24 C 132/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno pro určení vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem v rozsahu id. ½ nemovitostí – pozemku parc. č. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , s e z a m í t á.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 13 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem - pozemku č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše zasáno na LV , Anonymizováno, pro obec a k.ú. , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „nemovitosti“). Žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti ½, druhým spoluvlastníkem byl , jméno FO, , manžel žalobkyně. Žalovaná nabyla vlastnické právo k ½ nemovitostí od , jméno FO, , a to na základě kupní smlouvy, kterou uzavřela dne , datum, se správcem konkurzní podstaty ve věci vedené u , Anonymizováno, pod sp. zn.: , spisová značka, . Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemovitost užívá k bydlení a nelze ji rozdělit, hradí žalobkyně žalované za užívání nemovitosti částku ve výši 7 000 Kč/měsíc. Žalovaná však tvrdí, že je vlastníkem celé nemovitosti, a to z následujících důvodů. , právnická osoba, . uzavřela zástavní smlouvu k zajištění dluhu dlužníků, kterými byli , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Následně , právnická osoba, . postoupila svoji pohledávku na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a tato společnost podala návrh k provedení veřejné nedobrovolné dražby. Dne , datum, obdržela žalobkyně dražební vyhlášku, den konání dražby byl vyhláškou stanoven na , datum, , když předmětem dražby bylo vlastnické právo k ideální ½ nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně. Podle článku X. pod bodem 1. byla výše dražební jistoty stanovena částkou 500 000 Kč a podle čl. III. konec lhůty pro složení dražební jistoty by připadl na stanoven na 16.00 hodin předchozího pracovního dne, tzn. s ohledem na státní svátek 28.9. byl posledním dnem lhůty , datum, v 16:

0. V takto stanovené lhůtě však dražební jistota nebyla složena žádným potencionálním zájemcem a podle čl. XI. bodu 4 dražební vyhlášky nesmí být dražebníkem osoba, která nesložila dražební jistotu. Přesto ze zaslaného protokolu o průběhu dražby žalobkyně zjistila, že dražba proběhla a vydražitelem nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně je žalovaná. Žalobkyně napadla platnost dražby žalobou podanou k , adresa, pod sp. zn.: , spisová značka, , když důvodem neplatnosti je podle žalobkyně skutečnost, že dražba byla nařízena na jí vlastněnou ideální ½ nemovitostí na základě rozhodnutí , adresa, o schválení smíru, jehož nebyla žalobkyně účastníkem a tedy titul, na základě kterého navrhovatel a dražebník přistoupili k dražbě nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, se žalobkyně nedotýká. Vzhledem k tomu, že soudní řízení o neplatnost dražby se podle názoru žalobkyně nedotýká vlastnického práva, je podle ní na místě podat určovací žalobu. Naléhavý právní zájem je podle žalobkyně dán, neboť žalovaná je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník ideální 1\2 nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně, když žalovaná spoluvlastnický podíl na nemovitostech nabyla podle žalobkyně nezákonně.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní odmítla a k věci uvedla, že vlastnické právo k první id. ½ nemovitostí, jejímž původním vlastníkem byl , jméno FO, , nabyla na základě kupní smlouvy, kterou uzavřela dne , datum, se správcem konkurzní podstaty ve věci vedené u , Anonymizováno, pod sp. zn.: , spisová značka, , s účinky zápisu ke dni , datum, . Vlastnické právo k druhé id. ½ nemovitostí, jejímž původním vlastníkem byla žalobkyně, nabyla žalovaná v dražbě, o čemž svědčí potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu dražby ze dne , datum, , s právními účinky zápisu ke dni , datum, . Od , datum, je tedy žalovaná výlučným vlastníkem nemovitostí a žalobkyni nesvědčí k nemovitostem, a to ani k části, vlastnické ani jiné právo. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její manžel , jméno FO, uzavřel s , právnická osoba, . zástavní smlouvu, kterou byl zajištěn dluh , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , přičemž zástavou měla být id. ½ ve vlastnictví , jméno FO, . Žalobkyně však v žalobě zamlčela, že jako vedlejší účastník (kupující) také uzavřela uvedenou zástavní smlouvu, přičemž tou byla ve prospěch banky jako zástavního věřitele zastavena celá nemovitost, nikoliv pouze id. ½ náležející , jméno FO, . Zástavním právem na nemovitostech byla zajištěna pohledávka , právnická osoba, . vůči obligačním dlužníků, kterými byli , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Žalobkyně tedy byla toliko dlužníkem zástavním, nikoliv dlužníkem obligačním, proto nebyla účastníkem řízení vedeném mezi , právnická osoba, . a obligačnímu dlužníky o zaplacení dluhu před , adresa, pod sp. zn.: , spisová značka, , v němž byl uzavřen smír, v němž se dlužníci zavázala dluh splácet. Banka následně svoji pohledávku za dlužníky postoupila na společnost , právnická osoba, , čímž se tato společnost stala obligačním věřitelem vůči dlužníkům a zástavním věřitelem vůči zástavním dlužníkům, kterými byli původní spoluvlastníci nemovitostí, tedy , jméno FO, a žalobkyně. Vzhledem k tomu, že dluh nebyl splácen řádně a včas, podala tato společnost jako zástavní věřitel vůči žalobkyni u , adresa, žalobu na soudní prodej zástavy, které bylo vyhověno usnesením ze dne , datum, č.j.: , spisová značka, , čímž byl na řízen soudní prodej zástavy. Jelikož se však společnost , právnická osoba, rozhodla pro zpeněžení zástav y v nedobrovolné dražbě, bylo podstatné usnesení o schválení smíru, dražba tedy probíhala na základě řádného právního titulu. Ohledně námitek žalobkyně vůči způsobu složení dražební jistoty žalovaná uvádí, že dražební jistotu bylo možno složit bezhotovostně převodem na bankovní, což se v posuzovaném případě stalo, když dražební jistota byla z bankovního účtu žalované odepsána , datum, a v den provádění dražby byla připsána na bankovní účet dražebníka.Soud k prokázání tvrzení účastníků provedl následující listinné důkazy:Žalobkyně k věci předložila následující listinné důkazy (č.l.13-25):

3. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, vyplývá, že jako výlučný vlastník nemovitostí je zapsána žalovaná.

4. Z dražební vyhlášky vyplývá, že nedobrovolná dražba měla být provedena dne , datum, v 8:00 v sídle dražebníka, kterým byla , právnická osoba, , předmětem dražby byla id. 1/ , adresa, “ vlastníka , Jméno žalobkyně, , navrhovatelem byla společnost , právnická osoba, ., jako důvod provedení dražby byla uvedena vykonatelná pohledávka za dlužníky , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , z titulu dohody o narovnání uzavřené mezi , právnická osoba, . a dlužníky, která byla postoupena na navrhovatele.

5. Uvedená pohledávka byla zajištěna zástavním právem smluvním, které bylo vloženo do katastru nemovitostí pod , Anonymizováno, , na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi , právnická osoba, . a , jméno FO, jako vlastníkem nemovitosti, pohledávka byla vykonatelná na základě usnesení , adresa, ze dne , datum, , č.j.: , spisová značka, , když dlužníci pohledávku neuhradili. Způsob úhrady dražební jistoty byl uveden v čl. X. dražební vyhlášky.

6. Žalobkyni byl výsledek konání dražby oznámen písemně přípisem ze dne , datum, , kterým jí bylo sděleno, že vydražitelem se stala žalovaná, a to spolu s protokolem o provedené dražbě.

7. Ze zprávy ze dne , datum, , 16:11 bylo zjištěno, že žalobkyni bylo oznámeno z telefonního čísla , hodnota, , že „k uvedenému dni nebyla složena žádná jistota k čtvrteční dražbě, což je ale normální a pokud to bude někdo posílat, tak až dnes nebo zítra“, dále uvedeno „, právnická osoba, “.Žalovaná k věci předložila následující listinné důkazy (č.l.39-68, 77-91):

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni , datum, bylo zjištěno, že v katastru nemovitostí byli k uvedenému dni zapsáni jako vlastníci nemovitostí, a to každý k id. podílu o velikosti ½, žalobkyně a žalovaná. Pro žalobkyni byla jako nabývací titul zapsána Kupní smlouva ze dne , datum, .

9. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni , datum, bylo zjištěno, že v katastru nemovitostí bylo k uvedenému dni zapsáno smluvní zástavní právo ve prospěch , právnická osoba, , k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , když podkladem pro zápis zástavního práva byla Smlouva o zřízení zástavního práva ze dne , Anonymizováno, a dále souhlasné prohlášení o změně osoby věřitele postoupením pohledávky ze dne , datum, , s právními účinky k , datum, . Žalovaná nabyla vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne , datum, a dále na základě Potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu dražby ze dne , datum, .

10. Dne , datum, a dne , datum, byla žalobkyni zaslána výzva ke zpřístupnění nemovitosti, následně dne , datum, byla žalobkyni zaslána výzva k vyklizení a předání nemovité věci.11. , právnická osoba, . jako věřitel uzavřela s , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, jako dlužníky dne , datum, Smlouvu o hypotečním úvěru ve výši 2 500 000 Kč, č. smlouvy , tel. číslo, , za účelem koupě rodinného domu , Anonymizováno, postaveného na pozemku č. , Anonymizováno, a pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , v obci a k.ú. , adresa, .12. , právnická osoba, . jako zástavní věřitel a , jméno FO, jako zástavce, za účasti vedlejších účastníků – kupujících , jméno FO, a , jméno FO, , uzavřeli dne , datum, zástavní smlouvu, kterou bylo zřízeno zástavní právo na nemovitostech k zajištění dluhu – splacení jistiny úvěru ve výši 2 500 000 Kč, vzniklého ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi , právnická osoba, . a , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, jako dlužníky dne , datum, .13. , právnická osoba, . postoupila svoji pohledávku ze Smlouvy o hypotečním úvěru č. , tel. číslo, , za dlužníky , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, .

14. Z potvrzení o platbě , právnická osoba, . vyplývá, že částka ve výši 500 000 Kč byla odespána z bankovního účtu vedeného na majitele , Anonymizováno, dne , datum, s poznámkou „, jméno FO, “ ve prospěch bankovního účtu č, , Anonymizováno, .

15. Řízení o neplatnost dražby (původně vedené , adresa, pod sp. zn.: , spisová značka, ) bylo , adresa, usnesením ze dne , datum, zastaveno usnesením č.j.: , spisová značka, , z důvodu zpětvzetí návrhu žalobkyní.

16. Podle ustan. § 48 odst. 3, zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

17. Podle ustan. § 36 odst. 4 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, předmětem dražby může být vše, co může být zástavou podle zvláštního právního předpisu (občanský zákoník).

18. Podle ustan. § 1309 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

19. Zástavní právo patří do souboru zajišťovacích prostředků věcně právní povahy. Zástavní právo uskutečňuje svoji zajišťovací funkci tím, že od okamžiku svého vzniku do své realizace nutí dlužníka splnit jeho dluh, a v případě nesplnění dluhu poskytuje možnost uspokojení věřitelovy pohledávky přímo ze zástavy, resp. jejím prostřednictvím. Zástavní právo je právem věcným, obvykle působí vůči všem vlastníkům zástavy, včetně pozdějších nabyvatelů zástavy.

20. V posuzované věci bylo prokázáno, že žalobkyně byla vedlejším účastníkem zástavní smlouvy uzavřené dne , datum, , a to mezi původním vlastníkem nemovitosti a , právnická osoba, jako zástavním věřitelem. Nemovitosti, na níž vázlo zástavní právo ve prospěch , právnická osoba, ., následně nabyli do vlastnictví žalobkyně a , jméno FO, a stali se tak zástavnímu dlužníky. Kupní cena nemovitosti ve výši 2 500 000 Kč byla hrazena hypotečním úvěrem, který poskytla , právnická osoba, . , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, jako dlužníkům, a to na základě smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi , právnická osoba, . a , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, jako dlužníky dne , datum, . Dluh z uvedené úvěrové smlouvy byl zajištěn zástavním právem váznoucím na nemovitosti, jejímž spoluvlastníkem byla žalobkyně. , právnická osoba, následně svoji pohledávku za dlužníky postoupila na třetí osobu a vzhledem k tomu, že dlužníci nehradili svůj dluh řádně a včas, věřitel realizoval svůj nárok na uspokojení dluhu ze zástavy.

21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla zavázána jako dlužník ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi , právnická osoba, . a , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, jako dlužníky dne , datum, , nebyla a ani nemohla být ani účastníkem soudního řízení, ve kterém se banka jako věřitel domáhala zaplacení dluhu z uvedené úvěrové smlouvy. Žalobkyně však byla vlastníkem (spoluvlastníkem) nemovitosti, na níž vázlo zástavní právo zajišťující právě zaplacení dluhu z uvedené úvěrové smlouvy pro případ, že nebude dlužníkem včas a řádně splněn, byla tedy zástavním dlužníkem.

22. Z provedených důkazů pak bylo nepochybně zjištěno, že dražba spoluvlastnického podílu žalobkyně proběhla na návrh společnosti , právnická osoba, ., na kterou původní věřitel , právnická osoba, . postoupil svoji splatnou pohledávku za dlužníky , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, a žalovaná nabyla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu žalobkyně v uvedené dražbě.

23. K námitkám žalované ohledně průběhu dražby soud dospěl k následujícím zjištěním: Dle dražební vyhlášky se dražba konala , datum, ,8:00, dražební jistota měla být „složena“ do 16:00 předchozí pracovního dne, tzn. , Anonymizováno, . Z potvrzení banky žalované pak vyplývá, že žalovaná odeslala dražební jistotu ze svého bankovního účtu dne , Anonymizováno, . Podle čl. X. dražební vyhlášky byl konec lhůty pro složení v hotovosti a pro předložení listin k bankovní záruce stanoven na , datum, 16:00, avšak pro bezhotovostní převod byl doklaem o složení jistoty výpis z účtu účastníka nebo potvrzení banky o odepsání částky odpovídající bankovní jistotě ve prospěch účtu dražebníka, bez uvedení omezující časové podmínky jako v případě složení dražební jistoty v hotovosti či bankovní zárukou (čl. X., bod 6 dražební vy hlášky). Podle názoru soudu tedy jazykovým výkladem dražební vyhlášky dospěl soud k závěru, že podmínkou složení dražební jistoty prostřednictvím bankovního převodu nebylo připsání dražební jistoty na bankovní účet dražebníka do , datum, 16:00 hod, ale toliko odepsání z bankovního účtu dražitele. Nezbývá než uzavřít, že soud tedy neshledal nic, co by svědčilo ve prospěch tvrzení žalobkyně. Naopak provedeným řízením bylo prokázáno, že žalobkyně byla spoluvlastníkem nemovitosti, na níž vázlo zástavní právo k zajištění dluhu a vzhledem k tomu, že dluh nebyl řádně splácen, uspokojil věřitel svoji pohledávku zpeněžením zástavy. Žalobkyně byla účastníkem zástavní smlouvy a existence zástavního práva na nemovitosti pak byla zřejmá i ze zápisu v katastru nemovitostí. Naopak nebylo zjištěno nic, co by vlastnické právo žalované k podílu, jehož spoluvlastníkem byla původně žalobkyně, zpochybňovalo.

24. Nadto soud konstatuje, že i pokud by byly námitky žalobkyně k průběhu dražby oprávněné, bylo na žalobkyni, aby platnost dražby napadla žalobou na neplatnost dražby v souladu s § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení o žalobě o neplatnost dražby bylo zastaveno na základě zpětvzetí žalobkyně, zaniklo uplynutím zákonné lhůty pro podání žaloby na neplatnost dražby právo žalobkyně platnost dražby napadnout, platnost dražby již nelze napadnou a soudu již v této chvíli ani nepřísluší se v tomto řízení zabývat procesními námitkami proti průběhu dražby, které měla žalobkyně uplatnit v řízení o neplatnosti dražby.

25. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala svoje tvrzení ohledně trvajícího spoluvlastnického práva k nemovitosti a soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast při jednání soudu dne , datum, a dne , datum, ) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.