24 C 37/2022

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 838 469,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 838 469,98 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 779 914,98 Kč od 23. 4. 2021 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 58 555 Kč od 14. 10. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 67 686 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované původně zaplacení částky 650 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 1.12.2017 uzavřena rámcová smlouva o dodávkách zboží ve znění dodatku [číslo] [rok] ze dne 1.1.2019 (dále jen„ rámcová smlouva“) včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně k rámcové smlouvě o dodávkách zboží ze dne 1.12.2017. Předmětem rámcové smlouvy o dodávkách zboží byla úprava podmínek, za kterých bude žalovaná dodávat žalobkyni sjednané zboží. Dle čl. III. odst. 2 rámcové smlouvy o dodávkách zboží je žalovaná jakožto dodavatel povinna zboží, u kterého uplynula lhůta spotřeby a/nebo poškozeného zboží (ze skladu i z prodejen žalobkyně jakožto odběratele), na své náklady odebrat z distribučního centra odběratele, a to do 14 dnů poté, co odběratel zašle výzvu k odběru takového zboží. Žalovaná jakožto dodavatel je povinna na takové zboží vystavit dobropis, a to nejpozději do 21 dnů od data, kdy odběratel zašle výzvu k odběru takovéhoto zboží. V případě, že dodavatel dobropis na takové zboží ve stanovené lhůtě nevystaví, je odběratel oprávněn vystavit na takové zboží fakturu. Dle čl. III. odst. 6 rámcové smlouvy o dodávkách zboží pokud dodavatel nevystaví opravný doklad, pak má odběratel právo vystavit fakturu ve výši 100 % z hodnoty celkových zásob v nákupních cenách. Tuto fakturu se zavazuje dodavatel uhradit v plné výši. Na základě výše uvedeného čl. III. odst. 2 rámcové smlouvy o dodávkách zboží si žalovaná na své náklady v průběhu roku 2019 a roku 2020 z logistických center, resp. skladů, žalobkyně v [obec] a [obec] odebrala zboží z logistického centra/skladu v [obec] dne [datum] - číslo vratky [anonymizována dvě slova], a dále dne [datum] číslo vratky RK 485 a číslo vratky RK [anonymizováno]. Přepravu pro žalovanou na náklady žalované zajistila v obou případech společnost [právnická osoba]. Další odebrání zboží (3 vratky) bylo realizováno pouze dvěma přepravami - vratka [anonymizována dvě slova] byla přepravována dne [datum], doručení žalované jakožto příjemci potvrzeno dne [datum], vratka [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] byly přepravovány společně dne [datum], doručení žalované jakožto příjemci potvrzeno dne [datum]. Z logistického centra/skladu v [obec] si žalovaná odebrala zboží dne [datum] - číslo vratky [anonymizováno] [číslo], dále dne [datum] - číslo vratky [anonymizováno] [číslo] a dne [datum] - číslo vratky [anonymizováno] [číslo]; ohledně vratky [anonymizováno] [číslo] je seznam odebíraného zboží potvrzen ze strany příslušného skladu žalobkyně, převzetí k přepravě (příjemcem je žalovaná) je potvrzeno ze strany řidiče přepravce. Dobropisy, resp. opravné daňové doklady, na odebrané zboží nebyly ze strany žalované nikdy vystaveny, ačkoli žalovaná nikdy nerozporovala, že by z její strany došlo k odebrání zboží. Žalobkyně tak dle čl. III. odst. 2 a 6 rámcové smlouvy vystavila na odebrané zboží faktur následující: fakturu [číslo] na částku 406.056,06 Kč bez DPH (týká se zboží odvezeného ze skladu v [obec], vratka [číslo]), se splatností [datum] (vyfakturováno podle aktuální hodnoty zboží na reklamačních skladech); fakturu [číslo] na částku 114.862,16 Kč bez DPH (týká se zboží odvezeného ze skladu v [obec], vratka [číslo]), se splatností [datum]; fakturu [číslo] na částku 40.240,22 Kč bez DPH (týká se zboží odvezeného ze skladu v [obec], vratka [číslo]), se splatností [datum]; fakturu [číslo] na částku 129.592,08 Kč bez DPH (týká se zboží odvezeného ze skladu v [obec], vratka [číslo]), se splatností [datum] (vyfakturováno podle aktuální hodnoty zboží na fakturu [číslo] na částku 350.212,38 Kč bez DPH (týká se zboží odvezeného ze skladu v [obec], vratka [číslo]), se splatností [datum] (vyfakturováno podle aktuální hodnoty fakturu [číslo] na částku 32.944,40 Kč bez DPH (týká se zboží odvezeného ze skladu v [obec], vratka [číslo]), se splatností [datum]. Žalovaná nicméně předmětné faktury doposud neuhradila.

2. Následně žalobkyně ve vyjádření ze dne [datum] uznala nárok žalované co do výše 250 675,20 Kč proti fakturám žalobkyně [číslo] co do výše 94.674,40 Kč bez DPH s příslušenstvím, [číslo] co do výše 32.824,41 Kč bez DPH s příslušenstvím a [číslo] co do výše 123.176,39 Kč bez DPH s příslušenstvím. Současně žalobkyně rozšířila žalobu s tím, že tím uplatnila svůj nárok v plné výši a to dle faktury [číslo] částku ve výši 218.756,54 Kč bez DPH s příslušenstvím konkrétně ohledně produktu [jméno] tělový [anonymizováno] [hmotnost], [anonymizována dvě slova] ks, [anonymizováno] bez DPH 106.868,17 Kč – jedná se pouze o část těchto produktů z celkového množství [anonymizována dvě slova] a celkovou částkou bez DPH [číslo]; produktu [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [hmotnost], [anonymizována dvě slova], celkem bez DPH 111.888,37 Kč; dle faktury [číslo] ve výši 406.056,06 Kč s příslušenstvím, konkrétně ohledně produktu [jméno] [anonymizována dvě slova] [hmotnost] [anonymizováno], [číslo] [anonymizováno], celkem bez DPH 139.333,41 Kč; produktu [jméno] [anonymizována dvě slova] [hmotnost] [anonymizováno], [číslo] ks, celkem bez DPH 140.955,70 Kč; produktu [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [hmotnost], [číslo] ks, celkem bez DPH 125.766,95 Kč; dle faktury [číslo] ve výši 114.862,16 Kč bez DPH s příslušenstvím, konkrétně ohledně produktu [jméno] [anonymizována dvě slova] [hmotnost] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], celkem bez DPH 62.977,69 Kč; produktu [jméno] [anonymizována dvě slova] [hmotnost] [anonymizována dvě slova] ks, celkem bez DPH 46.603,24 Kč; [anonymizováno] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [hmotnost], [anonymizována dvě slova], celkem bez DPH 5.281,23 Kč; dle faktury [číslo] ve výši 40.240,22 Kč bez DPH s příslušenstvím, konkrétně ohledně: produktu [jméno] [anonymizována dvě slova] [hmotnost] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], celkem bez DPH 8.329,71 Kč; produktu [jméno] [anonymizována dvě slova] [hmotnost] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], celkem bez DPH 30.559,50 Kč; produktu [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [hmotnost], [anonymizována dvě slova], celkem bez DPH 1.351,01 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na příspěvky, které se žalovaná zavázala hradit, a to roční obratový příspěvek (4,5%), příspěvek za vedení maloobchodního sortimentu [ulice] [anonymizována dvě slova]), příspěvek marketingová spolupráce při provozování [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]) a marketingový příspěvek (12,4%). Žalobkyně v souladu s rámcovou smlouvou za období roku 2019 vystavila faktury za jednotlivé příspěvky následovně - faktura [číslo] na částku 34.741 Kč včetně DPH ([anonymizováno] příspěvek 04/ 2019 – 06/ 2019), s lhůtou splatnosti do [datum]; faktura [číslo] na částku 12.607 Kč včetně DPH (Fixní příspěvek, tj. roční obratový příspěvek, 04/ 2019 – 06/ 2019), s lhůtou splatnosti do [datum], faktura [číslo] na částku 2.802 Kč včetně DPH (Příspěvek na podporu [anonymizována dvě slova], tj. příspěvek marketingová spolupráce při provozování [anonymizována dvě slova], 04/ 2019 – 06/ 2019), s lhůtou splatnosti do [datum], faktura [číslo] na částku 8.405 Kč včetně DPH ([anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok]), s lhůtou splatnosti do [datum] Celkem se tedy žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby a rozšíření žaloby domáhá zaplacení částky 838 469,98 Kč.

3. Žalovaná nárok žalobkyně odmítla. Podle žalované došlo ze strany žalobkyně vůči žalované ke zjevnému zneužití práva, neboť podnikatel při prosazování vlastních zájmů nesmí zneužívat práva, která mu vznikla. Zákaz zneužití práv má ochraňovat smluvní partnery před šikanozními praktikami při výkonu subjektivních práv a povinností. Žalovaná poukázala ustan. čl. V. bod 7 VOP, podle kterého„ u zboží, u kterého uběhla lhůta spotřeby z více jak z 66% určené lhůty spotřeby, je povinen dodavatel do 10ti dnů od výzvy odběratele zajistit výměnu tohoto zboží stejného druhu se lhůtou spotřeby dle bodu 5. tohoto č. VOP“. Podle čl. III. bodu 2 rámcové smlouvy„ zboží, u kterého proběhla lhůta spotřeby, a/nebo poškozené zboží je dodavatel povinen na své náklady odebrat z distribučního centra odběratele, a to nejpozději do 14ti dnů poté, co mu odběratel zašle výzvu k odběru takového zboží“. Žalovaná namítala, že žalobce použil předem připravenou rámcovou smlouvu formulářového charakteru, do jejíhož znění nemohla žalovaná zasáhnout, a přestože smlouva je dle žalované značně nevyvážená v neprospěch dodavatele a zvýhodňuje značně odběratele, přesto se žalovaná domnívala, že bude – li si řádně plnit svoje povinnosti ze smlouvy, nedojde ze strany žalobce ke zneužití práv. Podle žalované odebírala žalobkyně ještě před uzavřením smlouvy s žalovanou produkty [jméno] [příjmení] [anonymizováno 6 slov] [právnická osoba]. [anonymizováno], a to na základě smlouvy ze dne [datum]. Tuto smlouvu však žalobce ukončil, uzavřel smlouvu s žalovanou a i přes značné skladové zásoby, které žalobkyně měla, si od žalované objednala v roce 2018 celkem 11 190 produktů za cenu 1 375 027,20 Kč, aby v roce 2019 vrátila žalované téměř 60% produktů, které si v roce 2018 objednala. [příjmení] množství produktů objednaných žalobkyní v roce 2018 tak zůstalo na skladě, o čemž svědčí skutečnost, že byly žalované vráceny v původním stavu v nerozbalených krabicích, tedy nebyly nabízeny k prodeji. Výkon práva žalobkyně byl tedy nepochybně na újmu žalované, neboť žalobkyně nesplnila svoji povinnost vyzvat žalovanou k výměně produktů ještě před uplynutím lhůty spotřeby k výměně produktů. Žalovaná se domnívá, že žalobkyně objednala zboží v takovém množství, o němž již dopředu věděla, že ho neprodá, pouze za účelem zvýšení obratu a poplatků z obratu, které jí měla žalovaná platit. Stav skladových zásob potvrdila žalované i zaměstnankyně skladu žalobkyně. Co do výše uvedeného poplatku (403 926 Kč) proto žalovaná navrhuje započítat tuto částku proti nároku žalobkyně. Dále žalovaná namítala, že žalobkyně vrátila žalované i 353 kusů produktů [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], které odebrala před uzavřením smlouvy od [právnická osoba]. [anonymizováno], neboť žalovaná žalobkyni uvedený produkt nikdy nedodávala. Dále žalovaná uvedla, že jí žalobkyně vrátila také dalších 2 082 kusů produktů [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], které jí taktéž dodala [právnická osoba]. [anonymizováno], nikoliv žalovaná. Žalovaná dále uplatnila jako obranu proti nároku žalobkyně svůj nárok na uhrazení dlužných faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v celkové výši 250 675,20 Kč za dodané zboží, které však žalobkyně žalované dosud neuhradila.

4. Usnesením Okresního soudu Praha – východ č.j.: 24 C 37/2022-110, ze dne 6.10.2022, ve znění usnesení Krajského soudu v Praze č.j.: 30 Co 24/2023-129, ze dne 28.2.2023, bylo řízení co do částky 250 675,20 Kč zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žalobkyně a zároveň bylo připuštěno rozšíření žaloby, předmětem řízení proto byla následně žaloba o zaplacení částky 838 469,98 Kč s příslušenstvím.

5. Soud k prokázání tvrzení účastníků provedl následující listinné důkazy:

6. Dne [datum] uzavřeli mezi sebou účastníci [příjmení] smlouvu o dodávkách zboží, a to žalobkyně jako odběratel a žalovaná jako dodavatel. Smlouvou byly upraveny podmínky pro odběr zboží, sjednán roční obratový příspěvek ve výši 4,5% z obratu, dále příspěvek za vedení maloobchodního sortimentu [ulice] teta ve výši 3% z celkového obratu dodavatele a marketingový příspěvek ve výši 1%. V č.l. III. 2. rámcové smlouvy byla sjednána povinnost dodavatele zboží, u kterého proběhla lhůta spotřeby, a/nebo poškozené zboží na své náklady odebrat z distribučního centra odběratele, a to nejpozději do 14ti dnů poté, co mu odběratel zašle výzvu k odběru takového zboží. V čl. V.2 bylo sjednáno, že smlouva se řídí českým právem a pro řešení sporů je příslušný obecný soud odběratele. Součástí rámcové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně k rámcové smlouvě. Dle čl. V., bodu 7, byl povinen dodavatel „ u zboží, u kterého uběhla lhůta spotřeby z více jak z 66% určené lhůty spotřeby, je povinen dodavatel do 10ti dnů od výzvy odběratele zajistit výměnu tohoto zboží stejného druhu se lhůtou spotřeby dle bodu 5. tohoto č. VOP, tedy takové zboží, u nějž lhůta spotřeby neuplynula z více jak 20%.

7. Žalobkyně vystavila žalované na vrácené zboží následující faktury:- fakturu [číslo] dne [datum], na částku 406 056,06 Kč, předmětem faktury bylo [číslo] kusů produktu [jméno] [anonymizována tři slova], [číslo] [anonymizována dvě slova] [jméno] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována tři slova],- fakturu [číslo] dne [datum], na částku 114 862 Kč, předmětem faktury bylo [anonymizována tři slova] [jméno] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [jméno] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [jméno] [anonymizována tři slova],- fakturu [číslo] dne [datum], na částku 40 240 Kč, předmětem faktury bylo [anonymizována tři slova] [jméno] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [jméno] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [jméno] [anonymizována tři slova],- fakturu [číslo] dne [datum], na částku 129 592 Kč, předmětem faktury bylo [anonymizována tři slova] [jméno] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [jméno] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována tři slova] (zastaveno na základě částečného zpětvzetí žalobkyně do částky 94 674,40 Kč),- fakturu [číslo] dne [datum], na částku 350 212,38 Kč, předmětem faktury bylo [anonymizována tři slova] [jméno] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [jméno] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [jméno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována tři slova] (zastaveno na základě částečného zpětvzetí žalobkyně do částky 123 176,39 Kč).

8. Z potvrzení o přepravě společnosti [právnická osoba] a z přepravních listů č. zásilky [číslo] a [číslo] vyplývá uskutečnění přepravy zboží žalované dne [datum] a dne [datum], množství a druh přepravovaného vráceného zboží vyplývá ze vratek skladu žalobkyně v [obec], jako důvod uvedeno„ prošlé“ a zvratky skladu žalobkyně v [obec] v částce 238 387 Kč Cena zboží vyplývá z ceníku produktů s podpisy dodavatele a odběratele, a to„ fakturační cena“ 4,80 EUR bez DPH.

9. Žalobkyně dále vystavila žalované dne [datum] fakturu [číslo] na částku ve výši 12 607 Kč,„ fixní příspěvek [číslo] [rok]“, dále dne [datum] fakturu [číslo] na částku 8 405 Kč„ duhový list„ za období roku 2019 a dne [datum] fakturu [číslo] na částku 2 802 Kč„ příspěvek na podporu [příjmení] [příjmení]“ za období [číslo] [rok] (č.l. 101-105).

10. Mezi účastníky probíhala před zahájením soudního řízení jednání o mimosoudním vyřešení sporu, o čemž svědčí návrh žalobkyně ze dne [datum] a následná emailová komunikace ([číslo listu] a [číslo]), avšak bezvýsledně.

11. Skutečnost, že žalobkyně nabízela produkty žalované k prodeji žalobkyně prokazovala nabídkovými marketingovými letáky [anonymizována dvě slova] pro období [číslo] ([číslo listu]) a dále emailovou komunikací s ohledně marketingové akce ([číslo listu]).

12. Žalované předložila soudu k prokázání svých tvrzení smlouvu uzavřenou dne [datum] mezi žalovanou jako dodavatelem a [právnická osoba]. [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova], jako odběratelem, jejímž předmětem byly dodávky produktů [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] a dodací list ze dne [datum] z nějž vyplývá, že [právnická osoba]. [anonymizováno] odebrala od žalované 1 806 kusů [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova].

13. Množství a druh zboží dodaného žalobkyni do skladu v [obec] a v [obec] vyplývá z faktury vystavených žalovanou, a to z faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 29 491 Kč, z faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 29 491,20 Kč, z faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 29 491,20 Kč, z faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 51 609,60 Kč, z faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 36 864 Kč a z faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 51 609,60 Kč ([číslo listu]). Z popisu dodaného zboží vyplývá, že žalovanou byly žalobkyni dodávány produkty [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], produkt [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] žalovaná žalobkyni nedodávala.

14. Tvrzení, že žalobkyně nenabízela zboží dodané žalovanou k prodeji, prokazovala žalovaná fotografiemi neotevřených krabic vrácených žalované.

15. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

16. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o dodávkách zboží ve znění dodatku [číslo] [rok] ze dne [datum] (dále jen„ rámcová smlouva“) včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně krámcové smlouvě o dodávkách zboží ze dne [datum]. Předmětem rámcové smlouvy o dodávkách zboží byla úprava podmínek, za kterých bude žalovaná dodávat žalobkyni sjednané zboží. Dle čl. III. odst. 2 rámcové smlouvy o dodávkách zboží je žalovaná jakožto dodavatel povinna zboží, u kterého uplynula lhůta spotřeby a/nebo poškozeného zboží (ze skladu i z prodejen žalobkyně jakožto odběratele), na své náklady odebrat z distribučního centra odběratele, a to do 14 dnů poté, co odběratel zašle výzvu k odběru takového zboží. Žalovaná jakožto dodavatel je povinna na takové zboží vystavit dobropis, a to nejpozději do 21 dnů od data, kdy odběratel zašle výzvu k odběru takovéhoto zboží. V případě, že dodavatel dobropis na takové zboží ve stanovené lhůtě nevystaví, je odběratel oprávněn vystavit na takové zboží fakturu. Protože žalovaná odebrala od žalobkyně zboží, avšak nevystavila dobropisy, vystavila jí žalobkyně fakturu [číslo] dne [datum], na částku 406 056,06 Kč, předmětem faktury bylo [číslo] kusů produktu [jméno] [anonymizována tři slova], [číslo] kusů produktů [jméno] [anonymizována tři slova], a [číslo] kusů [jméno] [anonymizována tři slova], fakturu [číslo] dne [datum], na částku 114 862 Kč, předmětem faktury bylo 66 kusů produktu [jméno] [anonymizována tři slova], 240 kusů produktů [jméno] [anonymizována tři slova], a 11 kusů [jméno] [anonymizována tři slova], fakturu [číslo] dne [datum], na částku 40 240 Kč, předmětem faktury bylo 499 kusů produktu [jméno] [anonymizována tři slova], 366 kusů produktů [jméno] [anonymizována tři slova], a 43 kusů [jméno] [anonymizována tři slova], fakturu [číslo] dne [datum], na částku 129 592 Kč, předmětem faktury bylo 277 kusů produktu [jméno] [anonymizována tři slova], 441 kusů produktů [jméno] [anonymizována tři slova], a 293 kusů [jméno] [anonymizována tři slova] (zastaveno na základě částečného zpětvzetí žalobkyně do částky 94 674,40 Kč), fakturu [číslo] dne [datum], na částku 350 212,38 Kč, předmětem faktury bylo 945 kusů produktu [jméno] [anonymizována tři slova], 870 kusů produktů [jméno] [anonymizována tři slova], a 911 kusů [jméno] [anonymizována tři slova] a 69 kusů produktu [jméno] [anonymizována tři slova] (zastaveno na základě částečného zpětvzetí žalobkyně do částky 123 176,39 Kč). Dále žalobkyně vystavila žalované dne [datum] fakturu [číslo] na částku ve výši 12 607 Kč,„ fixní příspěvek [číslo] 2019“, dále dne [datum] fakturu [číslo] na částku 8 405 Kč„ duhový list„ za období roku 2019 a dne [datum] fakturu [číslo] na částku 2 802 Kč„ příspěvek na podporu [příjmení] [příjmení]“ za období [číslo] 2019 ([číslo listu]). Nebylo prokázáno, že by žalovaná na úhradu dluhu žalobkyně něčeho zaplatila.

17. Podle ustanovení § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

18. Podle ustanovení § 1724 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

19. Podle ustanovení § 1751 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

20. Po zhodnocení provedených důkazů dopěl soud k následujícím právním závěrům o věci samé: Bylo nepochybně prokázáno, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne 1.12.2017 Rámcovou smlouvu o dodávkách zboží, a to žalobkyně jako odběratel a žalovaná v postavení dodavatele. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které podrobněji upravovaly vzájemná práva a povinnosti účastníků. Smlouva byla uzavřena dle návrhu žalobkyně.

21. Na podnikatele jsou v jejich jednání kladeny kvalitativně odlišné nároky než na běžného člověka (chcete-li spotřebitele). O existenci zvláštního režimu, který platí pro podnikatele vstupující do obchodních závazkových vztahů, se dovídáme z dikce jejich právní úpravy, jež je stvrzována rozhodovací praxí soudů, včetně Ústavního soudu, viz například rozhodnutí I. ÚS 2719/10-1, podle nějž„ jednou ze základních zásad, která se uplatňuje v obchodních závazkových vztazích, je princip profesionality“. Výrazem, který vyjadřuje profesionální úroveň povinné péče podnikatele při plnění povinnosti v úpravě obchodních závazkových vztahů je odborná péče, která může být vyžadována od každého profesionála vstupujícího do obchodních smluv. Zákonný požadavek na výkon určité činnosti s odbornou péčí je naplněn tehdy, jedná-li zavázaná strana při své činnosti jako profesionál v daném oboru. To vyžaduje nejen mít určité odborné znalosti, ale také umět je správně použít a při jejich použití jednat nejen s nezbytnými dovednostmi, ale i aktivitou. Pro takové vztahy platí zásada profesionality účastníků smluvního vztahu, od nichž je možno vyžadovat vyšší míru znalostí a zkušeností i vyšší míru péče o vlastní práva.

22. Na základě provedených důkazů bylo nepochybně prokázáno, že oba účastníci uzavírali smlouvu jako podnikatelé při výkonu své podnikatelské činnosti. Na právní jednání účastníků jako podnikatelů je však kladena vyšší míra nároků, je předpokládána podstatně vyšší míra nejen znalostí a zkušeností, ale i vyšší míra péče o vlastní práva. Je sice pravdou, že smlouva byla uzavírána na základě formulářového návrhu žalobkyně, do jehož znění nemohla žalovaná zasahovat a měla tak možnost toliko smlouvu uzavřít ve znění navrhovaném žalobkyní, či ji neuzavřít (tzv.„ take it or leave it“). Na druhou stranu žalobkyně není jediným velkým subjektem na trhu (žalobkyně je provozovatelm sítě [anonymizována dvě slova]), bylo tedy na uvážení žalované, zda na obchodní spolupráci s žalobkyní za daných podmínek přistoupí či nikoliv, a bude svoje produkty nabízej k prodeji prostřednictvím jiného subjektu. Žalovaná však na obchodní podmínky žalobkyně přistoupila a smlouvu s žalovanou uzavřela.

23. V rámcové smlouvě si účastníci sjednali mimo jiné povinnost platit z dosaženého obratu roční obratový příspěvek, příspěvek na zavedení maloobchodního sortimentu, marketingový příspěvek, [anonymizována dvě slova] (čl. III. rámcové smlouvy). V článku III.2 rámcové smlouvy pak byla sjednána povinnost dodavatele poškozené zboží a zboží, u kterého uplynula lhůta spotřeby, odebrat zpět. Podle čl. V. bodu 7 všeobecných obchodních podmínek žalobkyně pak byla stanovena dodavateli povinnost„ u zboží, u kterého uběhla doba spotřeby z více jak 66% do 10ti dnů od výzvy odběratele zajistit výměnu zboží„. Jazykovým výkladem uvedeného ustanovení dospěl soud k závěru, že uvedené ustanovení všeobecných obchodních podmínek zakládá oprávnění odběratele (nikoliv povinnost) žádat výměnu zboží, u kterého uběhla z více než z 66% doba spotřeby, nikoliv jeho povinnost tak učinit. Bylo tedy na žalobci, zda u zboží, u nějž uvedená situace nastal, vyzve žalovanou k výměně za zboží s delší zbývající dobou spotřeby, či nikoliv a vyzve žalovanou ke zpětnému odběru zboží až poté, co lhůta spotřeby uplyne zcela, nedošlo-li v mezidobí k prodeji. Dle názoru soudu se žalobkyně porušení rámcové smlouvy nedopustila, pokud nevyzvala žalovanou k výměně zboží, u nějž uplynula doba spotřeby z více než 66%, neboť to bylo oprávněním žalobkyně, nikoliv povinností.

24. K tvrzenému zneužití práva žalobkyní pak soud konstatuje, že z důvodové zprávy k ustan. § 8 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá následující:„ žádné subjektivní právo v lidské společnosti nemůže být neomezené, tak jako individuální svoboda není ani v nejsvobodnější společnosti neomezená. Mezí svobody jednotlivce je svoboda jiného a mezí výkonu subjektivního práva jsou práva druhých. Zneužívající výkon práva je za rámcem tohoto práva, takže ve skutečnosti nejde o výkon práva, ale o protiprávní jednání. Takové jednání nemůže požívat právní ochrany. Na druhé straně judikatura svědčí o tom, že námitka zneužívajícího jednání zpravidla spojená s námitkou jednání porušujícího dobré mravy se stává obvyklou součástí žalob. Paradoxně tak zákaz zneužívajícího jednání začíná být používán jako obrana proti oprávněným nárokům a jako argument, jehož cílem je oslabit subjektivní právo druhé strany i proti jasnému textu zákona. Zákaz zneužívajícího jednání by tak v prostředí nízké právní kultury mohl vést k oslabení právní jistoty a předvídatelnosti práva. Je na soudech, aby ustálily posuzování těchto námitek na správné úrovni, kde je zneužití identifikovatelné v souladu se záměrem zákonodárce. Z judikatury k citovanému zákonnému ustanovení občanského zákoníku pak vyplývá, že otázka zneužití práva byla zkoumána například v souvislosti s námitkou promlčení (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.: 25 Cdo 539/2008). V tomto případě Nejvyšší soud judikoval, že za určitých okolností může mít vznesení námitky promlčení zneužívající povahu. V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.: 22 Cdo 3242/2015 dovolací soud dospěl k závěru, že„ jestliže ovšem nabyvatel zakoupí nemovitou věc za sníženou cenu s vědomím, že není spojena s veřejnou sítí komunikací, přičemž pro její zajištění před koupí ničeho neučiní, bylo by zneužitím práva, kdyby nabyvatel dosáhl zvýšení ceny pozemku povolením nezbytné cesty.“ V usnesení sp. zn.: 22 Cdo 4146/2016 se Nejvyšší soud dotkl otázky, zda zneužití práva může spočívat jenom v právním jednání nebo i v pouhém faktickém chování. Zneužitím práva může být a velmi často bude právě výkon subjektivního práva (např. vlastnického práva), který spočívá ve faktickém chování. Na tom nic nemění, že nejde o právní jednání ve smyslu projevu vůle směřujícího k vyvolání určitých právních následků (§ 545). Za možné zneužití práva ve smyslu § 8 prohlásil soud i příliš dlouhé požadování příspěvku na výživu rozvedené manželky (OS Jindřichův Hradec 9C 50/2014).

25. Ze shora uvedeného je dle názoru soud zřejmé, že v uvedeném případě nebylo prokázáno, že by se žalobkyně dopustila vůči žalované jakéhokoliv jednání, které by naplnilo intenzitu zjevného zneužití práva. Uzavření smlouvy bylo na vůli stran, smluvní podmínky byly oběma stranám známa, nebylo nijak prokázáno, že by při uzavírání smlouvy žalobkyně žalované něco zamlčela či ji uvedla v omyl ani nic podobného. Pokud žalovaná namítala, že žalobkyně již při objednávání zboží muselo být zřejmé, že takové množství zboží neprodá a činila tak toliko za účelem navýšení tzv.„ obratového příspěvku“, který žalobkyni z dosaženého obratu platila žalovaná, soud konstatuje, že žalobkyně svoje jednání přesvědčivě a logicky vysvětlila tím, že s ohledem na množství provozoven je nutné, aby měla část zboží vystavenou na prodejně a část zboží připravenou ve skladu k případnému doplnění zboží na prodejnách, nadto se jednalo o druh zboží, který nově zaváděla k prodeji a předpokládané budoucí prodeje toliko odhadovala. Naopak žalovaná svoje tvrzení nijak nedoložila. Ohledně zboží [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], které skutečně žalovaná žalobkyni nedodala, vzala žalobkyně žalobu zpět. Soud proto s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně se nedopustila ani porušení rámcové smluv ani zneužití svých práv vůči žalované (nic z toho nebylo prokázáno) a žalobě vyhověl, neboť byla prokázána oprávněnost nároku žalobkyně.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení dle poměru úspěchu ve věci, a to v poměru částečného zastavení z důvodu zpětvzetí návrhu a následně přisouzení částky, 53,96 % z jejich celkové výše. Byla – li by žalobkyně plně úspěšná, náleželo by jí 125 438,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 41 924 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 650 000 Kč sestávající z částky 10 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 5 450 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 838 469,98 Kč sestávající z částky 11 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 69 020 Kč ve výši 14 494,20 Kč, tedy 53,96 % částka 67 686 Kč.