24 C 164/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobců: a) Anonymizováno , narozená Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A b) Jméno advokátky B , narozený Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B c) Anonymizováno , narozený Anonymizováno bytem Adresa advokátky B d) Jméno advokátky C ., IČO IČO advokátky C sídlem Adresa advokátky B zastoupeni advokátkou Jméno advokátky D sídlem Adresa advokátky D proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení částky 1 379 700 Kč s přísl., 10 000 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobci a) – c) domáhali, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit každému žalobci a) – c) částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, s e z a m í t á.

II. Žaloba, kterou se žalobci a), b) a d) domáhali, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit každému žalobci a), b) a d) částku ve výši 1 379 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nárok na náhradu nákladů nepřiznává

1. Žalobci a) až c) se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne , datum, domáhali po žalovaném zaplacení shora uvedené žalované částky spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdili, že žalobci jednali s žalovaným, který se označoval za odborníka jako podpora pro cizince zabývající se migrační a azylovou politikou, již na konci roku , Anonymizováno, a začátku roku , Anonymizováno, , přičemž žalovaný dovětek „podpora pro cizince zabývající se migrační a azylovou politikou“ uváděl i v dokumentech podaných na Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“). Žalovaný žalobcům nabídl, že jim vyřídí příslušné povolení k pobytu, konkrétně že jim pomůže podat příslušnou žádost, provede je celým procesem a bude je zastupovat v řízení o prodloužení dlouhodobého pobytu. Žalovaný na základě plné moci udělené dne , datum, podal žádost na ministerstvo. Žalobci a) až c) předali žalovanému doklady a dokumenty potřebné v rámci řízení o jejich žádosti dokládali v lednu při podání žádosti, zbývající pak nejpozději v , Anonymizováno, , aby je žalovaný přiložil a doplnil k jejich žádosti, později se však ukázalo, že žalovaný tyto podal jen částečně (podle usnesení ve spisu některé dokumenty chyběly). Žalovaný žalobce a) až c) neinformoval o tom, že ministerstvo vyzvalo k odstranění vad, resp. doložení dalších podkladů, a dále že došlo k zamítnutí jejich žádosti z důvodu neodstranění vad, čímž několikrát hrubě porušil povinnosti vyplývající pro něj jako zmocněnce v předmětných řízeních. Žalobci a) až c) pravidelně žádali žalovaného o informace ohledně průběhu řízení žádosti o povolení, žalovaný často vůbec nereagoval anebo konkrétní odpověď s výmluvou oddaloval a při dotazech na možný problém v řízení, žalovaný mlčel, zapíral a lhal. Po opakovaných výmluvách a urgencích žalovaný zaslat čísla jednací teprve , datum, . Bohužel se žalobci a) až c) dozvěděli o výzvě k odstranění vad pozdě. Žalovaný doložil ministerstvu požadované doklady pozdě (až , datum, ) a v důsledku neodstranění vad došlo k zamítnutí jejich žádostí. O tom a o podaném odvolání se žalobci a) až c) dozvěděli dotazem na ministerstvo až v , Anonymizováno, . Žalobcům tak pochybením a zaviněným porušením smluvní povinnosti žalovaného při zastupování žalobců vznikla újma. Výzva k odstranění vad žádosti žalobkyně a) a žalobce b) byla vhozena žalovanému do schránky dne , datum, , a tedy nejpozději , datum, (fikce doručení) musel výzvu obdržet do své poštovní schránky. Existenci a doručení takové výzvy žalovaný žalobcům zamlčel. Lhůta pro doložení dokumentů, resp. pro odstranění vad žádosti byla 30 dnů, tj. nejpozději do , datum, . Ani v průběhu této lhůty žalovaný však nijak žalobce neinformoval o výzvě ani o průběhu řízení o jejich žádosti. Usnesení o zastavení řízení z důvodu nedodání požadovaných dokumentů a odstranění vad bylo žalovanému uloženo na poště ode dne , datum, s tím, že úložní lhůta činila 10 dnů a následně došlo k hození do poštovní schránky žalovaného (nejpozději dne , datum, . Lhůta pro odvolání uplynula dne , datum, . Existenci a doručení takového usnesení žalovaný žalobcům zamlčel. Žalovaný bez jakéhokoli informování žalobců podal odvolání s datem , datum, (doručení ministerstvu až dne , Anonymizováno, ., resp. , datum, ), tedy daleko po možné lhůtě k odvolání. Podal tak odvolání opožděně Ani o tom žalovaný žalobce neinformoval. Ve věci žalobce c) výzvu k odstranění vad žalovaný podle záznamů osobně převzal dne , datum, , což potvrdil svým podpisem. Lhůta k doložení dokladů uplynula dne , datum, . V určené lhůtě však účastník řízení chybějící náležitost nedoložil, o výzvě žalobce c) nevěděl. Usnesení o zastavení řízení z důvodu nedodání požadovaných dokumentů a odstranění vad poté bylo řádně doručeno dne , datum, žalovanému, ten podal odvolání dne , datum, , to však Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců shledala jako opožděně podané a odvolání zamítla. To taktéž žalovaný zamlčel. Na základě uvedeného jednání žalovaného žalobci ztratili všechny výhody spojené s povolením k dlouhodobému pobytu, protože byla jejich žádost o dlouhodobý pobyt zastavena. Na území České republiky se pohybovali jako turisté od , datum, na tři měsíce a v , Anonymizováno, museli žalobci opustit Českou republiku. Mezitím se svá oprávnění k pobytu snažili řešit prostřednictvím svých právních zástupců, za které vynaložili nemalé finanční prostředky, vznikli jim náklady na cestu, ubytování a další náklady s přerušením jejich života v České republice související. Poté žalobci a) až c) odvolali zmocnění a vyzvali žalovaného k vydání všeho, co mu žalobci propůjčili a co pro ně získal, včetně všech dokumentů a komunikace s třetími osobami a úřady. Do dnešního dne však ničeho žalobcům nevrátit a nedodal. Uvedeným žalovaný překročil zástupčí oprávnění a několikrát porušil povinnosti vyplývající pro něj jako zmocněnce, čímž mu vznikla povinnost nahradit tím způsobenou škodu žalobcům, a to skutečnou škodu, včetně nemajetkové újmy a ušlého zisku. Žalobci byli nuceni opustit Českou republiku na několik měsíců a přetrhat zde své závazky, byli nuceni vyhledat právní pomoc a byla jim způsobena škoda, a to jak jim osobně, včetně nemajetkové újmy (odhadované na 10 000 Kč) z důvodu nejistoty ohledně jejich oprávnění ohledně povolení k dlouhodobému pobytu, tak jejich obchodní společnosti. K výši svých nároků žalobci dodali, že zohledňují zásah do rodinného zázemí a legální možnosti vůbec pobývat na území České republiky, když v důsledku zamítnutí povolení k dl. pobytu ztratili možnost pracovat, studovat, žít, dále způsob zásahu (záměrný, zneužívající nedospělosti - v případě žalobce c), nezkušenosti, důvěry, dlouhotrvající újmu ovlivnění života rodiny, profesního života, přátelských a rodinných vazeb žalobců zavinění formou přímého úmyslu, absence jakékoli lítosti či snahy po nápravě navzdory výzvě k nápravě a dále absenci zavinění a částečnou nápravu svépomocí, ale nikoli okamžitou a bez následků. V případě, že by nárok žalobců nebyl uznán v požadované výši, navrhli zadání znaleckého posudku znalce v oboru způsobilého hodnocení nemajetkové újmy žalobců a) až c).

2. Dále žalobci a) až c) a jejich společnost , právnická osoba, , kde jsou žalobci a) a b) společníky a jednateli, žádali o úvěr, ten jim však nebyl poskytnut právě s ohledem na skutečnost, že jejich žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu byly zamítnuty. Hlavním dlužníkem je společnost , právnická osoba, , kterému vznikla škoda. Vzhledem k tomu, že žalobce a) a b) se stali spoludlužníky společně s jejich firmou, jsou povinni úvěr splácet sami, pokud by společnost přestala splácet. Žalobci již v , Anonymizováno, uzavřeli se společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru o výši 340 000 Kč, kde úroková sazba byla stanovena 13% ročně. Za účelem svého podnikání žádali o navýšení úvěru. Smlouva o úvěru měla být podepsána v , Anonymizováno, ohledně navýšení úvěru o částku ve výši 2,5 -2,8 mil. Kč, doba splácení měla být stanovena na 20 let s úrokovou sazbou 13 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalobci v důsledku jednání žalovaného nemohli uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru (neměli povolení k pobytu), museli svůj statut věřiteli přiznat. Úvěr, který žalobci získali nakonec až v , Anonymizováno, získali, však musel dosahovat výše 4 200 000 Kč, doba splácení je 180 měsíců (15 let) a úroková sazba 17 %. Při srovnání peněžní škody by byla měsíční splátka s úrokovou sazbou 13 % 35 427 Kč zatímco měsíční splátka se sazbou 17 % už je 43 092 Kč. Rozdíl je tedy (při 180 měsících splácení úvěru) v částce 1 379 700 Kč, což je částka, kterou musí společnost platit za to, že v , Anonymizováno, nemohla získat úvěr z důvodu zamítnutí žádostí o prodloužení dlouhodobého pobytu.

3. Při jednání soudu konaném dne , datum, žalovaný uvedl, že uznává, že tam bylo nějaké pochybení z jeho strany, ale chtěl by uvést, že , Anonymizováno, informoval o tom, že je zastupovat při podání žádosti nebude, protože neměli všechny dokumenty potřebné k žádosti v pořádku při podání žádosti, a potom jejich dodání trvalo delší dobu, o tomto je informoval, to se týče rodičů, kdy mu pozdě dodali dokumenty, problém byl u syna s tím, že žalovaný uvedl, že ano, že s tímto souhlasí, že tam tedy bylo podáno odvolání.

4. Při jednání soudu konaném dne , datum, žalobci namítli, že z prokázaných důkazů vyplývá, že v r. , Anonymizováno, žalovaný žalobce zastupoval při prodloužení jejich TP, žádost za ně podal, zastupoval žalobce a žádost byla kladně vyřízena. Následně dále z provedených důkazů vyplývá i to, že se označil jako odborník, který poskytuje podporu cizincům ve věcech řízení azylu a prodloužení k pobytu. Na konci r. , Anonymizováno, se proto na něj žalobci znovu obrátili s žádostí o prodloužení pobytu s tím, že samozřejmě předpokládali kladné vyřízení žádosti, rozsah zmocnění žalovaného vyplývá z plné moci. Dohodli se se žalovaným, že je opět bude zastupovat, žalovaný jim zaslal email se seznamem dokumentů, podal za ně žádosti a přijal odměnu ve výši 17 000 Kč, když na toto ale nemají žalobci doklad, finanční prostředky předávali v hotovosti. Přesto žalovaný nepředal ministerstvu všechny dokumenty, podal jenom jejich část, část nikoliv, tyto potom byly podány až s odstupem 3 měsíců, přestože tyto listiny měl žalobce v lednu, nejpozději v únoru všechny k dispozici, byl si tedy vědom toho, že žalobce zastupuje, přesto nekontroloval poštu, neinformoval žalobce o stavu vyřizování žádostí, neinformoval je o tom, že mu byla doručena výzva k doplnění, přestože s touto se prokazatelně musel seznámit, protože mu byla doručena do poštovní schránky a reagoval na ni, byť tedy se zpožděním, takže mu musel být zřejmý obsah této žádosti. Nic z toho však nepředal žalobcům, neinformoval jej, u p. , Anonymizováno, potom dokonce žalovaný i chybu přiznal, přesto následně nereagoval na telefony, od , Anonymizováno, . se potom žalobci opakovaně dotazovali, co se děje, přesto jim nepředal žádné informace, nepředal jim ani sp. zn., aby se sami žalobci mohli informoval u ministerstva. A to za situace, kdy si byl vědom toho, že žalobci musí vycestovat z ČR, což se taky stalo, kdy na 3 měsíce tady vycestovali, přetrhali osobní vazby, museli tedy vynaložit náklady na odlet, na ubytování jinde, přerušili podnikání. Kdyby je o věci informoval, mohlo dojít k nápravě, případně by jistě jejich trvalý pobyt byl prodloužen dříve než po roce, kdy až tedy nakonec k tomu došlo. Svým jednáním tedy žalobce způsobil žalobcům škodu.

5. Žalovaný se jednání soudu konaného dne , datum, nezúčastnil, přičemž dne , datum, zaslal soudu žádost o odročení jednání z důvodu ukončení pracovního poměru, kdy musel během čtrnácti dnů předat veškerou agendu, a proto se nemohl seznámit s obsahem spisu Soud při uvedeném jednání konstatoval, že důvody uvedené žalovaným v žádosti o odročení nepovažuje za relevantní a jednání odročováno nebude.

6. Soud provedl k prokázání tvrzených skutečností následující listinné důkazy:

7. Z elektronické komunikace z období , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , datum, , až do období , Anonymizováno, soud zjistil, že v , Anonymizováno, byl žalovaný dotazován a následně urgován ohledně informací o probíhajících správních řízení o pobytovém oprávnění a s žádostí o zaslání požadovaných dokumentů (např. usnesení) s tím, že dne , datum, se žalovaný na domluvenou schůzku nedostavil.

8. Ze tří plných mocí ze dne , datum, uzavřených mezi žalobci a) až c) a žalovaným soud zjistil, že žalobci a) až c) zmocnili žalovaného k tomu, aby je zastupoval na Ministerstvu vnitra, odboru azylové a migrační politiky ve věci podání žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu, a to u žalobců a) a b) za účelem podnikání, za účelem sloučení u žalobce c), po celou dobu řízení, do odvolání.

9. Ze tří žádostí žalobců a) až c) o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu soud zjistil, že tyto byly doručeny , právnická osoba, dne , datum, .

10. Ze spisu , právnická osoba, ve věci prodloužení povolení k trvalému pobytu žalobce b) vzal soud za prokázané, že k žádosti žalobce byly doloženy mimo jiné následující listiny: 1) výpis z katastru nemovitostí ze dne , datum, , doručeno ministerstvu , datum, , z nějž vyplývá, že žalobkyně a) je vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, zapsané na LV , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, ) potvrzení vystavené VZP o bezdlužnosti společnosti , právnická osoba, z dne , datum, , doručeno ministerstvu , datum, , ze kterého vyplývá, že VZP společnosti , právnická osoba, neeviduje splatný nedoplatek; 3) potvrzení , Anonymizováno, ze dne , datum, , doručeno ministerstvu , datum, , ze kterého vyplývá, že , Anonymizováno, u žalobce b) neeviduje splatný nedoplatek; 4) potvrzení celního úřadu ze dne , datum, , doručeno , datum, ze kterého vyplývá, že u žalobce b) nejsou evidovány žádné nedoplatky; 5) potvrzení o bezdlužnosti vystavené Finančním úřadem pro , Anonymizováno, dne , datum, , doručeno ministerstvu , datum, , vyplývá, že u žalobce b) nebyly evidovány k uvedenému dni žádné daňové nedoplatky; 6) doklad o zajištění ubytování ze dne , datum, , doklad vytavený společností , právnická osoba, . a faktura ze dne , datum, , ze kterého vyplývá, že žalobkyně a) potvrzuje, že poskytne ubytování žalobci b) ubytování na dobu bez omezení na adrese , Adresa advokátky B, , a to v bytě, kde dochází ke spotřebě energií; 7) rozvahu společnosti , právnická osoba, včetně výkazu zisku a ztrát za rok , Anonymizováno, , ze kterých vyplývá, že aktiva společnosti za uvedené období byly 1 278 000 Kč hrubého, pasiva byly 1 028 000 Kč a tržby společnosti byly 470 000 Kč;11. Ze spisu Ministerstva vnitra ČR ve věci prodloužení povolení k trvalému pobytu žalobce c), že k žádosti žalobce c) byly doloženy mimo jiné následující listiny: 1) potvrzení společnosti , právnická osoba, o příjmu ze závislé činnosti , Jméno advokátky B, , datováno , datum, , ze kterého vyplývá, že žalobce b), tedy otec žalobce c), měl v období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, průměrný měsíční čistý příjem ve výši 12 124 Kč; 2) kopie cestovního pasu, doručena ministerstvu dne , datum, ; 3) doklad vytavený společností , právnická osoba, .; výše již uvedený výpis z katastru nemovitostí ze dne , datum, ; výpis z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, , ze kterého vyplývá, že společníky a jednateli společnosti jsou žalobkyně a) a žalobce b); vyúčtování spotřeby elektřiny, evidenční a výpočtový list, vše , datum, .

12. Ze spisu Ministerstva vnitra ČR ve věci prodloužení povolení k trvalému pobytu žalobkyně a), že k žádosti žalobkyně a) byly doloženy mimo jiné následující listiny: 1) doklad o zdravotním pojištění (VZP) žalobkyně a); 2) zápis z valné hromady společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, , včetně příloh, ze kterého vyplývá, že výše odměny jednatelů činí 14 600 Kč měsíčně a úhrada bude prováděna v hotovosti; kopie pasu žalobkyně a); 3) doklad o zajištění ubytování, o vlastnictví domu nebo bytu, doklad o oprávněnosti užívání bytu; 4) potvrzení , Anonymizováno, ze dne , datum, a potvrzení VZP ze dne , datum, , doručeno ministerstvu , datum, , ze kterého vyplývá, že , Anonymizováno, a VZP u žalobkyně a) neeviduje splatný nedoplatek; 5) doklad prokazující pojistné na sociálním zabezpečení a příspěvku na politiku zaměstnanosti; 6) doklad vytavený společností , právnická osoba, . a faktura ze dne , datum, ; výpis z katastru nemovitostí ze dne , datum, , doručeno , datum, ; 7) potvrzení Celního úřadu , adresa, ze dne , datum, , doručeno ministerstvu , datum, ; 8) potvrzení z Finančního úřadu , Anonymizováno, ze dne , datum, ; 9) výpis z evidence rejstříku trestů žalobkyně a).

13. Z výzvy k odstranění vad žádosti Ministerstva vnitra ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, adresované žalobkyni a) soud zjistil, že ministerstvo vyzvalo žalobkyni a) k odstranění vad žádosti (doklad o zajištění ubytování, doklad prokazující bezdlužnost cizince, doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace), a to do 30 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla adresována žalobkyni, zastoupené panem , Jméno žalovaného, , , adresa, . Na připojené doručence je uvedené datum vhození výzvy k vyzvednutí , Anonymizováno, . a datum vhození samotné výzvy k odstranění vad , datum, .

14. Z výzvy k odstranění vad žádosti Ministerstva vnitra ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, adresované žalobci b) soud zjistil, že ministerstvo vyzvalo žalobce b) k odstranění vad žádosti (doklad prokazující bezdlužnost cizince), a to do 30 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla adresována žalobci b), zastoupenému panem , Jméno žalovaného, , , adresa, . Na připojené doručence je uvedené datum připravení k vyzvednutí , Anonymizováno, ., na doručence datum , datum15. Z výzvy k odstranění vad žádosti Ministerstva vnitra ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, adresované žalobci c) soud zjistil, že ministerstvo vyzvalo žalobce c) k odstranění vad žádosti (doklad o cestovním, zdravotním, pojištění), a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla adresována žalobci c), zastoupenému panem , Jméno žalovaného, , , adresa, . Na připojené doručence je uvedené datum vhození výzvy a připsáno datum , datum, .

16. Z usnesení Ministerstva vnitra , Anonymizováno, ze dne , datum, adresovaného žalobkyni a), soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo správní řízení zastaveno pro nedoložení všech zákonem požadovaný náležitostí (doklad o zajištění ubytování, doklady prokazující bezdlužnost cizince u Finanční správy, Celní správy, na pojistném, na veřejném pojištění, zdravotním a na pojistném na sociálním zabezpečení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a doklady prokazující bezdlužnost obchodní korporace). Usnesení bylo doručeno žalovanému , datum, . Žalovaný následně podal odvolání datované , datum, , doručené , datum, na ministerstvo, přičemž Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců v postoupení odvolání a podkladových materiálů k jeho projednání ze dne , datum, konstatovala, že zástupce měl datovou schránku, přesto mu do ní nebylo doručováno a komise konstatovala, že výzva k odstranění vad žádosti a rovněž napadené usnesení nebyly účinně a řádně doručeny. Rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, bylo usnesení , Anonymizováno, ze dne , datum, zrušeno a věc se vrátila k novému projednání.

17. Z usnesení Ministerstva vnitra , Anonymizováno, ze dne , datum, adresovaného žalobci c), které bylo vloženo do schránky žalovaného dne , datum, , soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo správní řízení zastaveno pro nedoložení všech zákonem požadovaný náležitostí (doklad o cestovním a zdravotním pojištění a doklad o úhrnném měsíčním příjmu rodiny; vyzván k doložení dokladů výzvou ze dne , datum, ).

18. Z usnesení Ministerstva vnitra , Anonymizováno, ze dne , datum, adresovaného žalobci b), které bylo vloženo do schránky žalovaného dne , datum, , soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo správní řízení zastaveno pro nedoložení všech zákonem požadovaný náležitostí (doklady prokazující bezdlužnost cizince u Finanční správy, Celní správy, na pojistném, na veřejném pojištění, zdravotním a na pojistném na sociálním zabezpečení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti žádosti), dále nebyly doloženy doklady prokazující bezdlužnost obchodní korporace, jejímž statutárním orgánem je účastník řízení. K odstranění vad žádosti byl žalobce b) vyzván výzvou ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , doručeno žalovanému , datum, . Rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, bylo usnesení , Anonymizováno, ze dne , datum, zrušeno a věc se vrátila k novému projednání.

19. Z odvolání žalobkyně a) a doručenky soud zjistil, že toto bylo podáno na ministerstvo dne , datum, . Z odvolání žalobce b) a doručenky soud zjistil, že toto bylo podáno na ministerstvo dne , datum, . Odvolání jsou datována dne , datum, . Z odvolání žalobce c) a doručenky soud zjistil, že toto bylo podáno na ministerstvo dne , datum, . Z průvodky k elektrickému podání ve věci odvolání žalobce c) (odesílatel žalovaný) vyplývá, že odvolání bylo doručeno dne , datum, . Na všech odvoláních je uvedeno: v zastoupení , jméno FO, , podpora pro cizince zabývajících se migrační azylovou politikou.

20. Z postoupení odvolání a podkladových materiálů k jeho projednání Ministerstva vnitra ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že ve věci nezletilého žalobce c), státní příslušník státu , Anonymizováno, , ministerstvo navrhlo zastavení řízení o žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, a proto, že odvolání nebylo podané v zákonné stanovené lhůtě, se ministerstvo k odvolání žadatele nevyjadřuje postupuje ho Komisi pro rozhodování ve věcech pobytů cizinců, přičemž bylo navrhnuto zamítnutí odvolání.

21. Z rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytů cizinců ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, vyplývá, že odvolání ve věci žalobce c) bylo jako opožděné zamítnuto.

22. Z předžalobní výzvy k náhradě škody; odvolání plné moci ze dne , datum, , adresováno žalovanému soud zjistil, že žalobci a) až c) odvolali zmocnění a vyzvali žalovaného k zaplacení částky 4 000 000 Kč k úhradě náhrady škody, ušlého zisku a nemajetkové újmy vzniklých porušením povinnosti při zastupování žalobců.

23. Ze sdělení Komise pro rozhodování ve věcech pobytů cizinců ze dne , datum, , č. j , Anonymizováno, , adresované zástupkyni , Jméno advokátky D, ve věci žalobce c)soud zjistil, že komise sdělila k žádosti o stavu věci, že o podaném odvolání bylo v zákonné lhůtě rozhodnuto komise rozhodnutím odvolání účastníka řízení proti usnesení MV Odboru azylové migrační politiky jako opožděné zamítla, rozhodnutí bylo tehdejšímu zmocněnému zástupci , Jméno žalovaného, doručeno do datové schránky dne , datum, , téhož dne nabylo právní moci.

24. Z emailové komunikace mezi zástupkyní žalobců a žalovaným ze dne , datum, soud zjistil, že zástupkyně žalobců žádala o zaslání rozhodnutí komise ve věci žalobce c), které bylo žalovanému doručeno dne , datum, .Z emailové komunikace mezi zástupkyní žalobců a žalovaným ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl zástupkyní vyzýván (urgován) k předložení tohoto rozhodnutí.

25. Z výpisu z obchodního rejstříku ke dni , datum, soud zjistil, že společníky a jednateli společnosti , Jméno advokátky C, ., IČ:, IČO, , sídlem , adresa, jsou a byli žalobkyně a) a žalobce b).

26. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na základě této smlouvy poskytla společnost , Anonymizováno, o., IČ , IČO, , , adresa, společnosti , Jméno advokátky C, . úvěr ve výši 340 000 Kč, přičemž jako přistupitelé ve smlouvě figurují žalobce b) a žalobkyně a) s tím, že úroková sazba byla stanovena 13% ročně.

27. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na základě této smlouvy poskytla společnost , Anonymizováno, společnosti , Jméno advokátky C, . úvěr ve výši 4 210 000 Kč, přičemž jako přistupitelé ve smlouvě figurují žalobce b) a žalobkyně a) s tím, že úroková sazba je 17 % ročně.

28. Z emailové komunikace mezi zástupcem společnosti , právnická osoba, . a žalobci soud zjistil, že bylo řešeno to, zda a v jaké výši a jak je možno poskytnout úvěr za situace, kdy žalobci neměli prodloužen dlouhodobý pobyt s tím, že navýšení původní úvěrové smlouvy bylo sice schváleno, avšak ze sdělení zástupce společnosti , právnická osoba, . vyplývá, že úvěr (navýšení) nelze poskytnout bez platného prodloužení k pobytu.

29. Z předžalobní výzvy datované dne , datum, soud zjistil, že žalobci a) až c) vyzvali žalovaného k úhradě částky 4 379 700 Kč, a to pro způsobení nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč (za každého) a dále proto, že pro nezískání úvěru v , Anonymizováno, společnosti , Jméno advokátky C, . z důvodu zamítnutí žádosti o prodloužení trvalého pobytu žalobců vznikla škoda ve výši 1 379 000 Kč.

30. Z uvěrové smlouvy čl. 81 uzavřené mezi , právnická osoba, . jako věřitelem a , Jméno advokátky C, . , Anonymizováno, a , Jméno advokátky B, jako dlužníkem a žalobce jako přestupiteli na částku ve výši 4 210 000 Kč, soud zjistil, že smlouva byla podepsána , datum, , úroková sazba 17 % ročně, ta předchozí úvěrová smlouva byla podepsána mezi stejnými subjekty na částku 340 000 Kč a 13 % ročně úrok;31. K provedeným důkazním prostředkům, jež jsou obsahem správních spisů, žalobci uvedli, že datovou schránku si žalovaný založil až následně někdy v , Anonymizováno, nebo v , Anonymizováno, , že ve svých dokumentech ji nikde ani neuváděl. Dále uvedli, že ze spisů ministerstva vnitra je zřejmé, že žalovaný měl k dispozici všechny dokumenty tak, jak žalobci uváděli, že dokumenty jsou datovány v , Anonymizováno, nebo v , Anonymizováno, , přesto byly na ministerstvo některé z nich doručeny až , Anonymizováno, . Z obálky, které jsou založeny ve všech spisech, vyplývá, že usnesení o zastavení řízení bylo doručeno žalovanému , Anonymizováno, ., kdy ihned tedy odeslal chybějící dokumenty na ministerstvo, kdy tam byly doručeny , Anonymizováno, . Navíc tedy bez vědomí žalobců podal odvolání, ve kterém ani netvrdil, že by mělo mu být doručováno jinak, než tedy bylo s tím, že obálky, z nichž je patrné doručení listin ministerstvu , Anonymizováno, ., kdy tyto obsahovaly chybějící dokumenty, které byly uvedeny ve výzvách, je tedy z tohoto patrné, že musely být žalovanému doručeny i výzvy k doplnění listin. Je tedy z toho evidentní, že ty listiny k dispozici žalovaný měl a z nějakého důvodu je nedodal, navíc je např. i zjevné ze spisu žalobkyně a), že do něj byl doložen výpis z KN, který byl ale vyžadován po synovi. Výpis z KN byl ve spisu žalobkyně a) doložen, potom byl vyžadován ještě u syna, ale je evidentní, že jej musel mít žalovaný k dispozici, protože je datován někdy z , Anonymizováno, nebo z , Anonymizováno, .

32. Soud ze zbylých důkazních prostředků nezjistil žádné podstatné okolnosti, jež jsou rozhodující pro projednávanou věc, nad rámec již uvedeného.

33. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobci a) – c) jsou státními příslušníky , Anonymizováno, s pobytem na území České republiky a žalovaný je státním příslušníkem České republiky, soud se zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je českým právním příslušníkem, je dána místní příslušnost soudu České republiky dle čl. 4 oddílu I. Nařízení evropského parlamentu a rady EU č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Pro rozhodné právo pak s ohledem na neexistenci dvoustranné smlouvy s , Anonymizováno, upravující danou oblast či jiné aplikovatelné mnohostranné mezinárodní úmluvy podle § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), se při neexistenci smlouvy o volbě práva řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí. Vzhledem k tomu, že smlouva, na základě které žalobci uplatnili nárok na náhradu nemajetkové újmy se řídí českým hmotným právem, soud s ohledem na pobyt všech účastníků na území ČR na právní vztahy ze smlougva vzniklé ve věci aplikoval české právo.

34. Podle ustan § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zákoník“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

35. Podle ustan § 2950 obč. zák., kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

36. Podle ustan. § 2951 obč. zák. se škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy37. Občanský zákoník rozlišuje smluvní a mimosmluvní (deliktní) případy náhrady újmy. V případě smluvní odpovědnosti spočívá protiprávní čin v porušení dobrovolně a vědomě převzaté povinnosti z uzavřené smlouvy. Aby byl dlužník povinen k náhradě újmy, musejí být splněny následující předpoklady: porušení smluvní povinnosti, vznik újmy a příčinná souvislost mezi nimi. Na svoji obranu může dlužník uvádět liberační důvody. Zavinění je k založení povinnosti irelevantní (ledaže by si je strany sjednaly jako nutný předpoklad. Porušení smluvní povinnosti označuje tu skutečnost, že dlužník neoprávněně nedostál očekáváním věřitele založených na smlouvě. To se může stát různými způsoby. Povinnost je porušena vždy, když věřitel nedostane to, co podle smlouvy dostat má. Vždy záleží na typu smlouvy a závazku – zda je povinnost porušena, se určuje podle toho, jaký cíl smlouva sleduje – zda je dlužník zavázán jen k určité činnosti, nebo též k výsledku této činnosti. Do první skupiny patří např. příkazní smlouva (zaváže-li se subjekt k provedení příkazu, poruší svoji základní povinnost tím, že nevyvine sjednané či zákonem stanovené úsilí k jeho splnění, není však porušením jeho povinnosti, nedostaví-li se očekávaný výsledek – to může být pouze indikátorem toho, že jeho úsilí bylo vadné). Naopak je-li zavázán ke zhotovení věci podle smlouvy o dílo, jde o případ patřící do druhé skupiny – dlužník poruší svoji základní povinnost, pokud řádně a včas nedodá výsledek své činnosti. V prvním případě musí poškozený tvrdit a prokázat, jakou míru úsilí měl dlužník vyvinout a že této míry jeho jednání nedosáhlo. Ve druhém případě postačuje důkaz o tom, že se výsledek dostavit měl a nedostavil (viz Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 1565 - 1577: P. Bezouška). Mezi porušením smluvní povinnosti a vznikem újmy musí existovat vztah příčiny a následku – příčinná souvislost.

38. Je – li prokázána důvodnost nároku na náhradu škody, má poškozený právo domáhat se podle ustan. § 2951 nahrazení škody uvedením do předešlého stavu, není – li to možné má právo žádat náhradu škody v penězích (tzv. relutární náhradu). Vznikne-li poškozenému nemajetková újma, která má být dle práva odčiněna, má právo na přiměřené zadostiučinění (satisfakci). Nemajetková újma přísluší v případech, stanoví-li to výslovně zákon nebo je-li to mezi stranami ujednáno (§ 2894 odst. 2). Takovým zákonným ustanovením je § 2956 obč. zák., podle kterého je škůdce povinen nahradit mimo jiné i nemajetkovou újmu vzniklou poškozenému na jeho přirozeném právu chráněném první částí občanského zákoníku (tzn. při zásahu do práva fyzické osoby na život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a projevy osobní povah.

39. V posuzované věci bylo provedeným dokazováním zjištěno, že žalovaný zaslal žalobcům email, v němž uvedl doklady, které je nutné doložit k žádostem o prodloužení trvalého pobytu žalobců. Následně dne , datum, žalobci udělili žalovanému plnou moc k tomu, by je zastupoval na Ministerstvu vnitra Odboru azylové a migrační politiky ve věci podání žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem podnikání po celou dobu řízení“. Žádosti za žalobce a) až c) o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podal žalovaný dne , datum, , žádosti byly doručeny Ministerstvu vnitra ČR dne , datum, . Ze spisu Ministerstva vnitra ČR ve věci prodloužení povolení k trvalému pobytu soud zjistil, které listiny byly přílohou jednotlivých žádostí žalobců a) – c), a které listiny byly doplněny následně a kdy k tomu došlo. Je zřejmé, že některé listiny nezbytné k prodloužení trvalého pobytu žalobců byly doloženy až po podání žádostí, neboť jsou datovány až v , Anonymizováno, , Anonymizováno, a nemohly tedy být součástí žádostí odeslaných žalovaným dne , datum, .

40. Pokud tedy žalobci tvrdili, že žalovaný se zavázal podat za žalobce žádosti o prodloužení jejich povolení k trvalému pobytu a zaručil se jim za kladný výsledek vyřízení těchto žádostí, bylo na žalobcích, aby prokázali, že obsahem závazku, který mezi žalobci a žalovaným vznikl skutečně byly tvrzené povinnosti žalovaného. Nic takového však podle názoru soudu z žádného z provedených důkazů nevyplynulo. Jediným listinným důkazem, který se týkal obsahu dohody mezi účastníky, a který byl soudu předložen, byl email žalovaného, v němž byly uvedeny potřebné dokumenty a dále plná moc, v níž se však žalovaný zavázal toliko žalobce v průběhu řízení před Ministerstvem vnitra zastupovat. Rozhodně z textu plné moci ani z předložené emailové komunikace nevyplývá, že by se žalovaný žalobcům zaručil za výsledek, tzn. za kladné vyřízení žádostí, jak žalobci v žalobě tvrdili. Toliko ze skutečnosti, že již v minulosti žalovaný v řízení před Ministerstvem vnitra žalobce úspěšně zastupoval, nelze dovozovat, že se ke kladnému vyřízení žádostí zavázal i v posuzované věci. Prokázáno pak nebylo ani tvrzení žalobců, že všechny listiny, které byly k žádosti o prodloužení trvalého pobytu potřebné, předali žalovanému již před podáním žádostí. Ze spisů Ministerstva vnitra totiž bylo zjištěno, že některé listiny nemohly být ministerstvu zaslány spolu s žádostmi, neboť ty byly žalovaným podány již , datum, , avšak některé listiny jsou datovány až v , Anonymizováno, (bezdlužnost, potvrzení Všeobecné zdravotní pojišťovny).

41. Je sice pravdou, že žalovaný byl jako zástupce vyzván ze strany ministerstva k dodání chybějících dokladů, na což zcela nepochopitelně nereagoval, žalobce o výzvách ministerstva k doplnění žádostí neinformoval a odvolání podal opožděně, nicméně s ohledem na to, že ze strany žalobců nebylo vůbec prokázáno, na čem se vlastně účastníci dohodli, k čemu konkrétně byl žalovaný povinen a v jakém rozsahu (nebyl prokázán obsah závazku mimo povinnosti žalovaného žádosti podat a v průběhu řízení žalobce zastupovat bez uvedení konkrétního rozsahu zastoupení), nemohlo být tedy prokázáno ani to, zda vůbec nějakou smluvní povinnost žalovaný porušil, případně jakou smluvní povinnost měl žalovaný porušil. Nebylo pak prokázáno ani to, že by zamítnutí žádosti o prodloužení pobytu žalobců bylo zaviněno toliko jednáním žalovaného (byť žalovaný v případě žalobce , Anonymizováno, určité pochybění připustil), neboť, jak již bylo uvedeno shora, některé listiny žalovaný před podáním žádostí od žalovaných převzít nemohl, neboť byly datovány až po podání žádostí, tedy žalobci mu je museli předat až následně po podání žádostí. V tomto se tedy jako pravdivá ukázala skutková verze žalovaného, který tvrdil, že žalobce při podání zastupovat nechtěl, neboť neměli před podáním žádostí všechny potřebné listiny a na uvedenou skutečnost je upozornil.

42. Žalobci byli v tomto smyslu poučeni podle ustanovení § 118a, odst. 1, odst. 3 o.s.ř., a to při jednání soudu dne , datum, , přesto ze strany žalobců uvedená tvrzení zůstala dle názoru soudu neprokázána.

43. Stejně tak zůstalo neprokázáno i tvrzení žalobců, pokud žalobci uváděli, že se jim měl žalovaný prezentovat jako odborník pro podporu cizinců zabývající se migrační a azylovou politikou. Je sice pravdou, že žalovaný takové označení své osoby uvedl v emailové komunikaci, nicméně toliko z přídatku „podpora pro cizince zabývající se Migrační a azylovou politikou“ uvedeného za jménem žalovaného nelze dle názoru soudu dovodit odpovědnost žalovaného dle ustan. § 2950 obč. zák. za situace, kdy ze strany žalobců nebyl prokázán tvrzený obsah závazkového vztahu vzniklého mezi žalobci a žalovaným.

44. S ohledem na závěr soudu, podle nějž žalobci neunesli důkazní břemeno ohledně svých žalobních tvrzení ohledně obsahu závazkového vztahu vzniklého mezi žalobci a žalovaným, nemohl být prokázán ani vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy.

45. Nadto soud konstatuje, že i kdyby bylo ze strany žalobců prokázáno, že žalovaný porušil povinnosti z uzavření smlouvy, nemohli by být žalobci ani v takovém případě s uplatněným nárokem na náhradu nemajetkové újmy úspěšní.

46. Nemajetková újma přísluší toliko v případech, stanoví-li to výslovně zákon nebo je-li to mezi stranami ujednáno (§ 2894 odst. 2). Takovým zákonným ustanovením je § 2956 obč. zák., podle kterého je škůdce povinen nahradit mimo jiné i nemajetkovou újmu vzniklou poškozenému na jeho přirozeném právu chráněném první částí občanského zákoníku (tzn. při zásahu do práva fyzické osoby na život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a projevy osobní povah. Z provedených důkazů však nevyplynulo, že by v posuzované věci žalovaný nějakým způsobem zasáhl do přirozených práv žalobců, nadto s takovou intenzitou, která by odůvodňovala přiznání relutární náhrady nemajetkové újmy (tzn. nepostačovala by morální satisfakce). Prokázáno pak nebylo ani to, že by možnost náhrady nemajetkové újmy byla mezi účastníky sjednána, soud proto žalobu v této části zamítnul.

47. Co se týče žaloby v části nároku uplatněného společností , Jméno advokátky C, ., IČO , IČO advokátky C, , v níž jsou žalobci a) a b) jednateli, o náhradu škody ve výši 1.379.700 Kč s příslušenstvím, tvrdili žalobci, že žádali o úvěr, ten jim však nebyl poskytnut právě s ohledem na skutečnost, že jejich žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu byly zamítnuty. Smlouva o úvěru měla být podepsána v , Anonymizováno, ohledně navýšení úvěru o částku ve výši 2,5 -2,8 mil. Kč, doba splácení měla být stanovena na 20 let s úrokovou sazbou 13 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalobci v důsledku jednání žalovaného nemohli uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru (neměli povolení k pobytu), museli svůj statut věřiteli přiznat, úvěr jim za popsaných podmínek poskytnut nebyl a úvěr, který žalobci získali nakonec až v , Anonymizováno, musel dosahovat výše 4 200 000 Kč při době splácení 180ti měsíců (15 let) a úrokové sazba 17 %. Při srovnání peněžní škody by byla měsíční splátka s úrokovou sazbou 13 % 35 427 Kč zatímco měsíční splátka se sazbou 17 % už je 43 092 Kč. Rozdíl je tedy (při 180 měsících splácení úvěru) v částce 1 379 700 Kč, což je částka, kterou musí společnost platit za to, že v , Anonymizováno, nemohla získat úvěr z důvodu zamítnutí žádostí o prodloužení dlouhodobého pobytu.

48. K prokázání žalobních tvrzení byl předložen toliko návrh smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě které poskytla společnost , Anonymizováno, ., IČ , IČO, , , adresa, společnosti , Jméno advokátky C, . úvěr ve výši 340 000 Kč, přičemž jako přistupitelé ve smlouvě figurují žalobce b) a žalobkyně a) s tím, že úroková sazba byla stanovena 13% ročně a dále smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě které poskytla společnost , Anonymizováno, . společnosti , Jméno advokátky C, . úvěr ve výši 4 210 000 Kč, přičemž jako přistupitelé ve smlouvě figurují žalobce b) a žalobkyně a) s tím, že úroková sazba je 17 % ročně. Nic dalšího kromě shora uvedených úvěrových smluv a dále emailové komunikace mezi zástupcem společnosti , právnická osoba, . a žalobci z níž vyplývá, že úvěr (navýšení) nelze poskytnout bez platného prodloužení k pobytu, k prokázání žalobních tvrzení předloženo nebylo.

49. Aby byl dlužník povinen k náhradě újmy, musejí být splněny následující předpoklady: porušení smluvní povinnosti, vznik újmy a příčinná souvislost mezi nimi. Vzhledem k tomu, že mezi žalovaným a žalobkyní - společností , Jméno advokátky C, . nebyl žádný smluvní vztah, připadá tak v úvahu toliko nárok na náhradu škody porušením zákonné povinnosti.

50. Občanský zákoník sice v ustan. § 2900 stanoví pro určité případy zvláštní povinnost předcházet vzniku újmy (prevenční povinnosti), přičemž vychází ze zásady neminem laedere a požadavku upravit mezilidské vztahy na základě zásady autonomie vůle a zákazu svévolného vměšování se do záležitostí jiného. Porušení této povinnosti je protiprávním činem, který tvoří jeden z předpokladů vzniku povinnosti nahradit újmu. Z § 2900 tak lze dovodit existenci protiprávního činu, i když žádný jiný právní předpis konkrétní povinnost k určitému chování nestanoví (viz. NS 25 Cdo 1427/2001). Tradičně je takto dovozována protiprávnost při porušení povinností stanovených v předpisech, které sice nemají povahu právní, pro adresáta však zakotvují srozumitelnou povinnost počínat si určitým dovoleným způsobem, který má vést k minimalizaci možného vzniku újmy (Psutka, 2010, s. 266) – např. sportovní pravidla (včetně pravidel chování na sportovištích, např. na sjezdovkách), požární řády, technické normy apod. Tzv. prevenční povinnost se ukládá pouze při konání, tedy aktivním chování subjektu. Prevenční povinnost stíhá subjekt jen tehdy, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, chrání pouze výslovně vyjmenované statky – svobodu, život, zdraví a chráněný statek náleží-li jiné osobě, než povinné osobě. Prevenční povinnost podle § 2900 má subsidiární povahu. Jak je správně v literatuře připomínáno, soud by měl vždy zjistit, zda došlo k porušení některé konkrétní právní povinnosti. Mezi porušením prevenční povinnosti a vznikem újmy musí existovat příčinná souvislost.

51. Z toho, co bylo uvedeno shora ohledně tzv. prevenční povinnosti kterou zakotvuje ustanovení § 2900 obč. zák., je dle názoru soudu naprosto zřejmé, že v posuzovaném případě nelze o aplikaci tohoto zákonného ustanovení vůbec uvažovat. Žalobkyně ani netvrdila, ani neprokázala, jakou konkrétní zákonnou povinnost měl žalovaný vůči žalobkyni porušit, natož aby prokázala příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody.

52. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že ani v této části žaloby (o náhradu škody ve výši 1 379 700 Kč s příslušenstvím) nebylo prokázáno, že by žalovaná porušila jakoukoliv zákonnou povinnost vůči žalobkyni (smluvní povinnost žalovaný nemohl, neboť s žalobkyní v žádném smluvním vztahu nebyl). Prokázán pak dle názoru soudu nebyl ani vznik škody v tvrzené výši, neboť žalobkyně má úvěr splácet teprve v budoucnu, tedy škoda, která je předmětem žaloby, žalobkyni dosud ani nevznikla.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud dle ustan. § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť procesně plně úspěšnému žalovanému, jenž by měl nárok na náhradu nákladů řízení, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.