24 C 130/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je věřitelem žalovaného z titulu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] [právnická osoba] Žalobkyně dále ve svém návrhu uvedla, že žalovaný byl do roku [rok] společníkem [právnická osoba] [právnická osoba] a při výkonu práv společníka v důsledku překročení a zneužití těchto práv vznikly žalovanému dluhy vůči této společnosti. Pohledávka za žalovaným vznikla v důsledku: neoprávněného užívání mobilního telefonu náležejícího společnosti v období let [rok] [rok], a to v celkové výši [částka], neoprávněného využívání finančních prostředků společnosti na čerpání pohonným hmot v celkové výši [částka], neoprávněného využívání finančních prostředků na účtu společnosti a výběrů z tohoto účtu v celkové výši [částka] a dále pak v důsledku neuhrazeného nájemného za užívání osobního automobilu v celkové částce [částka] a neuhrazeného nájemného za užívání nebytového prostoru na [anonymizováno] v celkové výši [částka]. Žalovaný opakovaně dle žalobkyně využíval finanční prostředky náležející [právnická osoba] [právnická osoba] k jeho vlastnímu prospěchu bez jakéhokoliv právního důvodu a bez schválení ze strany této společnosti. Žalobkyně touto žalobou uplatňovala její nárok na uhrazení části shora postoupených pohledávek ode dne [datum] a dále, tj. ve výši [částka] za rok [rok] a ve výši [částka] za rok [rok]. Původní věřitel vyzýval opakovaně žalovaného k uhrazení dlužné částky, stejně tak žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k uhrazení, avšak žalovaný neuhradil ničeho, a to ani částečně. Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného přípisem ze dne [datum] a poté i dne [datum] k uhrazení dlužné částky.

2. Na výzvu soudu na opravu, resp. doplnění žaloby ohledně specifikace a konkretizace jakým způsobem žalobkyně dospěla ke konkrétní dlužné částce a z jakého titulu (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 17. 9. 2020, č.j. [číslo jednací]), nebylo žalobkyní nijak reagováno.

3. Žalobkyně byla při jednání konaném dne [datum] soudem poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že do té doby netvrdila, o jaké konkrétní platby se jedná v dané věci a že je tyto skutečnosti potřebné tvrdit a navrhnout důkazy potřebné k prokázání těchto tvrzení. Následně žalobkyně doplnila svou žalobu o tvrzení, že z postoupené pohledávky uplatnila v žalobě pouze tu část, u které nemohlo dojít k promlčení s tím, že zbytek postoupené pohledávky se rozhodla nevymáhat. Žalobkyně uplatnila tedy v žalobě pouze nárok na uhrazení části specifikovaných pohledávek ode dne [datum] a dále. Žalobkyně zde rozepsala, o jaké neoprávněné platby z účtu společnosti od [datum] do [datum] se jedná, tj. platby za telefon [anonymizováno], platby za pohonné hmoty, výběry z bankomatu, transakce platební kartou. Žalobkyně uvedla, že se domáhá zaplacení částky [částka] z titulu náhrady škody způsobené jednatelem společnosti při výkonu jeho funkce. Žalobkyně uváděla, že žalovaný užíval platební kartu společnosti a prováděl platby z účtu společnosti v jeho vlastní prospěch a že žalovaný neoprávněně a svévolně nakládal s finančními prostředky žalobkyně, a to tak, že prováděl platby, které nijak nesouvisely s podnikatelskou činností společnosti. Skutečnost, že žalovaný byl jednatelem právního předchůdce žalobkyně, ho dle žalobkyně nijak neopravňovalo k tomu, aby disponoval s finančními prostředky společnosti, jak se mu zlíbí a za jakýmkoli jeho soukromým účelem. Naopak má jednatel povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a dbát o zájmy společnosti.

4. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že uplatněný nárok zcela neuznává a s tvrzením žalobkyně nesouhlasí. K tvrzení neoprávněného užívání mobilního telefonu náležejícího společnosti v období let [rok] [rok] v celkové částce [částka], žalovaný uvedl, že pokud nějaká pohledávka z období let [rok] [rok] existuje, namítá v této části její promlčení, neboť žaloba byla podána až dne [datum]. K využívání finančních prostředků společnosti na čerpání pohonných hmot ve výši [částka] a neoprávněnému využívání finančních prostředků na účtu společnosti a k výběrům z tohoto účtu ve výši [částka], žalovaný uvedl, že takováto tvrzení postrádají jakékoli důkazy a není zde vůbec uvedeno, o jaké období by se mělo jednat a z čeho žalobkyně vychází. Dle žalovaného byly služby za mobilní telefony hrazeny po dohodě obou společníků a stejně tak pohonné hmoty, které byly čerpány po dohodě obou společníků. Žalobkyně v dopise ze dne [datum] vyčíslovala celkovou výši pohledávky za žalovaným ve výši [částka], v rámci předžalobní výzvy ze dne [datum] vyčíslovala pohledávku ve výši [částka] a v samotné žalobě požaduje žalobkyně po žalovaném uhrazení částky [částka], k čemuž žalovaný namítal, že není zcela zřejmé, z čeho se částky skládají a v této části je žaloba neprojednatelná, zmatečná. Žalovaný závěrem uvedl, že žaloba trpí nedostatkem tvrzení a zcela jistě nedostatkem důkazů k prokázání žalované částky. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby. <i>5. Soud provedl k prokázání tvrzených skutečností následující listinné důkazy:</i> 6. Z výpisu z bankovního účtů [anonymizováno] [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně zde zvýraznila položky (platby), které měly být učiněny žalovaným neoprávněně a které po žalovaném požaduje uhradit. Tyto zvýrazněné položky se shodují s níže přiloženou tabulkou souhrnu plateb, jež byla vypracována žalobkyní. Z výpisu z účtu není zřejmé, kdo označené platby provedl, pouze den provedení platby, označení platby, částka a název protiúčtu. U plateb označených žalobkyní se jednalo o nákup na čerpací stanici a úhrada telefonu označené jako„ [celé jméno žalovaného] [anonymizováno]“ s tím, že zvýrazněné platby jsou na hraně čitelnosti. Nicméně na tomto výpisu z účtu jsou vidět i další platby, i nejspíše soukromého rázu za potraviny a jiné služby, např. [anonymizována tři slova] bazén [obec], [anonymizována čtyři slova] apod.

7. Z výpisu z bankovního účtu [anonymizováno] [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] a poté od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně zde zvýraznila položky, které měly být učiněny žalovaným neoprávněně a které po žalovaném požaduje uhradit. Tyto zvýrazněné položky se též shodují s níže přiloženou tabulkou souhrnu plateb, jež byla vypracována žalobkyní. Z výpisu z účtu není zřejmé, kdo označené platby provedl, pouze den provedení platby, označení platby, částka a název protiúčtu. U plateb označených žalobkyní se jednalo o nákup na čerpací stanici, úhrada telefonu označené jako„ [celé jméno žalovaného] [anonymizováno]“, [anonymizována dvě slova], výběr z bankomatu, příkazy k úhradě. V měsíci listopadu [rok] jsou zde vidět příchozí platby od žalovaného označené jako„ [celé jméno žalovaného] vklad [anonymizováno]“ ve výši [částka] a [částka] a dále pak v prosinci [rok] zde byla došlá platba od žalovaného za pojištění vozidla [anonymizováno] ve výši [částka]. V únoru [rok] zde byla vidět došlá platba od žalovaného označená jako„ vklad [celé jméno žalovaného] [číslo]“ ve výši [částka]. Nicméně na tomto výpisu jsou vidět i další platby, i nejspíše soukromého rázu, např. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], určité [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno].

8. Z tabulky souhrnu plateb, jež byla vypracována žalobkyní za rok [rok] a [rok] soud zjistil, že žalobkyně zde rozepsala (tj. datum učinění, částka, popis, výpis) a sesumarizovala platby, které měly být dle žalobkyně učiněny soukromě žalovaným z firemního účtu, kdy ode dne 4. 1 do [datum] tyto neoprávněné platby za„ [anonymizováno], pohonné hmoty a příkazy“ vypočetla žalobkyně na částku celkem [částka] a za období od [anonymizována dvě slova] do [anonymizováno] je vypočetla na částku [částka]. Jelikož žalobkyně uplatňovala pohledávku za žalovaným až ode dne [datum] z důvodu promlčení předcházejících pohledávek, činily tyto platby za období od [anonymizována dvě slova] do [datum] částku celkem [částka]. Dne [datum] zde byl uveden vklad od žalovaného ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka], jež žalobkyně odečetla z celkové dlužné sumy.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] mezi postupitelem [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalobkyní jakožto postupníkem soud zjistil, že touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni pohledávka za žalovaným v celkové výši [částka] spolu s příslušenstvím. Vznik a výši pohledávky zde smluvní strany popsaly zcela shodně, jako v samotné žalobě. Smluvní strany se dohodly na úplatě za postoupení této pohledávky na žalobkyni ve výši [částka], přičemž tato částka byla uhrazena žalobkyní ke dni podpisu této smlouvy.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] adresované žalovanému od právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] adresované žalovanému od žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně zde zcela shodně popisovala vznik pohledávky za žalovaným ve výši [částka] jako v žalobě, nicméně v rámci smírného vyřešení sporu vyzývala žalovaného k úhradě pohledávky pouze ve výši [částka] s tím, že pokud nedojde k úhradě této částky, obrátí se žalobkyně se svým nárokem na příslušný soud.

12. Svědek [jméno] [příjmení] v rámci svědecké výpovědi uvedl, že postoupil pohledávku žalobkyni, protože jí tehdy jako společnost dlužili peníze za vedení účetnictví a daňového poradenství. U postoupené pohledávky se jednalo o částky, které čerpal žalovaný na soukromé účely. Dělali tehdy účetnictví a viděli, že tam došlo k odčerpávání z karet, třeba od [částka] až zhruba po [částka]. Svědek byl společníkem a jednatelem společnosti s tím, že žalovaný byl jednatelem společnosti a měl na starosti gastro, kterému rozuměl. Na to čerpání finančních prostředků se přišlo v okamžiku, kdy žalovaný přestal platit nájem za vinotéku na [anonymizováno], což bylo někdy v období asi leden/únor [rok] s tím, že to zjistil asi svědek. Svědek uvedl, že toto nebylo nikdy nějak řešeno s žalovaným, a to ani v trestněprávní rovině ani nebyla podána žaloba na náhradu škody společnosti, jelikož svědek potom prostě tu společnost prodal, vyřešil to tímto způsobem a nevěděl, jestli to jeho nástupce nějak řešil. Svědek uvedl, že společnost žalobkyni dlužila peníze za daňové služby, a proto jí tu pohledávku postoupil. Účetnictví žalobkyně vedla od začátku, tedy od kdy měl společnost svědek až do konce. K dotazu, zda žalovaný platby nějakým způsobem doložil, svědek uvedl, že žalovaný nedodával žádné doklady. Po tom, co svědek vyjel výběry žalovaného z firemní karty a řekl mu, že to jsou jeho osobní výběry, mu žalovaný sdělil, že to byla jeho odměna, a že to nijak řešit nebude. K dotazu pokud byly ve společnosti tedy 2 jednatelé, tj. svědek a žalovaný, jestli měli firemní telefon, svědek sdělil, že neměli, že měli každý svůj s tím, že uvedl, že účet za jeho telefon mu byl proplácen, tedy z firemních prostředků. Stran toho, jak účtovali služební cesty, zda měla společnost firemní auto, uvedl svědek, že ano, že měli služební [značka automobilu]. Zda měl žalovaný své soukromé auto, svědek nevěděl. Pohonné hmoty ze služebního auta byly účtovány do firmy. Dále svědek uvedl, že žalovaný nepřinesl do společnosti nic. Žalovaný firemní auto nikdy nepoužíval.

13. Za takto zjištěného skutkového stavu soud již další dokazování neprováděl, neboť dokazování bylo provedeno v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci samé a nadto navržené důkazy žalobkyní při jednání soudu dne [datum] byly učiněny až po koncentraci řízení, o které byla žalobkyně poučena dle § 118 b o.s.ř. při jednání soudu dne [datum] a zároveň při jednání dne [datum] nezaznělo nic, co by prolamovalo zásadu koncentrace řízení. Soud proto též zamítl i návrh žalobkyně na účastnický výslech žalovaného, neboť účastnickou výpovědí nelze nahrazovat deficit žalobních tvrzení.

14. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:

15. Žalovaný byl jednatelem a společníkem [právnická osoba] [právnická osoba] (současný název: [právnická osoba]), a to až do roku [rok] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným ve výši [částka] převedl na žalobkyni, a to včetně příslušenství s tím, že tato skutečnost o postoupení pohledávky na žalobkyni byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně byla účetní a daňová poradkyně právního předchůdce žalobkyně a pohledávka za žalovaným jí byla postoupena za úplatu [částka], jelikož jí právní předchůdce žalobkyně dlužil peníze za její poskytované daňové služby. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný činil za období od roku [rok] do roku [rok] neoprávněné a svévolné platby z účtu právního předchůdce žalobkyně, které nijak nesouvisely s podnikatelskou činností právního předchůdce žalobkyně, a to konkrétně za mobilní telefon, pohonné hmoty a pro jiné soukromé účely, k čemuž žalobkyně doložila výpis z účtu právního předchůdce žalobkyně za období od [datum] do [datum], kde označila tyto neoprávněné platby a dále k tomu doložila jí vypracovanou tabulka plateb, o které se má ve vztahu k žalovanému jednat. Žádné jiné listinné důkazy žalobkyně soudu nepředložila. Žalobkyně požadovala uhrazení pohledávky ve výši [částka] za žalovaným z titulu neoprávněných plateb na účtu společnosti až ode dne [datum], a to z důvodu promlčení předcházejících pohledávek, u kterých současně žalovaný uplatnil námitky promlčení. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě zcela neuznal. Žalovaný uvedl, že mobilní telefony byly hrazeny po dohodě obou společníků, a stejně tak pohonné hmoty byly čerpány po dohodě obou společníků. Svědek, pan [jméno] [příjmení] uvedl, že každý ze společníků měl svůj vlastní mobilní telefon s tím, že jeho účet za telefon mu byl proplácen z firemních prostředků a že jeho pohonné hmoty ze služebního auta byly účtovány do společnosti a že žalovaný služební vozidlo nikdy nevyužíval. Svědek současně sdělil, že několikrát vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však toto nechtěl řešit, bral to jako jeho odměnu <i>16. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> <i>17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 18. Soud má za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně, jelikož právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl, a to včetně jejího příslušenství. Dnem účinnosti této smlouvy tak vznikla aktivní legitimace žalobkyně.

19. Soud zprvu přihlédl k tomu, že žalovaný uplatnil pro jistotu námitku promlčení dle § 610 o.z., nicméně žalobkyně požadovala uhrazení pohledávek za žalovaným až ode dne [datum]. Jelikož žalobu podala žalobkyně dne [datum], neuběhla tak promlčení lhůta dle § 629 odst. 1 o.z., a soud neměl námitku žalovaného o promlčení za důvodnou.

20. Soud konstatuje, že účastník je v řízení povinen jednak tvrdit (tj. rozhodné skutečnosti) a jednak prokazovat (tj. na podporu svým tvrzení označit důkazy). Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 8.10.2013, čj. 1 Cmo 138/2013-464 konstatoval, že„ důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivější právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí.“ Z tohoto vyplývá, že žalobce zasahuje v plném rozsahu břímě procesní aktivity, bez jehož unesení není schopen v civilním soudním procesu úspěšně obstát.

21. Dle názoru soudu žalobní tvrzení žalobkyně byla v podané žalobě na samé hranici projednatelnosti, neboť se žalobkyně ve svých skutkových tvrzeních omezila toliko na konstatování, že žalovaný využíval od roku [rok] do roku [rok] finanční prostředky náležející právnímu předchůdci žalobkyně k jeho vlastnímu prospěchu bez jakékoliv právního důvodu a bez schválení této společnosti, aniž by uvedla jakékoliv podrobnosti a konkretizovala, jakým způsobem dospěla ke konkrétní dlužné částce a z jakého titulu. Následně žalobkyně svou žalobu, a to na výzvu soudu a poučení pod § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., doplnila o určitá tvrzení, zejména že se tedy domáhá zaplacení předmětné částky z titulu náhrady škody způsobené jednatelem společnosti při výkonu jeho funkce a specifikovala zde tyto platby za rok [rok]. Pokud se však žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky, o které tvrdila, že se jedná o neoprávněné platby žalovaného z účtu právního předchůdce žalobkyně, kdy tyto platby nesouvisely s podnikatelskou činností právního předchůdce žalobkyně, pak tuto skutečnost ani přes poučení soudu, kterého se žalobkyni dostalo, nijak neprokázala. Jelikož žalovaný nesouhlasil s uplatněným nárokem žalobkyně ani z části a neučinil nic nesporným, bylo tedy na žalobkyni, aby prokázala, že žalovaný čerpal z účtu právního předchůdce žalobkyně neoprávněně finanční prostředky pro své vlastní potřeby. Žalobkyně nedoložila vyjma výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně žádné listinné důkazy prokazující její tvrzení, a to i když byla o tomto soudem poučena při soudním jednání dne [datum]. Žalobkyně ani právní předchůdce žalobkyně nepodali proti žalovanému společnickou žalobu dle § 157 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích ani trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu žalovaným vůči právnímu předchůdci žalobkyně, a to i když se takového jednání měl žalovaný dle žalobkyně dopouštět již od roku [rok]. Jelikož žalovaná nedoložila smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti či jiné smluvní ujednání mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, soudu nebyly známy žádné podmínky, které si zde jednatel, tj. v té době žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně sjednal, i vzhledem k užívání a oprávnění k firemnímu účtu a kartě.

22. Ze shora uvedeného zjištěného skutkového stavu je nepochybné, že žalobkyně jednak částečně neunesla povinnost tvrzení, neboť v žalobně zcela absentovala tvrzení ohledně toho, z jakého titulu se vlastně domáhá po žalovaném zaplacení žalované částky (toliko z vyjádření žalobkyně při jednání soudu dne [datum] vyplynulo, že touto žalobou zamýšlela nejspíše podat žalobu v dikci § 53 zákona č. 90/2012 Sb. – k řízení o ní by však byl v souladu s uastna. § 9, odst. 2, písm. f) o.s.ř. věcně příslušný krajský soud), avšak zejména naprosto neunesla povinnost důkazní, neboť se jí nepodařilo prokázat jednak, že předmětné platby na bankovním účtu právní předchůdkyně žalobkyně byly učiněny právě žalovaným, a dále, z čeho žalobkyně dovozuje, že se jednalo o platby neoprávněné (tzn. v rozporu s čím tyto platby byly učiněny – zda v rozporu se zákonem, v rozporu s ujednáním mezi právní předchůdkyní žalobkyně a jejími jednateli atd.). Ostatně i jediný důkaz, který žalobkyně k prokázání svých tvrzení označila včas, a který soud provedl, a to svědecká výpověď svědka [jméno] [příjmení], potvrdila skutkovou verzi žalovaného, tedy že mobilní telefony i pohonné hmoty byly propláceny tehdejším jednatelům právním předchůdcem žalobkyně z firemních prostředků, neboť svědek výslovně uvedl, že mu byly náklady na mobilní telefon společností propláceny, neboť firemní telefony neměli a oba jednatelé používali toliko svoje soukromé telefony. Neoprávněnost použití firemních financí žalovaným pak svědek (společník a jednatel právní předchůdkyně žalobkyně) dovozoval toliko z toho, že žalovaný k platbám, které měl provést, nedoložil společnosti vyúčtování.

23. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy že by právě žalovaný prostřednictvím označených plateb čerpal neoprávněně finanční prostředky z firemního účtu právní předchůdkyně žalobkyně, a to navíc v rozporu s ujednáním mezi žalovaným a obchodní společností či v rozporu se zákonem, nemohla být žalobkyně se svou žalobou úspěšná, proto soud rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k návrhu ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.