Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

24 C 114/2024

č. j. 24 C 114/2024-73

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Praha 23 Co 98/2025-101

Rozhodnuto 2024-08-05 · ECLI:CZ:OSPY:2024:24.C.114.2024.73

  1. OS Praha-východ 24 C 114/2024-73
  2. KS Praha 23 Co 98/2025-101

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem části pozemku , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – východ na LV č. , hodnota, pro Obec , adresa, v k.ú. , adresa, , a to v rozsahu pozemku , Anonymizováno, ² vymezeném geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, vyhotoveným , jméno FO, . , jméno FO, a odsouhlaseném dne , datum, Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – východ , jméno FO, . , jméno FO, , Anonymizováno, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je vlastníkem části pozemku , Anonymizováno, 9, zapsaném u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , v k.ú. , adresa, (dále jen „předmětná část pozemku“; všechny uvedené pozemky se nacházejí v tomto katastrálním území), a to v rozsahu vymezeném Geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, , vyhotoveným , jméno FO, . , jméno FO, . V žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemku , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům s , Anonymizováno, pozemku , Anonymizováno, 1 a pozemku , Anonymizováno, , jehož součástí je garáž bez č.p./č.e., to vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ (dále jen „pozemek st. , Anonymizováno, “, „pozemek parc. č. , Anonymizováno, “ a „pozemek st. , Anonymizováno, “ dohromady také „pozemky žalobce“). Pozemek st. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, byly žalobci darovány jeho rodiči prostřednictvím darovací smlouvy ze dne , datum, . Při revizi katastru nemovitostí byl zjištěn nesoulad údajů zapsaných v katastru nemovitostí se skutečným stavem, kdy část žalobcem užívané oplocené zahrady je v katastru nemovitostí evidována jako část pozemku parc. č. , Anonymizováno, jenž je ve vlastnictví žalovaného. Při darování pozemků darovací smlouvou tvořily předmětná část pozemku a pozemek parc. č. , Anonymizováno, jeden funkční celek, za jehož hranicí začínala silnice (přičemž je tomu tak i v současnosti) a nebyl tak jediný důvod pochybovat o tom, že i předmětná část pozemku je součástí zahrady, tudíž ve vlastnictví jeho rodičů a následně žalobce. Žalobce tak přijal do vlastnictví darovaný pozemek parc. č. , Anonymizováno, , a to v hranicích, které zahrnovaly i předmětnou část pozemku. Oplocení pozemků z té doby přetrvává i do dnešního dne. To, že nemá být vlastníkem zjistil až při revizi, kterou byl zjištěn nesoulad údajů zapsaných v katastru nemovitostí se skutečným stavem, přičemž neúspěšné mimosoudní řešení dospělo k výzvě žalovaného k vyklizení pozemku žalobcem, resp. předžalobní výzvě ze dne , datum, . Žalobce namítl, že předmětnou část pozemku vydržel, neboť pozemek užívá po více jak 20 let. Předmětná část pozemku je v geometrickém plánu ze dne , datum, předloženým žalobcem označena jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, („předmětná část pozemku“ dále také jako „pozemek parc. č , Anonymizováno, “).

2. Žalovaný nárok žalobce odmítl a k věci uvedl, že předmětná část pozemku není ve vlastnictví žalobce, neboť k vydržení nikdy nedošlo. Již v roce 1985 otec žalobce žádal o odkup předmětné části pozemku, z čehož je zřejmé, že o skutečnosti, že tato část pozemku není jeho vlastnictvím, věděl a byl s ní srozuměn. S žádostí o odprodej a rodiče žalobce „oznámili“ výstavbu nového oplocení, které by, pokud by k připojení nového pozemku k pozemku v jejich vlastnictví došlo, mohli vybudovat v nové trase. Komise výstavby a životního prostředí reagovala na žádost vyslovením předběžného souhlasu, přičemž její vyjádření bylo podmíněno a podmínku ve svém sdělení uvedl i stavební úřad. Jednalo se o podmínku odprodeje předmětné části pozemku a připojení nového pozemku k pozemku ve vlastnictví rodičů žalobce. K prodeji předmětné části pozemku však nikdy nedošlo. Rodiče žalobce tak neměli právo realizovat stavbu oplocení. Rodiče žalobce tak věděli, že předmětná část pozemku není v jejich vlastnictví, a proto nemohl být žalobce v dobré víře, že vlastnictví předmětné části pozemku náleží jemu. V době darování žalobce žil s rodiči v jedné domácnosti a tvrzení žalobce, že se v té době o věc nezajímal není omluvitelným omylem, který by zakládal dobrou víru. Je totiž nereálné, aby se žalobce o stavu pozemků nedozvěděl a o tom, že předmětná část pozemku je oplocena neoprávněně, nevěděl. Nadto s ohledem na tvar pozemku v pozemkových mapách je zřejmé, že přeplocená část pozemku nebyla ve vlastnictví právních předchůdců žalobce. Žalobce sám uvedl, že po upozornění ze strany katastru o nesrovnalosti týkající se předmětné části pozemku se od otce dozvěděl, že v roce 1985 o připojení pozemku žádali, mělo být žádosti vyhověno a oni nabyli dojmu, že se stali vlastníky předmětné část pozemku.

3. Při jednání soudu, konaném dne , datum, , účastníci učinili nesporným, že pozemek v rozsahu, tak jak je užívám žalobcem dnes, byl užíván již v roce 1996, resp. že rozsah užívání od roku 1996 až do současnosti je stejný.

4. Soud provedl k prokázání tvrzených skutečností následující důkazy:

5. Z darovací smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, darovali pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům s č.p. , Anonymizováno, , a pozemek parc. č. , Anonymizováno, žalobci a žalobce tyto pozemky jako dar přijal, přičemž , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, ve smlouvě prohlásili, že na těchto pozemcích neváznou žádné dluhy, břemena, a že jim nejsou známy žádné závady darovaných nemovitostí, na které by měli zvláště upozornit.

6. Z geometrického plánu ze dne , datum, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, vyhotoveného , jméno FO, . , jméno FO, a odsouhlaseného dne , datum, Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ , jméno FO, . , jméno FO, pod č. , Anonymizováno, soud zjistil, že v tomto geometrickém plánu je označena ta část pozemku, která je připlocena k pozemku žalobce, která je v katastru nemovitostí evidována jako vlastnictví žalované a je užívána žalobcem. Podle geometrického plánu se jedná o pozemek parc. č. , Anonymizováno, , který byl oddělen z pozemku parc. č. , Anonymizováno, a má výměru , Anonymizováno, m², jedná se o ostatní plochu – jinou plochu.

7. Z výpisu z Katastru nemovitostí pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, , LV , Anonymizováno, vyplývá, že k datu , datum, žalobce byl vlastníkem pozemkové parcely st. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, , kdy součástí pozemkové parcely st. , Anonymizováno, je rodinný dům čp. , Anonymizováno, a dále je žalobce vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, (zahrady).

8. Z kopie katastrální mapy ke dni , datum, soud zjistil, že na nákresu jsou zachyceny nemovitosti žalovaného, přičemž předmětná část pozemku je oddělena nepřerušovanou čarou od pozemku žalovaného a po hranici pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, a předmětné části pozemku je vedena přerušovaná čára.

9. Z podnětu k prošetření podaným žalovaným ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný podal na stavební úřad podnět, ve kterém uvedl, že předmětná část pozemku je neoprávněně oplocena jako součást zahrady s pozemkem žalobce (parc. č. , Anonymizováno, ), a že se na pozemku ve vlastnictví žalovaného nachází nepovolená stavba plotu.

10. Ze sdělení k podnětu , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu ze dne , datum, soud zjistil, že stavební úřad ve svém archivu nalezl doklady z dubna roku 1985, kterými , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, žádali MNV , adresa, , stavební úřad, o odprodej vyznačeného pozemku a „oznámili“ výstavbu nového oplocení, které by, pokud by k připojení nového pozemku k pozemku v jejich vlastnictví došlo, mohli vybudovat v nové trase. Komise výstavby a životního prostředí na toto reagovala vyslovením předběžného souhlasu. MNV , adresa, manželům , jméno FO, nesdělil, že by proti provedení oplocení měl námitek. Dle současné informace od , jméno FO, . , jméno FO, byla realizace oplocení započata bezprostředně od obdržení písemnosti od Komise výstavby a životního prostředí. Z informací z programu „GO obec: Projekt , adresa, “, který má stavební úřad k dispozici, lze pořídit street view z roku 2007 a 2010, přičemž je zřejmé, že stavba oplocení se na pozemku nacházela již v roce 2007. Stavbu oplocení stavební úřad považuje za řádně ohlášenou.

11. Z žádosti , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, o připojení pozemku ze dne , datum, soud zjistil, že tito žádali o připojení části parcely , Anonymizováno, k jejich parcele č. , Anonymizováno, , s tím, že „poměry jsou znázorněny na připojené situaci, rozloha připojovaného pozemku, který tvoří klím mezi silnicí a parcelou , Anonymizováno, , je asi , Anonymizováno, m², žádost odůvodněná využitím pozemku. Připojovaný pozemek je v současné době zarostlý plevelem a nevyužitelný. V případě připojení bude rekultivován a využit.“12. Ze situační mapky datované dne , datum, soud zjistil, že na situaci je znázorněn šrafovaný trojúhelník, o jehož připojení právní předchůdci žalobce žádali, přičemž vedle něj je znázorněna silnice.

13. Z listiny vystavené Komisí výstavby a životního prostředí ze dne , datum, soud zjistil, že komise k žádosti , jméno FO, o připojení (přičlenění) části pozemku parc. č. , Anonymizováno, vyslovila předběžný souhlas, přičemž k provedení převodu do vlastnictví je zapotřebí, aby žadatel pro zahájení řízení předložil výpis z evidence nemovitostí na pozemek parc. č. , Anonymizováno, .

14. Ze satelitních fotografií z roku 2007, 2010 a 2019 a z fotografií nemovitosti (street view) z roku 2014, 2019 a 2023, z předložené dokumentace a z kopie satelitního snímku s promítnutím katastrální mapy soud zjistil, že předmětná část pozemku byla oddělena od zbývající části pozemku žalovaného oplocením a byla užívána jako součást pozemku parc. č. , Anonymizováno, , přičemž předmětná část pozemku sousedí se silnicí na pozemku žalovaného, od které je oddělena právě oplocením, které pokračuje dále po hranici pozemku parc. č. , Anonymizováno, .

15. Ze sdělení k podnětu , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad ze dne , datum, soud zjistil, že stavební úřad podateli, kterým je CABALLUS, soukromý svěřenský fond, IČO , IČO, sdělil, že na základě podnětu prošetření na stavbě oplocení na pozemku parc. č. , Anonymizováno, (ve vlastnictví podatele podnětu) byla provedena dne , datum, kontrolní prohlídka a při ohledání na místě bylo zjištěno, že oplocení se jeví jako původní, bez zásahu v poslední době, nejedná se o novou stavbu. Stavba oplocení na pozemek podatele nezasahuje; je na pozemku parc. č. 739/2. Stavební úřad se dále zabýval otázkou povolení stavby, a to s ohledem na dobu jejího vzniku při ohledání na místě, přičemž nebyla zjištěna nová stavba oplocení parc. č. , Anonymizováno, . V předloženém geometrickém plánu z roku 1948 pro oddělení pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, je vyznačen také pozemek parc. č. , hodnota, , přičemž v minulosti došlo k přečíslování. Pro uvedené stavební úřad neshledal důvody pro zahájení řízení o nařízení odstranění nepovolené stavby oplocení.

16. Z emailové komunikace adresy , e-mail, a žalobce soud zjistil, že žalobce a žalovaný v červnu, červenci a srpnu roku 2023 jednali o uzavření kupní smlouvy ohledně předmětné části pozemku.

17. Z vyjádření k obdrženému návrhu kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce reagoval na návrh kupní smlouvy zaslaný žalovaným tak, že navrhovaná cena vycházející ze znaleckého posudku je šestinásobná oproti ceně zmiňované při předběžném jednání, pro žalobce tudíž nepřijatelná, a proto žalobce již nemá o koupi zájem, přičemž předmětnou část pozemku navíc žalobce již dávno nabyl vydržením. Žalobce uvedl, že předmětnou část pozemku užívá již 26 let a kdyby nebylo zprávy z katastru nemovitostí z roku 2022, o žádné nesrovnalosti by nevěděl. Až po upozornění od katastru nemovitostí se od otce dozvěděl, že v roce 1985 žádali, aby žádosti bylo vyhověno a oni tím nabyli dojmu, že se jednalo o převedení vlastnického práva.

18. Z reakce žalovaného adresované žalobci ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že neuznává jeho námitku vydržení, že pozemek ve vlastnictví žalobce je veden jako zahrada, avšak část pozemku parc. č. , Anonymizováno, je veden o jako ostatní plocha, ostatní komunikace, a proto mělo být žalobci jasné, že tuto část komunikace nemůže vlastnit, neboť do svého vlastnictví nabyl v roce 1996 zahradu. Stejně tak tvar a umístění pozemku objektivně muselo vyvolat pochybnost o tom, že pozemek značený jako komunikace žalobci nepatří. O tom svědčí i žalobcovo vyjádření, že i jeho rodiče věděli, že předmětná část pozemku není v jejich vlastnictví (viz. žádost z roku 1985).

19. Z dopisu žalovaného adresovaného žalobci ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný se opětovně obrátil na žalobce ve věci přeplocení do pozemku ve vlastnictví žalovaného, přičemž žalovaný uvedl, že podmínky majetkového vypořádání a kupní cena nemohou být jiné, než rozhodlo zastupitelstvo, tedy kupní cena stanovená ve výši podle znaleckého posudku.

20. Z odpovědi žalobce na urgenci ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce žalovanému opětovně sdělil, že o koupi předmětné části pozemku nemá zájem, neboť je jeho na základě vydržení.

21. Z výzvy k vyklizení pozemku, či jeho koupi, předžalobní výzva datované dne , datum, soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobce k odhrazení pozemku parc. č. , Anonymizováno, , resp. k odstranění oplocení a vyklizení tohoto pozemku, případně k uzavření kupní smlouvy, jejíž předmětem bude pozemek parc. č. , Anonymizováno, .

22. Z reakce žalobce datované dne , datum, soud zjistil, že žalobce na výzvu žalovaného namítl, že pozemek vydržel, a že je jeho vlastníkem.

23. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad k podnětu na provedení přezkumu ze dne , datum, soud zjistil, stavební úřad dospěl k závěru, že vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, je žalovaný, vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, je žalobce, vlastníkem oplocení je žalobce. Oplocení z části zasahuje na pozemek parc. č. , Anonymizováno, , což je dle zjištění pozemek jiného vlastníka. S přihlédnutím k dokladům z dubna od 1985 (žádosti , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, a listiny vystavené Komisí výstavby a životního prostředí), z telefonického hovoru s žalobcem, z informace od původního vlastníka (, jméno FO, . , jméno FO, ) a z podkladů dostupných stavebnímu úřadu z programu „GO obec: Projekt , adresa, “ podle stavebního úřadu vyplývá, že stavba oplocení není stavbou novou, na tuto stavbu se vztahovala povinnost ohlášení, kterou stavebník splnil, a pokud v minulosti nedošlo k odkupu pozemku dotčeného stavbou oplocení, jedná se o stavbu nikoli nepovolenou, ale neoprávněnou.

24. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je i předmětná část pozemku, která sousedí s pozemkem ve vlastnictví žalobce parc. č. , Anonymizováno, . Žalobce nabyl pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům s č.p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, od , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, na základě darovací smlouvy ze dne , datum, . Mezi stranami je nesporné, že již v té době byly tyto pozemky společně s předmětnou částí pozemku užívány žalobcem ve stejném rozsahu, jako je žalobce užívá dnes, tedy tak, že předmětná část pozemku je součástí zahrady žalobce a je společně s pozemkem parc č. , Anonymizováno, oplocena plotem, jež tvoří hranici se zbývající částí pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dlouhodobé užívání předmětné části pozemku žalobcem taktéž vyplývá z provedeného dokazování. Právní předchůdci žalobce v roce 1985 požádali o připojení předmětné části pozemku k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , přičemž Komise výstavby a životního prostředí dne , datum, s tímto vyslovila předběžný souhlas. V té době začali právní předchůdci předmětnou část pozemku užívat. Žalobce se o tom, že není vlastníkem předmětné části pozemku, prokazatelně dozvěděl až ze zprávy z katastru nemovitostí z roku 2022. Po neúspěšném jednání žalobce a žalovaného o uzavření kupní žalovaný žalobce vyzval k vyklizení pozemku ve vlastnictví žalovaného, či jeho koupi, a to předžalobní výzvou ze dne , datum, .

25. Podle ustanovení § 130 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (1) je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. (2) Nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby. (3) Oprávněný držitel má vůči vlastníkovi nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na věc po dobu oprávněné držby, a to v rozsahu odpovídajícím zhodnocení věci ke dni jejího vrácení. Obvyklé náklady související s údržbou a provozem se však nenahrazují.

26. Podle § 989 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

27. Podle § 992 odst. 1 kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

28. Podle § 994 o.z. má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

29. Podle § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

30. Podle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

31. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

32. Podle § 3066 o.z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

33. Podle § 3081 o.z. tento zákon nabývá účinnosti dnem , datum, .

34. Pro nabytí vlastnického práva k nemovitosti mimořádným vydržením ve smyslu § 1095 o.z. je zapotřebí, aby držitel držel jako vlastník právo způsobilé k vydržení po dobu alespoň dvaceti let (srov. § 1095 věta první ve spojení s ust. § 1089 odst. 1 o.z.), přičemž nesmí tak činit v nepoctivém úmyslu, resp. nepoctivý úmysl nesmí být držiteli prokázán.

35. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce v současnosti a již dlouhodobě užívá předmětnou část pozemku společně s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, jako zahradu svého rodinného domu, přičemž tyto jsou oploceny plotem, který odděluje předmětnou část pozemku a zbytek pozemku žalovaného (parc. č. , Anonymizováno, ). Mezi stranami je nesporné, že již v době uzavření darovací smlouvy, tedy dne , datum, , byla předmětná část pozemku užívána žalobcem ve stejném rozsahu, jako je žalobce užívá dnes, tedy jako zahrada oddělená od zbytku pozemku žalovaného oplocením. Držby předmětné části pozemku se ujali právní předchůdci žalobce přibližně v roce 1985 a užívali ji společně s pozemky, které následně darovali žalobci. Žalobce se tak při nabytí pozemků darovací smlouvou taktéž ujal držby, a to v rozsahu, ve kterém předmětnou část pozemku drželi jeho právní předchůdci. Darovací smlouva ze dne , datum, ve spojení s oplocením na hranici předmětné části pozemku oddělující předmětnou část pozemku a pozemek žalovaného jsou dostatečně přesvědčivým důvodem k poctivosti držby předmětné části pozemku žalobcem, přičemž žalovaný v průběhu řízení ve smyslu § 1095 věty druhé o.z. ve spojení s § 994 o.z. neprokázal, že by měla být od žalobcova ujmutí se držby (ode dne , datum, ) žalobcova držba nepoctivá. Současně již samotná darovací smlouva ze dne , datum, ve spojení s popsaným oplocením indikuje vůli žalobce držet předmětnou část pozemku jako vlastník. V posuzované věci žalobce držel předmětnou část pozemku jako vlastník po dobu dvojnásobně dlouhou, než jaké by bylo jinak zapotřebí k vydržení vlastnického práva podle § 1091 o.z., tedy alespoň po dvacet let, aniž by si mohl být z objektivních důvodů vědom, že drží vlastnické právo k předmětnému pozemku neoprávněně (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1843/2000), neboť, jak vyšlo v řízení najevo, se o vlastnictví předmětné části pozemku žalovaným dozvěděl až v roce 2022, přičemž žalovaný neprokázal opak. Žalobce se tedy domníval, že předmětnou část pozemku nabyl na základě darovací smlouvy dne , datum, , a to i vzhledem k oplocení, které přetrvalo dodnes. Žalobce tak ve smyslu § 1095 o.z. mimořádně vydržel vlastnické právo k předmětné části pozemku, a to podle § 3066 o.z. ve spojení s § 3081 o.z. ke dni , datum, , přičemž před nabytím vlastnického práva vydržením žalobce dobrověrně držel vlastnické právo k předmětné části pozemku po dobu více jak 22 let. Pro mimořádné vydržení vlastnického práva není podle § 1095 o.z. zapotřebí prokázat právní důvod, na kterém se držba zakládá.

36. K námitce žalovaného, že vzhledem k tomu, že si právní předchůdci museli být vědomi, že předmětná část pozemku není v jejich vlastnictví, nemohl být žalobce nemohl v dobré víře, neboť s nimi žil s v jedné domácnosti, soud konstatuje, že žalobci bylo v roce 1985, kdy bylo řešeno oplocení a převod předmětné části pozemku, dvanáct let, a proto není dostatečným důvodem pro vyloučení dobré víry (resp. prokázání nepoctivého úmyslu) skutečnost, že žil v jedné domácnosti s rodiči. Není obvyklé a nelze předpokládat, že dvanáctileté dítě se jakkoli podílí na správním řízení svých rodičů, kteří ohlašují stavbu oplocení, případně kteří žádají o připojení části sousedního pozemku k pozemku vlastnímu, přičemž toto ani nebylo v řízení prokázáno. Nadto v řízení nebylo ani prokázáno, že by žalobce měl o jakémkoli správním řízení vedeným jeho právními předchůdci v roce 1985 vědět.

37. K námitce žalovaného ohledně tvaru pozemku žalobce a předmětné části pozemku soud konstatuje, že přičemž předmětná část pozemku sousedí se silnicí na pozemku žalovaného, od které je oddělena právě oplocením, a jakkoli je samotná předmětná část pozemku trojúhelníkovitého tvaru, společně s pozemkem žalobce tvoří funkční celek a samotné oplocení koresponduje s oplocením na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pročež tvar předmětné části pozemku není sám o sobě důvodem pro vyloučení dobré víry žalobce.

38. Pro vše výše uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku určil, že je žalobce vlastníkem předmětné části pozemku, resp. pozemku parc. č. , Anonymizováno, , který je vymezen geometrickým plánem ze dne , datum, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, , přičemž v tomto geometrickém plánu je označena ta část pozemku, která je připlocena k pozemku žalobce, která je v katastru nemovitostí evidována jako vlastnictví žalované a je užívána žalobcem.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a dále náklady za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající se z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v ust. § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání konaném dne , datum, ) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 11 odst. 1 a. t.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.