24 C 10/2025

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 83 546,18 Kč s příslušenstvím I. Stejnopisy rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 28. 2. 2025, č. j. 24 C 10/2025-17 se opravují tak, že se chybně uvedené datum rozsudku ve znění „29. ledna 2025“ nahrazuje takto: „28. února 2025“II. Stejnopisy rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 28. 2. 2025, č. j. 24 C 10/2025-17 se opravují tak, že se chybně uvedené odůvodnění rozsudku ve znění:„Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky 83 546,18 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen jako „právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky výši 100 000 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, a to kontrolou bankovních a nebankovních registrů a veřejných databází.. Žalovaná se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně úroku ve výši 11,90% ročně a sjednaným poplatkem za pojištění ve výši 150 Kč/měsíčně v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 1 910 Kč.. Zápůjčku včetně poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 687 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena ke dni , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalovaný tak dluží na jistině 25 000 Kč a na poplatku 26 795 Kč (na základě odpuštění části poplatku žalobkyní). Žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny, který požadovala od , datum, (tj. ode dne marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky) do , datum, v kapitalizované výši 2 315,25 Kč a od , datum, do zaplacení ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od , datum, (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky) do , datum, v kapitalizované výši 2 658,33 Kč a od , datum, do zaplacení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny. Právní předchůdce žalobkyně postoupil výše specifikovanou pohledávku za žalovaným současné žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn dopisem. Výzvu před podáním žaloby žalobkyně žalovanému odeslala.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit i s poplatkem v celkové výši 28 552 Kč v 78 pravidelných týdenních splátkách po částce 687 Kč. Celkem měl žalovaný vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 53 552 Kč. Souhrnný poplatek za tento spotřebitelský úvěr se skládal z úroku 20 147 Kč, z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 6 905 Kč s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 2 855 Kč a částka za flexibilní splácení činí 4 050 Kč. , adresa, 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem na této smlouvě (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a zákaznickou kartou ze dne , datum, ). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, kdy na svůj dluh neuhradil ničeho, žalovaný tedy dluží na jistině 25 000 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne , datum, ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota, ). Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky. V rámci smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 88 % ročně, která je pevná po celou dobu trvání smlouvy (viz druhá strana smlouvy o spotřebitelském úvěru). Dne , datum, byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne , datum, bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku ze dne , datum, ). Před podáním žaloby byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, včetně podacího lístku z , datum, ).

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

9. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

10. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 3. 2023, č.j. 24 C 62/2023-17), jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnosti žalovaného a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval právní předchůdce žalobkyně ze 2x výplatních pásek (které nedoložila) a z výpisu z insolvenčního rejstříku s tím, že z informací poskytnutých žalovaným v rámci zákaznické karty dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel z tvrzení žalovaného, že bydlí s rodiči (nebyly uvedeny žádné náklady na bydlení, která má), je vyučen, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a není majitelem auta. Dále právní předchůdce žalobkyně vycházel z tvrzení žalovaného, že žalovaný pracuje na plný úvazek jako lesní dělník u zaměstnavatele , právnická osoba, a jeho měsíční čistý příjem činí 16 430 Kč, jež mělo být ověřeno pouze 2 výplatními páskami žalovaného, které však žalobkyně i přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 3. 2023, č. j. 24 C 62/2023-17) a nebylo ani uvedeno za jaké měsíce byly výplatní pásky doloženy (jestli byly tedy aktuální), ani nebyla doložena pracovní smlouva, kde by byl zřetelný hrubý příjem žalovaného a doba, na kterou byla pracovní smlouva uzavřena. Dále žalovaný v rámci zákaznické karty (podle čehož byla zejména posuzována úvěruschopnost žalovaného) odhadl jeho měsíční výdaje na 4 000 Kč a dále uvedl, že nemá ani bankovní účet, ani kreditní kartu. Jako odhadované výdaje bylo uvedeno 4 000 Kč měsíčně, což však rovněž nebylo ničím doloženo ani rozepsáno. Odhad nákladů žalovaného je tedy pouze spekulativní, když právní předchůdce žalobkyně neměl doloženo, zda skutečně žalovaný bydlí společně s rodiči (neznámo jestli v bytě, domě), kterým dle výše nižších měsíčních výdajů ničím nejspíše nepřispívá na náklady jeho bydlení. Z výše uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně si stačil pouze z lustrací v insolvenčním rejstříku a z prohlášení žalovaného (kdy žalobkyně nijak nedoložila majetkové poměry žalovaného), však další informace o žalovaném nezjišťoval ani neověřoval jeho úvěruschopnost. Soud k tomu konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného a toto soudu doložit. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací o žalovaném, aby mohl řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet úvěr, i s ohledem na to, že žalovaný na svůj dluh ničeho za celou dobu neuhradil. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele je pak absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

13. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 25 000 Kč, a to bez smluvního úroku a poplatku. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal od data požadovaného žalobkyní, kdy požadovaná výše nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána, kdy právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl dle § 1879 a násl. o.z. a od účinnosti této smlouvy je tak žalobkyně věřitelem těchto pohledávek.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 362,93 Kč, přičemž tato částka představuje 93,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96,95 % a úspěchu žalované v rozsahu 3,05 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 342 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 83 546,18 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 280 Kč ve výši 2 998,80 Kč.“se nahrazuje takto:„1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky 83 546,18 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem kyne, společností , právnická osoba, ., IC: , IČO, (dále jen jako „právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky výši 100 000 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, a to kontrolou bankovních a nebankovních registrů a veřejných databází. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně úroku ve výši 11,90% ročně a sjednaným poplatkem za pojištěni ve výši 150 Kč/měsíčně v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 1 910 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplácela dluh řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě dlužné jistiny ve výši 80 999,18 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 420,12 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 277,48 Kč a z dlužných poplatků za sjednané pojištění ve výši 7x150 Kč a za zaslání výzvy k úhradě ve výši 3 x 499 Kč.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci o výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., o soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, IC: , IČO, (dále jen jako „právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně úroku ve výši 11,90% ročně a sjednaným poplatkem za pojištění ve výši 150 Kč/měsíčně v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 1910 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, dluží žalobkyni na jistině 80 999,18 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky. V rámci smlouvy byla sjednána ková sazba ve výši 11,90% ročně. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi , Anonymizováno, . a , právnická osoba, . dne , datum, a dále smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi , Anonymizováno, a žalobkyní dne , datum, (prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne , datum, bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupeni pohledávky včetně podacího lístku ze dne , datum, ). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, .

4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti-právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

9. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelské-ho úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. V posuzovaném případě nebylo žalobkyní prokázáno, zda a jak právní předchůdce žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně posoudil jeho úvěruschopnost. Žalobkyně nedoložila, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnosti žalované a ani k tomu nedoložila potřebné doklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřoval právní předchůdce žalobkyně prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů, a kontrolou veřejných rejstříků (insolvenční rejstřík, databáze MVCR), na základě čehož dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ostatečná. Nic dalšího žalobkyně neuvedla, netvrdila, ani nenavrhla důkazy k prokázání toho, zda právní předchůdkyně jakkoliv zkoumala a ověřovala výdělkové a majetkové poměry žalované, jaký je její příjem, jaké má výdaje na bydlení a živobytí, atd. Soud k tomu konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného to soudu doložit. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, zda právní předchůdce žalobkyně disponoval dostatkem informací o žalované, aby mohl řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet úvěr, i s ohledem na to, že žalovaná na jistinu dluhu zaplatila pouze cca 1/5 z celkové výše půjčené částky. Důsledkem dodržení této zákonné povinnosti věřitele je pak absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

12. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 80 999,18 Kč, a to bez smluvního úroku a poplatku. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal od data požadovaného žalobkyní, kdy požadovaná výše nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

13. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána, kdy právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl dle § 1879 a násl. a od účinnosti této smlouvy je tak žalobkyně věřitelem těchto pohledávek.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 362,93 Kč, přičemž tato částka představuje 93,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96,95 % a úspěchu žalované v rozsahu 3,05 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 342 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 83 546,18 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 280 Kč ve výši 2 998,80 Kč.“ Podle § 157 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř.”) k náležitostem písemného vyhotovení rozsudku náleží mj. den a místo vyhlášení. Do spisu vložený a soudkyní podepsaný originál shora specifikovaného rozhodnutí tyto náležitosti obsahuje, když je datován „28. února 2025“. Při vyhotovení elektronických stejnopisů shora specifikovaného rozhodnutí nicméně došlo ke zjevné nesprávnosti patrné i z obsahu spisu, zejména z protokolu o vyhlášení rozsudku, když administrativní chybou soudu došlo k nesprávnému uvedení data vyhlášení rozsudku. Současně při vyhotovení elektronických stejnopisů shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti patrné i z obsahu spisu, zejména z originálu opravovaného rozsudku opatřeného podpisem soudkyně, když nedopatřením soudu došlo k rozeslání nesprávné verze rozhodnutí s odůvodněním, který neodpovídá originálu založenému do spisu. V důsledku této chyby nebyl zaslán stejnopis odpovídající bezchybnému originálu, ale stejnopis s ve výroku specifikovanou chybou.Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 8. 9. 1999, sp. zn. 5 Cmo 448/99, uvedl, že „(…) jestliže vyhotovený stejnopis soudního rozhodnutí doručený účastníkům se odlišuje od skutečného rozhodnutí soudu, jak je zachycené v soudním spisu, je to důvodem pro vydání opravného usnesení.“ Obdobně pak rozhodoval Nejvyšší soud v Brně ve věci, ve které se týkala chyba nedostatečné čitelnosti stejnopisu rozhodnutí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1571/96).Soud proto v souladu s ustanovením § 164 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil.