24 C 163/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 3. Jméno advokáta B, narozená Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce sídlem Adresa zmocněnce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro: zřízení služebnosti nezbytné cesty

I. Soud povoluje vlastníkovi pozemku Anonymizováno, jejichž součástí je stavba pro rodinnou rekreaci Anonymizováno a dále pozemku Anonymizováno. Anonymizováno, to vše zapsané na LV Anonymizováno pro obec adresa, katastrální území adresa u právnická osoba pro Anonymizováno adresa – Anonymizováno, služebnost stezky, průhonu a cesty, která odpovídá právu nezbytné cesty po části pozemku Anonymizováno, zapsané na LV č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa, zapsáno u právnická osoba pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa – východ, v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno, vyhotoveném tituly před jménem jméno FO, jenž je nezbytnou součástí tohoto rozsudku.

II. Soud povoluje vlastníkovi pozemku Anonymizováno zapsaném na LV Anonymizováno pro obec adresa, katastrální území adresa, zapsáno u právnická osoba pro adresa, služebnost stezky, průhonu a cesty, která odpovídá právu nezbytné cesty pro části pozemku Anonymizováno, zapsáno na LV č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa u právnická osoba pro Anonymizováno adresa – východ, v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu č. Anonymizováno vyhotoveném tituly před jménem jméno FO, jenž je nezbytnou součástí tohoto rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému za povolení služebnosti nezbytné cesty úplatu ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by soud zřídil ve prospěch žalobců služebnost stezky, průhonu a cesty odpovídající právu nezbytné cesty po pozemku části pozemku parc. č. 836/15, zapsané na LV č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa, zapsáno u právnická osoba pro adresa, v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, vyhotoveném tituly před jménem jméno FO. Svůj návrh odůvodnili žalobci tím, že první žalobce je výlučným vlastníkem pozemku Anonymizováno a pozemku Anonymizováno jejichž součástí je stavba pro rodinnou rekreaci Anonymizováno a dále pozemku Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pozemku Anonymizováno pozemku Anonymizováno, pozemku Anonymizováno, to vše zapsané na LV Anonymizováno Anonymizováno pro obec adresa, katastrální území adresa u právnická osoba pro adresa druhá žalobkyně je vlastníkem pozemku Anonymizováno, zapsaném na LV Anonymizováno pro obec adresa, katastrální území adresa, zapsáno u právnická osoba pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa – východ a žalovaný je vlastníkem pozemku Anonymizováno, zapsané na LV č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa, zapsáno u právnická osoba pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa – Anonymizováno, přes nějž vede nejpřirozenější přístupová cesta k nemovitostem žalobců, která je žalobci k přístupu k nemovitostem dlouhodobě užívána. První žalobce nabyl nemovitosti darem od svého otce v roce 1990, jeho otec nemovitosti nabyl v rámci dědického řízení v roce 1980, ve vlastnictví rodiny prvního žalobce byla nemovitost cca od roku 1950. Druhá žalobkyně nabyla pozemky na základě darovací smlouvy od svých rodičů a tito pozemek nabyli od svých prarodičů, takže pozemek je dlouhodobě ve vlastnictví její rodiny, bez přístupové cesty je však komplikované jej obhospodařovat. Pro přístup k nemovitostem žalobců byla cesta přes pozemek žalovaného historicky bezproblémově využívána, situace se však změnila poté, co pozemek nabyl do vlastnictví žalovaný, který jim začal v přístupu bránit (na počátek cesta byly umístěny balíky slámy). Další možné přístupové cesty (kolem chat případně kolem lesa a podél pole) vedou přes pozemky více vlastníků. Navrhovaná cesta vede po okraji pozemku žalovaného.

2. Žalovaný k věci uvedl, že pozemek nabyl v roce 2015 darováním od svého dědečka, na pozemcích od té doby hospodaří při vykonávání činnosti zemědělského podnikatele v oblasti živočišné a rostlinné výroby. Na pozemcích kolem pozemku Anonymizováno, které jsou vedeny jako trvalý travní porost, seká a suší seno, kterým krmí hovězí skot. V blízkosti se nachází též rekreační chaty, jejichž vlastníci se byli schopni s majiteli pozemků na příjezdu ke svým chatám dohodnout, žalobce však toto odmítal s tím, že nebude nikomu nic platit. V minulosti byly pozemky vždy evidovány jako orná půda, kde se pěstovalo obilí a nikdo přes ně nejezdil, v katastrální mapě není cesta zakreslena, proto žalovaný nárok žalobců neuznal.

3. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující listinné důkazy:

4. Situaci na místě samém soud posoudil při místním šetření dne datum, při němž byla patrná vyježděná cesta v místě, kde navrhují žalobci služebnost nezbytné cesty povolit a balíky sena na protilehlé straně proti nemovitosti prvního žalobce. Alternativní cesta kolem chat vede přes pozemky vícero vlastníků a v posledním úseku vede opět přes pozemek žalovaného, další alternativní přístupová cesta vede kolem lesa a následně přes pole, ale je výrazně delší a opět vede přes pozemky několika vlastníků.

5. Rozsah nezbytné cesty, jejíž zřízení navrhují žalobci přes pozemek Anonymizováno, vyplývá z geometrického plánu vyhotoveného tituly před jménem jméno FO, Anonymizováno.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí LV Anonymizováno, k.ú. adresa, obec adresa, vyplývá, že vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno je žalovaný.

7. Z informace z katastru nemovitostí Anonymizováno, k.ú. adresa, vyplývá, že vlastníkem pozemků Anonymizováno, jehož součástí je stavba, pozemku Anonymizováno, pozemku Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno je 1. žalobce.

8. Z informace z katastru nemovitostí k.ú. adresa, vyplývá, že vlastníkem pozemků Anonymizováno je druhá žalobkyně.

9. Dopisem ze dne datum vyzval žalovaný spolu s jméno FO prvního žalobce, aby k jízdě k jeho chatě nepoužíval zemědělské pozemky hodnota Anonymizováno Anonymizováno. adresa, neboť jim k tomu vlastníci nedali souhlas a na pozemcích vzniká škoda.

10. První žalobce emailem ze dne datum zaslaným na emailovou adresu Anonymizováno znovu nabídl žalovanému dohodu ohledně přístupové cesty k jeho chatě s tím, že nabídnul žalovanému odkup části pozemku nebo úplatné zřízení služebnosti v rozsahu cca 1 000m2 po délce jižní hranice pozemku Anonymizováno 11. Dopisem ze dne datum oznámil první žalobce žalovanému převzetí právního zastoupení a vyzval jej k jednání ohledně odkoupení části pozemku v šířce cca 3 m případně úplatné zřízení služebnosti.

12. Z darovací smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že první žalobce nabyl na základě smlouvy od svého otce, jméno FO Anonymizováno, nar. datum vlastnické právo k ¼ nemovitosti – chaty Anonymizováno 13. Z rozhodnutí sp. zn.: spisová značka, ze dne datum, Anonymizováno pro adresa, bylo zjištěno, že jméno FO, nar. datum nabyl podíl o velikosti ½ na ne movitosti – chatě Anonymizováno. Anonymizováno. hodnota.

14. Ze znaleckého posudku č. hodnota-Anonymizováno tituly před jménem jméno FO, znalkyně z oboru ekonomika a stavebnictví, bylo zjištěno, že v posuzované lokalitě je velké množství rekreačních chat, některé jsou přístupné toliko cestami pro pěší, v katastru nemovitostí jsou tyto cesty vyznačeny čárkovanou čarou, cesty nemají žádné katastrální číslo. Dále znalkyně uvedla, že pro obec adresa je v současné době zpracováván nový územní plán, kdy v rámci připomínek k územnímu plánu požadují majitelé chat vyřešení přístupu ke svým nemovitostem. Výši náhrady za zřízení nezbytné cesta stanovila znalkyně tržní hodnotou jako roční užitek stanovený procentem z obvyklé ceny zemědělských pozemků, a to částkou částka 15. Ze sdělení právnická osoba v Říčanech, odboru územního plánování a regionálního rozvoje, bylo zjištěno, že obec adresa nemá vydaný územní plán a nelze tedy poskytnout informace z územního plánu.

16. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

17. Žalobci a žalovaný se shodli toliko v tom, že žalobci jsou vlastníky nemovitostí – Anonymizováno jejichž součástí je stavba pro rodinnou rekreaci Anonymizováno dále pozemku Anonymizováno. Anonymizováno, pozemku Anonymizováno, pozemku Anonymizováno, pozemku Anonymizováno, to vše zapsané na LV Anonymizováno (první žalobce) a pozemku Anonymizováno. Anonymizováno, zapsaném na LV Anonymizováno (druhá žalobkyně) a žalovaný je vlastníkem nemovitostí – pozemku Anonymizováno zapsáno na LV č. hodnota, vše zapsáno pro obec adresa, k.ú. adresa u právnická osoba pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa – Anonymizováno. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že nemovitosti žalobců (rekreační chata v chatové oblasti a sousedící pozemek)nejsou spojeny s veřejnou cestou, fakticky byla pro přístup k nemovitostem využívána vyježděná polní cesta vedoucí po okraji pozemku žalovaného (Anonymizováno), a to podél hranice se sousedním pozemkem Anonymizováno/právnická osoba přístupové cesty vedou přes pozemky vícero vlastníků.

18. Ohledně pozemku žalovaného bylo zjištěno, že v katastru nemovitostí je evidován jako způsob jeho využití „trvalý travní porost“.

19. Ohledně nemovitostí žalobců bylo zjištěno, že první žalobce nabyl vlastnické právo k rekreační chatě a přilehlým pozemkům darem od svého otce v roce 1990, a to na základě darovací smlouvy ze dne datum, otec žalobce nabyl vlastnické právo k nemovitostem na základě rozhodnutí č.j.: spisová značka, ze dne datum, vydaného Státním notářstvím pro adresa, na základě kterého nabyl jméno FO, nar. datum (otec prvního žalobce) podíl o velikosti ½ na ne movitosti – chatě ev. č. hodnota. Druhá žalobkyně nabyla vlastnické právo k pozemku Anonymizováno na základě darovací smlouvy od svých rodičů a tito pozemek nabyli od svých prarodičů.

20. Při místním šetření bylo zjištěno, že z veřejné komunikace vede k nemovitostem žalobců vyježděná polní cesta přes pozemek žalovaného, a to při hranici s pozemkem Anonymizováno Anonymizováno č. Anonymizováno/právnická osoba přístupové cesty vedou přes pozemky vícero vlastníků, a to buď přes pozemky Anonymizováno, nebo cesta vedoucí přes pozemky parc. č. hodnota a parc. č. hodnota dále přes pozemek parc. č. hodnota, která však je výrazně delší a taktéž vede přes pozemky vícero vlastníků. I v tomto případě se jedná toliko o fakticky vyježděné polní cesty, které nejsou nijak evidovány jako komunikace v katastru nemovitostí.

21. Podle § 3028 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. o.z. byla ve sporu aplikována ustanovení nového občanského zákoníku zák. č. 89/2012 Sb.

22. Podle § 1029 odst. 1 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

23. Podle § 1029 odst. 2 o.z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

24. Podle § 1030 odst. 1 o.z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

25. Podle § 1032 odst. 1 o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti, či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

26. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že první žalobce nabyl vlastnické právo k nemovitostem - Anonymizováno a pozemku Anonymizováno, jejichž součástí je stavba pro rodinnou rekreaci Anonymizováno a dále pozemku Anonymizováno, to vše zapsané na LV Anonymizováno, na základě darovací smlouvy od svého otce v roce 1991, otec prvního žalobce vlastnické právo k uvedeným nemovitostem nabyl v rámci dědického řízení, rodina prvního žalobce vlastnila chatu a přilehlé pozemky již od konce 50. let minulého století. Druhá žalobkyně nabyla pozemek Anonymizováno na základě darovací smlouvy od svých rodičů a tito pozemek nabyli od svých prarodičů. Žalobci se shodli v tom, že přístupová cesta přes pozemek žalovaného při hranici s pozemkem Anonymizováno byla v minulosti bezproblémově využívána žalobci i jejich právními předchůdci, problémy s bráněním v příjezdu k jejich nemovitostem začaly až poté, co vlastnické právo k pozemku parc. Anonymizováno přešlo na žalovaného.

27. Pokud jde o právní hodnocení, dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žalobci jako vlastníci nemovité věci k nim nemají dostatečný přístup z veřejné cesty a nemohou tak věc řádně užívat ( § 1029 odst. 1 a 2 o.z. ), když vlastník pozemku Anonymizováno, přes nějž vede faktická polní cesta, která byla v minulosti k příjezdu k nemovitostem využívána, jim v průjezdu přes svůj pozemek brání. Dohodu o přístupu k nemovitostem žalobců přes pozemek žalovaného, či o jejich částečném odkupu, se účastníkům nepodařilo dojednat (z provedených důkazů bylo zjištěno, že první žalobce vyzýval žalovaného k dohodě o úplatném odkupu či užívání pozemku) a je zřejmé, že otázku přístupu k nemovitostem žalobkyně je nutno řešit soudně. Dle § 1029 odst. 2 o.z. proto soud zřídil služebnost nezbytné cesty, a to jako služebnost pozemkovou, tedy oprávnění pro kteréhokoliv vlastníka, a to i pozdějšího, dotčeného pozemku, když nebylo prokázáno, že by existovaly zákonné důvody ve smyslu ustan. § 1032 odst. 1 o.z., které by tomu bránil. Podle citovaného ustanovení občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu, převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti, či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

28. Skutečnost, že nejpřirozenější přístupovou cestou k nemovitostem žalobců, je cesta přes pozemek žalovaného, byla ověřena soudcem osobně při místním šetření. Soud nadto považuje zřízení nezbytné cesty přes jiný pozemek za neúčelné, neboť stávající cesta byla pro přístup k nemovitostem žalobců historicky užívána, nadto vede při hranici s pozemkem Anonymizováno a případné alternativní cesty by vedly přes pozemky vícero vlastníků a jsou výrazně delší. Z provedeného dokazování pak jednoznačně vyšlo najevo, že žalobci si nedostatek přístupu nezpůsobily z hrubé nedbalosti, natožpak úmyslně, neboť v době, kdy nemovitosti nabyli, byla přístupová cesta přes pozemek žalovaného fakticky využívána a byla používána ve stejném rozsahu, jako v současnosti. V uvedené oblasti jsou pak problémy s přístupem k rekreačním chatám vlastníků přes pozemky žalovaného a dále zejména přes pozemky jméno FO, Anonymizováno soudu známy i z jeho úřední činnosti, neboť obdobné spory jsou zdejším soudem v uvedené lokalitě řešeny opakovaně ( viz. sp. zn.:. spisová značka spisová značka, spisová značka, Anonymizováno).

29. Podle ustan. § 1029 odst. 2 o.z., nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Obecně právo cesty ve formě služebnosti (dříve věcného břemene) zahrnuje v sobě právo přes zatížený pozemek přecházet i přejíždět. Žalobci také požadovali jak právo průchodu, tak i právo průjezdu. Daným návrhem však není soud vázán a musí posoudit přiměřenost požadované služebnosti, tak aby zatěžovala žalované co nejméně, přitom však zajišťovala dostatečný přístup žalobci k jeho pozemku ( srovnej k tomu např. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 22 Cdo 2667/2004 ). V dané věci bylo zjištěno, že na pozemku prvního žalobce je umístěna stavba rekreační chaty. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se právo cest sestává jak z práva přes pozemek přecházet, tak přes něj projíždět. Není sice vyloučeno, aby výjimečně bylo zřízeno toliko břemeno chůze (a nikoliv i průjezdu), avšak v posuzované věci žádné výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly zřízení toliko práva chůze, tvrzeny ani soudem zjištěny nebyly. Naopak je zřejmé, že faktická příjezdová cesta je užívána jak pro chůzi, tak pro příjezd motorovým vozidlem.

30. Na druhou stranu však platí také ustanovení § 1029 odst. 2 o.z., podle kterého může soud nezbytnou povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, avšak zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že pozemek, přes který cesta vede, je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost. Tomu odpovídá i skutečnost, neboť při místním šetření soud ověřil, že pozemek je skutečně využíván jako louka (nikoliv jako orná půda k pěstování plodin) a není ani nijak oplocen. Kromě tzv. „vyjetých kolejí“ pak soud nezaznamenal ani žádné jiné poškození či ničení okolního travního porostu, jak tvrdil žalovaný.

31. S ohledem na shora uvedené soud podané žalobě po provedeném dokazování žalobě vyhověl, a to v rozsahu geometrického plánu tituly před jménem jméno FO, Anonymizováno, jenž je nezbytnou součástí tohoto rozsudku. Výše náhrady za zřízení nezbytné cesty pak vychází z posudku znalkyně tituly před jménem jméno FO. Ohledně posudku soud doplňuje, že soud nemá důvody pochybovat o správnosti závěrů znalkyně ohledně výše náhrady za zřízení služebnosti.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za dva úkony uvedené v § 11 odst. 1 a. t. (předžalobní upomínka a účast p ři jednání dne datum) a dále odměna ve výši 6 x částka snížená dle ustan. § 12, odst. 4 advokátního tarifu za šest úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí právního zastouperní, podání návrhu a účast při jednání dne datum) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t.. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.