkoliv podílet, nikdy od žalobců neobdržela dokumentaci, jak by měl plot vypadat, nemohla tak odsouhlasit jeho podobu. Nikdy neobdržela rozpočet na výstavbu plotu, nikdy neodsouhlasila, že se na plotu bude jakkoliv finančně podílet, natož konkrétní částku. Z důkazů založených do spisu je evidentní, že veškeré účtenky, faktury, apod. jsou evidovány na žalobce. Z fotografií je zřejmé, že výstavbu prováděli žalobci, partner žalované výstavbě jen přihlíží v oděvu nevypovídajícím, že se na výstavbě jakkoliv podílel. Naopak lze z fotografií dovodit, což sami žalobci uvádí, že plot zřídili oni. Ustanovení § 1024 o. z., žalobci odkázané, stanoví pouze vyvratitelnou domněnku společného vlastnictví rozhrady. Spoluvlastnictví ale nelze založit jednostranným jednáním bez vůle žalované. Na straně žalované se nejedná ani o bezdůvodné obohacení, není pravdou, že plot, vzniklý výstavbou žalobců, nabyli účastníci do spoluvlastnictví. Vůle žalované k ničemu takovému nesměřovala, vůli opačnou před započetím výstavby plotu žalobcům žalovaná nikdy nesdělila. I s ohledem na znění § 1024 o. z. není vyloučeno, že plot (rozhrada) nemusí být společným. Nejde o majetkový prospěch žalované jakožto plnění bez právního důvodu ani plnění „za ni“, co měla plnit sama. Nejedná o zařizování cizí záležitosti dle § 3009 o. z. Žalobci vlastním rozhodnutím zbudovali vlastní oplocení dle vlastních cenových, vizuálních a stavebnětechnických představ. Nelze uvažovat o příkazní smlouvě, žalovaná žalobce ničím nepověřila, o takové možnosti předběžně nejednala. Uvádí-li žalobci, že vybudování oplocení je dle § 1129 o. z. tzv. mimořádnou správou společné věci, je žalovaná přesvědčena, že tomu tak není, není zřejmé, jaká společná věc měla být vybudováním plotu spravována. Není specifikováno, v čem mělo spočívat tvrzené podstatné zlepšení společné věci. Žalovaná si není vědoma, že by s žalobci cokoliv spoluvlastnila. Odkaz na toto ustanovení je matoucí, svědčí o nepochopení právní úpravy zde uvedené. Je vhodné poukázat, že dle § 1129 o. z. je k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení, zhoršení, změně jejího účelu, jejím zpracování, třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků; nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. Žalovaná nikdy nebyla vyzvána, aby jakkoliv rozhodovala o společné věci. Ani tomu tak být nemohlo, s žalobci společně nic nevlastní. Žalobců odkaz na rozsudek Okresního soudu v , adresa, není přiléhavý, zde nebylo sporu, že se účastníci dohodli na společné výstavbě plotu, plot byl spoluvlastnictvím. Okresní soud v , adresa, k tomuto dospěl ze shodných tvrzení účastníků, že se žalobce a oba žalovaní domluvili na stavbě společného plotu mezi jejich pozemky. Odkázané rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2288/2017, taktéž se vztahuje na spor, kde se řešilo nesporné spoluvlastnictví, žalobci, většinoví spoluvlastníci rozhodli o provedení opravy fasády dvorního traktu domu, žalovaný s opravou nesouhlasil. V návaznosti na ustanovení § 118a o. s. ř. žalovaná strana uvedla, že může potvrdit a stvrzuje, že plot byl v místě vystavěn, i to, že byl vystavěn žalobci. Co se však týká jednotlivých částek, žalovaná není stavu tvrdit, zdali jednotlivé částky byly vynaloženy na výstavbu tohoto konkrétního oplocení.

3. Skutková zjištění:

4. Žalobci jsou zapsáni v režimu společného jmění manželů jako vlastníci pozemku p. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dále jsou žalobci zapsáni v režimu společného jmění manželů jako vlastníci pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na listu vlastnictví č. , hodnota, . Žalovaná je zapsána jako vlastník pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku p. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jsou sousedícími. (informace o pozemku na čl. 13 spisu, seznam nemovitostí na LV na čl. 14 spisu, informace o pozemku na čl. 14, 2. strana spisu, informace o pozemku na čl. 15 spisu, pozemková mapa na čl. 15, 2. strana spisu)

5. Dne 9. 6. 2022 v 13.20.24 hodin byla společností , právnická osoba, vystavena Účtenka – daňový doklad pro předmět plnění vzpěra poplastovaná antracit – PVC, výška 200 cm, 38 mm průměr, betonová podhrabová deska 2950 x 200 x 50 mm pod plot, koncový držák podhrabové desky, výška 20 cm – pozink, průběžný držák podhrabové desky, výška 20 cm – pozink, opasek na přichycení napínáku PVC na sloupek 48 mm antracit, poplastovaný PVC napínák (ráčna) antracit, držák vzpěry k betonové podhrabové desce pozink, příchytka z PVC na napínací drát – antracit, šroubovací + šroub, vázací drát poplastovaný (PVC) antracit 1,4/2,0 mm, délka 50 m, šroub a matice k opasku, šroub k držáku vzpěry na podhrabovou desku, napínací drát poplastovaný (PVC) 2,5/3,5 mm, délka 52 m antracit, plotový sloupek – antracit, 48 mm, výška 260 cm. Odběratel , jméno FO, , částka 16 654 Kč, hrazeno v hotovosti. (účtenka – daňový doklad na čl. 16 spisu)

6. Dne 9. 6. 2022 v 13.22.17 hodin byla společností , právnická osoba, vystavena Účtenka – daňový doklad pro předmět plnění vodováha na sloupky, částka 132 Kč, uhrazeno v hotovosti. (účtenka - daňový doklad na čl. 16, 2. strana spisu)

7. Dne 9. 6. 2022 v 10.24.55 hodin byla společností , právnická osoba, vystavena Účtenka – daňový doklad pro předmět plnění pletivo poplastované, výška 150 cm bez ND (2,5 mm+ 50x50 mm; PVC; antracit), betonová podhrabová deska 2950 x 200 x 50 mm pod plot, plotový sloupek – antracit, 48 mm, výška 260 cm, celkem k úhradě 8 939,54 Kč. Uhrazeno kartou. Odběratel , jméno FO, , , adresa, . (účtenka – daňový doklad na čl. 17 spisu)

8. Dne 9. 6. 2022 v 10.11.31 hodin byla společností , právnická osoba, vystavena Účtenka – daňový doklad pro předmět plnění betonová podhrabová deska 2950 x 200 x 50 mm pod plot, celkem k úhradě 4 564 Kč. Uhrazeno v hotovosti. Odběratel , jméno FO, , , adresa, . (účtenka – daňový doklad na čl. 17, 2. strana spisu)

9. Dodavatel , právnická osoba, vystavil daňový doklad č. , hodnota, , jehož předmětem je sloupek PRIMA RAL7016 48/2055 Zn + plast, 1 ks, částka k úhradě 516 Kč, placeno hotově. (paragon – daňový doklad na čl. 18 spisu)

10. Dne byla uzavřena smlouva o nájmu/dodací list , Anonymizováno, pronajímatelem , právnická osoba, a nájemcem , jméno FO, , jejímž předmětem je movitá věc – jamkovač motorový 8-20 cm bez vrtáku, D-200 mm – Vrták k jamkovači MTL 51, pohonné hmoty natural mix (litr), kanystr plastový 5 listrů. Dne 27. 7. 2022 byla společností , právnická osoba, vystavena faktura č. , hodnota, pro nájemce , jméno FO, , za jamkovač motorový 8-20 cm bez vrtáku, D-200 mm – Vrták k jamkovači MTL 51, pohonné hmoty natural mix (litr), kanystr plastový 5 listů celkem pro částku 922 Kč, platba byla uhrazena v hotovosti. (smlouva o nájmu - dodací list na čl. 18, 2. strana spisu, faktura – daňový doklad na čl. 19 spisu)

11. Společnost , právnická osoba, vystavila dne 26. 7. 2022 daňový doklad pro prodej za hotové č. , hodnota, , odběratel , Jméno žalobce A, pro předmět plnění beton C12/15 XO-S1, 0,40 2 m3, částka 922 Kč, uhrazeno v hotovosti. (daňový doklad – prodej za hotové na čl. 19, 2. strana spisu)

12. Uvedené listiny soud hodnotí jako důvěryhodné a prokazující náklady na výstavbu plotu. Z fotografií, které jsou součástí spisového materiálu se podává, v jakém rozsahu a v jakém provedení byl plot vybudován, že je zděného (betonového) základu, do kterého byly vloženy sloupky, jež jsou spojeny drátěným pletivem. Materiál obsažený v účetních dokladech odpovídá rozsahu vybodovaného oplocení.

13. Na fotografiích na čl. 22-24 spisu je zobrazen žalobce a) a svědek , jméno FO, , kdy žalobce a) provádí práce na pletivovém plotu uchyceném na sloupcích, které jsou zapuštěny do připraveného základu. Pohledy na fotografiích jsou zepředu na plot, na plot po jeho délce a v detailu, kde je vidět, že je provedena příprava pro zapuštění do země. Dále je zachycena příprava výstavby plotu, zaměřování místa pro jeho umístění, na fotografiích jsou zachyceni žalobce a) a svědek , jméno FO, . K fotografii na čl. 24 spisu je třeba podotknout, a to k vyjádření svědka , jméno FO, v rámci jeho svědecké výpovědi, kdy uvedl, že fotografie zhotovila žalobkyně b) z okna bez vědomí svědka, že na této fotografii je svědek zachycen zblízka, je nepochybné, že fotografie není zhotovena bez vědomí svědka, neboť tento zde stojí se zaměřovačem a hledí přímo do objektivu, má nepochybnou interakci s tím, kdo fotografii zhotovuje.

14. Na fotografiích na čl. 45-50 spisu je zachycen podmáčený pozemek a domy, a to v celkovém pohledu a v detailu. Na fotografii na čl. 51 spisu je zachycen výkop, základ pro liniovou stavbu, kdy je evidentním, že se jedná o výkop pro stavbu plotu. Na fotografii na čl. 52 spisu je zobrazený již zakopaný výkop s vývodem odvodňovací drenáže. Na fotografii na čl. 53-55 spisu je zobrazen již zbudovaný plot.

15. Ze shora uvedených fotografií se podává, že na hranici pozemků č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , byl vybudován plot se zděným základem, do nějž byly vloženy sloupky, které jsou spojeny pletivem. Ta skutečnost, v jakém rozsahu byl plot vybudován a jakého stavebnětechnického typu plot je, je z předložených fotografií zcela jednoznačně patrná. Také je z fotografií zcela jednoznačně patrné, že plot vede na hranici pozemků, k čemuž soud hodnotí i výpověď svědka , jméno FO, , který zcela jednoznačně uvedl, že tomu tak je. S výpovědí tohoto svědka korespondují fotografie, na nichž je zachycen, kdy svědek výslovně uvedl, že na výstavbě plotu participoval tak, že označoval při stavbě plotu, kudy vede hranice pozemků tak, aby plot byl vystavěn právě na této. Svědkem označenou činnost zcela v souladu se jeho výpovědí fotografie zachycují. Ta skutečnost, že plot byl vystavěn v letních měsících roku 2022 byla mimo spor, nadto se podává tato skutečnost i elektronické komunikace stran, viz níže, a dokladů o zakoupení materiálu, což sic nevypovídá ničeho o tom, kdy byl materiál zpracován, avšak tyto listiny jsou v souladu s ostatními důkazy ve věci provedenými a skutkovými tvrzeními stran, zde shodnými.

16. S žalovanou, telefonní čísl , tel. číslo, , byla vedena elektronická komunikace „Ahoj , Anonymizováno, , mrzí mě to. Přetékají nádrže. Jdu to vyčerpat.“, dále 8. 7. 2022 „Ahoj , Anonymizováno, , stavbu plotu musím posunout na srpen. Odešel mi motor na Octávii a oprava potrvá 2 až 3 týdny, takže nemám, jak vozit beton. Jakmile to bude aktuální, tak dám vědět. Hezký víkend. , jméno FO, “, „Ahoj, to je v pohodě a hlavně vase věc, my mame ted spousty práce se zahradou, tak se nenudime“, a dále 23. 8. 2022 „To, co si dovolujete, je neskutecne. Mate nejaky souhlas od nas k postaveni plotu na spolecne hranici, tezko….. takze budes muset se svým zlatickem zamakat a postavit si ho na vlastním pozemku, u nas nemá co delat… takze papa u soudu, rada se na tohle téma pobavim. Me ty rozhodne nebudes vyhrozovat nebo zastasovat, na to jsi moc maly pan…“. (elektroniká komunikace na čl. 108, 2. strana)

17. Uvedenou listinou (elektronickou komunikací) žalobci prokazovali své skutkové tvrzení, že s žalovanou byla uzavřena dohoda o úhradě nákladů na výstavbě plotu. Tato skutečnost se však z této listiny nepodává. Z této se naopak podává, že žalovaná se o stavbě vyjadřovala tak, že se jedná o „vaší“ věc, tedy věc žalobců. Kromě následného vymezení žalované vůči požadavku žalobců jinou komunikaci o výstavbě plotu stran žalované předložená elektronická komunikace nezachycuje. Nadále byl označen k důkazu výslech svědka , jméno FO, . Z výpovědi jmenovaného svědka taktéž nelze činit žádný závěr, že o dohodě bylo jednáno. Svědek opakovaně zdůraznil, že žalovaná se vyjádřila tak, že pakliže hradila náklady na odvodnění zeminy, nebude již nadále hradit další náklady spojené se společnou hranicí pozemků. Uvedl také, že žalovaná vždy velmi přesně evidovala veškeré své platby a výdaje, přičemž do těchto nikdy nezahrnovala náklady na výstavbu plotu. Pokud svědek na výstavbě plotu participoval, jednalo se výhradně o pomoc při složení materiálu zakoupeného žalovaným a vymezení hranice pozemků při výstavbě plotu. Sám neměl nikdy právo, se jakkoliv k otázce nákladů vyjadřovat, nebyl vlastníkem předmětné nemovitosti, tímto byla vždy žalovaná. S žalovanou vedl rodinnou domácnost v rodinném domě č. , hodnota, v obci , adresa, , tuto vedl s žalovanou v rozhodné době, tedy v době, kdy byl vystavěn plot, přibližně v polovině roku 2024 vedení rodinné domácnosti ukončili. Nyní se již v místě nezdržuje. Nelze tak vzít za prokázané, že o výstavbě plotu a o úhradě nákladů na jeho výstavbu byla uzavřena účastníky sporu dohoda.

18. Dopisem ze dne 1. 8. 2022 adresovali žalobci žalované výzvu k úhradě částky 17 859,77 Kč za realizaci společného oplocení dokončeného dne 31. 7. 2022 s tím, nechť je plněno do 7 dnů ode dne doručení výzvy. (předžalobní výzva na čl. 20 + sledování zásilek na čl. 20, 2. strana + podací lístek, doklad o transakci na čl. 21 spisu)

19. Skutkový závěr:

20. Žalobci vlastníci pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , a to v režimu společného jmění manželů, a žalovaná je zapsána jako vlastník pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , přičemž označené pozemky spolu sousedí. Na hranici uvedených pozemků byl vystavěn plot v letních měsících roku 2022 se zděným základem, tedy stavba spojená pevně se zemí, kdy do zděného základu byly zabudovány sloupky, které jsou spojeny pletivem. Fyzicky realizoval výstavbu plotu žalobce a), který taktéž provedl nákup materiálu na výstavbu plotu. V řízení nebylo sporováno (ani se z žádného z důkazů nepodává, že by tomu bylo jinak), že finanční prostředky takto žalobce a) vydával v době trvání manželství z prostředků společného jmění manželů. Za prokázané je vzato, že plot je vybudován na hranici shora uvedených pozemků, kdy prvý uvedený pozemek je společným jměním manželů. Není vzato za prokázané, že s žalovanou byla uzavřena dohoda o povinnosti k úhradě nákladů na výstavbu plotu. Za prokázané bylo vzato, že náklady na výstavbu plotu v rozsahu jedné poloviny činily částku 17 859,77 Kč.

21. Právní hodnocení:

22. Podle § 1024 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho část23. Předně je třeba konstatovat, že účastník sporu není povinen uvádět právní hodnocení, toto je vždy povinen provést soud, přičemž tak činí ve vztahu k uplatněným skutkovým tvrzením a následně prokázanému skutkovému stavu. Účastník sporu je však vždy povinen tvrdit skutková tvrzení.

24. Uvedené soud uvádí ve vztahu k úvahám žalobců o aplikaci ustanovení § 1129 o. z., správě společné věci, zlepšení jejích užitných vlastností, apod. Je třeba uvést, že pokud byla rozhrada teprve budována, nemohla být spravována, neboť ještě neexistovala, úvahy o správě věci lze vztáhnout pouze na věc, která již existuje, a tudíž již může být spravována. Těžko lze zlepšovat užitné vlastnosti věci, která ještě neexistuje. Nadto ve vztahu k tomuto by bylo namístě uplatnit zcela jiná skutková tvrzení nežli uplatněná žalobci, kteří svá skutková tvrzení uplatňují k budování rozhrady, protože úvahy o správě společné věci, potažmo zlepšení jejích vlastností, lze vztáhnout již k věci existující, nikoliv k věci, která se teprve buduje, tudíž ještě neexistuje, což právě žalobci tvrdí -> tedy to, že budovali věc – rozhradu – novou, kdy tvrdí, že došlo k dohodě o jejím budování, tudíž zde skutková tvrzení směřují k dohodě, případně umístění rozhrady, nikoliv její správě či zlepšování jejích vlastností, toto jsou zcela odlišná skutková tvrzení.

25. Za rozhodné pro věc soud považuje s ohledem ke skutkovým tvrzením žalobců ustanovení § 1024, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., dle nějž má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.

26. Žalobci tvrdí, že vybudovali rozhradu přesně na hranici pozemků mezi žalobci a žalovanou, k čemuž dále tvrdí, že o jejím vybudování uzavřeli dohodu, jíž však žalovaná popírá. Protože občanský zákoník stojí na zásadě, že co zákon nezapovídá a co není upraveno kogentním ustanovením, může být sjednáno, platí zde zásada dispozitivní. Tzn., ačkoliv shora citované zákonné ustanovení upravuje pravidlo pro vlastnictví rozhrady, není vyloučeno toto upravit dohodou jiným způsobem. V souzené věci však žalobci tvrdí, že dohoda o vybudování a financování rozhrady byla uzavřena v souladu se zásadou v citovaném ustanovení zakotvenou. To znamená, že na straně žalobců je prokázat, že byla uzavřena jimi označená dohoda. V řízení nebylo vzato za prokázané, že žalobci tvrzená dohoda byla uzavřena. V tomto případě tak soud rozhradu hodnotí jako společné vlastnictví, když bylo vzato za prokázané, že byla vybudována na hranici pozemků žalobců a žalované.

27. K tomuto soud cituje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 4043/2018, které uvádí: „Dovolatelka předně namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, pokud jde o otázku, komu patří předmětná rozhrada. Podle jejího názoru by se měla uplatnit domněnka společného vlastnictví rozhrady. Tato otázka přípustnost dovolání nezakládá, neboť odvolací soud postupoval v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu. Podle § 854 císařského patentu č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský (dále také „o. z. o.“), brázdy, ploty dělané i samostatné, ohrady a zdi, soukromé potoky, stoky, místa a jiné podobné rozhrady, jež jsou mezi sousedními pozemky, pokládají se za společné vlastnictví, ač nedokazují-li opak znaky, nápisy nebo jiné známky a pomůcky. K tomu Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2097/2006 ….uvedl, že podle tohoto ustanovení platila vyvratitelná právní domněnka o spoluvlastnictví rozhrady, kterou se rozuměla i rozhrada mezi stavbami …Obecný zákoník občanský z roku 1811 tedy výslovně počítal s tím, že předmětem spoluvlastnictví vlastníků dvou sousedních staveb může být i zeď tyto stavby oddělující. Pokud § 361 o. z. o. rozlišoval spoluvlastnictví nedělené s podíly ideálními a spoluvlastnictví dělené s podíly reálnými, pak spoluvlastnictví rozhrad bylo spoluvlastnictvím neděleným s podíly ideálními. …Vznik spoluvlastnictví – společenství věci, která náleží nerozděleně několika osobám – upravoval § 825 o. z. o. tak, že „se zakládá na nahodilé události; na zákoně; na posledním pořízení nebo na smlouvě“. Nic tedy nebránilo tomu, aby spoluvlastnictví zdi sousedních staveb bylo založeno dohodou vlastníků sousedních staveb. Na trvání tohoto zvláštního spoluvlastnického vztahu by neměla vliv skutečnost, že obč. zák. z roku 1950 a 1964 takový vztah neupravují. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3009/2018 .. ozřejmil, že ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o rozhradách (§ 1024 a násl. o. z.) nelze aplikovat v případě, že prostor, ve kterém bylo schodiště umístěno, se zcela nachází na pozemku ve vlastnictví žalovaných. Ustanovení o rozhradách se uplatní pouze v tom případě, stojí-li rozhrada na obou sousedních pozemcích, resp. přesně na jejich společné hranici…. Obdobně upravoval rozhradu i § 854 o. z. o., podle kterého se za rozhradu považovaly brázdy, ploty dělané i samostatné, ohrady a zdi, soukromé potoky, stoky, místa a jiné podobné rozhrady, jež jsou mezi sousedními pozemky …O tomto pojetí rozhrady svědčí rovněž rakouská rozhodovací praxe, kde ustanovení § 854 o. z. o. platí v nezměněné podobě do současnosti. Rakouský Nejvyšší soudní dvůr v rozhodnutí ze dne 23. 5. 2013, sp. zn. 7 Ob 27/13s, jakož i v rozhodnutí ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 7 Ob 92/14a ..judikoval, že pojem rozhrada zahrnuje taková rozhraničení, která se nachází v hraniční oblasti „mezi dvěma pozemky“, tedy jednou částí na jednom a jednou částí na druhém pozemku. V řešené věci dospěl odvolací soud ke skutkovému závěru (kterým je dovolací soud vázán), že se předmětná zeď nachází pouze na pozemku žalobce. Je tedy zřejmé, že se nemůže jednat o rozhradu, a nepřipadá tak do úvahy domněnka společného vlastnictví, o kterou se opírá dovolatelka.“.

28. A dále rozhodnutí vydané NS ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 2005/2010, které uvádí: „Občanský zákoník v takovémto případě osud dělící zdi neřeší. Řešení takto závažné otázky přitom nelze nechat na tom, jak jsou zaměřeny a jak zakresleny nově vzniklé stavby, neboť jak řečeno, šlo by o důsledek, na který strany objektivně nemohou pomýšlet a který může být s o hledem na obecně možnou nepřesnost zaměření a zakreslení nahodilý. Právní režim dělící zdi ovšem řešil o. z. o. v § 854, na nějž odkázal a jejž citoval soud prvního stupně. Podle § 854 o. z. o. platila vyvratitelná právní domněnka o spoluvlastnictví rozhrady, kterou se rozuměla i rozhrada mezi stavbami. Obecný zákoník občanský tedy výslovně počítal s tím, že předmětem spoluvlastnictví vlastníků dvou sousedních staveb může být i zeď tyto stavby oddělující (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2006, sp. zn. 22 Cdo 2097/2006…). Dovolací soud má za to, že při nedostatku úpravy v současném občanském zákoníku, je třeba v § 854 o. z. o. hledat zásadu, která by nedostatek překonala. Vychází přitom z toho, co konstatoval Ústavní soud v nálezu ze dne 8. července 1997, sp. zn. III. ÚS 77/97 …"Zásad, uznávaných až do zrušení obecného zákoníku občanského z roku 1811 (zákonem č. 141/1950 Sb.), tedy do doby, kdy po násilném zvratu v čsl. státě počalo docházet k rozrušování právního řádu, je třeba zásad zcela odpovídajících demokratickým hodnotám státu (čl. 1, čl. 2 odst. 4, čl. 4 úst. zák. č. 1/1993 Sb.) dbát i v současné době a z nich při aplikaci současného práva vycházet, a to zejména tam, kde současná právní úprava vykazuje mezery, které nezbývá než překlenout výkladem." Pro tento postup hovoří především to, že spoluvlastnictví dělící zdi lze zásadně považovat za spravedlivé uspořádání vztahu mezi vlastníky sousedních domů, tvořících původně dům jediný, neboť pro každého z nich plní zeď stejnou funkci - ukončuje jeho dům, a každý z nich má tudíž na jejím vlastnictví rovnocenný zájem. Tomuto pohledu nasvědčuje též skutečnost, že právní domněnku spoluvlastnictví dělící zdi (a rozhrad vůbec) zakotvuje i nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) v § 1024 odst.

1. Jestliže tedy soudy dospěly k závěru, že o osudu dělící zdi nebylo v Dohodě nic ujednáno, potom správně učinily navazující závěr, že zeď zůstala spoluvlastnictvím vlastníků nově vzniklých domů. …Rozsudky nižších soudů nebylo žalovaným odňato něco, co jim výlučně patřilo. Rozsudky závazně určují, že jde o společný majetek obou stran, a to na základě předběžného závěru, že Dohoda osud tohoto majetku neupravila, a tudíž nikdy nešlo o výlučný majetek jedné strany. ….“.

29. Druhé z citovaných rozhodnutí bylo sic vydáno za úpravy dle zákona č. 40/1964 Sb., avšak odkazuje obecný zákoník občanský z roku 1811, o. z. o., z nějž vychází i zákon č. 89/2012 Sb., konkrétně odkazuje ustanovení § 854 o. z. o., kdy soud zdůrazňuje, že tento zákon stál na zásadách, z nichž vychází i právní řád (občanský zákoník) současný. Tedy závěr je takový, že je-li rozhrada umístěna na hranici pozemků účastníků, přičemž nebyla ve vztahu k rozhradě (jejímu vlastnictví) uzavřena žádná dohoda, je třeba věc hodnotit tak, že zákon zde stanoví vyvratitelnou domněnku, že je v podílovém vlastnictví. Tudíž, není-li dohoda o výstavbě, je na straně žalované dána povinnost plnit to, oč se výstavbou rozhrady obohatila, tedy zde plnění přichází v režimu § 2991 o. z. To, že se rozhrada nachází na hranici pozemku je v souzené věci vzato za prokázané, nadto to nebylo ani předměte sporu. Na straně žalobců je tak dáno právo na vydání bezdůvodného obohacení, když na straně žalované došlo k obohacení plněním bez právního důvodu, neboť žalovaná je spoluvlastníkem rozhrady, přičemž náklady na vybudování věci ve vlastnictví žalované hradili žalobci.

30. Ve vztahu k tomuto je však nutným hodnotit námitku žalované, že rozhrada není spoluvlastnictvím účastníků řízení. Žalovaná poukázala na to, že v řízení bylo prokázáno pořízení veškerého materiálu, z nějž byla rozhrada vybudována, výhradně žalobci, kteří výlučně hradili veškeré náklady na nákup materiálu, a dále ta skutečnost, že žalobci výlučně byli ti, kdož rozhradu vybudovali, vystavěli, jsou tedy stavebníky, tudíž vlastnické právo svědčí výlučně jim.

31. Zákon v ustanovení § 1024, odst. 1 o. z. zakládá vyvratitelnou domněnku, že rozhrada nacházející se na hranici pozemku, což nastalo v souzené věci, je spoluvlastnictvím vlastníků sousedících pozemků (zde účastníků řízení). V tomto případě platí, že je-li prokázán opak, domněnka stanovená zákonem prokázané skutečnosti ustoupí. Žalovaná za prokázání opaku považuje tu skutečnost, že žalobci byli ti, kdož zakoupili materiál, z nějž byla rozhrada vybudována a vystavěli ji. Ve vztahu k tomuto je však třeba hodnotit, že v řízení bylo taktéž prokázáno, že rozhrada má zděný základ, jedná se tedy o stavbu spojenou se zemí pevným základem, která se nezapisuje do katastru nemovitostí.

32. Podle § 506, odst. 1 o. z., součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

33. Podle § 1084 o. z. stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. Vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady. Osoba, která v dobré víře nebyla, má táž práva a povinnosti jako nepřikázaný jednatel.

34. Zákon stavbu a pozemek nechápe jako dvě samostatné nemovité věci, kdy s každou takovouto lze rozdílně nakládat, zákon stojí na zásadě superficies solo cedit, (povrch ustupuje půdě). Toto znamená, že stavba se stává součástí pozemku, nemá vlastní právní existenci, není samostatnou věcí v právním slova smyslu, tudíž nemůže být samostatným objektem práv, tedy ani objektem vlastnického práva, což právě je promítnuto v ustanovení § 1024, odst. 1 o. z. tak, že rozhrada, zde nemovitá věc, je spoluvlastnictvím vlastníků sousedních pozemků, neboť ten, kdo vlastní pozemek, vždy vlastní i stavby na tomto pozemku. Jedině vyvrácením shora uvedeného, např. při zjištění, že stavba byla vybudována v době před rokem 2014, přičemž vlastnický režim stavby a pozemku byl rozdílný, tudíž stavba k pozemku „nepřirostla“, by mohla zákonem stanovená domněnka v ustanovení § 1024, odst. 1 o. z. být vyvrácena. Pouze ta samotná skutečnost, že určitá osoba je stavebníkem tuto domněnku nevyvrací. Lze tudíž uzavřít, že domněnka spoluvlastnictví je dána. Uvedené tudíž znamená, že žalovaná je povinna k úhradě poloviny nákladů na výstavu rozhrady, kdy v řízení bylo prokázáno, že tato částka činí 17 859,77 Kč.

35. Co se námitky žalované týká, že není na její straně dána pasivní legitimace, neboť nebyla v žalobě označena akademickým titulem, tak legitimace účastníka v řízení se neodvíjí od toho, zdali je účastník označen i svým akademickým titulem, nýbrž od toho, zdali řádně specifikován a ztotožněná osoba je nositelem hmotného práva, k tomuto je pojednáno shora. Je-li tedy zřejmým, kdo je žalovaným, což zde je zřejmým je, neboť žalovaná je řádně označena jménem, datem narození, bydlištěm, k čemuž je třeba zdůraznit, že žalovaná netvrdí, že v řízení by měl být účastníkem někdo jiný, nýbrž se pouze vymezuje proti tomu, že nebyl u jejího jména uveden akademický titul, jinak se k návrhu věcně vyjadřuje, z čehož taktéž je zřejmým, že si je vědoma toho, že návrh je směřován právě proti její osobě, nelze závěr o nedostatku pasivní legitimace učinit.

36. Žalované tedy bylo uloženo plnit částku 17 859,77 Kč od 31. 8. 2022 v návaznosti na výzvu k plnění, když žalovaná byla k plnění vyzvána, avšak ničeho neuhradila a ocitla se tak v prodlení. Úrok z prodlení byl uložen k plnění v režimu § 1968, § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160, odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává, že by byl dán předpoklad pro určení delší lhůty k plnění či plnění ve splátkách.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. a ustanovením § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. tak, že přiznal žalobci a) a žalobkyni b), jež byli v řízení zcela úspěšnými, nárok na náhradu nákladů řízení. Ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, když z obsahu spisu se podává, že tento byl plněn žalobcem a) (záznam o složení na čl. 33 spisu), a paušální náhrady hotových výdajů ve výši celkem 2 350 Kč za žalobu, předžalobní upomínku, účast při jednání soudu dne 3. 7. 2024, účast při jednání soudu dne 4. 10. 2024, vyhlášení rozsudku dne 11. 10. 2024 (4 x 300 Kč + 150 Kč) dle ustanovení § 1, odst. 1, 2, 3 písm. a), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., § 11, odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění. Ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovanou tyto náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů ve výši celkem 600 Kč za žalobu, předžalobní upomínku, (2 x 300 Kč) dle ustanovení § 1, odst. 1, 2, 3 písm. a), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Pakliže bylo soudu doručeno podání na čl. 31, 32 spisu, jímž byl upřesněn žalobou uplatněný nárok ohledně úroku z prodlení, tak za toto podání nebyly přiznány náklady řízení, neboť se jednalo o opravu žalobního nároku, kdy tento měl být perfektním již při jeho podání. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní délce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).