22 C 92/2026

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o 19 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 10 000 Kč, úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 24. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. V té části, v níž se žalobkyně domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 9 200 Kč, úroku z prodlení z částky 14 000 Kč od 17. 2. 2024 do 23. 7. 2025 ve výši 14,75 % ročně, úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 3,25 % ročně od 24. 7. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 14,75 % ročně od 24. 7. 2025 do zaplacení, se žalobní návrh zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 92 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala žalobní návrh, jímž se domáhá uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 19 200 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, , sídlem , adresa, nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 10. 6. 2025 se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , jež ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 2. 6. 2025 se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Právní předchůdce žalobkyně je česká obchodní společnost, předmět podnikání poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je česká obchodní společnost, předmět podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních a nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzická osoba nepodnikající. Právní předchůdce žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, kde žalovaný vybral dle své volby dostupné parametry (výše žádaného úvěru v českých korunách, doba splatnosti úvěru ve dnech). Poté vyplnil registrační formulář, kde uvedl osobní údaje včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Dále uvedl heslo pro přístup k uživatelskému profilu. Registrace a vstup k uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem se smluvní dokumentací, jíž žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Registraci dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout fotokopii dokladu totožnosti, žalobkyně dokládá k návrhu. K ověření úvěruschopnosti poskytl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně výpisy z bankovního účtu, případně výplatní listy, současně byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI. Nedošlo k důvodným pochybám k úvěruschopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.

9. Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byl k jejímu podpisu použit pětimístný verifikační SMS kód, jež žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo, 15846, který žalovaný vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil vůli být smlouvou vázán. Žalovaný uvedenými kroky dne 26. 10. 2023 uzavřel smlouvu. Žalovanému byl poskytnut úvěr celkem 10 000 Kč převodem z bankovního účtu poskytovatele úvěru na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se dle odst. 2.1.6. smlouvy zavázal zaplatit smluvní úrok 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný byl dle odst. 2.1.7. smlouvy povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období vždy nejpozději 16. dne v měsíci. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela či zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl opakovaně upomínán. V poslední upomínce z 16. 2. 2024 byl informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 17. 2. 2024. Právo na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI. smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě i formou výzvy ke splnění dluhu před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Výzva byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému 20. 7. 2025. Předmětem návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je pohledávka celkem 14 000 Kč sestávající z nesplacené části jistiny 10 000 Kč, nesplacené části smluvního úroku 40 % p. m. z jistiny pouze za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč nejpozději splatných dne 16. 2. 2024 spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího dni splatnosti úvěru. Neměl-li by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, nechť je v části jistiny žalované částky posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení stran žalovaného, který se tak úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat. Pro prodlení žalovaného se splácením úvěru byla v odst. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0, 1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal den následující dni zesplatnění úvěru, nastal 16. 2. 2024. Žalobkyně tak žádá smluvní pokutu 0,1 % p. d., jíž počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 17. 2. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 20. 7. 2025. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty po zohlednění případných úhrad žalovaného činí 5 200 Kč.

2. Žalovanému byl doručen žalobní návrh s výzvou k vyjádření, zdali souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, na základě listinných důkazů, dne 25. 2. 2026, kdy žalovaný zásilku osobně převzal, její převzetí stvrdil svým podpisem. K žalobním tvrzením neuvedl ničeho, na svoji obranu nevznesl žádná skutková tvrzení či důkazy, žádným způsobem skutková tvrzení žalované nesporoval.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným.

5. Skutková zjištění:

6. Žalobkyně disponuje kopií prvé strany občanského průkazu žalovaného číslo , hodnota, . (kopie občanského průkazu na čl. 17 spisu)

7. Společnost , právnická osoba, . a žalovaný za užití prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kdy žalovaný uvedl své jméno , Jméno žalovaného A, , rodné číslo , hodnota, , trvale bytem , Jméno žalovaného B, 561, , adresa, , číslo bankovního účtu , č. účtu, , kontaktní e-mail , e-mail, , kontaktní telefon , tel. číslo, . Ujednáno bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru tak, že žalovaný je oprávněn jej čerpat až do výše 30 000 Kč jakožto revolvingový úvěr s tím, že čerpán bude dne 26. 10. 2023, přičemž je možným opakované čerpání úvěru. Úroková sazba činila 40 % měsíčně. RPSN činila 5763,89 %. Celková částka k úhradě byla specifikována tak, že se skládá z výše úvěru podle čl. 2.1.3 a úroku podle čl. 2.1.7, a odvisí tak od doby, po kterou bude úvěrovaný úvěr čerpat, a způsobu splácení. Ke splácení bylo sjednáno, že úvěrovaný se zavazuje, že splatí úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti vždy ke dni splatnosti a jistinu splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy, (vždy formou bezhotovostního převodu na bankovní účet, kdy takto vrátí poskytnuté finanční prostředky v době dohodnuté smlouvou, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dále byla sjednána pro prodlení úvěrovaného s plněním, tj. vrácením poskytnutého úvěru či placením sjednaného smluvního úroku, povinnost zaplatit účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením úvěrovaného, zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem, smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení s tím, že výše účelně vynaložených nákladů stanoví Sazebník. Ke smlouvě byl vystaven Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který definuje parametry úvěru shodně se smlouvou. (smlouva na čl. 44-45 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 47-48, 49-50 spisu)

8. Co se týká hodnocení úvěruschopnosti, tak toto bylo učiněno výhradně prohlášením žalovaného a údaji jím uvedenými. K tomuto žalovaný ve smlouvě signoval předtištěné prohlášení tohoto znění: „IX. Prohlášení a potvrzení Úvěrovaného 9.

1. Úvěrovaný prohlašuje, že Úvěrujícímu před uzavřením této Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti Úvěrovaného splácet poskytnutý Úvěr a že je plně svéprávný pro uzavření této Smlouvy a je schopen Věřiteli splatit Úvěr spolu s Úrokem na základě podmínek stanovených v této Smlouvě. 9.

2. Úvěrovaný prohlašuje, že mu byly v dostatečném předstihu před uzavřením této Smlouvy poskytnuty veškeré předsmluvní a další informace ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a že informace a údaje obsažené v této Smlouvě odpovídají poskytnutým předsmluvním informacím. Úvěrovaný nežádá další vysvětlení těchto informací od Úvěrujícího. 9.

3. Úvěrovaný se zavazuje informovat Úvěrujícího o jakékoliv nepříznivé změně ve své finanční situaci, o změně adresy svého bydliště anebo o jakékoliv jiné změně skutečností jím uvedených při uzavření této Smlouvy. Dále se zavazuje, že nepoužije na splacení Úvěru a Úroku finanční prostředky pocházející z trestné činnosti. Rovněž se zavazuje neučinit nic, co by ve svém důsledku mohlo negativním způsobem ovlivnit splacení Úvěru a Úroku Úvěrujícímu. 9.

4. Úvěrovaný potvrzuje, že má bydliště v zemi, která je členským státem Evropské unie, a není politicky exponovanou osobou ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Při jakékoliv změně tohoto stavu bude Úvěrujícího bezodkladně informovat. 9.

5. Úvěrovaný prohlašuje, že se ke dni uzavření této Smlouvy nenachází v úpadku ani v hrozícím úpadku, jak jsou definovány zákonem č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, že na jeho majetek nebyl ke dni uzavření této Smlouvy prohlášen konkurz.“. (smlouva na čl. 44-45 spisu)

9. K hodnocení majetkové a osobní situace žalovaného byly k dispozici údaje uvedené žalovaným, jimiž dle listiny „Žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, “ jsou jméno a příjmení , Jméno žalovaného A, ; pohlaví muž; e-mail, telefon , e-mail, , , tel. číslo, ; státní občanství, země narození, místo narození Česká republika, Česká republika, , adresa, ; rodné číslo , hodnota, ; číslo občanského průkazu , Anonymizováno, ; datum platnosti občanského průkazu , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ; ztracený/odcizených občanský průkaz NE; rodinný stav svobodný/svobodná; počet členů domácnosti 2; počet členů domácnosti s příjmem 2; ulice, číslo, PSČ, obec , Jméno žalovaného B, , Anonymizováno, , , adresa, ; korespondenční adresa se liší od trvalého bydliště NE; bydlím zde od 7/2005; způsob bydlení vlastní dům bez hypotéky; nejvyšší dosažené vzdělání vysokoškolské - magisterský titul; zdroj příjmů, zaměstnavatel, adresa zaměstnavatele, pracovní pozice - zaměstnanecký, , Anonymizováno, , , adresa, , redaktor; zaměstnán od 5/2019; měsíční příjem 37 226 Kč, měsíční výdaje 8 500 Kč, hledaná osoba NE, politicky exponovaná osoba NE, sankční seznam osob NE, exekuce NE, insolvence NE, skutečnosti pro podání návrhu na insolvenci NE. (žádost o spotřebitelský úvěr na čl. 46 spisu)

10. Dne 17. 12. 2025 vystavila , právnická osoba, . Potvrzení o platbě, jímž potvrdila, že dne 26. 10. 2023 byla na účtu č. , č. účtu, majitele , právnická osoba, . zúčtována platba ve výši 10 000 Kč na protiúčet č. , č. účtu, , v. s. , Anonymizováno, , se zprávou pro příjemce „Čerpání ze dne 26. 10. 2023“. (potvrzení o platbě na čl. 21 spisu)

11. Dopisem ze dne 16. 2. 2024 byl žalovanému adresován dopis „Zesplatnění spotřebitelského úvěru“. (dopis na čl. 51 spisu)

12. Společnost , právnická osoba, . jakožto postupitel a společnost , právnická osoba, . jakožto postupník uzavřely Smlouvu o postoupení pohledávek, kdy v „Seznamu pohledávek Dlužníka tvořící zajištění výše uvedených smluv“ je vedena pohledávka za žalovaným, kdy následně společnost , právnická osoba, . jakožto postupitel a žalobkyně jakožto postupník uzavřely Smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž přílohou je „Příloha č. , hodnota, – Seznam pohledávek“ a „Příloha č. , hodnota, – Vyčíslení kupní ceny“, kdy v seznamu pohledávek je vedena pohledávka za žalovaným. (smlouva o postoupení pohledávek na čl. 22-24 spisu, příloha smlouvy - seznam pohledávek na čl. 24, 2. strana – 25 spisu, smlouva o postoupení pohledávek na čl. 33-37 spisu, přílohy smlouvy - seznam pohledávek, vyčíslení kupní ceny na čl. 38-43 spisu)

13. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 20. 7. 2025 „Oznámení o postoupení pohledávky“. Jeho obsahem je oznámení, že dle smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena společnosti , právnická osoba, . a dále byla pohledávka věřitele , právnická osoba, ., postoupena společnosti , právnická osoba, ., a to pohledávka vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, . Nechť jsou od okamžiku převzetí tohoto oznámení veškerá finanční plnění v této souvislosti poukazována ve prospěch nového věřitele dle jeho pokynů. (dopis na čl. 18 spisu)

14. Právním zástupcem žalobkyně byla žalovanému adresována „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, a to dopisem ze dne 20. 7. 2025. (dopis na čl. 18, 2. strana spisu)

15. Společnost ZPC , právnická osoba, . stvrdila, že dne 23. 7. 2025 byla odeslána poštovní zásilka podatele , Jméno advokátky, adresátovi , adresa, . (potvrzení o odeslání zásilky na čl. 19 spisu)

16. Skutkový závěr:

17. Žalovaný se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, za užití prostředků komunikace na dálku uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poukázána bezhotovostním převodem částka 10 000 Kč. Tuto skutečnost lze vzít za prokázanou, když žalobce je ve smlouvě specifikován všemi osobními údaji, předložil i scan svého osobního dokladu, občanského průkazu, přičemž dle potvrzení o platbě byla uvedená částka poukázána na účet č. , č. účtu, , který je shodným s účtem uvedeným ve smlouvě, kdy variabilní symbol je rodné číslo žalovaného (, č. účtu, , v. s. , Anonymizováno, ). Lze vzít i za prokázané, že uvedená společnost jakožto postupitel uzavřela se společností , právnická osoba, . jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž přílohou je seznam postupovaných pohledávek, kde je vedena pohledávka za žalovaným, přičemž společnost , právnická osoba, . jakožto postupitel a žalobkyně jakožto postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž přílohou je seznam postupovaných pohledávek, kde je vedena pohledávka za žalovaným.

18. Nelze však vzít za prokázané, že bylo provedeno řádné hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. V řízení lze vzít za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně v zásadě žádná relevantní zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace žalovaného neprovedla. Přezkum úvěruschopnosti žalovaného se omezil výhradně na stvrzení předtištěných údajů ve formuláři smlouvy, s tím, že tímto žalovaný potvrzuje, že spotřebitelský úvěr odpovídá jeho potřebám, možnostem a finanční situaci, kdy stejným způsobem uvádí, že poskytl údaje o svých poměrech. Žalovaný dále v předtištěném formuláři, jímž jest žádost poskytnutí úvěru, vyplnil své osobní údaje, k majetkovým poměrům uvedl pouze svůj příjem a měsíční výdaje bez bližší specifikace. Nadále uvedl, že sdílí rodinnou domácnost dvě osoby s příjmem, příjem druhé osoby však nebyl taktéž specifikován. Přezkum úvěruschopnosti žalovaného tudíž sestával pouze z potvrzení předtištěného prohlášení a uvedení údajů, nadto zcela nedostatečně, žalovaný, aniž by byly řádně doloženy a hodnoceny.

19. Uvedený skutkový závěr byl učiněn z listin předložených k důkazu žalobkyní, když tyto nejsou ve vzájemném ani logickém rozporu, jsou v obsahové a časové souvztažnosti. Žalovaný, který žalobní návrh převzal do vlastních rukou, zásilku jej obsahující signoval, nevznesl proti němu žádná skutková tvrzení, žádnou obranu, nepřeložil žádných důkazů, skutečnosti tvrzené žalobkyní nesporoval.

20. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).

21. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

22. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

29. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.

30. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

31. V souzené věci je však nutno konstatovat, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

32. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně svá zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace omezil pouze na formální uvedení údajů žalovaným, které byly uvedeny v návrhu na uzavření smlouvy, kdy z této listiny je zřejmé, že údaje, kterými žalovaný specifikoval svoji osobní a majetkovou situaci jsou zcela nedostatečnými. Žalovaný kromě svých osobních údajů uvedl svůj příjem, označil zaměstnavatele, bez bližší specifikace uvedl celkovou částku výdajů, a dále uvedl, že domácnost sdílí dvě osoby s příjmem, přičemž příjem, potažmo výdaje, další osoby žádným způsobem nespecifikoval. Z uvedeného je patrné, že majetkové poměry žalovaného jsou uvedeny zcela nedostatečně, vágně, není zřejmým, s jakým měsíčním obratem domácnost žalovaného hospodařila. Žalovaný neoznačil žádné listiny, z nichž by tvrzené skutečnosti bylo možným řádně ověřit. Co se týká výdajů, tak žalovaný uvádí výdaje pouze jednou souhrnnou částkou, kdy není zřejmé, zdali nezbytnými měsíčními výdaji jsou pouze výdaje spojené s bydlením, zdali se jedná o výdaje za média, zdali se jedná o celkové výdaje žalovaného, jeho domácnosti, tedy všech osob v domácnosti, kdy platí, že výdaje hrazené žadatelem o úvěr je třeba vždy hodnotit i ve vztahu k reálným výdajům v čase a místě dle příslušných statistických údajů. Jak již bylo shora uvedeno, výdaje jsou žalovanou specifikovány natolik vágně, že není možné ani určit, o jaké výdaje se jedná. Pokud se právní předchůdce žalobkyně spokojil s blíže nespecifikovanými údaji v žádosti o úvěr k posouzení úvěruschopnosti žalované, nebyla splněna podmínka řádného přezkumu úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

33. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalovaného, aniž byly přezkoumány listiny dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalovaného, ale také jeho osobní situace. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

34. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.

35. Žalovaný obdržel částku 10 000 Kč, přičemž v řízení nebylo tvrzeno, kdy v tomto leží břemeno tvrzení a důkazní na žalovaném, že by na tuto částku bylo cokoliv plněno. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 10 000 Kč a je tudíž povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit.

36. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 14 000 Kč, byl tak žalobní návrh pro částku 4 000 Kč jakožto nedůvodný zamítnut. A taktéž v té části, v níž se žalobkyně domáhala plnění částky 5 200 Kč.

37. Žalovaný byl zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 24. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, a to v návaznosti na předžalobní výzvu k plnění ze dne 20. 7. 2025, když žalovaný jí byl vyzván k plnění do tří dnů, kdy lhůta k plnění tak počala běžet dnem 21. 7. 2025 a skončila dnem 23. 7. 2025, do prodlení se tak žalovaný dostal dnem 24. 7. 2025.

38. V té části, v níž se žalobkyně domáhala uložení žalovanému povinnosti k plnění úroku z prodlení z částky 14 000 Kč od 17. 2. 2024 do 23. 7. 2025 ve výši 14,75 % ročně, a dále z částky 10 000 Kč ve výši 3,25 % ročně od 24. 7. 2025 do zaplacení a z částky 4 000 Kč ve výši 14,75 % ročně od 24. 7. 2025 do zaplacení, byl žalobní návrh pro nedůvodnost zamítnut.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 92 Kč. Částka 2 300 Kč činí nekrácenou částku nákladů řízení a sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1, písm. c), bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši á 400 Kč a dle § 14b odst. 6, písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; výzvu k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu). Žalobkyně se domáhala úhrady částky 19 200 Kč, úspěšnou byla pro částku 10 000 Kč, neúspěšnou byla pro částku 9 200 Kč. 19 200 Kč = 100 %, 10 000 Kč = 52,0833 %, tedy 52 % po zaokrouhlení. 100 % - 52 % = 48 %, poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 52 % - 48 % = 4 % ve prospěch žalobkyně 4 % z částky 2 300 Kč činí 92 Kč. Náhradu nákladů řízení ve výši 92 Kč je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)