22 C 386/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že vlastníkem motorového vozidla značky , jméno FO, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , není žalobkyně.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 7 600 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhá určení, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla značky , jméno FO, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , IBAN, , s následujícími tvrzeními. Účastníci řízení uzavřeli dne 1. 11. 2024 kupní smlouvu, jejíž předmětem bylo předmětné vozidlo. Téhož dne žalobkyně žalovanému předala vozidlo a plnou moc osvědčující zmocnění pro provedení změny vlastníka předmětného vozidla v registru silničních vozidel. Žalovaný však svůj závazek k provedení změny vlastníka v registru silničních vozidel nesplnil, jak žalobkyně ověřila lustrací dne 11. 12. 2024. Žalovaný tak neučinil navzdory opakovaným SMS a telefonickým urgencím žalobkyně a výzvě právní zástupkyně žalobkyně spojené s poučením o následcích neprovedení změny zápisu vlastníka předmětného vozidla, a to ani v náhradní lhůtě do 17. 12. 2024, jak slíbil. Naléhavý právní zájem žalobkyně spočívá v nemožnosti provedení změny zápisu vlastníka dle § 8, resp. § 8a zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, když u předmětného vozidla nebyla provedena evidenční kontrola a technická kontrola byla platná do 22. 2. 2025.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. žalobkyně výslovně souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil a soud tak dle § 101, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalobkyně a žalovaný signovali dne 1. 11. 2024 Kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla tovární značky , jméno FO, , typ , Anonymizováno, , varianta , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , barva , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , rok výroby , Anonymizováno, , identifikační číslo vozidla (VIN) , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, , číslo technického průkazu , Anonymizováno, , STK platná do 22. 2. 2025. Kupní cena byla sjednána v částce 5 000 Kč. Účastníci řízení ve smlouvě ujednali, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující na svůj náklad a dále, že zaplacením kupní ceny přechází na žalovaného vlastnické právo. (smlouva na čl. 21, druhá strana – 23 spisu)

6. Technický průkaz č. , hodnota, k vozidlu eviduje jako vlastníka žalobkyni od 9. 2. 2009 k vozidlu nové registrační značky , SPZ, , druh osobní automobil, sedan, tovární značka , jméno FO, , typ , Anonymizováno, , varianta , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , identifikační číslo vozidla (VIN) , Anonymizováno, , typ , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , barva , Anonymizováno, -, Anonymizováno, . (technický průkaz na čl. 23, druhá strana – 25 spisu)

7. Z printscreenu elektronické komunikace mezi účastníky řízení se podává, že žalobkyně žalovaného opakovaně o přepis vlastníka vozidla v registru silničních vozidel upomenula, žalovaný jeho provedení přislíbil nejpozději ve zprávě ze dne 3. 12. 2024. (printscreen na čl. 25, druhá strana – 33 spisu)

8. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

9. Žalobkyně, jako vlastník, a žalovaný signovali dne 1. 11. 2024 Kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla tovární značky , jméno FO, , typ , Anonymizováno, , varianta , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , barva , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , rok výroby , Anonymizováno, , identifikační číslo vozidla (VIN) , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, , číslo technického průkazu , Anonymizováno, , STK platná do 22. 2. 2025. Kupní cena byla sjednána 5 000 Kč. Účastníci řízení ve smlouvě ujednali, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující na svůj náklad a dále, že zaplacením kupní ceny přechází na žalovaného vlastnické právo. Z následné komunikace účastníků řízení se podává, že na základě kupní smlouvy bylo plněno, avšak žalovaný neprovedl zápis změny vlastníka předmětného vozidla v registru silničních vozidel.

10. Uvedený skutkový děj soud zjistil z listinných důkazů předložených žalobkyní, když žalovaný byl ve věci nečinný, na svoji obranu nepředložil soudu žádných důkazů, neučinil ani žádných skutkových tvrzení. Skutečnosti podávající se z listinných důkazů jsou ve vzájemné souvislosti, je dána časová souslednost skutku a logické návaznosti jednotlivých skutečností z listin se podávajících. Z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, z níž by bylo namístě usuzovat na nedůvěryhodnost důkazů v řízení provedených.

11. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

12. Podle § 2079, odst. 1 o. z. „Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.“.

13. Podle § 1099 o. z. „Vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.“.

14. V první řadě se soud zabýval otázkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř. Tento soud v dané věci u žalobkyně shledal, protože změna vlastníka musí být v registru silničních vozidel evidována (§ 8, odst. 2, písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „z. p. p. v.“]), což je i v zájmu samotné žalobkyně (srov. § 2, odst. 15 z. p. p. v. a § 2927, odst. 1 o. z.). K zápisu změny vlastníka je však nutná součinnost žalovaného (§ 8, resp. § 8a z. p. p. v.). Pokud jí žalovaný neposkytuje, může zápisu změny vlastníka žalobkyně dosíci právě určovací žalobou, což je postup aprobovaný i Ústavním soudem v nálezu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20: „je třeba poukázat na body 22 a násl. rozsudku sp. zn. 7 As 254/2016 Nejvyššího správního soudu, podle kterého lze připustit odstranění údajů v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není (…). Pro to je však třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není. Za takové situace, kdy judikatura správních soudů dovoluje odstranit údaje o vlastníkovi vozidla, nelze považovat důsledky napadeného ustanovení za překážku pro to, aby se dosavadní vlastník nemohl domoci odstranění evidovaných údajů o své osobě, nejsou-li v souladu se skutečností. (…) Závěrem je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, (…) umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel (…) Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry.“.

15. Po právní stránce soud uzavřel, že účastníci řízení uzavřeli v souladu s § 2079, odst. 1 o. z. kupní smlouvu, jejímž předmětem je předmětné vozidlo. K převodu vlastnického práva na žalovaného došlo dle § 1099 o. z., byť nikoliv účinností samotné smlouvy, jak citované ustanovení stanoví, ale zaplacením kupní ceny, jak bylo ve smlouvě ujednáno. Že k plnění došlo vzal soud za prokázané.

16. Oproti rozsudečnému návrhu formulovanému v žalobě soud určil, že vlastníkem předmětného vozidlo již není žalobkyně, jak plyne ze shora citované judikatury. Tímto rozhodnutím tak bude dosaženo účelu podané žaloby, kterou se žalobkyně snažila dosáhnout výmazu nepravdivých údajů z registru vozidel. Zamítnutím žaloby pouze pro nesprávné formulování rozsudečného návrhu v žalobě by bylo v rozporu s účelem civilního procesu, kterým je řešení sporů a přinášení spravedlnosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 3137/09).

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 600 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 2 000 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny právní zástupkyně za 2 úkony právní služby po 2 500 Kč a z náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žalobního návrhu, obojí před 1. 1. 2025) dle § 7 bod 5, § 9, odst. 3, písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění do 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.“). K takto určeným nákladům nadále nepřistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 %, když ze spisu se podle § 14a a. t. nepodává, že by právní zástupkyně žalobkyně byla plátkyní DPH. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.).