Okresní soud Praha-východ · Rozsudek

24 C 411/2024

č. j. 24 C 411/2024-38

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-06-30 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPY:2025:24.C.411.2024.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení částky 44 924 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 973,82 Kč, dále příslušenství, které tvoří kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 891,51 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 361,47 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 796,03 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 612,35 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 17 950,18 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 424,57 Kč, co do úroku 20,82 % ročně z částky 18 361,47 Kč od , datum, do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 573,24 Kč, co do úroku 25,14 % ročně z částky 8 612,35 Kč od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 551,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovanému zaplacení částky 44 924 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, ) a žalovaný dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále také jako „smlouva č. , hodnota, “ nebo „smlouva ze dne „, datum, “), na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, a následně dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále také jako „smlouva č. , hodnota, “ nebo „smlouva ze dne „, datum, “), na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 21 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku ze smlouvy ze dne , datum, vrátit spolu s částkou 29 285 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 15 000 Kč, se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 25,14 % ročně (dle ujednání na straně 2 smlouvy), a dále a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 14 285 Kč a pojistného, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 294 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne , datum, . Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky požadovat úhradu dlužné jistiny a dlužného poplatku. Ke dni , datum, činila dlužná jistina částku 9 316,25 Kč a dlužný poplatek částku 4 163,75 Kč, po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 1 884,37 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8 612,35 Kč dále úrokem ve výši 25,14 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od , datum, , tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.

6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 47 689,37 Kč. Žalobce tedy z titulu smlouvy ze dne , datum, požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 11 595,63 Kč (dlužná jistina ve výši 8 612,35 Kč a dlužná částka poplatku ve výši 2 983,28 Kč), kapitalizované úroky ve výši 5 573,24 Kč (úrok ve výši 25,14 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8 612,35 Kč od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do , datum, ), dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 796,03 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8 612,35 Kč od , datum, , tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do , datum, ); dále úroků ve výši 25,14 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 612,35 Kč od , datum, do zaplacení; a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 612,35 Kč od , datum, do zaplacení. Žalovaný se dále zavázal vrátit poskytnutou půjčku ze smlouvy ze dne , datum, vrátit spolu s částkou 22 844 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 962 Kč, se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 20,82 % ročně (dle ujednání na straně 2 smlouvy), a dále částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 060 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 436 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne , datum, . Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky požadovat úhradu dlužné jistiny a dlužného poplatku. Ke dni , datum, činila dlužná jistina částku 19 080,83 Kč a dlužný poplatek částku 17 363,17 Kč, po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 3 115,63 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 18 361,47 Kč dále úrokem ve výši 20,82 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od , datum, , tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.

6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 10 515,63 Kč. Žalobce tedy z titulu smlouvy ze dne , datum, požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 33 328,37Kč (dlužná jistina ve výši 18 361,47 Kč a dlužná částka poplatku ve výši 14 966,90 Kč), kapitalizované úroky ve výši 7 424,57 Kč (úrok ve výši 20,82 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 361,47 Kč od , datum, , tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do , datum, ), dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 891,51 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 361,47 Kč od , datum, , tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do , datum, ); dále úroků ve výši 20,82 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 361,47 Kč od , datum, do zaplacení; a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 361,47 Kč od , datum, do zaplacení. Dne , datum, byly předmětné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, které žalovaný ani přes tuto upomínku neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, ) a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 29 285 Kč vrátit, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 294 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 3297 Kč. První splátka byla splatná měsíc od data uzavření smlouvy, každá další splátka byla splatná vždy do konce následujícího měsíčního období. Poplatek ve výši 38 383 Kč byl tvořen v částce 15 000 Kč úrokem ve výši 56 % ročně z půjčky za dohodnutou dobu řádného splácení, v částce 14 285 Kč poplatkem za zpracování a garanci. Žalovaný stvrdil podpisem na smlouvě převzetí částky 30 000 Kč v hotovosti (prokázáno smlouvou o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, ). Z ujednání na 2. straně smlouvy byla ověřena výše výpůjční úrokové sazby (56 % ročně při 18 splátkách). Účelem smlouvy bylo refinancování. Při uzavírání této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný nemá žádné vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, pracuje (doplňování zboží, práce na pokladně) ve společnosti , právnická osoba, s čistým příjmem 15 430 Kč měsíčně, dále má další čisté příjmy domácnosti ve výši 15 000 Kč, přičemž jeho běžné měsíční výdaje činí 7 000 Kč a interní splátky pohledávek činí 1 917 Kč (prokázáno zákaznickou kartou ze dne , datum, , ke které byly předloženy výplatní pásky za období , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a pracovní smlouva).

6. Žalovaný hradil splátky, avšak hradit je přestal s tím, že podle tabulky umoření byl zůstatek nesplacené jistiny ke dni , datum, ve výši 8 612,35 Kč dlužná částka poplatku činí částku 2 983,28 Kč (prokázáno tabulkou umoření ke smlouvě č. , hodnota, ).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 21 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 22 844 Kč vrátit, a to v 18 týdenních splátkách po 2 436 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 2 432 Kč. První splátka byla splatná týden od data uzavření smlouvy, každá další splátka byla splatná vždy do konce následujícího týdenního období. Poplatek ve výši 22 844 Kč byl tvořen v částce 17 031 Kč úrokem ve výši 86 % ročně z půjčky za dohodnutou dobu řádného splácení, v částce 1 500 Kč poplatkem za zpracování, v částce 4 313 Kč poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaný stvrdil podpisem na smlouvě převzetí částky 21 000 Kč v hotovosti (prokázáno smlouvou o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, ). Z ujednání na 2. straně smlouvy byla ověřena výše výpůjční úrokové sazby (86%). Účelem smlouvy byly neočekávané výdaje. Při uzavírání této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný nemá žádné vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, pracuje (doplňování zboží, práce na pokladně) ve společnosti , právnická osoba, s čistým příjmem 16 124 Kč měsíčně, dále má další čisté příjmy domácnosti ve výši 20 000 Kč, přičemž jeho běžné měsíční výdaje činí 7 000 Kč a interní splátky pohledávek činí 3 294 Kč (prokázáno zákaznickou kartou ze dne , datum, , ke které byly předloženy výplatní pásky za období , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a pracovní smlouva). Žalovaný hradil splátky, avšak hradit je přestal s tím, že podle tabulky umoření byl zůstatek nesplacené jistiny ke dni , datum, ve výši 18 361,47 Kč, dlužná částka poplatku činí částku 14 966,90 Kč (prokázáno tabulkou umoření ke smlouvě č. , hodnota, ).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že výše uvedené pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne , datum, (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ). Přípisem ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužných částek.

9. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně, a to co do dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky, čímž splnil svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalovaný však svou povinnost vrátit poskytnuté finanční prostředky nesplnil. Protože žalovaný dluh doposud neuhradil, dostal se do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné částky ve výši 26 973,82 Kč skládající se z dlužné jistiny ze smlouvy dne , datum, ve výši 18 361,47 Kč a ze smlouvy ze dne , datum, ve výši 8 612,35 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za požadované období z dlužných jistin v kapitalizované výši a posléze do zaplacení. Za prokázanou má soud i aktivní legitimaci žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně své pohledávky za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl, a to včetně jejího příslušenství. Dnem účinnosti této smlouvy tak vznikla aktivní legitimace žalobkyně.

14. Žalobkyně dále požadovala zaplacení kapitalizovaných smluvních úroků a smluvních úroků ze smlouvy dne , datum, ze smlouvy ze dne , datum, , včetně poplatků k těchto smlouvám. Závazek žalovaného byl smlouvou koncipován tak, že právní předchůdkyni žalobkyně zaplatí jistinu půjčky a dále poplatek definovaný jako součet kapitalizovaných úroků, odměny za administrativní činnost a odměny za hotovostní inkaso splátek. Tyto činnosti nejsou smlouvou ani smluvními podmínkami blíže definovány, není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje administrativní poplatek. Ze smlouvy ani smluvních podmínek nevyplývá, že by měla žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně vyvíjet jakoukoli jinou, než zcela běžnou administrativní činnost nutně související s každým úvěrem či zápůjčkou, kterou musí běžně vykonávat každý poskytovatel zápůjčky či úvěru. Soud má proto za to, že poplatky účtované předmětnou smlouvou ani neodpovídají skutečným nákladům, které musí věřitel v souvislosti s uzavíráním smlouvy vynaložit. Svou podstatou představují požadované poplatky kapitalizovaný úrok. Soud tak uzavřel, že sjednané poplatky je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003 sp. zn. 28 Co 33/2003.

15. Při výši jistin 30 000 Kč a 21 000 Kč a výši kapitalizovaných úroků 29 285 Kč a 22 844 Kč se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 zák. č. 89/2012 Sb. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V daném případě představuje úrok 70% a 78% jistin půjček (poměr veškerého příslušenství – poplatků – smluv a jistiny). V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky, avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce , Anonymizováno, do 10% ročně. Sjednaná výše ročního úroku tedy představuje přibližně sedmi až osminásobek úrokové sazby obvyklé v daném období. Je proto zcela zřejmé, že takovou výši úroku nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako (ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období) naprosto nepoměrnou. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný kapitalizovaný úrok obsahující dle povahy smlouvy jak smluvené úroky tak poplatky, za odporující dobrým mravům ve smyslu ust. § 580 zák. č. 89/2012 Sb. Smluvní ujednání, kterým byl tento úrok (poplatky) sjednán, je proto absolutně neplatné.

16. Soud tedy shledal nárok žalobkyně oprávněným pouze co do jistin poskytnutých úvěrů, tj. do částek 30 000 Kč a 21 000 Kč. Žalobkyně v tomto směru soudu předložila listinné důkazy, které osvědčují, že právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému smluvené částky v plné výši, což žalovaný potvrdil svými podpisy smluv. V řízení zároveň nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o opaku. V tomto rozsahu proto považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a oprávněný. Zároveň je však třeba zohlednit splátky, které žalovaný z titulu smluv zaplatil. S ohledem na uvedený závěr soud tedy uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni jen částky ve výši 26 973,82 Kč (skládající se z dlužné jistiny ze smlouvy dne , datum, ) a ve výši 18 361,47 Kč (skládající se z dlužné jistiny ze smlouvy ze dne , datum, ve výši 8 612,35 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně v kapitalizované výši a posléze od , datum, do zaplacení, představující rozdíl mezi poskytnutými finančními částkami a uhrazenými částkami žalovaným. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal podle § 1970 o.z. a podle nařízení č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po ve smlouvě ujednané splatnosti poslední splátky (tj. ode dne následujícího po , datum, ) do zaplacení. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 551,60 Kč, přičemž tato částka představuje 20,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,04 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39,96 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 247 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 500 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 a dále za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.