22 C 426/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vypořádání společného jmění manželů

I. Nařizuje se prodej ve veřejné dražbě pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zahrada, zemědělský půdní fond, v katastrálním území , adresa, , zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru žalobkyni jednou polovinou, (1/2) a žalovanému jednou polovinou (1/2).

II. Návrh žalovaného, aby žalobkyně byla povinna plnit vypořádání vnosu z výlučného majetku žalovaného na majetek ve společném jmění manželů, úhradu úvěru, z nějž byla realizována výstavba domu čp. , Anonymizováno, , v částce 1 570 000 Kč, se zamítá.

III. Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazují movité věci tvořící vybavení rodinného domu čp. , Anonymizováno, , , adresa, , jimiž jsou elektrospotřebiče vestavěné do kuchyňské linky elektrická pečicí trouba zn. Bosch, plynový sporák zn. Bosch, digestoř zn. AEG, mikrovlnná trouba zn. Bosch, myčka zn. AEG, dále chladnička s mrazničkou zn. Liebherr, automatická pračka zn. AEG, sekačka na trávu zn. Husqvarna.

IV. Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazuje vozidlo tovární značky Škoda Roomster, RZ , SPZ, .

V. Žaloba v té části, v níž se žalobkyně domáhala vypořádání položky společného jmění majetku, vozidla tovární značky KTM Duke, RZ , SPZ, , se zamítá.

VI. Žalovanému se přikazují do výlučného vlastnictví práva a povinnosti z pojistné smlouvy č. , RČ, u společnosti , právnická osoba, . (uzavřena dne 12. 5. 1999 se společností , právnická osoba, .).

VII. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na vypořádacím podílu částku 2 149 238 Kč, a to do čtyř měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala vypořádání společného jmění manželů, když tvrdila, že účastníci sporu dne , datum, uzavřeli manželství před Místním úřadem v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha – východ čj. , spisová značka, ze dne 12. 4. 2021, přičemž k dohodě o vypořádání společného jmění nedošlo. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání nemovité věci, movité věci a práva a povinnosti z pojistné smlouvy, kterou jsou specifikovány níže.

2. Žalovaný to, že manželství bylo uzavřeno a rozvedeno jak žalobkyně tvrdí, nesporoval, nadále však uplatnil v řízení k vypořádání vnos tak, jak je specifikován níže.

3. Skutková zjištění:

4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Místním úřadem v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu Praha – východ čj. , spisová značka, ze dne 12. 4. 2021, který nabyl právní moci dne 26. 4. 2021. (oddací list na čl. 21 spisu, rozsudek na čl. 22 spisu)

5. K dohodě o vypořádání společného jmění nedošlo. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky spornou, nadto se podává z listin, jimiž jsou dopis ze dne 2. 3. 2020 – úprava poměrů k nezletilé dceři, rozvod manželství a vypořádání vzájemných majetkových poměrů a povinnosti bydlení + podací lístek na čl. 33 spisu, návrh smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových poměrů a práv a povinností bydlení pro dobu po rozvodu manželství na čl. 34 – 35 spisu, dopis ze dne 27. 4. 2020 – úprava poměrů k nezletilé dceři, rozvod manželství a vypořádání vzájemných majetkových poměrů a práv a povinností bydlení na čl. 36 spisu, elektronická komunikace ze dne 25. 6. 2021 na čl. 37 spisu.

6. Účastníci jsou zapsáni jako vlastníci v režimu společného jmění manželů pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zahrada, zemědělský půdní fond v katastrálním území , adresa, , zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Uvedená skutečnost nebyla v řízení spornou, nadto se podává z listin, jimiž jsou výpis z katastru nemovitostí na čl. 23 spisu, kupní smlouva na čl. 24 – 25 + plná moc na čl. 26 – 27 spisu, územní souhlas na čl. 28 – 29 spisu, kolaudační souhlas na čl. 30 – 31 spisu. Ze shodných tvrzení manželů bylo vzato dle § 120, odst. 3 o. s. ř. za prokázané, že žádný z účastníků nemá finanční prostředky na úhradu případného vypořádacího podílu, žádný z účastníků nemá zájem o přikázání věci do výlučného vlastnictví. Závěrem žalobkyně navrhla, nechť je rozhodnuto o nařízení prodeje nemovitých věcí, žalovaný závěrem navrhl, nechť je rozhodnuto o přikázání do podílového spoluvlastnictví označených nemovitých věcí.

7. Součástí společného jmění manželů je vybavení rodinného domu čp. , Anonymizováno, , , adresa, , a to elektrospotřebiče vestavěné do kuchyňské linky, jimiž jsou elektrická pečicí trouba zn. Bosch, plynový sporák zn. Bosch, digestoř zn. AEG, mikrovlnná trouba zn. Bosch, myčka zn. AEG, dále chladnička s mrazničkou zn. Liebherr, automatická pračka zn. AEG, sekačka na trávu zn. Husqvarna. Ve vztahu k označeným položkám movitých věcí je učiněn skutkový závěr v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř., když účastníci učinili nesporným, že hodnota označených movitých věcí činí 12 000 Kč, přičemž je užívá žalovaný, žalobkyně nemá zájem o převzetí do vlastnictví.

8. Dále je součástí společného jmění manželů vozidlo tov. značky Škoda Roomster, RZ , SPZ, . Ve vztahu k této položce byl učiněn skutkový závěr v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř., když účastníci učinili nesporným, že hodnota označené movité věci činí 58 000 Kč, přičemž ji užívá žalovaný, žalobkyně nemá zájem o převzetí do vlastnictví.

9. Žalobkyně nadále tvrdila, že součásti společného jmění manželů je vozidlo tov. značky KTM Duke, RZ , SPZ, . Žalobkyně do majetku spadajícího do společného jmění manželů zařadila i motocykl tov. značky KTM Duke, RZ , SPZ, , kdy žalovaný k této položce tvrdil, že motocykl nikdy nezakoupil, nevlastní a nevlastnil jej, byť je pravdou, že je parkován v garáži v nemovitosti čp. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, a může jej někdy se souhlasem majitele žalovaný užívat, toto je však pouze určitá protislužba za umístění motocyklu v kryté a vytápěné garáži celý rok, nedisponuje technickým průkazem silničního motorového vozidla. Ve věci tedy bylo sporným, zdali označená položka je součástí společného jmění manželů, když manželka tuto položku učinila součástí masy společného jmění manželů, manžel však tvrdil, že takovýto motocykl nebyl manžely nikdy vlastněn. Žalobkyni bylo dáno poučení dle § 118a, odst. 3 o. s. ř., nechť označí důkazy k prokázání té skutečnosti, že tato položka je součástí společného jmění manželů. Žalobkyně žádných důkazů neoznačila. Dle § 120, odst. 2 o. s. ř. bylo k důkazu provedeno sdělení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie , Anonymizováno, kraje, Územní odbor , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Dopravní inspektorát, kterým bylo sděleno, že dotazované motorové vozidlo lustrací systému PČR a registru vozidel ČR neprochází, sdělení na čl. 42 spisu. Soudem tak bylo uzavřeno, že uvedená položka není součástí masy společného jmění manželů.

10. Žalobkyně dále tvrdila, že předmětem společného jmění manželů je položka, jíž jest práva a povinnosti z pojistné smlouvy č. , RČ, , , právnická osoba, . (uzavřena dne 12. 5. 1999 se společností , právnická osoba, .) Skutkový závěr o tom, že uvedená položka je součástí společného jmění manželů, lze učinit v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř. Nadto se ta skutečnost, že označená smlouva byla uzavřena, podává z listiny, jíž jest smlouva o pojištění osob – dodatek, pojistná smlouva č. , RČ, na čl. 32 spisu. Z listin, jimiž jsou sdělení společnosti , právnická osoba, . na čl. 45, 59 /61/ spisu bylo zjištěno, že ke dni zániku společného jmění manželů činila hodnota produktu 215 762 Kč, produkt je sjednán do 12. 5. 2024. Dále bylo z provedených listin zjištěno, že jako pojistník je uveden žalovaný, jako pojištění jsou uvedeni žalobkyně a žalovaný. Pokud žalobkyně tvrdila, že plní na spořicí složku tohoto produktu, žalovaný toto nesporoval.

11. Žalovaný nadále učinil předmětem vypořádání vnosy z výlučného majetku žalovaného na majetek společného jmění manželů, a to vnosy v částce 6 370 000 Kč z výlučného vlastnictví žalovaného na společný majetek na úhradu úvěru, z nějž byla realizována výstavba domu čp. , Anonymizováno, . K tomuto manžel tvrdil, že nemovité věci, pozemek, byl zakoupen z finančních prostředků hypotečního úvěru, poskytnutého oběma účastníkům, nicméně následná výstavba budovy čp. , Anonymizováno, a doplacení nesplacené části úvěru hrazeno z výlučných prostředků žalovaného, které získal prodejem nemovitosti, budovy čp. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , darováno rodiči, kdy tyto finanční prostředky byly jeho výlučnými, nikoliv spadající pod režim společného jmění manželů. Žalovaný tedy ze svých výlučných prostředků poskytl na doplacení společného hypotečního úvěru a výstavbu budovy částku 6 370 000 Kč. Ve vztahu k této položce bylo učiněno skutkové zjištění v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř., když účastníci učinili nesporným, že tato položka je v hodnotě 4 800 000 Kč, a to žalobkyně v podání na čl. 55 spisu, žalovaný v podání na čl. 57 spisu. Pokud k tedy k této položce byl předložen důkaz, jímž jest kupní smlouva na čl. 18 – 20 spisu, a soudem bylo dle § 120, odst. 2 o. s. ř. vyžádáno sdělení , právnická osoba, . na čl. 53 spisu, tak hodnocení těchto důkazů je nadbytečným.

12. Skutkový závěr:

13. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Místním úřadem v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha – východ čj. , spisová značka, ze dne 12. 4. 2021, právní moc 26. 4. 2021. K dohodě o vypořádání společného jmění nedošlo. Součástí společného jmění manželů jsou následující položky. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , rodinný dům, pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zahrada, zemědělský půdní fond v katastrálním území , adresa, , zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy účastníci nedisponují finančními prostředky na úhradu případného vypořádacího podílu, žádný z účastníků nemá zájem o přikázání věci do výlučného vlastnictví. Vybavení rodinného domu čp. , Anonymizováno, , , adresa, , a to elektrospotřebiče vestavěné do kuchyňské linky, jimiž jsou elektrická pečicí trouba zn. Bosch, plynový sporák zn. Bosch, digestoř zn. AEG, mikrovlnná trouba zn. Bosch, myčka zn. AEG, dále chladnička s mrazničkou zn. Liebherr, automatická pračka zn. AEG, sekačka na trávu zn. Husqvarna, hodnota označených movitých věcí činí 12 000 Kč, užívá je žalovaný, žalobkyně nemá zájem o převzetí do vlastnictví. Součástí společného jmění manželů je dále vozidlo tov. značky Škoda Roomster, RZ , SPZ, , hodnota označené movité věci činí 58 000 Kč, užívá jej žalovaný, žalobkyně nemá zájem o převzetí do vlastnictví. Součástí společného jmění manželů jsou práva a povinnosti z pojistné smlouvy č. , RČ, , , právnická osoba, ., která byla uzavřena dne 12. 5. 1999 se společností , právnická osoba, . Ke dni zániku společného jmění manželů činila hodnota produktu 215 762 Kč, produkt je sjednán do 12. 5. 2024. Nelze vzít za prokázané, že součástí společného jmění manželů je vozidlo tov. značky KTM Duke, RZ , SPZ, . Vnosy z výlučného vlastnictví žalovaného na společný majetek na úhradu úvěru, z nějž byla realizována výstavba domu čp. , Anonymizováno, , jsou v hodnotě 4 800 000 Kč.

14. Právní hodnocení:

15. Dle § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

16. Dle § 741, o. z., nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

17. Dle § 742 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

18. V souzené věci bylo mimo spor, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Místním úřadem v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu Praha – východ čj. , spisová značka, ze dne 12. 4. 2021, jež nabyl právní moci dne 26. 4. 2021. Tedy ke vzniku manželství, tudíž společného jmění manželů, došlo za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., k jeho zániku, tudíž zániku společného jmění manželů, došlo za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v příslušném znění, o. z.

19. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR vydaný ve věci sp. zn. 22 Cdo 3779/2014 dne 29. 4. 2015 uvádí, že pokud je rozhodováno o vypořádání společného jmění manželů, zaniklého (zrušeného, zúženého) před 1. 1. 2014, je věc nutno posuzovat ve stejném právním režimu jako jeho zánik. Jinými slovy, podstatným pro posouzení, který právní režim je rozhodný, je okamžik zániku společného jmění manželů, tudíž nikoliv jeho vznik. Věc je tak hodnocena v režimu zákona č. 89/2012 Sb.

20. V řízení nebylo tvrzeno, ani toto nebylo prokázáno, že by došlo k jakékoliv modifikaci majetkových vztahů účastníků.

21. Ve vztahu ke lhůtě uvedené v § 741 o. z., soud odkazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaná ve věci sp. zn. 22 Cdo 2742/2012: „V řízení o vypořádání společného jmění manželů může soud vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání do tří let od jeho zániku.“ a ve věci sp. zn. 22 Cdo 3541/2014: „Soud může vypořádat pouze ty hodnoty a investice tvořící součást zákonného majetkového společenství manželů, které účastníci učiní předmětem řízení, a to ve lhůtě tří let od zániku majetkového společenství. Tzv. pravidlo tří let brání tomu, aby se po uplynutí této lhůty účastníci domáhali vypořádání věcí, hodnot či závazků, které do té doby nebyly předmětem řízení, ohledně nich nebyly tvrzeny ani žádné skutečnosti a prováděno žádné dokazování, tj. procesnímu postupu, kdy se po uplynutí tří let objeví v řízení zcela nová tvrzení a nové důkazy k věcem (hodnotám či nárokům), které se do té doby nestaly předmětem řízení, nebyly ohledně nich uplatněny ani žádná tvrzení či skutečnosti a ve vztahu k nim nastaly účinky nevyvratitelné domněnky vypořádání.“22. Ze shora uvedeného se tak podává, že předmětem sporu jsou pouze položky uplatněné do tří let ode dne právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. Neplatí, že jsou-li další položky uplatněny v průběhu řízení o vypořádání společného jmění manželů, stávají se taktéž předmětem rozhodnutí soudu, tedy neplatí, že do uvedené lhůty postačí zahájit řízení, v němž nadále lze uplatňovat položky k vypřádání. Položky k vypořádání musí být navrženy k vypořádání do tří let od právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. Žalobkyně i žalovaný jimi označené položky uplatnili před uplynutím tří let ode dne právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství, lhůta stanovená v § 741 o. z. tak dosud neuplynula.

23. Žalobkyně a žalovaný jsou vlastníci v režimu společného jmění manželů pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba čp., Anonymizováno, , Anonymizováno, , rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, zahrada, zemědělský půdní fond v katastrálním území , adresa, , zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Za situace, kdy ani jeden z účastníků nemá dostatek finančních prostředků k úhradě vypořádacího podílu a žalobkyně ani žalovaný nemá zájem o přikázání věci do výlučného vlastnictví, bylo rozhodnuto, že se nařizuje prodej označených nemovitých věcí, s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru žalobkyni jednou polovinou, (1/2) a žalovanému jednou polovinou (1/2).

24. To, že žádný z účastníků nemá finanční prostředky na úhradu případného vypořádacího podílu, žalobkyně ani žalovaný nemá zájem o přikázání věci do výlučného vlastnictví, ve věci nebylo sporným, kdy každá z uvedených skutečností musí vést k závěru, že nelze rozhodnout o přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví některého z účastníků. Závěrem žalobkyně navrhla, nechť je nařízen prodej nemovitosti, žalovaný navrhl, nechť je rozhodnuto o přikázání nemovité věci do podílového vlastnictví účastníků.

25. V řízení o vypořádání společného jmění manželů není zákonem stanovena posloupnost způsobů vypořádání, ale lze analogicky aplikovat způsoby vypořádání stanovené zákonem pro vypořádání podílového spoluvlastnictví. Dělení nemovitostí se v souzené věci nepodává, když nemovité věci tvoří soubor nemovitých věci v jednom funkčním celku, k čemuž je třeba podotknout, že pokud by i mělo dojít k reálnému dělení rodinného domu, nepochybně by toto s sebou neslo finanční náklady, kdy pokud žalobkyně ani žalovaný nedisponují aktivy, z nichž by toto mohlo být plněno, musí být na nemovitosti nahlíženo jako na nedělitelné. Je tak třeba hodnotit předpoklady přikázání do výlučného vlastnictví žalovaného. V souzené věci ani jeden z účastníků nemá k dispozici finanční prostředky k úhradě vypořádacího podílu a ani nemá zájem o přikázání věci do výlučného vlastnictví. K tomuto soud cituje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 1340/2014, které odkazuje rozhodnutí, která se zaobírají předpoklady pro přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků oproti povinnosti k úhradě vypořádacího podílu, a které uvádí: „Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 30. října 2008, sp. zn. 22 Cdo 1305/2007, uveřejněném v časopise Soudní rozhledy, 2009, č. 7, str. 264, vysvětlil, že předpoklad, nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, stanovený pro prodej věci v podílovém spoluvlastnictví a rozdělení výtěžku podle podílů, je naplněn, jestliže jeden nebo více spoluvlastníků sice přikázání věci do svého vlastnictví navrhují, avšak nejsou schopni zbývajícímu spoluvlastníkovi (spoluvlastníkům) přiměřenou náhradu zaplatit (ke shodnému názoru se dovolací soud následně přihlásil např. v usnesení ze dne 28. listopadu 2012, sp. zn. 22 Cdo 1344/2011, uveřejněném na internetových stránkách Nejvyššího soudu ČR www.nsoud.cz).“. A dále rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 3510/201, které uvádí: „Judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu České republiky ustáleně zdůrazňuje hledisko solventnosti účastníka k "vyplacení" spoluvlastnického podílu jak z hlediska samotné schopnosti náhradu poskytnout, tak i z hlediska jejího včasného poskytnutí. … zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve svých důsledcích znamená pro spoluvlastníka, jehož spoluvlastnický podíl je přikázán ostatním spoluvlastníkům, nucené odejmutí vlastnického práva, které musí splňovat ústavní podmínky stanovené čl. 11 odst. 4 Listiny. Mezi tyto podmínky patří i povinnost poskytnutí náhrady..“. Shora uvedená kritéria pro přikázání věci do výlučného vlastnictví, která byla vyslovena pro řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví lze nepochybně aplikovat i pro řízení o vypořádání společného jmění manželů. Zdůraznit je třeba, že i v případě tohoto řízení by přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví některého z účastníků byl druhý z účastníků zproštěn svého vlastnického práva, což musí být kompenzováno náhradou v přiměřeném časovém úseku. Za situace, kdy na straně ani jednoho z účastníků nebylo zjištěno, předně to nebylo ani tvrzeno, že by byl schopen si obstarat finanční prostředky tak, aby mohl na vypořádací podíl plnit, bylo uzavřeno, že není dán předpoklad pro přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví oproti výplatě vypořádacího podílu. Uvedené je třeba hodnotit i ve vztahu k návrhu žalovaného na přikázání věci do podílového spoluvlastnictví účastníků. Tímto rozhodnutím by z hlediska faktického (nikoliv z hlediska právního titulu) soud v zásadě založil situaci shodnou jako je v současné době. Oba účastníci by i nadále byli vlastníky předmětných nemovitých věcí, byť v jiném vlastnickém režimu, přičemž s maximální pravděpodobností lze předpokládat, že toto spoluvlastnictví by bylo nutným vypořádat. Takto by rozhodnutím soudu byl založen stav, kdy by účastníci museli vést další soudní spor, kde by byly posuzovány shodné skutečnosti jako v nyní souzené věci, tedy zájem vlastnit nemovitosti, především však bonitu. Za situace, kdy se z obsahu spisu nepodává, že by bylo možným předpokládat změnu majetkových poměrů na straně některého z účastníků (čemuž soud nadto odkazuje, že rozhoduje v souladu s § 154, odst. 1 o. s. ř. podle stavu ke dni rozhodnutí soudu, kdy k tomuto nelze z ničeho dovozovat, že by vůbec mohlo v budoucí době ke změně majetkových poměrů dojít), není namístě rozhodnutí o přikázání nemovitých věcí do podílového spoluvlastnictví účastníků. Navíc je třeba hodnotit i tu skutečnost, že žalobkyně svým návrhem na nařízení prodeje nemovitých věcí vyjádřila vůli nemovité věci nevlastnit. Pakliže žalovaný navrhl, nechť jsou předmětné nemovitosti přikázány do podílového spoluvlastnictví obou účastníků, tedy i žalobkyně, přičemž tato nemá vůli je vlastnit, je třeba odkázat Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., v platném znění, LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, článku 2, odst. 3, in fine, dle nějž nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, což znamená, že pokud žalobkyně nemá vůli vlastnit předmětné nemovitosti, nemůže být k jejich vlastnictví nucena, povinnost vlastnit tyto nemovitosti se ze zákona nepodává, kdy zákon pro tento stav koncipuje třetí způsob vypořádání. Proto bylo rozhodnuto o nařízení prodeje nemovitých věcí ve společném jmění manželů, tak jak jsou shora specifikovány, kdy rozdělení výtěžku vyplývá ze zákona, § 742, odst. 1, písm. a) o. z., dle nějž nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. V souzené věci nebylo uplatněno rozhodnutí v nerovnodílném poměru, tudíž i výtěžek z prodeje nemovitosti bude rozdělen tak, aby podíl z tohoto byly stanoveny stejně.

26. Co se týká položky, jíž jsou vnosy v částce 6 370 000 Kč z výlučného vlastnictví žalovaného na společný majetek na úhradu úvěru, z nějž byla realizována výstavba domu čp. , Anonymizováno, , tak v řízení bylo vzato za prokázané, že hodnota této položky činí částku 4 800 000 Kč. Pro vypořádání vnosů, tak i v režimu právní úpravy po 1. 1. 2014 lze aplikovat rozhodnutí NS ČR 8 Cz 36/96, které uvádí, že to, co každý z manželů vynaložil na společný majetek ze svého, má mu být uhrazeno ze společného majetku, avšak pouze ve výši, která odpovídá poměru velikosti podílu, kterého se každému z nich dostává z bezpodílového spoluvlastnictví (v souzené věci aplikováno a contrario). Pokud tedy částka vnosů činí 4 800 000 Kč, tak je žalovaná povinna uhradit na vypořádání této položky žalovanému částku 2 400 000 Kč. Ve zbylé části uplatněného nároku nezbývá nežli uzavřít, že není důvodným, proto pro částku 6 370 000 Kč – 4 800 000 Kč = 1 570 000 Kč byl návrh zamítnut.

27. Movité věci tvořící vybavení rodinného domu čp. , Anonymizováno, , , adresa, , jimiž jsou elektrospotřebiče vestavěné do kuchyňské linky elektrická pečicí trouba zn. Bosch, plynový sporák zn. Bosch, digestoř zn. AEG, mikrovlnná trouba zn. Bosch, myčka zn. AEG, dále chladnička s mrazničkou zn. Liebherr, automatická pračka zn. AEG, sekačka na trávu zn. Husqvarna, užívá žalovaný, žalobkyně nemá zájem o přikázání těchto věcí do výlučného vlastnictví, přičemž účastníci učinili nesporným, že zůstatková cena těchto věcí činí 12 000 Kč. Bylo tedy rozhodnuto tak, že tyto věci se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného, který je tak povinen uhradit na vypořádacím podílu z této položky žalobkyni částku 6 000 Kč.

28. Vozidlo tovární značky Škoda Roomster, RZ , SPZ, je užíváno žalovaným, žalobkyně nemá zájem o jeho převzetí, přičemž účastníci učinili nesporným, že hodnota této položky činí 58 000 Kč, tudíž byla tato položka přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného, který je tak na vypořádacím podílu povinen uhradit žalobkyni částku 29 000 Kč.

29. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání vozidlo tovární značky KTM Duke, RZ , SPZ, . Žalovaný sporoval existenci této položky jakožto součásti společného jmění manželů. V řízení nebyla existence této položky prokázána. Proto bylo rozhodnuto, že v této části byl žalobní návrh zamítnut.

30. Co se týká práv a povinností z pojistné smlouvy č. , RČ, , , právnická osoba, . (uzavřena dne 12. 5. 1999 se společností , právnická osoba, .), tak mezi účastníky bylo nesporným, že tuto položku by měla převzít žalobkyně. V souladu se shodným návrhem účastníků tak bylo rozhodnuto, že se tato položka přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalobkyni se tak dostane položky v hodnotě 215 762 Kč. Žalobkyně ve věci navrhovala, nechť je jí tento produkt přikázán do vlastnictví, v závěru řízení navrhla, nechť je přikázán oběma účastníkům. Při rozhodnutí o této položce bylo soudem zohledněno, jednak to, že je to pouze žalovaný, kdo je ve smlouvě uveden jako pojistník, a zároveň ta skutečnost, že na straně žalobkyně je dána povinnost k úhradě vypořádacího podílu. Jak uvádí rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 3268/2010, tak „Soudní praxe se při vypořádání SJM dlouhodobě řídí zásadou, podle které se věci ze zaniklého společného jmění mají mezi účastníky rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. září 2002, sp. zn. 22 Cdo 264/2001, Soubor č. C 1404).“. V dané věci nejdříve žalovaná navrhla, nechť je jí tato položka přikázána, následně navrhla, nechť je přikázána oběma účastníkům. V souzené věci se nepodává ničeho, co by zakládalo úvahu o přikázání této položky žalobkyni a navýšení částky vypořádacího podílu. Proto bylo rozhodnuto tak, že tato položka se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného. Zjištěno bylo, že ke dni zániku společného jmění manželů činila hodnota produktu 215 762 Kč, produkt je sjednán do 12. 5. 2024.

31. Za situace, kdy žalovanému jsou přikázány do výlučného vlastnictví položky v hodnotě 6 000 Kč, 29 000 Kč, 215 762 Kč, přičemž žalobkyně je povinna uhradit na vypořádání vnosů částku 2 939 450 Kč, dostane se tak žalovanému majetek společného jmění manželů v celkové hodnotě 6 000 Kč + 29 000 Kč + 215 762 Kč = 250 762 Kč. Pokud žalobkyně je povinna uhradit na vypořádání vnosů realizovaných žalovaným z výlučného majetku na majetek společný ve výši 2 400 000 Kč, je třeba ponížit tuto částku o částku majetku, jehož se dostane žalovanému, tedy o částku 250 762 Kč, tak 2 400 000 Kč – 250 762 Kč = 2 149 238 Kč. Žalobkyni bylo uloženo uhradit žalovanému částku ve výši 2 149 238 Kč do čtyř měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku dle § 160, odst. 1 o. s. ř., když veškeré shora uvedené položky byly uplatněny k vypořádání nejpozději ke dni 24. 6. 2022, přičemž strany sporu v průběhu řízení vedeného před soudem jednaly o vypořádání společného jmění manželů, podáním ze dne 21. 7. 2022 učinily strany nespornou položku vnosu žalovaného v částce 4 800 000 Kč, tedy nejpozději uvedeného dne tak žalobkyně měla vědomí o tom, že na částku vnosu bude plnit, měla tedy dostatečný časový prostor pro řešení situace, zajištění si finančních prostředků na úhradu vypořádacího podílu.

32. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v intencích rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021, „Rozhodování o nákladech řízení v řízeních, které mají povahu iudicium duplex.“. V toto rozhodnutí Ústavní soud ČR uvádí: „Vzhledem k takto výjimečnému postavení účastníků řízení není snadné rozhodnout o náhradě nákladů soudního řízení, neboť není zřejmé, která strana vlastně "vyhrála" a která "prohrála". Jinými slovy řečeno, v obdobných případech nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci. Tomuto specifickému rysu řízení pak odpovídá též roztříštěnost judikatury obecných soudů v obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že z věcných důvodů není prakticky možné, aby se touto otázkou sjednocujícím způsobem zabýval Nejvyšší soud, přistoupil Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 262/20 k zevrubné analýze této problematiky. Z té mimo jiné vyplývá, že "nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, jeví se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.". Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se však naopak podává, že soudy založily odůvodnění svých nákladových výroků na zásadě úspěchu ve věci, jejíž aplikace není tomuto typu řízení vlastní - v podrobnostech lze zcela odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20. Chce-li obecný soud v řízeních, která mají charakter iudicium duplex, rozhodnout o nákladech řízení asymetricky, měl by přednést pro tento svůj postup přesvědčivé argumenty. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se takové důvody nepodávají, a proto přistoupil Ústavní soud k jejich částečné kasaci. Výše uvedené neznamená, že by obecné soudy nemohly v nákladových výrocích zohlednit průběh soudního řízení, nicméně musí tento svůj postup řádně odůvodnit. To se v projednávané věci nestalo, čímž došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Pro úplnost je však nutno uvést, že obecné soudy rozhodovaly o náhradě nákladů řízení před vyhlášení citovaného nálezu Ústavního soudu.“. Z uvedeného rozhodnutí se tak podává, že ve věci, kterou lze hodnotit v režimu iudicium duplex, což je typicky řízení o vypořádání společného jmění manželů, nelze usuzovat na úspěch ve věci a je tak namístě rozhodnout, že každý z účastníků si ponese náklady, které v souvislosti s vedením sporu vynaložil. Tuto zásadu lze prolomit, avšak musí být zřejmé, z jakého důvodu takto soud věc hodnotí, musí být přesvědčivě odůvodněny závěry pro odchýlení od zásady rovnosti při rozhodnutí o nákladech řízení. V souzené věci nebylo shledáno žádných konkrétních a do té míry pro spor zásadních skutečností, které by odchýlení se od zásady rovnosti nákladů řízení odůvodňovaly. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

33. Pro úplnost však soud zároveň uvádí, že při úvaze, zdali v souzené věci byly zjištěny takové okolnosti, pro které by bylo namístě hodnotit úspěch žalobkyně či žalovaného ve věci, potažmo poměr úspěchu a neúspěchu, nelze učinit závěr, že by některý z účastníků byl povinen k úhradě nákladů řízení. Účastníci u položky, kterou jsou nemovité věci, movité věci (vybavení domu, automobil), finanční produkt učinili nesporným jejich existenci ke dni zániku společného jmění manželů, taktéž hodnotu. Pokud žalobkyně učinila předmětem vypořádání vozidlo – motocykl, tak zde nebyla úspěšnou, pokud žalovaný učinil předmětem sporu položku vnosů, tak zde byl úspěšným pouze částečně. Nelze tak usuzovat na poměr úspěchu a neúspěchu některého z účastníků řízení.