22 C 482/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 1 749 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 1 749 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 109 Kč od 7. 12. 2020 do 23. 4. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 46 Kč od 24. 4. 2021 do 18. 8. 2021, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu dne 18. 8. 2021 žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 1 749 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. V důsledku fúze sloučením dnem 1. 1. 2019 zanikla společnost [pojišťovna], [IČO] a nástupnickou společností se stala [pojišťovna], [IČO]. Žalobkyně [pojišťovna], [IČO], sídlem [adresa], sp. zn. B [číslo]. Dne 4. 11. 2017 uzavřela žalobkyně s žalovanou nabídku/návrh [číslo] k uzavření pojistné smlouvy [číslo] která se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyní žalovanému potvrzeno písemně zasláním Pojistky - potvrzení o uzavření pojistné smlouvy [číslo] příloha podání. Pojistná smlouva byla uzavřena v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře tohoto pojistného produktu, označen [číslo]. Předmětem smlouvy bylo [anonymizováno] životní pojištění". Jedno vyhotovení pojistné smlouvy převzal pojistník, žalovaný, jedno vyhotovení žalobkyně. Počátek pojištění - 1. 12. 2017. První pojistné činilo 774 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla 2. 11. 2020 dle ustanovení příslušného paragrafu zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění pro nezaplacení následného pojistného. Při zániku pojistné smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 1. 7. 2020 do 2. 11. 2020. Pohledávka žalobkyně z uvedené pojistné smlouvy je pro žalovanou stanovena výhodnějším způsobem. U tohoto typu pojištění se vede účet pojistníka, na kterém se evidují podílové jednotky investičních fondů, nakoupené za zaplacené pojistné (běžné, popř. mimořádné). Z účtu pojistníka je strháván jednou za měsíc poplatek na úhradu rizikového pojistného za sjednaná pojištění, počátečních nákladů, nákladů spojených se správou pojištění, a to formou prodeje příslušného počtu podílových jednotek, jejichž hodnota ke dni úhrady poplatku odpovídá výši tohoto poplatku (výše rizikového pojistného závisí mj. na aktuálním věku pojištěného, výše poplatku není obecně konstantní, může se v čase měnit). Pokud na účtu pojistníka není dostatek podílových jednotek, které by uhradily strhávaný měsíční poplatek, pojistitel začne evidovat dluh klienta (tzv. akumulovaný dluh). Akumulovaný dluh představuje hodnotu poplatků, které si měl pojistitel strhnout z účtu pojistníka, ale nestrhl, protože to nebylo možné, neboť na účtu pojistníka nebyl dostatečný počet podílových jednotek. Akumulovaný dluh je zohledněn při předčasném zániku pojistné smlouvy. Žalobkyně požaduje k úhradě 1 749 Kč. Žalovaná tak ve smyslu shora uvedeného dluží pojistné 1 749 Kč a žalobkyně se tímto podáním domáhá jeho úhrady. Žalovaná je povinna dle s příslušného ustanovení občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši, žalobkyně jej nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, což je pro žalovanou výhodnější, než pokud by byl uplatněn od dne následujícího po dni splatnosti platby běžného pojistného pro příslušné pojistné období do dne zaplacení dlužné částky. Žalobkyně uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky od 7. 12. 2020 do 18. 8. 2021, celkem 155 Kč. Žalovaná od zániku pojištění do doby podání žaloby částečně plnila, což je zohledněno ve výši žalované jistiny i při výpočtu úroku z prodlení. Žalobkyně jednala dle § 142a o. s. ř., na příslušnou adresu žalované zaslala prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k plnění v řádné lhůtě před podáním žaloby, 4. 3. 2021. Právní zástupce žalobkyně ve snaze předejít soudnímu řízení vyhotovil a dne 4. 3. 2021 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu žalované předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř., stanovil s ohledem na zákonem stanovenou minimální dobu pro plnění lhůtu do 15 dnů od doručení výzvy. Dobrovolné úhrady dluhu, i bez požadavku zákonného úroku z prodlení, se žalobkyně, právní zástupce nedočkali.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není, ani doplnění tvrzení či jiných listin by odlišný závěr nemohlo přivodit.

5. Z důkazů provedených v řízení byla soudem učiněna následující skutková zjištění:

6. Žalovaná dne 4. 11. 2017 učinila nabídku na uzavření pojistné smlouvy [anonymizováno] životní pojištění [číslo] Počátek pojištění byl uveden ke dni 1. 12. 2017, konec pojištění při dosažení 75 let věku. Celkové běžné pojistné bylo sjednáno ve výši 774 Kč měsíčně. Rozsah pojištění byl sjednán pro základní pojištění smrti ve výši 50 000 Kč, doplňkové pojištění pro případ smrti ve výši 110 000 Kč, pro pojištění vážných nemocí a úrazů ve výši 70 000 Kč, pro pojištění invalidity nebo dlouhodobé péče ve výši 250 000 Kč 3. stupeň nebo dlouhodobá péče (stupeň závislosti II a vyšší), 150 000 Kč 2. stupeň, 100 000 Kč 1. stupeň, pro pojištění trvalých následků úrazů ve výši 600 000 Kč, pro pojištění denního odškodného a pojištění pracovní neschopnosti ve výši 100 Kč/den, 150 Kč/den. Nedílnou součástí smlouvy jsou i přílohy uvedené v bodu 2 závěrečných ustanovení, a to včetně přehledu poplatků a parametrů produktu [anonymizováno] životní pojištění. Žalovaná současně prohlásila, že jí tyto přílohy byly předány zástupcem žalobkyně, který ji s obsahem příloh před podpisem smlouvy pečlivě seznámil. Pro smlouvy sjednané od 1. 1. 2009 byl vystaven Přehled poplatků a parametrů produktu [anonymizováno] životní pojištění platné od 1. 12. 2016 (nabídka na uzavření pojistné smlouvy 17 – 21 spisu, přehled poplatků a parametrů produktu [anonymizováno] životní pojištění na čl. 32 – 34 spisu)

7. Žalobkyně dopisem ze dne 9. 11. 2017 oznámila žalované, že obdržela její nabídku [číslo] ze dne 4. 11. 2017 na uzavření smlouvy [anonymizováno] životní pojištění, se kterou v celém rozsahu souhlasí a nadále ji vede jako pojistnou smlouvu [číslo]. Jako potvrzení zaslala žalované Pojistku – [anonymizováno] životní pojištění [číslo] [tel. číslo]. V Pojistce – [anonymizováno] životní pojištění [číslo] [tel. číslo] žalobkyně uvedla, že na základě nabídky [číslo] ze dne 4. 11. 2017 vystavila potvrzení o uzavření pojistné smlouvy – pojistku, kdy počátek pojištění je ke dni 1. 12. 2017, končí 30. 11. 2048, pojistná smlouva je uzavřena na 31 let, frekvence placení je měsíční, pojistné měsíčně činí 774 Kč, dále byl uveden poměr rozložení pojistného do investičních fondů, informace o splatnosti a platbě pojistného. (potvrzení o přijetí nabídky, pojistka na čl. 22, 23 spisu)

8. Dle vyúčtování pojistné smlouvy [číslo] činí poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy 350 Kč, dlužné pojistné od 1. 7. 2020 do 2. 11. 2020 3 148 Kč, celkem tak 3 498 Kč. Žalobkyně vystavila Výpočet kapitálové hodnoty smlouvy s tím, že kapitálová hodnota smlouvy ke dni 12. 11. 2020 činí zápornou hodnotu 4 613 Kč (vyúčtování pojistné smlouvy na čl. 28 spisu, výpočet kapitálové hodnoty smlouvy na čl. 29 – 30 spisu)

9. Dopisem ze dne 1. 9. 2020 bylo žalované žalobkyní sděleno, že k pojistné smlouvě [číslo] je evidována dlužná částka pojistného 774 Kč za období 1. 6. 2020 - 30. 6. 2020, 774 Kč za období 1. 7. 2020 – 31. 7. 2020, 774 Kč za období 1. 8. 2020 – 31. 8. 2020. Pokud nebude plněno do 2. 11. 2020, pojištění k tomuto dni zanikne. (dopis na čl. 25 spisu, dodejka na čl. 26 spisu)

10. Dopisem ze dne 12. 11. 2020 bylo žalované adresováno sdělení o zániku pojištění ke dni 2. 11. 2020 z důvodu neplacení pojistného. (dopis na čl. 27 spisu)

11. Právním zástupcem žalobkyně byla žalované adresována předžalobní upomínka dopisem ze dne 4. 3. 2021, která byla téhož dne odeslána k poštovní přepravě. (dopis, podací arch na čl. 35, 31 spisu)

12. Soudem byl z hlediska skutkového stavu učiněn závěr, že skutek se udál tak, jak žalobkyně tvrdí. K důkazu byly provedeny listiny předložené žalobkyní, kdy z jejich obsahu se podávají skutečnosti shodné se skutkovými tvrzeními žalobkyně. Ze spisu se nepodává žádná skutečnost, jež by byla způsobilá založit úvahu o nedůvěryhodnosti listin předložených k důkazu žalobkyní. Žalovaná na svoji obranu netvrdila ničeho, nepředložila soudu žádných důkazů. Za prokázané je tak vzato, že žalobkyně s žalovanou uzavřely pojistnou smlouvu [anonymizováno] životní pojištění [číslo] Počátek pojištění byl uveden ke dni 1. 12. 2017, konec pojištění při dosažení 75 let věku. Celkové běžné pojistné bylo sjednáno ve výši 774 Kč měsíčně. Rozsah pojištění byl sjednán pro základní pojištění smrti ve výši 50 000 Kč, doplňkové pojištění pro případ smrti ve výši 110 000 Kč, pro pojištění vážných nemocí a úrazů ve výši 70 000 Kč, pro pojištění invalidity nebo dlouhodobé péče ve výši 250 000 Kč 3. stupeň nebo dlouhodobá péče (stupeň závislosti II a vyšší), 150 000 Kč 2. stupeň, 100 000 Kč 1. stupeň, pro pojištění trvalých následků úrazů ve výši 600 000 Kč, pro pojištění denního odškodného a pojištění pracovní neschopnosti ve výši 100 Kč/den, 150 Kč/den. Nedílnou součástí smlouvy jsou i přílohy uvedené v bodu 2 závěrečných ustanovení, a to včetně přehledu poplatků a parametrů produktu [anonymizováno] životní pojištění. Žalovaná současně prohlásila, že jí tyto přílohy byly předány zástupcem žalobkyně, který ji s obsahem příloh před podpisem smlouvy pečlivě seznámil. Jako potvrzení o uzavření smlouvy vystavila žalobkyně pojistku, ve které byl shrnut obsah smlouvy. Dle vyúčtování pojistné smlouvy činí poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy 350 Kč a dlužné pojistné činí 3 x 774 Kč. Žalované bylo žalobkyní sděleno, že k pojistné smlouvě je evidována dlužná částka pojistného. Dopisem ze dne 12. 11. 2020 byla žalovaná žalobkyní informována o zániku pojištění ke dni 2. 11. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Právním zástupcem žalobkyně byla žalované adresována předžalobní upomínka.

13. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

14. Podle § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

15. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

16. Podle § 2824 o. z. v pojištění osob lze pojistit člověka pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného ve smlouvě jako konec pojištění, pro případ nemoci, úrazu nebo jiné skutečnosti souvisící se zdravím nebo změnou osobního postavení pojištěné osoby.

17. Podle § 2833 o. z. životní pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka lze ujednat jen jako pojištění obnosové.

18. Podle § 2821 o. z. obnosové pojištění zavazuje pojistitele poskytnout v případě pojistné události jednorázové či opakované pojistné plnění v ujednaném rozsahu. Základem pro určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená na návrh pojistníka, kterou má pojistitel v případě vzniku pojistné události vyplatit, anebo výše a četnost vyplácení důchodu.

19. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

20. Podle § 554 se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění [anonymizováno]. Tento druh pojistného produktu je založen na principu, že pojistitel investuje část pojistného do fondů a pojistníkovi je následně vyplacena kapitálová hodnota smlouvy. Ze smlouvy ani z jiných listin předložených žalobkyní však není zřejmý mechanismus tohoto pojistného produktu, tedy jakým způsobem bude pojistné investováno a jak bude docházet k jeho zhodnocení. Soud má za to, že pojistná smlouva tak není pro klienta dostatečně srozumitelná a určitá, neboť není zřejmé, jakým způsobem pojistný produkt funguje. Smlouva je tudíž neurčitá jako celek.

22. Žalobkyně v žalobě dále tvrdila, že u tohoto typu pojištění se vede účet pojistníka, na kterém se evidují podílové jednotky investičních fondů, nakoupené za zaplacené pojistné. Z účtu pojistníka je strháván jedenkrát za měsíc poplatek na úhradu rizikového pojistného za sjednaná pojištění, počátečních nákladů a nákladů spojených se správou pojištění, a to formou prodeje příslušného počtu podílových jednotek, jejichž hodnota ke dni úhrady poplatku odpovídá výši tohoto poplatku. Faktická výše rizikového pojistného však ze smluvních ujednání nevyplývá. Se zřetelem na skutečnost, že ujednání obsažená v pojistné smlouvě musejí být jako každé právní jednání dostatečně určitá, musí být rizikové pojistné vyjádřeno takovým způsobem, že bude nepochybná jeho výše. V daném případě však způsob stanovení výše rizikového pojistného není ve smlouvě vysvětlen tak, aby byl pro pojistníka srozumitelný.

23. Pojistná smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je tudíž hodnocena jako natolik neurčitá, že to způsobuje její nicotnost. Ke zdánlivému právnímu jednání se přitom nepřihlíží, žalobou uplatněný nárok tak nelze shledat za důvodný, proto bylo rozhodnuto tak, že žaloba byla zamítnuta. Taktéž pro uplatněný úrok z prodlení byl žalobní návrh zamítnut.

24. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu plně úspěšnou. V souvislosti s vedením sporu však žalované žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.