22 C 98/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 175 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 175 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 175 000 Kč od 29. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 37 492 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k zaplacení částky 175 000 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobkyně u žalovaného vyžádala vystavení cenové nabídky na dodání a montáže krycích plechů a žaluzií s příslušenstvím (dále jen„ objednávka“) pro žalobkyní realizovanou stavbu rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek]. Žalovaný (vystupující pod označením„ [anonymizováno]“) na objednávku žalobkyně dne 28. 9. 2021 zaslal žalobkyni cenovou nabídku pod [číslo] na částku 350 946 Kč, přičemž žalovaným byla stanovena záloha ve výši 175 000 Kč. Na objednávku dne 13. 10. 2021 žalovaný pod vlastním IČO vystavil fakturu pod [číslo] na částku 175 000 Kč. Žalobkyně fakturu dne 21. 10. 2021 proplatila na účet žalovaného v plné výši. Po jednáních a úpravě požadavků na objednávku, byla žalovaným dne 13. 5. 2022 vystavena nová cenová nabídka pod [číslo] [anonymizováno] na částku 294 524 Kč, přičemž žalovaným byla stanovena záloha ve stejné výši 175 000 Kč, která mu již byla zaplacena dne 21. 10. 2021. Žalovaný následně začal dojíždět do příslušného objektu žalobkyně (stavba rodinného domu), kde však prováděl pouze měření, která měla připravit objekt žalobkyně k realizaci objednávky. Následně se žalovaný dostal do prodlení, kdy neplnil smlouvu, jejímž předmětem je dodání v cenové nabídce specifikovaných žaluzií a krycích plechů, kdy žalovaný ničeho nedodal a neprovedl jejich montáž, tj. dostal se do prodlení s plněním svého závazku. Žalovaný se zavázal k dodání a montáži objednávky do jednoho dne ode dne 4. 11. 2021. Žalovaný však ničeho nedodal a žádné práce neprovedl, s žalobkyní přestal komunikovat. Žalovaným provedená měření na objektu měření jsou z hlediska účelu smlouvy (řádného provedení objednávky) zcela bezvýznamná. Jednání žalovaného způsobilo žalobkyni vážné komplikace při realizaci jejího vlastního obchodního projektu na uvedeném objektu. Přes značnou škodu, kterou žalobkyně prodlením žalovaného utrpěla, se žalobkyně nedomáhá náhrady škody. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu, v níž od smlouvy s žalovaným odstoupila pro podstatné porušení smlouvy a vyzvala žalovaného k vrácení zaplacené zálohy ve výši 175 000 Kč. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval, žalobkyně se proto rozhodla podat žalobu na vrácení zálohy ve výši 175 000 Kč. Žalobkyně zakládá svůj žalobní návrh na titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně žalovaného v předžalobní výzvě vyzvala k vrácení bezdůvodného obohacení do 7 dnů ode dne doručení výzvy, žalovaný tak neučinil. Žalobkyni proto ode dne 29. 8. 2022 náleží úroky z prodlení dle zákona a nařízení vlády v uplatněné výši.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Žalobkyně se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí, rovněž nevyjádřila.

4. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal za předpokládaného souhlasu žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Dne 24. 9. 2021 zaslala žalobkyně prostřednictvím e-mailu žalovanému objednávku na dodání a následnou montáž žaluzií a krycích plechů pro pasivní rodinný dům ve [anonymizováno] ulici v [obec] - [část obce]. Žalovaný následně dne 29. 9. 2022 zaslal žalobkyni, rovněž prostřednictvím e-mailu, cenovou kalkulaci na dodání a montáž žaluzií a krycích plechů pro označený rodinný dům. Po provedení připomínek a jejich zpracování zaslal žalovaný dne 6. 10. 2021 žalobkyni upravenou verzi cenové kalkulace. Žalobkyně dne 7. 10. 2021 zaslala žalovanému e-mail, ve kterém s upravenou cenovou kalkulací vyslovila souhlas. Dne 13. 10. 2021 zaslal žalovaný žalobkyni e-mail, ve kterém žalobkyni sdělil informace ohledně realizace montáže žaluzií s tím, že montáž proběhne do 1,5 dne ode dne 4. 11. 2021. Žalovaný zaslal žalobkyni rovněž zálohovou fakturu. Dne 21. 10. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému e-mail se sdělením, že žalovanému zasílá potvrzení o zaplacení zálohy ze dne 21. 10. 2021 (emailová komunikace na čl. 14 – 18 spisu)

7. Faktura [číslo] byla vystavena dne 13. 10. 2021 na částku 175 000 Kč, datum splatnosti 27. 10. 2021. Jako dodavatel je označen žalovaný, jako odběratel žalobkyně. Dále je uvedeno, že se jedná o zálohu na dodání a montáž Venkovní stínící techniky – [část obce], úhrada převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] (faktura na čl. 28)

8. Dne 21. 10. 2021 byla z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného k názvu žalobkyně odeslána částka ve výši 175 000 Kč ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet]. Číslo bankovního účtu, na který byla výše uvedené částka zaslána, se shoduje s číslem bankovního účtu uvedeným na faktuře [číslo] (potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady na čl. 23 spisu)

9. Žalobkyně obdržela cenovou nabídku [číslo] (původní cenová nabídka) datovanou dne 28. 9. 2021 na dodání a montáž žaluzií [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] včetně krycích plechů a příslušenství na částku 350 946 Kč včetně DPH. (cenová nabídka na čl. 25 spisu)

10. Žalobkyně obdržela cenovou nabídku [číslo] [anonymizováno] (rekalkulace původní cenové nabídky) datovanou dne 13. 5. 2022 na dodání a montáž žaluzií [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] včetně krycích plechů a příslušenství na částku 294 524 Kč včetně DPH. (rekalkulace cenové nabídky na čl. 27 spisu)

11. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu ze dne 5. 7. 2022, ve které žalovanému oznámil, že žalobkyně z důvodu podstatného porušení smlouvy ze strany žalovaného spočívající v prodlení s dodáním a montáží objednaného zboží, od smlouvy odstupuje, a žalovaného vyzval k úhradě pohledávky ve výši 175 000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Předžalobní výzva byla podána dne 2. 8. 2022 (předžalobní výzva na čl. 24 spisu, sledování zásilky na čl. 19 spisu, dodejka na čl. 20 spisu, podací stvrzenka na čl. 22 spisu)

12. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla na základě objednávky žalobkyně, uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo dodání a následné provedení montáže venkovní stínící techniky - žaluzií a krycích plechů včetně příslušenství na rodinném domě ve [anonymizováno] ulici v [obec] [část obce] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace, a to akceptací cenové nabídky žalovaného ze strany žalobkyně. Původní cenová nabídka ze dne 28. 9. 2021 byla na částku 350 946 Kč včetně DPH, po provedení připomínek byla smlouva uzavřena s tím, že částka k úhradě činí 294 524 Kč. Dne 13. 10. 2021 zaslal žalovaný žalobkyni fakturu [číslo] na částku 175 000 Kč jakožto zálohy za dodání a montáž venkovní stínící techniky - [část obce] s datem splatnosti 27. 10. 2021. Jak vyplývá z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným, montáž měla proběhnout do 1,5 dne ode dne 4. 11. 2021. Dne 21. 10. 2021 byla z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného k názvu žalobkyně odeslána částka ve výši 175 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. Číslo bankovního účtu, na který byla zaslána výše uvedená částka, se shoduje s číslem bankovního účtu na faktuře [číslo]. Z žádného z provedených důkazů nelze uzavřít, že žalovaný by na svůj závazek plnil. Žalovaný na svoji obranu netvrdil ničeho, nepředložil soudu žádných důkazů. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu ze dne 5. 7. 2022, ve které žalovanému oznámil, že žalobkyně z důvodu podstatného porušení smlouvy ze strany žalovaného spočívající v prodlení s dodáním a montáží objednaného zboží, od smlouvy odstupuje, a vyzval žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 175 000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Předžalobní výzva byla podána dne 2. 8. 2022.

14. Podle ustanovení § 2002 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala, v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

15. Podle ustanovení § 2004 odst. 1 o. z., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

16. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

17. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Na základě skutečností shora uvedených dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo dodání a následná montáž venkovní stínící techniky – žaluzií a krycích plechů včetně příslušenství na rodinném domě ve [anonymizováno] ulici v [obec] – [část obce]. Soud proto posoudil výše uvedenou smlouvu jako smlouvu o dílo podle ustanovení § 2586 odst. 1 o. z., když žalovaný se zavázal provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo – dodání a následné namontování venkovní stínící techniky, a žalobkyně se zavázala toto dílo převzít a zaplatit za něj sjednanou cenu. Žalobkyně následně zaslala na bankovní účet žalovaného částku ve výši 175 000 Kč, jakožto zálohu za provedení výše uvedeného díla. Žalovaný na svůj závazek neplnil, čímž se dostal do prodlení s prováděním díla. Žalobkyně následně od smlouvy odstoupila pro její podstatné porušení ze strany žalovaného. Pokud jde o rozlišovací kritérium, kdy se jedná o podstatné a kdy již o nepodstatné porušení, zakotvuje zákon v § 2002 odst. 1 o. z. toliko obecné vodítko, kdy je stanoveno, že„ podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala, v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není“. V případech podstatného porušení ve smyslu § 2002 o. z. musí jít o tak závažné případy porušení v kontextu daného závazkového vztahu, kdy straně porušující smlouvu by muselo být již při uzavírání smlouvy zřejmé, že za těchto podmínek by smluvní partner o uzavření smlouvy vůbec neměl zájem, pokud by takové porušení očekával. Jde tedy o taková porušení smluvních podmínek, která svou závažností implikují téměř jistou hypotetickou reakci spočívající v odmítnutí vstupu do smluvního vztahu vůbec. Obsahově se tak bude zejména jednat o nenaplnění hlavního účelu závazku, vzhledem k funkci a hospodářskému smyslu objednaného plnění, naprostou nemožností jeho řádného užívání, nedodržení hlavních vymíněných parametrů apod. (srov. HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V. závazkové právo: obecná část (§ 1721-2054): komentář. Praha: C. H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400 -535-0. Soud proto s ohledem na výše uvedené konstatuje, že v případě, kdy žalovaný bez zjevného důvodu na svůj závazek neplnil, čímž se dostal do prodlení s prováděním díla, jsou dány předpoklady pro odstoupení od smlouvy stran žalobkyně, když lze předpokládat, že pokud by při uzavření smlouvy žalobkyně věděla, musela vědět, že žalovaný nebude plnit, nepochybně by smlouvu neuzavřela. Odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalobkyně tak soud posoudil jako platné. Platným odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně tak došlo ke zrušení smlouvy s účinky od počátku. Soudem bylo vzato za prokázané, že žalobkyně žalovanému uhradila částku ve výši 175 000 Kč jako zálohu na provedení díla. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že závazek mezi žalobkyní a žalovaným byl na základě odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně zrušen, posoudil soud zaplacenou zálohu ve výši 175 000 Kč jako bezdůvodné obohacení žalovaného. Žalovaný se s vrácením bezdůvodného obohacení dostal do prodlení (§ 1968 o. z.), a je tak povinen platit i zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 175 000 Kč. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 37 492 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 7 000 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 24 300 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 7 bodu 5, § 11, odst. 1 písm. a), d) a § 13, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 5 292 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§160, odst. 1 o. s. ř.).