22 C 369/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 153,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 580 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 49,10 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 580 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 10 573,06 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 606,18 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 018,84 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 053,66 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 11,75%, úrok 18,48 % ročně z částky 7 633,66 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo], nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně, poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované tuto splácet, zejména vyhodnocením informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy [číslo]. Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní, jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i ve smlouvě, kde je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že tato potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku, je si vědoma, že byly ověřeny a vyhodnoceny, je schopna splatit celkovou dlužnou částku dle podmínek smlouvy. Dále je uvedeno, že si je vědoma všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměla jim, nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se jí náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byla schopna posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jejím potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované v zákaznické kartě, poctivosti jejího jednání. Nadto by se žalovaná, při neuvedení nepravdivých, hrubě zkreslených, údajů, zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva. Pokud by však soud uzavřel, že nebylo prokázáno splnění zákonné povinnosti dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně upozorňuje nadepsaný soud, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1. 12. 2016), neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Dle smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit 10 665 Kč, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 6 367 Kč, s úrokovou sazbou 18,48 % ročně, strana 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení 2 798 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách á 571 Kč, poslední splátka 29. 3. 2022. Z tohoto smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná neplnila sjednané splátky řádně a včas, porušila závazky smlouvy. Poslední splátka byla žalovanou uhrazena 8. 11. 2021. Dne 19. 3. 2022 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení, dlužná jistina 7 633,66 Kč, dlužný poplatek 3 519,40 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou ničeho uhrazeno. Protože dlužná částka nebyla žalovanou řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina 7 633,66 Kč dále úrokem 18,48 % ročně, strana 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, od 30. 3. 2022, tj. dne uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl dle čl. 6 smluvních podmínek právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem 14 420 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla společností [právnická osoba] postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek z 14. 12. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, účinnost 16. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 14. 12. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství 2. 17 270,95 Kč. Příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 17 270,95 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně neuplatňuje. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 11 153,06 Kč sestávající z dlužné jistiny 7 633,66 Kč a dlužné částky poplatku 3 519,40 Kč, 3. kapitalizovaných úroků 1 018,84 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 655,28 Kč, úroků 18,48 % ročně z dlužné jistiny 7 633,66 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 7 633,66 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 1 018,84 Kč je úrok 18,48 % ročně z dlužné jistiny 7 633,66 Kč od 30. 3. 2022, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 14. 12. 2022. Kapitalizovaný úrok z prodlení 655,28 Kč je zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně z dlužné jistiny 7 633,66 Kč od 27 3. 2022, tj. marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 14. 12. 2022. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat plnění svého nároku prostřednictvím soudu, domáhá se rovněž náhrady nákladů řízení.

4. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

5. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

6. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

7. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 18. 5. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] kdy právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 10 665 Kč, z toho úrok ve výši 6 367 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč, částka za rozšířenou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 798 Kč, z toho částka za komfortní splácení 1 370 Kč, částka za flexibilní splácení 1 428 Kč. Celková dlužná částka tak činila 25 665 Kč RPSN byla uvedena 179, 68 %. Počet týdenních splátek úvěru byl 45 ve výši 571 Kč, poslední splátka 541 Kč (smlouva o úvěru na čl. 20 – 21 spisu)

9. V Kartě zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná uvedla, že je učňovského vzdělání, počet nezaopatřených dětí – 2, bydlí jako spolubydlící, je rozvedená. Dále žalovaná uvedla je zaměstnána u zaměstnavatele [příjmení] [příjmení] [jméno], [ulice a číslo], [obec a číslo] jako kuchařka, na plný úvazek, k tomuto je uvedeno, že byla předložena pracovní smlouva, výplatní listy. Měsíční příjem byl uveden 24 454 Kč, jediný zdroj příjmů, výdaje 6 000 Kč, externí splátky 1 200 Kč. Bylo vyznačeno, že žalovaná čerpala spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. (karta zákazníka, žádost o spotřebitelský úvěr na čl. 17 spisu) 10. [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 14. 12. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, kdy pohledávka za žalovanou byla uvedena v seznamu pohledávek. Žalované byl adresován dopis datovaný dne 16. 12. 2022, jehož obsahem bylo oznámení o postoupení pohledávky a dopisem datovaným téhož dne Informace o zpracování osobních údajů. K poštovní přepravě podáno 13. 1. 2023 (smlouva o postoupení pohledávek na čl. 32 - 37 spisu, seznam postupovaných pohledávek na čl. 31 spisu, oznámení o postoupení pohledávek, informace o zpracování osobních údajů na čl. 22 spisu, podací lístek na čl. 24 spisu)

11. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně datovaný dne 1. 6. 2023, předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. K poštovní přepravě podáno 2. 6. 2023 (předžalobní upomínka na čl. 18 - 19 spisu, podací lístek na čl. 23 spisu)

12. Dle Tabulky umoření žalovaná celkem uhradila částku 14 420 Kč (sloupec„ Celková plateb za období“). (tabulka na čl. 25 spisu)

13. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

14. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 18. 5. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] jejím předmětem byla částka 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit částku 15 000 Kč a dále částku 10 665 Kč (úrok ve výši 6 367 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč, částka za rozšířenou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 798 Kč, z toho částka za komfortní splácení 1 370 Kč, částka za flexibilní splácení 1 428 Kč). Celková dlužná částka tak činila 25 665 Kč RPSN 179, 68 %. Počet týdenních splátek úvěru byl 45 á 571 Kč, poslední splátka 541 Kč. V Kartě zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná uvedla, že je učňovského vzdělání, počet nezaopatřených dětí – 2, bydlí jako spolubydlící, je rozvedená, zaměstnána je u zaměstnavatele [příjmení] [příjmení] [jméno] jako kuchařka na plný úvazek, k čemuž je uvedeno, že byla předložena pracovní smlouva, výplatní listy, s měsíčním příjmem 24 454 Kč, jediný zdroj příjmů, výdaje 6 000 Kč, externí splátky 1 200 Kč. Žalovaná čerpala spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 14. 12. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovanou byla uvedena v seznamu pohledávek. Žalované byl adresován dopis datovaný dne 16. 12. 2022, oznámení o postoupení pohledávky, téhož dne Informace o zpracování osobních údajů. K poštovní přepravě podáno 13. 1. 2023. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně datovaný dne 1. 6. 2023, předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. K poštovní přepravě podáno 2. 6. 2023. Dle Tabulky umoření žalovaná celkem uhradila částku 14 420 Kč (sloupec„ Celková plateb za období“).

15. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

16. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).

17. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude předána finanční částka, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí zápůjčky. Lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty v hotovosti v návaznosti na uzavření smlouvy, kdy nebyla sjednána povinnost druhé strany finanční prostředky rezervovat.

25. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč, se žalovaná zavázala uhradit nadále i částku 10 665 Kč sestávající z částky úroku 6 367 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 1 500 Kč, úhradu za službu komfortního a flexibilního splácení v celkové výši 2 798 Kč, z tohoto 1 370 Kč za komfortní splácení a 1 428 Kč za flexibilní splácení. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši 10 665 Kč při poskytnutí částky 15 000 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, Občanský zákoník s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 10 665 za poskytnutí jistiny 15 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 179,68 %. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 580 o. z., když celkové úhrady žalované při poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč měly činit 10 665 Kč, což je nelze hodnotit jako platby přiměřené částce jistiny. Pro úplnost soud konstatuje, že částku označenou jako služba na„ komfortní a flexibilní“ splácení hodnotí taktéž jako platbu hrazenou v souvislosti s poskytnutím úvěru, byť je označena jako„ služba“. Zároveň je shora uvedené části právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu.

26. Především je však třeba odkázat na ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Odborná péče je korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný jak při výkladu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., tak pro výklad § 86 zákona č. 257/2016 Sb.,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

27. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla v době čerpání úvěru v zaměstnaneckém poměru s příjmem 24 454 Kč, jednalo se o jediný příjem žalovaný, jiný příjem neměla. Pokud byly u žalované uvedeny výdaje ve výši 7 200 Kč, tak tyto nebyly žádným způsobem ověřeny. Údaje uváděné žadatelem o zápůjčku je třeba vždy ověřovat i z veřejně dostupných rejstříků, neboť musí být zřejmým, že se jedná o výdaje, které jsou v místě a čase reálnými. Pokud žalovaná uváděla své celkové výdaje v částce 6 000 Kč, tak tyto nejsou žádným způsobem specifikovány, nicméně lze konstatovat, že se nemůže jednat o celkové výdaje reálně žalovanou hrazené, když lze předpokládat, že již pouze výdaje spojené s bydlením uvedenou částku převyšují, kdy nadále je třeba zohlednit, že jsou hrazeny výdaje spojené s dopravou, nákupem drogerie, ošacení, léků, a taktéž potravin. Nadto je nutným zohlednit i to, že žalovaná má dvě vyživovací povinnosti, zajišťuje tudíž i potřeby dalších dvou osob na ní výživou závislých. Nelze tudíž předpokládat, že celkové výdaje žalované činí částku 6 000 Kč, k čemuž je opětovně nutným zdůraznit, že uvedené výdaje nejsou žádným způsobem specifikovány a ověřeny. Dále je nutným hodnotit i tu skutečnost, že žalovaná v době uzavření smlouvy již byla zatížena dalším závazkem. Žalovaná uvedla, že částka 1 200 Kč je„ externí splátka“, z čehož není zřejmým, o jaké konkrétní splátky se jedná, ale je zřejmým, že žalovaná v době uzavření smlouvy měla již povinnost z dalšího závazku. Pokud je žadatel o zápůjčku, úvěr již zatížen závazkem a jeho jednání směřuje k dalšímu zatížení, je třeba jeho osobní a majetkové situaci věnovat zvýšenou pozornost, neboť toto svědčí o tom, že nemusí hospodařit s kladnou bilancí, což však splněno nebylo. Za této situace nemůže být uzavřeno, že majetkové poměry žalované této umožňují řádně hradit částku čerpaného úvěru. Tedy ani z hlediska hodnocení dle § 87, odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. nelze hodnotit závazek jako platně sjednaný.

28. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla na základě smlouvy o zápůjčce vyplacena částka ve výši 15 000 Kč. Pokud žalovaná plnila částku 14 420 Kč, což v řízení nebylo sporováno, je nadále povinna k úhradě částky 580 Kč. Žalovaná se domáhala úhrady částky 11 153,06 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 655,28 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 018,84 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 633,66 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení 11,75 %, úroku 18,48 % ročně z částky 7 633,66 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalovaná byla zavázána k úhradě částky 580 Kč, pro částku 10 573,06 Kč byl žalobní návrh zamítnut (11 153,06 Kč – 580 Kč), a to když žalovaná převzala částku 15 000 Kč, přičemž uhradila částku 14 420 Kč (15 000 Kč – 14 420 Kč = 580 Kč). Dále byla žalovaná zavázána k plnění kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 580 Kč od 27. 3. 2022 do 14. 12. 2022 ve výši 49,10 Kč, pro částku kapitalizovaného úroku z prodlení 606,18 Kč byl žalobní návrh zamítnut (655,28 Kč – 49,10 Kč). Dále byla žalovaná zavázána k úhradě úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 580 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. V té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku z prodlení z částky 7 053,66 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, byl návrh zamítnut. Dále jako nedůvodný byl návrh zamítnut v té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku kapitalizovaného ve výši 1 018,84 Kč, běžícího ve výši 18,48 % ročně z částky 7 633,66 Kč od 15. 12. 2022. Pro úplnost soud uvádí, že o úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně neúspěšnou. Jelikož žalované v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo.