24 C 191/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zast. advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro vyloučení věci <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla z výkonu rozhodnutí odstranění nepovolené stavby: Stavba – prodejna potravin umístěná na pozemcích par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [obec], vyloučena stavba – prodejna potravin, se zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, rukám zástupce žalované.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, a to movité věci – stavby – stánku na pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví]. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že vlastníkem pozemku je sice společnost [právnická osoba], avšak vzhledem k tomu, že stánek je movitou věcí, nestává se součástí pozemku a jeho vlastníkem je tedy žalobkyně, nikoliv společnost [právnická osoba], která je vlastníkem pozemku. U Okresního soudu Praha – východ je pod sp. zn.: [spisová značka] veden výkon rozhodnutí o odstranění nepovolené stavby, a to stavby – prodejny potravin nacházející se na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše k k.ú. a obci [obec], povinnou je společnost [právnická osoba] Ta však není vlastníkem movité stavby, proto žalobkyně, jako vlastník věci postižené výkonem rozhodnutí podala tento návrh na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí. Zároveň žalobkyně podala ke zdejšímu soudu ještě žalobu na určení vlastnického práva movité věci – stánku.

2. Žalovaná nárok žalobkyně popřela, uvedla, že tvrzení, že stánek je věcí movitou a nikdy se nestal součástí pozemku, není pravdivé. Z rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, které vydal stavební úřad – stavební odbor [stát. instituce] dne [datum] č.j.: [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], jednoznačně vyplývá, že se jedná o stavbu pevně spojenou se zemí, když společnost [právnická osoba] sama požádala o dodatečné povolené této stavby. Žalovaný odkazuje na uvedené rozhodnutí, z nějž jednoznačně vyplývá, že se nejedná o movitou věc, ale o stavbu pevně spojenou se zemí. Ohledně listin, které k důkazu předložila žalobkyně bezprostředně před ústním jednáním soudu, žalovaná uvedla, že stavebníkem byla společnost [právnická osoba], nikoliv žalobkyně, byť kupní smlouva, na základě které mělo být vlastnické právo ke stánku převedeno ze společnosti [právnická osoba], je datována dnem [datum]. Přitom z oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby ze dne [datum] vyplývá, že stavbu má odstranit [právnická osoba] [obec]. Nadto je podle žalované značně nevěrohodné, že až den před jednáním soudu žalobkyně náhle předložila kupní smlouvu ze dne [datum], podpisy nejsou ověřeny, lze tedy pochybovat o tom, kdy smlouva skutečně vznikla. Ohledně předložených faktur žalovaná uvedla, že žalobkyně nepředložila smlouvu o dílo, kterou toliko zmínila a z faktur, které soudu předložila, rozhodně vlastnické právo žalobkyně nevyplývá.

3. Soud k prokázání tvrzení účastníků provedl následující listinné důkazy:

4. Žalobkyně k prokázání vlastnického práva ke stánku předložila kupní smlouvu ze dne [datum], na základě které [právnická osoba] jako prodávající převedla svoje vlastnické právo k mobilnímu objektu stojícímu na pozemku parc. [číslo] na žalobkyni jako kupujícího. Kupní cena byla dohodnuta ve výši 300 000 Kč, měla být uhrazena ve dvou splátkách po 150 000 Kč, se splatností 15 a 30 dnů od podpisu smlouvy. Způsob uhrazení kupní ceny (bezhotovostně či hotovostně) ve smlouvě dohodnut nebyl.

5. Žalobkyně předložila fakturu [číslo] ze dne [datum], kterou jako dodavatel vystavila žalobkyni společnost [právnická osoba], na částku 10 104,99 Kč, s textem„ fakturujeme vám dle smlouvy o dílo“.

6. Žalobkyně předložila fakturu [číslo] ze dne [datum], kterou jako dodavatel vystavila žalobkyni společnost [právnická osoba], na částku 410 104,09 Kč, s textem„ fakturujeme vám dle smlouvy o dílo“.

7. Z historie transakcí bankovního účtu [číslo] za období od [datum] do [datum] vyplývají dvě transakce ve prospěch [právnická osoba], ve výši 40 000 Kč, a to dne [datum].

8. Z listiny s názvem„ likvidace přijatých faktur“ za období od [datum] do [datum] vyplývají platby ve prospěch společnosti [právnická osoba] v celkové výši 470 604,09 Kč.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně vyplývá, že vlastníkem společnosti je společnost [právnická osoba], jednatelem je [jméno] [příjmení]. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] vyplývá, že vlastníkem společnosti je společnost [právnická osoba].

10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn.: [spisová značka] bylo zjištěno, že exekučním titulem v uvedené věci je rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, které vydal stavební úřad – stavební odbor [stát. instituce] dne [datum] č.j.: [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]. Z uvedeného rozhodnutí vyplývá, že předmětem výkonu rozhodnutí je dřevostavba o rozměrech 13,6 m x 5,6m, stavba je zastřešena pultovou střechou, výška stavby 3,9m. Stavba je napojena na distribuční vedení elektrické energie, likvidace splaškových vod v žumpě umístěné v jižní části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], nádrže na vodu jsou umístěny v jižní části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Dne [datum] podal stavebník, společnost [právnická osoba], žádost o dodatečné povolení stavby, žádost je zaevidována MěÚ [obec] pod [číslo jednací]. <i>11. Podle ustanovení § 68 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu.</i> <i>12. Podle § 267 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) lze právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.</i> 13. Soud posoudil návrh žalobkyně dle výše citovaných ustanovení o.s.ř. a exekučního řádu a dle výsledku provedeného dokazování dospěl k závěru, že tato není důvodná. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem stavby – prodejny potravin, stojící na pozemku parc. [číslo] k k.ú. [obec]. Svoje vlastnické právo doložila kupní smlouvou, která měla být mezi žalobkyní jako kupujícím a společností [právnická osoba] jako prodávajícím uzavřena [datum]. Kupní cena ve výši 300 000 Kč byla kupujícím uhrazena v hotovosti. K tomu soud uvádí, že jednak pro transakce převyšující 270 000 Kč stanoví zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, povinnou bezhotovostní formu, hotovostní platba (pokud skutečně proběhla) byla v rozporu s uvedeným zákonem. Dále nelze přehlédnou, že ve věci bylo vedeno již v roce 2021 před příslušným stavebním úřadem řízení odstranění stavby, v němž po celou dobu figurovala jako stavebník [právnická osoba] [obec]. s.r.o.. [právnická osoba] pak byla rozhodnutím, které vydal stavební úřad – stavební odbor [stát. instituce] dne [datum] pod č.j.: [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], uložena povinnost odstranit stavbu – prodejnu potravin. Ve věci odstranění stavby pak byla zahájena exekuce dne [datum], a to proti povinné, kterou je společnost [právnická osoba]. Žalobkyně až dne [datum] podala ke zdejšímu soudu žaloba na určení vlastnického práva žalobkyně ke stavbě – prodejně potravin. Ani v jednom z uvedených řízení nebyla kupní smlouva, datovaná [datum], na základě které měla žalobkyně nabýt vlastnické právo k prodejně potravin, nikdy předložena. Ani v posuzované věci nebyla kupní smlouva předložena, přestože soud žalobkyni usnesením ze dne 1.8.2023 č.j.: 24 C 191/2023 – 12 vyzval, aby předložila důkazy k prokázání tvrzeného vlastnického práva. Žalobkyně kupní smlouvu předložila až dne 21.11.2023 16:49 hodin, když jednání ve věci samé bylo nařízeno na 22.11.2023. Podpisy na kupní smlouvy nejsou ověřeny, tedy kupní smlouva neobsahuje podpisovou, která by prokazovala, že k uzavření smlouvy skutečně došlo již [datum]. Kupní cena pak měla být uhrazena v rozporu se zákonem č. 254/2004 Sb., v hotovosti, zda skutečně došlo k úhradě kupní ceny nebylo s ohledem na tvrzenou hotovostní platbu prokázáno. Vše shora uvedené budí značné pochybnosti o pravosti a vážnosti uzavřené smlouvy, neboť soudu se jeví na základě provedených důkazů jako pravděpodobné, že smlouva byla vyhotovena účelově až pro řízení vedené před zdejším soudem.

14. Vlastnictví žalobkyně k uvedené stavbě pak má dále vyplývat z faktur na částku 10 104,99 Kč a na částku 410 104,09 Kč, které měl zhotovitel [právnická osoba] vystavit žalobkyni dne [datum] za provedené dílo spočívající ve stavebních úpravách stavby. Smlouvu o dílo, ze které by vyplynulo, kdo jsou její smluvní strany, co bylo předmětem smlouvy o dílo, ani jaká byla dohodnutá cena díla, však žalobkyně nepředložila. Ze seznamu částek vyplacených v období od [datum] do [datum] žalobkyní společnosti [právnická osoba] vyplývají platby ve prospěch společnosti [právnická osoba] v celkové výši 470 604,09 Kč. Nelze přehlédnout, že částka vyplacených finančních prostředků neodpovídá částce fakturované společností [právnická osoba] na základě smlouvy o dílo, nadto z předloženého přehledu ani nelze usuzovat nic o účelu jednotlivých plateb. Z provedených důkazů tak podle názoru zdejšího soudu nevyplývá nic jiného, než že mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] probíhaly v období od [datum] do [datum] finanční transakce, avšak není zřejmé, z jakého právního důvodu. Soud nemůže přehlédnout ani to, že vlastníkem žalobkyně i společnosti [právnická osoba] je společnost [právnická osoba], tedy zjevně společnost obchodně propojená se společností [právnická osoba], s žalobkyní i se společností [právnická osoba].

15. S ohledem na shora uvedené nezbylo soudu., než žalobu zamítnout, neboť žalobkyni se nepodařilo prokázat tvrzené vlastnické právo k stavbě - prodejně potravin.

16. Nadto soud konstatuje, že s ohledem na charakter stavby, která je v rozhodnutí stavebního úřadu popsána jako„ dřevostavba o rozměrech 13,6 m x 5,6m, stavba je zastřešena pultovou střechou, výška stavby 3,9m. Stavba je napojena na distribuční vedení elektrické energie, likvidace splaškových vod v žumpě umístěné v jižní části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], nádrže na vodu jsou umístěny v jižní části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]“, se soudu jeví jako vysoce pravděpodobné, že se jedná o nemovitou stavbu, což vylučuje vlastnické právo žalobkyně k ní, neboť nemovitá stavba je součástí pozemku parc. [číslo] jehož vlastníkem je společnost [právnická osoba]. Avšak vzhledem k tomu, že k posouzení toho, zda se skutečně jedná o nemovitou stavbu, by bylo třeba šetření na místě samém a zřejmě i znalecké zkoumání ohledně charakteru stavby a jejího spojení se zemí, jevilo se soudu jako procesně ekonomičtější zamítnout žalobu ze shora uvedených důvodů, které byly nepochybné.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 342 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 200 Kč ve výši 2 142 Kč.