24 C 39/2026

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro určení výživného

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyni výživné na manželku od listopadu 2025 do rozvodu ve výši 7 000 Kč měsíčně se splatnosti do 15. dne v měsíci na účet navrhovatelky po dobu trvání manželství se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nárok na náhradu nákladu řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost platitžalobkyni výživné ve výši 7 000 Kč počínaje listopadem 2025. Návrh odůvodnila tím, že je manželkou žalovaného, mají společné nezletilé děti, a to , jméno FO, , nar. dne , datum, a , jméno FO, nar. , datum, . Žalovaný se v únoru 2025 odstěhoval ze společné domácnosti, o děti pečuje od té doby žalobkyně. Životní úroveň žalobkyně je v současné době podstatně nižší než životní úroveň žalovaného. Žalobkyně žije s dětmi v rodinném domě, který je ve spoluvlastničtí žalobkyně a její matky, s , jméno FO, je na rodičovské dovolené. Příjmy žalobkyně tvoří rodičovský příspěvek ve výši , částka, , dále si přivydělává jako taneční pedagožka cca 10 000 Kč/měsíčně. Náklady žalobkyně tvoří náklad na bydlení (topení cca 3 900 Kč/měsíčně, elektřina 3 500 Kč/měsíc, voda 2 000 Kč/měsíc, inkaso 220 Kč/měsíčně, svoz odpadu 1 600 Kč/rok), dále náklady na stravu, pleny, , Anonymizováno, , drogerie cca , částka, /měsíc. Nezletilá , jméno FO, chodí do 1. třídy základní školy, kde platí žalobkyně 1 606 Kč/měsíc družinu a nezletilý , jméno FO, dochází do dětské skupiny , Anonymizováno, , za což žalobkyně vynaloží cca 2 680 Kč/měsíčně. Žalovaný platí žalobkyni výživné na nezletilé děti ve výši 6 000 Kč/měsíčně. Žalovaný pracuje jako asistent pedagoga a přivydělává si ve fitcentru, jeho příjem je podle žalobkyně kolem 50 000 Kč/měsíčně. Žalovaný se nijak nepodílí na úhradě životních nákladů žalobkyně, proto se žalobkyně domáhá výživného soudní cestou.

2. Žalovaný nárok žalobkyně odmítl, k věci uvedl, že v souvislosti s ukončením soužití sžalobkyní byl nucen si zajistit nové bydlení v , Anonymizováno, , na které vynaloží 15 000 Kč/měsíčně, žalobkyni zůstalo kompletní zařízení domácnosti. Čistý měsíční příjem žalovaného je 38 000 Kč/měsíčně, tvrzení, že by si měl přivydělávat ve fitcentru není pravdivé. Dále žalovaný splácí úvěr na automobil ve výši 5 200 Kč/měsíčně, dále platí žalobkyni výživné na děti ve výši 9 000 Kč/měsíčně, a to od března 2026, zbývá mu tedy na potraviny a další životníí potřeby toliko 7 000 Kč/měsíc.Listinné důkazy:

3. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 29.9.2018, dosud nebylo rozvedeno (oddací listč.l. 4). Účastníci mají dvě společné nezletilé děti, a to , jméno FO, , nar. dne , datum, a , jméno FO, nar. , datum, (rodné listy nezletilých dětí, č.l. 5 a č.l. 6).

4. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného , Anonymizováno, , IČO, vyplývá,že průměrný měsíční příjem žalovaného za období od října 2025 do března 2026 dosáhl částky 38 273 Kč (č.l. 21).

5. Z potvrzení zaměstnavatele žalobkyně vyplývá, že průměrný měsíční příjem žalobkyně zaobdobí od října 2025 do března 2026 dosáhl částky 17 816 Kč (č.l. 22), přitom žalobkyni byly vyplaceny odměny v měsících říjnu — prosinci 2025, bez odměn dosahuje čistý měsíční příjem žalobkyně (v lednu — březnu 2026) částky 10 183 Kč/měsíc (č.l. 22).

6. Žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek na nezletilého , jméno FO, ve výši 10 937 Kč (č.l. 23).

7. Žalovaný je nájemcem bytu č. , Anonymizováno, v obci , adresa, , za užívání bytu platíměsíčně nájem ve výši 11 000 Kč a zálohy na měřitelné služby ve výši 4 000 Kč, tedy celkem 15 000 Kč/měsíc. Nájemní smlouva byla uzavřena v únoru 2025 (č.l. 26). Žalovaný dále splácí měsíčně částku ve výši 5 210 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, (č.l. 35-47).

8. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, vyplývá, že žalovaný unich žádnou výdělečnou činnost nevykonává (č.l. 50).Skutkový stav:

9. Žalobkyně uzavřela s žalovaným manželství dne , datum, , z manželství se narodily dvědosud nezletilé děti, a to , jméno FO, , nar. dne , datum, a , jméno FO, nar. , datum, . Rodinnou domácnost opustil žalovaný v únoru 2025. V současné době je žalobkyně na rodičovské dovolené s nezletilým synem. Příjmy žalobkyně tvoří rodičovský příspěvek ve výši 10 937 Kč, dále si přivydělává jako taneční pedagožka, její průměrný měsíční příjem za období od října 2025 do března 2026 dosáhl částky 17 816 Kč. Náklady žalobkyně tvoří náklad na bydlení (topení cca 3 900 Kč/měsíčně, elektřina 3 500 Kč/měsíc, voda 2 000 Kč/měsíc, inkaso 220 Kč/měsíčně, svoz odpadu 1 600 Kč/rok),dále náklady na stravu, pleny, , Anonymizováno, , drogerie cca 8 000 Kč/měsíc. Nezletilá , jméno FO, chodí do 1. třídy základní školy, kde platí žalobkyně 1 606 Kč/měsíc družinu a nezletilý , jméno FO, dochází do dětské skupiny , Anonymizováno, , za což žalobkyně vynaloží cca 2 680 Kč/měsíčně. Žalovaný platí žalobkyni výživné na nezletilé děti ve výši 9 000 Kč/měsíčně (do té doby platil výživné ve výši 6 000 Kč/měsíčně), a to od března 2026, do té doby platil výživné ve výši 6 200 Kč/měsíčně. Žalovaný pracuje jako asistent pedagoga, jeho příjem dosahuje částky 38 273 Kč/měsíčně. Náklady žalovaného mimo výživného na nezletilé děti ve výši 9 000 kč dále tvoří 15 000 Kč/měsíčně za pronájem bytu, dále splátky úvěru ve výši 5 200 Kč/měsíčně.

10. Podle ustanovení § 697 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen NOZ) s účinností od1. 1. 2014 platí, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

11. Podle ustanovení § 911 NOZ platí, že výživné lze přiznat, jestli-že oprávněný není schopen sám se živit.Podle ustanovení § 913 platí, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopnosti, možnosti a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí, přihlédne se popř. i k péči o rodinnou domácnost. Podle ustanovení § 921 se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo osoba výživou povinná se dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle ustanovení § 922 lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za období nejdéle tří let zpět od tohoto dne.Právní posouzení:

12. V dané věci vzal soud za prokázané shora uvedené skutečnosti, na které v plném rozsahuodkazuje a dále uvádí následující: Žalobkyně ke svým osobním a majetkovým poměrům prokázala, že je v současné době na rodičovské dovolené s nezletilým synem , jméno FO, . Příjmy žalobkyně tedy tvoří rodičovský příspěvek ve výši 10 937 Kč, dále si přivydělává jako taneční pedagožka, průměrný měsíční příjem žalobkyně za období od října 2025 do března 2026 dosáhl částky 17 816 Kč. Náklady žalobkyně tvoří náklad na bydlení (topení cca 3 900 Kč/měsíčně, elektřina 3 500 Kč/měsíc, voda 2 000 Kč/měsíc, inkaso 220 Kč/měsíčně, svoz odpadu 1 600 Kč/rok), dále náklady na stravu, pleny, , Anonymizováno, , drogerie cca 8 000 Kč/měsíc. Nezletilá , jméno FO, chodí do 1. třídy základní školy, kde platí žalobkyně 1 606 Kč/měsíc družinu a nezletilý , jméno FO, dochází do dětské skupiny , Anonymizováno, , za což žalobkyně vynaloží cca 2 680 Kč/měsíčně. Žalovaný platí žalobkyni výživné na nezletilé děti ve výši 9 000 Kč/měsíčně (do té doby platil výživné ve výši 6 000 Kč/měsíčně), a to od března 2026, do té doby platil výživné ve výši 6 200 Kč/měsíčně. Žalovaný pracuje jako asistent pedagoga, jeho průměrný měsíční příjem za období od října 2025 do března 2026 dosahuje částky 38 273 Kč/měsíčně. Ohledně majetkových poměrů žalovaného bylo zjištěno, že náklady žalovaného mimo výživného na nezletilé děti ve výši 9 000 Kč dále tvoří 15 000 Kč/měsíčně za pronájem bytu, dále splátky úvěru ve výši 5 200 Kč/měsíčně. Tvrzení žalobkyně o přivýdělku žalovaného ve společnosti , právnická osoba, , , Anonymizováno, , IČO, nebylo prokázáno. Ze zjištěných skutečností tedy vyplývá, že průměrný měsíční příjem žalobkyně dosahuje částky 17 816 Kč + 10 937 Kč rodičovský příspěvek + 6 000 Kč výživné (od března 2026 výživné ve výši 9 000 Kč), náklady žalobkyně dosahují částky 22 039 Kč/měsíčně. I kdyby soud přihlédl k argumentaci žalobkyně, že mimořádné odměny, které byly součástí příjmužalobkyně v měsících říjen - prosinec 2025, běžně nepobírá, dosáhl by měsíční příjem žalobkyně při zohlednění přivýdělku ve výši toliko 10 138 Kč/měsíčně celkem 30 120 Kč (10 138 Kč příjem + 10 937 Kč rodičovský příspěvek + 9 000 Kč výživné na nezletilé děti). V takovém případě dosahuje rozdíl mezi příjmy a výdaji u žalobkyně celkem 8 081 Kč/měsíčně. Žalovaný dosahuje průměrný měsíční příjem ve výši 38 373 Kč/měsíčně, jeho náklady dosahují částky 9 000 Kč na výživném a 15 000 Kč za pronájem bytu (splátku úvěru, který žalovaný platí, soud při posouzení případného nároku žalobkyně neuvažoval, neboť vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni má přednost). Výše měsíčních výdajů žalovaného tedy dosahuje částky 28 860 Kč měsíčně, započítá — li soud částku nutnou na obživu ve výši měsíčního životního minima jedince ve výši 4 860 Kč měsíčně dle nařízení vlády č. 361/2025 Sb., o stanovení částek životního minima a existenčního minima, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji je u žalovaného 9 413 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je po započítání měsíčního příjmu a nákladů obou účastníků nedůvodný, neboť hmotná a kulturní úroveň obou účastníků - manželů je v podstatě stejná. S ohledem na uvedené soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., acontario, neboť žalobkyně sice nebyla ve věci úspěšná, ale posouzení nároku a jeho výše záviselo na výši příjmů žalovaného, které nebyly žalobkyni známy a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.