24 C 118/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného, 251 64 Mnichovice pro zaplacení 107 198,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 958,01, Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky částka, co do úroku 20,94 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, se žaloba z a m í t á.

III. Žádnému z účastníků se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba. , IČ: IČO uzavřela, po posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr, s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které čerpal žalovaný úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit ve 42 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný však porušil smlouvu, když se dostal do prodlení s úhradou splátek po dobu delší než 65 dní, proto právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a dopisem ze dne datum vyzval žalovaného k úhradě dluhu. V důsledku zesplatnění pak žalobce vyúčtoval žalovanému v souladu s čl. 6 částí B smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úhradu dluhu zaplatit částka, žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, dlužného úroku z úvěru ve výši částka, dlužného poplatku za pojištění ve výši částka, neboť to bylo mezi účastníky sjednáno, dlužné smluvní pokuty ve výši částka a dlužného příslušenství tvořeného dlužnými úroky z úvěru, dlužnými zákonnými úroky z prodlení a dlužné smluvní pokuty a nákladů vyčíslených po zesplatnění. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny dle § 45 odst. 2 o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum úvěrovou smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem, kdy výpůjční úroková sazba činila 20,94% ročně z nesplaceného úvěru. Peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit v 42 pravidelných měsíčních splátkách po částka. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky právního předchůdce žalobkyně. Pro případ prodlení žalovaného byla v části B smlouvy, čl. 6 sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky /den prodlení (prokázáno Smlouvou o úvěru č. hodnota). Žalovaný úvěr čerpal na svůj bankovní účet č. Anonymizováno. Žalovaný celkem uhradil částku částka (prokázáno transakční historií). Žalovaný má dle žalobkyně dlužit celkem částku částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši částka, dlužného úroku z úvěru ve výši částka, dlužného poplatku za pojištění ve výši částka, dlužné smluvní pokuty ve výši částka a dlužného příslušenství tvořeného dlužnými úroky z úvěru, dlužnými zákonnými úroky z prodlení, smluvní pokuty a nákladů vyčíslených po zesplatnění. Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum).

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka), jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a ani k tomu nedoložila nezbytné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval právní předchůdce žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází. Právní předchůdce žalobkyně se tak spolehl toliko na prohlášení žalovaného, že má pravidelný měsíční příjem ve výši částka a tvrzené náklady na bydlení ve výši 3 384 s tím, že další životní náklady žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ani nijak neověřovala (například výpisem z bankovního účtu) a započítala toliko minimální životní náklady žalovaného jako jednotlivce ve výši částka dle právních předpisů. Žalobkyně dále uvedla, že na základě této lustrace a prohlášení žalovaného právní předchůdce žalobkyně nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit. Tyto doložené příjmy ani výdaje žalovaného však žalobkyně na výzvu soudu nijak nedoložila.

12. Z výše uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně si stačil pouze z lustrací ve veřejně dostupných databází a tvrzeními žalovaného a z doložených příjmů a výdajů od žalovaného, žalobkyně však nijak nedoložila, že toto skutečně právní předchůdce žalobkyně od žalovaného obdržel a ani dále nespecifikovala, zda a jak příjmy a výdaje tvrzené žalovaným ověřil, např. vyžádáním výpisu z účtu (k ověření tvrzených příjmů a výdajů). Žalobkyně současně ani netvrdila ani nedoložila, že by právní předchůdce žalobkyně měl doloženo od žalovaného, kde žalovaný pracuje a kde a s jakými měsíčními náklady žije (zda skutečně bydlí u rodičů a náklady na bydlení činí toliko tvrzených částka/měsíčně). K tomuto soud konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného, a toto soudu doložit, a to v posuzovaném případě i s ohledem na výši poskytnutého úvěru. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací o žalovaném tak, aby mohl řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet úvěr. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele je pak absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.

13. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovaného řádně neposoudil jeho úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši částka, když částku ve výši částka, kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaplatil, započítal soud z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy na jistinu, a to bez smluvních úroků, smluv ní pokuty, pojištění a náhrady účelně vynaložených nákladů. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní, z přiznané částky jistiny, jelikož požadovaná výše nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

14. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána, kdy právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl dle § 1879 a násl. o.z. a od účinnosti této smlouvy je tak žalobkyně věřitelem pohledávky.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když převážně procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, proto mu soud nárok na náhradu nákladů nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.