24 C 252/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované Média, z.s., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení 64 700 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. ode dne , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovanou příkazní smlouvu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jejímž předmětem byl závazek žalobkyně obstarat pro žalovanou podle jejích pokynů přípravu žádosti o dotaci na projekt „Rekonstrukce knihovny“ a závazek žalované zaplatit za to žalobkyni odměnu v celkové výši , částka, bez DPH (, částka, s DPH). Žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila a pro žalovanou zpracovala studii proveditelnosti jako podklad pro žádost o dotaci a rovněž zpracovala a podala žádost o dotaci. Následně žalobkyně žalované vystavila dne , datum, fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , datum splatnosti bylo ke dni , datum, . Žalovaná však uhradila toliko , částka, , zbývající částku ve výši , částka, ani přes opakované výzvy neuhradila. Žalobkyni proto nezbylo, než se svého nároku domáhat prostřednictvím soudu.

2. V reakci na tvrzení žalované pak žalobkyně v průběhu řízení doplnila, že žalobkyně žalované poskytla všechny smluvené služby a to i přesto, že upozorňovala žalovanou na nedostatečnost některých podkladů, které k žádosti dodala žalovaná. Na uvedené rozpory upozorňovala žalobkyně žalovanou emailem ze dne , datum, a ze dne , datum, , v nichž žalovanou žádala o chybějící podklady a dále emailem ze dne , datum, , kterým urgovala zaslání zbývajících podkladů potřebných k podání žádosti o dotaci. Dne , datum, byla podána žádost o dotaci, z čehož vyplývá, že žalobkyně splnila svoje smluvní závazky spočívající ve vypracování studie proveditelnosti a podání žádosti. Dne , datum, byla ze strany dotačního orgánu zaslána žalobkyni výzva k doplnění žádosti o dotaci, kterou žalobkyně vypořádala, následně byla žalobkyně doručena 2. výzva k doplnění žádosti, z níž vyplývá, že výtky, které se objevily v první žádosti o doplnění, již ve druhé výzvě obsaženy nebyly, tzn. byly odstraněny. Naopak výtky 2. žádosti o doplnění se týkaly výhradně podkladů které měla k žádosti dodat žalovaná (projektová dokumentace, rozpočet, PENB, stavební povolení). Tvrzení žalované, že se účastníci dohodli na odměně v závislosti na poskytnutí dotace žalobkyně odmítla, žalobkyně s žalovanou na úvodní schůzce probrala zcela standardně, následně byla vypracována písemná smlouva. Žalobkyně zaslala žalované návrh smlouvy k podpisu emailem dne 30.1.202, podpis smlouvy následně urgovala emailem ze dne 2.2. a , datum, . Žalovaná však na tyto výzvy nijak nereagovala, přestože dne , datum, byla podána žádost o dotaci, proto žalobkyně vystavila dne , datum, žalované fakturu. Následně žalovaná žalobkyni zaslala částečnou platbu na fakturu a dne , datum, podepsala žalovaná příkazní smlouvu.

3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, neboť podle ní žalobkyně neprokázala, že skutečně žalované poskytla tvrzené služby. Žalovaná se domnívá, že žalobkyně si musela být ještě před uzavřením smlouvy vědoma, že žalovaná nesplňuje podmínky pro poskytnutí dotace, neboť maximální limit v rámci uplatněné dotační výzvy byl , částka, , čehož si žalobkyně, jako odborník, musela být od počátku vědoma. Nadto žalované vystupovala ve smluvním vztahu jako slabší strana (spotřebitel), smlouva je tedy podle jejího názoru neplatná, případně se jednalo o zneužití postavení žalované v hospodářském styku ve smyslu ustan. § 433 odst. 1. obč. zák.

4. Soud provedl k prokázání tvrzení účastníků následující důkazy:

5. Svědkyně , jméno FO, k věci uvedla, že pan , jméno FO, jí řekl, o co se jedná, řekl jí, že jim klientka nechce zaplatit zbytek platby s tím, že nesplnili podmínky smlouvy. K dotazu soudu, zda byla svědkyně účastna někdy nějaké schůzky, kde by se řešily smluvní podmínky, uvedla svědkyně, že ne, že smlouvy jdou mimo ní, že vždycky, až když je uzavřena smlouva, tak jí p. , jméno FO, sdělí, co má připravit a ona kontaktuje klienta ohledně podkladů, které od něj potřebuje. Svědkyně se žádných jednání neúčastnila, o podmínkách ví jenom z příkazní smlouvy, kterou viděla, ví, že měli provést studii proveditelnosti a podat žádost o dotaci, to potom měla ona na starosti. Víc obsah smlouvy nečte, víc jí z té smlouvy vlastně nezajímá, toto čte proto, že je to uznatelný náklad, který potom může započítat do té dotace. V některých případech dělají i projektovou dokumentaci, ale v tomto případě to podle smlouvy nebylo. K dotazu soudu, když viděla příkazní smlouvu, zda si vybavuje, kdy to bylo a jestli byla podepsaná, uvedla, že to si nevybavuje, ale že ví, že v době podání žádosti o dotaci ještě smlouva podepsaná nebyla, nicméně z jakého důvodu, to neví, to ona neřešila, to u nich řeší asistentka pana , Anonymizováno, a potom obchodní zástupci pan , jméno FO, a pan , jméno FO, , ale který z nich měl na starosti tohoto klienta, to neví a kdo byl na prvotní schůzce s klientem, to jí taky není známo. K dotazům zástupkyně žalobkyně svědkyně uvedla, že za žalovanou komunikovala s panem , jméno FO, , a to telefonicky i emailem. , jméno FO, jí posílal asi i plnou moc, potom něco zejména ohledně rozpočtu a účetní doklady jí posílala paní , jméno FO, . Dále k dotazu zástupkyně žalobkyně, jak to dopadlo, uvedla svědkyně, že s tím ROPem, že tam to funguje tak, že se podá žádost, potom tu žádost dotační orgán kontroluje a jsou možné dvě výzvy k doplnění. První výzva byla ze strany žalobkyně vypořádána, druhá výzva potom, když přišla, což bylo po poměrně krátké době, asi 2 týdny nebo max. měsíc, tak pak klient sdělil, že to vypořádávat nebudou, ať tu žádost o dotaci stáhne. K dotazu zástupkyně žalobkyně, jestli do té doby zaznamenala nějakou stížnost na činnost, žalobkyně uvedla svědkyně, že ne, že nic takového neproběhlo, až v posledním emailu potom bylo uvedeno, že došlo k nějakým nesrovnalostem „jak z naší, tak i z vaší strany“, což nijak nerozebírala, dál se tím nezabývala, žádost stáhla. K dotazu zástupkyně žalobkyně svědkyně doplnila, že projektovou dokumentaci a rozpočet si zajišťoval klient sám, na projektovou dokumentaci měli nějakou svoji firmu, její jméno si svědkyně nevybavuje. Rozpočet dělal snad pan , jméno FO, , neví, jestli s pomocí někoho, ale pamatuje si, že to potom nějak spolu ještě dolaďovali, ale i toto si tedy dodával klient sám. Ohledně dotazu soudu, zda je svědkyni známo, co bylo důvodem stažení žádosti, zda jí toto bylo ze strany žalované někdy sděleno, uvedla svědkyně, že na základě první výzvy odstranili nějaké administrativní věci, které bylo možno odstranit, a že hlavním problémem bylo, že z projektové dokumentace jí zaslali jenom výkresové části, na což je tehdy svědkyně upozorňovala, že tam chybí textové části, a že tyto budou k té žádosti nezbytné. Dále potom tam byl nějaký problém ohledně energetické náročnosti, kdy jim taky sdělovala, že PENB je vyžadován v žádosti o dotaci k výchozímu stavu i k výslednému stavu stavby, a že je upozorňovala, že toto taky doloženo nebylo, že byl doložen jenom jeden, už si nevybavuje, jestli výchozí nebo výsledný stav. Pak tam byly nějaké problémy ohledně rozpočtu, a toto v podstatě byl důvod stažení, protože klienta upozorňovala, že toto bude potřeba, a bylo jí tedy známo z reakcí klienta, že tyto dokumenty neměl klient v okamžiku podání žádosti k dispozici a doufali, že třeba ta druhá výzva nepřijde tak brzy, a že tedy někdy v tom květnu – červnu by už klient tyto listiny měl k dispozici a bylo by to možno doplnit. Bohužel prostě přišla brzo, kdy klient ještě tyto listiny k dispozici neměl. S žalovanou začala svědkyně komunikovat na základě pokynu pana Semeráda začátkem ledna, datum přesně neví, ale ví, že to bylo začátkem ledna, protože žádost o dotaci měla být podána začátkem února. K dotazu ohledně maximální částky dotace, jestli si vybavuje, jaká byla, uvedla svědkyně „Myslím, že to bylo 10 milionu Kč“. K dotazu, pokud v žádosti byla uvedena částka vyšší, uvedla svědkyně, že ano, že tohleto si vybavuje, že v průběhu připravování té žádosti žalované nesdělila tu maximální výši dotace, nicméně že potom tu částku nějak upravili v rámci té první opravy, protože tam byla spousta nákladů, které byly nepřímými výdaji, které se přesunuly do jiné položky, a že potom se bavili s panem , jméno FO, , že to nebude problém, že se stejně na těch 10 milionů Kč dostanou. V průběhu zpracování dotace na toto žalovanou neupozornila.

6. Svědek , jméno FO, uvedl, že ví o žalobě, přečetl si, co bylo uvedeno v předvolání. Byl na té první schůzce, na začátku ledna minulého roku. Schůzky se kromě svědka účastnila ještě paní , jméno FO, a pan , jméno FO, . Schůzka se týkala obecně podání dotace, co by mělo být uděláno ze strany žalované, co ze strany žalobkyně. Za žalobkyně se tam řešilo, že za ně podají tu dotaci, protože oni to neumí. Konkrétně k dotazu soudu, zda může uvést tedy konkrétně, co měla udělat žalobkyně, uvedl, že měli podat tu dotaci, žalovaná měla potom dodat projektovou dokumentaci, připravit rozpočet a potom nějaké administrativní věci jako jména ulic, výpis z katastru nemovitostí apod. K dotazu, zda se řešily finance, uvedl, že ne, že ty se neřešily, že tam proběhlo , právnická osoba, , že až bude úspěšná pak ta dotace, tak se vypořádají. Asi se řešilo i to, že bude nějaká smlouva v rámci toho zastoupení, ale to svědek neřešil, to řešila za žalovanou paní , jméno FO, . K dotazu zástupce žalovaného, zda byla žalované dotace přislíbena, svědek uvedl, že jim bylo řečeno, že by ji měli získat. Žádost byla stažena, protože jim koordinátor projektu vysvětlil, že to je pro ně nevhodná dotace, že tam nespadají, a potom to tedy na základě tohoto hovoru stáhli, žalobkyně je v tomto směru nikdy neinformovala. Koordinátor jim posílal nejdříve nějaký email, kde žádal o nějaké doplnění a potom po telefonu snad hovořil s paní , jméno FO, a toto jí sdělil, takže na základě toho potom tu žádost o dotaci stáhli, důvodem mělo být, že snad ta požadovaná částka převyšovala částku dotace. K hovoru s koordinátorem došlo asi v řádu týdnu po podání té žádosti, potom se snažili to doplnit dvakrát, ale potom podle toho, co jim řekl ten koordinátor, tak to pro ně bylo bezvýznamné.

7. Emailem ze dne , datum, kontaktoval zaměstnanec žalované , jméno FO, žalobkyni (, e-mail, ) v návaznosti na schůzku konanou téhož dne a rekapituloval, že na žalované bude připravit projektovou dokumentaci, popis jednotlivých místností nemovitosti, dále připravit rozpočet rekonstrukce, položky vybavení knihovny, plán zahrady a její vybavenost a popis projektu. Emailem ze dne , datum, kontaktovala následně za žalobkyni , jméno FO, s tím, že byla pověřena k přípravě žádosti o dotaci pro žalovanou a sdělila uvedenému zaměstnanci žalované, co má žalovaná k žádosti doložit (č.l. 96, č.l. 122-123. ).

8. Emailem ze dne , datum, (č.l. 55) zaslaným , jméno FO, děkuje , jméno FO, za zaslání PENBu a dotazuje se, k jakému stavu je zpracován, zda k výchozímu nebo konečnému, v emailu ze dne , datum, (č.l. 124) sdělil , jméno FO, za žalovanou , Anonymizováno, , jméno FO, , že na projektovou dokumentaci stále čekají.

9. Dne , datum, vystavila žalobkyně žalované fakturu č. , hodnota, , za zpracování studie proveditelnosti a za zpracování žádosti o dotaci, na částku , částka, (včetně DPH).

10. Dne , datum, uzavřeli mezi sebou účastníci příkazní smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně jako příkazníka obstarat pro žalovanou jako příkazce přípravu žádosti o dotaci na projekt „Rekonstrukce knihovny“, žalobkyně se zavázala v rámci smlouvy provést zpracování studie proveditelnosti, kompletaci podkladů potřebných pro podání žádosti, podat žádost jménem příkazce a dále sledování procesu schválení dotace. Naproti tomu žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnuté služby odměnu ve sjednané výši (čl. III. Smlouvy).

11. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu ve výši , částka, .

12. Z listiny nazvané „opis depeše“ bylo zjištěno, že dne , datum, byla odeslána a dne , datum, zaregistrována žádost o podporu projektu „, adresa, “.

13. V emailu ze dne , datum, (č.l. 57) vyzvala , jméno FO, k vyplnění indikátorů. Emailem ze dne , datum, požádala o zaslání zbývajících podkladů k podání žádosti. Dne , datum, informovala , jméno FO, žalovanou emailem o podání žádosti, předsedkyně žalované reagovala poděkováním za skvělou práci s tím, že věří, že se jim podaří dotaci získat.

14. Emailem ze dne , datum, (č.l. 51) sdělila , jméno FO, za žalobkyni žalované, že obdržela výzvu k doplnění žádosti a vyzvala k doplnění částí, které si žalovaná zpracovávala sama – rozpočet, projektovou dokumentaci, žádost o stavební povolení. Emailem ze dne , datum, (č.l. 53) sdělila , jméno FO, , že žádost byla na základě výzvy doplněna.

15. Emailem ze dne , datum, (č.l. 50) žádá , jméno FO, o zrušení žádosti o dotaci s tím, že dle žalované došlo k pochybění na straně žalobkyně i žalované.

16. Emailem ze dne , datum, zaslala , tituly před jménem, , jméno FO, návrh příkazní smlouvy k podpisu (č.l. 58). Emailem ze dne , datum, zaslaným , jméno FO, urgovala za žalobkyni , Anonymizováno, ., jméno FO, zaslání podepsané smlouvy (č.l. 52). Emailem ze dne , datum, (č.l. 59) zaslala , tituly před jménem, , jméno FO, opravenou smlouvu k podpisu, předsedkyně žalované v reakci uvedla, že si myslí, že smlouva je v pořádku, s tím, že podle jejich právníka je jednostranná, opatřeno emotikonem vyjadřujícím úsměv. V závěru emailu děkuje za spolupráci a dotazuje se, kdy lze očekávat výsledek dotačního řízení.

17. Z první výzvy k doplnění (č.l. 61) bylo zjištěno, co bylo ze strany dotačního orgánu v žádosti o dotaci jako nedostatečné a co měla žalobkyně jménem žalované doplnit. V části 3.1. oddílu 21 je uvedeno, že ve studii proveditelnosti je uvedeno, že knihovna není žadatelem nikde provozována, což je v rozporu s knihovním zákonem, podle kterého je vyžadováno, aby v době podání žádosti byla knihovna již provozována. Doplnění žádosti provedené žalobkyní je doloženo na č.l. 115.

18. Z druhé výzvy k doplnění (č.l. 125) bylo zjištěno, že skutečnosti vytýkaní v první výzvě se již v druhé výzvě neopakují. Vady žádosti podle druhé výzvy byly nesoulad rozpočtu, vady rozpočtu, projektové dokumentace, PENB doložen toliko pro stávající stav, nikoliv pro stav po rekonstrukci, nebyly doloženy dokumenty územního řízení (rozhodnutí o umístění stavby v důsledku změny půdorysu stavby, žádost o stavební povolení).

19. Pravidla pro poskytnutí dotace z integrovaného regionálního operačního programu 2021 -2027 a osnovu studie proveditelnosti včetně fotodokumentace objektu doložila žalobkyně na č.l. 64-95.

20. Z oznámení Ministerstva pro místní rozvoj o změnách v 2. výzvě k předkládání žádostí o podporu (č.l. 127) bylo zjištěno, že maximální a minimální výše celkových způsobilých výdajů na projekt byla u základních knihoven se specializovaným knihovním fondem , částka, – , částka, , u ostatních typů knihoven , částka, – , částka, .

21. Struktura žalované a předmět její činnosti byl zjištěn ze stanov žalované (č.l. 129) a dále z přílohy k účetní závěrce k , datum, (č.l. 164), z níž vyplývá, že hlavní činností spolku je „propagace a podpora všech aktivit spojených s osobním rozvojem jednotlivce i skupin, šíření osobního rozvoje v médiích a budování uvědomělé občanské společnosti“. Jako vedlejší činnosti spolku v souvislosti s hlavní činností pak jsou uvedeny vydavatelská činnost, výroba, rozmnožování a distribuce zvukových a zvukově obrazových záznamů, velkoobchod a maloobchod, ubytovací služby, reklamní činnost, marketing a mediální zastoupení a překladatelská a tlumočnická činnost.

22. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku žalované (č.l. 173) bylo zjištěn rozsah živnostenského oprávnění žalované.

23. Ze žádosti o stavební povolení (č.l. 168) bylo zjištěno, že předsedkyně žalobkyně podala dne , datum, žádost o stavební povolení k rekonstrukci, nástavbě a přístavbě rodinného domu č.p. 509, obec , adresa, .

24. Soud neprovedl výslech statutárního orgánu žalobkyně a žalované, neboť učinil skutková zjištění v rozsahu potřebném pro rozhodnutí z již provedených důkazů a účastnický výslech žalobkyně i žalované považoval za nadbytečný.

25. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům o věci samé: Žalobkyně s žalovanou se na schůzce dne , datum, , které se účastnili statutární orgány žalobkyně i žalované a dále zaměstnanec žalované, , jméno FO, , dohodly, že žalobkyně pro žalovanou vypracuje studii proveditelnosti a podá jejím jménem žádost o dotaci z dotačního programu regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj na rekonstrukci knihovny, kterou chtěla provozovat žalovaná. Žalovaná měla připravit a k žádosti doložit projektovou dokumentaci, popis jednotlivých místností nemovitosti, dále připravit rozpočet rekonstrukce, položky vybavení knihovny, plán zahrady a její vybavenost a popis projektu. Ohledně přípravy žádosti komunikovala za žalobkyni zejména , jméno FO, a za žalovanou , jméno FO, . Žádost byla podána dne , datum, , následně byla žalovaná prostřednictvím žalobkyně vyzvána k doplnění žádosti, na což reagovala žalobkyně dne , datum, a následně byla vyzvána podruhé k doplnění žádosti. Aniž by byla žádost na základě této výzvy doplněna, požádala žalovaná žalobkyni emailem ze dne , datum, o stažení žádosti o dotaci, což žalobkyně učinila. Dne , datum, vystavila žalobkyně žalované za přípravu studie proveditelnosti a přípravu žádosti o dotaci fakturu č. , hodnota, , na částku , částka, (včetně DPH). Dne , datum, strany mezi sebou uzavřely příkazní smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně jako příkazníka obstarat pro žalovanou jako příkazce přípravu žádosti o dotaci na projekt „Rekonstrukce knihovny“, žalobkyně se zavázala v rámci smlouvy provést zpracování studie proveditelnosti, kompletaci podkladů potřebných pro podání žádosti, podat žádost jménem příkazce a dále sledování procesu schválení dotace. Naproti tomu žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnuté služby odměnu ve sjednané výši (čl. III. Smlouvy). Žalovaná na úhradu faktury zaplatila toliko , částka, .

26. Podle ustanovení § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

27. Podle ustanovení § 2430 obč. zák. příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti.

28. Podle ustanovení § 2438 obč. zák. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

29. Podle ustanovení § 2443 obč. zák. příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka.

30. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům o věci samé:

31. Z provedených důkazů bylo nepochybně prokázáno, že žalobkyně s žalovanou se na schůzce konané , datum, ústně dohodli, že žalobkyně obstará pro žalovanou podle jejích pokynů přípravu žádosti o dotaci na projekt „Rekonstrukce knihovny“. Rozsah služeb byl sjednán tak, že žalobkyně měla vypracovat studii proveditelnosti a podat žádost, žalovaná měla dodat další potřebné podklady dle pokynů žalobkyně, a to zejména rozpočet, podklady ke stavebnímu řízení a projektovou dokumentaci. Tvrzenému obsahu ústní dohody účastníků pak odpovídá i následná emailová komunikace zaměstnanců žalobkyně , jméno FO, a žalované , jméno FO, z období od 12.1. do , datum, , kdy byla žádost o dotaci podána. Následně, tedy po podání žádosti o dotaci, vystavila žalobkyně žalované dne , datum, fakturu na částku ve výši , částka, , na níž však žalovaná uhradila toliko , částka, . Dne , datum, pak byla mezi účastníky uzavřena příkazní smlouva datována v listinné podobě, která upravila povinnosti žalobkyně i žalované, výše odměny sjednaná ve smlouvě odpovídá fakturované částce.

32. Ohledně procesu uzavření příkazní smlouvy v listinné podobě bylo z provedených důkazů zjištěno, že zaměstnankyně žalobkyně , jméno FO, zasílala žalované návrh příkazní smlouvy k podpisu již dne , datum, a následně v emailu ze dne , datum, zaslaném , jméno FO, urgovala podpis smlouvy. Tvrzení žalované, že žalobkyně zaslala žalované příkazní smlouvu k podpisu až v okamžiku, kdy jí muselo být zřejmé, že žádost o dotaci nebude úspěšná a chtěla si tak „pojistit“ plnění ze strany žalované, tedy prokázáno nebylo, neboť z provedených důkazů naopak jednoznačně vyplývá, že příkazní smlouva byla uzavřena až dne , datum, z důvodů prodlení na straně žalované.

33. Podpisem příkazní smlouvy předsedkyní žalované dne , datum, byl tedy kontraktační proces dovršen a příkazní smlouva byla dle názoru soudu platně uzavřena. Tvrzení žalované, že na ústním jednání dne , datum, bylo mezi účastníky dohodnuto něco jiného ohledně výše a způsobu placení odměny za sjednané služby, pak vyplývá toliko z výpovědi svědka , jméno FO, , u nějž však soud musí vzít při hodnocení svědecké výpovědí v úvahu skutečnost, že je zaměstnancem žalované. Z žádného jiného důkazu uvedené tvrzení žalované nevyplývá. Nadto, nelze pominout, že i kdyby tomu tak skutečně bylo (což však dle názoru soudu prokázáno nebylo), uzavřením příkazní smlouvy dne , datum, listinné podobě, by došlo ke změně původního závazku (jehož obsah ohledně výše a způsobu placení odměny se žalované nepodařilo přesvědčivě prokázat), neboť žalovaná se podpisem smlouvy datované dne , datum, zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnuté služby , částka, , což odpovídalo dříve vystavené faktuře, na kterou žalovaná ještě před podpisem příkazní smlouvy částečně plnila.

34. Povinnost k zaplacení odměny pak nebyla dle smlouvy vázána na výsledek žádosti dotaci. Podle ustanovení § 2439 pro takový případ platí, že příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže nezdar byl způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. Bylo tedy na žalované, aby prokázala, pokud to tvrdila, že příkazník, tedy žalobkyně, porušila své smluvní povinnosti. Nic takového však prokázáno nebylo, neboť z provedených důkazů vyplynulo, že výtky, které uplatnil dotační orgán v první výzvě k doplnění, žalobkyně úspěšně odstranila, neboť v druhé výzvě k doplnění již totiž zmíněny nebyly. Žádost o dotaci pak byla stažena na žádost žalované, avšak bez konkrétního odůvodnění. Tvrzení svědka , jméno FO, , že se tak žalovaná rozhodla na základě telefonátu koordinátora dotačního orgánu, který měl sdělit předsedkyni žalované, že se na jejich projekt dotační program nevztahuje, nijak jinak, než výpovědí zaměstnance žalované, prokázáno nebylo, zůstalo tak toliko v rovině tvrzení. V důsledku uvedeného rozhodnutí žalované stáhnout žádost o dotaci tedy nedošlo k rozhodnutí dotačního orgánu o přidělení či naopak nepřidělení dotace, v rámci kterého by bylo jistě odůvodněno, z jakých důvodů by nebyla žalované dotace poskytnuta a zda by se skutečně jednalo o důvody na straně žalobkyně, jak tvrdila žalovaná. K tomu však nedošlo a tvrzení žalované, že žalobkyně porušila svoje povinnosti příkazníka a nevnikl jí tak nárok na sjednanou odměnu, dle názoru soudu prokázány nebyly. Nelze totiž pominout, že ve 2.výzvě k odstranění vad žádosti byl dotačním orgánem vytýkán zejména nesoulad v rozpočtu (dle dotačního orgánu rozpočet neodpovídal formě požadované v rámci výzvy), dále byly vytýkány vady projektové dokumentace, podle dotačního orgánu nebyl doložen průkaz energetické náročnosti pro navrhovaný stav, z žádosti o stavební povolení nevyplývalo, že dojde ke změně v užívání stavby atd., tzn. výtky se týkaly dokumentace, kterou si měla dle dohody stran zajišťovat žalovaná, nikoliv žalobkyně. Ostatně i z provedené emailové komunikace vyplývá, že svědkyně , jméno FO, vyzývala svědka , jméno FO, k předložení projektové dokumentace, na což jí svědek , jméno FO, sdělil, že jí stále nemají k dispozici, a to v emailu ze dne , datum, , tedy toliko 2 dni před termínem pro podání žádosti o dotaci. Žalobkyně pak objasnila a vyvrátila i tvrzení žalované, že žalovaná od počátku nesplňovala finanční limit dotace, neboť bylo prokázáno, že dle podmínek pro udělení dotace existovaly 2 kategorie subjektů, na které dotace cílila, když žalované se týkala kategorie „specializovaná knihovna“ a maximální a minimální výší celkových způsobilých výdajů na projekt v rozpětí , částka, – , částka, , byť jí tuto skutečnost svědkyně , jméno FO, v průběhu přípravy žádosti výslovně nesdělila. Naopak tvrzení žalované, že žádost o dotaci stáhli na základě rozhovoru s koordinátorem dotačního orgánu, který jim měl sdělit, že na dotaci nemají nárok, přesvědčivě prokázáno nebylo.

35. Pokud pak žalovaná argumentovala, že je na ni v posuzovaném případě třeba nahlížet jako na spotřebitele, neboť jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, dospěl soud k závěru, že argument žalované není případný a nemůže obstát. Z provedených důkazů (stanovy žalované, výpis z živnostenského rejstříku) bylo prokázáno, že žalovaná je držitelem několika živnostenských oprávnění a v rámci těchto živnostenských oprávnění vykonává podnikatelskou činnost, byť v souvislosti s hlavní činností, kterou má dle stanov žalované být „propagace a podpora všech aktivit spojených s osobním rozvojem jednotlivce i skupin, šíření osobního rozvoje v médiích a budování uvědomělé občanské společnosti“.

36. Podle ustan. § 419 obč. zákoníku pak je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 433 občanského zákoníku pak spotřebitelem může být i fyzická osoba, je – li podnikatelem, jedná – li mimo obvyklý rámec své podnikatelské činnosti. V posuzovaném případě však žalovaná není podnikatelem fyzickou osobou, avšak jedná se o osobu právnickou, byť jejím prvotním účelem není podnikání a dosahování zisku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.3.2021, sp. zn.: 23 ICdo 56/2019), dle názoru soudu na ni tedy nelze nahlížet jako na spotřebitele.

37. Nadto pak dle názoru soudu nelze přehlédnout, a soud to v posuzovaném případě považuje za rozhodující, že žalovaná příkazní smlouvu podepsala až poté, co jí byla vystavena faktura, kterou však nijak nerozporovala (dokonce na ni i částečně hradila), nadto z emailové dokumentace vyplývá, že obsah smlouvy předsedkyně žalované před jejím podpisem konzultovala s právním zástupcem. Ani po podpisu smlouvy pak žalovaná výši fakturované odměny nerozporovala, nic z argumentů, které uplatnila v tomto řízení, do podání žaloby žalobkyni nesdělila, soud proto uvedená tvrzení považuje toliko za účelovou procesní obranu žalované.

38. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku protože žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t.