22 C 446/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen hradit na výživu žalobce částku 6 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni v měsíci, který předchází měsíci, za nějž je výživné hrazeno k rukám žalobce, a to počínaje dnem 1. 9. 2022, kdy tímto se mění rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 čj. 50 P 105/2005-188 ze dne 20. 1. 2012 v té části, v níž bylo rozhodnuto o výživném pro žalobce.

II. Dlužné výživné ve výši 17 500 Kč za období od 1. 9. 2022 do 31. 3. 2023 je žalovaný povinen uhradit žalobci do šesti měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba v té části, v níž se žalobce domáhal zvýšení výživného vždy k 15. dni v měsíci, který předchází měsíci, za nějž je výživné hrazeno, a to k rukám žalobce, s tím, že takto se mění rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 čj. 50 P 105/2005-188 ze dne 20. 1. 2012 v té části, v níž bylo rozhodnuto o výživném pro žalobce, o částku 6 500 Kč měsíčně, za období od 1. 1. 2020 do 31. 8. 2022 a o částku 500 Kč za období od 1. 9. 2022 se zamítá.

IV. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobci stanovená posledně rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 čj. 50 P 105/2005-188 ze dne 20. 1. 2012, se s účinností 31. 8. 2022 zrušuje, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal soudu návrh, jímž se domáhal rozhodnutí o zvýšení výživného s následujícími tvrzeními. Rozsudkem Obvodního soudu v Praze 5 ze dne 20. 1. 2012, čj. 50 P 105/2005 - 188 byl tehdy nezletilý [celé jméno žalobce] svěřen do výchovy matky, otci bylo určeno přispívat na jeho výživu 3 500 Kč měsíčně. Právní moc 20. 1. 2012. Dne 3. 11. 2021 žalovaný po upozornění žalobce doplatil dlužné výživné 14 000 Kč. Od 15. 12. 2021 do 15. 8. 2022 byla žalobci žalovaným po dohodě zasílána částka 5 600 Kč měsíčně. Dne 14. 9. 2022 žalovaný žalobce písemně informoval, že již platit výživné nechce, pokud je bude muset platit tak pouze 3 500 Kč. Žalobce studuje na SOŠ a VOŠ - Informační technologie. Od poslední úpravy výživného uplynulo již 10 let, má tak za to, že se změnily jeho odůvodněné potřeby, proto žádá o zvýšení výživného. Výdaje žalobce spočívají především v nákladech na studium, učebnice a další pomůcky. Další výdaje jsou stravování, ubytování na internátu, doprava, oblékání, pořizování hygienických potřeb, přiměřené náklady na kulturu a zábavu. Uvedené výdaje hradí žalobce z částky výživného od žalovaného, především však z prostředků poskytovaných matkou. S ohledem k náročnosti studia není možnost přivýdělku v průběhu školního roku, část financí však získává brigádní činností o prázdninách. Žalovaný je servisním technikem. Oprávněné potřeby žalobce se od poslední úpravy výživného zvýšily v souvislosti s jeho studiem na střední odborné škole, ale i nárůstem cen většiny zboží, nechť žalovaný od 1. 1. 2020 hradí 10 000 Kč.

2. Žalovaný k návrhu uvedl následující. [celé jméno žalovaného] (otec) podal návrh na zrušení vyživovací povinnosti vůči zletilému [celé jméno žalobce] (syn), spisová značka 21 C 216/2022 (Obvodní soud pro Prahu 5). Přípisem ze dne 11. 11. 2022, čj. 21 C 216/2022-14, byl informován, že byl podán návrh na zvýšení výživného pro zletilé dítě, sp. zn. 15 C 385/2022 (Obvodní soud pro Prahu 5). Žalovaný tak činí vzájemný návrh k návrhu syna o zvýšení výživného na zrušení vyživovací povinnosti pro zletilou osobu, k čemuž odkazuje, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 4. 2005, čj. 50 P 105/2005-19, byl syn [jméno] věřen do výchovy matky a soudem schváleno výživné 1500 Kč měsíčně a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. 10. 2006 čj. 50 P 105/2005-87, byla částka výšena na 2 000 Kč. Následně byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. 1. 2012, čj. 50 P 105/2005-188 žalovanému určena povinnost přispívat na výživné pro žalobce částkou 3 500 Kč měsíčně. Z důvodů obsahu spisu, vedeného pod označením 50 P 105/2005, byl v průběhu dospívání žalobce soudně stanoven dohled nad výchovou, na doporučení OSPOD, který byl zrušen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, čj. 50 P105/2005-1344 počátkem roku 2018. Žalobce po základní škole nastoupil ve školním roce 2017 2018 na [ulice] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v [obec], v průběhu prvního ročníku neměl dobré studijní výsledky, v pololetí propadal ze dvou předmětů, z pěti dalších neklasifikován, velké množství neomluvených hodin, první ročník předčasně ukončil v květnu. Následně v září dalšího školního roku 2018 2019 nastoupil znovu do prvního ročníku, [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec], tříletý obor kuchař/číšník. Opět měl problémy s absencí i neomluvenými hodinami. Do druhého ročníku nastoupil jako plnoletý a za vyšší počet neomluvených hodin mu byla udělena na konci prvního pololetí důtka třídního učitele. Dále žalovaný nemá z důvodu odmítnutí souhlasu k poskytování informací synem a existujícímu GDPR přesné informace, v obecné rovině problémy však nadále pokračovaly. V řádném termínu měl problém se složením závěrečné zkoušky. V termínu po prázdninách se z důvodu tvrzeného pozitivního Covidu nedostavil. Při e-mailové komunikaci žalobce avizoval další náhradní termín zkoušek k dokončení oboru během následujícího školního roku 2021 2022 až v měsíci červnu (přihlášen na roční„ pomaturitní" studium na jazykové škole v [obec]). Žádné informace o průběhu druhé poloviny studia a výsledku zkoušek mi nejsou známy, žádám soud o zjištění informace o průběhu studia a řádném ukončení zkouškou na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [obec], [ulice a číslo]. Žalovaný poukazuje na to, že realita nemusí vždy odpovídat poskytovaným informacím, i pro potřeby soudu a jeho rozhodování byly v minulosti předkládány lživé informace žalobcem i školním zařízením. Ukončení vyživovací povinnosti žalovaný chtěl řešit dohodou, ale dle všeho není možná. Žalobce studuje zbytečně dlouho, neefektivně, bez návaznosti na předchozí obor. Žalovaný byl trpělivý, ale nastoupit po pětiletém studiu potřetí do prvního ročníku střední školy, více než 21 letech, je nestandardní. Je v rozporu s dobrými mravy a i spravedlností aby žalovaný jako otec, a to ze shora uvedených důvodů, nesl břemeno povinné další podpory žalobce, když záškoláctví a střídání již základních škol byla jedna z věcí, s kterými dlouhodobě nesouhlasil. V případě skutečného zájmu o další vzdělávání má žalobce možnost se vzdělávat, aniž musí využívat nepřiměřeně dlouho statusu studenta denního studia.

3. Návrh byl adresován Obvodnímu soudu pro Prahu 5, který usnesením čj. 15 C 385/2022-9 ze dne 27. 10. 2022, právní moc 30. 11. 2022, rozhodl, že vyslovuje svoji místní nepříslušnost, po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Praha – východ jako soudu místně příslušnému. U Obvodního soudu Praha 5 byl tak návrh žalobce veden pod sp. zn. 15 C 385/2022, návrh žalovaného, který byl učiněn samostatně, byl veden pod sp. zn. 21 C 216/2022, kdy dle elektronického systému justice.cz, infosoud, byl návrh v této věci vzat zpět a řízení bylo zastaveno, věc je vedena jako vyřízená, což odpovídá tvrzení žalovaného, který uvádí, že byl soudem ve věci sp. zn. 22 C 216/2022 informován o návrhu žalobce, čl. 21 spisu, a tudíž se svého nároku domáhá protinávrhem (když učinil zpětvzetí ke svému návrhu). Uvedené odpovídá zápisům infoSoud na čl. 22, 23, 24 spisu. <b>4. Skutková zjištění:</b> 5. Žalobce je studentem prvého ročníku [ulice] [anonymizována dvě slova] a [ulice] [anonymizováno], [obec], [ulice a číslo] ve školním roce 2022 2023. Uvedená škola sdělila soudu, že žalobce je žákem prvého ročníku čtyřletého maturitního oboru [číslo] Informační technologie. Průměrný prospěch za 1. pololetí 1. ročníku je 2,50. Nedostatečnou klasifikace má v předmětu mechanika a materiály, dostatečný prospěch má ve čtyřech předmětech, český jazyk, literatura a dějiny, matematika a základy techniky. Za 1. pololetí má zameškáno 143 hodin. Všechny absence jsou řádně omluveny. Žádná kárná opatření nebyla realizována, školní řád je dodržován. Je ubytován v domově mládeže, přijíždí pravidelně každou neděli, odjíždí v pátek. Veškerou absenci má omluvenu. Je vstřícný, přátelský, nekonfliktní, v kolektivu vychází se spolužáky. Vnitřní řád i režim dodržuje. Stravu si zajišťuje sám. (potvrzení o studiu na čl. 2 spisu, sdělení na čl. 41 spisu, rozhodnutí na čl. 55 – 56 spisu)

6. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem čj. 50 P 105/2005-188 ze dne 20. 1. 2012 rozhodl, že žalovaný je povinen hradit na výživu v době rozhodnutí nezletilého žalobce částku 3 500 Kč. Nadále bylo rozhodnuto o výživném pro [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum] ve výši 4 500 Kč měsíčně. (rozsudek na čl. 14 – 16 spisu)

7. Krajský soud v Praze usnesením čj. 20 Co 482/2014-33 rozhodl, že se mění usnesení soudu I. stupně, o nařízení předběžného opatřením, jímž by byl matce zakázán styk s nezletilými dětmi. Soudem I. stupně bylo rozhodnuto o zákazu styku matky s nezletilými dětmi umístěnými do Dětského domova [obec], když probíhalo řízení o ústavní výchově nezletilých dětí a o návrhu babičky o změnu výchovy. Soud I. stupně uvedl, že matka s ústavem nespolupracuje, podrývá autoritu jeho zaměstnanců a má negativní vliv na děti, ohrožuje jejich zdravý vývoj. Návrh byl podán Městskou části Praha 16, s tím, že matka nepřipustí, aby se děti v ústavu adaptovaly. Proti rozhodnutí podala matka odvolání, kdy uvedla, že s umístěním dětí v ústavu nesouhlasí, u nezletilé [jméno] zde byla zjištěna intoxikace THC, ústav situaci řádně neřešil. Informace o dětech jsou kusé. Děti vidí pouze jednou týdně dvě hodiny, přičemž se jim v ústavu nelíbí, nechtějí zde být umístěny. Odvolací soud shledal námitky matky důvodnými. (usnesení na čl. 52, 54 spisu)

8. Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl usnesením čj. 50 P 105/2005-1010, že se zrušuje usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 čj. 50 P 105/2005-531 ze dne 26. 6. 2014 ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 čj. 50 P 105/2005-535 ze dne 30. 6. 2021, jímž byly v té době nezletilé děti [jméno] [příjmení] a žalobce umístěni do Dětského domova [obec]. Takto bylo rozhodnuto k návrhu matky, která se domáhala zrušení předběžného opatření, jímž nezletilé děti byly umístěny do DD [obec] s tím, že jsou v zařízení přes svůj nesouhlas, důvody pro odnětí dětí již odpadly. Soudem bylo rozhodnuto, když ve věci bylo konáno dne [datum] ústní jednání, kdy matka deklarovala zájem o spolupráci s příslušnými orgány, děti uvedly své stanovisko, byl proveden znalecký posudek PhDr. Jana Vymětala a MUDr. Olgy Sloukové, s tím, že bude proveden další znalecký posudek. U matky nebyly shledány žádné okolnosti snižující či omezující její rodičovskou zodpovědnost. U nezletilé [jméno] byly konstatovány prvky vnitřní nestability u žalobce nevyváženost, rozkolísané sebevědomí, ohrožení dlouhodobým rodičovským konfliktem. V souladu se shora uvedeným je i elektronická komunikace vedená dne 7. 10. 2015, kde je uvedeno, že děti jsou v péči matky a nikoliv DD [obec], matka plní veškeré povinnosti, k nimž se zavázala a je připravena toto prokázat OSPOD i soudu, OSPOD má nadto možnost si veškeré informace vyžádat a provést šetření v místě bydliště, škole. Matka navíc bude OSPOD průběžně informovat o všech záležitostech týkajících se děti. (usnesení na čl. 48 – 49 spisu, elektronická komunikace na čl. 53 spisu)

9. Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl rozsudkem čj. 50 P 105/2005-1252 ze dne 18. 5. 2016 tak, že nařizuje dohled nad v době rozhodnutí nezletilými dětmi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce]. Dále bylo, kromě rozhodnutí o nákladech řízení, rozhodnuto, že řízení o návrhu otce (žalovaného) na změnu vyživovací povinnosti k jmenovaným nezletilým dětem se zastavuje. Takto soud rozhodl při zjištění následujících skutečností. Výslechem obou nezletilých dětí bylo zjištěno, že v ústavní péči být nechtějí, preferují péči matky. Soudní znalci MUDr. Karel Stibral a Ph.Dr. Karel Humhal ve společném znaleckém posudku konstatovali dissociální stavy [jméno], sebepoškozování, sebevražedné úvahy, úzkostné stavy, kdy byla opakovaně hospitalizována na dětském psychiatrickém oddělení, vývoj osobnosti je disharmonický k histrionské poruše. U žalobce byly zjištěny poruchy chování, úzkostně depresivní symptomatika při složité rodinné situaci. Při šetření znalců byly obě děti v neuspokojivém psychickém stavu, nutná odborná péče o jejich psychiku. U žalobce bylo zjištěno, že může být zajištěna péče matkou a babičkou při dohledu OSPOD, když výchovné schopnosti uvedených jsou s výhradami. Dle zprávy PN [část obce], MUDr. [jméno] [příjmení], byla [jméno] hospitalizovaná od 3. 2. 2016 do 16. 2. 2016, matka se zařízením spolupracovala, účastnila se rodinné terapie, její účast byla dostatečná, otce nezletilá odmítala. Při slyšení soudní znalci PhDr. Karel Humhal a MUDr. Karel Stibral doporučili svěření obou nezletilých do péče matky za intenzivního dohledu OSPOD, nenavrhli ústavní výchovu, když matka se snaží děti vychovávat jak je v jejích silách a nastavit dětem pevné hranice. K odvolání bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze čj. 58 Co 313/2016-1284 ze dne 9. 9. 2016 (rozsudek na čl. 32 – 35 spisu, usnesení MS Praha na čl. 36 – 39 spisu)

10. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem čj. 50 P 105/2005-1344 ze dne 31. 1. 2018 rozhodl tak, že se zrušuje dohled nad výchovou v době rozhodnutí nezletilého žalobce. Takto bylo rozhodnuto, když bylo zjištěno, že žalobce studuje řádně Střední školu [anonymizováno] a [anonymizováno] v [obec], obor [anonymizována dvě slova], má dobrý prospěch, bez výchovných problémů, přes týden dlí na internátě, jinak jezdí domů, kam se těší, neboť situace v rodině ji stabilizovaná. Při pohovoru uvedl, že ve škole je spokojený, bydlí na internátě, s matkou a sestrou má dobré vztahy, domů se těší. (rozsudek na čl. 17 spisu)

11. Dle výpisu elektronického systému SŠ [anonymizováno] a [anonymizováno] byl žalovaný veden jako žák ve školním roce 2017 2018, 2017 2018, absence ve školním roce 2017 2018 120 hodin ve výuce, z toho neomluvené 24, celkové absence odborný výcvik 12 hodin. (výpis elektronického systému SŠ [anonymizováno] a [anonymizováno] na čl. 18 spisu) Střední škola [anonymizováno] a [anonymizováno] sdělila soudu, že žalobce byl žákem ústavu od 1. 9. 2017 do 12. 6. 2018, kdy zanechal studia dle § 68 zákona 561/2004 Sb., a to v učebním oboru [číslo] [anonymizována dvě slova]. V 1. pololetí školního roku 2017 měl 24 hodin neomluvené absence. V průběhu studia mu byla udělena ředitelská důtka a podmíněné vyloučení za neomluvené absence. Jiné skutečnosti, které nejsou obsahem školní matriky, nelze již dnes vzhledem k časovému odstupu zodpovědně odpovědět. (sdělení na čl. 27 spisu)

12. Dle výpisu elektronického systému Středního odborného učiliště ke jménu žalobce je vedeno kázeňské opatření – důtka třídního učitele za 8 neomluvených hodin. (výpis elektronického systému SOŠ [obec] na čl. 19 spisu) Střední odborné učiliště [obec] sdělilo soudu, že žalobce byl žákem školy od 3. 9. 2018 do 31. 5. 2021. Po celou dobu studia měl poměrně vysokou absenci (kolem 100 hodin za pololetí), velkou většinu řádně omluvenou. Pouze ve 2. pololetí 19/20 a 2. pololetí 20/21 měl 21, respektive 17 neomluvených hodin, takže obdržel 2. stupeň z chování. V chování problémy nebyly. Studijní výsledky měl průměrné (průměr kolem 2,7), ročník nikdy neopakoval. 3. ročník učebního oboru kuchař - číšník řádně ukončil k [datum], ale závěrečné zkoušky dosud nesložil. V 1. termínu (červen 2021) nevykonal praktickou zkoušku a na ústní se bez omluvy nedostavil, na 2. termín (září 2021) byl řádně omluven (Covid). Zbývají mu tedy 2 termíny, na které má 5 let od ukončení studia. Na žádný další termín se zatím nepřihlásil. (sdělení na čl. 30 spisu) Shora jmenovaný ústav doručil žalovanému dopis ze dne 16. 3. 2021, Správní řízení, předběžné posouzení přihlášky ke studiu, jehož obsahem bylo sdělení, že byla podána přihláška do nástavbového studia [anonymizováno], dnem podání přihlášky bylo zahájeno správní řízení ve věci přijetí ke vzdělávání. Protože však bylo podáno méně přihlášek do tohoto oboru nežli povolený počet přijímaných žáků, nebude tento obor vyučován. Dne 19. 5. 2021 bylo vydáno Rozhodnutí o nepřijetí ke studiu, dle nějž žalobce nebyl přijet ke vzdělávání ve střední škole, Střední odborné učiliště [obec], od 1. 9. 2021 do prvého ročníku ve školním roce 2021 2022, [číslo], [anonymizováno], denní forma studia, a to vzhledem k malému počtu uchazečů. (dopis na čl. 50 spisu, rozhodnutí na čl. 51 spisu)

13. Žalobce absolvoval Pomaturitní studium angličtiny úrovně B2, středně pokročilý, o čemž [právnická osoba] vystavila dne 1. 6. 2022 potvrzení. (osvědčení o kurzu na čl. 46 spisu)

14. Fotografií žalobce dokládal, že se účastnil akcí školy v průběhu studia. (fotografie na čl. 47 spisu)

15. Dne 25. 8. 2021 byla vedena elektronická komunikace mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byl dotaz, zdali žalobce řádně dokončil školu, bude dělat zkoušku v opravném termínu, či pokračovat v nástavbovém studiu, neboť se sám vyjádřil, že by rád složil maturitní zkoušku, kdy k dotazu bylo sděleno, že žalobce nepodepsal souhlas s informováním rodičů a bez jeho souhlasu toto nelze sdělit. (elektronická komunikace na čl. 20 spisu)

16. Z elektronicky publikovaného přehledu Českého statistického úřadu„ Průměrné mzdy – 3. čtvrtletí 2022“, datováno 5. 12. 2022, bylo zjištěno, že ve třetím čtvrtletí roku 2022 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 6,1 %, medián mezd činil 34 993 Kč (elektronický přehled průměrných mezd na čl. 59 spisu) <b>17. Skutkový závěr:</b> 18. O výživném pro žalobce bylo posledně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 čj. 50 P 105/2005-188 ze dne 20. 1. 2012, dle nějž žalovaný je povinen hradit na žalobce 3 500 Kč.

19. Žalobce je studentem prvého ročníku Vyšší odborné školy a Střední školy, [obec], ve školním roce 2022 2023, čtyřletého maturitního oboru [anonymizována dvě slova]. Průměrný prospěch za 1. pololetí 1. ročníku je 2,50. Nedostatečnou klasifikaci má žalobce v předmětu mechanika a materiály, dostatečný prospěch ve čtyřech předmětech, český jazyk, literatura a dějiny, matematika, základy techniky. Za 1. pololetí má zameškáno 143 hodin, všechny absence řádně omluvené. Žádná kárná opatření nebyla realizována, školní řád je dodržován. Je ubytován v domově mládeže, je vstřícný, přátelský, nekonfliktní, v kolektivu vychází se spolužáky. Vnitřní řád i režim dodržuje. Stravu si zajišťuje sám.

20. Dále bylo zjištěno, že situace v rodině žalobce je, respektive v době jeho nezletilosti byla, dlouhodobě nestabilní. Ve věci nezletilého žalobce a jeho sestry [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], byl veden opatrovnický spis. V roce 2014 byli žalobce se sestrou umístěni do ústavní péče Dětského domova [obec], rozhodováno bylo i o zákazu styku matky s nezletilými dětmi v době jejich umístění v ústavu, kterýžto návrh byl zamítnut. Následně bylo zrušeno rozhodnutí, jímž nezletilé děti byly umístěny do ústavní péče. Poté bylo rozhodnuto, že se nařizuje dohled nad nezletilými dětmi. Opatrovnickým soudem bylo zjištěno, že nezletilé děti jsou v ústavní péči přes svůj nesouhlas, přičemž ač péče matky má závady, tato je schopna jejich výchovu zajistit, není narušen vztah nezletilých dětí k matce. Ve věci byla prováděna vyšetření nezletilých dětí, kdy opakovaně bylo soudními znalci konstatováno, že u obou dětí je narušena jejich psychika, je nutná odborná péče. Výslovně bylo uvedeno, že žalobce trpí dlouhodobým rodičovským konfliktem. O zrušení dohledu nad výchovou žalobce rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem čj. 50 P 105/2005-1344 ze dne 31. 1. 2018, když bylo zjištěno, že tento studuje pravidelně Střední školu [anonymizováno] a [anonymizováno] v [obec], obor [anonymizována dvě slova], má dobrý prospěch, bez výchovných problémů, přes týden dlí na internátě, jinak jezdí domů, kam se těší, neboť situace v rodině ji stabilizovaná a při pohovoru uvedl, že ve škole je spokojený, bydlí na internátě, s matkou a sestrou má dobré vztahy, domů se těší.

21. Shora uvedené soud hodnotí ve vztahu k níže uvedeným zjištěním, neboť je zcela nepochybné, že pokud žalobce opakovaně nastoupil ke studiu na různých ústavech, přičemž nebyl schopen řádně studium dokončit, je toto významně determinováno situací v rodině, konfliktem rodičů. K tomuto je třeba zdůraznit, že žádný z ústavů, které žalobce navštěvoval, neuvedl, že by žalobce byl problematickým v kolektivu, agresivní vůči pedagogům či spolužákům, shodně ze sdělení jednotlivých škol se podává, že žalobce v zásadě není schopen souvislé školní docházky, pokud s ním byly řešeny kázeňské problémy, vyplývaly vždy z absencí. Žákem Střední školy [anonymizováno] a [anonymizováno] byl žalobce od 1. 9. 2017 do 12. 6. 2018, zanechal studia dle § 68 zákona 561/2004 Sb., učební obor [anonymizována dvě slova]. V 1. pololetí školního roku 2017 měl 24 hodin neomluvené absence. V průběhu studia mu byla udělena ředitelská důtka a podmíněné vyloučení za neomluvené absence. Žákem Středního odborného učiliště [obec] byl žalobce žákem od 3. 9. 2018 do 31. 5. 2021. Po celou dobu studia měl poměrně vysokou absenci (kolem 100 hodin za pololetí), velkou většinu řádně omluvenou. Ve 2. pololetí 19/20 a 2. pololetí 20/21 měl 21, respektive 17 neomluvených hodin, obdržel 2. stupeň z chování. V chování problémy nebyly. Studijní výsledky průměrné (průměr kolem 2,7), ročník nikdy neopakoval. 3. ročník učebního oboru kuchař - číšník řádně ukončil k 31. 5. 2021, závěrečné zkoušky dosud nesložil. V 1. termínu (červen 2021) nevykonal praktickou zkoušku, na ústní se bez omluvy nedostavil, na 2. termín (září 2021) byl řádně omluven (covid). Zbývají mu 2 termíny, na které má 5 let od ukončení studia. Na žádný další termín se zatím nepřihlásil. Žalobce na tomto ústavu podal také přihlášku do nástavbového studia [anonymizováno], kdy dne 19. 5. 2021 bylo vydáno Rozhodnuto i nepřijetí ke studiu od 1. 9. 2021 do prvého ročníku ve školním roce 2021 2022, denní forma studia pro malý počet uchazečů. Žalobce dále absolvoval Pomaturitní studium angličtiny úrovně B2, středně pokročilý, potvrzení ze dne 1. 6. 2022 potvrzení.

22. Lze tedy postavit najisto, že v době rozhodnutí soudu, je žalobce je od 1. 9. 2022 žákem prvého ročníku Vyšší odborné školy a Střední školy, [obec], čtyřletého maturitního oboru [anonymizována dvě slova], ve studiu pokračuje. V předchozí době byl studentem Střední školy [anonymizováno] a [anonymizováno], učební obor [anonymizována dvě slova], Středního odborného učiliště [obec], obor [anonymizováno] – [anonymizováno], kdy při studiu na obou ústavech byly vykazovány absence, pro neomluvené absence byl žalobce kárně řešen, jiné kázeňské problémy, nežli z důvodu absencí řešeny nebyly. U posledně jmenovaného ústavu k úplnému dokončení studia je třeba vykonat již pouze závěrečnou zkoušku, k níž se žalobce může i nadále přihlásit. Pokud žalobce nepokračoval ve studiu řádně, tak, jak již bylo shora uvedeno, je k této skutečnosti hodnoceno i výchovné prostředí a výchovné působení obou rodičů, které žalobce velmi negativně ovlivnilo.

23. Co se týká majetkových poměrů, tak žalobce ani žalovaný se k ústnímu jednání nedostavili, žalobce s omluvou s tím, nechť je jednáno v jeho nepřítomnosti, kdy poukázal na narušené vztahy s žalovaným, s níž nechce být v průběhu jednání konfrontován, žalovaný bez jakékoliv omluvy. Dobrodiní ustanovení § 118a o. s. ř. se tak obě strany sporu vzdaly. Na straně žalobce je tak hodnoceno, že nejsou tvrzeny, ani se z obsahu spisu nepodávají, žádné zvýšené výdaje, např. v souvislosti se zdravotním stavem. U žalobce bylo zjištěno, že své bytové potřeby částečně uspokojuje v domově mládeže, částečně v bydlišti matky (víkend), kdy je nepochybné, že žalobce tak hradí náklady na ubytování v domově mládeže, a taktéž stravu, když bylo školou sděleno, že tuto si zajišťuje sám. Na straně žalobce jsou tak zohledněny výdaje, které jsou běžně hrazeny v souvislosti s úhradou domova mládeže a stravou. Zároveň bylo zjištěno, že potřeby žalovaného zajišťuje i matka. Žalovaný na své straně netvrdil žádné skutečnosti, pro které by bylo namístě uzavřít, že není schopen si zajistit příjem pracovní činností. Za situace, kdy se bez omluvy k ústnímu jednání nedostavil, byla v režimu § 120, odst. 2 o. s. ř. k důkazu provedena listina na čl. 59 spisu, a vycházeno na straně žalovaného je tak z průměrného měsíčního příjmu 34 993 Kč. Co se týká výdajů na straně žalovaného, tak žalovaný netvrdil, ani se toto z obsahu spisu nepodává, že by na jeho straně byly zvýšené výdaje, zdravotní potřeby, léky, apod. Nebyly zjištěny ani žádné další vyživovací povinnosti. Na straně žalovaného tak je hodnoceno, že musí hradit výdaje spojené s bydlením a výdaje spojené s uspokojeným běžných potřeb (strava, drogerie, ošacení, apod.). <b>24. Právní hodnocení:</b> 25. Žalobce se domáhá plnění dle § 910, odst. 1, § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o. z., kdy platí, že předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle § 922, odst. 1 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

26. Žalobce se domáhá zvýšení výživného od 1. 1. 2020, a to na částku 10 000 Kč, když odkazuje na své potřeby, dobu od posledního rozhodnutí o výživném a tu skutečnost, že i nadále se připravuje na budoucí povolání.

27. Ta skutečnost, že žalobce není schopen sám se živit, je spornou. Za rozhodné žalovaný považuje tu skutečnost, že žalobce nepokračuje řádně ve studiu, na což reaguje vzájemným návrhem, kdy se domáhá zrušení vyživovací povinnosti k žalobci.

28. Soud cituje následující: (KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. §915 (Právo na stejnou životní úroveň a slušná výživa). In: KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, HRUŠÁKOVÁ, Milana, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 1009, marg. č. 6„ Doba trvání vyživovací povinnosti (a základní předpoklad pro uplatnění) je dána zásadně stavem odkázanosti dítěte na výživu ze strany svých rodičů (viz § 913), byť ze zákona vyplývá, že hledisku odůvodněných potřeb předchází právo dítěte na stejnou životní úroveň, jakou mají rodiče (viz § 915 odst. 1). Opačný výklad by vedl ad absurdum. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá..dokud děti nejsou samy schopny se živit. Schopnost samostatně se živit …interpretována jako schopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby (hmotné, kulturní, podle judikatury také bytové) . …např. rozhodnutí II. ÚS 2155/2009:„ Vyživovací povinnost rodičů k dětem... není podmíněna věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu.“ Trvání vyživovací povinnosti není limitováno dosažením zletilosti dítěte, resp. plné svéprávnosti, což má však význam zejména z hlediska procesního, ani dovršením 26 let dítěte. Tato věková hranice je významná např. pro přiznání dávek ….dle.. zákona se za nezaopatřené dítě považuje dítě nejdéle do věku 26 let. … např. R 700/1967 Občanský zákoník výslovně stanoví, že trvání vyživovací povinnosti a práva na výživné nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti dítětem (§ 859) . …. nemá vliv …, že rodiči byl pozastaven výkon jeho rodičovské odpovědnosti (§ 869 odst. 2) ..jí byl zbaven (§ 874). Dítě může nabýt schopnosti samostatně se živit/před dovršením 18 let, např. jestliže po absolvování učebního poměru najde odpovídající pracovní uplatnění anebo uzavře manželství a vznikne vyživovací povinnost mezi manžely (viz § 697). V literatuře bývá zánik vyživovací povinnosti členěn na relativní zánik a absolutní zánik. Relativně zaniká vyživovací povinnost rodičů k dětem např. tehdy, jestliže děti dokončí gymnázium, nejsou přijaty na vysokou školu, nastoupí do zaměstnání a jsou schopny samostatně se živit. Pokud např. po roce, kdy začnou opět řádně studovat, pozbydou současně schopnosti samostatně uspokojovat své potřeby, vyživovací povinnost rodičů se zásadně obnoví. Vždy je třeba posoudit všechny okolnosti každého případu, zejména.. zda dítě hodlá své vzdělání dokončit, doplnit či prohloubit, anebo zda např. usiluje o studium zcela jiného oboru za situace, kdy je objektivně schopno se uplatnit v oboru v rámci své kvalifikace dosažené ukončeným vzděláním apod. …např. rozhodnutí II. ÚS 2623/2009:„ V případě přijetí stěžovatele na konzervatoř, se zaměřením klasická hudba, obor kontrabas, po složení maturitní zkoušky na střední škole pro knihkupce a nakladatelské pracovníky se nejedná o situaci, kdy by stěžovatel po maturitě zahájil studium další střední školy téhož typu a stupně, která by nikterak nenavazovala na jeho předchozí vzdělávání. Ke studiu hry na hudební nástroj na konzervatoři se student nepřipravuje v klasickém systému vzdělávání na základní, resp. jiné střední škole. Konzervatoř je škola s uměleckým zaměřením a pro studium hry na hudební nástroj je zpravidla nutné absolvovat specifickou přípravu, která probíhá paralelně s docházkou do běžného typu škol. Pokud tedy přípravu stěžovatel absolvoval a následně splnil předpoklady pro přijetí ke studiu hry na kontrabas na konzervatoři, nelze klíčovou zobecňující úvahu odvolacího soudu, že stěžovatel pokračuje ve studiu na jiné škole téhož stupně, která jeho dosud dosažené vzdělání nijak nerozvíjí, považovat za odpovídající provedeným skutkovým zjištěním.“ Za pokračovaní přípravy dítěte na budoucí povolání lze podle judikatury, s přihlédnutím k nedostatku vhodných pracovních příležitostí pro absolventy škol, považovat také další studium, jehož ukončení umožní absolventu najít si zaměstnání i v jiném oboru, než na který byla příprava dítěte dosud zaměřena. Viz R 11/1993. Schopnost dítěte samostatně se živit tedy není definitivní, je nutné ji posuzovat v širších souvislostech. Bez dalšího nelze dospět k plnému ztotožnění se s rozhodnutím, ve kterém je konstatováno, že přijetím dítěte ke studiu na vysoké škole až po čtyřech letech od ukončení jeho středoškolského vzdělání se vyživovací povinnost rodičů k tomuto dítěti (studentu) již neobnovuje. Viz rozhodnutí KS v Ústí nad Labem 10 Co 188/2007 …je třeba poukázat na teorií i praxí uznávanou elasticitu vyživovací povinnosti, tj. na možnost jejího obnovení v případě podstatné změny poměrů. Nicméně.. třeba zohlednit celé spektrum dalších aspektů věci, soulad s dobrými mravy a zákaz zneužití. Blíže viz komentář k § 910. Máme za to, že tento přístup je i v souladu s dalšími ustanoveními občanského zákoníku a jeho celkovou koncepcí a filosofií... Nicméně určitá nadstandardní studia, prezenční postgraduální studium, zahraniční pobyty, jazykové kurzy apod., které vedou sice ke zvýšení kvalifikace, ale zásadně nenavazují na dosažené vzdělání, je možné považovat za odůvodněné tehdy, jestliže možnosti a schopnosti, event, majetkové poměry povinného jsou značné. Zejména je také nutné přihlédnout ke skutečnosti, zda je výuka celodenní, zda je zajištěna nějakým stipendijním programem, resp. v jaké výši. Často posuzovanou věcí je i otázka studijních výsledků oprávněného, zejména zletilého. Vždy je třeba zohlednit všechny okolnosti každé projednávané věci. Lze se přiklonit k názoru, že je třeba mít i„ sociální ohled na zletilé dítě" a snahu, aby„ ukončilo započaté vzdělávání", nicméně tak, aby nedošlo ke zneužívání institutu vyživovací povinnosti, k vybočení ze standardu apod. K tomu viz Kava/zr 2073 a judikatura a další literatura tam uvedená. Viz také rozhodnutí II. ÚS 2121/14, ze kterého se podává:„ U zletilého dítěte lze předpokládat, že bude vyvíjet dostatečné úsilí, aby se uživilo samo. Pokud studuje již druhou střední školu, je při rozhodování o vyživovací povinnosti rodičů nutno pečlivě zvažovat účelnost tohoto studia; přihlédnout je nutno nejen ke kvalitě školy a uplatnění jejích absolventů, ale i k docházce a studijním výsledkům dítěte.“ 29. K tomuto soud dále cituje rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 28 Co 39/2022-208 ze dne 28. dubna 2022:„ ..bylo jednoznačně a nepochybně zjištěno, že žalobce v době, za kterou se domáhá zvýšení výživného, studoval se zcela nedostačujícími studijními výsledky. Ve školním roce 2017 2018 propadl, v následujícím školním roce měl při opakování 3. ročníku střední školy v pololetí opět několik nedostatečných, jejich počet se zvýšil dokonce v pololetí maturitního ročníku ve školním roce 2019 2020 a maturitu skládal na reparát, přičemž nedostatečně byl hodnocen i v hlavních předmětech (matematika, český jazyk a literatura). Rovněž jeho chování bylo opakovaně neuspokojivé, i v maturitním ročníku měl velký počet neomluvených zameškaných hodin. Přípravě na budoucí povolání se tak nevěnoval řádně. Za řádnou přípravu na budoucí povolání nelze považovat ani jeho studium v prvním ročníku vysoké školy, který rovněž opakuje, navíc se jeho studium týká jiného oboru, než kterému se věnoval na střední škole. Odvolací soud proto uzavírá, že jen od roku 2017 (tj. za dobu posledních čtyř a půl roku) se z důvodu přístupu žalobce ke studiu (tj. nikoliv ze zdravotních či jiných objektivních důvodů), prodloužila doba jeho přípravy na budoucí povolání o dva roky. Již jen z popsaných důvodů tedy nelze považovat jeho požadavek na zvýšení výživného za důvodný.“ 30. Ze shora uvedeného se tak podává předně, že je-li mezi oprávněným a povinným, což v daném případě je, spor o to, zdali vyživovací povinnost trvá, lze rozhodovat o návrhu směřujícímu k určení zániku vyživovací povinnosti. V souzené věci je tak třeba primárně hodnotit, zdali žalobce se řádně připravuje na budoucí povolání, zdali je schopen sám se živit, respektive, zdali se řádně připravoval na budoucí povolání, protože není-li tomu tak, není dán předpoklad pro vyhovění návrhu žalovaného.

31. Okolnosti souzené věci je nutné hodnotit v celkovém kontextu a všech souvislostech. Jednotlivé skutečnosti, tak, jak se z provedených důkazů podávají, nelze hodnotit jednotlivě bez souvztažnosti k dalším skutečnostem. Zjištěno bylo, že v předchozí době žalovaný nestudoval řádně, především na jeho straně byly neomluvené absence, které vedly ke kárným opatřením, ale také nedostatečný prospěch. Taktéž bylo zjištěno, že na současném ústavu žalovaný má větší množství absencí, byť omluvených. Dále bylo zjištěno, že žalovaný studuje nyní obor, který nemá návaznost na obory předchozí, když posledně absolvoval žalovaný studium gastronomického oboru, nyní studuje obor IT. Odhlédnout nelze ani od toho, že předchozí studium již žalovaný mohl ukončit, když jediným, co k ukončení studia zbývá, je závěrečná zkouška, kterou neabsolvoval, nejdříve se omluvil, následně se k dalšímu termínu nepřihlásil, ničeho škole nesdělil, zároveň však není možné uzavřít, že toto studium ukončil žalovaný zcela neúspěšně, neboť má stále lhůtu k složení závěrečné zkoušky. To znamená, že žalovaný se nepochybně svému studiu nevěnoval řádně, pokud by studijní povinnosti plnil alespoň v základní rovině, mohl již být na výkon zaměstnání připraven. K uvedenému je ovšem nutné hodnotit i to, v jakém výchovném prostředí žalobce vyrůstal, jaké zásady rodiče dětem vštípili a jaké podmínky pro studium, respektive jeho zvládnutí, dětem připravili, k čemuž je třeba zdůraznit, že vychovateli jsou oba rodiče, nikoliv pouze matka či otec, byť o výchovných přístupech jsou mezi nimi spory. K tomuto bylo zjištěno, že žalobce i jeho sestra vyrůstali ve velmi zátěžovém prostředí. Mezi matkou žalobce a otcem byly výrazné neshody ohledně výchovy nezletilých dětí, žalovaný navrhoval nařízení ústavní výchovy, matka s tímto nesouhlasila, poměry v rodině, výchovné schopnosti rodičů byly neuspokojivé. Bylo rozhodnuto o nařízení ústavní výchovy žalobce a jeho sestry, proti níž matka brojila, zároveň však matka nebyla stavu zajišťovat řádně výchovu dětí. Žalovaný sic učinil soudu návrh na ústavní výchovu žalobce a jeho sestry, avšak z provedených listin se nepodává, a žalovaný to ani netvrdil, že by měl sám osobní péčí zájem zajistit výchovu nezletilých dětí, pouze uváděl, že s výchovou matky nesouhlasí. Zdůraznit je třeba, že obě děti, nejenom žalobce, ale i jeho sestra, trpěli psychickými obtíži, kdy je nepochybné, že zátěžová situace v rodině obě děti velmi negativně ovlivnila a výrazně snížila jejich schopnost absolvovat školní přípravu a tudíž přípravu na budoucí povolání. O situaci v rodině bezděky svědčí i to, že opatrovnický spis nezletilého žalobce a jeho sestry měl více nežli 1 200 stran. Pokud tedy žalobce nebyl schopen systematického studia, je nepochybným, že tato situace byla zapříčiněna situací v rodině, nikoliv a výhradně liknavostí žalobce, který by jinak k řádnému studiu byl veden. V souzené je tedy soudem zohledněno to, že žalobce je výrazně handicapován při získávání vzdělávání svojí osobní situací, přičemž je nepochybně v jeho zájmu, aby získal vzdělání, neboť toto výrazně zlepší situaci žalovaného na trhu práce, než zůstal-li by zcela bez vzdělání. Všeobecným zájmem je, aby na trhu práce byly osoby, které se mohou zapojit do společenského života, k čemuž vzdělání napomáhá, a především by mělo být zájmem obou rodičů, i žalovaného, aby žalobce byl co nejlépe zaměstnatelným, k čemuž vzdělání směřuje. Žalobce v současné době studuje maturitní obor, a to takového zaměření, po němž je na trh práce poptávka. Bylo tudíž uzavřeno, že na žalobce je třeba hledět jako na osobu, která se i nadále řádně připravuje na výkon budoucího povolání. Zdůraznit je ovšem třeba, že je nutným, aby žalobce nadále směřoval k řádnému ukončení tohoto studia, věnoval se mu v rámci svých možností a schopností, neboť další změna studijního oboru, školního zařízení, by již mohla vést k úvaze, že žalobce ve studiu řádně nepokračuje, protože žalobce je nyní již v takovém věku a situaci, že přes všechna protivenství, která musel překonávat, již nyní musí směřovat k dokončení studia. Uvedené má za následek závěr o tom, že je dán předpoklad pro zvýšení výživného a zároveň o tom, že vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobci nezanikla. Proto byl vzájemný návrh, jímž se domáhal žalovaný určení, že na jeho straně došlo k zániku vyživovací povinnosti, zamítnut. Co se týká výše výživného, tak žalobce se k ústnímu jednání omluvil s tím, že jakýkoliv kontakt s žalovaným je i nadále pro něj velká zátěž, žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, tudíž se dobrodiní poučení dle § 118a o. s. ř. dobrovolně vzdal. Nadále je tedy vycházeno ze skutečností podávajících se z obsahu spisu. Dle § 120, odst. 2 o. s. ř. bylo připojena listina na čl. 59 spisu, Průměrné mzdy – 3. čtvrtletí. K tomuto důkazu je třeba uvést, že z obsahu spisu se nepodává, a to ani z připojeného opatrovnického rozhodnutí, jímž bylo o výživném pro žalobce rozhodováno naposledy, že žalovaný by byl ve své pracovní činnosti zásadním způsobem determinován, např. zdravotní důvody, byly by na jeho straně takové okolnosti, které by mu bránily získávat příjem pracovní činností. Soudem tak bylo vycházeno z průměrného příjmu, který může žalovaný pracovní činností získat, který činí 34 993 Kč. K tomuto je třeba zohlednit, že žalovaný nepochybně musí hradit výdaje spojené s bydlením, když zajištění bytové potřeby je jednou za základních lidských potřeb.

32. Na straně žalobce bylo přihlédnuto k tomu, že i nadále se věnuje studiu, což jej limituje při možnosti zajistit si příjem brigádní činností, zároveň však bylo zohledněno to, že žalovaný má již téměř dokončené vzdělání v oboru gastronomie, které sic není formálně zakončeno závěrečnou zkouškou, nepochybně, když žalobce absolvoval v zásadě celé studium má vědomosti a znalosti k tomu, aby si mohl zajistit brigádní práci v tomto oboru, k čemuž je zohledněn i věk žalobce, který je plně způsobilou dospělou osobou, která není při výkonu pracovní činnosti determinována svým věkem. Zde je nutné vzít v úvahu délku studia žalobce, který ač i nadále studuje řádně, je ve věku, v němž by si již měl být schopen brigádní činností alespoň v minimální míře zajistit určitý příjem. Na straně žalobce nebyly tvrzeny, ani se z obsahu spisu nepodávají, žádné zvýšené výdaje, např. se zdravotními pomůckami. Potřeby žalobce zároveň zajišťuje i matka, která zejména žalobci věnuje osobní péči, tzn., zajišťuje mu potřeby spojené s bydlením, stravování. Po zvážení shora uvedených skutečností tak bylo uzavřeno, že přiměřená částka výživného činí 6 000 Kč. Co se týká období, za které bylo výživné určeno, tak přihlédnuto bylo k tomu, že žalobce se v předchozí době řádně nevěnoval studiu, posledně nastoupil do školního ústavu, který v tuto chvíli řádně studuje, 1. 9. 2022. Výživné tak bylo v částce 6 000 Kč určeno od uvedeného data. Ve zbylé části byl žalobní návrh zamítnut.

33. Pro úplnost soud uvádí, ve vztahu k námitce žalobce, že vyživovací povinnost žalovaného trvá do dovršení věku 26 let následující. Pro trvání vyživovací povinnosti je rozhodnou pouze řádná příprava na budoucí povolání, hodnotí-li tedy žalobce svoji situaci tak, že žalovaný je s ohledem k tomu, v jakém výchovném prostředí žalovaný vyrůstal, povinen plnit svoji vyživovací povinnosti až do jeho věku 26 let, není tato úvaha přiměřená. Rozhodným je pouze to, zdali se žalobce řádně připravuje na své budoucí povolání a zdali je z tohoto důvodu odkázán svojí výživou na osobu povinnou, nikoliv to, jakého je věku. Jinými slovy, nelze vyživovací povinnost odvozovat od věku oprávněné osoby s tím, že tato do určitého věku může studovat libovolné školy bez vzájemné návaznosti, a aniž by se řádně věnovala studiu. Jakmile by nadále bylo zjištěno, že žalobce řádně ve studiu nepokračuje, zakládá to úvahu o zániku vyživovací povinnosti.

34. Žalovanému bylo uloženo hradit výživné do 1. 9. 2022 ve výši 6 000 Kč měsíčně, přičemž jím již hrazené výživné činí částku 3 500 Kč, navýšení je tudíž o částku 2 500 Kč měsíčně. Výživné je splatné vždy 15. dne každého měsíce, rozhodováno je 24. 3. 2023, tudíž po dni splatnosti. Dlužné výživné je tak určeno za měsíce září – prosinec 2022, leden – březen 2023, tedy za sedm měsíců; 7 x 2 500 Kč = 17 500 Kč. Dlužné výživné tak bylo určeno částkou 17 500 Kč, kteroužto je žalovaný povinen uhradit žalobci do šesti měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný tak má dostatečný časový prostor pro to, aby plnil, oproti tomu žalobci se částka dlužného výživného dostane v přiměřeném časovém úseku.

35. Co se týká nákladů řízení, tak o těchto bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 2 o. s. ř. Žalobce se domáhal zvýšení výživného na částku 10 000 Kč měsíčně, úspěšný byl pro částku 6 000 Kč měsíčně, tzn., domáhal se zvýšení o částku 6 500 Kč měsíčně, kdy úspěšný byl pro zvýšenou částku o 2 500 Kč. Nadto se žalobce domáhal přiznání výživného od 1. 1. 2020, přičemž úspěšným byl od 1. 9. 2022. Zde tak byl převážně neúspěšným účastníkem řízení žalobce. Žalovaný však podal vzájemný návrh o zrušení výživného, který byl zamítnut, tudíž zde byl neúspěšným žalovaný. Lze tudíž uzavřít, že poměr úspěchu a neúspěchu na straně obou účastníků je v zásadě totožný. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.