24 C 309/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro: výživné neprovdané matky

I. V části, v níž se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo přispívat žalobkyni na výživu od datum do datum částkou 1 500 Kč měsíčně, splatnou do 10. dne měsíce předem k rukám žalobkyně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nastala právní moc rozsudku, se zastavu je.

II. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživu od datum do datum částkou 2 000 Kč měsíčně a od datum do datum částkou 2 500 Kč měsíčně splatnou do 10 dne měsíce předem k rukám žalobkyně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nastala právní moc rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužné výživné za období od datum do datum ve výši 3 750 Kč a dlužné výživné za období od datum do datum ve výši 9 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12x 1000 Kč a 1x 750 Kč s tím, splatných spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nastala právní moc rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyni výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně od datum do datum. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně měla s žalovaným intimní vztah, když z tohoto vztahu se dne datum narodila dcera jméno celé jméno žalobkyně, otcovství dítěte bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. Žalobkyně bydlí v současnosti s přítelem v nájemním bytě, hradí ½ nájmu za byt, tedy 7 500 Kč měsíčně, má zvýšené výdaje na stravu, dále hradí náklady za hygienu, oblečení a dopravu a splátku spotřebitelského úvěru ve výši 1 811 Kč/měsíčn. Žalovaný poskytuje žalobkyni výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně počínaje dnem datum, nezletilé dceři přispívá žalovaný na výživu částkou 2 000 Kč měsíčně. V současné době je u název soudu vedeno řízení o úpravu poměrů k nezletilé, ve kterém se žalobkyně domáhá, aby soud žalovanému uložil hradit na nezletilou výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně. Ke svým příjmům žalobkyně uvedla, že z důvodu rizikového těhotenství pobírala v měsíci únoru a březnu 2021 dávky nemocenského ve výši 12 855 Kč a číslo, dále od datum pobírala dávky peněžité pomoci v mateřství ve výši 8 010 Kč v březnu, 16 020 Kč v dubnu 2021, 16 534 Kč v květnu 2021, 16 020 Kč v červnu 2021, 16 534 Kč v červenci 2021, 16 534 Kč v srpnu 2021 a 14 952 Kč v září 2021. Od datum je žalobkyni vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč/měsíčn, dále přídavky na dítě ve výši 1 130 Kč a dne datum bylo žalobkyni vyplaceno porodné ve výši 13 000 Kč.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu co do částky 1 500 Kč/měsíčn zpět.

3. Žalovaný k věci uvedl, že jeho čistý měsíční příjem se pohybuje ve výši cca 28 000 – 30 000 Kč. Pracuje jako skladník v anonymizováno, avšak bydlí ve příjmení jméno, k cestám do zaměstnání používá osobní automobil, jehož provoz (pohonné hmoty), ho vyjde měsíčně cca na 5 000 Kč. Dále hradí 2 000 Kč výživné na jméno, 1 000 Kč výživné žalobkyni, 6 000 Kč náklady na bydlení, 4 000 Kč jídlo, 700 Kč stravování v zaměstnání, 4 500 Kč splátka na automobil, 2 500 Kč/čtvrtl povinné ručení automobil, 500 Kč mobilní telefon, 1 000 Kč penzijní připojištění. Po odečtení uvedených nákladů zbývá žalovanému cca 1 500 Kč na vše ostatní (drogerie, oblečení, mimořádné výdaje). Žalobkyni žalovaný nad rámec výživného, které jí poskytuje, zaplatil ještě 1 000 Kč vyšetření, 1 500 Kč postýlky, 2 000 Kč příspěvek matce na její výdaje, 3 000 Kč výbavičku, 4 500 Kč kočárek a 500 Kč náušnice.

4. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující listinné důkazy:

5. Z rodného listu jméno celé jméno žalobkyně, nar. dne datum, bylo zjištěno, že otcem nezletilé je žalovaný.

6. Z výpisu ze systému Centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že rodinný stav žalobkyně je„ svobodná“.

7. Z potvrzení zaměstnavatele žalobkyně vyplývá, že průměrný čistý výdělek žalobkyně dosahoval v období od datum do datum 20 051 Kč.

8. Z oznámení Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Příbrami, ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobkyni byl od datum přiznán na nezletilou jméno rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč. Z oznámení Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Příbrami, ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobkyni byl od datum zvýšen přídavek na dítě z 800 Kč na 1 130 Kč. Z potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění bylo zjištěno, že v období od datum do datum bylo žalobkyni vyplaceno celkem 127 432 Kč.

9. K tvrzením o nákladech na bydlení doložila žalobkyně nájemní smlouvu, kterou jako nájemce uzavřel příjmení příjmení (partner žalobkyně), z níž vyplývá, že nájemce se zavázal platit nájemné ve výši 9 000 Kč/měsíčn a zálohy na plnění poskytovaná spolu s bytem ve výši 6 000 Kč/měsíčn. Z detailu platby ze dne datum vyplývá, že žalobkyně poukázala částku ve výši 7 000 Kč na účet jméno příjmení, z bankovního účtu vedeného na jméno příjmení jméno byla dne datum odepsána platba ve výši 15 000 Kč.

10. Žalobkyně dále detailem platby ze svého bankovního účtu prokázala, že dne datum byla odepsána částka ve výši 1 811 Kč (splátka spotřebitelského úvěru) a anonymizováno rok částka ve výši 599 Kč (anonymizováno ČR).

11. Žalovaný k důkazu k nákladům, které žalobkyni hradil, předložil potvrzení o platbě ve výši 14 800 Kč ze svého bankovního účtu ve prospěch anonymizováno obec, placeno dne datum, dále potvrzení o platbě ve výši 1 000 Kč ze svého bankovního účtu ve prospěch příjmení jméno, placeno dne číslo Dále z výpisu z bankovnictví žalovaného vyplývá, že žalobkyni hradil 1 000 Kč/měsíčn výživné, dále hradil ve prospěch účtu žalobkyně dne 2.9. 500 Kč označeno jako„ náušnice jméno“, dne 9.2. 2 000 Kč, označeno jako„ příspěvek jméno“, dne číslo 500 Kč, označeno jako jméno jméno.

12. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného vyplývá, že čistý měsíční příjem žalovaného v období od 4/ 2021 – 9/ 2021 dosahoval anonymizována dvě slova Kč/měsíčn.

13. Podle ustanovení § 920, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

14. Podle ustanovení § 922, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

15. Ačkoliv mezi otcem dítěte a matkou dítěte, kteří nejsou manželé, neupravuje zákon takový katalog práv a povinností jako mezi manžely, přesto s ohledem právě na společné dítě tento poměr v majetkové sféře částečně zohledňuje (§ 920 odst. 1, § 922 odst. 2). Není rozhodné, zda spolu rodiče dítěte žijí v neformálním svazku či nikoliv. V posuzovaném ustanovení je však upravena pouze výživa a příspěvek na úhradu některých nákladů neprovdané matky, který bývá u soudu realizován tehdy, jestliže otec dítěte neplní k matce svého dítěte zákonné povinnosti dobrovolně. Cílem a účelem tohoto ustanovení je především ochrana neprovdané matky ve smyslu ulehčení jejích„ těžkostí“ spojených s těhotenstvím a porodem, resp. snaha po vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o novorozené dítě. Na věci nic nemění skutečnost, že matka před porodem nepracovala, byla s ohledem na věk a např. studium výživou závislá na svých rodičích apod. Matka má vůči otci svého dítěte (určeného dle druhé či třetí domněnky), za kterého není provdána, tato majetková práva: právo na výživu pro sebe, právo na úhradu svých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

16. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalovaný je otcem nezletilé dcery žalobkyně jméno celé jméno žalobkyně, datum narození, účastníci nejsou manželé, již nevedou (a v době narození nezletilé nevedli) společnou domácnost, žalovaný hradí žalobkyni na její výživu od narození nezletilé výživné ve výši 1 000 Kč. Dle názoru soudu tedy jsou naplněny zákonné předpoklady pro přiznání výživného žalobkyni, soud se tedy dále zabýval stanovením výše výživného. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet především z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým a jiným poměrům, při určování výše výživného je třeba zohlednit i zvláštní zákonný požadavek pro stanovení výše výživného neprovdané matky, a to požadavek přiměřenosti výživy neprovdané matky. Výživné tak musí být stanoveno tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky (výživa v širším slova smyslu), a to v přiměřeném rozsahu. Matka dítěte tedy nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána a ani v takovém rozsahu jako její dítě.

17. Soud při úvahách o výši výživného vycházel z doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti, podle kterých by se výživné nezletilého dítěte ve věku 0 – let mělo pohybovat ve výši 11- 15% z čistého měsíčního příjmu povinného. Pokud tedy žalovaný dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši částka, mělo by se výživné pro nezletilou pohybovat v rozmezí cca od 3 336,52 Kč (11%) do 4 549,80 Kč (15%). Ze shora uvedeného pak vyplývá, že výživné pro neprovdanou matku, by nemělo dosahovat úrovně výživného pro nezletilé dítě. Soud dále přihlédl i k příjmům žalobkyně před porodem (cca 20 000 Kč/měsíčn) a zohlednil výši příjmů žalobkyně po narozením nezletilé, které dosahovaly v období od května do srpna 2021 částky 16 554 Kč/měsíčn (+ 13 000 Kč jednorázově vyplacené porodné) a následně od září 2021 částku číslo Kč/měsíčn. Soud tedy na základě shora uvedeného považuje s ohledem na čistý měsíční příjem žalovaného a jeho majetkové poměry a možnosti na straně jedné a příjmy žalobkyně a její potřeby na straně druhé, výživné ve výši 2 000 Kč v období od datum do datum (neboť v tomto období dosahovala žalobkyně vyšších příjmů) a dále výživné ve výši 2 500 Kč/měsíčn v období od 1.9.2021 do datum, kdy nezletilá do sáhne věku dvou let, za přiměřené.

18. Platby žalovaného na kočárek, výbavičku at., soud při stanovení výživného pro neprovdanou matku nevzal v úvahu, neboť se jedná o platby, které by měly být zohledněny při stanovení výživného pro nezletilé dítě.

19. Vzhledem k tomu, že nezletilá dosáhne věku 2 let dne datum, stanovil soud žalovanému povinnost platit žalobkyni výživné v souladu s ustan. § 922, odst. 2 obč. zák. do tohoto data a zároveň žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužné výživné od datum do datum ve výši 3 750 Kč (když zohlednil zaplacené výživné ve výši 3 733 Kč) a dále dlužné výživné za období od datum do února 2022 (tedy do rozhodnutí soudu) ve výši 9 000 Kč (po zohlednění plateb na výživném za uvedené období ve výši 6 000 Kč).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na toliko částečný úspěch žalobkyně podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.