24 C 268/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 23 174 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 808 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 12 622 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 706,20 Kč, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 12 622 Kč od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 171,87 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 366 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 690 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě byly žalovanému, po posouzení způsobilosti žalovaného požadovanou půjčku splácet, poskytnuty finanční prostředky výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně částky ve výši 16 720 Kč, jež se skládala ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 554 Kč, z odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl sjednán úrok ve výši 21 % ročně. Půjčku včetně poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 612 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena ke dni datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky však řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum s tím, že žalovaný celkem do dne postoupení pohledávky uhradil částku 13 546 Kč. Za dobu od postoupení pohledávky nebylo žalovaným na danou pohledávku uhrazeno dále již ničeho. Žalovaný tak dluží na jistině 12 622 Kč a na poplatku 10 552 Kč. Žalobkyně má dále dle smlouvy právo na úhradu smluvního úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny, který tedy požaduje od datum (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) do datum v kapitalizované výši 9 171,87 Kč a od datum do zaplacení ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od data prodlení se zaplacením celé dlužné částky, tj. od datum (tj. marné uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do datum v kapitalizované výši 3 706,20 Kč a od datum do zaplacení ve výši 7,5 % ročně z dlužné jistiny. Právní předchůdce žalobkyně postoupil výše specifikovanou pohledávku za žalovaným současné žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn dopisem. Výzvu před podáním žaloby žalobkyně žalovanému odeslala.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout půjčku ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku vrátit i s poplatkem ve výši 16 720 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po částce 612 Kč, kdy první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy do konce následujícího týdenního období. Celkem měl žalovaný vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 36 720 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z úroku 2 554 Kč, z poplatku za administrativní činnost 3 800 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Částka 20 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na této smlouvě o půjčce. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o půjčce číslo). V rámci smluvních podmínek byla sjednána úroková sazba ve výši 21 % ročně (viz čl. 3 smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu). Před podáním žaloby byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků řízení při aplikaci § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) tak, že spolu uzavřeli smlouvu o půjčce v souladu s § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouva o půjčce byla uzavřena dne datum.

7. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Za prokázanou má soud aktivní legitimaci žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl, a to včetně jejího příslušenství. Dnem účinnosti této smlouvy tak vznikla aktivní legitimace žalobkyně.

13. Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že žalovaný měl při uzavření předmětné smlouvy postavení spotřebitele, jednal jako fyzická osoba – nepodnikatel (dle § 52 odst. 3 obč. zák.), právní předchůdce žalobkyně naopak jednal při uzavírání smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a měl tak postavení dodavatele (dle § 52 odst. 2 obč. zák.), uzavřená smlouva je tedy smlouvou spotřebitelskou (§ 52 odst. 1 obč. zák.) a je na ni třeba aplikovat příslušná ustanovení o spotřebitelských smlouvách týkající se ochrany spotřebitele (§ 51a a násl. obč. zák.). Podle § 55 a § 56 odst. 1 a 2 obč. zák. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

14. Za shora uvedeného stavu soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši částka s tím, že ve smlouvě byl sjednán poplatek v celkové výši 16 720 Kč, který se skládal z úroku, administrativního poplatku a inkasního poplatku. Pokud soud posuzoval nárok žalobkyně, dospěl k závěru, že požadovat smluvní úrok 2 554 Kč a administrativní poplatek 3 800 Kč je po právu, když ze smlouvy je zcela zřejmé, za co jsou tyto platby poskytovány. Jinak tomu je u tzv. inkasního poplatku. Ze smlouvy je sice zřejmé, za co je tento poplatek sjednáván, avšak je třeba upozornit na § 567 odst. 1 obč. zák., který stanoví, že místem plnění je bydliště dlužníka. Zákonodárce tak standardně stanovil místo plnění a pokud žalobkyně požaduje platit za to, že je placeno právě v místě bydliště žalovaného, tak se dle závěru soudu jedná o nepřiměřené ujednání v neprospěch spotřebitele a jako takové nemůže požívat ochrany.

15. Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 13 546 Kč. Tuto částku soud započetl částečně na jistinu stejně jako žalobkyně a částečně na souhrnný poplatek, na které zbývá uhradit 186 Kč (tj. za úrok a za administrativní činnost, nikoliv na inkasní poplatek), neboť ujednání ve smlouvě týkající se inkasního poplatku je z výše uvedených důvodů neplatné. Žalovanému tak zbývá uhradit pouze částka jistiny ve výši rozdílu mezi vypůjčenou částkou a vrácenými prostředky, tj. ve výši 12 622 Kč (= 20 000 Kč – 7 378 Kč) a poplatek za úrok a administrativní činnost ve výši 186 Kč (= 6 354 – 6 168 Kč).

16. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně ohledně dlužné částky jistiny 12 622 Kč a poplatku 186 Kč včetně smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení (výrok I.) a ohledně nároku na úhradu inkasního poplatku nebyla podána důvodně. V případě uplatněného nároku na úhradu inkasního poplatku soud s ohledem na shora uvedené odůvodnění, žalobu jako nedůvodnou tak zamítl (výrok II.).

17. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě sjednaného smluvního úroku ode dne datum ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny a dále úroků z prodlení ve výši stanovené ke dni prodlení s tím, že soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení ode dne datum s ohledem na to, že od tohoto data žalobkyně úrok z prodlení požaduje a jedná se o datum, kdy již žalovaný byl v prodlení s placením svého dluhu (§ 517 odst. 2 obč. zák., nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). Přiznaná výše zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % odpovídá sazbě stanovené Českou národní bankou pro dobu, kdy došlo k prodlení (výrok I.).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 os.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 690 Kč. Tato částka představuje 71 % z jejich celkové výše 2 380 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně a neúspěchu žalobkyně, když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 36 052 Kč (součet jistiny, poplatku, kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného zákonného úroku) bylo přiznáno celkem částka (součet jistiny, poplatku vyjma inkasního poplatku, kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného zákonného úroku), kdy úspěch ve věci je třeba posuzovat i s přihlédnutím k příslušenství pohledávky a nikoliv pouze k jistině. Celkové náklady ve výši částka sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 928 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

19. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.