22 C 39/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky o rozvod manželství

I. Manželství manžela , jméno FO, , narozeného dne , Datum narození manžela, , a manželky , Jméno manželky, , narozené , rodné přijmení, , Datum narození manželky, , rozené , rodné přijmení, , uzavřené dne , datum, před Městským úřadem v , Anonymizováno, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel podal soudu návrh, jímž se domáhal rozhodnutí o rozvodu manželství, jakožto společného návrhu, kdy tvrdil následující. Manželství bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem v , Anonymizováno, . Z manželství se narodila v současné době již zletilá dcera , jméno FO, , a to dne , datum, . Poslední společné bydliště bylo na adrese , adresa, . Manželství bylo od počátku spokojeným, avšak již neplní své funkce, kdy od roku 2019 manželé nevedou společnou domácnost. Lze tak říci, že manželství je trvale a hluboce rozvráceným po dobu delší nežli pět let, přičemž nelze očekávat obnovení rodinného soužití. Z tohoto důvodu se tak manželé rozhodli manželství ukončit, neboť existuje již pouze formálně, v současné době neplní žádnou ze svých společenských funkcí, tedy ani kulturní, ani společenské. Manželé jsou ve shodě, že příčinou rozvratu je rozdílnost povah a zájmů manželů, s čímž jest spojen rozdílný náhled na vedení společného života, což vedlo k nenapravitelnému rozvratu manželského soužití. Po ujištění, že manželství již nelze obnovit se manželé dohodli, že bude podán návrh na rozvod manželství, proto uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů a práv a povinností bydlení. Podle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud rozvede manželství, aniž zjišťuje příčinu rozvratu manželství, pokud se k návrhu na rozvod, který podal jeden z manželů, druhý manžel připojí, pokud dojde k závěru, že tvrzení obsažená v návrhu jsou pravdivá a pokud ke dni zahájení řízení trvalo manželství jeden rok a manželé spolu více nežli šest měsíců nežijí, pokud se manželé dohodli na úpravě poměrů svých nezletilých dětí a pokud se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu. Podle § 384 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, je řízení o rozvod manželství zahájeno na návrh jednoho z manželů, popřípadě společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Manželé splňují všechny podmínky stanovené zákonem k tomu, aby manželství bylo rozvedeno bez zjištění příčin rozvratu manželství, nechť je tedy rozhodnuto o jeho rozvodu.

2. Návrh byl soudu adresován prostřednictvím datového přenosu právního zástupce manžela. Ačkoliv je tedy v návrhu uveden i podpis manželky, nelze jej hodnotit jako signovaný manželkou. Manželka však při jednání soudu výslovně uvedla, že k návrhu se připojuje. Návrh je tak hodnocen jako společný dle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, z. ř. s.

3. Z důkazů provedených v řízení zjistil soud tyto skutečnosti:

4. Účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před Městským úřadem v , Anonymizováno, . (oddací list účastníků na čl. 15 spisu)

5. Dle Potvrzení o provedené lustraci v IZSR je k jménu manželky vedena dcera , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , datum, . (potvrzení o provedené lustraci v IZSR na čl. 7-8 spisu)

6. Dle Potvrzení o provedené lustraci v IZSR je k jménu manžela vedena dcera , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , datum, . (potvrzení o provedené lustraci v IZSR na čl. 5-6 spisu)

7. Dne 21. 1. 2025 byl ověřen podpis manžela a dne 29. 1. 2025 byl ověřen podpis manželky na Dohodě o vypořádání společného jmění a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství, kde, mimo jiné, uvedli: „Účastníci této dohody prohlašují, že do jejich společného jmění (dále jen „SJ") v současné době náleží pouze movité věci, když každý z nich si již ponechal věci, o které měl zájem, tedy jejich SJ je již fakticky vypořádáno, neboť účastníci nevedou společnou domácnost již od roku 2019, a tedy mezi nimi ani není sporu, kdo si které věci převzal a komu připadnou do výlučného vlastnictví po zániku jejich manželství. Dále účastníci prohlašují, že do jejich SJ náleží také práva a povinnosti, resp. pohledávky a závazky z finančních produktů (účty u bankovních institucí, spoření, pojištění, úvěry, půjčky atd.). ….Veškeré pohledávky a závazky z běžných účtů a další finančních produktů (spoření, pojištění, úvěry, půjčky atd.), které vyplývaly z těchto finančních produktů ke dni podpisu této dohody, se stanou výlučným majetkem, resp. jediným oprávněným a povinným z těchto finančních produktů, se stane ten z účastníků, na jehož jméno jsou vedeny, pokud v této smlouvě není uvedeno jinak…. Ohledně práv a povinností společného bydlení účastníci prohlašují, že v současné době již nevedou společnou domácnost. …Účastníci této dohody prohlašují, že na vypořádání svého SJ si nebudou ničeho vyplácet, tedy že své společné jmění manželů vypořádávají bezplatně. …Účastníci této dohody výslovně prohlašují, a svými podpisy stvrzují, že touto dohodou jsou vypořádány všechny vzájemné majetkové vztahy, a že vůči sobě již nemají žádných pohledávek ani žádných závazků, s výjimkou těch, které jsou v dohodě výslovně uvedeny. …Účastníci dále prohlašují, že od podpisu této dohody do zániku jejich manželství budou každý nabývat do svého výlučného vlastnictví, respektive pokud některý z manželů v době od podpisu této dohody do právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství nabyde majetek, popř. finanční produkt či závazek, stane se, po rozvodu manželství, výlučným vlastnictvím, respektive jediným oprávněným se stane ten z manželů, který vlastnictví nabyl. ..Účastníci této smlouvy prohlašují, že jejich ekonomická situace je taková, že oba jsou schopni se sami živit, žádný z nich neutrpí rozvodem manželství závažnou finanční újmu, a proto se dohodli, že si nebudou po rozvodu jejich manželství hradit výživné.“. (dohoda na čl. 9-11 spisu)

8. Dále byl k důkazu proveden účastnický výslech manžela a manželky.

9. Manžel dobu, po níž manželství neplní své funkce, vymezuje obdobím sedmi let, kdy po tuto dobu každý z manželů žije v jiném místě bydliště, přičemž za celou uvedenou dobu nedošlo k obnovení rodinného soužití. Důvodem rozvratu bylo to, že každý z manželů počal vést svůj vlastní život odděleně od druhého manžela. Situaci ve vztahu vnímá bez možnosti změny. (účastnický výslech manžela)

10. Manželka taktéž dobu, po níž manželství neplné své funkce, vymezuje po období sedmi let, kdy po tuto dobu každý z manželů žije v jiném místě bydliště, je tedy odpovídající to, co uvedl manžel. Důvodem rozvratu je, že došlo k celkovému vzájemnému odcizení. K obnovení rodinné domácnosti nedošlo. I manželka toto zcela vylučuje, byť jsou manželé stále v přátelském vztahu. (účastnická výpověď manželky)

11. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželství neplní žádnou ze svých společenských funkcí po dobu sedmi let, kdy po tuto dobu každý z manželů žije v jiném místě bydliště, přičemž k obnovení společného soužití manželů nedošlo. Je tak zřejmým, že manželství je nefunkčním svazkem, neboť zvažovali-li by manželé obnovení rodinného soužití měli k tomuto dostatečný časový prostor, a nedošlo-li k tomu, je zřejmým, že očekávat obnovení rodinného soužití již není reálným, nadto oba manželé toto již zcela vylučují.

12. Příčinou rozvratu manželství jest ta skutečnost, že došlo k vzájemnému citovému odcizení manželů a v důsledku tohoto k tomu, že manželé přestali vést partnerský život.

13. Dle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

14. Dle § 756 občanského zákona, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

15. Dle § 757 občanského zákona, připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

16. Manželství účastníků trvá dobu delší nežli jeden rok, manželé spolu po dobu delší, nežli šest měsíců nežijí, návrh o rozvod manželství je návrhem společným, v manželství není žádných nezletilých dětí, tudíž předložení rozhodnutí soudu, jímž byla schválena dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí účastníků na dobu po rozvodu manželství, je bezpředmětným. Soud tedy nadále hodnotil, zdali jsou splněny předpoklady stanovené v § 757, odst. 1, písm. c), 2 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění. Aby tomu tak, bylo, musí být předložena dohoda o vypořádání společného jmění manželů a bydlení s úředně ověřenými podpisy na dobu po rozvodu manželství účastníků. K dohodě o vypořádání vzájemných majetkových poměrů a práv a povinností bydlení pro dobu po rozvodu manželství soud odkazuje na komentář Občanský zákoník s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 458, který uvádí, že „zákon vyžaduje předložení dvou, případně tří dohod, a to o úpravě majetkových vztahů, bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu … Otázkou je, do jaké míry by se soud měl zaobírat obsahem těchto dohod. Ideálním stavem je vypořádání všech majetkových vztahů. Pokud si však manželé vypořádají společné jmění pouze částečně, existuje zákonná pojistka v podobě vypořádání na základě zákonné domněnky dle § 741. Ustanovení § 738, odst. 2 dále stanoví, že platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv. …… Zákon vyžaduje, aby rozvádějící se manželé soudu předložili dohodu o úpravě svých majetkových poměrů. Z povahy věci vyplývá, že především půjde o vypořádání společného jmění manželů, ledaže by mezi manžely existoval režim odděleného jmění (§ 729), případně bylo společné jmění zrušeno soudem (§724).“. Z výše uvedeného je tak zřejmým, že není-li soudu předložena dohoda o výživném, musí vždy být soudu předložena dohoda o majetkovém vypořádání a bydlení na dobu po rozvodu, ledaže by existoval režim odděleného jmění manželů, což v dané věci nebylo tvrzeno ani zjištěno. Soud nehodnotí platnost právního jednání, jímž jest dohoda o vypořádání majetkových vztahů a bydlení na dobu po rozvodu. V souzené věci je však právní jednání účastníků, jímž jest dohoda o vypořádání společného jmění manželů, dle § 553, odst. 1 o. z. nutným hodnotit jako neurčité, když z předložené dohody nelze seznat, jakou konkrétně položku každý z manželů nabyde do vlastnictví a jak konkrétně je ujednáno o bydlení na dobu po rozvodu manželství. Zde tak nezbývá nežli konstatovat, že podmínky pro postup dle § 757 o. z. nejsou splněny, soudem je tak rozhodnuto v režimu § 755 o. z.

17. V daném případě dospěl soud k závěru, že vztahy mezi manžely jsou tak narušeny a manželství účastníků do té míry hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení společného soužití, rodinné domácnosti, účastníků. Proto postupoval v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením a rozhodl tak, že manželství účastníků se rozvádí. Co se týká toho, že manželství nemůže být rozvedeno, jestliže by to bylo v rozporu se zájmy nezletilých dětí z manželství narozených dle § 755, odst. 1, písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, tak za situace, kdy v manželství žádných nezletilých dětí není, posouzení této otázky odpadá.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., dle nějž, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě nebylo zjištěno, že by okolnosti případu či poměry účastníků přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly, proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků nemá právo.