24 C 10/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 83 546,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% z částky částka ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky částka a co do kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum a co do úroku ve výši 11,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky částka s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba., IČ: IČO (dále jen jako „právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky výši částka. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, a to kontrolou bankovních a nebankovních registrů a veřejných databází. . Žalovaná se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně úroku ve výši 11,90% ročně a sjednaným poplatkem za pojištění ve výši částka/měsíčně v 84 pravidelných měsíčních splátkách po částka. . Zápůjčku včetně poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po částka, kdy poslední splátka byla stanovena ke dni datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalovaný tak dluží na jistině částka a na poplatku částka (na základě odpuštění části poplatku žalobkyní). Žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny, který požadovala od datum (tj. ode dne marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky) do datum v kapitalizované výši částka a od datum do zaplacení ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od datum (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky) do datum v kapitalizované výši částka a od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny. Právní předchůdce žalobkyně postoupil výše specifikovanou pohledávku za žalovaným současné žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn dopisem. Výzvu před podáním žaloby žalobkyně žalovanému odeslala.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit i s poplatkem v celkové výši částka v 78 pravidelných týdenních splátkách po částce částka. Celkem měl žalovaný vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku částka. Souhrnný poplatek za tento spotřebitelský úvěr se skládal z úroku částka, z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši částka a z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení částka s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí částka a částka za flexibilní splácení činí částka. adresa Anonymizováno Anonymizováno byla žalovanému předána v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem na této smlouvě (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a zákaznickou kartou ze dne datum). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, kdy na svůj dluh neuhradil ničeho, žalovaný tedy dluží na jistině částka (prokázáno tabulkou umoření ze dne datum ve vztahu ke smlouvě č. hodnota). Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky. V rámci smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 88 % ročně, která je pevná po celou dobu trvání smlouvy (viz druhá strana smlouvy o spotřebitelském úvěru). Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku ze dne datum). Před podáním žaloby byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího lístku z datum).

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

9. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

10. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka), jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnosti žalovaného a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval právní předchůdce žalobkyně ze 2x výplatních pásek (které nedoložila) a z výpisu z insolvenčního rejstříku s tím, že z informací poskytnutých žalovaným v rámci zákaznické karty dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel z tvrzení žalovaného, že bydlí s rodiči (nebyly uvedeny žádné náklady na bydlení, která má), je vyučen, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a není majitelem auta. Dále právní předchůdce žalobkyně vycházel z tvrzení žalovaného, že žalovaný pracuje na plný úvazek jako lesní dělník u zaměstnavatele právnická osoba a jeho měsíční čistý příjem činí částka, jež mělo být ověřeno pouze 2 výplatními páskami žalovaného, které však žalobkyně i přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka) a nebylo ani uvedeno za jaké měsíce byly výplatní pásky doloženy (jestli byly tedy aktuální), ani nebyla doložena pracovní smlouva, kde by byl zřetelný hrubý příjem žalovaného a doba, na kterou byla pracovní smlouva uzavřena. Dále žalovaný v rámci zákaznické karty (podle čehož byla zejména posuzována úvěruschopnost žalovaného) odhadl jeho měsíční výdaje na částka a dále uvedl, že nemá ani bankovní účet, ani kreditní kartu. Jako odhadované výdaje bylo uvedeno částka měsíčně, což však rovněž nebylo ničím doloženo ani rozepsáno. Odhad nákladů žalovaného je tedy pouze spekulativní, když právní předchůdce žalobkyně neměl doloženo, zda skutečně žalovaný bydlí společně s rodiči (neznámo jestli v bytě, domě), kterým dle výše nižších měsíčních výdajů ničím nejspíše nepřispívá na náklady jeho bydlení. Z výše uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně si stačil pouze z lustrací v insolvenčním rejstříku a z prohlášení žalovaného (kdy žalobkyně nijak nedoložila majetkové poměry žalovaného), však další informace o žalovaném nezjišťoval ani neověřoval jeho úvěruschopnost. Soud k tomu konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného a toto soudu doložit. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací o žalovaném, aby mohl řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet úvěr, i s ohledem na to, že žalovaný na svůj dluh ničeho za celou dobu neuhradil. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele je pak absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

13. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši částka, a to bez smluvního úroku a poplatku. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal od data požadovaného žalobkyní, kdy požadovaná výše nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána, kdy právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl dle § 1879 a násl. o.z. a od účinnosti této smlouvy je tak žalobkyně věřitelem těchto pohledávek. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 93,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96,95 % a úspěchu žalované v rozsahu 3,05 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.