24 C 351/2021

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 200 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1.4.2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 37 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované. 1) Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 200 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že v řízení o pozůstalosti po otci žalobce vedeném před název soudu, předložil žalobce k důkazu žalobu o vydání bezdůvodného obohacení, kterou podala žalovaná a v níž se domáhala vydání částky ve výši 200 000 Kč s tím, že tuto částku složila jako rezervační zálohu, a že jí tuto částku poskytl otec žalobce. Žalobci bylo nabytí uvedené pohledávky potvrzeno usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne 13.1.2021.

2. Žalovaná návrh žalobce odmítla jako neoprávněný s tím, že zemřelý otec žalobce byl partnerem žalované. Žalobce vždy choval k žalované antipatii, a to od května rolu 2017, kdy převedl na žalovanou bezplatně práva z penzijního pojištění, což žalobce nesl nelibě. Žalobce věděl, že jeho otec žalovanou přiměřeně vyživuje, obdarovává ji, čímž zvyšuje její životní úroveň a pociťoval to jako příkoří. Postupem času antipatie žalobce vůči žalované přešla v otevřenou nenávist, což se projevuje i v meritu tohoto řízení. K žalobě pak žalovaná uvedla, že v žalobě není tvrzen žádný důvod vzniku tvrzené pohledávky, na základě kterého by měla žalovaná plnit k rukám žalobce částku ve výši 200 000 Kč, žalobu považuje za zcela neurčitou.

3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná použila částku ve výši 200 000 Kč, kterou jí poskytl zemřelý otec žalobce, jako rezervační zálohu a předala jí paní celé jméno žalované. Žalobce, následně, po smrti otce, uvedl tuto částku jako pohledávku zemřelého zůstavitele za žalovanou s tím, že se podle něj jednalo o půjčku a usnesením název soudu, sp. zn.: číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, mu bylo potvrzeno dědictví včetně pohledávky za žalovanou z titulu půjčky ve výši 200 000 Kč. 4 Podle ustanovení § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 5 Podle ustan. § 1722 obč. zák. plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový. 6 Podle ustan. § 1723 onbč. zák. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.

7. Právním titulem žaloby je podle žalobce dědické usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j.: číslo jednací, z nějž vyplývá, že bylo projednáno dědictví po zůstaviteli jméno příjmení, datum narození, zemřelém datum, veškerý majetek zůstavitele nabyl jako jediný dědic žalobce. Pod bodem ac) je v dědickém usnesení uvedena jako součást majetku zůstavitele„ pohledávka proti celé jméno žalované z titulu půjčky ve výši 200 000 Kč“.

8. Žalovaná sice připustila, že předala realitní makléřce jméno příjmení„ rezervační zálohu“ ve výši 200 000 Kč, což označila za nesporné, avšak další tvrzení žalobce neuznala.

9. Za stávající situace tedy bylo na žalobci, aby prokázal svoji skutkovou verzi a to zejména existenci právního titulu tvrzené pohledávky, neboť žalobce tvrdil, že jeho otec žalované žalovanou částku půjčil, avšak dědické usnesení nevypovídá nic o právní povaze závazku mezi žalovanou a otce, žalobce, o jeho obsahu, splatnosti atd. Žalobce existenci tvrzené dohody o půjčce mezi žalovanou a zemřelým otcem žalobce (partnerem žalované) prokazoval toliko žalobou, kterou se žalovaná domáhala na jméno příjmení za placení částky ve výši 200 000 Kč, když v uvedené žalobě (tam v postavení žalobkyně) se žalovaná omezila na tvrzení, že„ tuto částku jí poskytl pan jméno příjmení“.

10. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žádný z provedených listinných důkazů nijak nesvědčí o povaze a obsahu závazku žalované vůči otci žalobce (zda se jednalo o půjčku, dar, či zda se vůbec jednalo o závazkový vztah), ani o skutkových okolnostech, za kterých ke vzniku tvrzeného závazku mělo dojít, ani o tom, zda následně došlo či nedošlo k nějakým změnám závazkového vztahu.

11. Z předložených listin vyplývá toliko skutečnost, že otec žalobce„ poskytl“ žalované, své tehdejší partnerce, částku ve výši 200 000 Kč, kterou žalovaná použila jako rezervační zálohu realitní makléřce. O tom, jaká byla povaha závazku, zda se jednalo o dar, zápůjčku, či jiný závazkový vztah, či zda se vůbec jednalo o závazkový vztah, ani nic o obsahu tvrzeného závazku (zda bylo mezi účastníky závazkového vztahu dohodnuto něco ohledně vrácení peněz, splatnost, případně úročení), či zda později nedošlo ke změně povahy závazku, z povedených listinných důkazů nevyplývá nic. Žalobce, zřejmě si vědom své důkazní nouze, navrhnul po poučení soudu podle ustan. § 119a, odst. 1, odst. 3, kterého se mu dostalo, k důkazu toliko účastnický výslech žalované a dále zprávu o výsledku sporu vedeného žalovanou (jako žalobkyní) o zaplacení částky ve výši 200 000 Kč před název soudu.

12. Účastnický výslech žalované však soud provést nemohl, neboť ten je dle ustan. § 131, odst. 1 o.s.ř. možný jen tehdy, pokud s tím účastník souhlasí, avšak žalovaná se svým účastnickým výslechem (k prokázání skutkové verze žalobce) nesouhlasila. Zprávu o výsledku řízení u název soudu pak soud nevyžadoval a k důkazu neprovedl, neboť to považoval za nadbytečné. V uvedeném řízení totiž byl řešen vztah mezi žalovanou (jako žalobkyní) a třetí osobou, předmětem sporu nebyl závazek mezi žalovanou a otcem žalobce. Pokud tedy jediným důkazem, ze kterého žalobce dovozoval, že žalovaná je povinna vrátit žalobci částku ve výši 200 000 Kč, a z nějž dále dovodil, že závazkový vztah mezi žalovanou a otcem žalobce byl půjčkou, je slovo„ poskytl“ v žalobě, kterou podala žalovaná k název soudu a shora uvedené dědické usnesení (které však nevypovídá nic o existenci a povaze závazku mezi žalovanou a zůstavitelem), nezbylo soudu, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, neboť žalobce neunesl ani povinnost tvrzení, natož pak povinnost důkazní.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 200 000 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.