24 C 284/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem JUDr. Radkem Bechyněm sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 439 000 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náklady řízení částku ve výši částka, k rukám zástupce žalobců, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci uzavřeli s žalovanou společností dne datum Smlouvu o dílo, ve které se žalovaná jako zhotovitel zavázala postavit na pozemku parc. č. Anonymizováno, v k.ú. adresa rodinný dům. V den uzavření smlouvy byla žalované uhrazena žalobci záloha ve výši částka. Následně dne datum byl mezi účastníky uzavřen dodatek, na základě kterého došlo k posunutí termínů realizace díla, a to tak, že se žalovaná zavázala zhotovit stavbu takto: od datum do datum – začátek stavby a převzetí staveniště, od datum do datum – dokončení základové desky, od datum do datum – dokončení hrubé stavby včetně střechy, od datum do datum – dokončení celé stavby na klíč dle projektové dokumentace. Žalovaná společnost však stavbu vůbec nezapočala, tudíž dílo nebylo dokončeno a zůstala nekomunikativní. Žalobci z důvodu prodlení žalované, což žalobci považují za podstatné porušení smlouvy o dílo, od smlouvy odstoupili.

2. Jednatel žalované proto vydanému platebnímu rozkazu podal včasný odpor, v němž k věci samé uvedl, že tomu bylo opačně, byli to žalobci, kdo přestali komunikovat. Následně při jednání soudu dne datum žalovaný uvedl, že podle smlouvy o dílo měla být stavba zahájena až po vydání stavebního povolení, jehož vydání se však zpožďovalo a nakonec bylo vydáno až asi po uplynutí 1,5 roku, následně jednateli žalované účastníci sdělili, že se rozešli a dál bude věc řešit pan jméno FO, ten s ním nakonec přestal komunikovat. Zaplacení částky částka jako zálohy jednatel žalované nesporoval, nicméně uvedl, že na místě proběhly výkopové práce, a to stržení ornice, následně byl zaměřen dům a proveden výkop základů domu.

3. Žalobci v reakci na tvrzení žalovaného při jednání soudu dne datum doplnili, že ve smlouvě o dílo je uveden termín dokončení stavby 12 měsíců po vydání stavebního povolení. Je pravdou, že následně byl uzavřen dodatek ke smlouvě, kde byly rozepsány jednotlivé etapy díla, nicméně stavební povolení bylo vydáno dne datum a od tohoto okamžiku až do okamžiku odstoupení od smlouvy nebylo provedeno vůbec nic. K vykopání základů bagrem skutečně došlo, nicméně realizace prací trvala pouze jeden den a proběhla ještě před vydáním stavebního povolení, nadto bagrista ani od žalované nedostal zaplaceno. Po vydání stavebního povolení nebylo realizováno nic.

4. Soud provedl k prokázání tvrzení účastníků následující listinné důkazy (č.l. 25-32):

5. Žalobci jako objednatelé uzavřeli s žalovanou společností jako zhotovitelem dne datum Smlouvu o dílu, na základě které se zhotovitel zavázal provést dílo – rodinný dům na pozemku parc. č. Anonymizováno, adresa, dle čl. II. smlouvy do 12ti měsíců po vydání stavebního povolení.

6. Na základě zálohové faktury č. hodnota ze dne datum zaplatili žalobci žalovanému částku ve výši částka. Dodatkem č. hodnota ze dne datum byl termín realizace stavby domu upraven z důvodu posunutí termínu vydání stavebního povolení takto: od datum do datum – začátek stavby a převzetí staveniště, od datum do datum – dokončení základové desky, od datum do datum – dokončení hrubé stavby včetně střechy, od datum do datum – dokončení celé stavby na klíč dle projektové dokumentace 7. Dopisem ze dne datum odstoupili žalobci od smlouvy o dílo a vyzvali žalovanou k vrácení částky částka, a to s odkazem na ustan. § 2616 obč. zák. z důvodu podstatného porušení smlouvy o dílo, neboť nebyla dodržena sjednaná doba realizace díla. Zároveň zástupce žalobců vyzval žalovaného, aby mu případně sdělil, zda uplatňuje nárok na kompenzaci ve výši obvyklé ceny nedokončeného díla.

8. Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl sodu k následujícím skutkovým zjištěním:

10. Žalobci jako objednatelé uzavřeli s žalovanou společností jako zhotovitelem dne datum Smlouvu o dílo, ve které se žalovaná zavázala postavit na pozemku parc. č. Anonymizováno, v k.ú. adresa rodinný dům. V den uzavření smlouvy byla žalované uhrazena žalobci záloha ve výši částka, dle čl. II. smlouvy mělo být dílo dle smlouvy realizováno do 12ti měsíců po vydání stavebního povolení. Dne datum byl mezi účastníky uzavřen dodatek, na základě kterého došlo k posunutí termínů realizace díla, a to tak, že se žalovaná zavázala zhotovit stavbu takto: od datum do datum – začátek stavby a převzetí staveniště, od datum do datum – dokončení základové desky, od datum do datum – dokončení hrubé stavby včetně střechy, od datum do datum – dokončení celé stavby na klíč dle projektové dokumentace. Před vydáním stavebního povolení byla stržena ornice a vykopány základy třetí osobou, od vydání stavebního povolení datum žádná část díla realizována nebyla. Žalobci proto dopisem ze dne datum odstoupili od smlouvy o dílo a vyzvali žalovanou k vrácení částky částka.

11. Podle ustan. § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zákoník“), lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

12. Podle ustan. § 2002 obč. zákoníku poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

13. Podle ustan. § 2004 obč. zákoníku odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění. Zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam.

14. Podle ustan. § 2005 obč. zákoníku odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

15. Podstatné porušení smlouvy je jedním ze zákonných důvodů, pro které lze od smlouvy odstoupit. Jde o případ odstoupení sankčního. Tato sankční reakce (možnost odstoupit v důsledku porušení smluvní povinnosti protistrany) se přitom omezuje zásadně jen na daný konkrétní závazkový vztah. odstoupit od smlouvy není zásadně možno proto, že došlo k porušení povinností z jiné smlouvy. Pokud jde o rozlišovací kritérium, kdy se jedná o podstatné a kdy již o nepodstatné porušení, zakotvuje zákon v § 2002 odst. 1 obecné vodítko: „Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.“ Jde o kritérium časově fixované k okamžiku uzavření smlouvy, spočívající v objektivizovaném subjektivním posouzení zájmu druhé strany z pozice porušitele. V případech podstatného porušení ve smyslu § 2002 musí jít tedy o tak závažné případy porušení v kontextu daného závazkového vztahu, kdy straně porušující smlouvu by muselo být již při uzavírání smlouvy zřejmé, že za těchto podmínek by smluvní partner o smlouvu neměl vůbec zájem, pokud by takové porušení očekával. Vzhledem k obvyklému očekávání (v závislosti na povaze smluvních stran a na okolnostech daného případu) jde o taková porušení smluvních podmínek, která svou závažností implikují téměř jistou hypotetickou reakci spočívající v odmítnutí vstupu do smluvního vztahu vůbec. Obsahově se bude zejména jednat o případy nenaplnění hlavního účelu závazku, vzhledem k funkci a hospodářskému smyslu objednaného plnění, s naprostou nemožností jeho řádného užívání, nedodržení hlavních vymíněných parametrů apod.

16. Při podstatném porušení umožňuje zákonná úprava odstoupit od smlouvy jednostranným právním jednáním prakticky ihned, bez nutnosti splnění dalších podmínek. Žádnou dodatečnou přiměřenou lhůtu k plnění ani předchozí upozornění na možnost odstoupení zákon nevyžaduje. Jedinou podmínkou je oznámení odstoupení druhé smluvní straně bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

17. Odstoupením od smlouvy se závazek od počátku zrušuje a v rozsahu účinků odstoupení zanikají práva a povinnosti stran. Došlo – li na základě smlouvy k nějakému plnění, mohou smluvní strany žádat vrácení plnění, k němuž již na základě smlouvy došlo.

18. V posuzované věci bylo zjištěno, že žalobci jako objednatelé uzavřeli s žalovanou společností jako zhotovitelem dne datum Smlouvu o dílo, ve které se žalovaná zavázala postavit na pozemku parc. č. Anonymizováno, v k.ú. adresa rodinný dům. Termín splnění díla byl dohodnut v čl. II. smlouvy tak, že dílo ve sjednaném rozsahu mělo být zhotoveno do 12ti měsíců po vydání stavebního povolení. Vzhledem k tomu, že vydání stavebního povolení proběhlo později, že žalobci při uzavírání smlouvy o dílo očekávali, byl mezi účastníky dne datum uzavřen dodatek, na základě kterého došlo k posunutí termínů realizace díla, a to tak, že se žalovaná zavázala zhotovit stavbu takto: od datum do datum – začátek stavby a převzetí staveniště, od datum do datum – dokončení základové desky, od datum do datum – dokončení hrubé stavby včetně střechy, od datum do datum – dokončení celé stavby na klíč dle projektové dokumentace. V průběhu jednání pak vyšlo najevo, že stavební povolení bylo vydáno až v březnu 2023, nicméně ani po vydání stavebního povolení ze strany žalované žádné práce provedeny nebyly. Pokud tedy žalobci následně dne datum od smlouvy odstoupili, neboť žalovaná společnost porušila podmínky smlouvy, neboť ani více než dva měsíce po vydání stavebního povolení nebylo s realizací díla započato, byť podle dodatku ke smlouvě o dílo měla být do 1,5 měsíce od vydání stavebního povolení realizována základová deska stavby, bylo odstoupení žalobců od smlouvy v souladu s ustanovením § 1977 obč. zákoníku, neboť prodlení se zhotovením díla je podstatným porušením smlouvy a v posuzovaném případě zjevně nebyl naplněn hlavního účelu závazku. Oprávněným odstoupením od smlouvy smlouva zanikla a účastníci si byli povinni vrátit plnění s přihlédnutím k obvyklé ceně části díla, kterou žalovaný zhotovil.

19. Účastníci sice shodně tvrdili, že před vydáním stavebního povolení byla stržena ornice a vykopány základy třetí osobou, nicméně žalovaná neuplatnila nárok na žádné plnění, netvrdila ani nepředložila důkazy k prokázání, že by jí s částečnou realizací díla vznikly nějaké náklady, soud proto vycházel z toho, že žalované žádné náklady nevznikly, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaná měla pohledávku započitatelnou proti pohledávce žalobců za žalovanou. Soud proto žalobě vyhověl, neboť skutečnost, že žalobci žalované při uzavření smlouvy o dílo zaplatili částka byla mezi účastníky nesporná.

20. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobcům přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ve znění účinném do 312.12.2024 (převzetí zastoupení, podání žaloby a účast při jednání soudu dne datum) a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.