24 C 258/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 29 000 Kč s přísl. <b>I. V části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 29 000 Kč, se řízení zastavu je.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok ve výši 3,81 % ročně z částky 29 000 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou 3 408,54 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 000 Kč od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 473,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 29 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou dne [datum] uzavřeli smlouvu o pronájmu. Smlouvou o pronájmu vznikl nájemní vztah mezi žalobcem jako nájemcem a žalovanou jakožto pronajímatelem k nemovitosti p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] jejíž součástí je rodinný dům [anonymizováno]. V souladu se Smlouvou o pronájmu byla složena jistota ve výši 29 000 Kč, přičemž pronajímatel (žalovaná) potvrdil přijetí této jistoty v hotovosti. Nájemní vztah mezi žalobcem a žalovanou skončil ke dni [datum]. V souladu s čl. IV. odst. 3 Smlouvy o pronájmu je pronajímatel povinen ke dni skončení nájmu domu vyplatit nájemci peněžní jistotu, pokud nedojde k jejímu čerpání. Jelikož k čerpání jistoty nedošlo a jelikož byl nájem ukončen dne [datum], pak byla žalovaná povinna ke dni [datum] žalobci vrátit složenou jistotu společně s příslušenstvím dle ustan. § 2254 odst. 2 obč. zák.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovanou dne [datum] uzavřeli smlouvu o pronájmu, jejímž předmětem byla nemovitost p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] jejíž součástí je rodinný dům [adresa]. V souladu se Smlouvou o pronájmu byla složena jistota ve výši 29 000 Kč, přičemž pronajímatel (žalovaná) potvrdil přijetí této jistoty v hotovosti. Nájemní vztah mezi žalobcem a žalovanou skončil ke dni [datum], avšak žalovaná jistotu žalobkyni vrátila až dne [datum], když žaloba byla podána dne [datum]. <i>4. Podle ustanovení § 2254 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ obč. zák.“, ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.</i> <i>5. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila soudu následující listinné důkazy:</i> 6. Dne [datum] mezi sebou účastníci uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem pozemku č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa]), [obec]. Dle čl. II. bodu 1 smlouvy byla nájemkyně povinna při podpisu smlouvy složit k rukám pronajímatelky jistotu ve výši 29 000 7.

8. K předání domu nájemkyni došlo dle [datum], k předání domu pronajímatelce po skončení nájemního vztahu došlo dne [datum].

9. K vrácení jistoty ve výši 29 000 Kč spolu s příslušenstvím, a to úrokem ve výši 3,51% ročně za období od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou 3 405,51 Kč, vyzvala žalobkyně žalovanou předžalobní upomínkou ze dne [datum].

10. Z obsahu spisu bylo nepochybně zjištěno, že mezi účastníky byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o pronájmu, na jejímž vznikl nájemní vztah mezi žalobcem jako nájemcem a žalovanou jakožto pronajímatelem k nemovitosti p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] jejíž součástí je rodinný dům [anonymizováno]. V souladu s ustan. § 2254 obč. zák. si účastníci sjednali, že nájemce složí pronajímateli peněžitou jistotu ve výši 29 000 Kč, žalobkyně složila jistotu v uvedené výši, a to při podpisu smlouvy v hotovosti. Přestože nájemní vztah mezi účastníky zanikl dne [datum], žalovaná v rozporu s ustan. § 2254 obč., zák. žalobkyni jistotu ve výši 29 000 Kč nevrátila, byť tak měla učinit při skončení nájmu (tedy [datum]) a vrátila ji až po podání žaloby, a to dne [datum]. Žalovaná však žalobkyni nezaplatila úroky z jistoty od jejího poskytnutí ve výši zákonné sazby, neboť tento nárok je dle ustan. § [číslo] odst. 2 oprávněný a byl součástí žalobního návrhu ani zákonné úroky z prodlení za období od [datum] do [datum], kdy byla se splněním své povinnosti vrátit žalobkyni jistotu v prodlení. Soud tedy na návrh žalobkyně do částky 29 000 Kč řízení zastavil a ve zbytku žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroky z jistoty od jejího poskytnutí ve výši zákonné sazby a dále úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť nárok žalobkyně je oprávněný.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 473,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 450 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 000 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 130 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 110 Kč ve výši 1 913,10 Kč.