24 C 32/2024

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ( Jméno žalobkyně A .T Jméno žalobkyně B ., IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro náhradu škody

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky , tel. číslo, , , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % od , datum, do zaplacení s e z a m í t á.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky , tel. číslo, , , částka, s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že kupní smlouvou z , datum, přešlo na žalobkyni vlastnické právo k pozemkům v lokalitě , jméno FO, . S vlastnickým právem k pozemkům přešlo i pravomocné územní rozhodnutí , právnická osoba, v Líbeznicích, stavebního úřadu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, na stavbu 92 rodinných domů, 7 bytových domů, související inženýrské sítě a infrastruktury. V době nabytí vlastnického práva byla lokalita , jméno FO, vedena územním plánem obce , adresa, jako plocha zastavitelná, bylo též vydáno územní rozhodnutí. Předchozí vlastník lokality , jméno FO, uzavřel , datum, s žalovanou smlouvu o spolupráci. V souvislosti s realizací výstavby v lokalitě , jméno FO, předchozí vlastník této lokality žalované uhradil poplatek za připojení na kanalizaci, zejména čističku odpadních vod , částka, , žalovaná však tuto částku na realizaci výstavby v lokalitě , jméno FO, nikdy nepoužila. Dne , datum, byla uzavřena smlouva o spolupráci mezi žalobkyní a žalovanou, žalovaná se zavázala umožnit výstavbu na pozemcích žalobkyně v lokalitě , jméno FO, . Žalovaná v článku I. odst. 3 smlouvy deklarovala zájem o stavbu 217 rodinných domů a 2 komerčních budov v lokalitě , jméno FO, . Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaná nebude klást žalobkyni překážky v získání potřebných veřejnoprávních povolení nutných k realizaci projektu žalobkyně. Smlouva o spolupráci byla uzavřena po vypršení platnosti zmíněného územního rozhodnutí , právnická osoba, v Líbeznicích, tedy v době, kdy neexistovalo povolení k provedení výstavby. Smlouvou o spolupráci žalovaná deklarovala pozitivní postoj k realizaci projektu žalobkyně. V rámci soustavného ujišťování žalované o ochotě žalované splnit její povinnosti z této smlouvy žalovaná po žalobkyni požadovala zakoupení pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, pro zřízení další příjezdové komunikace k ostatním pozemkům žalobkyně. Žalobkyně v dobré víře ve splnění povinností žalované z uvedené smlouvy vyhověla, pozemek zakoupila za , částka, . Po uzavření smlouvy o spolupráci žalobkyně vyvíjela aktivitu směřující k realizaci projektu. Dne , datum, podala žalobkyně návrh na zahájení řízení o vydání územního rozhodnutí pro umístění stavby – inženýrských sítí v lokalitě , jméno FO, . Toto řízení bylo přerušeno s tím, že byla žalobkyně vyzvána k doplnění krom jiného souhlasu obce , adresa, s napojením lokality , jméno FO, na stávající vodovodní řad. Žalobkyně vedla od března 2011 do počátku roku 2013 intenzivní jednání s obcí , adresa, ohledně uzavření smlouvy o prodeji části užívacích práv k vodárenskému systému, čímž by došlo k odpadnutí překážky pro další vedení řízení o vydání územního rozhodnutí. Tato jednání vyústila v podpis smlouvy o prodeji části užívacích práv k vodárenskému systému. Od října 2012 se pokoušela se žalovanou uzavřít plánovací smlouvu podle § 66 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „StavZ“), žalovaná však návrh plánovací smlouvy odmítla. Dne , datum, byl zveřejněn návrh nového územního plánu žalované, kterým bylo navrženo přeložit plochy lokality , jméno FO, z ploch zastavitelných do ploch územní rezervy. Dne , datum, zastupitelstvo obce , adresa, usnesením schválilo návrh zadání územního plánu obce , adresa, , který navrhoval přeřadit plochu lokality , jméno FO, z ploch zastavitelných do ploch územní rezervy. Proti tomuto návrhu žalobkyně aktivně brojila, když v zákonné lhůtě dne , datum, uplatnila své námitky. Dne , datum, žalovaná přijala nový územní plán, kde pozemky v lokalitě byly zařazeny do územní rezervy, čímž byla znemožněna realizace projektu žalobkyně. Dne , datum, podala žalobkyně návrh, jímž se podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů domáhala, aby , jméno FO, soud v Praze nový územní plán, eventuálně jeho část, kterou došlo k přeřazení Pozemků do ploch územní rezervy, zrušil. Rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , , jméno FO, soud v Praze nový územní plán v části týkající se Pozemků žalobkyně zrušil. Zmíněný rozsudek , jméno FO, soudu v Praze napadla žalovaná kasační stížností. O té rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , tak, že rozsudek , jméno FO, soudu v Praze zrušil a věc vrátil , jméno FO, soudu v Praze k dalšímu řízení. V návaznosti na výše uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu , jméno FO, soud v Praze rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , doručeným žalobkyni dne , datum, , znovu rozhodl o zrušení nového územního plánu ve vztahu k Pozemkům žalobkyně. Dne , datum, napadla žalovaná výše uvedený rozsudek , jméno FO, soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kasační stížností. Rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , však Nejvyšší správní soud tuto kasační stížnost obce , adresa, zamítl. Nejvyšší správní soud přisvědčil , jméno FO, soudu v Praze, že en bloc vyloučení Pozemků žalobkyně ze zastavitelných ploch a jejich zařazení do územní rezervy neobstojí v testu proporcionality. V kontextu výše uvedeného dle žalobkyně žalovaná vydáním nového územního plánu nezákonně zasáhla do vlastnického práva žalobkyně, vydáním nového územního plánu tedy žalovaná nezákonně negativně omezila vlastnické právo žalobkyně. Nový územní plán dle žalobkyně nezákonně znemožnil využívat pozemky tak, jak je předtím žalobkyně využívat mohla a žalovaná odpovídá za škodu, která vznikla vydáním nového územního plánu, příčinou škody je podle žalobkyně nezákonný nový územní plán, kdy s ohledem na nemožnost žalobkyně využívat pozemky tak, jak je před vydáním nového územního plánu využívat mohla, je dána příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a nezákonným opatřením obecné povahy – novým územním plánem. Žalobkyně byla v pokročilém stádiu přípravy výstavby projektu a úspěšně překonala veškeré problémy spojené s výstavbou – především si obstarala dodávku vody z obce , adresa, a poté, co žalobkyně veškeré problémy spojené s výstavbou překonala, žalovaná začala aktivně konat vše proto, aby výstavba projektu nemohla proběhnout, a to nikoliv z věcného důvodu na straně žalované, ale pouze z hypotetické obavy žalované z nastalých demografických změn v území, jak potvrdil Nejvyšší správní soud. Žalobkyně nejdříve v žalobě předběžně vyčíslila škodu na částku , částka, . Při stanovení této částky žalobkyně vycházela z výše kupních cen za pozemky, doby působení nezákonného územního plánu a očekávaného výnosu investice na úrovní 15 % p. a., když v důsledku blokace finančních prostředků po dobu 56 měsíců došlo ke ztrátě 70 % (56/12*15), kdy 70 % z částky , částka, (kupní cena pozemků) odpovídá částce , částka, . Dále v důsledku nezákonného územního plánu žalobci dále vznikla majetková újma spočívající v marně vynaložených nákladech na přípravu projektové dokumentace a podkladů k žádosti o územní rozhodnutí k projektu výstavby, kterou žalobkyně v žalobě předběžně vyčíslila na částku , částka, . Následně, na základě znaleckého posudku, žalobkyně upravila výši prvního uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy na částku ve výši , částka, . Při jednání dne , datum, pak žalobkyně vzala co se týče druhého uplatněného nároku žalobu co do částky , částka, žalobu zpět.

2. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. K tomu uvedla, že i kdyby žalovaná prokázala, že jí škoda vznikla, tak není dána příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a zrušeným územním plánem. Podle územního plánu z roku 2006 bylo umožněno zastavění lokality , jméno FO, . V roce 2009 účastníci uzavřeli smlouvu o spolupráci. V roce 2005 bylo vydáno žalobcem uváděné rozhodnutí o umístění stavby, které však pozbylo účinků v roce 2007, neboť nebyla do dvou let od jeho právní moci podána žádost o stavební povolení. Žalobce se tak sám o rozhodnutí o umístění stavby připravil. Žádost o vydání územního rozhodnutí podal žalobce až , datum, k , Anonymizováno, . Toto řízení však bylo zastaveno, neboť žalobce přes výzvu stavebního úřadu žádost ve stanovené lhůtě nedoplnil, neboť žalobkyně nedoložila souhlas k napojení na stávající vodovodní řad v , adresa, od jeho vlastníka. To indikuje problém z hlediska zajištění zásobování záměru vodou. Samotný posudek z roku 2016 přeložený žalobkyní v řízení sp.zn. , spisová značka, zmiňuje, že je problematická situace s infrastrukturou. Právě nedostatečnou kapacitou veřejné infrastruktury odůvodňoval nový územní plán vyřazení pozemků žalobce ze zastavitelných ploch a jejich zařazení do ploch územní rezervy. Pořizovatel mimo jiné uvedl, že v zájmu obce je do budoucna hájit již vymezený rozsah zastavitelných ploch, další nové zastavitelné plochy nevymezovat a novou zástavbu realizovat v delším časovém horizontu (např. 20 let) tak, aby rozsah veřejné infrastruktury obce mohl reagovat na vývoj území (místní komunikace, inženýrské sítě, kapacita čistírny odpadních vod, kapacita předškolního zařízení, rozsah ploch zeleně v obci apod.) a aby byl nabídnut dostatečný časový prostor pro soužití obou skupin obyvatel. Kapitola 10 územního plánu uvádí, že byla vymezena plocha územní rezervy v lokalitě , jméno FO, zahrnující část pro smíšené obytné funkce , Anonymizováno, a část pro občanské vybavení , Anonymizováno, . Prověření možného budoucího využití plochy , Anonymizováno, , jméno FO, (nebo její části, navazující na zastavěné území , Anonymizováno, ) a plochy , Anonymizováno, budoucí změnou územního plánu bude možné po splnění podmínek: (i) zajištění kapacity míst ve veřejném předškolním zařízení v rozsahu 4 % kapacity obyvatel plochy, např. výstavbou samostatné mateřské školy; (ii) zajištění kapacity míst ve veřejném školním zařízení v rozsahu min. 13,6 % kapacity obyvatel plochy; (iii) zajištění zásobování pitnou vodou se zajištěním kapacity; (iv) zajištění veřejné pěší komunikace kp 1 spojující plochu , Anonymizováno, s návsí , Anonymizováno, . , jméno FO, soud v Praze v rozsudku ze dne , datum, zrušil předmětný územní plán ve vztahu k Pozemkům nikoli z toho důvodu, že žalovaná měla umožnit realizaci záměru žalobkyně v plném rozsahu. Soud pouze (viz kupř. bod 96 rozsudku) uvádí, že žalovaná pochybila, pokud do územní rezervy přesunula všechny pozemky žalobkyně a toto řádně neodůvodnila. Pokud by do rezervy přesunula část pozemků a část nechala v zastavitelné ploše, ale etapizovala jejich výstavbu, soud by evidentně územní plán nezrušil (stejně jako by územní plán nemusel zrušit, pokud by žalobkyně lépe svůj postup odůvodnila). Ohledně prvního uplatněného nároku žalovaná uvedla, že byť je označen jako nárok na náhradu škody, jedná se v podstatě o tvrzený ušlý zisk, když nárok na náhradu ušlého zisku již žalobkyně u zdejšího soudu uplatnila, kdy tento nárok byl zamítnut rozsudkem zdejšího soudu čj. , spisová značka, ze dne , datum, (rozsudek je pravomocný). Nárok žalobkyně je pak podle žalované zcela nedoložený a spekulativní, neboť znalecký posudek předložený žalobkyní ve zdejším řízení (ze dne , datum, ) dovozuje výnosnost podnikatelské činnosti v oblasti stavebnictví. Zde ale vychází z ekonomických údajů zavedených společností, jako je , právnická osoba, , , právnická osoba, . nebo , právnická osoba, ., což jsou ale společnosti, které zisků dosahují dlouhodobě (i přesto ale kupř. , právnická osoba, dosahovala v letech 2016 a 2017 výnosnost řádově 1,5%). Naproti tomu žalobkyně je nově založenou společností pro jednorázový projekt, která nikdy žádného zisku nedosahovala. Žalobkyně v roce 2005 zakoupila Pozemky společně s územním povolením na výstavbu stavebního záměru pro bydlení. Toto povolení se ale žalobkyně rozhodla nechat propadnout a spekulovala na to, že postaví v obci , adresa, záměr ještě větší. Již ze skutečnosti, že se to žalobkyni do přijetí stavební uzávěry v roce 2013 nepovedlo (po dobu 7 let), je zřejmé, že to nic jednoduchého není. Vedle důvodů pro vydání nového územního plánu je i z komunikace mezi stranami zřejmé, že výstavba není možná s ohledem na nedostatečné kapacity veřejné infrastruktury. Rozhodně tak nelze konstatovat, že žalobkyně mohla spoléhat na obvyklý běh věcí, kdy v krátké době bude její výstavba realizována. Judikatura správních soudů i soudu Ústavního zdůrazňuje, že územní plán je pouze plán a že nelze ze samotné podoby územního plánu dovozovat legitimní očekávání. Žalobkyně ostatně neměla žádnou podrobnou dokumentaci výstavby, žalované vždy předkládala pouze nějaké studie a z komunikace mezi stranami je zřejmé, že se jednalo o pracovní náčrty, když sama žalobkyně kupř. nabízela snížení rozsahu výstavby o 40%. Druhý uplatněný nárok pak žalobkyně vůbec nedoložila, a to ani v tomto řízení ani v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , v němž žalobkyně také nejprve vyčíslila podobný nárok, kdy ale tvrdila, že jí takto byla způsobena škoda ve výši 5 mil Kč, následně ale od tohoto nároku zcela ustoupila.Listinné důkazy provedené k návrhu žalobkyně:

3. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni , datum, (č.l. 32) soud zjistil, že žalobkyně vlastní pozemky parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , součástí je stavba bez č. p./č. e., parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, , hodnota, , adresa, (dále jen „pozemky v lokalitě , jméno FO, “).

4. Z kupní smlouvy z , datum, (č.l. 35) uzavřené mezi společnostmi , právnická osoba, . a , právnická osoba, . jako prodávajícími a žalobkyní jako kupujícím soud zjistil, že žalobkyně nabyla vlastnictví k pozemkům v lokalitě , jméno FO, , jak byly definovány výše, vyjma pozemku parc. č. , hodnota, za kupní cenu ve výši , částka, pozemků 1 a ve výši , částka, pozemků 2.5. , právnická osoba, v Líbeznicích vydal dne , datum, územní rozhodnutí o umístění stavby , adresa, – Lokalita na dlouhých, jehož předmětem bylo umístění 92 rodinných domů v etapách , právnická osoba, a , Anonymizováno, , několika 7mi bytových domů, trafostanice, tenisového kutru, elektrického vedení, komunikace, parkoviště, splaškové a dešťové kanalizace a vodovodu (č.l. 62).

6. Ze smlouvy o spolupráci ze dne , datum, ( č.l. 68) soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou na straně jedné a investory , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a , jméno FO, . Touto smlouvou byla posunuta lhůta pro realizaci inženýrských sítí do , datum, , konkretizována výše a splatnost nákladů spojených se změnou územního plánu, byl zvýšen poplatek za připojení na kanalizační řad a čističku na částku , částka, , přičemž tento byl splatný ve dvou splátkách, byl změněn účel čtyř bytových jednotek původně určených pro občany vyžadující celodenní péči tak, že o umístění osob do těchto bytů rozhodovala žalovaná na základě jí stanovených kritérií, byla zrušena povinnost vybudovat dům služeb, investoři se zavázali zkontrolovat technický stav kanalizačního potrubí a tím vytvořit dostatečné podmínky pro odtok povrchové vody.

7. Ze smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní (č.l. 74) soud zjistil, že žalobkyně měla zájem o vybudování projektu spočívajícího ve výstavbě 217 rodinných domů, dvou komerčních budov a související infrastruktury. Vzhledem k uvedenému se žalobkyně zavázala zaplatit částku , částka, za napojení na obecní infrastrukturu a jako kompenzaci za navýšení čističky odpadních vod. Žalovaná se zavázala, že umožní, aby na jejích pozemcích byly vedeny inženýrské sítě a komunikace. Žalobkyně se zavázala zajistit napojení komunikace z obytné zóny na silnici do , adresa, , zajistit věcná břemena za účelem uložení inženýrských sítí. Žalovaná se zavázala, že bude nápomocna při získávání pozemku pro napojení na silnici do , adresa, .

8. Ze smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti z , datum, (č.l. 76) soud zjistil, že žalobkyně nabyla od , jméno FO, podíl o velikosti id. ½ na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. a obci , adresa, za částku , částka, . Ze smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti z téhož dne (č.l. 79) soud zjistil, že k témuž pozemku žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ od , jméno FO, a o velikosti id. ¼ od , jméno FO, za částku , částka, .

9. Z usnesení , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, (č.l. 82), soud zjistil, že bylo přerušeno územní řízení zahájené podáním žádosti dne , datum, o vydání rozhodnutí o dělení tam uvedených pozemků a umístění stavby , adresa, „, jméno FO, “ – I. etapa, v tam konkretizovaném rozsahu (inženýrské sítě, výstavba komunikace). Žádost podala žalobkyně. Řízení bylo přerušeno na dobu 4 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení. Důvodem přerušení řízení bylo, že žádost neobsahovala předepsané náležitosti podle § 86 StavZ.

10. Dle smlouvy o prodeji části užívacích práv k vodárenskému systému uzavřené neuvedeného data v roce 2013 (smlouva obsahuje podpis zástupce obce , adresa, , ne však žalobkyně, která smlouvu předložila) mezi žalobkyní jako kupujícím a obcí , adresa, jako prodávajícím, byl ujednán předmět smlouvy užívací práva v souvislosti s dopravou vody do místa dle přiloženého plánku - lokalita , jméno FO, (č.l. 85).

11. Z nepodepsaného konceptu plánovací smlouvy (č.l. 95) soud zjistil, že měla být uzavřena mezi účastníky, za účelem vybudování projektu Rezidenční zóna , adresa, o 229 domech. Žalobkyně měla být zavázána vybudovat inženýrské sítě, které po kolaudaci převede do vlastnictví žalované za částku , částka, , vybudovat chodník pro pěší z lokality , jméno FO, do , Anonymizováno, , vybudovat zelené plochy o velikosti aspoň 2 000 m2, zařízení předškolní výchovy, které bezplatně poskytne obci na dobu pěti let. Žalovaná měla být zavázána vydat kladné stanovisko k žádosti o vydání územního rozhodnutí a žádostem o stavební povolení na jednotlivé stavby, veřejné pozemky a veřejnou infrastrukturu převzít do svého majetku a následně je spravovat, umožnit, aby přes její pozemky byly vedeny inženýrské sítě a komunikace, být nápomocna při získávání pozemku pro vybudování chodníku do Baštěku, provést nezbytná opatření, která budou zabraňovat ohrožení veřejných zájmů, pokud nedojde k realizaci navrhovaného záměru v dohodnutém termínu. Žalobkyně se měla dále zavázat poskytnout žalované příspěvek na rozvoj infrastruktury ve výši celkem , částka, se započtením částky , částka, poskytnuté právním předchůdcem žalobkyně.

12. V e-mailové komunikaci starostky žalované , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, za žalobkyni z prosince 2012 a ledna 2013 byl řešen koncept plánovací smlouvy, starostka žalované přednesla stanoviska žalované (č.l. 98).

13. Z námitky vlastníka dotčených nemovitostí podané žalobkyní dne , datum, u , právnická osoba, , adresa, soud zjistil, že žalobkyně podala námitky k návrhu územního plánu žalované a k vymezení územní rezervy. Žalobkyně požadovala, aby pozemky v lokalitě , jméno FO, byly vymezeny nikoliv jako územní rezerva, ale jako okamžitě zastavitelná plocha. Odkázala přitom na smlouvu o spolupráci, vedená jednání o plánovací smlouvě, s tím, že na stanoviska dotčených orgánů, která byla ohledně výstavby kladná. Vyřazení reálně (okamžitě) zastavitelné plochy do územní rezervy podle žalobce odporuje zákonu a nerespektuje zákonné požadavky na vymezení zastavitelných ploch (č.l. 101).

14. Námitky vlastníka dotčených nemovitostí ze dne , datum, žalobkyně adresované , právnická osoba, , adresa, byly podány proti upravenému návrhu územního plánu žalované. Bylo odkázáno na to, že lokalita , jméno FO, má kladné stanovisko dotčených orgánů, pokud jde o její zastavitelnost, nejsou tak dle žalobkyně splněny podmínky pro přesunutí pozemků do územní rezervy, neboť tam mají být evidovány pozemky, jejichž zastavitelnost bude nutno v budoucnu ověřovat. Zároveň poukázala na to, že jiné, dříve nezastavitelné plochy se staly zastavitelnými, tedy potřeba zastavění území existovala (č.l. 106).

15. Dopisem zaslaným žalobkyní žalované dne , datum, žalobkyně žalované sdělila, že ve věci lokality , jméno FO, a dosavadních sporů účastníků se žalobkyně rozhodla proti žalované nepodnikat v budoucnu žádné kroky, jejím zájmem je řešit vzájemné vztahy dohodou (č.l. 114).

16. Dopisem zaslaným zástupcem žalované zástupci žalobkyně dne , datum, žalovaná sdělila stanovisko, že žádá o zaslání písemné verze projektu komplexu v lokalitě , jméno FO, a poukázala na nutnost udržitelného rozvoje obce s ohledem na kapacity mateřských a základních škol, kapacitu veřejné infrastruktury (č.l. 116).

17. Dopisem zaslaným zástupcem žalobkyně žalované dne , datum, bylo sděleno, že tehdy aktuální záměr výstavby v lokalitě je shodný s předchozím předloženým návrhem, dále bylo poukázáno na závazky z neuzavřené plánovací smlouvy, kdy výstavba měla být rozložena na dobu cca 10 let, což by dle žalobkyně umožnilo plynulý rozvoj území (č.l. 118).

18. Dle dopisu zaslaného zástupcem žalované zástupci žalobkyně dne , datum, by výstavba projektu neúměrně zatížila stávající komunikaci vedoucí středem obce, zhoršila odtokové poměry drážkových vod a ohrozila existenci vytvořeného školského obvodu s obcí , adresa, . Posouzení trvalé udržitelnosti projektu je podle žalované na odboru životního prostředí, přičemž žalobkyně může předložit stanovisko EIA. Závazky z plánované smlouvy považuje žalovaná za nedostatečné, neboť k výstavbě mateřské školy dojde až po výstavbě 21 domů určených pro mladé rodiny (č.l. 119).

19. Dopisem zaslaným zástupcem žalobkyně zástupci žalované dne , datum, žalobkyně vyjádřila své stanovisko, že požadavek na předložení stanoviska EIA je rozsahu projektu neúměrný, navíc projekt byl v minulosti příslušnými správními orgány prověřen. Žalobkyně je připravena vybudovat mateřskou školu dříve, než bylo původně navrhováno, případně zajistit kapacitu ve stávajících mateřských školách. Školní docházka je zajištěna v obci , adresa, , tato je tedy zajištěna, nebude-li překročen meziroční nárůst počtu obyvatel o 15 %. Žalobkyně nabídla, že sama zajistí vybudování vodovodního řadu, veřejnou pěší komunikaci do Baštěku a retenci dešťových vod (č.l. 121).

20. Dopisem zaslaným zástupcem žalované zástupci žalobkyně dne , datum, žalovaná odmítla návrh žalobkyně s tím, že trvá na začlenění pozemků v lokalitě do územní rezervy (č.l. 123). Dopisem zaslaným žalobkyní žalované dne , datum, žalobkyně deklarovala, že je pro ni prioritou smírné řešení veškerých otázek, nabídla žalované přepracování projektu, aby respektoval zásady obsažené v návrhu zadání územního plánu (kvalita veřejných prostor, propojení se stávajícími částmi obce, snížení počtu rodinných domů o 40 %, etapizace projektu). Dále nabídla, že na své náklady postaví budovu pro umístění služeb s tím, že veškeré změny budou konzultovány s žalovanou (č.l. 124).

21. Dle nedatovaného dopisu žalobkyně zastupitelstvu žalované projekt výstavby v lokalitě odpovídá zásadám územního plánu, když se žalobkyně zavázala postavit mateřskou školu, již dříve byly pozemky označeny jako zastavitelná plocha (nedojde tedy ke zmenšení zeleně), bude zajištěna prostupnost mezi územími a pěší pohyb v krajině. Podle žalobkyně změna, kterou bude návrh začleněn do územního plánu, nebude podstatnou změnou územního plánu a není tak nutno jej projednávat veřejně. Žalobkyně se zavázala případně na své náklady zajistit registrovanou územní studii, jejímž zajištěním může být též další výstavba v lokalitě podmíněna (č.l. 127).

22. Dle dopisu zaslaného zástupcem žalobkyně žalované dne , datum, , označen jako analýza procesu upuštění od změny zařazení lokality , jméno FO, do ploch tzv. územní rezervy, žalobkyně vyjadřuje své procesní stanovisko ohledně řádného vypořádání námitek tak, aby bylo co nejméně zasaženo do procesu přijetí nového územního plánu. Vyjadřuje stanovisko, že navrhovaná změna projektu územního plánu nemusí být veřejně projednávána (č.l. 131).

23. Z rozsudku , jméno FO, soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že územní plán , adresa, přijatý dne , datum, byl s účinností od právní moci tohoto rozsudku (tedy od , datum, ) zrušen ve vztahu ke dvěma plochám (lokalita , jméno FO, ). , jméno FO, soud v Praze uzavřel, že územní plán byl vydán v rozporu s hmotným právem, nebylo dodrženo zadání změny územního plánu, a to nevymezovat nové zastavitelné plochy a etapizovat výstavbu. Dále poukázal na to, že územní rezerva je plochou, jejíž využití pro zamýšlený účel má být teprve prověřeno s cílem budoucího využití dotčeného území, nesmí být ztíženo budoucí využití takové plochy. Pozemky v lokalitě však již dříve prověřeny co do zastavitelnosti byly a nebyl tak splněn účel přeřazení pozemku do územní rezervy (č.l. 138).

24. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, soud zjistil, že rozsudek , jméno FO, soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byl zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Následně , jméno FO, soud v Praze rozsudkem č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, opatření obecné povahy žalované ze dne , datum, ve vztahu k plochám , Anonymizováno, a , Anonymizováno, zrušil (č.l. 164).

25. Ve věci dále na základě kasační stížnosti žalované znovu rozhodoval Nejvyšší správní soud, který kasační stížnost zamítl. Z odůvodnění vyplývá, že Nejvyšší správní soud přisvědčil , jméno FO, soudu v Praze v tom, že vyloučení pozemků en bloc ze zastavitelných ploch a jejich zařazení do územní rezervy neobstojí v testu proporcionality, neboť nesplňuje podmínku, aby bylo do práv navrhovatele zasaženo pouze v nezbytně nutné míře (č.l. 177).

26. Výzvou k náhradě škody a ušlého zisku adresovanou zástupci žalované ze dne , datum, žalobkyně požadovala nahrazení škody ve výši , částka, a , částka, , a to v části , částka, spočívající v posunutí návratnosti investice po dobu působení nezákonného územního plánu a v části , částka, spočívající v nákladech vynaložených na projektovou dokumentaci (č.l. 185).

27. Dle znaleckého posudku vypracovaného , právnická osoba, , znalcem v oboru ekonomika, odvětví oceňování obchodních závodů, je hodnota finanční ztráty žalobkyně spočívající v uložení finančních prostředků do Pozemků žalobkyně po dobu trvání nezákonnosti opatření obecné povahy - územního plánu obce , adresa, vydaného dne , datum, za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, (č.l. 206).

28. K tvrzené škodě ve výši , částka, předložila žalobkyně faktury č. , hodnota, , , Anonymizováno, , vystavené společností , právnická osoba, . žalobkyni, za technické poradenství – projekt , Anonymizováno, , na částky v rozmezí , částka, až , částka, (č.l. 240-245).

29. Žalobkyně předložila textovou část projektové dokumentace k návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a parcelace „rezidenční zóna , adresa, lokalita „, jméno FO, “ – I. etapa, o rozsahu 45 stran (č.l. 340) včetně žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby adresované , Anonymizováno, , ze dne , datum, , podepsané , jméno FO, (č.l. 368).Listinné důkazy provedené k návrhu žalované:

30. Z přípisu , právnická osoba, ze dne , datum, , č.l. 284, vyplývá, že , právnická osoba, upozorňovala , právnická osoba, , adresa, na naplnění projektové kapacity čističky odpadních vod v místě , adresa, .

31. Z odborného posudku z června 2018, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , k posouzení kapacity ČOV , adresa, , bylo zjištěno, že ČOV , adresa, je i přes překročení její návrhové kapacity technicky schopna vyčistit současnou produkci odpadních vod obce, nicméně její infiltrační kapacita je již vyčerpaná a v budoucnu by se tak kapacita ČOV mohla stát limitujícím faktorem pro rozvoj obce (č.l. 290).

32. Z vyjádření České geologické služby, ze dne , datum, (č.l. 301) vyplývá doporučení postupovat při povolování nových jímacích objektů s maximální opatrností.

33. Z vyhodnocení zkušebního provozu , Anonymizováno, (č.l. 285), jehož autorem je , Anonymizováno, , adresa, , vyplývá, že s ohledem na hydraulické přetížení ČOV, které během zkušebního provozu činilo 115%, nedoporučil provozovatel připojování dalších producentů odpadních vod k čističce.

34. Ze sdělení , Anonymizováno, , adresa, k limitům pitné vody ze dne , datum, bylo zjištěno, že vyhrazený limit není dostatečný na uspokojení všech jim známých záměru (č.l. 289).

35. Z demografické studie , Anonymizováno, a okolních obcí vypracované v srpnu 2019 , jméno FO, vyplývá, že obec nepokrývá poptávku, bylo odmítnuto v posledním školním roce 83 dětí starších tří let, nicméně od roku 2021 začne počet dětí starších tří let klesat. , jméno FO, území žalované bude kapacita mateřských škol nedostatečná po celé sledované období (do roku 2033). Počet dětí školou povinných za celé sledované území poroste, ve spádové základní škole bude nutno otevírat 8 tříd v prvním ročníku a 7-8 tříd v šestém ročníku. U všech variant (včetně „nízké“) přesahoval počet dětí ve sledovaném území kapacitu spádové základní školy. Z listin, jíž jest Vývoj počtu obyvatel a jejich průměrného věku (období 2008 – 2022) se podává nárůst obyvatel žalované (č.l. 307).36. , právnická osoba, , adresa, rozhodnutím č.j.: , č. účtu, , ze dne , datum, uložil obci , adresa, do doby provedení rekonstrukce ČOV nenapojovat další osoby a nemovitosti na ČOV v obci , adresa, , a to z důvodu nedostatečné kapacity (č.l. 326).

37. V územním plánu obce , Anonymizováno, v podobě, jak byl vydán v roce 2016 na webových stránkách žalobkyně; podle jehož strany 23, komentáře k bodu 1, k vymezení územní rezervy, dočasnost, vybavení, kde je uvedeno: „V současné době je v obci větší počet rozestavěných developerských projektů, jejichž dopady na funkčnost obce, jako sociálního a technického funkčnímu systému jsou nejisté z důvodu nedostavěnosti, z čehož plynou nejistoty v cílových nárocích na technické systému, kapacity komunikací, zatížení kanalizace, potřební počet míst v MŠ, potřeby ploch veřejných prostranství, zeleně a podobně, ale i nejistoty sociálního charakteru, kdy dochází v důsledku přílišné rychlosti růstu počtu obyvatel jak k nedostatečnému sociálnímu kontaktu mezi obyvateli, k nedostatečnému zahlazování rozdílů ve stylu života a k tak závažnému narušení sociální soudržnosti obyvatel obce a identifikace se obyvatel se sídlem jako s domovem, jak v technické, tak sociální oblasti je proto třeba dát sídlu a životu v něm čas, který umožní ustálení nároků systémů vybavenosti a identifikace potřeb stávajících obyvatel. Dále žalovaná odkázala na stránku 18, a to námitky podané k návrhu ke společnému jednání o návrhu územního plánu ze strany podatele, tedy žalobkyně, kdy podatel nesouhlasí s vymezením pozemku, jako územní rezerva , IBAN, a , IBAN, požaduje vymezení jako okamžitě zastavitelné plochy, smíšené obytné plochy, obytná zóna SO, dále požaduje zrušení regulativ uspořádání územní kapitola 617 zastavitelných plochách, struktura zástavby bodová, nepřípustné jsou řadové domy a dvojdomy, kdy je uveden výrok – námitce se nevyhovuje a jako odůvodnění je uvedeno „obec, vzhledem k naplněnosti kapacit technické i občanské vybavenosti, zájem o další vymezování zastavitelných ploch nemá do doby realizace nové školy, další vymezování zastavitelných ploch nepřipadá v úvahu. Zadání je také uloženo projektantovi prověřit reálnost navržených ploch z územního plánu obce z roku 2006 a případně zmenšit zastavitelné plochy tak, aby pokud možno postačovaly stávající kapacity infrastruktury a občanského vybavení obce, projektant tedy prověřil, zvážil a v návrhu územního plánu vymezil jako zastavitelné pouze plochy s vydaným platným územním rozhodnutím, kdy projektant tak postupoval v souladu s ustanovením § 19 stavebního zákona, kterému v odstavci na písm. b) ukládá stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky, územní prověření, je podrobně uvedeno v kapitole F2 odůvodnění územního plánu“.

38. Ze spisu sp. zn.: , spisová značka, vedeného u Okresního soudu , adresa, – východ byly k návrhu žalované provedeny k důkazu žaloba, rozšíření žalobního návrhu (č.l. 72 spisu), doplnění žaloby ze dne , datum, (č.l. 114), doplnění žaloby ze dne , datum, (č.l. 467), rozsudek ze dne 13.3.20254 (č.l. 854), protokol o jednání soudu ze dne , datum, , při kterém byli slyšeni svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a dále , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . V uvedené věci byl návrh žalobkyně zamítnut pravomocným rozsudkem Okresního soudu , adresa, – východ, č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, . Žalobkyně v tomto řízení uplatnila mimo jiné nárok na újmu spočívající v ušlém zisku v důsledku posunutí návratnosti investice žalobkyně na nákup pozemků po dobu trvání stavební uzávěry za období od , datum, do , datum, ) ve výši , částka, , kdy žalobou žalobkyně uplatnila toliko částku , částka, , kdy újma měla spočívat v prodloužení doby, kdy prostředky žalobkyně byly blokovány v pozemcích v lokalitě , jméno FO, . Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že ze strany soudu nebyla shledána příčinná souvislost mezi tvrzeným vznikem škody a porušením právní povinnosti, kdy jako porušení právní povinnosti soud shledal vydání nezákonného opatření obecné povahy obce, které bylo následně zrušeno, neboť nebylo prokázáno, že by připravenost projektu byla taková, aby bylo možno důvodně předpokládat, že v době, za kterou se žalobkyně domáhala náhrady škody, by došlo k realizaci projektu.K návrhu žalobkyně vypovídali ve věci svědci , jméno FO, a , jméno FO, :

39. Svědek , jméno FO, k věci uvedl, že je zástupcem žalobkyně v České republice, je architektem společnosti, bude vedoucím projektu, který ještě ve skutečnosti nezačal, v současné době se stará o všechny záležitosti kolem projektu. Svědek uvedl, že žalobce je cizozemská společnost, která staví tento projekt. V roce 2006 koupila pozemek na stavbu, který byl dle územního rozhodnutí stavebním pozemkem. Společnost chtěla stavět na tomto pozemku, nicméně zástupci společnosti se na ten pozemek dojeli podívat a zjistili, že není vhodný pro stavbu bytů tak, jak bylo v původním územním rozhodnutí a chtěli tam toto změnit, aby bylo možno realizovat výstavbu rodinných domů. Od tehdy až do dnešního dne se zástupci obce chovají jako by byli proti této stavbě, přitom , adresa, se od té doby mimořádně rozvinula, jen jejich pozemek se nerozvíjí. V průběhu času získali na žádost obce i další pozemky, podepsali několik smluv s vedlejšími obcemi, mimo jiné o přípojce vody. Podali nekonečné množství plánů a snažili se o spolupráci s obcí, nicméně obec následně změnila pozemky na zemědělskou půdu, čímž zastavila možnost stavět, neumožnili společnosti pokračovat v projektu, proto se po patnácti letech společnost rozhodla toto řešit soudně. K dotazu soudu, pokud to původní územní rozhodnutí bylo vydáno na stavbu 92 rodinných domů a 7 bytových domů, proč toto nebylo realizováno minimálně v rozsahu rodinných domů, uvedl svědek, že v Izraeli vedou projekt jako celek, že zároveň rozvíjí i veškerou infrastrukturu kolem, nechtěli tedy realizovat pouze část projektu. Záměr byl podle svědka dobrý a byl ve prospěch obce. K dotazu zástupce žalobkyně v jakém období poskytoval svědek technické poradenství žalobkyni svědek uvedl, že od začátku, kdy byl zakoupen pozemek v průběhu let, tedy doplnili odborníky do týmu, kdy on je začleněn v tom týmu dodnes. Ještě v roce 2019 se naposledy zabývali projektováním, nabídli obci různé kompromisy. Naposledy obec to, co jí nabídli, dokonce schválila, ale s tím se také od té doby nic nestalo. K dotazu soudu, v jaké fázi je projekt teď, pokud došlo ke zrušení rozhodnutí obce ohledně pozemku, uvedl svědek, že jenom slyšeli, že před několika měsíci obec svolala nějaký tým pro plán, kdy předali tomuto týmu dopis, kde žádají o zachování práv žalobkyně s tím, že vlastník už není mladý člověk, nechce pozemek prodat, byť k tomu měl několik nabídek, je to tedy self-made man, který se nechce vzdát svého snu na tomto pozemku tento projekt vystavět. K dotazu zástupce žalobkyně, jakým způsobem poskytoval svědek technické poradenství, svědek uvedl, že si vybrali jeho jako osobu, nicméně účtoval přes společnost , Anonymizováno, , byl přítomen již v momentě, kdy investor zakoupil pozemek. K předloženým fakturám svědek uvedl, že všechno jsou to jeho faktury, kterými účtoval za své služby. K dotazu soudu, o jaké konkrétní služby se jednalo uvedl, že to bylo za plánování, za dohodnutí místního architekta, protože on se nezabývá administrativní činností ohledně zápisu v ČR, takže dělal vždy koncept, což bylo potvrzeno v Izraeli a potom se sešel s místním architektem, s kterým potom řešil další věci, co se bude stavět a dále za plánování činnosti mezi vlastníkem v Izraeli a týmem v ČR, což byl ze začátku pan , jméno FO, , později se připojila společnost , Anonymizováno, . K dotazu zástupce žalobkyně, zda činnost, kterou fakturovala společnost svědka žalobkyni, souvisela s projektovými pracemi za účelem vydání územního rozhodnutí, uvedl svědek, že v roce 2011 pan , jméno FO, znovu podal žádost o územní rozhodnutí. V roce 2013 potom obec převedla pozemek do rezervy, tzn. že na něm nelze stavět. Ještě předtím obec poprosila, aby vyřešili problém s připojením vody. Oni tedy v roce 2013 s obcí , adresa, podepsali dohodu o dodávce vody, ale potom byla stavba zastavena. K dotazu soudu, zda došlo nějakým způsobem k realizaci připojení vody, uvedl svědek, že museli ukázat, že můžou přivést vodu, nicméně toto neprovedli, protože se jednalo o část infrastruktury a nebylo vydáno stavební povolení. Hned poté, co smlouvu podepsali, tak , adresa, převedla ten pozemek do stavební rezervy, tzn. že jim bylo znemožněno provést cokoliv, nemohli provést ten stavební záměr. K doplňujícímu dotazu zástupce žalobce a k dotazu soudu, co tedy bylo fakturováno, pokud ty poslední faktury jsou z roku 2013-2014, uvedl svědek, že všechno bylo spojeno s projektovou dokumentací, že od roku 2013, kdy byli v té rezervě, že tam bylo jednání s těmi , adresa, , to on nedělal, to si investor našel jiného poradce, které svědek také zná a v podstatě se jednalo z jeho strany o koordinaci mezi investorem a obcí a šlo o to, nají nějaké řešení, nějaký kompromis. K dotazu zástupce žalobkyně ohledně faktur, pokud je na fakturách uvedeno „, Anonymizováno, “ jako co vystupoval, uvedl svědek, že toto je obecný popis způsobu jeho práce, že to vykonával každý měsíc v této fázi projektu. Toto se týká všech těch faktur, kdy byla placena měsíční částka jeho společnosti, tam byla stálá platba , částka, a pokud byly další specifické práce, tak to bylo započteno. Podrobnější rozpis konkrétních činností, za které bylo fakturováno, není. K dotazu zástupce žalobkyně, kdo to všechno hradil, jestli společnost česká nebo izraelská, uvedl svědek, že investor tady založil společnost za účelem výstavby a veškerých plateb s tím souvisejících s tím, že stále tato firma platí veškeré výdaje, ta izraelská společnost vlastní tu společnost českou.

40. Svědek , jméno FO, k věci uvedl, že jeho společnost figurovala jako generální projektant, kdy on je jednatelem společnosti, zajišťovali pro ten projekt kompletní projektovou dokumentaci + projednání s úřady. Projekt realizovali již pro předchozího investora ještě, než došlo k prodeji, mohlo to být tak někdy v letech 2004-2006, kdy nakonec došlo k té koupi, nicméně bylo to v okamžiku, kdy již byla vydána územní rozhodnutí a stavební povolení na téměř všechny části projektu. Po prodeji potom si investor přál projekt v některých částech upravit tak, že došlo ke změně projektu a k novému projednávání. Byli generálním projektantem, což znamená, že byli subjektem, který poskytoval kompletní servis k zajištění projektové dokumentace a dále k projednání s dotčenými úřady v jednání, potřebných povolení a jednání se správci sítí. Detaily už svědek nebyl schopen říct, už nemá ani archiv k těm jednotlivým projednáváním, nicméně dále uvedl, že vytvářeli projektovou dokumentaci pro upravený projekt, potom zajišťovali vyjednávání s dotčenými orgány a správci sítí. Nakonec podali žádost na stavební úřad, ztroskotalo to na tom, že se změnil územní plán obce , adresa, , kdy na ty pozemky byla vydána stavební uzávěra. Dále svědek uvedl, že pro ten předchozí projekt byla vydána i stavební povolení čili se dalo okamžitě stavět. Potom co investor chtěl projekt změnit, tak ta rozpracovanost z jejich pohledu, že byl projekt komplet hotový, bylo vyřešeno projednávání s dotčenými orgány a byla podána žádost o stavební povolení na stavební úřad, takže z jejich pohledu bylo z 90 % hotovo, nicméně nebylo vydáno stavební povolení čili ten projekt nebyl realizovatelný. Částky, kolik projekt stál, si svědek již nepamatoval, už nemá ani doklady, protože se v mezidobí několikrát stěhoval a není to schopen dohledat, nicméně řádově uvedl, že to mohla být částka cca , částka, . K textové části projektové dokumentace a výkresům na č. l. 340-381 spisu svědek uvedl, že to je ta dokumentace, kterou zpracovali, která šla pak na úřad, ale ta dokumentace byla rozsáhlejší, toto je fragment. Činnost ze strany svědka byla poskytována za odměnu, hradila ji společnost , Anonymizováno, . Projektová dokumentace založená ve spise se týká zpevněné plochy komunikace, přípojky VN, návrh trafostanice, dále rozvody a přípojky NN, veřejné osvětlení, plynofikace, rozvod vody, odvod dešťové vody, veřejná telekomunikační síť, není to tedy rozděleno na stavební objekty, je to uvedeno takto. Dále svědek uvedl, že ve spise zcela jistě ta výkresová část není kompletní, dále chybí technické zprávy jednotlivých stavebních objektů a stanoviska dotčených orgánů. Od strany 11 jsou orientační údaje stavby, tam je uvedeno, co bylo záměrem navrhovatele, a to že se jedná o přípravu území pro následnou stavbu 229 samostatných domů a dvojdomů, tyto stavby ale nejsou předmětem dokumentace. K dotazu soudu, zda to tedy správně chápe, že na základě této projektové dokumentace by bylo vydáno územní rozhodnutí na základě které by bylo možno podat žádost o stavební povolení ohledně výstavby infrastruktury a ty rodinné domy by byly předmětem až dalšího rozhodování, uvedl svědek, že ano.Skutkový stav:

50. Obecním úřadem v Líbeznicích bylo dne , datum, pod č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, vydáno územní rozhodnutí pro zastavění lokality , jméno FO, pro navrhovatele , právnická osoba, ., které nabylo právní moci dne , datum, s platností na dva roky. Práva vyplývající z tohoto územního rozhodnutí přešla na žalobkyni. Do dvou let od právní moci tohoto rozhodnutí nebyla oprávněným (žalobkyní nebo jejím předchůdcem) podána žádost o vydání stavebního povolení a toto rozhodnutí pozbylo platnosti. , právnická osoba, pro obec , adresa, z toku 2006 umožňoval zastavění lokality , jméno FO, . Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spolupráci ze dne , datum, . Dne , datum, podala žalobkyně žádost o vydání územního rozhodnutí (druhého) k Obecnímu úřadu , adresa, , stavebnímu úřadu. Toto řízení bylo usnesením ze dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, zastaveno. Důvodem bylo nedoplnění žádosti žalobkyní. Dne , datum, byl zveřejněn návrh nového územního plánu žalované, kterým bylo navrženo přeložit plochy lokality , jméno FO, z ploch zastavitelných do ploch územní rezervy. Dne , datum, zastupitelstvo obce , adresa, usnesením schválilo návrh zadání územního plánu obce , adresa, , který navrhoval přeřadit plochu lokality , jméno FO, z ploch zastavitelných do ploch územní rezervy. Proti tomuto návrhu žalobkyně dne , datum, uplatnila námitky. Dne , datum, žalovaná přijala nový územní plán, kde pozemky v lokalitě byly zařazeny do územní rezervy. Dne , datum, podala žalobkyně návrh, jímž se podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů domáhala, aby , jméno FO, soud v Praze nový územní plán, eventuálně jeho část, kterou došlo k přeřazení Pozemků do ploch územní rezervy, zrušil. Rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , , jméno FO, soud v Praze nový územní plán v části týkající se Pozemků žalobkyně zrušil. Zmíněný rozsudek , jméno FO, soudu v Praze napadla žalovaná kasační stížností, o té rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , tak, že rozsudek , jméno FO, soudu v Praze zrušil a věc vrátil , jméno FO, soudu v Praze k dalšímu řízení. V návaznosti na výše uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu , jméno FO, soud v Praze rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , doručeným žalobkyni dne , datum, , znovu rozhodl o zrušení nového územního plánu ve vztahu k Pozemkům žalobkyně. Dne , datum, napadla žalovaná výše uvedený rozsudek , jméno FO, soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kasační stížností. Rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , však Nejvyšší správní soud tuto kasační stížnost obce , adresa, zamítl. Dne , datum, byl zveřejněn návrh nového územního plánu žalované, kterým bylo navrženo přeložit plochy lokality , jméno FO, z ploch zastavitelných do ploch územní rezervy. Dne , datum, zastupitelstvo obce , adresa, usnesením schválilo návrh zadání územního plánu obce , adresa, , který navrhoval přeřadit plochu lokality , jméno FO, z ploch zastavitelných do ploch územní rezervy. Proti tomuto návrhu žalobkyně aktivně brojila, když v zákonné lhůtě dne , datum, uplatnila své námitky. Dne , datum, žalovaná přijala nový územní plán, kde pozemky v lokalitě byly zařazeny do územní rezervy, čímž byla znemožněna realizace projektu žalobkyně. Dne , datum, podala žalobkyně návrh, jímž se podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů domáhala, aby , jméno FO, soud v Praze nový územní plán, eventuálně jeho část, kterou došlo k přeřazení Pozemků do ploch územní rezervy, zrušil. Rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , , jméno FO, soud v Praze nový územní plán v části týkající se Pozemků žalobkyně zrušil. Zmíněný rozsudek , jméno FO, soudu v Praze napadla žalovaná kasační stížností. O té rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , tak, že rozsudek , jméno FO, soudu v Praze zrušil a věc vrátil , jméno FO, soudu v Praze k dalšímu řízení. V návaznosti na výše uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu , jméno FO, soud v Praze rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , doručeným žalobkyni dne , datum, , znovu rozhodl o zrušení nového územního plánu ve vztahu k Pozemkům žalobkyně. Dne , datum, napadla žalovaná výše uvedený rozsudek , jméno FO, soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kasační stížností. Rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , však Nejvyšší správní soud tuto kasační stížnost obce , adresa, zamítl.

51. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti (dále jen "územní celky v samostatné působnosti").

52. Podle ustanovení § 19 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy a) nezákonným rozhodnutím, b) nesprávným úředním postupem.

53. Podle ustanovení §20 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Bylo-li územním celkem v samostatné působnosti v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, vydáno nezákonné rozhodnutí, mají účastníci řízení právo na náhradu škody, která jim tímto rozhodnutím vznikla. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

54. Žalobkyně se v posuzované věci domáhá plnění újmy, když tvrdí, že vydáním nezákonného územního plánu vznikla žalobkyni škoda, příčinou vzniku škody byl územní plán vydaný žalovanou, který byl následně soudem zrušen, neboť nebýt uvedeného rozhodnutí, došlo by k realizaci projektu.

55. Obecně platí, že aby mohl být žalobce ve věci o úhradu újmy úspěšným, musí být zjištěno, že na jeho straně vznikla újma - škoda, na straně žalované došlo k porušení právní (zákonné či smluvní) povinnosti, na straně žalované je dáno zavinění a je dána příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti žalovanou a žalobkyni vzniklou škodou. V posuzované věci bylo opatření obecné povahy ve vztahu k plochám , Anonymizováno, (projednávané pozemky) zrušeno, neboť vyloučení pozemků ze zastavitelných ploch a zařazení do územní rezervy je v rozporu se zákonem, tedy bylo prokázáno, že došlo k porušení právní povinnosti žalovanou, tedy porušení právní povinnosti je zde dáno. Nadále je tedy třeba hodnotit, zda byly splněny další podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, tedy zda na straně žalobkyně vznikla újma a zda mezi vzniklou újmou na straně žalobkyně a porušením právní povinnosti žalovanou je dána příčinná souvislost.

56. Žalobkyně sice formulovala majetkovou újmu, jejíž náhrady se domáhá, jako „posunutí návratnosti investice po dobu působení územního plánu vydaného v dubnu 2016 do prosince 2020, kdy byl územní plán v části týkající se pozemků žalobce , jméno FO, soudem v Praze zrušen“, avšak z tvrzení žalobkyně vyplývá, že se de facto jedná o ušlý zisk za uvedené období, když sama žalobkyně nárok definuje jako „majetkovou újmu spočívající ve finanční ztrátě za dobu, po kterou její peněžní prostředky použité na nákup pozemků byly blokovány v pozemcích, které nebylo možno zastavět a v důsledku toho došlo k odsunutí očekávané návratnosti investice žalobkyně na nákup pozemků“.

57. V posuzované věci je tedy třeba posoudit veškeré okolnosti dané věci, a to jednak splnění kritérií pro újmu spočívající v ušlém zisku a dále, v případě, pokud by dospěl soud ke kladnému závěru ohledně existence újmy, zda je dána příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce (v tomto případě žalované) a vznikem újmy.

58. Co je ušlý zisk definuje například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , podle kterého se: „ušlým ziskem se rozumí újma spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Jde o ztrátu očekávaného přínosu, o to, o jaký reálně dosažitelný prospěch poškozený přišel. Náhrada se určuje jako rozdíl mezi předpokládaným ziskem a náklady, které bylo třeba na jeho dosažení vynaložit. Závěry, jež dovodila judikatura především v podnikatelských vztazích, a to že při určení výše náhrady ušlého zisku se vychází z částky, kterou by za obvyklých okolností – nebýt škodné události – poškozený ze své činnosti získal, s přihlédnutím k nákladům, které by musel na dosažení těchto výnosů vynaložit, platí obecně pro určení výše ušlého zisku“. Je tedy nutné hodnotit i to, zdali pro jednání žalované nedošlo k rozmnožení majetkových hodnot na straně žalobkyně, ač se toto dalo důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Dle názoru soudu tomu tak v posuzované věci není. Tento závěr by bylo možné učinit, pokud by ve věci mohlo být vzato za prokázané, že projekt žalobkyně, respektive práce na něm, probíhaly standardním způsobem, veškeré přípravné práce, územní studie, projektové práce, podklady pro správní řízení, byly na straně žalobkyně připraveny, příslušná správní rozhodnutí byla v její prospěch vydána, přičemž pouze z důvodů na straně žalované, tedy zejména následkem rozhodnutí o stavební uzávěře, nemohl být projekt uskutečněn, ač by toto bylo možné jinak legitimně očekávat. V řízení však bylo prokázáno, že přestože bylo vydáno územní rozhodnutí pro zastavění lokality , jméno FO, , když stavební povolení bylo platné do , datum, a práva z tohoto přešla na žalobkyni, žalobkyně se rozhodla tento projekt nerealizovat a započala s přípravou projektu jiného, podstatně rozsáhlejšího, jak soudu potvrdil svědek , jméno FO, . Realizace tohoto projektu žalobkyně pak probíhala tak, že dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o spolupráci, která upravovala vzájemná práva a povinnosti účastníků týkající se projektu výstavby 217 rodinných domů o jedné bytové jednotce, 2 komerčních budov, sportovního centra a související infrastruktury. Dne , datum, podala žalobkyně návrh na zahájení řízení o vydání územního rozhodnutí pro umístění stavby – inženýrských sítí v lokalitě , jméno FO, , když však uvedené řízení bylo přerušeno s tím, že žalobkyně byla vyzvána k doplnění souhlasu obce , adresa, s napojením lokality , jméno FO, na stávající vodovodní řad. Následná jednání mezi žalobkyní a obcí , adresa, o dodávce pitné vody pak probíhala až do roku 2013, kdy teprve došlo k podpisu smlouvy (realizace projektu připojení vodovodu však vůbec započata nebyla). Dne , datum, zastupitelstvo žalované usnesením schválilo návrh zadání územního plánu obce , adresa, , který navrhoval přeřadit plochu lokality , jméno FO, z ploch zastavitelných do ploch územní rezervy, dne , datum, pak následovalo opatření obecné povahy vydané žalovanou – nový územní plán obce , adresa, , kterým došlo k přeřazení pozemků lokality , jméno FO, z ploch zastavitelných do ploch územní rezervy.

59. Bylo-li by v řízení zjištěno, že žalobkyně byla reálně připravena realizovat nový projekt v období, za nějž se domáhá náhrady újmy, a to nikoliv pouze v rámci příprav, a nedošlo k tomu toliko z důvodů na straně žalované, bylo by možno usuzovat na zavinění žalované, byť původní projekt nebyl realizován. Ovšem v řízení nebyla zjištěna připravenost projektu po změně. K tomuto je třeba odkázat na to, že dne , datum, podala žalobkyně žádost o vydání územního rozhodnutí, příslušnému stavebnímu úřadu, kdy řízení bylo pro nedoplnění žádosti zastaveno. Aby bylo možné projekt hodnotit jako připravený do té míry, že při obvyklém běhu okolností by byl dokončen, měla by být žádost podávána tak, aby bylo možné správní řízení dokončit, v jeho průběhu reagovat a případně k výzvě správního orgánu požadované doplnit. V posuzované věci tomu tak však rozhodně nebylo, neboť územní řízení byl zastaveno z důvodů na straně žalobkyně, jak již bylo podrobně pospáno výše. Nadto pak v řízení vyšlo najevo, že přestože žalobkyně deklarovala připravenost projektové dokumentace, v tomto řízení předložila toliko její fragment, jak vyplynulo ze svědecké výpovědi svědka , jméno FO, , autora projektové dokumentace, který výslovně uvedl, že výkresová část předložené projektové dokumentace není kompletní, dále chybí technické zprávy jednotlivých stavebních objektů a stanoviska dotčených orgán, následná dokumentace pro stavbu 229 samostatných domů a dvojdomů nebyla soudu předložena vůbec. Soud proto na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že nebylo vůbec prokázáno, že by projekt žalobkyně byl v takové fázi, kdy by se vůbec dalo legitimně očekávat započetí realizace, natožpak dokončení projektu a zastavění pozemků žalobkyně a s tím související realizace zisku žalobkyní po dobu platnosti stavební uzávěry v období od dubna 2016 do prosinec 2020 v situaci, kdy příprava realizace projektu ze strany žalobkyně od roku 2007, kdy uplynula platnost vydaného stavebního povolení spočívala toliko v tom, že žalobkyně v roce 2009 uzavřela s žalovanou plánovací smlouvu a v roce 2011 podala žádost o vydání územního rozhodnutí pro umístění stavby – inženýrských sítí v lokalitě , jméno FO, , které bylo až do roku 2013 přerušeno z důvodů na straně žalobkyně. Pokud žalobkyně k prokázání svého nároku předložila znalecký posudek, tak ten nemůže kalkulovat s předpokládanými náklady žalobkyně a předpokládanými výnosy, tedy s částkami, které by byly hypoteticky vynaloženy a získány, nadto za situace, kdy žalobkyně je zcela novou společností, která dosud na území České republiky žádný projekt nerealizovala a žádného zisku, natožpak v žalované výši, nedosáhla (nebylo to prokázáno).

60. Nadto pak je dle názoru soud třeba přihlédnout i k tomu, že z důvodu laxního přístupu žalobkyně k realizaci nového projektu se v mezidobí poměrně zásadně změnila demografická situace u žalované, jak vyplývá z dalších provedených důkazů. Již z odůvodnění územního plánu vydaného žalovanou v roce 2016 vyplývá, že důvodem pro zařazení pozemků žalobkyně do stavební uzávěry byl větší počet již rozestavěných developerských projektů v obci, jejichž dopady na funkčnost obce, jako sociálního a technického funkčnímu systému jsou nejisté z důvodu nedostavěnosti, z čehož plynou nejistoty v cílových nárocích na technické systému, kapacity komunikací, zatížení kanalizace, potřebný počet míst v MŠ, potřeby ploch veřejných prostranství, zeleně a podobně. Nedostatečnost stávající kapacity čističky odpadních vod v období, za které se žalobkyně domáhá náhrady újmy, pak vyplývá i z přípisu , právnická osoba, ze dne , datum, , kterým , právnická osoba, upozorňovala , právnická osoba, , adresa, na naplnění projektové kapacity čističky odpadních vod v Bašti. Totéž pak vyplývá i z odborného posudku z června 2018, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , k posouzení kapacity ČOV , adresa, , který upozorňoval na skutečnost, že infiltrační kapacita čističky odpadních vod v , Anonymizováno, je již vyčerpaná a v budoucnu by se tak její kapacita mohla stát limitujícím faktorem pro rozvoj obce. Stejně tak demografická studie , Anonymizováno, a okolních obcé vypracovaná v srpnu 2019 , jméno FO, upozorňuje na nedostatečnou kapacitu mateřských škol a základních škol. Je tedy zřejmé, že i s ohledem na uvedenou situaci v obci, tzn. nedostatečná kapacita čističky odpadních vod, nedostatečná infrastruktura v okolí obce, nedostatečná kapacita školských zařízení, nemohla žalobkyně, při uvážení toho, jakým způsobem a v jakém časovém úseku probíhala ze strany žalobkyně realizace nového projektu, v žalovaném období legitimně očekávat, že by vůbec došlo k započetí realizace projektu, natožpak k jeho dokončení. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní není důvodný.

61. K námitce žalované, že je v projednávané věci dána překážka res iudicata, neboť totožný nárok žalobkyně již byl pravomocně zamítnut v řízení vedeném Okresním soudem , adresa, – východ pod sp. zn. , spisová značka, , soud uvádí, že tato námitka není dle názoru soudu důvodná, neboť, přestože byl nárok žalobkyně v řízení sp. zn. , spisová značka, odůvodněn podobnou argumentací (ne však zcela totožně), byl uplatněn za jiné období.

62. Ohledně dalšího uplatněného nároku soud uvádí, že závěry učiněné shora ohledně nedostatku příčinné souvislosti mezi nezákonným jednáním žalované a vznikem škody platí bezezbytku i pro druhý uplatněný nárok, tzn. nárok na náhradu škody vzniklé vynaložením nákladů na přípravu a pořízení projektové dokumentace ve výši původně , částka, , v doplnění , částka, , následně po částečném zpětvzetí ve výši , částka, , proto se soud výší tohoto nedůvodně uplatněného nároku již dále nezabýval. Nicméně nelze přehlédnout, že svědek , jméno FO, nebyl schopen konkretizovat ani to, za co konkrétně byly částky společností , právnická osoba, . žalobkyni fakturovány, co konkrétně pro žalobkyni vykonával, faktury byly neurčité, svědek , jméno FO, si již nepamatoval, jaké byly náklady na vypracování projektové dokumentace, žádné účetní doklady vztahující se k projektové dokumentaci žalobkyně nepředložila, z projektové dokumentace soudu žalobkyně předložila toliko fragment. Nelze tedy než konstatovat, že i kdyby byl tento nárok žalobkyně důvodný, bylo by problematické prokázat jeho výši.

63. Soudem tak bylo uzavřeno, že nárok žalobkyní uplatněný není důvodný, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno shora ve výrok ad I., tedy žaloba byla zamítnuta.

64. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně osmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 414 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 414 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 414 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 414 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 414 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .