24 C 196/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení částky 1 605 346 Kč s přísl. <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 87 488,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. počítaným z částky 87 488,00 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 29 887,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. počítaným z částky 29 887,00 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 146 163,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% p.a. počítaným z částky 146 163,00 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 159 660,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% p.a. počítaným z částky 159 660,00 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 295 477,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% p.a. počítaným z částky 295 477,00 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 264 145,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% p.a. počítaným z částky 264 145,00 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 268 849,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% p.a. počítaným z částky 268 849,00 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 118 003,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% p.a. počítaným z částky 118 003,00 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 126 116,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% p.a. počítaným z částky 126 116,00 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 91 166,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% p.a. počítaným z částky 91 166,00 Kč od [datum] do zaplacení; se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 97 910 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce [role v řízení].</b> Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely Smlouvu o spolupráci na vývoji [anonymizováno] systému na [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Smlouva na [anonymizováno]“), a to konkludentně v červnu roku 2017 a jejím předmětem byl závazek žalobkyně poskytovat žalované IT služby spočívající ve vývoji informačního systému pro žalovanou, běžícího na [anonymizována dvě slova], a závazek žalované platit za to žalobkyni sjednanou cenu ve výši [číslo] Kč/hod bez DPH. Na základě této smlouvy žalobkyně plnila jednotlivé dílčí úkoly a úkony zadávané jí žalovanou osobně, e-mailem či telefonicky. Prováděné práce byly žalobkyní evidovány ve výkazech prací na denní bázi a žalované účtovány po jednotlivých měsících. Účtování probíhalo tak, že vždy po skončení měsíce, za který bylo účtováno, žalobkyně zaslala žalované výkaz prací za předmětný měsíc k odsouhlasení s tím, že žádá o vyjádření k němu do 14 dnů, přičemž po uplynutí této lhůty ho bude považovat za odsouhlasený a žalované bude zaslána faktura. Dále mezi sebou účastníci uzavřeli Smlouvu o podpoře při vývoji Informačního systému na [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Smlouva na podporu“), také konkludentně v červnu roku 2018 a jejím předmětem byl závazek žalobkyně poskytovat žalované podporu žalované související s vývojem informačního systému [anonymizováno] prostřednictvím osoby [celé jméno svědkyně] alokované žalobkyní speciálně pro tento projekt a závazek žalované platit za to žalobkyni sjednanou cenu ve výši 322 Kč/hod bez DPH. Na základě této smlouvy žalobkyně prostřednictvím [celé jméno svědkyně] plnila jednotlivé dílčí úkoly a úkony zadávané jí žalovanou osobně, e-mailem či telefonicky. Prováděné práce byly žalobkyní evidovány ve výkazech prací na denní bázi a žalované účtovány po jednotlivých měsících. Účtování probíhalo tak, že vždy po skončení měsíce, za který bylo účtováno, žalobkyně zaslala žalované výkaz prací za předmětný měsíc k odsouhlasení s tím, že žádá o vyjádření k němu do 14 dnů, přičemž po uplynutí této lhůty ho bude považovat za odsouhlasený a žalované bude zaslána faktura. Shora popsaným způsobem probíhaly samotné práce žalobkyně dle Smlouvy na [anonymizováno] i jejich účtování a fakturace vůči žalované v souladu s uzavřenou dohodou v období od srpna 2017 do února 2018, kdy žalobkyně vystavila žalované a žalovaná žalobkyni zaplatila faktury ve výši celkem 1 578 539 Kč. V období od března 2018 do prosince 2018 plnění dle uzavřené Smlouvy na [anonymizováno] ze strany žalobkyně nadále probíhalo, nicméně žalovaná úhradu vystavených faktur navzdory opakovaným upomínkám ze strany žalobkyně ani částečně neprovedla, a to konkrétně práce dle Smlouvy na [anonymizováno] z období [číslo] 2018 a dále práce dle Smlouvy na podporu za období [číslo] 2018. Dne [datum] pak strany mezi sebou uzavřely v písemné formě Smlouvu o poskytování služeb, jíž se žalobkyně jakožto poskytovatel zavázala zřídit pro žalovanou jakožto zákazníka specializovaný server pro informační systém [anonymizováno] a poskytovat jí s tím související služby a žalovaná se zavázala za to žalobkyni platit cenu sjednanou v příloze [číslo] předmětné smlouvy, tj. paušální částku ve výši 3.800 Kč bez DPH měsíčně a další částky dle eventuálního měsíčního využití doprovodných funkcí či služeb. Na základě shora uvedeného žalobkyně fakturovala žalované sjednanou paušální částku ve výši 4.598 Kč vč. DPH měsíčně v měsících červenec 2019 až leden 2020. Zatímco za měsíce červenec až září 2019 žalovaná sjednaný paušál v souladu se Smlouvou o poskytování služeb uhradila, za zbývající měsíce úhradu ani navzdory opakovaným výzvám žalobkyně neprovedla, a to ani částečně. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a k věci uvedla, že žalobkyně se v červnu roku 2017, jakožto zhotovitel, zavázala žalované k řádnému a včasnému dodání a přizpůsobení aplikace [anonymizováno] - vnitropodnikového systému pro elektronickou správu chodu společnosti žalované. Aplikace [anonymizováno] měla sloužit pro potřeby všech společností ve skupině̌ žalované, jakožto objednatele, zejména měla zahrnovat propojení s účetním systémem žalované, řízení zakázek, správu objednávek, správu ceníku, evidenci a řízení skladu, řízení dodávek z [země], plánování událostí, evidenci vozového parku, evidenci firemních dokumentů či přenos dat mezi zadanými platformami (dále jen„ Smlouva na [anonymizováno]“). Zcela zásadním požadavkem žalované bylo dodání systému [anonymizováno] jako celku, neboť smyslem tohoto vnitropodnikového systému měla být integrace dat z různých prostředí používaných žalovanou a jejich vzájemné propojení, to vše za účelem zefektivnění vnitřního chodu společnosti. Systém [anonymizováno] by tedy pro žalovanou měl význam pouze jako funkční celek, při jeho řádném a včasném zpracování, tedy bez vad a nedodělků dle časových dispozic žalované jako objednatele. Žalované však nikdy nebyl ze strany žalobkyně jako zhotovitele dodán systém [anonymizováno] jako funkční celek. Systém [anonymizováno] je tedy v současné době nedokončené a nedodané dílo a v žádném případě nepředstavuje funkční celek. Požadavek na včasné a řádné dodání systému [anonymizováno] jako funkčního celku byl žalobkyni od samého počátku znám. Bez možnosti užívat objednaný systém jako jeden funkční celek pro žalovanou naprosto pozbýval svůj smysl, užitná hodnota díla pro objednatele projektu se neměří počtem vynaloženého úsilí tvůrce, nýbrž užitečností dodané aplikace pro potřebu podpory jeho hlavních procesů – tedy jak dodaná aplikace podporuje činnosti žalované jako objednatele, pouze však za předpokladu, že byla dodána řádně dle časových dispozic (potřeb) objednatele. Konkrétní požadavky na systém a jeho jednotlivé moduly a funkcionality byly za účasti zástupců žalobkyně a žalované projednány a odsouhlaseny na výjezdním zasedání, které se konalo dne 15. – [datum]. Na základě vzájemně odsouhlasených výstupů z tohoto výjezdního zasedání byla ujednána časová náročnost vývoje aplikace na [anonymizováno] rok od zahájení prací a finanční náklady za dokončený a řádně předaný systém ve výši [částka]. Z obsahu webových stránek a nabídky žalobkyně vyplývá, a žalobkyně se i takto prezentovala, že je společností, jež má více než [anonymizováno] zkušenost s vývojem softwaru, přičemž nabízí profesionalitu, rychlost, kvalitu a komplexní řešení. Sama žalobkyně na svých webových stránkách výslovně uvádí, že ví, že klient (objednatel) potřebuje informační systém, který funguje jako celek. Vzhledem k deklarovaným dlouhodobým zkušenostem očekávala žalovaná poskytnutí odborných a kvalitních služeb a dodání uceleného systému bez vad v dohodnuté lhůtě za dohodnutou cenu. Namísto toho„ nedokončené“ dílo dle Smlouvy na [anonymizováno] od počátku vykazovalo zcela zásadní vady a nedostatky, a jakékoli zásahy žalobkyně směřující k opravě nefunkčních částí naopak vyvolávaly nové dosud neřešené vady, přičemž řadu skutečností se nepodařilo ze strany žalobkyně zcela odstranit, a to i přes opakované výzvy k nápravě a reklamaci vad žalovanou. Zcela zásadní je však skutečnost, že dílo jako funkční celek nikdy nebylo žalobkyní jako zhotovitelem dokončeno (řádně dodáno a předáno žalované). Navzdory trvajícím vadám a nedostatkům„ nedokončeného“ díla, které se žalobkyni nedařilo odstraňovat a které vyvolávaly další nové vady, hradila žalovaná vystavené faktury žalobkyně až do celkové výše [částka], což však představuje částku přesahující ujednanou cenu dokončeného díla, přičemž cíl (tj. dokončení funkčního systému) byl stále v nedohlednu. Zároveň došlo k překročení časového limitu vývoje aplikace, jež byl výslovně ujednán v červnu roku 2017 na výjezdním zasedání zástupců žalobkyně a žalované. Vzhledem k výše uvedenému došlo ze strany žalované k vícečetnému uplatnění slevy z ceny„ nedokončeného“ díla, které žalovaná jednostranně započetla vůči daňovým dokladům vystaveným žalobkyní za nikoliv řádně a včas provedené práce. S účinností ke dni [datum] došlo k odstoupení žalované od Smlouvy na [anonymizováno] z důvodu podstatného porušení smlouvy o dílo. Vzhledem k tomu, že podstatou systému [anonymizováno] je integrace dat z různých platforem a jejich vzájemné propojení, tak aby data mohla být využívána v interních procesech společnosti z jednoho místa, muselo být žalobkyni zcela zřejmé, že požadované dílo má pro žalovanou význam pouze v případě, že funguje jako celek a pokud by žalovaná porušení závazku žalobkyně dodat dílo jako funkční celek předvídala, nikdy by Smlouvu na [anonymizováno] neuzavřela. Vzhledem k tomu, že Smlouva o poskytování služeb ze dne [datum] (provoz [anonymizováno] serveru) je smlouvou závislou na Smlouvě na [anonymizováno], a od této smlouvy bylo pro podstatné porušení smlouvy odstoupeno, byla v souladu s ustanovením § 1727 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zároveň zrušena Smlouva o poskytování služeb ze dne [datum], a to ke dni účinnosti odstoupení od Smlouvy na [anonymizováno], tedy k datu [datum], o čemž byla žalobkyně přípisem právní zástupkyně žalované informována dne [datum]. Svědek [celé jméno svědka] k věci uvedl, že pracoval jako programátor pro [anonymizováno], že byl u projektu od počátku, že to bylo asi od léta 2017, dělal analytickou činnost a potom na tom celou dobu pracoval. Jednání, kde by se řešil konkrétní obsah smlouvy smluvní podmínky, jako co tedy mělo být uděláno, do kdy, za kolik atd., se svědek nezúčastnil. Proběhla nějaká analytická fáze, a potom v podstatě hned skočili do toho projektu. Probíhalo to tak, že vždycky, když něco dořešili, nějaký požadavek, tak potom jeli do [obec], nebo potom do [obec] do firmy žalované, kde byl meeting a prezentovali tu práci, kterou odvedli s tím, že nakonec třeba dělali i věci, které ani původně domluvené nebyly, že třeba žalovaná začala provozovat e-shop a potřebovala něco k tomu e-shopu. K dotazu soudu ohledně analytické fáze, svědek uvedl, že to bylo na začátku, bylo to takové zvláštní, to nikdy jinde nezažil, že jeli tehdy na víkend, kde byli zavřený někde na [obec] a celý víkend řešili požadavky klienta, z toho vznikl v podstatě hrubý nástřel toho, co by tedy klient od toho systému očekával, co by ten systém měl pokrýt a začali na tom pracovat. [příjmení] se na to dívá z pohledu vývojáře, obchod a smlouvy neřešil. K dotazu soudu jestli dostal od někoho pokyn, že na tom má pracovat, zda si vybaví, od koho, uvedl svědek, že to už vůbec neví, že asi pravděpodobně ano, jinak by na tom pracovat nezačali, ale nevybavuje si podrobnosti, neví už přesně, od koho. K dotazu zástupkyně žalobkyně, zda žalovaná zadávala žalobkyni v průběhu požadavky na funkcionality a podobu systému, uvedl, že ano, že jednak hodně těch požadavků bylo vzneseno hned v té první analytické fázi a zejména pak v rámci schůzek žalovaná vznášela požadavky, že třeba ještě by bylo lepší, kdyby to fungovalo nějakým jiným způsobem. K dotazu zástupkyně žalobce, zda byl používán ke komunikaci s žalovanou nějaký systém, uvedl svědek, že ano, že byl používán jednak systém [anonymizováno], ale to byl spíš interní systém pro vývojáře, který fungoval tak, že když byl zadán nějaký větší požadavek, tak se to v tomto systému rozdělilo na části a jednotliví pracovníci žalobkyně na to reagovali, pak ještě používali systém [příjmení], pro komunikaci s klienty, ale to bylo omezeně, tam to moc nešlo. K dotazu soudu, zda si svědek vybavuje, zda on konkrétně komunikoval s klientem, uvedl, že ano, že buďto bylo většinou na těch schůzkách, na těch meetinzích, anebo potom emailem. K doplňujícímu dotazu zástupkyně žalobkyně, pokud hovořil o vývoji, čeho se ten vývoj týkal, uvedl, že to byl vývoj informačního systému, a že používali platformu [anonymizováno]. K dotazu zástupkyně žalobkyně, zda již na základě té úvodní schůzky, by svědek věděl, jak naprogramovat systém, uvedl svědek, že asi ne, že v hrubých obrysech ano, ale že vlastně na začátku zjistí od klienta, co by chtěli, jak by si to představovali, a potom konkrétní podmínky implementace jsou schopni navrhnout až následně. K předestřeným výkazům provedené práce za období březen až listopad 2018, svědek uvedl, že tyto práce v uvedeném rozsahu prováděl. K dotazu zástupkyně žalované, zda svědek v době, kdy pracoval na projektu žalovanou, končil studium na [anonymizováno], uvedl, že ano, že v té době dokončoval [anonymizováno], že byl tehdy u žalobkyně hlavním programátorem, protože v té době byl v [anonymizováno] jediný, kdo [anonymizováno] dělal. K dotazu soudu, jestli z toho byl nějaký výstup, svědek uvedl, že ano, že tam namaloval spoustu papírů, diagramů, modeloval byznys procesy, a že to byl počátek spolupráce, jestli na to navazoval nějaký další projekt, nebo nějaký další výstup mu není známo, vlastně neví, co žalobkyně žalované prodala, protože on se té obchodní fáze neúčastnil a neví konkrétně, jak to probíhalo. Svědek [celé jméno svědka] k věci uvedl, že vedl marketingové práce s klientem, vybavuje si, že tam občas řešili neuhrazené faktury za práci, že to bylo za pravidelné zprávy o online marketingových aktivitách, jednalo o dlouholetého klienta, o které se starali na bázi pravidelných paušálních měsíčních plateb. K dotazu soudu, zda je mu známo něco o smlouvě o spolupráci na vývoji informačního systému na platformě [anonymizováno] a o smlouvě o podpoře při vývoji informačního systému na platformě [anonymizováno], uvedl, že ví, že se na tom pracovalo, ale jeho se to netýkalo, řešili to vývojáři. K dotazu soudu, zda se účastnil nějakých jednání, ohledně vyjednávání smluvních podmínek, uvedl, že ne, že to si vůbec nevybavuje, on pro žalovanou pracoval na správě a podpoře webových stránek, které vedly pro žalovanou a pro nějaký jejich další projekt. K dotazu zástupkyně žalobkyně, zda je mu známo, zda byla sjednána na [anonymizováno] pevná cena, uvedl svědek, že neví, že na jednáních nebyl. K dotazu, v čem spočívaly práce na [anonymizováno], uvedl, že on přesně neví, že on se toho neúčastnil, že si asi dovede představit, že šlo o nějaké přizpůsobení té platformy, kdy tento proces je strašně závislý na těch procesech u klienta, to přizpůsobování, pak si vybavuje, že jezdili poměrně často na schůzky, kde asi vývojáři řešili [anonymizováno], a oni řešili za to, co oni dělají ty online marketingové aktivity, ale on sám se toho projektu na přizpůsobení [anonymizováno] u žalované nějak neúčastnil. K dotazu zástupkyně žalobkyně, zda si svědek vybavuje, že by byla někdy na nějaké schůzce, například zmiňována v souvislosti s prací [anonymizováno] na [anonymizováno] pro žalovanou nějaká hodinová sazba, svědek uvádí, že ne, že to si vůbec nevybavuje, že vůbec neví. K dotazu zástupkyně žalobkyně, k výkazu za květen a červenec [rok], zda se svědek může vyjádřit k práci, kterou uváděl, zde uvedena, že vykázal [anonymizováno] května a [anonymizováno]. července, uvedl, že asi ano, že se jednalo o návaznost [anonymizováno] na web [anonymizováno], ale že žádné konkrétní detaily si k tomu nevybaví. Dále k činnosti vykázané v červenci 2018 uvedl svědek, že ano, že toto může potvrdit, že si vybavuje, že s panem [příjmení] řešili detaily, že se tam načítaly produkty z webu, a že to byla dlouhodobá spolupráce, že toto si vybavuje, že to řešeno bylo. Svědek [celé jméno svědka] k věci uvedl, že pracoval pro žalobce jako vývojář, okrajově spolupracoval na projektu [anonymizována dvě slova], přizpůsobení platformy [anonymizováno] pro žalovanou. Vybavil si, že na jaře [rok] začal na tom projektu pracovat, měl na starosti integraci účetního systému [anonymizováno] do [anonymizováno], pracoval asi 20 hodin jako vývojář na tomto, konzultoval to s panem [celé jméno svědka], který tam byl jako hlavní, a on byl v podstatě jako jeho pomocná síla, protože to bylo něco, co pan [celé jméno svědka] tolik nedělal, v této části. S žalovaným nikdy nekomunikoval. K dotazu soudu, zda byl někdy účasten nějaké schůzky, nebo zda řešil konkrétní smluvní podmínky s žalovanou, uvedl, že ne, že to nikdy neřešil, že řešil jenom technické záležitosti. Vybavil si, že byli ještě na jedné schůzce, někdy na jaře [rok], kde už tehdy věděl od pana jednatele [příjmení], že tam dochází k nějakému nehrazení ze strany žalované, na té schůzce tehdy řešili nějaké připomínky zaměstnanců, že se tam někdy něco nevyhledává, pak dostal za úkol provést migraci, celkem na projektu odpracoval asi 30 hodin, našel si to ve svých výkazech. K dotazu na svědka, zda si vybavuje, jestli byl někde v souvislosti s pracemi provedenými žalobkyní pro žalovanou, zmiňována nějaká hodinová sazba, uvedl svědek, že si to nevybavuje, že to se k němu nedostalo. K dotazu zástupkyně žalované, zda je mu známo, zda [anonymizováno] fungoval jako funkční systém, uvedl, že implementace účetnictví byla jedna dílčí funkce, která byla požadována klientem, víc neví, nemá náhled do celého systému, ví, že ten systém je velký, komplikovaný, ale nevybaví si, jaké ostatní funkce byly požadovány klientem. Vybavuje si, že ten systém byl zaveden do zkušebního provozu, kdy se testoval ještě v době, než byl plně dokončen a pak tam postupně přicházely ty požadavky od žalované, u takovýchto systému je těžké říct, kdy to bude hotové. K dotazu zástupkyně žalované, zda je svědkovi známo, zda existoval nějaký projekt, svědek uvedl, že neví, že jestli myslí nějakou smluvní dokumentaci, že to neví, že dostal prostě ústní pokyn, co má udělat, a to udělal. Svědek [celé jméno svědka] k věci uvedl, že pracoval v [anonymizováno] jako správce serveru, na kterém probíhaly ty produkty, které dělala žalobkyně pro žalovanou s tím, že těch serverů bylo v té době třeba [anonymizováno], on nezná osobně ani klienty. Žádných jednání, kde by se řešily smluvní podmínky, se neúčastnil. K výkazu za červenec [rok], za den [datum], svědek uvedl, že si to vybavuje, že se tam nějak přizpůsobovalo prostředí na serveru. Svědkyně [celé jméno svědkyně], k věci uvedla, že ví o tom, že klient neplatil. Uvedla, že ona řešila projekt, řešila technické specifikace, komunikovala s lidmi s [anonymizováno], zanášela, nebo komunikovala požadavky, co chtějí, dále i školila, jak to mají používat, dělala i nějaké překlady, prostě řešila všechno administrativní a projektové okolo projektu, smluvní podmínky nikdy neřešila, smlouvu nikdy neviděla, viděla asi nějaký harmonogram, kdy co má být hotovo, ale k dotazu soudu, ohledně finančních podmínek, uvedla, že to vůbec nevěděla, že asi viděla něco dílčího, jakože kdo na tom dělal a kolik mu má být zaplaceno, ale ve vztahu ke klientovi nikdy otázky financování neřešila. To, že klient neplatil, že se dozvěděla až po poměrně dlouhé době, že až třeba asi po půl roce se dozvěděla, že už třeba půl roku klient neplatí. Nejdříve řídila projekt, pracovala u žalované, potom stejný projekt řídila, jako zaměstnankyně [anonymizováno]. K výkazům odpracovaného času svědkyně uvedla, že to asi sedí. K dotazu zástupkyně žalobkyně, zda si svědkyně vybaví, že by žalobkyně žalované zasílala nějaké výkazy provedené práce, uvádí svědkyně, že ano, že je jí to známo, že někdy něco takového asi viděla, neví teda asi, jestli to bylo až takhle podrobné, ale ví, že asi každý měsíc něco posílali. K dotazu zástupkyně žalované, zda svědkyně si vybavuje, jestli byla někdy řešena od žalobkyně směrem k žalované nějaká hodinová sazba, uvedla svědkyně, že neví, že toto asi bylo řešeno směrem od ní k zaměstnavateli, že si vybavuje, že když přestupovala z [anonymizováno] do [anonymizováno], že tam řešili nějakou sazbu, aby měla stejný plat, jako měla, jinak svědkyně neví. K dotazu zástupkyně žalobkyně, zda bylo na začátku odsouhlaseno přesně zadání, které měla [anonymizováno] dodat, nebo zda to mělo být vyvíjeno postupně, uvedla svědkyně, že velmi rámcově to bylo dohodnuto na začátku, ale že to agilní řízení probíhá tak, že konkrétní specifikace a funkcionalita toho systému, se řešily v průběhu projektu. Vybavuje si, že jí někdo říkal, ohledně financování, že to tehdy řešil nějaký, za žalobkyni, obchoďák, kterého ale tehdy neznala a vybavuje si, že jí někdo říkal, že už tam ani nepracuje, a že z toho vznikly potíže, jak to má být placeno, takže pochopila, že tam byly nějaké problémy už od začátku, a že to už zřejmě bylo toto špatně nastaveno od začátku v souvislosti s tím, když se dozvěděla, že klient neplatí. Výjezdního zasedání v červnu [rok] se svědkyně neúčastnila, tehdy ještě pro žalovanou nepracovala. K dotazu, zda viděla nějaký projekt pro [anonymizováno] odsouhlasený oběma stranami, nebo na základě čeho pracovala, uvádí, že ne, že jí tehdy její šéfová, což byla paní [příjmení], zaslala asi 2 A4 funkcionalit, které ten systém měl mít, a na základě toho to začali vyvíjet, nic dalšího k tomu neviděla, a to ani potom, když již pracovala na straně žalobkyně. S klientem komunikovali, když ne na denní, tak na týdenní bázi, klient jím vždycky schvaloval dílčí části, ale žádnou smlouvu nikdy neviděla, v podstatě ani neví, jestli nějaká smlouva byla uzavřena, nebo ne. K dotazu zástupkyně žalované, jak měl systém fungovat, uvádí svědkyně, že ho testovala a školila i lidi, a že za ní si myslí, že fungoval tak, jak měl, bylo to vyvíjeno tak, aby když se tam přidá něco dalšího, aby se to propojilo, funguje to jako celek i v základní verzi, a přizpůsobuje se to potom na míru klientovi. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že se žádných jednání, kde by byly řešeny konkrétní smluvní podmínky vývoje a podpory informační platformy [anonymizováno] pro žalovanou neúčastnila, ohledně vyúčtování uvedla, že nepůsobila u žalobkyně přímo jako účetní, ale připravovala podklady pro fakturaci. Jednalo o agilní projekt, takže se dělaly nějaké pravidelné fakturace, pravidelné vyúčtování. Dále svědkyni předestřeny jednotlivá vyúčtování, svědkyně uvedla, že si samozřejmě nepamatuje přesně obsah každé, ale že takto ty záznamy vypadaly, že tam bylo uvedeno její jméno, kdo jakou práci, kolik času na tom strávil a nakonec tabulka, kde to bylo sečteno. Výkaz se vygeneroval ve Wordu, vytiskl a poslalo se to emailem klientovi, kde bylo, že má 14 dní na to, aby se vyjádřil, jinak že je považováno, nebo mají za to, že nemá žádné výhrady k fakturaci, a že je to odsouhlasené, případně pokud by byly nějaké reklamace, tak by se to řešilo dál. K dotazu soudu, na základě čeho tento postup byl, jestli to bylo na základě nějakých smluvních ujednání uvedla svědkyně, že to neví, jestli to bylo ve smlouvě, nebo ne, ani si nevybavuje, jestli smlouvu viděla, ví, že to bylo určitě ve smlouvě, kterou viděla, a to na správu sítě, tam to bylo takto uvedeno, ale k tomuto smlouvu si není jista, jestli viděla, nebo ne. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že byla ze své pozice u zahájení projektu s [anonymizováno] v době, kdy byl projekt zahajován, měla na starosti marketing, personální věci a procesní vedení firmy, byla u toho od začátku. Tehdy chystali velké rozšíření firmy a potřebovali nějaký systém, kde by byly všechny zakázky tak, aby o nich měli přehled. S [anonymizováno] již v té době spolupracovali v marketingu a oslovili je, aby jim přestavili jejich projekt, schůzka se konala, tam se dohodli, že to řešení [anonymizováno] je vhodné pro ně, že vezmou něco, co přizpůsobí pro žalovanou. Žalovaná tehdy chtěla, aby to bylo do startu [anonymizována tři slova], řekli jim, že to do toho roku, ty moduly, jsou schopni rozchodit za [částka] do jednoho roku, že bude mít žalovaná funkční systém. Za [anonymizováno] se schůzky zúčastnila ona a jednatel společnosti, konalo se to u nich, v sídle společnosti na recepci, za [anonymizováno] se toho účastnil pan [příjmení] s nějakým kolegou. Již na první schůzce probíhala okrajově i diskuze o ceně a o době plnění, nicméně pro žalovanou bylo klíčové nejdříve zjistit, zda ten systém žalobkyně lze napojit na jejich, jednak systém emailové komunikace a účetnictví, až jim toto bylo potvrzeno, tak proběhla druhá schůzka, kdy řekli, že opravdu o to mají zájem a na té se potom bavili o termínech a cenách. K dotazu soudu, kdy schůzky proběhly, uvedla svědkyně, že to bylo určitě na jaře, mezi zimou a létem. Písemná smlouva nikdy vyhotovená nebyla, svědkyně komunikovala se zástupci žalobkyně, i emailem, nicméně finanční věci a věci fakturace řešil přímo pan jednatel. Dále svědkyně uvedla, že ani v té dřívější spolupráci s [anonymizováno], v té marketingové, nebyla sjednána písemná dohoda, byl tam dohodnut nějaký postup, který marketingový tým držel, takže protože žalovaná byla malá nezkušená společnost, tak písemnou smlouvu nepožadovala a domnívala se, že takto lze pokračovat i dál. Ohledně ceny uvedla svědkyně, že si matně vybavuje, že tam byla nějaká cena za nějaký základ, za nějakou sestavu, která měla být zaplacena, až bude něco uděláno, a potom měly být platby placeny průběžně vždycky dle dokončení nějakých částí. Diskuze o nějaké ceně za hodinu práce určitě neprobíhala, protože toho se pan jednatel žalované vždycky bál, to nikdy nechtěl, protože jak je něco dohodnuto hodinově, takto potom narůstá. Ohledně plateb svědkyně uvedla, že nějakou dobu dostávala emaily, ve kterých byl soupis nějakých činností, a potom si vybavuje, že k nim chodily faktury, ze kterých ale nebylo patrno, jaká částka je za marketing a co je za [anonymizováno], což jim vadilo, chtěli to změnit tak, aby to bylo průhledné, aby poznali, co je za co. K dotazu soudu, zda je svědkyni něco známo o tom, že žalovaná přestala faktury [anonymizováno] hradit, uvedla svědkyně, že ano, že to jí známo je, důvodem bylo, že systém prostě neexistoval, nic pořád neměli, navíc tam vznikaly různé hádky typu, že ze strany žalobkyně chtěli pořád změnit osobu, která by za žalovanou s nimi komunikovala, tvrdili, že už to předali, ale systém nefungoval, byly tam nuly, jedničky, nebo rozsypaný čaj a pořád to nefungovalo. K dotazu soudu, zda systém někdy fungoval, svědkyně uvedla, že ne, že to nikdy nefungovalo. K dotazu soudu, jak to vyřešili, co používají v současnosti, uvádí, že aktuálně používají každé oddělení systém, který je pro ně vhodný a je to systém, který je již vyvinutý. K dotazu zástupkyně žalobkyně, zda byl sjednán mezi účastníky nějaký konkrétní výsledek, čeho by mělo být dosaženo, uvedla svědkyně, že ano, že to bylo jasně definováno, svědkyni iniciovala tehdy dvoudenní výjezdní školení se zástupci [anonymizováno], za žalovanou tam byla za každé oddělení klíčová osoba, dávali tam během těch dvou dnů dohromady, co je potřeba, co je krok 1, 2, 3, 4, dávali to na ty [anonymizováno], dohodli se, co je potřeba skutečně mít do roka a co by mohlo být předmětem výhledově další spolupráce. Jsou z toho ty [anonymizováno], které si tehdy přebíral za [anonymizováno] nějaký mladý programátor, jméno si už nepamatuje, který tehdy konstatoval, že to je fajn, že to je všechno v pořádku, že mají všechno, co potřebovali, svědkyně to chtěla nějak rozepsané, ale on jí vysvětlil, že je programátor, a že to nejde, že to v tom prostředí funguje trošku jinak, ale že na tom pracují. K dotazu zástupkyně žalobkyně, zda existuje nějaké písemné potvrzení ze strany [anonymizováno] ohledně toho, co bylo předmětem smlouvy uvedla svědkyně, že pokud muž za žalobkyni si vezme výstup z toho školení s tím, že je to o.k., že má vše, co potřebuje, a že začne pracovat, tak nic dalšího nechtěli. Bylo to pro ni tehdy dostatečné, emailová komunikace mezi nimi probíhala, nicméně co je přesně obsahem jednotlivých emailů, si svědkyně již nevybavuje a uvádí, že emaily mají k dispozici stejně tak žalovaná, jako žalobkyně. K dotazu, zda si svědkyně vybavuje, zda někde bylo výslovně dohodnuto, nebo jinak nějakým způsobem potvrzeno, že pokud nebude do 14 dnů rozporováno vyúčtování, že je toto považováno za schválené ze strany žalované, uvedla svědkyně, že toto si nevybavuje, že by to bylo někde ujednáno. K dotazu zástupkyně žalované, kdo se účastnil za [anonymizováno] výjezdního zasedání, uvedla svědkyně, že to byl pan [příjmení], potom nějaký mladý pan [příjmení], a potom se tam pohybovala ještě jedna osoba, neví jméno svědkyně, ale vybavuje si, že si tam tehdy objednávala strava pro [anonymizováno]. V současné době pracuje svědkyně pro společnost F [anonymizováno], která má stejného jednatele, jako žalovaná, ale není již zaměstnankyní žalované. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že byl přítomen výjezdnímu zasedání, které bylo konáno za účelem, že měli s [anonymizováno] domluvit za své oddělení, kdo co, potřebuje, co by ten systém měl dělat, co by chtěli, co by od toho systému očekávali, aby uměl a jakým způsobem, nebo s jakými jejich systémy měl být propojen. [jméno] se na tom výjezdním zasedání probírala nějaká základní kostra, co by ten systém měl dělat. K dotazu soudu, zda byla řešena cena a do kdy nějaký časový rámec, uvedl, že si myslí, že to se tam neřešilo, on ze své pozice takovýmto jednání ani přítomen nebyl a žádným takovým jednáním ani v budoucnu nikdy přítomen nebyl. Do jeho oddělení se ten [anonymizováno] vůbec nedostal, pokud ví, tak snad byla zprovozněna jenom obchodní část a k těm dalším už nedošlo, takže on to nikdy nepoužíval. K dotazu zástupkyně žalované, zda svědek ví o nějakých jednáních, která by probíhala mezi zástupci žalobkyně a žalované před výjezdním zasedáním, uvádí, že ne, že mu o tom nic známo není, že ze své pozice se neúčastnil jednání, které by řešili něco jiného, než funkčnost systému, která byla řešena, až na tom výjezdním zasedání. Na výjezdním zasedání se malovaly [anonymizováno], do kterých se doplňovaly různé poznámky, větve, co je potřeba, a tak dále, a že toto bylo potřebné proto, aby [anonymizováno] věděla, co má dělat, elektronickou verzi nikdy neviděl, neví, jestli něco takového bylo. K dotazu zástupkyně žalované, jak svědek vnímal [anonymizováno] za své oddělení, uvedl, že se mělo jednat o takový centrální mozek firmy, kde měly být zadány všechny údaje, že potom třeba člověk by si podle jména, které zadal, by mu vyjely všechny údaje k té osobě, zda se jednalo například jenom o zákazníka e-shopu, nebo o nějakého zákazníka, který odebíral stroje a podobně, jejich modul, ten skladový nikdy nebyl, takže se k tomu vyjádřit nemůže, ví, že to řešili ve firmě často obchodníci, že se tam dost často řešily nějaké nedostatky, že to nefungovalo a svědek se domnívá, že asi přes ten nešli nikdy dál, že se nepodařilo nikdy odstranit nedostatky zřejmě toho obchodního modulu a žádný další již potom nevznikl. Svědkyně Ing. [jméno] [příjmení] uvedla, že ve firmě působila jako personalistka a kvality manager, nebyla úplně na začátku na jednání, kde by se řešila cena, nebo něco takového, ale byla na dvoudenním zasedání na [obec], tam se dávalo dohromady, jaké procesy mají být obsaženy v tom systému, a potom se účastnila ještě nějakých jednání, kde vznikala nějaká podkladová schémata, jak má být ten software propojen, tedy do jednotlivých oddělení firmy. [ulice] zasedání proběhlo někdy v květnu [rok] a potom ta další jednání probíhala někdy v období léto až zima [rok], a to jak v [obec] ve [anonymizováno], tak 1x byla i v [anonymizováno] někde na [anonymizováno], za [anonymizováno] se jednání účastnila ještě paní [příjmení] a [celé jméno svědkyně] a za [anonymizováno] potom ví, že se pánové jmenovali oba [příjmení], ale nevybaví si příjmení. K dotazu soudu, co bylo řešeno na jednáních navazujících na výjezdní zasedání, uvedla, že na tom výjezdním zasedání, tam bylo definováno zhruba, jaké procesy ve firmě jsou, a potom při těch dalších jednání, že tam probíhalo upřesňování detailů, začalo se tehdy systémem pro obchodníky a řešilo se, na co se to naváže a tak dále, svědkyně to vnímala, že se jedná o nějakou nadstavbu, o nějaké upřesňování detailů toho, co bylo v hrubých rysech dohodnuto, na výjezdním zasedání. K dotazu soudu zda je jí známo něco o tom, jestli existovala písemná dohoda mezi žalobkyní žalovanou, uvedla svědkyně, že toho účastna nebyla. K dotazu soudu, zda byla účastna nějakého jednání, kde by se řešil časový rámec nebo cena, uvedla, že cena vůbec, toho že účastna nebyla a časový rámec, pokud si vybavuje, tak se domnívá, že tam spíš bylo řešeno, do kdy budou hotové jednotlivé části, že nejdříve do konkrétního data měl být hotov systém pro obchodníky, potom něco dalšího s tím, že ale termíny se posouvaly, nějak to očekávání bylo, že to bude hotovo rychleji, ale nebylo. K dotazu soudu, zda si svědkyně vybaví termín, do kdy měl být hotov systém pro obchodníky, uvádí, že ne, že si konkrétní termín už nevybaví, ale že se domnívá, že to mělo být hotovo někdy v průběhu roku [rok]. K dotazu zástupkyně žalobkyně, zda si vybavuje svědkyně na průběžných jednáních, že se tam někdy hovořilo o tom, jak dlouho bude práce trvat a nějaká otázka ceny člověku za hodinu, nebo něco takového, uvedla, že ne, že spíš měla pocit, že to bylo domluveno vždycky na dřív, a když se potom šlo do detailů, co by to všechno mělo umět, takže to potom narůstalo a termín nebyl dodržen, posouval se, když potom odcházela na podzim roku [rok], tak měla pocit, že to je pořád na začátku, přitom v té době už to mělo být dávno funkční. K dotazu soudu, pokud svědkyně uvedla, že odcházela v roce [rok], zda systém fungoval, uvedla, že fungovala snad ta část pro obchodníky, která tak v té době zhruba byla teprve spuštěna, bylo tam jednak spousta věcí, které neplnily očekávání, tak jak měly, a zejména ten systém měl splňovat to, že bude propojen do ostatních částí, a že mezi těmito částmi se ty data budou přelévat, ale s ohledem na to, že další části ještě nebyly, propojení nefungovalo, takto nesplňovalo to hlavní, co se od systému očekávalo. Svědkyně Ing. [jméno] [příjmení] k dotazu soudu, zda se účastnila nějaké schůzky, kde by se řešilo, co má být předmětem spolupráce, co má systém splňovat, nějaký časový rámec a cena, uvedla, že přímo ne, že se to ale vždycky řešilo na centrální poradě vedení, kde jim vedení předávalo zprostředkovaně informace ohledně toho, na čem se dohodli, potom se účastnila následně už v další době schůze, kde se řešilo napojení účetnictví na systém. K dotazu soudu, zda byla účastna přímo na nějaké schůzky se zástupci žalobkyně, kde by se řešil obsah spolupráce, obsah smlouvy, časový rámec a cena, uvádí svědkyně, že ne, výjezdního zasedání na [obec] se svědkyně neúčastnila. K dotazu soudu, ohledně fakturace, uvádí svědkyně, že ví, že se to vždycky fakturovalo měsíčně v nějakém balíčku, a že se ve firmě pořád řešilo, kdy už ta fakturace skončí, protože už to mělo být hotovo. K dotazu soudu, zda byla svědkyně účastna na nějaké konkrétní schůzky, kde by se řešil postup fakturace, kdo bude zasílat fakturu, kdo jí odsouhlasí a tak dále, uvedla svědkyně, že ne. Svědkyně z firmy odcházela v roce [rok], v té době na bázi jejího rezortu financí a účetnictví určitě [anonymizováno] nefungoval, fungoval snad jenom nějaký modul u obchodníků., ale kolegové si stěžovali, že do toho neustále přiťukávají data, že jim to maže data, mizí jim, a že s tím byly nějaké problémy. Svědek [jméno] [příjmení] k věci uvedl, že je zaměstnanec žalované, a to asi zhruba od první poloviny roku [rok], jako produktový manažer byl vlastně asi prvním uživatelem systému. První fáze implementace byl převod na webové rozraní, svědek měl zadávat do systému nová data. K dotazu soudu, zda byl u nějakých jednání, kde by se řešil konkrétní obsah spolupráce, časové podmínky a cena, svědek uvedl, že u ničeho takového nebyl, ohledně ceny si vybavuje, že se ptal pana [příjmení], protože existuje řada jiných [anonymizováno] systémů, které jsou již hotové, jenom zapnete počítač a funguje to, že proč používají toto, tedy důvod, který hlavně uváděl, a kterému svědek rozuměl, bylo, že to mělo být levnější oproti konkurenci, která by dodala již hotový [anonymizováno] systém asi o [anonymizováno]. Svědek si stěžoval opakovaně na nefunkčnost systému, řešil telefonicky, pak to postoupil vedení, nakonec proběhla nějaká schůzka v [obec], kde řešili nefunkčnost. Se systémem pracovat musel, jinak to nešlo, ale k dotazu, jak systém fungoval, uvedl, že přemýšlí, jak by to vyjádřil slušně, že slušně řečeno, systém moc dobře nefungoval, svědek do něj zadával data o strojích a produktech, které žalovaná nabízela, a toto se mělo zobrazit na webu [anonymizováno] CZ, ale nefungovalo to, řešil to nejdříve telefonicky s panem [celé jméno svědka], ale pan [celé jméno svědka] se v tom poměrně ztrácel, takto to nešlo, pak ty problémy řešil emailem, nakonec přišli na řešení pomocí [anonymizováno], kde bylo vždycky založeno vlákno, ohledně toho konkrétního problému a pan [celé jméno svědka] na to odpovídal. O jaký modul se přesně jedná, se kterým svědek pracoval, svědek neví přesné označení, ale oni tomu říkali produktový modul. K dotazu soudu, zda se setkal s tím, že by moduly byly propojeny, že by je používal, svědek uvedl, že ne. Z jeho pohledu to absolutně nebylo funkční, do systému zadal data, druhý den to kontroloval, protože systém se sám neaktualizoval a druhý den zjistil, že tam ta data vůbec nenašel, že tam našel nějaká stará, vůbec mu nebylo vysvětleno, jakým způsobem se tam vzala, po telefonu potom od pana [celé jméno svědka] slyšel, že pracuje na těch živých datech, která svědek do systému zadal, a že zřejmě, to si svědek domýšlí, že asi jak s tím pracoval, tak se tam nahrálo něco staršího, než co tam svědek zadal. K dotazu zástupkyně žalobkyně, zda je svědek schopen posoudit, jaké procento jeho požadavku se týkalo té základní platformy a co se týkalo té části, když se ta platforma přizpůsobovala, uvedl, že podle jeho informací [anonymizováno] jeho připomínek se týkalo toho, co se přizpůsobovalo, [anonymizováno] potom se týkalo toho rozhraní, které bylo dle něj zastaralé a nepřijatelné již v té době. K dotazu zástupkyně žalobkyně, zda má svědek vzdělání v IT uvádí, že nemá, ale že jsou to jeho zkušenosti. K dotazu soudu, zda bylo vůbec nějaké zadání, uvedl svědek, že ano, že byla excelová tabulka, která byla definovaná na začátku, svědek ji nenastavoval, to nastavoval pan [příjmení] a svědek ji připomínkoval. K dotazu, zda ví svědek o tom, že by byly ujednány nějaké konkrétní podmínky mezi žalobkyní a žalovanou, svědek uvedl, že nebyl u začátečního zadávacího jednání, ale bylo mu to prezentováno, takže se mělo jednat o plnohodnotný [anonymizováno] systém, tzn. pro celou firmu, to znamená, že se mělo jednat o podnikový systém, kdy by mezi sebou pracovaly jednotlivé moduly propojeně, k čemuž ale podle informací svědka nikdy nedošlo, neví o tom, že by byl zprovozněn nějaký další modul, než ten produktový. Jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] k věci uvedl, že s žalovanou spolupracovali v oblasti marketingu, žalovaná je následně oslovila ohledně nových webových stránek pro [právnická osoba], které připravovali. Mluvilo se tam potom o [anonymizováno], což je produkt k řízení firmy, je to takový produkt, který má v sobě různé moduly pro obchod atd., základní dohoda s žalovanou byla, že v základním rozsahu nemělo [anonymizováno] pokrývat účetnictví. Dále uvedl, že výjezdní zasedání, ke kterému došlo, vnímal jako teambuilding firmy, kam oni byli za žalobkyni pozváni. Za žalobkyni se teambildingu účastnil kromě něj ještě pan [celé jméno svědka] pan [příjmení], což je majitel firmy, která má autorská práva k [anonymizováno]. Na tom teambuildingu bylo asi 10 lidí, ovšem z těch, co potom zadávali požadavky pro [anonymizováno], tam byla jen paní [jméno] [příjmení], pan [příjmení] a paní [příjmení]. Pak se tam mihla [jméno], nezná její příjmení, ale byla tu, minule tu vypovídala. K dotazu soudu ohledně toho, co bylo mezi účastníky dohodnuto, zda bylo dohodnuto něco ohledně obsahu spolupráce, ceně a nějaký časový rámec, uvedl, že při výjezdným zasedání nic dohodnuto nebylo, že spolupracovali s žalovanou na měsíční bázi, kde byla měsíčně účtována odvedená práce, toto bylo dohodnuto, že takto to bude pokračovat i u [anonymizováno]. Žalované zaslali elektronickou nabídku emailem, z emailové adresy přímo jednateli, jedná se o email ze dne [datum], kdy byla přílohou tohoto emailu - nabídka na [anonymizováno], kde bylo uvedeno cena za platformu [částka] + potom cena za hodinu práce 1 300 Kč. Bylo tam dohodnuto i to, co má výsledný produkt pokrývat, byl dokument tzv. [anonymizováno]. První půlrok ten projekt zadávala paní [příjmení], která potom ale ke konci roku [rok] snad odcházela na mateřskou, v té době byl obchodní modul z [anonymizováno] hotový, pak s nimi začala spolupracovat asi zaměstnankyně žalované paní [celé jméno svědkyně], časový horizont dohodnut nebyl, byla dohodnuta částka potom 1 300 Kč za hodinu s tím, že [anonymizováno] je hotový produkt od začátku, který je možno používat, následně potom žalobkyně řešila pro žalovanou úpravu procesu tak, aby to bylo pro žalovanou ještě efektivnější. K dotazu zástupkyně žalované, zda byla dohodnuta nějaká pevná cena mezi žalobkyní žalovanou, uvedl, že ne, že kromě prvotní ceny za [anonymizováno] nevěděli, jaké změny budou dělat, jaké změny bude žalovaná požadovat, je to rys agilního řízení, že změny jsou z počátku dost nahrubo, a následně se mění a vyvíjí. Nadto lidi, kteří potom v průběhu projektu zadávali změny, většinou nebyli na výjezdním zasedání, toto bylo od počátku zřejmé, že něco, co se původně dohodlo, se neudělalo a naopak, ten projekt se v průběhu realizace poměrně dost měnil. Toto diskutovali se žalovanou, s paní [příjmení] a s panem [příjmení]. K dotazu zástupkyně žalobkyně, s ohledem na to, že žalované neplacené období je poměrně dlouhé, a to od března do prosince [rok], proč pokračovali s poskytováním služeb žalované, přesto, že ta za ně nehradila, uvedl jednatel žalobkyně, že tam už předtím jedno zakolísání s placením bylo, že to vysvětlili, pak to normálně doplatili, navíc v té době chápal, že staví halu za [částka], pak se dozvěděl, že někde měli nakoupit nějaké stroje z [země], které se nakonec v prvním čtvrtletí neprodávaly tak rychle, jak by měly, bylo jim to vysvětleno, že mají nějaké problémy s cashflow. To neplacení postihlo i spolupráci s žalobkyní a žalovanou v oblasti marketingu. K dotazu soudu, jak dlouho trvala spolupráce v oblasti marketingu, uvedl, že asi o půl, až jeden rok déle. K dotazu zástupkyně žalobkyně, zda žalovaná v souvislosti s neplacením někdy sdělila žalobkyni, že nehodlá za služby zaplatit, uvedl, že ne, že se to dozvěděli až v souvislosti s tím, když začali neuhrazené faktury vymáhat. K dotazu zástupkyně žalované, zda je běžnou praxí, že na takové projekty se neuzavírá písemná smlouva, uvedl, že ano, že předložili nabídku emailem. Společnost žalobkyně [anonymizováno] vývoj využívá, že zná jak výhody, tak i rizika tohoto procesu, v rámci emailu, ve kterém zasílali nabídku, předložili [anonymizováno], který obsahuje, nebo jehož obsahem je obsah jednotlivých sprintů, potom na začátku každého sprintu, se vždy [celé jméno svědka] dohodl s osobou odpovědnou za žalovanou, zadanou oblast a požadavky zapsal do [anonymizováno]. K dotazu soudu, zda bylo na písemnou nabídku ze strany žalované, nějak reagováno, uvedl, že neví, že to už si nevzpomíná, ale jednalo se vlastně o rekapitulaci, předtím byli na jednáních a tímto emailem rekapitulovali, na čem se dohodli, jednání probíhala s paní [příjmení] a s panem [příjmení], email byl odesílán paní [příjmení] pouze a v kopii byl uveden pan [celé jméno svědka]. K dotazu zástupkyně žalované, zda je jednateli žalobkyně známo, že na jejich webu mají uvedeno, že mají [anonymizováno] letou zkušenost s vytvářením takovýchto systémů, uvedl, že ano, že toto je mu známo, [anonymizováno] od začátku funguje jako celek, a je funkční, problém ovšem je, pokud požadované změny nejsou konzistentní, nebo jdou proti sobě. Za paní [příjmení], byl ten systém z 95 % funkční u toho obchodního modulu, byl z 95 % funkční a pak tam přišel někdo nový, pak se nakonec dokonce i změnilo vedení a dělalo se to asi z 50 % znova, protože to ti noví lidé chtěli jinak, pak přišel pan [příjmení], který tady byl minule u výslechu, a ten zřejmě bohužel nechtěl [anonymizováno] používat vůbec, nicméně to není nic, za co by žalobkyně zodpovídala. Žalovanou upozorňovali na to, že to vedení projektu z jejich strany je chaotické, proto potom, když odešla [celé jméno svědkyně], tak ji převzali k sobě a chtěli, aby ten projekt nadále zastřešovala, protože z jejich pohledu pracovala dobře. K dotazu zástupkyně žalované, zda jsou k tomu projektu nějaké předávací akceptační protokoly, uvádí jednatelel žalobkyně, že nikoliv, že toto neměli v rámci toho agilního vývoje sjednáno. K dotazu zástupkyně žalované, zda byla někdy předaná hotová platforma, uvedl, že zřídili testovací servery, kde byl [anonymizováno] provozován, a kde ho žalovaná využívala, žalovaná ten testovací server s [anonymizováno] používala, a to v roce [rok] a začátkem pravděpodobně koncem roku [rok], nebo začátkem roku [rok], potom byla na toto uzavřena nová smlouva, kde již ten provoz nepokračoval na testovacích serverech, ale pokračoval normálně, a byla částečně upravena smlouva. K předání loginu došlo někdy na počátku vývoje, na konci roku [rok], potom určitě obchodní oddělení, minimálně z části, ten obchodní modul používalo. Byly stížnosti na to, že je to pomalé, že to běží pomalu, proto, tou smlouvou na přelomu roku [rok] [rok], byly navýšeny parametry provozního prostředí. <i>Soud dále k prokázání tvrzených skutečností provedl následující listinné důkazy:</i> Žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila Smlouvu o poskytování služeb, kterou uzavřela jako poskytovatel s žalovanou dne [datum]. Předmětem smlouvy bylo zřízení a poskytování služeb žalované dle specifikace uvedené ve smlouvě – specializovaný server pro [anonymizováno], za částku [částka] + DPH/měsíčn. Emailem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě faktur splatných v období od [datum] do [datum]. Emailem ze dne [datum] reagovala zaměstnankyně žalované [jméno] [příjmení], která uvedla toliko !“ vedený seznam souhlasí s naší evidencí“. Následoval email zaměstnankyně žalobkyně, která uvedla, že na základě uznání pohledávek žalobkyně za žalovanou zasílají dohodu o uznání dluhu. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku, kterou jí vyzývala k zaplacení částech fakturovaných žalované za ob dobí od června [rok] do února [rok], zásilka byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. Žalobkyně účtovala poskytnuté služby fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum] na částku 403 020 Kč, zaplacenou dne [datum] částka ve výši 345 762 Kč, dále fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum], na fakturu [číslo] uhrazeno dne [datum] 335 568 Kč. Žalobkyně dále předložila k důkazu fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností k [datum] na částku 198 354 Kč, vyúčtování za leden 2018 spolu s fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum], na částku 233 228 Kč, fakturu [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum], na částku 131 865 Kč, vyúčtování za březen 2018 a fakturu [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum] na částku 164 141 Kč, vyúčtování za duben 2018 spolu s přehledem odpracovaného času [celé jméno svědka] a fakturu [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum] na částku 169 621 Kč, vyúčtování za květen 2018 spolu s přehledem odpracovaného času a fakturu [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum] na částku 87 488 Kč a fakturu [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum] na částku 29 887 Kč, vyúčtování za červen 2018 spolu s přehledem odpracovaného času a fakturu [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum] na částku 159 660 Kč, vyúčtování za červenec 2018 spolu s přehledem odpracovaného času a fakturu [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum] na částku 146 163 Kč, vyúčtování za srpen 2018 spolu s přehledem odpracovaného času a fakturu [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum] na částku 264 145 Kč, vyúčtování za září 2018 spolu s přehledem odpracovaného, přehled odpracovaného času za říjen 2018, vyúčtování za listopad 2018 spolu s přehledem odpracovaného času a fakturu [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum] na částku 126 116 Kč a fakturu [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum] na částku 268 849 Kč, vyúčtování za prosinec 2018 spolu s přehledem odpracovaného času a fakturu [číslo] ze dne [datum], se splatností k [datum] na částku 91 166 Kč Dále žalobkyně předložila fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností k [datum], na částku 4 598 Kč, fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností k [datum], na částku 4 598 Kč, fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností k [datum], na částku 4 598 Kč a fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností k [číslo] 2020, na částku 4 598 Kč. Dále žalobkyně doložila, že jí žalovaná uhradila částku ve výši 4 589 Kč dne [datum], dne [datum], dne [datum], částku 164 141 dne [datum] na fakturu [číslo] dne [datum] částku ve výši 169 621 Kč na fakturu [číslo] dne [datum] částku ve výši 131 865 Kč na fakturu [číslo]. Vyúčtování za jednotlivá období byly vždy žalované zasílány prostřednictvím emailu zaměstnankyní žalobkyně [celé jméno svědkyně] k odsouhlasení s tím, že žádají o vyjádření k vyúčtování do 14ti dnů s tím, že po této lhůtě považuje žalobkyně vyúčtování za odsouhlasené a žalované bude následně zaslána faktura. Žalovaná doložila k důkazu soubor listin, které jí byly zaslány [celé jméno svědka] emailem dne [datum] s tím, že se jedná o„ oskenované výstupy z analýzy“, následuje svazek ručně psaných listin a dále informace k produktu [anonymizováno]. Podle znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného prof. Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], je hodnota díla aplikace [anonymizováno], resp. toho, co žalobkyně vytvořila oceněno nákladovou metodou za cca [číslo] člověkohodin práce cca [částka] – [částka], užitnou hodnotu má dílo velmi malou, neboť představuje pouze část požadované funkcionality. Na základě shora uvedených důkazů dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu: Žalobkyně na základě ústní dohody dodala žalované systém [anonymizováno], jehož jednotlivé moduly, vzájemně provázané, měla následně na základě požadavků žalované přizpůsobit podniku žalované tzv.„ na míru“. Současně žalobkyně poskytovala žalované v souvislosti s uvedenou činností také IT služby nezbytné k provozu systému [anonymizováno] v podniku žalované. Dne [datum] pak mezi sebou smluvní strany uzavřely ještě v písemné formě Smlouvu o poskytování služeb, v níž se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovanou server pro systém [anonymizováno] a poskytovat jí s tím související služby, žalovaná se zavázala za poskytované služby hradit částku ve výši 3 800 Kč bez DPH/měsíčn. Za poskytnuté služby žalobkyně vystavila vždy za kalendářní měsíc fakturu, žalovaná žalobkyni za období do srpna [rok] částku v celkové výši [částka]. Vzhledem k tomu, že po dobu spolupráce mezi účastníky žalobkyně uvedla toliko do zkušebního provozu modul produktový, který však po celou dobu vykazoval chyby a problémy, které se žalobkyni nedařilo odstranit a žádný další modul v podniku žalované zprovozněn nebyl, přestala žalovaná platit faktury vystavené žalobkyní (k úhradě poslední faktury [číslo] na částku [částka] došlo dne [datum]) a následně odstoupila od smlouvy o dílo pro podstatné porušení smlouvy, neboť dílo jako funkční celek nikdy nebylo žalobkyní jako zhotovitelem dokončeno (řádně dodáno a předáno žalované), přičemž došlo k překročení časového limitu vývoje aplikace, jež byl výslovně ujednán v červnu roku [rok] na výjezdním zasedání zástupců žalobkyně a žalované. <i>Podle ustan. § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.</i> <i>Podle ustanovení 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům o věci samé. V posuzované věci bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli na základě ústní dohody v červnu roku [rok] smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytovat žalované [příjmení] služby spočívající ve vývoji informačního systému pro žalovanou, běžícího na platformě [anonymizováno] a dále poskytování podpory při vývoji Informačního systému na platformě [anonymizováno], a to na základě ústní smlouvy uzavřené mezi účastníky v červnu roku [rok]. Žalobkyně tvrdila, že součástí dohody byl závazek žalované platit za to žalobkyni sjednanou cenu ve výši [číslo] Kč/hod práce bez DPH (v případě smlouvy z června roku 2017) a závazek žalované platit žalobkyni sjednanou cenu ve výši 322 Kč/hod práce bez DPH (v případě smlouvy z června roku [rok]). Žalovaná tvrzení žalobkyně ohledně ceny poskytnutého díla a služeb a ohledně doby plnění rozporovala a tvrdila, že dohoda s žalovanou byla taková, že dílo (tzn. jednotlivé moduly propojené mezi sebou a fungující) bude dokončeno do konce roku 2017 a cena za plnění byla dohodnuta na částku [částka]. Za uvedené situace tedy bylo na žalobkyni, aby prokázala, že mezi účastníky byla skutečně platně uzavřena smlouva (či smlouvy) s obsahem tvrzeným žalobkyní, tzn. že 1) nebyla dohodnuta konkrétní doba plnění, 2) že mezi účastníky byla sjednána cena za hoinu práce za poskytnuté plnění bez omezení, a že 3) byl sjednán takový mechanismus placení ceny za poskytnuté plnění, jak žalobkyně tvrdila. V civilním sporném řízení totiž, nestanoví –li zákon jinak,„ důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 257/97. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení na základě poučení soudu dle ustan. § 118 a) o.s.ř. ohledně obsahu smluvních ujednání o obsahu závazku, době plnění a ceně díla a poskytnutých služeb, navrhla k důkazu toliko svědecké výpovědi zaměstnanců žalobkyně - [celé jméno svědka] (programátor žalobkyně), [celé jméno svědka] (vedl marketingové práce s žalovanou), [celé jméno svědka] (vývojář žalobkyně), [celé jméno svědka] (správce serveru), [celé jméno svědkyně] (řídila projekt u žalované a následně u žalobkyně) a [celé jméno svědkyně] (fakturantka) a dále účastnický výslech jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení]. Všichni svědci však shodně uvedli, že se žádných jednání, kde by byl řešen obsah smluvního závazku mezi účastníky, neúčastnili, žádnou smlouvu nikdy neviděli, o obsahu smlouvy jim nebylo nic známo. Uvedení svědci toliko potvrdili, že se na projektu podíleli, prováděli činnost v rámci svého pracovního zařazení u žalobkyně, a to na základě pokynu nadřízených osob žalobkyně (nebyli v žádném vztahu k žalované a nevěděli nic o ujednání mezi žalobkyní a žalovanou). Toliko jednatel žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu dne [datum] uvedl, že„ zaslali jednateli žalované elektronickou nabídku emailem, jedná se o email ze dne [datum], přičemž přílohou tohoto emailu byla nabídka na [anonymizováno], kde bylo uvedena cena za platformu [částka] + potom cena za hodinu práce, tedy 1 300 Kč, bylo tam dohodnuto i co má výsledný produkt pokrývat, a to v připojeném dokumentu tzv. [anonymizováno]“. Email ze dne [datum], který jednatel žalobkyně soudu v rámci svého účastnického výslechu předložil, však již nebylo možno k důkazu provést, neboť při jednání dne [datum] bylo řízení v souladu s ustan. § 118b) o.s.ř. tzv.„ koncentrováno“, v důsledku čehož již nemohla žalobkyně navrhnout k prokázání svých tvrzených skutečností důkazy, jejichž existence jí musela být známa již dříve (před okamžikem, kdy došlo ke koncentraci řízení), nadto v situaci, kdy již na jednání dne [datum] byla žalobkyně soudem o nedostatečnosti tvrzení a důkazních návrhů ohledně obsahu závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovanou poučena. Jediným listinným důkazem, který se dotýká obsahu závazku mezi žalobkyní a žalovanou, tak je soubor„ [anonymizováno]“, které vznikly na výjezdním zasedání v červnu 2017 a kde bylo toliko velmi rámcově uvedeno, co žalovaná od systému [anonymizováno] očekává. Nic o smluvních podmínkách typu do kdy má být plněno, co konkrétně má být plněno a za jakou cenu (či alespoň způsob určení ceny) z uvedené listiny absolutně nevyplývá. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepodařil prokázat obsah smluvních ujednání ohledně tvrzené nesjednané konkrétní doby plnění a způsobu určení ceny díla a poskytovaných služeb, dospěl soud k závěru, že smlouva mezi účastníky z června [rok] nebyla uzavřena platně, neboť podle ustan. § 2586 obč. zák. cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Absence dostatečně určitě sjednané ceny díla pak má za následek neplatnost smlouvy o dílo jako celku. Neplatnost smluv vázaných na prvotně uzavřenou smlouvu (smlouva o poskytování podpory souvisejících se smlouvou na [anonymizováno] a Smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum]) pak vyplývá z ustanovení § 1727 obč. zák. podle kterého každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky. Soud proto posoudil (při neexistenci platného závazku mezi smluvnímu stranami) dle ustanovení obč. zákoníku upravujících bezdůvodné obohacení, a dospěl k závěru, že na straně žalované žádné obohacení, nadto bezdůvodné, vůbec nevzniklo. Z výpovědí slyšených svědků žalované totiž shodně vyplynulo, že systém [anonymizováno] jako celek nikdy nefungoval. Žalobkyně pro žalovanou upravila toliko jeden modul, když však ani tento nikdy nefungoval řádně, neboť až do okamžiku, kdy žalovaná odstoupila od smluv uzavřených s žalobkyní, stále probíhaly činnosti na jeho úpravách a odstraňování vad systému, které bránili jeho řádnému užívání žalovanou. Přesto, že takto„ fungující“ systém neměl pro žalovanou téměř žádnou užitnou hodnotu (jak shodně vyplývá jak z tvrzení slyšených zaměstnanců žalované, tak ze znaleckého posudku), neboť postrádal propojení s ostatními moduly (které však žalovaná ani nikdy neužívala, neboť to nebylo ze strany žalobkyně vůbec realizováno), zaplatila žalovaná žalobkyni v období od června [rok] do srpna [rok] částku převyšující [částka]. To, že žalobkyně stále prováděla nějakou činnost a tuto činnost účtovala žalované je dle názoru soudu pro posouzení věci zcela irelevantní, neboť uvedenou činností žalobkyně se žalovaná nijak neobohatila, pokud činnost žalobkyně nevedla ke splnění závazku sjednaného mezi účastníky (byť neplatně) a poskytnuté činnosti tak byly pro žalovanou zcela neúčelné, bez užitné hodnoty. Pokud pak žalobkyně tvrdila a stavěla svůj nárok na uhrazení nezaplacených faktur na tom, že bylo mezi účastníky dohodnuto, že nebude - li žalovaná ve lhůtě 15ti dnů od doručení vystavené faktury tuto fakturu nijak rozporovat, má se za to, že s ní souhlasí a je povinna fakturovanou částku uhradit, zůstalo i toto tvrzení toliko v rovině tvrzení, neboť prokázáno ze strany žalobkyně nijak nebylo. Skutečnost, že uvedená formulace byla uvedena v emailech, v rámci kterých byla jako příloha zasílána žalované faktura, rozhodně neznamená, že něco takového bylo mezi stranami skutečně ujednáno, nic takového prokázáno nebylo. Nadto soud závěrem uvádí, že s ohledem na hodnotu tvrzeného závazku je s podivem absence uzavření písemné smlouvy, nadto u společnosti žalobkyně, která je odborníkem ve svém oboru a měla by v závazkových vztazích souvisejících s její podnikatelskou činností jako odborník i vystupovat. Pokud se tak nestalo, nelze než konstatovat, že vše shora uvedené musí jít k tíži žalobkyně, neboť v důsledku absence písemné smlouvy je procesní postavení žalobkyně, kterou v tomto sporu stíhá jak povinnost tvrzení, tak povinnost důkazní, značně ztížené. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo, než žalobu jako neoprávněnou zamítnou, neboť žalobkyně naprosto neunesla důkazní břemeno, a přiznat žalované jakožto procesně plně úspěšnému účastníku nárok na náhradu nákladů řízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 97 910 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 605 346 Kč sestávající z částky 14 740 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 7 370 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t..