24 C 124/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro určení vlastnictví

I. Určuje se, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 933 m2 a pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 33 m2 nacházejících se v katastrálním území [obec], [územní celek], vše zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], je žalobkyně.

II. Žalobkyni se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne 17.4.2023 určení svého vlastnického práva k nemovitostem – pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] (dále již jen“ pozemky“). Návrh odůvodnila tím, že pozemky nabyla žalobkyně nejdříve do společného jmění manželů a následně do svého výlučného vlastnictví. Dne 14.1.2023 náhodou zjistila, že pozemky jsou inzerovány bez jejího vědomí k prodeji na realitním serveru www.reality.idnes.cz, v inzerátu byl jako realitní makléř uveden pan [celé jméno žalovaného] (žalovaný). Po nahlédnutí do katastru nemovitostí žalobkyně zjistila, že žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemků. Ihned po tomto zjištění žalobkyně podala trestní oznámení. Policie ČR následně zjistila, že dne 12.12.2022 měla žalobkyně uzavřít s žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod uvedených pozemků za kupní cenu ve výši 5 800 000 Kč. K přepisu pozemků došlo dne 22.12.2022 a dne 13.1.2023 bylo rozhodnuto o povolení vkladu a byl proveden vklad vlastnického práva. Kupní smlouvu měla uzavřít na základě plné moci ze dne 31.5.2022 s [anonymizována dvě slova], podpis na plné ověřila [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářská koncipientka pověřená notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně však nikdy nikomu plnou moc neudělila, [anonymizována dvě slova] nezná a podpis na plné moci zjevně není jejím podpisem. Při dalším šetření bylo zjištěno, že doklad totožnosti, který byl předložen notářce při ověření podpisu, byl falešný, podpisu byla přítomna třetí osoba, která se zřejmě za žalobkyni vydávala. Žalobkyně následně kontaktovala [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který předmětný obchod zprostředkoval, ten jí sdělil, že realitní kancelář [příjmení] [anonymizováno] kontaktoval [jméno] [anonymizováno] v létě 2022 s tím, že na základě plné moci zajišťuje prodej pozemků žalované, která je na Ukrajině a z důvodu válečného konfliktu nemůže přicestovat do České republiky a potřebuje peníze pro život na Ukrajině, proto pozemky prodává. Zástupce realitní kanceláře [jméno] [příjmení] navrhoval pozemky inzerovat za cenu 11 000 000 Kč, nicméně [anonymizována dvě slova] trval na ceně nižší, aby byl prodej realizován co nejdříve. V kupní smlouvě by la rovněž uvedena částka 336 550 Kč popsaná jako vratka duhu, když o tuto částku požádal [anonymizována dvě slova] v zastoupení žalobkyně (opět na základě padělané plné moci) a tato částka byla podle smlouvy o zápůjčce zaslána na bankovní účet [číslo]. Žalobkyně však nikdy žádnou takovou smlouvu o zápůjčce neuzavřela. Vzhledem k tomu, že k převodu pozemků došlo na základě podvodného jednání, neboť žalobkyně pozemky nikdy neprodala a právní jednání, na základě kterého k přepisu vlastnického práva k pozemkům došlo, je neplatné, vyzvala žalovaného výzvou ze dne 10.2.2022 k součinnosti k navrácení věcí do původního stavu.

2. Žalovaný návrh žalobkyně neuznal, žalobu považoval za předčasnou a navrhnul přerušení řízení do skončení trestního řízení vedeného orgány činnými v trestním řízení pod sp. zn.: [anonymizováno] [číslo]. K věci pak žalovaný uvedl, že notáři postupují při ověření podpisu tak, že nejprve zadají do evidence číslo dokladu osoby, jejíž podpis ověřují a systém sám jim vygeneruje osobní údaje osoby, jejíž podpis ověřují, a to včetně QR kódu, na základě něhož lze údaje o ověření kdykoli dohledat zpětně. Ověření podpisů na základě neplatného dokladu je tedy u notáře nemožné, protože ověřovací systém by neměl na základě čeho vygenerovat totožnost osoby, jejíž podpis je ověřován a nemohlo by dojít ani k vytvoření doložky s QR kódem. Žalovaný před podpisem smluvní dokumentace ověřil pravost ověřovací doložky a stáhl si automaticky vygenerované údaje z webu Notářské komory České republiky. Vzhledem k tomu, že měl informace o postupu při ověření podpisu notářem, vycházel při kontraktaci s veškerou nezbytnou obezřetností a zároveň s důvěrou v kvalifikovaný a sofistikovaný systém notářského ověřování podpisů. Ostatně při načtení QR kódu z ověřovací doložky vygeneruje systém údaje o ověření kdykoli. Žalovaný má za to, že další žalobkyní uváděné skutečnosti jsou pro rozhodnutí v nadepsané věci irelevantní. Podstatné je to, že bez platného dokladu totožnosti nemohlo dojít k ověření podpisu žalobkyně notářem, proto předmětná plná moc musí být platná a stejně tak musí být platná i předmětná kupní smlouva. Má-li žalovaná za to, že zmocněnec [příjmení] [jméno] nejednal v jejím zájmu, musí své nároky uplatnit vůči němu, nikoli vůči žalovanému.

3. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující listinné důkazy:

4. Dne 14.1.2023 podala žalobkyně trestní oznámení pod sp. zn.: [anonymizováno] [číslo]. Dne 17.1.2023 podala žalobkyně před Policií ČR vysvětlení, v němž popsala, že zjistila z internetu, že [celé jméno žalovaného] nabízí k prodeji pozemky, které ona vlastní, avšak ona je k prodeji nenabízela. Následně zjistila, že v katastru nemovitostí je jako majitel pozemků je evidován žalovaný, okamžitě ho tedy telefonicky kontaktovala na telefonní číslo uvedené v inzerátu a žalovaný jí sdělil, že koupi pozemků mu zprostředkoval prostřednictvím falešné smlouvy [anonymizována dvě slova], který vystupoval jako její zástupce, avšak žalobkyně ho vůbec nezná.

5. Usnesením č.j.: [anonymizováno] [číslo], ze dne 18.1.2023 rozhodnul policejní orgán o zajištění pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 14.1.2023 bylo zjištěno, že k uvedenému dni byl jako vlastník pozemků evidován žalovaný, nabývacím titulem byla kupní smlouva ze dne 12.12.2022, právní účinky vkladu nastaly ke dni 22.12.2022, zápis byl proveden 13.1.2023.

7. V plné moci datované dnem 31.5.2022 je jako zmocnitel uvedena žalobkyně, bydliště [obec a číslo] [část obce], [ulice a číslo], jako zmocněnec je uveden [anonymizována dvě slova], [datum narození], bytem [adresa]. [částka] [anonymizováno], jako rozsah zmocnění jsou uvedeny veškeré úkony a jednání ve věci prodeje pozemků. Podpis žalobkyně byl ověřen pod pořadovým číslem [anonymizováno] dne 31.5.2022 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářskou koncipientkou pověřenou [anonymizována dvě slova]. [příjmení], notářkou v [obec], kopie dokladu totožnosti pořízena nebyla.

8. V kupní smlouvě ze dne 12.12.2022, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemkům, byla žalobkyně jako prodávající zastoupena [anonymizována dvě slova] na základě plné moci ze dne 31.5.2022, kupujícím byl žalovaný, vedlejším účastníkem byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]

9. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl podán dne 22.12.2022, za žalobkyni byl návrh podepsán [anonymizována dvě slova].

10. Z údajů o ověřovaném podpisu, které jsou dostupné na webových stránkách Notářské komory ČR je uvedeno, že podpis žalobkyně byl ověřen pod pořadovým číslem [anonymizováno], ověřena byla dne 31.5.2022 plná moc pro [anonymizována dvě slova] k převodu pozemků.

11. Z výpisu z bankovního účtu [číslo] vedeného [právnická osoba] pro majitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá, že dne 22.12.2022 byla částka ve výši 1 524 700 Kč převedena na účet č. [bankovní účet], částka ve výši 338 800 Kč byla převedena na účet č. [bankovní účet], částka ve výši 336 500 Kč byla převedena na účet č. [bankovní účet] a dne 23.1.2023 byla převedena částka ve výši 3 599 950 Kč na účet [číslo].

12. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k součinnosti k přepisu vlastnického práva v katastru nemovitostí na žalobkyni výzvou ze dne 10.2.2023. Žalovaný to v reakci ze dne 15.2.2023 odmítl.

13. Ze sdělení Policie ČR, ze dne 10.8.2023 bylo zjištěno, že trestní řízení se nachází ve fázi před zahájením trestního řízení, neboť podezřelý [anonymizována dvě slova] v den schůzky, kterou vyvolala za účelem objasnění situace žalobkyně, odcestoval z České republiky do Kanady a odtud následně do své domovské země, tedy do do Izraele, kde se nachází do současné doby.

14. Ze sdělení Policie ČR, ze dne 14.9.2023 bylo zjištěno, že lustrací dokladu [číslo] bylo zjištěno, že uvedený doklad nebyl nikdy Českou republikou vydán, žalobkyni byl vydán toliko dne 2.4.2014 doklad o povolení k trvalému pobytu [číslo] který je platný dosud. Vzhledem k tomu, že pracovnice notářky nepořídila fotokopii dokladu osoby, jejíž podpis ověřovala, nezná policejní orgán podobu dokladu ani podobiznu osoby na doklady.

15. Ze spisu Policie ČR bylo zjištěno ze sdělní notářky [anonymizováno] [příjmení] ze dne 17.1.2023, že ověřovací doložku č. [anonymizováno] vydal její úřad, ověření bylo provedeno na základě dokladu - povolení k pobytu [číslo] totožnost zmocněnce [příjmení] [jméno] ověřována nebyla. K průběhu ověření uvedla, že evidence Notářské komory ČR je po zadání dokladu účastníka propojena se základním registrem obyvatel, v případě neplatnosti dokladu nedojde k propojení do systému.

16. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:17. [anonymizována dvě slova] byl plnou mocí, která byla podepsána neznámou třetí osobou před pracovnicí notářky [anonymizováno] [příjmení] dne 31.5.2022 a to za použití povolení k pobytu [číslo] na jméno žalobkyně, které však Česká republika nevydala, zmocněn k převodu pozemků. Na základě takto získané zfalšované plné moci uzavřel [anonymizována dvě slova] dne 12.12.2022 kupní smlouvu s žalovaným, předmětem kupní smlouvy byl převod vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], na žalovaného. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl pod [anonymizováno] – [číslo] podán katastrálnímu úřadu dne 22.12.2022, za žalobkyni je návrh podepsán [anonymizována dvě slova]. Právní účinky vkladu nastaly ke dni 22.12.2022, zápis byl proveden 13.1.2023. Dne 14.1.2023 podala žalobkyně pod sp. zn.: [anonymizováno] [číslo] trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, neboť nikomu plnou moc k převodu vlastnického práva k pozemkům neudělila a stalo se tak bez jejího vědomí a proti její vůli.

18. Podle ustanovení § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle ustan. § 985 občanského zákoníku není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

20. Podle ustan. § 986 občanského zákoníku kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu.

21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně navrhuje určení vlastnického práva, zabýval se soud nejprve ve smyslu ustan. § 80 o.s.ř. tím, zda má žalobkyně na určení vlastnického práva naléhavý právní zájem a dospěl ke kladnému závěru, neboť bez rozhodnutí soudu nemůže dojít ke změně zápisu vlastnického práva k nemovitosti v katastru nemovitostí.

22. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům o věci samé: Přezkoumávání smlouvy o převodu nemovitostí katastrálním úřadem a jeho pravomocné rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva pro nabyvatele nebrání tomu, aby soud v občanském soudním řízení posoudil platnost či úplnost této smlouvy. Vlastnické právo k určité nemovitosti vložení do katastru nemovitostí po rozhodnutí katastrálního úřadu v řízení o povolení vkladu lze zpochybnit. Skutečnost, že smlouva o převodu nemovitostí byla v souladu s ustanovením § 5 uvedeného zákona přezkoumána katastrálním úřadem a že ten pravomocně rozhodl o povolení vkladu vlastnického práva pro nabyvatele, nebrání tomu, aby soud v občanském soudním řízení sám posoudil platnost či účinnost sporné smlouvy podle příslušných ustanovení zákona. Obsahem rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu není prohlášení smlouvy o převodu nemovitosti za platnou či účinnou (neplatnou či neúčinnou), ale povolení vkladu vlastnického práva pro nabyvatele. Skutečnost povolení vkladu také nemůže zabránit později nastalé neúčinnosti smlouvy o převodu nemovitosti, jestliže v souladu se zákonem (např. v důsledku platného odstoupení od smlouvy nebo naplněním rozvazovací podmínky) tato smlouva pozbyla platnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.: 2 Cdon 756/97). Obdobně judikoval i Ústavní soud, viz. například rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 48/97, v němž Ústavní soud uvedl, že„ v řízení o povolení vkladu vlastnického práva katastrální úřad nezkoumá platnost smlouvy, ale listinu, na základě které má být vklad povolen, zkoumá pouze z hledisek v zákoně v § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., v platném znění, taxativně vymezených. Z jiných důvodů není katastrální úřad oprávněn listinu zkoumat, takové případy přísluší zkoumat výhradně obecným soudům“.

23. Soud se tedy na základě žaloby o určení vlastnického práva k pozemkům zabýval posouzením toho, zda byla platně uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě byly pozemky převedeny na žalovaného a dospěl k závěru, že smlouva platná rozhodně být nemůže. Z provedených důkazů totiž bylo jednoznačně prokázáno, že osoba, která udělila dne 31.5.2022 plnou moc [anonymizována dvě slova], se při ověření podpisu před pracovnicí notářky [příjmení]. [příjmení] prokázala průkazem o povolení k pobytu [číslo] který však Česká republika nikdy nevydala, dle Policie ČR bylo pvolení k pobytu paděláno. Žalobkyni byl totiž vydán toliko dne 2.4.2014 doklad o povolení k trvalému pobytu [číslo] který je platný dosud. Porovnáním podpisů žalobkyně na shora uvedené plné moci a na trestním oznámení, které ve věci podala žalobkyně a na plné moci, kterou udělila žalobkyně své právní zástupkyni v tomto řízení, pak je i laickému oku naprosto zjevné, že podpis na plné moci k převodu pozemků je absolutně odlišný od podpisů, které jsou nepochybně pravými podpisy žalobkyně. Na základě uvedených skutečností dle názoru soudu nelze než uzavřít, že to nebyla žalobkyně, kdo plnou moc, v níž byl [anonymizována dvě slova] zmocněn k veškerým úkonům souvisejícím s převodem vlastnického práva k pozemkům, podepsal a nebyla to žalobkyně, kdo [anonymizována dvě slova] k převodu nemovitostí zmocnil. Poklud tedy byla na základě takovéto„ plné moci“ uzavřena následně [anonymizována dvě slova] kupní smlouva, nelze než uzavřít, že taková smlouva je absolutně neplatným právním úkonem, neboť nevyjadřovala vůli žalobkyně jako vlastníka pozemků převést vlastnické právo k pozemkům na žalovaného.

24. Argument žalovaného, že pro ověření autentičnosti plné moci udělal vše, co bylo v jeho silách, neboť si prověřil, že ověřovací doložku č. [anonymizováno] vydal úřad notářky [anonymizováno] [příjmení], na věci to nemůže nic změnit (proto soud neprovedl výslech notářky, neboť to z uvedených důvodů považoval za nadbytečné). Je otázkou, zda při ověřování podpisu nedošlo k nějakému pochybění, neboť povolení k pobytu, na základě kterého byl ověřen podpis třetí osoby, zřejmě se vydávající za žalobkyni, bylo dle vyjádření Policie ŘC paděláno, avšak při podpsiuu plné moci to nebylo zjištěno, ovšem taková skutečnost není relevantní pro řízení o určení vlastnictví pozemků. [obec], že„ nikdo nemůže převést na jiného více práv, než sám má", je totiž jednou ze základních zásad římského práva, která tvoří i součást českého právního řádu. Pokud tedy žalobkyně na žalovaného vlastnické právo nepřevedla, ale učinila tak třetí osoba, která kupní smlouvu uzavřela na základě zfalšované plné moci, která nevyjadřovala vůli žalobkyně, je v důsledku toho kupní smlouva absolutně neplatná a nelze než uzavřít, že na základě neplatné smlouvy k převodu vlastnického práva k pozemkům na žalovaného nedošlo a vlastníkem nemovitostí – pozemků je stále žalobkyně. Jiná a podstatně komplikovanější situace pro žalobkyni by nastala, pokud by v mezidobí došlo k převodu vlastnického práva k pozemkům na 3. osobu, neboť takový nabyvatel by již byl chráněn dobrou vírou v zápis vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí bez ohledu na to, že žalovaný se fakticky vlastníkem nemovitosti nestal. K tomu však nedošlo (byť pozemky již byly inzerovány žalovaným k prodeji), proto soud žalobě s odkazem na shora uvedenou argumentaci vyhověl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 143 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalobkyni, jež byla jinak v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, neboť žalovaný svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení, oba, tzn. žalobkyně i žalovaný se pravděpodobně stali oběťmi trestného činu třetí osoby.