24 C 224/2020

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 328 627,94 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 328.627,94 Kč spolu s úrokem ve výši 10% ročně z částky 328.627,94 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 97 168,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradu nákladů řízení, které nesl stát, tedy České republice, Okresnímu soudu Praha východ, částku, jejíž výše bude uvedena v samostatném usnesení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 328 627,94 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná je fyzickou osobou, která se zaručila za dluhy [právnická osoba], s.r.o., [IČO]. Žalobce jakožto zhotovitel a [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto objednatel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo [číslo] [rok] (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal pro [právnická osoba] [anonymizováno] provést dodávku a montáž svítidel a interiéru a [právnická osoba] [anonymizováno] se zavázala žalobci uhradit částku ve výši 1.300.428,10 Kč. [příjmení] [příjmení] [jméno] uhradila žalobci zálohu ve výši [částka], zbytek ceny byla povinna uhradit žalobci v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 32.862,81 Kč. Podle čl. V odst. 6 Smlouvy si žalobce a [právnická osoba] [anonymizováno] ujednali, že v případě prodlení [právnická osoba] [anonymizováno] s úhradou byť jen některé ze sjednaných splátek y trvajícím déle než 30 dnů i přes předchozí písemné upozornění žalobce se okamžikem uplynutí uvedené 30-ti denní lhůty stává splatnou celá zbývající dosud nesplatná a neuhrazená část ceny. Prohlášením o ručení uzavřeným společně se smlouvou dne 3. 11 2016 se žalovaná zaručila za úhradu ceny. V době uzavření Smlouvy a podpisu prohlášení o ručení byla žalovaná společníkem a jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobce splnil všechny své povinnosti ze smlouvy, tj. zejména provedl dodávku a montáž svítidel a interiéru a [právnická osoba] [anonymizováno] počala s úhradou sjednaných splátek. [příjmení] [příjmení] [jméno] se dostala do prodlení s úhradou posledních deseti měsíčních splátek, každé ve výši 32.862,81 Kč (poslední splátka ve výši 32.862,65 Kč). Toto prodlení přitom u většiny splátek přesáhlo 30 dní. Na tuto skutečnost byla [právnická osoba] [anonymizováno] žalobcem opakovaně upozorněna, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. [příjmení] [příjmení] [jméno] ani přes předžalobní výzvu dlužnou částku neuhradila, žalobce se proto obrátil na žalovanou jakožto ručitelku za dluh [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalovaná nárok uplatněný touto žalobou odmítla s tím, že si nevzpomíná, že by ručitelské prohlášení vůbec podepisovala. Vzhledem k tomu, že žalovaná bezdůvodně odmítla uhradit dluh [právnická osoba] [anonymizováno] z titulu svého ručení, nezbylo žalobci, než domáhat se svého nároku po žalované žalobou.

2. Žalovaná proti vydanému platebnímu rozkazu podala odpor, v jehož odůvodnění uvedla, že nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 328.627,94 Kč neuznává. Jako nespornou uvedla skutečnost, že mezi žalobcem a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, na základě které se žalobce zavázal pro tuto společnost provést dodávku a montáž světel do interiéru a společnost [právnická osoba] se zavázala uhradit žalobci odměnu - částku ve výši 1.300.428,10 Kč. Žalovaná však rozporovala skutečnost, že by současně s výše uvedenou smlouvou o dílo podepsala prohlášení o ručení, jímž by se zaručila za úhradu odměny společnosti [právnická osoba] Žalovaná tuto skutečnost zásadně odmítla, neboť žádné prohlášení o ručení nikdy nepodepsala. Při ústním jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že ručitelské prohlášení podepisoval druhy jednatel, pan [celé jméno svědka]. Ve vyjádření ze dne [datum] pak žalovaná uvedla, že ani ona ani pan [celé jméno svědka] se nedohodli s žalobkyní, že by se samostatně zaručili za dluhy společnosti [právnická osoba], nadto pan [celé jméno svědka] se [datum] ani nenacházel v České republice.

3. Svědek [celé jméno svědka] k uvedl, že v době společného podnikání ve [právnická osoba] [anonymizováno] měl s paní žalovanou tedy partnerský vztah. K dotazu soudu, zda ho někdo kontaktoval ohledně dnešního jednání, svědek uvedl, že nikoliv, že od doby, kdy se rozešli a odešel ze společnosti, tak se potkali od toho roku 2017 asi 2x, někde jenom náhodně, jinak se vůbec nevídají, nejsou v kontaktu. K věci samé svědek uvedl, že se domnívá, že se jedná o spor mezi žalobkyní a žalovanou o nějaký dluh. V roce 2016 byl v [příjmení] [jméno] společníkem a jednatelem. Tehdy se realizovala dodávka osvětlení a elektroniky do restaurace, chtěli to s žalovanou vést, bylo to financováno bankou, byla uzavřena smlouva o dílo s žalobcem. Ohledně plateb uvedl, že byly buď na 3 nebo na 5 let dohodnuty platby ve splátkách. Ve smlouvě o dílo, kterou si před dnešním jednáním pročetl, protože už si to přesně nepamatoval, vyhledal si jí a pročetl - tedy zjistil, že tam nebyla žádná zmínka o zastavení ani o ničem jiném neví. K dotazu soudu, zda si vybavuje, jestli podepsal jako jednatel společnosti [příjmení] [jméno] ručitelské prohlášení, uvedl, že podepisoval spoustu věcí, nicméně ručitelské prohlášení si nevybavuje a s ohledem na to, že se jedná o důležitý dokument, domnívá se, že nic takového nepodepsal. K dotazu soudu zda mu není známo jestli ručitelské prohlášení podepsala žalovaná, uvedl, že si nevybavuje, že by něco takového podepsala a domnívá se, že za jeho zády by nic takového nepodepsala, protože v té době spolu žili. Dále ví o tom, co žalovaná podepisovala v době, kdy společně podnikali, protože byl domluven s právníkem, že ten jej bude ovšem informovat v době, kdy byl ještě svědek jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] a ví pouze o tom, že někdy asi v dubnu 2017, že se jednalo o uzavření budoucí smlouvy o zastavení obchodního závodu, ale nic bližšího mu o tomto již není známo. Jeho účast ve [právnická osoba] [anonymizováno] začala někdy v létě 2016 zápisem do obchodního rejstříku, bylo to asi v srpnu. [příjmení] výmazem z obchodního rejstříku v září 2017, nicméně už od února 2017 se na vedení společnosti nepodílel a jednali s žalovanou o ukončení účasti ve společnosti, řešil to za něj advokát JUDr. [příjmení]. Svědek si vybavil, že za [právnická osoba] [anonymizováno] podepsal jenom smlouvu o dílo a potom se asi podepisoval předávací protokol, ale to asi podepsala žalovaná, protože on tehdy hodně cestoval a oba tehdy jako jednatelé mohli jednat samostatně. Ze zaměstnanců společnosti žalobkyně se svědek osobně se setkal pouze s panem [jméno] [příjmení], toho zná a pak si ještě vybavuje nějaká jména - paní [příjmení]. [jméno] [příjmení] svědek nezná. K dotazu, zda podepsal [datum] prohlášení o ručení v sídle společnosti žalobce, svědek uvedl, že to si nevybavuje vůbec, nicméně že tam byl v sídle společnosti asi 2×, a to na jednání před tím, než podepisovali smlouvu o dílo a pak ještě jednou následně kvůli nějakým marketingovým věcem. V té době působil svědek jako IT ředitel jedné společnosti, která se hodně orientovala na Asii, takže hodně cestoval. Dále svědek nahlíží do svého kalendáře a uvádí, že dne 2. 11. odlétal do [obec], dne 3. 11. měl v [obec] jednání a z [obec] se vracel večerním letem do [obec], asi bude schopen dohledat i elektronickou letenku, kterou je schopen následně soudu doložit. Dále svědek ukazuje ve svém mobilním telefonu elektronickou letenku, ze které vyplývá, že měl letět dne [datum] 15:15 hodin letem č. [anonymizována dvě slova] z [obec] do [obec] a dále nazpět letem z [obec] do [obec] číslo letu [anonymizováno] [číslo] 14:25, odlet 16:45 hod., přílet do [obec]. Dále soud svědkovi předkládá Smlouvu o dílo mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [příjmení] [jméno], k té svědek uvedl, že tuto smlouvu si vybavuje, že to je smlouva, kterou za [příjmení] [jméno] podepisovali. K listině„ prohlášení o ručení“ ze dne [datum], kde má být jako ručitelka podepsána paní žalovaná, uvedl, že to nikdy neviděl a že mu není známo, že by něco takového podepsala žalovaná, nebo že by listinu takového znění podepsal on sám. Totéž svědek uvádí k prohlášení, které předložil k důkazu žalobce a která je založena na č.l.

40. Od JUDr. [příjmení] mu byla známa smlouva o budoucím zastavení obchodního závodu s tím, že ji předkládá soudu, že si vytiskl její hlavičku. Tehdy tlačil na žalovanou, aby si to vyřešila, aby mohl ze společnosti vystoupit, to znamená zejména závazky. Dále k dotazu soudu, pokud svědek předložil kopii budoucí zástavní smlouvy o zastavení obchodního podílu a žalovaná předkládá soudu originál, zda skutečně spolu o předmětu dnešního jednání nehovořili, zda se jedná o náhodu, svědek uvádí, že opravdu spolu nehovořili. K dotazu zástupce žalované, zda tato smlouva měla zajistit vyvázání svědka ze společnosti, svědek uvádí, že se domnívá, že ano. K dotazu zástupkyně žalobkyně svědek uvedl, že [datum] byl v [obec] ve večerních hodinách. Soud předkládá svědkovi kopii vzdání se ručitelského prohlášení ze strany žalobkyně a dále ručitelské prohlášení, kde je údajný podpis svědka - svědek po nahlédnutí uvedl, že se může jednat o jeho podpis, že si není jistý, nicméně prohlášení o vzdání se ručitelského závazku nikdy neviděl, [datum] v sídle žalobkyně rozhodně nic nepodepisoval. K dotazu zástupkyně žalované, zda si svědek pamatuje [datum], jak vypadal jeho příjezd do České republiky, uvedl, že v době, kdy se [jméno] žili, tak ho většinou na letišti vyzvedávala. Tato služební cesta byla poměrně specifická, protože nepřespával na hotelu, ale u matky žalované, kterou tehdy viděli asi po druhé, nebo potřetí a navíc ještě bral nějaké věci pro bratra žalované [jméno], který v té době žil v [obec]. Domnívá se, že ho žalovaná vyzvedávala na letišti. Byl tam asi i její bratr a co mohli dělat potom – nejspíše asi šli někam na večeři. Následně si svědek vybavil, že ano, že určitě jej žalovaná vyzvedávala, protože si ještě pamatuje, že najela špatně k jinému terminálu, že byl s ní i její bratr a pak se šli najíst buď na anděla do [anonymizováno], nebo do [anonymizováno] restaurace. Dále si vybavil, že to byla specifická doba, že v té době bratra žalované zaměstnal. Navíc ten byl v té době očekávání, a pokud si vybavuje správně, tak potom hned asi 4., nebo 5. odjížděli na Slovensko, protože se narodil syn jeho bratrovi. K dotazu soudu, jak často svědek létá na služební cesty, uvedl, že v roce 2016 měl asi 128 až 130 letů. K dotazu soudu, zda si takové podrobnosti vybavuje ke každému letu, uvedl svědek, že ne, ale že toto byla specifická situace, protože tehdy přespával u [anonymizováno] maminky. Při jednání, kterého se účastnil ve slovenské společnosti se setkal i s otcem žalované, protože ten tam byl zaměstnán a navíc v té době zaměstnaly bratra žalované a těšil se zpět do [obec], že si o tom budou povídat, a tak, proto si vybavuje podrobnosti.

4. Svědek [jméno] [příjmení] k věci uvedl, že je zaměstnance, žalobkyně, tehdy dodávali světla do restaurace. Pamatuje si, že tehdy to dělal [jméno] [příjmení], byl tehdy jeho podřízený, dohlížel na to. Z osob přítomných v jednací síni svědek uvedl, že zná žalovanou, přinesla mu ručitelské prohlášení - týkalo se to svítidel. K dotazu soudu svědek uvedl, že to tak dělají, že když si bere firma světla, tak lidi, kteří jí vlastní ve většině případů podepisují ručitelské prohlášení a ručí za dluh, který vznikne. Ohledně ručitelského prohlášení svědek uvedl, že to bylo určitě u nich v [anonymizováno], bylo to někdy v listopadu 2016. Od roku 2012 si vede zápisky a před jednáním do nich nahlížel, a tohle si i docela pamatuje, protože tehdy to dělal pan [příjmení] a on na to dohlížel. Myslí si, že u toho nikdo další nebyl, paní žalovaná přinesla ručitelské prohlášení již podepsané, podepsáno bylo paní [celé jméno žalované]. Dokument předal paní [příjmení] [příjmení]. Ručitelské prohlášení podepisoval ještě nějaký druhý společník, byl to její přítel a začínal nějak na M. Toho druhého fyzicky neviděl, ten tam tehdy nebyl, převzal prohlášení od paní žalované a myslí si, že na tom papíru byli podepsaní oba 2, žalobce tam podepsaný nebyl. Asi to bylo v pondělí, v sídle firmy [anonymizována tři slova] v [anonymizováno]. Pokud hovořil o restauraci, tak si vybavuje, že se ty světla dodávala do nějaké restaurace [anonymizováno]. Měli tam snad tehdy za to i nějaký koutek, nebo tak něco. Návrh ručitelského prohlášení vypracovával za [anonymizována tři slova] buďto právník, nebo paní [příjmení], to prohlášení bývalo přílohou smlouvy. Pan [anonymizováno] měl na starosti tu zakázku, byl tehdy obchodník a on s ním přišel, svědek se domnívá, že to byl v té době kamarád paní [celé jméno žalované], nicméně už u nich nepracuje. Dostal info od paní [příjmení], aby to převzal, šel na recepci, převzal listinu a odešel. [příjmení] návštěv asi nevedou, nicméně kamery mají všude po budově.

5. Svědkyně [příjmení] [příjmení] k věci uvedla že je jí známo, že se zde jedná o zakázce, kterou realizovali a o dluhu paní [celé jméno žalované], který potom z toho vznikl. K věci svědkyně uvedla, že byla u toho, když se řešila ručitelská prohlášení a u toho, když potom společník paní žalované společnost asi opouštěl a byl vyvazován z toho ručitelského prohlášení. Společnost dávala světla do restaurace, bylo to na splátky, což společnost umí zařídit a bylo to podmíněno ze strany banky ručitelským prohlášením obou vlastníků společnosti - chtěli po nich tehdy ta ručitelská prohlášení, ty dostali a dále vyvazovali společníka paní [celé jméno žalované], protože on tehdy odcházel, to komunikovala přímo s paní žalovanou. Ručitelská prohlášení - vzory, posílala ona osobně paní [celé jméno žalované] a dělali to, pokud firma, která tehdy asi začínala, nebyla dostatečně bonitní, aby bylo jisté, že bude mít na splátky, protože [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ručí za splátky bance. K dotazu, zda si vybavuje nějaké podrobnosti, svědkyně uvedla, že ví, že to bylo v roce 2016, že to bylo takové hodně narychlo, protože potřebovali ručitelská prohlášení a už tam měli objednány nějaké věci atd. Komunikovali emailem, protože to bylo ve firmě běžné. Obchodníkem tam byl pan [příjmení], který také zákazníka do firmy přivedl. Tehdy poslali paní [celé jméno žalované] ručitelská prohlášení dopředu, asi týden to trvalo. Paní [celé jméno žalované] je přinesla do firmy podepsané. Svědkyně přímo u předání ručitelských prohlášení nebyla, byl u toho pan [příjmení], který jí to potom přinesl. Vybavuje si, že to bylo v pondělí, dobu, kdy k předání došlo, si již nevybavuje vůbec. K dotazu soudu pokud si vybavuje, že se jednalo o v pondělí, svědkyně uvedla, že to má spojeno s nějakými osobními událostmi, a proto si to pamatuje moc dobře, o který den se jednalo. Dále uvedla, že s paní [celé jméno žalované] přímo ohledně ručitelských prohlášení nekomunikovala, pouze jí poslala ty vzory a potom s ní komunikovala ohledně vyvázání druhého společníka z ručení. Svědkyně pracuje ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která je matkou žalobkyně na pozici členky správní rady, dříve členky představenstva. Smlouvu o dílo, pokud by tam nebyla ručitelská prohlášení, by uzavřeli, ale nikoliv na splátky. Vyžadovala to při ručení přímo s tím, že v případě úvěrů ručí [právnická osoba] led, ale vyžadovali po nich i osobní ručení společníků společnosti, úvěr tehdy poskytovala společnost [právnická osoba] Vyvázání pana [celé jméno svědka] z ručení probíhalo na osobní žádost nebo prosbu paní [celé jméno žalované], bylo to realizováno na jaře asi půl roku po tom, co byla realizována zakázka. Ozvala se jim paní [celé jméno žalované] že chce, aby byl pan [celé jméno svědka] z ručení vyvázán. Společnosti se to tedy moc nelíbilo, protože ještě nebyla zakázka splacena a běžela, ale nakonec na to přistoupili tak, že mají vyvázání, mají i podepsané vyvázání od paní [celé jméno žalované] - osobní převzetí s tím, že si tehdy nechali ještě zastavit část podniku nebo část vybavení podniku. Podpisu listiny o vyvázání z ručení pana [celé jméno svědka] z ručitelského závazku svědkyně přítomna nebyla, vybavila si, že to bylo na jaře roku 2017, někdy před Velikonocemi, byl u toho a podepisoval to s paní [celé jméno žalované] pan [příjmení], někam tehdy s paní [celé jméno žalované] jel. K dotazu, jak ručitelské prohlášení vypadalo, uvedla, že každý společník podepisoval svoje ručitelské prohlášení zvlášť. K dotazu proč nevyžadovali ručitelská prohlášení již při podpisu smlouvy svědkyně uvedla, že tam tehdy byla nějaká záloha a to ručitelské prohlášení vyžadovali zpětně kvůli bance, která když žádali o uvolnění částky z jejich kreditní linky, jim toto odmítla uvolnit a požadovala tedy ručení společníků společnosti. Až když si to vyžádali, tak potom jim byl úvěr uvolněn, tímto se tehdy dost poučili, dnes již to vyžadují dříve. Originál ručitelských prohlášení dostala do ruky v listopadu 2016. [příjmení] to být [číslo], protože toto ručitelská prohlášení si vybavuje, že připravovali, pak to kontrolovala, že tehdy již to došlo. Recepci nemají, mají showroom, což není typická recepce, tam přijde zákazník, prohlíží si interiéry a pokud má s někým schůzku, požádá přítomnou slečnu a ta jej uvede - to znamená, že tam někdo může být bez toho, aby se představil recepční. Kamery mají, ale záběry se archivují 14 dnů. V kontaktu s žalovanou byl asi pan [příjmení], předpokládá, že od ní převzal ručitelská prohlášení podepsaní paní [celé jméno žalované] a panem [celé jméno svědka], protože to svědkyni přinesl. Ze strany žalobce tehdy ručitelská prohlášení podepsaná asi nebyla, protože jim to tehdy posílala e-mailem a oni to přinesli podepsaného a žalobkyně to potom podepisovala čímž ztvrzovala, že to přijímá - jedná se o prohlášení, nikoliv o smlouvu. Originál ručitelských prohlášení je založen u nich ve firmě v jejich interním spisu. Ohledně věci komunikovali jenom s paní [celé jméno žalované], s panem [celé jméno svědka] ne.V souvislosti s vyvázáním pana [celé jméno svědka] z ručení podepisovali prohlášení, že pana [celé jméno svědka] vyvazují, předali to paní [celé jméno žalované] – mají to i od paní [celé jméno žalované] podepsané. Následně hned ten den, se s tím pak došlo k notáři – to se vkládalo do rejstříku zástav. Dále si ještě vybavuje svědkyně, že komunikovala následně s paní [celé jméno žalované], protože tehdy pan [celé jméno svědka] byl ještě akcionářem společnosti a potřebovali jeho podpis na seznamu akcionářů a toto je zprostředkovávala také paní [celé jméno žalované]. S panem [celé jméno svědka] tedy nekomunikovala. K dotazu zástupkyně žalované, proč neuplatnili další zajišťovací institut, uvedla svědkyně, že jim tehdy dala vědět paní [celé jméno žalované] až expost, že tam dlužila i na nájmu, a že to vybavení jí zabavil nebo nevydal pronajímatel restaurace.

6. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] k věci uvedla, závěry znaleckého posudku stanovila s ohledem na zkoumání a závěrem je, že se střední pravděpodobností se jedná o podpisy paní [celé jméno žalované]. K dotazu soudu, co znamená střední pravděpodobnost, znalkyně uvedla, že v písmoznalectví se neprovádí žádné exaktní výpočty nebo laboratorní zkoušky, že se pracuje s mírou pravděpodobnosti. Na krajích pomyslné úsečky je jednak, že není podpisem, na druhém kraji, že je podpisem nebo že je to jisté. Uprostřed je závěr, že nelze rozhodnout. Pokud by se znalkyně tedy vyjádřila k té kladné míře pravděpodobnosti, která se pohybuje od středu ke zjištění, že se jedná o podpis posuzované osoby, tak tam se rozlišují tři stupně pravděpodobnosti, a to nízká, střední a vysoká, která je nejblíž jistotě toho, že se jedná o podpis posuzované osoby, v tomto případě znalkyně uzavřela, že míra pravděpodobnosti je střední. K dotazu zástupkyně žalované, z jakých podpisů vycházela znalkyně, uvedla, že toto je uvedeno v nálezu posudku, že jednak byly poskytnuty podpisy soudem, dále znalkyně obesílala i zástupkyni žalované, ale zásilka se jí vrátila s tím, že adresa neexistuje, že nelze doručit. Dále si ještě znalkyně zajistila podpisy v obchodním rejstříku ze sbírky listin, kde byly dostupné podpisy paní žalované. K dotazu zástupkyně žalované, jaká byla použita metoda zkoumání, zda bylo např. postupováno, že posuzovaná osoba se podepisovala ve stoje, vsedě atd., uvedla znalkyně, že ne, že toto je tzv. zkouška, že tuto metodu nepoužila, a to s ohledem na velký časový odstup od datace posuzovaného podpisu. K dotazu, zda by, pokud by zkouška byla provedena, mohl být změněn závěr znalkyně, uvedla znalkyně, že se domnívá, že spíše ne, že v případě, že byla stanovena pravost podpisu s mírou pravděpodobnosti střední, že se u této míry pravděpodobnosti nepředpokládá, že by mohlo dojít k takové změně, že by se pravděpodobnost posunula do opačné části osy. Navíc zkouška může být zatížena i motivací pisatele, který se snaží podpis změnit a tak podobně. K dotazu zástupkyně žalované, jak může znalec uvést, že se jedná o pravděpodobné podpisy posuzované osoby, když se shodují pouze v určitých znacích, uvedla znalkyně, že se posuzuje variabilita podpisů, dynamika podpisů, a že tam u toho podpisu bylo pouze několik znaků, které nešlo srovnat a v důsledku toho byla tedy stanovena ta výše pravděpodobnosti jako střední, nikoli vyšší a které nebylo možno dohledat. V písmoznalectví je premisa, že neexistují dva podpisy, které by byly absolutně shodné; že pokud by takové dva podpisy byly, pak je zřejmé, že se jedná o falzifikát. Tam, kde měla originál srovnávacího podpisu, je toto v posudku uvedeno, tam, kde měla k dispozici kopii, je toto v posudku také uvedeno, že se jedná o kopii. K dotazu jak těžko je napodobitelný podpis paní žalované, uvedla znalkyně, že středně, že se nejedná o jednoduše napodobitelný podpis typu parafy, že tam jsou určité charakteristické znaky, které by pisatel, pokud by se snažil o napodobení, napsal jinak. <i>7. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující důkazy:</i> 8. Žalobkyně soudu předložila originál listiny Prohlášení o ručení, podle něhož se žalovaná zavázala uspokojit veškeré případné pohledávky žalobkyně za [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o., vzniklé na základě smlouvy o dílo [číslo] 2016, datováno [datum], podepsáno, za žalobkyni podepsáno jednatelem [jméno] [příjmení].

9. Žalobkyně dále soudu předložila originál listiny Prohlášení o ručení, podle něhož se [celé jméno svědka] zavázal uspokojit veškeré případné pohledávky žalobkyně za [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o., vzniklé na základě smlouvy o dílo [číslo] 2016, datováno [datum], podepsáno, za žalobkyni podepsáno jednatelem [jméno] [příjmení].

10. Z prohlášení datovaného dnem [datum] vyplývá, že žalobkyně se vzdala svých práv, která pro ni jako věřitele plynula z prohlášení [celé jméno svědka] v prohlášení o ručení ze dne [datum], podepsáno Ing. [jméno] [příjmení], jednatelem žalobkyně, pod tím ručně uvedeno hůlkovým písmem„ převzala [celé jméno žalované]“ ,následuje podpis, vizuálně shodný jako podpis na„ prohlášení o ručení“.

11. Dne [datum] uzavřeli žalobkyně jako zhotovitel a společnost [právnická osoba], [IČO], jako objednatel smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž svítidel do interiéru za cenu 1 300 428,10 Kč. Kupující se zavázal zaplatit zálohu ve výši 142 014 Kč a následně zbytek ceny zaplatit v 36 měsíčních splátkách po 32 862,81 Kč Smlouva je podepsána za [právnická osoba] žalovanou.

12. Z emailu ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] zaslaného žalované vyplývá, že v příloze emailu mělo být ručitelské prohlášení k podpisu (příloha k důkazu nepředložena).

13. Z emailu ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] zaslaného žalované vyplývá, že v příloze emailu mělo být vzdání se ručení ze strany žalobkyně vůči panu [celé jméno svědka] (příloha k důkazu nepředložena).

14. Žalovaná k důkazu předložila emailovou komunikaci s žalobkyní, kdy žalobkyně žalovanou vyzvala emailem ze dne [datum] k úhradě částky 328 627,94 Kč představující neuhrazenou část ceny díla ze smlouvy o dílo [číslo] 2016 s odkazem na ručitelské prohlášení ze dne [datum]. Žalovaná reagovala emailem ze dne [datum], v němž uvedla, že si o ručitelském prohlášení nic nevybavuje. Na to byl žalované zaslán dne [datum] email, který měl v příloze obsahovat text ručitelského prohlášení, které žalovaná měla podepsat.

15. Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalkyně], znalkyně z oboru písmoznalectví, odvětví zkoumání ručního písma, jehož úkolem by lo vyjádřit se k pravosti podpisu žalované na„ prohlášení o ručení“ ze dne [datum] a na„ prohlášení“ žalobkyně o vzdání se práv plynou vích ro ni z ručitelského závazku Ing. [celé jméno svědka], ze dne [datum], bylo zjištěno, že sporné podpis jsou pravděpodobně pravými podpisy žalované, a to v rovině střední pravděpodobnosti. <i>16. Podle ustanovení § 2018 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.</i> <i>17. Podle ustan. § 2021, odst. 1 obč. zák. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.</i> 18. Po zhodnocení shora provedených důkazů navržených k prokázání svých tvrzení jak žalobkyní, tak žalovanou, dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům o věci samé: Z provedených důkazů bylo nepochybně zjištěno, že žalobkyně se jako jednatelka společnosti [právnická osoba], [IČO], platně zaručila za závazky této společnosti plynoucí ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako zhotovitelem a společnost [právnická osoba], [IČO], jako objednatelem. Pro závěr, že podpis žalované na prohlášení o ručení ze dne [datum], je pravým podpisem žalované, svědčí zejména závěry znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, jehož závěry znalkyně před soudem naprosto přesvědčivě obhájila, proto soud z jeho závěrů vycházel. Se závěry znaleckého posudku pak korespondují i další provedené důkazy, a to výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Svědkyně [příjmení] uvedla, že banka podmínila poskytnutí úvěru společnosti [právnická osoba] zajištěním ručitelským závazkem jednatelů společnosti, proto jej připravila a zaslala žalované k podpisu (prokázáno emailem zaslaným svědkyní žalované dne [datum]). Svědek [příjmení] pak potvrdil, že od žalované listinu obsahující její ručitelské prohlášení s podpisem převzal. To, že si svědek [příjmení] při výslechu uskutečněném v roce 2022 (tedy s odstupem šesti let o popisované události) nebyl jist, zda na listině, kterou od žalované převzal, bylo toliko její ručitelské prohlášení, nebo i prohlášení druhého jednatele, nepovažuje soud i s ohledem na to, že znění listiny nevyhotovoval svědek, ale svědkyně [příjmení], za podstatné (spíše naopak). Se shora uvedenými důkazy a s tvrzeními žalobkyně pak plně korespondují i emaily, kterými zaslala svědkyně [příjmení] žalované dne [datum] k podpisu ručitelské prohlášení a následně dne [datum] vzdání se práv plynoucích z ručitelského závazku [celé jméno svědka]. Všechny uvedené důkazy plně korespondují s tvrzeními žalobkyně a vzájemně se podporují a doplňují, proto soud vzal za prokázanou skutkovou verzi žalobkyně ohledně platného vzniku ručitelského závazku žalované.

19. Naproti tomu žalovaná svoje tvrzení v průběhu řízení měnila. Ve vyjádření k žalobě nejdříve odmítla, že by podepsal ručitelské prohlášení a převzala tak na sebe z toho plynoucí závazek a tvrdila, že tak učinil toliko druhý jednatel společnosti [právnická osoba], [celé jméno svědka], jehož svědeckou výpověď navrhla k důkazu. Následně, poté, co bylo řízení při jednání dne [datum] koncentrováno, ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že ručitelské prohlášení nepodepsal dne [datum] ani pan [celé jméno svědka], neboť se nenacházel toho dne ([datum]) v České republice. Svědek [celé jméno svědka] pak při výslechu dne [datum] odmítl, že by byl s žalovanou v kontaktu, ani, že by s ní o předmětu jednání a obsahu své svědecké výpovědí hovořil, avšak přesto si byl schopen během výslechu vzpomenout, že dne [datum] (tedy před šesti lety) byl letecky na Slovensku, vrátil se až ve večerních hodinách a velmi podrobně soudu popsal průběh dne (spal u rodičů žalované, jednal ve firmě, kde pracoval otec žalované) i večera téhož dne (že jej žalovaná s bratrem vyzvedla na letišti, následně šli do restaurace, uvedl o kterou restauraci se jednalo), a to vše i přesto, že v té době absolvoval podle svých tvrzení cca 130 letů ročně. K těmto dalším letům si obdobné podrobnosti nevybavil. Z těchto důvodů nepovažoval soud výpověď svědka [celé jméno svědka] za věrohodnou, neboť detaily, které si s odstupem šesti let od popisované události vybavila a podrobně uvedl a dále z obsahu vyjádření, které podala žalovaná soudu dne [datum] je zcela zřejmé, že výpověď svědka nemohla být spontální, a že spolu o tom, co bude obsahem svědecké výpovědi [celé jméno svědka], museli jednat.

20. Pokud tedy soud dopěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaná na sebe ve smyslu ustan. 2018 obč. zák. platně převzala ručitelské prohlášení za společnost [právnická osoba] ze smlouvy o dílo [číslo] 2016 a žalobkyně ji k úhradě nesplaceného závazku dlužníka vyzvala, avšak žalovaná svůj závazek nesplnila, nezbylo soudu, než žalobě jako důvodné vyhovět. S ohledem na to, že žalovaná se se splnění své povinnosti dostala do prodlení, vyhověl soud žalobě i co do příslušenství tvořeného zákonnými úroky z prodlení podle ustan. § 1970 občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 97 168,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 146 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 328 627,94 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 69 440 Kč ve výši 14 582,40 Kč.